Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Usnadnit léčbu pacientů se vzácnými onemocněními má propojení nemocnic…

  • 14 května, 202612 června, 2026
  • by budskap

„Choroby jsou tak vzácné, že expertů v Evropě není příliš mnoho,“ řekl vedoucí Centra pro plicní hypertenzi VFN Pavel Jansa. Nemocnice sdílejí informace, případě odesílají pacienty tam, kde mají s onemocněním více zkušeností. „Pacient může cestovat za péčí do jiné země a většinou se dočká nejen velmi kvalitní péče, ale i její úhrady z veřejného zdravotního pojištění,“ dodal.

Evropská referenční síť propojuje poskytovatele zdravotní péče akreditované Evropskou komisí. První myšlenka podle Jansy vznikla v roce 2011, v roce 2017 bylo vytvořeno 24 jednotlivých sítí zaměřených na konkrétní onemocnění. V Česku je jich 17 z 24, nejvíc center pro jednotlivé diagnózy mají Fakultní nemocnice Motol, VFN a Fakultní nemocnice Brno.

V celé evropské síti se v roce 2017 léčilo 161.000 pacientů se vzácnými onemocněními, předloni jich bylo 416.000. „Registry umožňují vytvářet z malých populací populace, které jsou relevantní,“ dodal. V Česku zatím podle Pavly Doležalové z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN komplexní registr pacientů s vzácnými onemocněními není, ale připravuje se.

Známých vzácných onemocnění je více než 8000, další neustále přibývají. Doležalová se soustředí na takzvané autoinflamatorní onemocnění, tedy zánětlivé poruchy způsobené poruchou vrozené imunity způsobené mutacemi genů. „V průběhu deseti let se počet popsaných onemocnění více než zdvojnásobil a tento trend trvá,“ dodala.

Pro pacienty se vzácnými nemocemi je podle odborníků typické, že jim dlouho trvá dobrat se ke správné diagnóze. „Řada pacientů má za sebou dlouhou cestu od jednoho specialisty ke druhému. Byli třeba i v dětství nařčení z toho, že simulují,“ řekla primářka oční kliniky VFN Marie Vajter. Především u dětí ale může prodleva znamenat výrazné zhoršení zdravotního stavu.

Aktuálně

Finsko změnila klasifikaci nemoci vyvolané hantavirem, v karanténě jsou…

  • 13 května, 202612 června, 2026
  • by budskap

Dvojice finských občanů byla na konci dubna na palubě letadla, kterým z Johannesburgu cestovala osoba infikovaná hantavirem. Finové jsou nyní v domácí izolaci, jejíž délku úřady stanovily na 42 dní. Finská vláda uvedla, že riziko ohrožení veřejnosti je v tuto chvíli velice malé.

Ohnisko nákazy hantavirem je spojeno s výletní lodí MV Hondius, plující pod nizozemskou vlajkou, která zahájila plavbu 1. dubna v argentinském městě Ushuaia. První cestující, 70letý Holanďan, zemřel na palubě 11. dubna. Po necelých dvou týdnech bylo jeho tělo vyloženo na ostrově Svatá Helena, kde vystoupily také tři desítky lidí včetně manželky zesnulého Nizozemce, která 26. dubna zemřela v nemocnici v Johannesburgu. Testy v tamní nemocnici potvrdily, že se jedná o hantavirus.

Na nákazu hantavirem na lodi zemřela 2. května také žena z Německa. Den nato zakotvila loď na Kapverdských ostrovech, jejichž úřady nepovolily vylodění pasažérů s tím, že nemají dostatečné zdravotnické kapacity. Později bylo vyjednáno, že loď popluje na španělské Kanárské ostrovy, kam dorazila v neděli. Zde z ní úřady evakuovaly zbytek pasažérů a část členů posádky. Plavidlo nyní míří do Rotterdamu, kde se podle agentury AFP očekává v neděli večer a kde projde dezinfekcí.

Hantaviry jsou viry přenášené hlodavci. U pozitivně testovaných z lodi se potvrdil kmen viru nazvaný Andes, který se může přenášet z člověka na člověka. Způsobuje dýchací onemocnění, provázené bolestmi hlavy, závratěmi, horečkou či nevolností. Proti viru zatím neexistuje vakcína.

Doporučené články

Bez základního výzkumu by nebyl vývoj nových léků možný,…

  • 4 května, 20264 května, 2026
  • by budskap

Cihlář je absolventem VŠCHT a už více než 30 let působí ve společnosti Gilead Sciences, kde se zabývá výzkumem látek pro léčbu virových onemocnění, zejména HIV a žloutenky typu B. Podílel se i na vývoji lenacapaviru, známého pod obchodní značkou Sunlenca, který je považován za důležitý milník v léčbě a prevenci HIV.

„Vyvíjeli jsme ho dekádu. Na rozdíl od starších léků, které museli pacienti užívat denně, s čímž se pojilo jisté stigma, lenacapavir se užívá jen dvakrát ročně,“ popsal Cihlář.

Lenacapavir je vysoce účinný zejména proto, že oproti jiným antivirotikům útočí na virus HIV ve více fázích jeho životního cyklu a brání tak jeho zrání, transportu do jádra buňky i uvolnění genetického materiálu. Podle Cihláře je velmi dobře využitelný i v prevenci nemoci.

Čestný doktorát převzal Cihlář s velkou vděčností. Zdůraznil, že ocenění by nedostal bez spolupráce s kolegy, která je podle něj ve vývoji nových antivirotik klíčová.

VŠCHT uděluje čestné doktoráty na rozdíl od jiných univerzit velmi vzácně. Za posledních 20 let toto ocenění získalo jen sedm vědců, mezi kterými byli například profesoři Antonín Holý nebo Václav Pačes.

Lékaři loni zaznamenali v Česku 293 nových případů onemocnění HIV, což je nejvíce od začátku sledování nemoci a o jeden případ více než v roce 2022. Vyplývá to z informací Národní referenční laboratoře (NRL) pro HIV/AIDS při Státním zdravotním ústavu (SZÚ).

Kvůli onemocnění AIDS, které vir HIV způsobuje, zemřelo na celém světě předloni přibližně 630.000 lidí a podle odhadů organizace UNAIDS je tímto virem nakaženo přes 40 milionů osob.

Aktuálně

Lékařka: Běžně mají lidé osm až deset kožních znamének,…

  • 4 května, 202614 května, 2026
  • by budskap

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) se loni v Česku léčilo s melanomem více než 11.000 lidí. V roce 2024 si diagnózu vyslechlo asi 3400 lidí, 444 zemřelo. „Mortalita mírně narůstá, souvisí to zejména s pozdním záchytem,“ řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Pozdě je podle něj zachycena asi pětina těchto kožních nádorů, přitom při včasné diagnóze je šance na vyléčení podle něj prakticky stoprocentní.

„Projekce do roku 2050 je opravdu hrozivá. Předpokládá se nárůst počtu pacientů o 15 procentních bodů oproti stávajícímu stavu,“ řekl dermatolog Petr Arenberger. Podle něj díky moderní léčbě a včasnému vyšetřování ale bude méně pacientů kvůli rakovině kůže umírat.

Preventivní vyšetření u kožního lékaře pojišťovny nehradí, prohlídka znamének je ale součástí prevence u praktického lékaře. Bezplatné je u dermatologa posouzení znaménka, které už vykazuje nějaký problém. „Vyšetření znamének, pokud je indikováno lékařem, je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění,“ uvedl Arenberger. Na prevenci pojišťovny přispívají zpětně z fondů prevenci těm, kteří si vyšetření sami zaplatí.

Bezplatně je možné nechat si znaménka posoudit na osvětových akcích. Od dnešního dne je v Praze na Václavském náměstí dva dny Stan proti melanomu, poté se akce přesune 11. května do Brna a 14. května do Ostravy. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna pořádá akci Spolu proti melanomu od 11. května, vyšetření bude možné absolvovat v 15 městech.

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) dnes v tiskové zprávě uvedlo, že se tam začíná testovat způsob vyšetřování pomocí telemedicíny, tedy speciálního softwaru. Zapojit by se do něj měli praktičtí lékaři, snímky pak vyhodnotí dermatolog. V pilotním projektu se zaměří na lidi starší 50 let se světlou kůží, kteří neměli kontrolu znamének v posledním roce.

„Praktický lékař je pro většinu pacientů prvním kontaktem se zdravotním systémem. Zapojením primární péče do časného záchytu kožních nádorů můžeme výrazně zvýšit šanci na jejich odhalení v raném stadiu,“ uvedl v tiskové zprávě MZd Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra.

Arenberger varoval, že v případě použití moderních přístrojů, které posuzují snímky znamének, je třeba i pohled kožního lékaře. „Systémy jsou nastavené velmi citlivě, asi ve 30 procentech případů posílají pacienta na vyříznutí zbytečně. Měl by to vždy posoudit i dermatolog,“ dodal.

Prevencí je podle lékařů nevystavování se zbytečně slunečnímu záření. Pro zajištění dostatku slunce pro produkci vitaminu D stačí podle Arenbergerové i 15 minut, kdy má člověk odkrytý jen obličej a ruce. Za základ považují lékaři krém s ochranným faktorem. „Chceme doplnit ke krémové protekci, kterou všichni znají, i protekci režimovou,“ dodal Arenberger s tím, že přes poledne by lidé na slunce vůbec vycházet neměli. Doporučuje také doplnit krémy lehkým oblečením a kloboukem.

Aktuálně

Lékařka: Alergiky trápí v květnu pyly stromů i trav,…

  • 29 dubna, 2026
  • by budskap

„Venku pobývejte nejlépe brzy ráno nebo později večer, kdy je vzduch vlhčí a pyly nejsou tak rozptýlené. Ideální jsou procházky po dešti, slunečné a větrné počasí je pro pylové alergiky nejméně příznivé,“ sdělila alergoložka.

Po příchodu zvenku domů je podle lékařky vhodné se převléknout, omýt si obličej, vypláchnout nos a vyčesat vlasy. V domácnosti alergika by se mělo dbát na častější úklid, doporučené je také čištění vzduchu nebo pořízení pylových sítí do oken. Lidé také mohou odstranit záclony či další textilie, na kterých pyl ulpívá.

V případě potíží by měli mít alergici v zásobě antihistaminika nebo jiné léky, které jim pomáhají obtíže zmírnit. Jedním z hlavních projevů pylové alergie je senná rýma. Projevuje se svěděním a pálením nosu, což vede k častému kýchání a neustálé potřebě smrkat. Alergici se mohou potýkat také se svěděním očí, v krku, uších či ústech. Dalším problémem může být dušnost, sípání nebo dráždivý kašel.

V současné době podle odborníků stále kvetou borovice, bříza, buk, cypřiš, černý bez, dub, habr, jalovec, jasan, javor, jírovec, kaštanovník, lípa, olivovník, ořešák, platan a vrba. Z kvetoucích bylin zahajují pylovou sezonu jetel, jitrocel, kopřivovité rostliny, pampeliška, řepka, šťovík a vojtěška. Podle informací na webu Pylová služba by kolem 10. května měly začít kvést také některé druhy trav, například bojínek, drnavec, lipnice, psárka, srha a žita.

„Vzhledem k tomu, že se alergie mohou rozvíjet po celý život, seznam kritických alergenů, kterým by se měl alergik vyhýbat, se může postupem času měnit,“ vysvětlila lékařka. Pokud mají lidé potíže mimo období, kdy se u nich vyskytují pravidelně, měli by vyhledat svého lékaře. Je také možné podstoupit laboratorní testy.

Počty alergiků podle lékařů rostou, nějakou formou alergie trpí až třetina populace a léčí se asi 2,5 milionu lidí. Celkové roční výdaje veřejného zdravotního pojištění na léčbu astmatu a různých druhů alergií se podle pojišťoven v Česku pohybují kolem čtyř miliard korun ročně a jsou dlouhodobě stabilní.

Aktuálně

Transplantace dělohy je výjimečný zákrok, v ČR se jich…

  • 29 dubna, 202614 května, 2026
  • by budskap

Transplantace dělohy je poměrně nový zákrok, poprvé se o ni pokusili na přelomu tisíciletí v Saúdské Arábii, zákrok však nedopadl úspěšně. V roce 2011 provedli obdobný zákrok v Turecku a pacientka otěhotněla, v prvním trimestru ale potratila. Úspěšnější byli lékaři ve švédském Göteborgu o rok později, ve Švédsku se v září 2014 poprvé podařilo ženě s transplantovanou dělohou donosit dítě. Také v České republice porodilo už několik žen, v srpnu 2019 se dokonce narodilo dítě matce s transplantovanou dělohou od zemřelé dárkyně.

Aktuálně

Lékaři: Komplexní vyšetření seniorů jim může pomoci zůstat déle…

  • 23 dubna, 2026
  • by budskap

„Naším cílem není jen léčit jednotlivé nemoci, ale pomoci starším lidem zůstat co nejdéle aktivní a soběstační,“ uvedla předsedkyně odborné společnosti Božena Jurašková. Pomoci má takzvané komplexní geriatrické vyšetření, tedy postup, který umožní včas identifikovat rizikové pacienty a nastavit jim cílený plán péče.

Mezi více ohrožené seniory lékaři řadí například ty s více chronickými nemocemi, kognitivními poruchami jako je demence nebo takzvaným syndromem křehkosti. Takový stav se projevuje slabostí, únavou, úbytkem hmotnosti a nízkou aktivitou a vede k neschopnosti zvládat samostatně každodenní život.

Lékař geriatr, který se na péči o tyto pacienty specializuje, by měl podle odborníků koordinovat péči napříč obory a komunikovat se zdravotnickými zařízeními, praktickými lékaři a sociálními službami. Podle loňských údajů bylo v ČR geriatrů 138, skoro čtvrtina z nich v penzi či předdůchodovém věku. Podle odborných odhadů je jich třeba až trojnásobek. V roce 2024 jich atestovalo 15.

Geriatrická společnost proto žádá větší podporu vzdělávání a rozšíření výuky tohoto tématu na lékařských fakultách. „Pokud má být geriatrická péče oporou systému, potřebujeme posílit jak pregraduální, tak postgraduální vzdělávání a udělat z geriatrie perspektivní obor pro mladé lékaře,“ uvedla v tiskové zprávě.

Vláda loni schválila Národní plán rozvoje geriatrické péče v ČR do roku 2035, podle tiskové zprávy odborné společnosti má dokument podporu i současného vedení ministerstva zdravotnictví. Na naplnění plánu by bylo třeba 6,5 miliardy korun, v plánu je i čerpání evropských peněz.

„Národní plán rozvoje geriatrické péče považujeme za klíčový dokument, který dává českému zdravotnictví jasnou mapu, jak pečovat o rostoucí skupinu nejstarších a nejkřehčích pacientů,“ uvedl Vojtěch. „Jako resort jsme připraveni jeho opatření převést do praxe a dál je rozvíjet ve spolupráci s odbornými společnostmi,“ dodal.

Cílem plánu je udržet seniory co nejdéle soběstačné, snížit riziko opakovaných hospitalizací a oddálit nutnost pobytu v institucionální péči. Senioři v současné době čerpají asi 40 procent nákladů na zdravotní péče. Zatímco hospitalizací mladých ubývá, seniorů do nemocnic směřuje víc.

Péče doma je podle odborníků pro veřejné zdravotnictví levnější a často by pobyt v nemocnici nahradila. V současnosti podle dat ministerstva žije s omezenou soběstačností asi 70.000 lidí nad 75 let. O třetinu z nich se starají jejich rodiny, pětina je v některém ze sociálních zařízeních.

Aktuálně

Robotický sál v Městské nemocnici Ostrava umožní šetrnější a…

  • 23 dubna, 202614 května, 2026
  • by budskap

Sál vznikl rekonstrukcí nevyužívaného bývalého oddělení ARO v pavilonu E4. „Pro nemocnici má robotický sál a robot da Vinci obrovský význam, co se týče rozvoje chirurgické operativy. Budou se tady střídat čtyři odbornosti. Je to především urologické oddělení, potom je to chirurgické oddělení, ORL a samozřejmě gynekologická chirurgie. Pracoviště bude vytížené pět dní v týdnu,“ řekl ředitel MNO Petr Uhlig.

Robotický systém podle něj umožní například daleko preciznější přístup v chirurgii břicha. Lékař ovládá nástroje z konzole s detailním trojrozměrným obrazem operačního pole, ramena lze ovládat s maximální přesností.

„Nazval bych to jiný vesmír. Byli jsme zvyklí na laparoskopickou operativu, která je ve videozobrazení, to znamená, že vidíme podobný obraz jako v televizi. Nevidíme tam tu třetí rovinu,“ řekl primář urologie Rostislav Kuldan. U robotického systému je podle něj vidět velký rozdíl například při šití.

„U robotické operativy máte krásný precizní 3D obraz. To znamená, že vidíte všechny detaily a díky flexibilnímu konci ramene dokážete vlastně v jakémkoliv malém prostoru preparovat nebo zašít tkáň bez jakýchkoliv problémů. Oproti laparoskopii je to obrovský posun,“ řekl Kuldan, který v MNO vedl první robotickou operaci.

Uvedl, že výkony v robotickém sále jsou o polovinu kratší než dosud. Doba hospitalizace se zkracuje zhruba na třetinu a kratší je i doba rekonvalescence. „Pacienti vlastně už druhý den po operaci prakticky nemají žádné potíže,“ řekl primář.

Ředitel řekl, že pro práci v sále je potřeba sedm, osm lidí. „Je potřeba operatéra, který stojí za konzolí, pak je to samozřejmě jeho asistent, instrumentářka, jedna až dvě podle typu výkonu. Pak je to anesteziolog, anesteziologická sestra, eventuálně nějaký pomocný ošetřovatelský personál,“ řekl Uhlig.

Dodavatelem technologie byla společnost Synektik, která vyhrála veřejnou zakázku. Jedná se o pátého robota v Moravskoslezském kraji, MNO má nejmodernější variantu.

Aktuálně

Zlínská nemocnice nabídne semináře o péči o nemocné v…

  • 16 dubna, 202614 května, 2026
  • by budskap

Na seminářích pracují se zájemci zdravotní sestry i rehabilitační a sociální pracovnice. „Lidé vždy nejvíce oceňují praktické ukázky polohování, hygieny u imobilního pacienta, úpravy lůžka, výměny plen, ukázky podávání stravy a podobně,“ uvedla vrchní sestra gerontologického oddělení Edita Habartová.

V minulosti byl o semináře zájem, kvůli rekonstrukci prostor je však nemocnice musela přerušit. „Věřím, že to lidé uvítají, protože příbuzní, kteří se chtějí o nemocného doma postarat, často tápou v začátcích péče. Nejsou si jistí, jestli vše dělají dobře, bojí se, aby neublížili svým blízkým nebo sobě,“ uvedla Habartová.

Seminářů se účastní zájemci různého věku, kteří pečují o svého blízkého. „Někdy se jedná o dospělé děti nebo vnuky, ale přicházejí i neteře, synovci, občas také dospělá pravnoučata,“ uvedla Habartová.

Letošní semináře budou 13. května, 17. června, 16. září, 21. října a 25. listopadu. Zájemci se nemusí přihlašovat předem.

 

České zdravotnictví

Lékaři v Motole operovali 21měsíční dívku s epilepsií, odpojili…

  • 15 dubna, 202614 května, 2026
  • by budskap

Záchvaty se u dítěte objevily v kojeneckém věku, postupně se zhoršovaly a nedařilo se je dlouhodobě zvládnout léky. Časté a nekontrolované záchvaty podle odborníků u takto malých dětí představují vážné riziko pro vývoj mozku i celkový psychomotorický vývoj.

Dosud lékaři často v podobné situaci volili radikální chirurgické řešení, například rozsáhlé odstranění části mozkové tkáně nebo takzvanou hemisferotomii, tedy odpojení celé jedné mozkové hemisféry. Takový výkon však téměř vždy vede k trvalému ochrnutí poloviny těla.

Lékaři FNMH loni zvolili šetrnější postup, při němž odpojili pouze zadní část mozkové hemisféry, takzvanou zadní diskonekci. „Cílem tohoto typu operace není odstranění mozkové tkáně, ale přerušení patologických nervových spojů, které záchvaty vyvolávají. Díky tomu můžeme zachovat co nejvíce mozkových funkcí,“ řekl vedoucí Centra epilepsie Motol Pavel Kršek.

Téměř rok po operaci je dívenka podle lékařů zcela bez epileptických záchvatů, nemá žádné závažné neurologické následky a její psychomotorický vývoj pokračuje normálně. Lékaři navíc postupně vysazují protizáchvatovou léčbu.

„Jednou z nejkrásnějších a nejvýraznějších změn po operaci bylo, že se naše dcera začala smát. Do té doby to byl velmi vzácný jev. Je krásné sledovat, že i přesto všechno, co si zažila, tak se dobře vyvíjí a věříme, že v budoucnu bude žít stejně kvalitní život jako její vrstevníci,“ uvedla v tiskové zprávě nemocnice maminka malé pacientky.

Epilepsie patří mezi nejčastější neurologická onemocnění u dětí, část z nich ale nereaguje na léčbu léky. Loni nemocnice uvedla, že za 25 let operovali tamní lékaři více než 500 dětí z ČR a Slovenska, v posledních letech kolem 40 ročně. Po operaci je více než 80 procent z nich bez záchvatů, často nemusí užívat ani léky.

Epilepsie může být vrozená, může se ale objevit kdykoli během života. Onemocnění mozku může vyvolat úraz, stres, vyčerpání či operace. Příznaky mohou být kromě záchvatů s křečemi a poruchami vědomí také mravenčení, zrakové vjemy či výpadky, sluchové nebo čichové halucinace nebo závratě.

Většina pacientů se úspěšně léčí léky antiepileptiky, dodržováním správné životosprávy, malé procento operativně. Ze zhruba 240.000 léčených měla asi třetina alespoň jeden záchvat v posledních pěti letech.

Stránkování příspěvků

1 … 3 4 5 6 7 … 90

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2026

Září
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
31
1
2
3
4
5
6
Událost pro Srpen

31

Žádné události
Událost pro Září

1

Žádné události
Událost pro Září

2

Žádné události
Událost pro Září

3

Žádné události
Událost pro Září

4

Žádné události
Událost pro Září

5

Žádné události
7
8
9
10
11
12
13
Událost pro Září

6

Žádné události
Událost pro Září

7

Žádné události
Událost pro Září

8

Žádné události
Událost pro Září

9

Žádné události
Událost pro Září

10

Žádné události
Událost pro Září

11

Žádné události
Událost pro Září

12

Žádné události
14
15
16
17
18
19
20
Událost pro Září

13

Žádné události
Událost pro Září

14

Žádné události
Událost pro Září

15

Žádné události
Událost pro Září

16

Žádné události
Událost pro Září

17

Žádné události
Událost pro Září

18

Žádné události
Událost pro Září

19

Žádné události
21
22
23
24
25
26
27
Událost pro Září

20

Žádné události
Událost pro Září

21

Žádné události
Událost pro Září

22

Žádné události
Událost pro Září

23

Žádné události
Událost pro Září

24

Žádné události
Událost pro Září

25

Žádné události
Událost pro Září

26

Žádné události
28
29
30
1
2
3
4
Událost pro Září

27

Žádné události
Událost pro Září

28

Žádné události
Událost pro Září

29

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS