Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Lékařka: Alergiky trápí v květnu pyly stromů i trav,…

  • 29 dubna, 2026
  • by budskap

„Venku pobývejte nejlépe brzy ráno nebo později večer, kdy je vzduch vlhčí a pyly nejsou tak rozptýlené. Ideální jsou procházky po dešti, slunečné a větrné počasí je pro pylové alergiky nejméně příznivé,“ sdělila alergoložka.

Po příchodu zvenku domů je podle lékařky vhodné se převléknout, omýt si obličej, vypláchnout nos a vyčesat vlasy. V domácnosti alergika by se mělo dbát na častější úklid, doporučené je také čištění vzduchu nebo pořízení pylových sítí do oken. Lidé také mohou odstranit záclony či další textilie, na kterých pyl ulpívá.

V případě potíží by měli mít alergici v zásobě antihistaminika nebo jiné léky, které jim pomáhají obtíže zmírnit. Jedním z hlavních projevů pylové alergie je senná rýma. Projevuje se svěděním a pálením nosu, což vede k častému kýchání a neustálé potřebě smrkat. Alergici se mohou potýkat také se svěděním očí, v krku, uších či ústech. Dalším problémem může být dušnost, sípání nebo dráždivý kašel.

V současné době podle odborníků stále kvetou borovice, bříza, buk, cypřiš, černý bez, dub, habr, jalovec, jasan, javor, jírovec, kaštanovník, lípa, olivovník, ořešák, platan a vrba. Z kvetoucích bylin zahajují pylovou sezonu jetel, jitrocel, kopřivovité rostliny, pampeliška, řepka, šťovík a vojtěška. Podle informací na webu Pylová služba by kolem 10. května měly začít kvést také některé druhy trav, například bojínek, drnavec, lipnice, psárka, srha a žita.

„Vzhledem k tomu, že se alergie mohou rozvíjet po celý život, seznam kritických alergenů, kterým by se měl alergik vyhýbat, se může postupem času měnit,“ vysvětlila lékařka. Pokud mají lidé potíže mimo období, kdy se u nich vyskytují pravidelně, měli by vyhledat svého lékaře. Je také možné podstoupit laboratorní testy.

Počty alergiků podle lékařů rostou, nějakou formou alergie trpí až třetina populace a léčí se asi 2,5 milionu lidí. Celkové roční výdaje veřejného zdravotního pojištění na léčbu astmatu a různých druhů alergií se podle pojišťoven v Česku pohybují kolem čtyř miliard korun ročně a jsou dlouhodobě stabilní.

Aktuálně

Transplantace dělohy je výjimečný zákrok, v ČR se jich…

  • 29 dubna, 202614 května, 2026
  • by budskap

Transplantace dělohy je poměrně nový zákrok, poprvé se o ni pokusili na přelomu tisíciletí v Saúdské Arábii, zákrok však nedopadl úspěšně. V roce 2011 provedli obdobný zákrok v Turecku a pacientka otěhotněla, v prvním trimestru ale potratila. Úspěšnější byli lékaři ve švédském Göteborgu o rok později, ve Švédsku se v září 2014 poprvé podařilo ženě s transplantovanou dělohou donosit dítě. Také v České republice porodilo už několik žen, v srpnu 2019 se dokonce narodilo dítě matce s transplantovanou dělohou od zemřelé dárkyně.

Aktuálně

Lékaři: Komplexní vyšetření seniorů jim může pomoci zůstat déle…

  • 23 dubna, 2026
  • by budskap

„Naším cílem není jen léčit jednotlivé nemoci, ale pomoci starším lidem zůstat co nejdéle aktivní a soběstační,“ uvedla předsedkyně odborné společnosti Božena Jurašková. Pomoci má takzvané komplexní geriatrické vyšetření, tedy postup, který umožní včas identifikovat rizikové pacienty a nastavit jim cílený plán péče.

Mezi více ohrožené seniory lékaři řadí například ty s více chronickými nemocemi, kognitivními poruchami jako je demence nebo takzvaným syndromem křehkosti. Takový stav se projevuje slabostí, únavou, úbytkem hmotnosti a nízkou aktivitou a vede k neschopnosti zvládat samostatně každodenní život.

Lékař geriatr, který se na péči o tyto pacienty specializuje, by měl podle odborníků koordinovat péči napříč obory a komunikovat se zdravotnickými zařízeními, praktickými lékaři a sociálními službami. Podle loňských údajů bylo v ČR geriatrů 138, skoro čtvrtina z nich v penzi či předdůchodovém věku. Podle odborných odhadů je jich třeba až trojnásobek. V roce 2024 jich atestovalo 15.

Geriatrická společnost proto žádá větší podporu vzdělávání a rozšíření výuky tohoto tématu na lékařských fakultách. „Pokud má být geriatrická péče oporou systému, potřebujeme posílit jak pregraduální, tak postgraduální vzdělávání a udělat z geriatrie perspektivní obor pro mladé lékaře,“ uvedla v tiskové zprávě.

Vláda loni schválila Národní plán rozvoje geriatrické péče v ČR do roku 2035, podle tiskové zprávy odborné společnosti má dokument podporu i současného vedení ministerstva zdravotnictví. Na naplnění plánu by bylo třeba 6,5 miliardy korun, v plánu je i čerpání evropských peněz.

„Národní plán rozvoje geriatrické péče považujeme za klíčový dokument, který dává českému zdravotnictví jasnou mapu, jak pečovat o rostoucí skupinu nejstarších a nejkřehčích pacientů,“ uvedl Vojtěch. „Jako resort jsme připraveni jeho opatření převést do praxe a dál je rozvíjet ve spolupráci s odbornými společnostmi,“ dodal.

Cílem plánu je udržet seniory co nejdéle soběstačné, snížit riziko opakovaných hospitalizací a oddálit nutnost pobytu v institucionální péči. Senioři v současné době čerpají asi 40 procent nákladů na zdravotní péče. Zatímco hospitalizací mladých ubývá, seniorů do nemocnic směřuje víc.

Péče doma je podle odborníků pro veřejné zdravotnictví levnější a často by pobyt v nemocnici nahradila. V současnosti podle dat ministerstva žije s omezenou soběstačností asi 70.000 lidí nad 75 let. O třetinu z nich se starají jejich rodiny, pětina je v některém ze sociálních zařízeních.

Aktuálně

Robotický sál v Městské nemocnici Ostrava umožní šetrnější a…

  • 23 dubna, 202614 května, 2026
  • by budskap

Sál vznikl rekonstrukcí nevyužívaného bývalého oddělení ARO v pavilonu E4. „Pro nemocnici má robotický sál a robot da Vinci obrovský význam, co se týče rozvoje chirurgické operativy. Budou se tady střídat čtyři odbornosti. Je to především urologické oddělení, potom je to chirurgické oddělení, ORL a samozřejmě gynekologická chirurgie. Pracoviště bude vytížené pět dní v týdnu,“ řekl ředitel MNO Petr Uhlig.

Robotický systém podle něj umožní například daleko preciznější přístup v chirurgii břicha. Lékař ovládá nástroje z konzole s detailním trojrozměrným obrazem operačního pole, ramena lze ovládat s maximální přesností.

„Nazval bych to jiný vesmír. Byli jsme zvyklí na laparoskopickou operativu, která je ve videozobrazení, to znamená, že vidíme podobný obraz jako v televizi. Nevidíme tam tu třetí rovinu,“ řekl primář urologie Rostislav Kuldan. U robotického systému je podle něj vidět velký rozdíl například při šití.

„U robotické operativy máte krásný precizní 3D obraz. To znamená, že vidíte všechny detaily a díky flexibilnímu konci ramene dokážete vlastně v jakémkoliv malém prostoru preparovat nebo zašít tkáň bez jakýchkoliv problémů. Oproti laparoskopii je to obrovský posun,“ řekl Kuldan, který v MNO vedl první robotickou operaci.

Uvedl, že výkony v robotickém sále jsou o polovinu kratší než dosud. Doba hospitalizace se zkracuje zhruba na třetinu a kratší je i doba rekonvalescence. „Pacienti vlastně už druhý den po operaci prakticky nemají žádné potíže,“ řekl primář.

Ředitel řekl, že pro práci v sále je potřeba sedm, osm lidí. „Je potřeba operatéra, který stojí za konzolí, pak je to samozřejmě jeho asistent, instrumentářka, jedna až dvě podle typu výkonu. Pak je to anesteziolog, anesteziologická sestra, eventuálně nějaký pomocný ošetřovatelský personál,“ řekl Uhlig.

Dodavatelem technologie byla společnost Synektik, která vyhrála veřejnou zakázku. Jedná se o pátého robota v Moravskoslezském kraji, MNO má nejmodernější variantu.

Aktuálně

Zlínská nemocnice nabídne semináře o péči o nemocné v…

  • 16 dubna, 202614 května, 2026
  • by budskap

Na seminářích pracují se zájemci zdravotní sestry i rehabilitační a sociální pracovnice. „Lidé vždy nejvíce oceňují praktické ukázky polohování, hygieny u imobilního pacienta, úpravy lůžka, výměny plen, ukázky podávání stravy a podobně,“ uvedla vrchní sestra gerontologického oddělení Edita Habartová.

V minulosti byl o semináře zájem, kvůli rekonstrukci prostor je však nemocnice musela přerušit. „Věřím, že to lidé uvítají, protože příbuzní, kteří se chtějí o nemocného doma postarat, často tápou v začátcích péče. Nejsou si jistí, jestli vše dělají dobře, bojí se, aby neublížili svým blízkým nebo sobě,“ uvedla Habartová.

Seminářů se účastní zájemci různého věku, kteří pečují o svého blízkého. „Někdy se jedná o dospělé děti nebo vnuky, ale přicházejí i neteře, synovci, občas také dospělá pravnoučata,“ uvedla Habartová.

Letošní semináře budou 13. května, 17. června, 16. září, 21. října a 25. listopadu. Zájemci se nemusí přihlašovat předem.

 

České zdravotnictví

Lékaři v Motole operovali 21měsíční dívku s epilepsií, odpojili…

  • 15 dubna, 202614 května, 2026
  • by budskap

Záchvaty se u dítěte objevily v kojeneckém věku, postupně se zhoršovaly a nedařilo se je dlouhodobě zvládnout léky. Časté a nekontrolované záchvaty podle odborníků u takto malých dětí představují vážné riziko pro vývoj mozku i celkový psychomotorický vývoj.

Dosud lékaři často v podobné situaci volili radikální chirurgické řešení, například rozsáhlé odstranění části mozkové tkáně nebo takzvanou hemisferotomii, tedy odpojení celé jedné mozkové hemisféry. Takový výkon však téměř vždy vede k trvalému ochrnutí poloviny těla.

Lékaři FNMH loni zvolili šetrnější postup, při němž odpojili pouze zadní část mozkové hemisféry, takzvanou zadní diskonekci. „Cílem tohoto typu operace není odstranění mozkové tkáně, ale přerušení patologických nervových spojů, které záchvaty vyvolávají. Díky tomu můžeme zachovat co nejvíce mozkových funkcí,“ řekl vedoucí Centra epilepsie Motol Pavel Kršek.

Téměř rok po operaci je dívenka podle lékařů zcela bez epileptických záchvatů, nemá žádné závažné neurologické následky a její psychomotorický vývoj pokračuje normálně. Lékaři navíc postupně vysazují protizáchvatovou léčbu.

„Jednou z nejkrásnějších a nejvýraznějších změn po operaci bylo, že se naše dcera začala smát. Do té doby to byl velmi vzácný jev. Je krásné sledovat, že i přesto všechno, co si zažila, tak se dobře vyvíjí a věříme, že v budoucnu bude žít stejně kvalitní život jako její vrstevníci,“ uvedla v tiskové zprávě nemocnice maminka malé pacientky.

Epilepsie patří mezi nejčastější neurologická onemocnění u dětí, část z nich ale nereaguje na léčbu léky. Loni nemocnice uvedla, že za 25 let operovali tamní lékaři více než 500 dětí z ČR a Slovenska, v posledních letech kolem 40 ročně. Po operaci je více než 80 procent z nich bez záchvatů, často nemusí užívat ani léky.

Epilepsie může být vrozená, může se ale objevit kdykoli během života. Onemocnění mozku může vyvolat úraz, stres, vyčerpání či operace. Příznaky mohou být kromě záchvatů s křečemi a poruchami vědomí také mravenčení, zrakové vjemy či výpadky, sluchové nebo čichové halucinace nebo závratě.

Většina pacientů se úspěšně léčí léky antiepileptiky, dodržováním správné životosprávy, malé procento operativně. Ze zhruba 240.000 léčených měla asi třetina alespoň jeden záchvat v posledních pěti letech.

Aktuálně

Odborníci na duševní zdraví dnes Pražanům nabízeli pomoc v…

  • 15 dubna, 2026
  • by budskap

Do akce se zapojilo zhruba 16 odborníků z různých oblastí péče o duševní zdraví, například psychiatr, pracovníci krizové linky, terapeuti z prenatální péče či sociální pracovníci. Při jízdě byli cestujícím k dispozici pro krátké konzultace, základní poradenství i nasměrování na konkrétní služby v Praze a zároveň jim předávali informační letáky s kontakty na specializovaná pracoviště v metropoli.

„Snažíme se lidem přibližovat pomoc v oblasti duševního zdraví i netradičními způsoby. Pomoc vám tady doslova jede naproti a ukazuje, že v Praze podpora není jen teoreticky na dosah, ale skutečně funguje a stojí na kvalitní a široké síti služeb,“ uvedla primátorova náměstkyně pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS). Pomoc poskytuje například Linka bezpečí, Dětské krizové centrum, pražská organizace Zahrada pro duši a další zařízení. Podle náměstkyně Praha pomoc garantuje a lidi, kteří potřebují, zařízení přijmou.

Volbu tramvaje jako místa pro oslovení veřejnosti zdůvodnila Udženija tím, že tramvajové linky denně přepraví desítky tisíc lidí. Například linka číslo 8, na které se akce konala, obslouží podle ní až kolem 50.000 cestujících denně. „A i kdyby informace přinesly úlevu a pomoc jen třeba jednomu člověku, který ji právě potřebuje, má to obrovský smysl. Naším cílem je také bourat předsudky a dát jasně najevo, že říct si o pomoc je v pořádku,“ řekla.

Bílo-červeně polepená Duševní tramvaj jezdí v pražském provozu od začátku března a nasazena bude do 24. dubna. U dalších jízd odborníci osobně už nebudou, cestující v ní ale najdou informační materiály ke kampani i přehled kontaktů na organizace, které v metropoli poskytují psychologickou a sociální pomoc. Na které lince a v jakém čase tramvaj pojede, mohou lidé zjistit na webu.

Kampaň Pomoc na dosah spustil magistrát loni v říjnu. Lidé ji mohli vidět na venkovních reklamních plochách, sociálních sítích i v tisku. Odkazuje na web pomocnadosah.cz, kde lidé naleznou kontakt na 33 odborníků a podpůrných organizací. Cílem kampaně je destigmatizovat duševní obtíže, zvýšit povědomí o dostupných službách a připomenout, že péče o duševní zdraví je stejně důležitá jako péče o zdraví fyzické.

Aktuálně

Masarykova univerzita založila firmu zaměřenou na terapii silných emocí

  • 13 dubna, 2026
  • by budskap

Metoda DBT má pomoci lidem s diagnostikovanou hraniční poruchou osobnosti. „Vychází z dialektiky, kognitivně behaviorální terapie a Zen buddhismu, z nichž si bere snahu o rovnováhu, všímavost, principy přijetí a změny nebo práci s neefektivním myšlením,“ přiblížila propagátorka metody Pavla Horká Linhartová.

Zatímco v západních zemích, odkud s kolegy Horká Linhartová čerpá inspiraci, už je podle univerzity DBT pevnou součástí zdravotnického systému, v Česku ji odborníci na duševní zdraví teprve začínají objevovat. „Celkově u nás funguje asi jen deset týmů, většina v Čechách, pro Moravu jsme v Brně jediní,“ uvedla Horká Linhartová, která DBT před sedmi lety pomáhala zavést na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakultě Masarykovy univerzity.

„Vzhledem k náporu pacientů jsme program museli zintenzivnit a zkrátit jeho dobu z běžného roku na polovinu, protože už tak čekací doba vychází na dva roky,“ doplnil psychoterapeut Martin Horký. Přesto podle něj program přináší výsledky v podobě zlepšení zdravotního stavu pacientů s diagnózou, jejímž hlavním symptomem je extrémní intenzita emocí a zhoršená schopnost jejich regulace. Ta v důsledku negativně ovlivňuje další oblasti života a vede například k nestabilitě myšlení, chování i vztahů. Pacienti pak podle vědců často hledají úlevu v sebepoškozování, které nezřídka končívá pokusy o sebevraždu.

Efekt DBT podle vědců nepociťuje jen pacient, ale celý zdravotnický systém. Odpadávají totiž náklady nejen na výjezdy zdravotnické záchranné služby či drahé pobyty vážně poraněných pacientů na jednotkách intenzivní péče, ale i na výkony psychiatrů, kteří si s pacienty s hraniční poruchou osobnosti často nevědí rady.

EQUILIO vznikla jako spin-off Masarykovy univerzity, tedy firma, která navazuje na znalosti a zkušenosti spojené s univerzitním prostředím. Masarykova univerzita není jejím společníkem a firma využívá know-how vyvinuté na univerzitě na základě licenční smlouvy.

Aktuálně

Terapeutka: Část klientů chatbot k terapii postrčí, pro jiné…

  • 10 dubna, 202610 dubna, 2026
  • by budskap

„Umělá inteligence se stala součástí psychoterapie, ale necítíme se, že bychom jí měli být nahrazení,“ uvedla Komárková. Studie podle ní ukazují, že stejně jako část veřejnosti má i část terapeutů z jejího používání obavy nebo se necítí dostatečně kompetentní a nechtějí o příliš mluvit ani s klienty. U nich, zejména mladých lidí nebo dětí, je ale využívání AI v životě podle psychoterapeutky natolik běžné, že se k chatbotům obracejí i s problémy v oblasti duševního zdraví.

Ukazují to i zahraniční průzkumy. „Více než 67 procent lidí uvádí, že tu svoji životní situaci řešili pomoci umělé inteligence, nejčastěji chatu GTP. Na základě diskuse s ním se odhodlali a kontaktovali živého odborníka,“ uvedla s tím, že podobně se vyjadřují i někteří jejich klienti.

Využívání nástrojů, které nejsou primárně určené k péči o duševní zdraví, může být ale podle Komárkové pro některé nemocné i rizikové. „Například pacienti s těžkými diagnózami nebo schizofrenií se mohou utvrzovat v bludech,“ vysvětlila. Na rozdíl od terapie s živým člověkem nejsou podle ní konfrontováni s realitou. Vhodný není chatbot také pro případnou krizovou intervenci, protože ji často nevyhodnotí správně.

Lidé by měli o využívání těchto technologií s terapeutem mluvit, terapeut by je neměl považovat za konkurenci. „Často jsou to paralelní procesy, klient chodí na terapie a k tomu konzultuje AI, což terapeut neví,“ dodala s tím, že lidé mají často ostych se terapeutovi přiznat, cítí se jako by ho podváděli.

Pro terapeutické použití nebo prevenci duševních poruch vznikají speciální AI nástroje včetně virtuální reality. V USA jsou schválené i speciální počítačové programy na lékařský předpis a hrazené zdravotními pojišťovnami.

Široké využití má podle ní například vytváření obrázků, v Neo Centru například pomocí nástroje, který „poslouchá“ přímo rozhovor s terapeutem. Při rodinné či párové terapii dostávají lidé vytváření obrázků za domácí úkol, společně nebo individuálně. Podle Komárkové například dětem pomáhají lépe popsat své pocity nebo emoce nebo vytvořit postavu, která jim může v obtížných situacích pomáhat s jejich zvládnutím.

České zdravotnictví

Lékař: Pětina pacientů přechází z nemocnice do následné intenzivní…

  • 7 dubna, 202610 dubna, 2026
  • by budskap

V Česku bylo podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) 42.309 akutních lůžek standardní a 5727 lůžek intenzivní nemocniční péče. Ošetřovatelských lůžek, kde se řeší neakutní péče, bylo zhruba 12.000. Lůžek následné intenzivní péče bylo 563, před deseti lety jich byla méně než polovina.

Nejčastěji na lůžka následné intenzivní péče podle Vymazala přicházejí nemocní s chronickou obstrukční plicní nemocí, úrazy mozku nebo s neurodegenerativními onemocněními, například poškozením nervové soustavy po dočasném nedostatku kyslíku vlivem cévní mozkové příhody. Často jsou zpočátku závislí na umělé plicní ventilaci.

„Následná intenzivní péče jako specializovaná forma zdravotní péče se tak stává klíčovou pro stabilizaci jejich zdravotního stavu v prostředí specializovaných zařízení tak, aby mohli být přeloženi na pracoviště nižšího typu anebo do domácího prostředí,“ sdělil Vymazal.

Následná intenzivní péče se zaměřuje na pacienty po zvládnutí akutního kritického stavu, jejichž zdravotní stav ale stále vyžaduje intenzivní a dlouhodobou podporu. Lidí v tomto stavu podle odborníků přibývá, protože díky moderní medicíně kritický stav častěji přežijí, ale návrat k běžnému životu je složitý a časově náročný.

„S rozvojem intenzivní medicíny a stárnutím populace roste počet pacientů, kteří přežijí akutní fázi onemocnění, ale zůstávají ve vážném stavu,“ uvedla generální ředitelka Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková.

Na třídenním kongresu od 22. dubna v Praze budou odborníci diskutovat široké spektrum témat od organizace následné intenzivní péče v České republice přes indikace pacientů, hodnocení a předpovídání neurologického výsledku u pacientů s poškozením mozku, umělou plicní ventilaci až po paliativní péči, právní otázky nebo psychické zdraví pacientů i zdravotníků.

Pokud by měla být zachována alespoň současná dostupnost následné a dlouhodobé péče bude potřeba kvůli stárnutí populace více než 30.000 nových lůžek v pobytových zařízeních. Podle studie IEZ nedostatek těchto kapacit vede už v současnosti k větší obsazenosti akutních lůžek.

„Nedostatek kapacit v dlouhodobé a následné péči se projevuje nejen horší kvalitou života obyvatel, ale také neefektivním využíváním zdrojů v akutní lůžkové péči, která často poskytuje nákladnou péči v případě takzvaně sociálních hospitalizací, kdy není možné pacienta propustit do domácí léčby nebo vhodnějšího zařízení pro následnou či dlouhodobou péči,“ uvedli autoři studie.

Stránkování příspěvků

1 2 3 4 5 6 … 89

Kalendář akcí

Květen

Červen 2026

Červenec
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
29
30
1
2
3
4
5
Událost pro Červen

30

Žádné události
Událost pro Červenec

1

Žádné události
Událost pro Červenec

2

Žádné události
Událost pro Červenec

3

Žádné události
Událost pro Červenec

4

Žádné události
6
7
8
9
10
11
12
Událost pro Červenec

5

Žádné události
Událost pro Červenec

6

Žádné události
Událost pro Červenec

7

Žádné události
Událost pro Červenec

8

Žádné události
Událost pro Červenec

9

Žádné události
Událost pro Červenec

10

Žádné události
Událost pro Červenec

11

Žádné události
13
14
15
16
17
18
19
Událost pro Červenec

12

Žádné události
Událost pro Červenec

13

Žádné události
Událost pro Červenec

14

Žádné události
Událost pro Červenec

15

Žádné události
Událost pro Červenec

16

Žádné události
Událost pro Červenec

17

Žádné události
Událost pro Červenec

18

Žádné události
20
21
22
23
24
25
26
Událost pro Červenec

19

Žádné události
Událost pro Červenec

20

Žádné události
Událost pro Červenec

21

Žádné události
Událost pro Červenec

22

Žádné události
Událost pro Červenec

23

Žádné události
Událost pro Červenec

24

Žádné události
Událost pro Červenec

25

Žádné události
27
28
29
30
31
1
2
Událost pro Červenec

26

Žádné události
Událost pro Červenec

27

Žádné události
Událost pro Červenec

28

Žádné události
Událost pro Červenec

29

Žádné události
Událost pro Červenec

30

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS