Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Robotický sál v Městské nemocnici Ostrava umožní šetrnější a…

  • 23 dubna, 202614 května, 2026
  • by budskap

Sál vznikl rekonstrukcí nevyužívaného bývalého oddělení ARO v pavilonu E4. „Pro nemocnici má robotický sál a robot da Vinci obrovský význam, co se týče rozvoje chirurgické operativy. Budou se tady střídat čtyři odbornosti. Je to především urologické oddělení, potom je to chirurgické oddělení, ORL a samozřejmě gynekologická chirurgie. Pracoviště bude vytížené pět dní v týdnu,“ řekl ředitel MNO Petr Uhlig.

Robotický systém podle něj umožní například daleko preciznější přístup v chirurgii břicha. Lékař ovládá nástroje z konzole s detailním trojrozměrným obrazem operačního pole, ramena lze ovládat s maximální přesností.

„Nazval bych to jiný vesmír. Byli jsme zvyklí na laparoskopickou operativu, která je ve videozobrazení, to znamená, že vidíme podobný obraz jako v televizi. Nevidíme tam tu třetí rovinu,“ řekl primář urologie Rostislav Kuldan. U robotického systému je podle něj vidět velký rozdíl například při šití.

„U robotické operativy máte krásný precizní 3D obraz. To znamená, že vidíte všechny detaily a díky flexibilnímu konci ramene dokážete vlastně v jakémkoliv malém prostoru preparovat nebo zašít tkáň bez jakýchkoliv problémů. Oproti laparoskopii je to obrovský posun,“ řekl Kuldan, který v MNO vedl první robotickou operaci.

Uvedl, že výkony v robotickém sále jsou o polovinu kratší než dosud. Doba hospitalizace se zkracuje zhruba na třetinu a kratší je i doba rekonvalescence. „Pacienti vlastně už druhý den po operaci prakticky nemají žádné potíže,“ řekl primář.

Ředitel řekl, že pro práci v sále je potřeba sedm, osm lidí. „Je potřeba operatéra, který stojí za konzolí, pak je to samozřejmě jeho asistent, instrumentářka, jedna až dvě podle typu výkonu. Pak je to anesteziolog, anesteziologická sestra, eventuálně nějaký pomocný ošetřovatelský personál,“ řekl Uhlig.

Dodavatelem technologie byla společnost Synektik, která vyhrála veřejnou zakázku. Jedná se o pátého robota v Moravskoslezském kraji, MNO má nejmodernější variantu.

Aktuálně

Zlínská nemocnice nabídne semináře o péči o nemocné v…

  • 16 dubna, 202614 května, 2026
  • by budskap

Na seminářích pracují se zájemci zdravotní sestry i rehabilitační a sociální pracovnice. „Lidé vždy nejvíce oceňují praktické ukázky polohování, hygieny u imobilního pacienta, úpravy lůžka, výměny plen, ukázky podávání stravy a podobně,“ uvedla vrchní sestra gerontologického oddělení Edita Habartová.

V minulosti byl o semináře zájem, kvůli rekonstrukci prostor je však nemocnice musela přerušit. „Věřím, že to lidé uvítají, protože příbuzní, kteří se chtějí o nemocného doma postarat, často tápou v začátcích péče. Nejsou si jistí, jestli vše dělají dobře, bojí se, aby neublížili svým blízkým nebo sobě,“ uvedla Habartová.

Seminářů se účastní zájemci různého věku, kteří pečují o svého blízkého. „Někdy se jedná o dospělé děti nebo vnuky, ale přicházejí i neteře, synovci, občas také dospělá pravnoučata,“ uvedla Habartová.

Letošní semináře budou 13. května, 17. června, 16. září, 21. října a 25. listopadu. Zájemci se nemusí přihlašovat předem.

 

České zdravotnictví

Lékaři v Motole operovali 21měsíční dívku s epilepsií, odpojili…

  • 15 dubna, 202614 května, 2026
  • by budskap

Záchvaty se u dítěte objevily v kojeneckém věku, postupně se zhoršovaly a nedařilo se je dlouhodobě zvládnout léky. Časté a nekontrolované záchvaty podle odborníků u takto malých dětí představují vážné riziko pro vývoj mozku i celkový psychomotorický vývoj.

Dosud lékaři často v podobné situaci volili radikální chirurgické řešení, například rozsáhlé odstranění části mozkové tkáně nebo takzvanou hemisferotomii, tedy odpojení celé jedné mozkové hemisféry. Takový výkon však téměř vždy vede k trvalému ochrnutí poloviny těla.

Lékaři FNMH loni zvolili šetrnější postup, při němž odpojili pouze zadní část mozkové hemisféry, takzvanou zadní diskonekci. „Cílem tohoto typu operace není odstranění mozkové tkáně, ale přerušení patologických nervových spojů, které záchvaty vyvolávají. Díky tomu můžeme zachovat co nejvíce mozkových funkcí,“ řekl vedoucí Centra epilepsie Motol Pavel Kršek.

Téměř rok po operaci je dívenka podle lékařů zcela bez epileptických záchvatů, nemá žádné závažné neurologické následky a její psychomotorický vývoj pokračuje normálně. Lékaři navíc postupně vysazují protizáchvatovou léčbu.

„Jednou z nejkrásnějších a nejvýraznějších změn po operaci bylo, že se naše dcera začala smát. Do té doby to byl velmi vzácný jev. Je krásné sledovat, že i přesto všechno, co si zažila, tak se dobře vyvíjí a věříme, že v budoucnu bude žít stejně kvalitní život jako její vrstevníci,“ uvedla v tiskové zprávě nemocnice maminka malé pacientky.

Epilepsie patří mezi nejčastější neurologická onemocnění u dětí, část z nich ale nereaguje na léčbu léky. Loni nemocnice uvedla, že za 25 let operovali tamní lékaři více než 500 dětí z ČR a Slovenska, v posledních letech kolem 40 ročně. Po operaci je více než 80 procent z nich bez záchvatů, často nemusí užívat ani léky.

Epilepsie může být vrozená, může se ale objevit kdykoli během života. Onemocnění mozku může vyvolat úraz, stres, vyčerpání či operace. Příznaky mohou být kromě záchvatů s křečemi a poruchami vědomí také mravenčení, zrakové vjemy či výpadky, sluchové nebo čichové halucinace nebo závratě.

Většina pacientů se úspěšně léčí léky antiepileptiky, dodržováním správné životosprávy, malé procento operativně. Ze zhruba 240.000 léčených měla asi třetina alespoň jeden záchvat v posledních pěti letech.

Aktuálně

Odborníci na duševní zdraví dnes Pražanům nabízeli pomoc v…

  • 15 dubna, 2026
  • by budskap

Do akce se zapojilo zhruba 16 odborníků z různých oblastí péče o duševní zdraví, například psychiatr, pracovníci krizové linky, terapeuti z prenatální péče či sociální pracovníci. Při jízdě byli cestujícím k dispozici pro krátké konzultace, základní poradenství i nasměrování na konkrétní služby v Praze a zároveň jim předávali informační letáky s kontakty na specializovaná pracoviště v metropoli.

„Snažíme se lidem přibližovat pomoc v oblasti duševního zdraví i netradičními způsoby. Pomoc vám tady doslova jede naproti a ukazuje, že v Praze podpora není jen teoreticky na dosah, ale skutečně funguje a stojí na kvalitní a široké síti služeb,“ uvedla primátorova náměstkyně pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS). Pomoc poskytuje například Linka bezpečí, Dětské krizové centrum, pražská organizace Zahrada pro duši a další zařízení. Podle náměstkyně Praha pomoc garantuje a lidi, kteří potřebují, zařízení přijmou.

Volbu tramvaje jako místa pro oslovení veřejnosti zdůvodnila Udženija tím, že tramvajové linky denně přepraví desítky tisíc lidí. Například linka číslo 8, na které se akce konala, obslouží podle ní až kolem 50.000 cestujících denně. „A i kdyby informace přinesly úlevu a pomoc jen třeba jednomu člověku, který ji právě potřebuje, má to obrovský smysl. Naším cílem je také bourat předsudky a dát jasně najevo, že říct si o pomoc je v pořádku,“ řekla.

Bílo-červeně polepená Duševní tramvaj jezdí v pražském provozu od začátku března a nasazena bude do 24. dubna. U dalších jízd odborníci osobně už nebudou, cestující v ní ale najdou informační materiály ke kampani i přehled kontaktů na organizace, které v metropoli poskytují psychologickou a sociální pomoc. Na které lince a v jakém čase tramvaj pojede, mohou lidé zjistit na webu.

Kampaň Pomoc na dosah spustil magistrát loni v říjnu. Lidé ji mohli vidět na venkovních reklamních plochách, sociálních sítích i v tisku. Odkazuje na web pomocnadosah.cz, kde lidé naleznou kontakt na 33 odborníků a podpůrných organizací. Cílem kampaně je destigmatizovat duševní obtíže, zvýšit povědomí o dostupných službách a připomenout, že péče o duševní zdraví je stejně důležitá jako péče o zdraví fyzické.

Aktuálně

Masarykova univerzita založila firmu zaměřenou na terapii silných emocí

  • 13 dubna, 2026
  • by budskap

Metoda DBT má pomoci lidem s diagnostikovanou hraniční poruchou osobnosti. „Vychází z dialektiky, kognitivně behaviorální terapie a Zen buddhismu, z nichž si bere snahu o rovnováhu, všímavost, principy přijetí a změny nebo práci s neefektivním myšlením,“ přiblížila propagátorka metody Pavla Horká Linhartová.

Zatímco v západních zemích, odkud s kolegy Horká Linhartová čerpá inspiraci, už je podle univerzity DBT pevnou součástí zdravotnického systému, v Česku ji odborníci na duševní zdraví teprve začínají objevovat. „Celkově u nás funguje asi jen deset týmů, většina v Čechách, pro Moravu jsme v Brně jediní,“ uvedla Horká Linhartová, která DBT před sedmi lety pomáhala zavést na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakultě Masarykovy univerzity.

„Vzhledem k náporu pacientů jsme program museli zintenzivnit a zkrátit jeho dobu z běžného roku na polovinu, protože už tak čekací doba vychází na dva roky,“ doplnil psychoterapeut Martin Horký. Přesto podle něj program přináší výsledky v podobě zlepšení zdravotního stavu pacientů s diagnózou, jejímž hlavním symptomem je extrémní intenzita emocí a zhoršená schopnost jejich regulace. Ta v důsledku negativně ovlivňuje další oblasti života a vede například k nestabilitě myšlení, chování i vztahů. Pacienti pak podle vědců často hledají úlevu v sebepoškozování, které nezřídka končívá pokusy o sebevraždu.

Efekt DBT podle vědců nepociťuje jen pacient, ale celý zdravotnický systém. Odpadávají totiž náklady nejen na výjezdy zdravotnické záchranné služby či drahé pobyty vážně poraněných pacientů na jednotkách intenzivní péče, ale i na výkony psychiatrů, kteří si s pacienty s hraniční poruchou osobnosti často nevědí rady.

EQUILIO vznikla jako spin-off Masarykovy univerzity, tedy firma, která navazuje na znalosti a zkušenosti spojené s univerzitním prostředím. Masarykova univerzita není jejím společníkem a firma využívá know-how vyvinuté na univerzitě na základě licenční smlouvy.

Aktuálně

Terapeutka: Část klientů chatbot k terapii postrčí, pro jiné…

  • 10 dubna, 202610 dubna, 2026
  • by budskap

„Umělá inteligence se stala součástí psychoterapie, ale necítíme se, že bychom jí měli být nahrazení,“ uvedla Komárková. Studie podle ní ukazují, že stejně jako část veřejnosti má i část terapeutů z jejího používání obavy nebo se necítí dostatečně kompetentní a nechtějí o příliš mluvit ani s klienty. U nich, zejména mladých lidí nebo dětí, je ale využívání AI v životě podle psychoterapeutky natolik běžné, že se k chatbotům obracejí i s problémy v oblasti duševního zdraví.

Ukazují to i zahraniční průzkumy. „Více než 67 procent lidí uvádí, že tu svoji životní situaci řešili pomoci umělé inteligence, nejčastěji chatu GTP. Na základě diskuse s ním se odhodlali a kontaktovali živého odborníka,“ uvedla s tím, že podobně se vyjadřují i někteří jejich klienti.

Využívání nástrojů, které nejsou primárně určené k péči o duševní zdraví, může být ale podle Komárkové pro některé nemocné i rizikové. „Například pacienti s těžkými diagnózami nebo schizofrenií se mohou utvrzovat v bludech,“ vysvětlila. Na rozdíl od terapie s živým člověkem nejsou podle ní konfrontováni s realitou. Vhodný není chatbot také pro případnou krizovou intervenci, protože ji často nevyhodnotí správně.

Lidé by měli o využívání těchto technologií s terapeutem mluvit, terapeut by je neměl považovat za konkurenci. „Často jsou to paralelní procesy, klient chodí na terapie a k tomu konzultuje AI, což terapeut neví,“ dodala s tím, že lidé mají často ostych se terapeutovi přiznat, cítí se jako by ho podváděli.

Pro terapeutické použití nebo prevenci duševních poruch vznikají speciální AI nástroje včetně virtuální reality. V USA jsou schválené i speciální počítačové programy na lékařský předpis a hrazené zdravotními pojišťovnami.

Široké využití má podle ní například vytváření obrázků, v Neo Centru například pomocí nástroje, který „poslouchá“ přímo rozhovor s terapeutem. Při rodinné či párové terapii dostávají lidé vytváření obrázků za domácí úkol, společně nebo individuálně. Podle Komárkové například dětem pomáhají lépe popsat své pocity nebo emoce nebo vytvořit postavu, která jim může v obtížných situacích pomáhat s jejich zvládnutím.

České zdravotnictví

Lékař: Pětina pacientů přechází z nemocnice do následné intenzivní…

  • 7 dubna, 202610 dubna, 2026
  • by budskap

V Česku bylo podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) 42.309 akutních lůžek standardní a 5727 lůžek intenzivní nemocniční péče. Ošetřovatelských lůžek, kde se řeší neakutní péče, bylo zhruba 12.000. Lůžek následné intenzivní péče bylo 563, před deseti lety jich byla méně než polovina.

Nejčastěji na lůžka následné intenzivní péče podle Vymazala přicházejí nemocní s chronickou obstrukční plicní nemocí, úrazy mozku nebo s neurodegenerativními onemocněními, například poškozením nervové soustavy po dočasném nedostatku kyslíku vlivem cévní mozkové příhody. Často jsou zpočátku závislí na umělé plicní ventilaci.

„Následná intenzivní péče jako specializovaná forma zdravotní péče se tak stává klíčovou pro stabilizaci jejich zdravotního stavu v prostředí specializovaných zařízení tak, aby mohli být přeloženi na pracoviště nižšího typu anebo do domácího prostředí,“ sdělil Vymazal.

Následná intenzivní péče se zaměřuje na pacienty po zvládnutí akutního kritického stavu, jejichž zdravotní stav ale stále vyžaduje intenzivní a dlouhodobou podporu. Lidí v tomto stavu podle odborníků přibývá, protože díky moderní medicíně kritický stav častěji přežijí, ale návrat k běžnému životu je složitý a časově náročný.

„S rozvojem intenzivní medicíny a stárnutím populace roste počet pacientů, kteří přežijí akutní fázi onemocnění, ale zůstávají ve vážném stavu,“ uvedla generální ředitelka Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková.

Na třídenním kongresu od 22. dubna v Praze budou odborníci diskutovat široké spektrum témat od organizace následné intenzivní péče v České republice přes indikace pacientů, hodnocení a předpovídání neurologického výsledku u pacientů s poškozením mozku, umělou plicní ventilaci až po paliativní péči, právní otázky nebo psychické zdraví pacientů i zdravotníků.

Pokud by měla být zachována alespoň současná dostupnost následné a dlouhodobé péče bude potřeba kvůli stárnutí populace více než 30.000 nových lůžek v pobytových zařízeních. Podle studie IEZ nedostatek těchto kapacit vede už v současnosti k větší obsazenosti akutních lůžek.

„Nedostatek kapacit v dlouhodobé a následné péči se projevuje nejen horší kvalitou života obyvatel, ale také neefektivním využíváním zdrojů v akutní lůžkové péči, která často poskytuje nákladnou péči v případě takzvaně sociálních hospitalizací, kdy není možné pacienta propustit do domácí léčby nebo vhodnějšího zařízení pro následnou či dlouhodobou péči,“ uvedli autoři studie.

Aktuálně

Klíšťata ve městech jsou aktivní dříve, upozornili pražští hygienici

  • 30 března, 202610 dubna, 2026
  • by budskap

„Pražské parky a lesoparky vytvářejí specifické mikroklima, kde se klíšťatům mimořádně daří, a riziko nákazy je tak pro obyvatele metropole reálné již při běžné procházce. Právě březen je z epidemiologického hlediska kritickým zlomem, kdy s rostoucími teplotami evidujeme první případy infekcí,“ uvedla ředitelka protiepidemického odboru HSHMP Martina Marešová. Klíšťata začínají být aktivní, pokud se teplota stabilně pohybuje nad sedmi stupni Celsia.

„Klíčem k ochraně zůstává vedle očkování proti encefalitidě včasná bariérová ochrana a důsledná kontrola po návratu z přírody,“ doplnila Marešová. Hygienici také doporučují používat i ve městě repelenty.

V Praze se loni klíšťovou encefalitidou nakazilo 32 lidí, meziročně méně. Lymskou boreliózou onemocnělo 836 lidí, což je asi čtyřikrát více než v roce 2024. Podle Batók může být nárůst způsoben změnou v hlášení nemoci. V roce 2023 bylo případů zhruba 100. U obou infekcí je nemocnost v Praze nižší než celorepublikový průměr.

„Ačkoliv statistiky nemocnosti v Praze dlouhodobě vykazují nižší hodnoty ve srovnání s celorepublikovým průměrem, naše data získaná při sběru klíšťat potvrzují vysokou míru promořenosti klíšťat lymskou boreliózou přímo v městské zeleni,“ varovala Marešová. Data za rok 2025 by měli mít hygienici v příštích týdnech. Z rozborů z předchozích let vyplývá, že průměrně je boreliózou nakažené každé čtvrté klíště.

Klíšťata nejčastěji přenášejí klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu. Na boreliózu zabírají antibiotika, na encefalitidu zatím neexistuje specifická léčba. Naopak vakcína je zatím jen proti encefalitidě.

Bakterie boreliózy sídlí ve střevě klíštěte. Po přisátí trvá obvykle 24 hodin, než se aktivují a vycestují do slinných žláz a následně do krve člověka. Proto je podle Batók včasné odstranění klíštěte kritickým faktorem prevence. Rozdílná je situace u viru encefalitidy. Ten se nachází přímo ve slinných žlázách klíštěte a k nákaze dochází během několika minut.

Děti a mateřství

Studie: Víc času na sociálních sítích v dětství může…

  • 30 března, 202610 dubna, 2026
  • by budskap

Výzkumníci z londýnské univerzity Imperial College analyzovali data z dlouhodobé studie, kterou zahájili už v roce 2014. Riziko podle studie roste s délkou času stráveným na sociálních sítích. Děti, které tráví na sociálních sítích více než tři hodiny denně, mají vyšší riziko úzkostí a deprese než ty, které je využívají jen 30 minut denně.

Podle autorů studie však samotné sociální sítě nejsou hlavní příčinou. Klíčovou roli podle nich hraje spíše nedostatek spánku u dětí, které používají sociální sítě déle a chodí spát později. Výzkumnice Mireille Toledanová uvedla, že právě nedostatek spánku pravděpodobně stojí za pozorovaným dopadem na duševní zdraví.

Britská vláda zvažuje zavedení opatření na ochranu dětí na internetu. Mohla by zahrnovat i omezení přístupu k sociálním sítím pro osoby mladší 16 let. Jako inspirace zákonodárcům slouží Austrálie, která loni jako první země zavedla zákaz, který vedl k deaktivaci či omezení milionů účtů mladistvých.

Podle Toledanové však zatím neexistuje dostatek podkladů pro zavedení obdobného opatření v Británii. Expertka doporučuje spíše vyčkat na vyhodnocení dopadů australského zákazu.

Aktuálně

Benešovská nemocnice začala na ortopedii využívat robotického asistenta

  • 24 března, 202610 dubna, 2026
  • by budskap

Využití robotického asistenta umožňuje přesnější operaci, čímž se zkrátí rekonvalescence pacienta. Lze díky němu dosáhnout lepší funkčnosti kloubu a rychlejšího návratu operovaného k pohybu, uvedla nemocnice.

„Snažíme se asistenta v rámci našich možností využívat co nejvíce. Není úplně jednoduché naučit se s ním pracovat. Měli jsme určitou zkušební dobu. Museli jsme udělat v rámci politiky firmy, která nám přístroj dodala, daný počet operací pod dohledem jejich technika, který nás instruoval, pomáhal nám, ukazoval úskalí i benefity dané metody. V podstatě od letošního února je přístroj v plném provozu,“ uvedl primář ortopedie a traumatologie Jiří Beznoska.

Zákrok na sále i při použití robotického asistenta Rosa stále plně řídí ortoped. Robot však podle Beznosky pomáhá k lepšímu výsledku operace. „V rámci robotického asistenta se využívají určité algoritmy, které operatér musí zvládnout a které nás navedou k tomu, aby byl implantát usazen přesně tak, jak chceme, a přesně tak, jak je to nejlepší pro pacienta,“ řekl Beznoska.

Operace s robotickým asistentem je zhruba o půl hodiny delší než klasická. Díky minimálnímu invazivnímu přístupu by pacienti měli pociťovat menší pooperační nepohodlí, rychleji se zotavit a mít větší rozsah pohybu kloubu. Výhodou přesného usazení náhrady je i přirozenější pohyb a delší životnost kloubu.

Robotické operační systémy si pořizují i další nemocnice v regionu. Robotický asistent Rosa využívá i mladoboleslavská Klinika Dr. Pírka.

Stránkování příspěvků

1 2 3 4 … 86

Kalendář akcí

Březen

Duben 2026

Květen
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
27
28
29
30
1
2
3
Událost pro Duben

30

Žádné události
Událost pro Květen

1

Žádné události
Událost pro Květen

2

Žádné události
4
5
6
7
8
9
10
Událost pro Květen

3

Žádné události
Událost pro Květen

4

Žádné události
Událost pro Květen

5

Žádné události
Událost pro Květen

6

Žádné události
Událost pro Květen

7

Žádné události
Událost pro Květen

8

Žádné události
Událost pro Květen

9

Žádné události
11
12
13
14
15
16
17
Událost pro Květen

10

Žádné události
Událost pro Květen

11

Žádné události
Událost pro Květen

12

Žádné události
Událost pro Květen

13

Žádné události
Událost pro Květen

14

Žádné události
Událost pro Květen

15

Žádné události
Událost pro Květen

16

Žádné události
18
19
20
21
22
23
24
Událost pro Květen

17

Žádné události
Událost pro Květen

18

Žádné události
Událost pro Květen

19

Žádné události
Událost pro Květen

20

Žádné události
Událost pro Květen

21

Žádné události
Událost pro Květen

22

Žádné události
Událost pro Květen

23

Žádné události
25
26
27
28
29
30
31
Událost pro Květen

24

Žádné události
Událost pro Květen

25

Žádné události
Událost pro Květen

26

Žádné události
Událost pro Květen

27

Žádné události
Událost pro Květen

28

Žádné události
Událost pro Květen

29

Žádné události
Událost pro Květen

30

Žádné události
1
2
3
4
5
6
7

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS