Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Vysoký krevní tlak – Hypertenze

  • 29 října, 202530 října, 2025
  • by budskap

Co je hypertenze a jaké jsou její hranice

Vysoký krevní tlak neboli hypertenze je stav, kdy je dlouhodobě zvýšen tlak krve v tepnách nad normální hodnoty. Krevní tlak se měří dvěma čísly – systolickým a diastolickým tlakem – uváděnými v milimetrech rtuťového sloupce (mm Hg). Za optimální krevní tlak u zdravého dospělého se považují hodnoty kolem 120/80 mm Hg. Pokud je krevní tlak opakovaně zvýšen nad 140/90 mm Hg (měřeno v klidu při opakovaných návštěvách lékaře), hovoříme o hypertenzi. Při měření tlaku v domácích podmínkách bývá za hraniční považována již hodnota okolo 135/85 mm Hg.

Hypertenze patří k nejrozšířenějším civilizačním chorobám současnosti. Postihuje velkou část populace – v České republice trpí vysokým krevním tlakem odhadem kolem 35–40 % dospělých ve středním věku a ve vyšších věkových skupinách jím trpí dokonce každý druhý člověk.

Příznaky a rizika vysokého tlaku

Nebezpečí hypertenze spočívá v tom, že zprvu zpravidla nezpůsobuje žádné nápadné obtíže. I proto se jí často říká „tichý zabiják“ – člověka nijak nebolí, a přesto může pozvolna vážně poškozovat jeho zdraví. Mírně až středně zvýšený tlak se obvykle neprojevuje výraznými příznaky. Při prudkém nebo velmi výrazném vzestupu krevního tlaku se mohou objevit nespecifické potíže jako bolest hlavy, závratě, hučení v uších, únava, bušení srdce nebo krvácení z nosu. Jestliže hodnoty tlaku vystoupají do extrémních výšek, může člověk pociťovat dušnost při námaze, tlak na hrudi, poruchy vidění či nevolnost. Často však zvýšený krevní tlak odhalí až preventivní prohlídka, nebo se plně projeví až ve formě vážné komplikace. Neléčená hypertenze může zaútočit znenadání – prvním „příznakem“ tak může být infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.

Nejčastější příčiny a rizikové faktory

Ve většině případů se u vysokého krevního tlaku nedá určit jedna konkrétní příčina. Tzv. primární (esenciální) hypertenze vzniká působením kombinace více faktorů. K rizikovým faktorům patří především nezdravý životní styl a genetické predispozice. Vyšší pravděpodobnost vzniku hypertenze mají lidé s nadměrným příjmem soli, s nadváhou či obezitou, kuřáci a osoby konzumující nadměrné množství alkoholu. Své hraje také dlouhodobý stres, nedostatek pohybu a nevhodné složení stravy (např. strava chudá na ovoce a zeleninu a naopak bohatá na nasycené tuky a průmyslově zpracované potraviny). Významným faktorem je věk – krevní tlak má tendenci stoupat s přibývajícím věkem. Dále nelze ovlivnit dědičné vlohy: pokud rodiče trpěli hypertenzí, je vyšší riziko, že se objeví i u potomků.

Možnosti prevence a léčby

V prevenci vysokého tlaku i jako součást jeho léčby hraje zásadní roli životospráva. Světová zdravotnická organizace uvádí, že hypertenze je nejvýznamnějším rizikovým faktorem rozvoje kardiovaskulárních chorob, jako jsou srdeční infarkt a mrtvice. Dodržováním zdravého životního stylu lze však vzniku vysokého tlaku předejít nebo jej alespoň výrazně oddálit. Mezi hlavní opatření patří: udržování přiměřené tělesné hmotnosti, vyvážená strava s dostatkem zeleniny a omezením soli, pravidelná fyzická aktivita, vyhýbání se kouření a nadměrné konzumaci alkoholu, a také zvládání stresu.

Je třeba zdůraznit, že hypertenze je chronické onemocnění, které nelze definitivně vyléčit, ale při správné léčbě jej lze udržet pod kontrolou. Léčba vysokého tlaku bývá zpravidla dlouhodobá, často celoživotní. Důležité je dodržovat doporučení lékaře, chodit na pravidelné kontroly a nepřerušovat užívání předepsaných léků bez konzultace. Při kvalitní léčbě a úpravě životosprávy může hypertonik vést plnohodnotný život s minimálním omezením.

Praktické rady pro čtenáře

  • Pravidelné měření tlaku: Nechte si krevní tlak kontrolovat při každé preventivní prohlídce u lékaře a u rizikových osob i častěji. Pokud máte vyšší hodnoty, zvažte pořízení digitálního tlakoměru a pravidelné měření doma. Ideální je měřit tlak vždy v klidu, ráno a večer ve stejnou dobu, a výsledky si zapisovat do deníku.

  • Úprava jídelníčku: Snažte se o zdravou stravu bohatou na zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny a libové bílkoviny. Omezte nadměrné solení – většině lidí stačí méně solit, než jsou zvyklí. Vyhýbejte se také potravinám s vysokým obsahem soli a nezdravých tuků (typicky fast food a průmyslově zpracované pokrmy).

  • Udržování zdravé hmotnosti: Pokud máte nadváhu, snažte se zredukovat váhu na rozumnou úroveň. I úbytek několika kilogramů může vést ke znatelnému snížení krevního tlaku. Sledujte si svůj body mass index (BMI) a obvod pasu.

  • Pravidelný pohyb: Zařaďte do svého denního režimu přiměřenou fyzickou aktivitu. Doporučuje se alespoň 30 minut středně intenzivního pohybu (například svižná chůze) většinu dní v týdnu. Vyberte si pohyb, který vás baví, aby bylo snazší jej dodržovat dlouhodobě.

  • Omezení kouření a alkoholu: Kouření přispívá k poškození cév a zvyšování krevního tlaku, proto je vhodné co nejdříve přestat kouřit. Také nadměrné pití alkoholu zhoršuje hypertenzi – konzumujte alkoholické nápoje jen výjimečně a s mírou.

  • Minimalizace stresu: Dlouhodobý stres může negativně ovlivnit krevní tlak. Zkuste proto zařadit relaxaci do každodenního života – ať už formou procházek, jógy, meditace, nebo koníčků, které vám pomohou uvolnit se. Důležitý je také dostatek spánku a odpočinku.

  • Spolupráce s lékařem: Máte-li diagnostikovanou hypertenzi, dodržujte léčebný plán stanovený lékařem. Nevynechávejte užívání léků a nikdy sami nevysazujte léčbu, ani když se váš tlak zlepší. V případě neobvyklých obtíží nebo nežádoucích účinků léků kontaktujte svého lékaře a situaci s ním konzultujte.

Zdroje:

  1. Arteriální hypertenze – WikiSkripta wikiskripta.eu

  2. Celimed (2023): Co znamenají vaše hodnoty krevního tlaku? krevni-tlak-omron.cz

  3. MUDr. Igor Karen: Hypertenze – výskyt zvýšeného krevního tlaku roste s věkem. Ordinace.cz (2020) ordinace.czordinace.cz

  4. VZP ČR (2021): Vysoký krevní tlak (Otázky týdne) vzp.czvzp.cz

  5. Celimed (2023): Jak snížit krevní tlak krevni-tlak-omron.cz

  6. Krumpová B., Karafiátová M.: Hypertenze – co s ní. (FN Olomouc, prezentace) kardio-cz.cz

Doporučené články

GLP-1 agonisté: Nová éra v léčbě cukrovky i obezity

  • 29 října, 202530 října, 2025
  • by budskap

Agonisté GLP-1 se stali klíčovým nástrojem v léčbě diabetu 2. typu a obezity. Tyto léky nejen snižují hladinu cukru v krvi, ale také napomáhají redukci hmotnosti a snižují riziko kardiovaskulárních komplikací. Co o nich říkají aktuální klinické studie a jaký je jejich skutečný přínos?

Co je GLP-1 a jak funguje?

GLP-1 (glucagon-like peptide-1) je hormon vylučovaný ve střevě v reakci na příjem potravy. Jeho hlavními funkcemi jsou:

  • stimulace tvorby inzulinu v přítomnosti glukózy,

  • potlačení sekrece glukagonu (hormonu zvyšujícího glykémii),

  • zpomalení vyprazdňování žaludku,

  • ovlivnění centra hladu a navození pocitu sytosti.

GLP-1 agonisté jsou léky, které napodobují působení tohoto hormonu. Jsou dostupné ve formě injekcí (např. semaglutid, liraglutid, dulaglutid) a nově i jako tablety (perorální semaglutid).

Pro koho jsou vhodné?

Tyto léky jsou schváleny a doporučovány zejména pro:

  • osoby s diabetem 2. typu, kde není dostatečný účinek samotné metforminu,

  • pacienty s obezitou (BMI >30, nebo >27 s komorbiditami),

  • jedince s vysokým kardiovaskulárním rizikem – semaglutid a liraglutid prokázaly snížení rizika infarktu, mrtvice a úmrtí na KV příčiny.

Představují také možnost odložení nástupu potřeby inzulinu u diabetiků a jsou doporučovány v algoritmech ADA/EASD a české diabetologické společnosti.

Účinnost: Co ukazují studie?

Ve velkých klinických studiích bylo prokázáno:

  • Snížení HbA1c o 1–1,5 % v průměru,

  • úbytek hmotnosti 5–15 %, v některých případech i více (zejména u semaglutidu a tirzepatidu),

  • zlepšení kardiometabolických parametrů – krevní tlak, lipidový profil,

  • snížení rizika progrese chronického onemocnění ledvin.

Důležitý je také nízký výskyt hypoglykémií – protože účinek na inzulin je glukózo-dependentní, nedochází k jeho nebezpečnému přebytku.

Nežádoucí účinky a omezení

Nejčastějšími vedlejšími účinky jsou:

  • nevolnost, zvracení, průjem (zejména na začátku léčby),

  • nadýmání a dyspepsie,

  • bolest hlavy nebo únava (méně často).

Tyto symptomy obvykle ustupují po několika týdnech. Riziko pankreatitidy je vzácné, ale sleduje se. Léky nejsou vhodné pro pacienty s:

  • těžkou gastroparézou,

  • osobní nebo rodinnou anamnézou MTC (medulárního karcinomu štítné žlázy),

  • těhotenstvím nebo kojením.

Využití u obezity

GLP-1 agonisté nejsou jen léky pro diabetiky. V nižších dávkách pomáhají zlepšovat metabolismus, ale ve vyšších dávkách (např. Wegovy – semaglutid 2.4 mg/týden) byly schváleny pro léčbu obezity. U pacientů bez diabetu došlo v některých studiích k úbytku až 15 % tělesné hmotnosti.

To z nich činí první skutečně účinnou farmakologickou možnost léčby obezity bez nutnosti chirurgického zákroku.

Kam směřuje vývoj?

Nové generace léků kombinují více hormonálních účinků – například tirzepatid působí zároveň jako agonista GLP-1 a GIP (další inkretin), což přináší ještě silnější účinek na metabolismus. První data z klinických studií jsou velmi slibná.

Roste i zájem o využití GLP-1 agonistů mimo oblast diabetologie – například v neurologii (Alzheimerova choroba), hepatologii (nealkoholická steatóza) nebo kardiologii.

GLP-1 agonisté představují zásadní průlom v léčbě diabetu 2. typu i obezity. Jejich komplexní účinek na metabolismus, příznivý vliv na kardiovaskulární zdraví a podpora redukce hmotnosti je činí velmi cenným nástrojem moderní medicíny. Přesto je důležité s nimi zacházet obezřetně a vybírat pacienty pečlivě.

Použité zdroje

  • Collins L., Costello R.A. Glucagon-Like Peptide-1 Receptor Agonists, StatPearls, 2024

  • Moiz A. et al., The expanding role of GLP-1 receptor agonists, EClinicalMedicine (Lancet), 2025

  • Healthline – What Are GLP-1 Agonists?

  • MedlinePlus – Diabetes Medicines

  • Cochrane Library – GLP-1 agonists for the treatment of type 2 diabetes mellitus

Aktuálně

ČPZP: Nejlepší ochranou před trombózou je pravidelný pohyb

  • 13 října, 202513 října, 2025
  • by budskap

Trombóza je stav, kdy uvnitř cév vzniká krevní sraženina (trombus). Jde o závažnou poruchu srdečně-cévního systému, která může zablokovat průtok krve v orgánech a vést k srdečnímu infarktu, cévní mozkové příhodě nebo plicní embolii. Pokud se sraženina uvolní a začne putovat krevním řečištěm, může způsobit i smrt. Pro zachování zdravého srdce a cév je klíčová prevence spočívající ve zdravém životním stylu. Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) eviduje 10 tisíc pacientů s trombózou ročně. Pojištěncům hradí léčbu a přispívá na pravidelný pohyb.

Trombóza hrozí lidem každého věku se sedavým stylem života. Nejvíce ohrožení jsou starší lidé, ale také hospitalizovaní pacienti, kteří jsou upoutáni na lůžko například po vážném úrazu. Vysoké riziko je u onkologických pacientů z důvodu celkového oslabení organizmu.

„Trombóza podle našich statistik postihuje častěji ženy, než muže. Častěji se vyskytuje u lidí ve věku 45 let a výše, ale Česká průmyslová zdravotní pojišťovna eviduje i pacienty s touto diagnózou v mladším věku,“ uvádí mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová. Od roku 2021 se s následky trombózy každoročně léčilo více než 10 tisíc pojištěnců ČPZP, přičemž náklady na jejich léčbu se od roku 2021 každoročně zvyšují.

Za loňský rok 2024 se tyto náklady přiblížily částce 56 milionů korun, kdy o rok dříve byly zhruba 52 milionů, zatímco v letech 2021 a 2022 byly shodně ve výši 47 milionů korun. Jen za prvních osm měsíců tohoto roku ČPZP vynaložila na léčbu trombózy u sedmi a půl tisíce pacientů celkem 34 milionů korun.

Kdy vyhledat lékaře?

Tromby se mohou tvořit v žilách (venózní trombóza), nebo v tepnách, kde hovoříme o arteriální trombóze. Nemoc se může projevit při cukrovce nebo v těhotenství. Častým projevem trombózy je bolest, otoky, modřiny nebo zarudnutí kůže v postižené oblasti, což mohou být horní i dolní končetiny. Pacient může cítit teplo, těžké nohy nebo únavu. Dalším projevem může být dušnost, bolest na hrudi, závratě či nepravidelný rytmus srdce. Pokud se objeví takové příznaky, je nutné co nejdříve vyhledat lékaře.

Pomáhá pravidelný pohyb, dostatek vody i preventivní léky

Riziko trombózy výrazně snižuje změna životního stylu a dodržování lékařských pokynů. Preventivní opatření spočívá v pravidelném pohybu, dostatečné hydrataci organizmu a vyhýbání se dlouhému sezení nebo stání.

Aktivní životní styl podporuje ČPZP svými příspěvky z nabídky preventivních programů, například částkou 700 Kč na program Pravidelný pohyb a až 1000 korunami ročně za nachozené kroky načtené mobilem v rámci programu Krok pro zdraví.

U lidí s vysokým rizikem mohou lékaři doporučit preventivní léky na ředění krve, tzv. antikoagulancia. Mezi klasické léky patří Warfarin, ale stále častěji se používají nová orální antikoagulancia (NOAK), která obvykle nevyžaduje tak časté kontroly srážlivosti krve.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna registruje více než 1,3 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má přes sto poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní příspěvky a programy plné výhod, slev a bonusů.

Aktuálně

Antimikrobiální rezistence – globální hrozba, která se týká každého

  • 10 října, 202513 října, 2025
  • by budskap

Antimikrobiální rezistence (AMR) je jedním z největších zdravotních problémů současnosti. Rezistentní bakterie snižují účinnost antibiotik, zvyšují riziko komplikací a ohrožují schopnost moderní medicíny léčit běžné infekce. Tento článek vysvětluje mechanismy rezistence, její dopady, aktuální data a strategie prevence, založené na vědeckých zdrojích.

Proč je AMR problémem

Antibiotika byla jedním z nejdůležitějších objevů 20. století a výrazně snížila úmrtnost na infekční nemoci. Dnes však účinnost těchto léčiv ohrožuje rychle se šířící rezistence bakterií. Podle WHO je AMR globální zdravotní hrozbou, která by mohla způsobit více než 10 milionů úmrtí ročně do roku 2050, pokud nebudou přijata účinná opatření.

Rezistence ovlivňuje nejen nemocnice, kde se léčí vážné infekce, ale i komunitní prostředí, kde běžné infekce, jako jsou močové nebo dýchací, mohou být léčeny jen obtížně.

Mechanismy, kterými bakterie získávají rezistenci

Bakterie jsou velmi adaptabilní organismy. AMR vzniká, když mikroorganismy získají schopnost přežít expozici antibiotikům. Hlavní mechanismy zahrnují:

  1. Enzymatickou degradaci antibiotik – například beta-laktamázy, které rozkládají penicilin a jeho deriváty.

  2. Změnu cílových struktur – bakterie mění molekuly, na které antibiotikum působí, a tím snižují jeho účinek.

  3. Aktivní transport – bakterie mohou antibiotikum aktivně odstraňovat ze své buňky.

  4. Biofilm a fyzikální bariéry – některé bakterie se shlukují do biofilmů, které snižují penetraci antibiotik.

Tyto mechanismy jsou často podporovány nadměrným nebo nesprávným používáním antibiotik, například samoléčbou, nedokončením léčebného cyklu nebo použitím antibiotik při virových infekcích.

Aktuální epidemiologická situace

V ČR i Evropě roste počet rezistentních bakterií, zejména Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae a Staphylococcus aureus.

  • Podle ECDC je zvýšený výskyt rezistence u gramnegativních bakterií, které jsou častou příčinou močových infekcí a septických stavů.

  • V nemocnicích se stále častěji vyskytují kmeny rezistentní na více antibiotik současně (tzv. multidrug-resistant bacteria – MDR), což komplikuje léčbu.

  • CDC upozorňuje, že některé běžně používané antibiotika již nejsou účinná proti určitým infekcím a v komunitě se objevují první případy těžko léčitelných infekcí.

Epidemiologická data ukazují, že rezistence není jen problém nemocnic, ale celé společnosti. Rezistence se šíří mezi lidmi, zvířaty a životním prostředím, což komplikuje prevenci.

Dopady na pacienty a zdravotní systém

AMR zvyšuje:

  • Délku hospitalizace pacientů.

  • Riziko komplikací a úmrtí.

  • Náklady na zdravotní péči.

  • Omezení možností moderní medicíny, například při chirurgických zákrocích, transplantacích nebo chemoterapii, kde antibiotická prevence hraje klíčovou roli.

Pro pacienty to znamená, že běžná infekce, která byla před desetiletím snadno léčitelná, se může stát život ohrožující.

Strategie prevence a řešení

  1. Racionální preskripce antibiotik (Antibiotic Stewardship)
    Lékaři musí předepisovat antibiotika pouze v případě skutečné bakteriální infekce, dodržovat správnou dávku a délku léčby.

  2. Veřejná osvěta
    Pacienti by měli vědět, že antibiotika nejsou účinná proti virovým infekcím a že je nutné dodržovat předepsanou léčbu.

  3. Vývoj nových antibiotik a alternativ
    Klinické studie testují nové molekuly, kombinace antibiotik a alternativní přístupy, například bakteriofágy nebo imunoterapii.

  4. Kontrola infekcí v nemocnicích
    Standardizované protokoly hygieny a izolace pacientů s MDR bakteriemi pomáhají omezit šíření.

  5. Globální strategie a spolupráce
    Podle WHO je koordinace mezi státy, nemocnicemi a farmaceutickým průmyslem zásadní pro zvládnutí AMR.

Praktické tipy pro veřejnost a zdravotníky

  • Nepoužívejte antibiotika bez lékařského předpisu.

  • Dokončete celý antibiotický cyklus, i když se cítíte lépe.

  • Udržujte správnou hygienu a očkování, aby se snížilo riziko infekcí.

  • V nemocnicích dodržujte protokoly pro prevenci šíření rezistentních bakterií.

AMR je komplexní globální problém, který ovlivňuje každého. Bez koordinované prevence a odpovědného přístupu k antibiotikům bude stoupat počet nebezpečných rezistentních infekcí. Kombinace vzdělávání, správného předepisování a výzkumu nových terapií je nezbytná pro ochranu zdraví populace.

Použité zdroje

  1. https://www.ecdc.europa.eu/en/antimicrobial-resistance
  2. https://www.cdc.gov/antimicrobial-resistance/data-research/threats/?CDC_AAref_Val=https://www.cdc.gov/drugresistance/biggest-threats.html
  3. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/antimicrobial-resistance
České zdravotnictví

Mladí si navzájem sdílejí antidepresiva a další léky, upozornily…

  • 10 října, 202513 října, 2025
  • by budskap

Společnost se opírá o data, podle kterých je v dobré psychické pohodě jen 46 procent šestnáctiletých. U dívek je to pouze 33 procent. Souvisí to kromě jiného s digitálními technologiemi, kdy mladí obsah na sociálních sítích vnímají jako normu, kterou mají naplňovat. Někteří se pak uchylují k psychofarmakům.

Podle studie HBSC 2024 užilo 13,4 procenta šestnáctiletých někdy v životě léky na uklidnění nebo spaní na doporučení lékaře a 7,1 procenta má zkušenost s antidepresivy, častěji dívky. Více než každý čtvrtý dospívající také někdy zneužil psychoaktivní léky, často i v kombinaci s alkoholem. U dívek se podíl těch, které opakovaně zneužívaly léky, od roku 2019 téměř ztrojnásobil.

Nejmladším dětem, které mají s psychofarmaky zkušenost, je 12 let. „Často se k nim dostanou tak, že je vezmou svým rodičům. Tento jev odráží širší trend ve společnosti, kdy se děti samoléčí,“ uvedla Romana Vašátková, která má v Podaných rukou na starosti služby zaměřené na děti a dospívající.

Experti upozorňují, že česká dětská psychiatrie je dlouhodobě poddimenzovaná a rodiče i děti narážejí na nedostatek kapacit a roztříštěnost služeb. „Setkáváme se s nespokojeností rodičů. Nejen, že kvůli zahlcení čekají pacienti na první kontakt běžně půl roku, ale pro nedostatek času psychiatři děti či mladistvé pouze krátce vyslechnou a následně jim předepíšou léky. Mezi mladými proto koluje vysoké množství psychofarmak, která si následně vyměňují. Přitom se jedná o léky předepsané konkrétnímu pacientovi na míru. V lepším případě jinému dítěti nebudou fungovat, v horším na něj mohou mít i negativní vliv. Výjimkou není ani závislost,“ uvedl vedoucí Centra prevence v Brně Společnosti Podané ruce Michal Škerle.

Za klíčové Podané ruce považují především posílení dostupnosti odborné péče, ale i zvyšování informovanosti, destigmatizaci psychických potíží a prevenci, aby dospívající měli bezpečný prostor sdílet své problémy a včas hledat řešení.

Aktuálně

COVID-19 a dlouhodobé následky – Co říkají nejnovější studie

  • 10 října, 202513 října, 2025
  • by budskap

Long COVID se stal důležitou součástí péče o pacienty po prodělané infekci COVID-19. Tento článek shrnuje aktuální vědecké poznatky o jeho projevech, mechanismech a možnostech léčby, založené na důvěryhodných zdrojích.

Pandemie COVID-19 neovlivnila pouze akutní zdravotní stav pacientů, ale u mnoha lidí přetrvávají symptomy i po odeznění infekce. Tento stav, označovaný jako long COVID nebo post-COVID-19 condition, zahrnuje široké spektrum potíží, od chronické únavy, přes dechové obtíže, až po kognitivní poruchy, tzv. “brain fog”. Podle WHO postihuje long COVID až 30 % pacientů po prodělané infekci.

Long COVID není jen otázkou fyzického zdraví. Je spojen s narušením každodenního života, pracovních schopností a kvality života. Proto je jeho včasná identifikace a správná péče zásadní.

Příznaky a prevalenční údaje

Pacienti s long COVID mohou pociťovat vytrvalou únavu, svalovou slabost, dušnost, poruchy spánku a koncentrace, bolesti kloubů a zvýšenou náchylnost k infekcím. Epidemiologická data ukazují, že častěji postihuje ženy, starší osoby a ty, kteří prodělali závažný průběh COVID-19.

Významným aspektem je, že symptomy mohou přetrvávat měsíce a v některých případech dokonce více než rok. Studie na vzorcích pacientů z USA a Evropy ukazují, že přibližně 10–30 % nemocných s potvrzenou infekcí SARS-CoV-2 vykazuje dlouhodobé následky.

Mechanismy a rizikové faktory

Výzkum naznačuje, že long COVID je způsoben kombinací virové přítomnosti, imunitní dysregulace a mikrozánětlivých procesů v těle. Přetrvávající zánět může ovlivňovat metabolismus, funkci nervového systému i svalovou sílu. Mezi rizikové faktory patří závažný průběh akutního onemocnění, starší věk, komorbidity a genetické predispozice.

Léčba a rehabilitace

Léčba long COVID je především symptomatická. Důležitou součástí je multidisciplinární péče, která kombinuje fyzioterapii, psychologickou podporu, rehabilitační cvičení a, v některých případech, farmakoterapii. Klinické studie ukazují, že cílené programy rehabilitace zlepšují fyzickou výkonnost a kvalitu života pacientů.

WHO a CDC doporučují pravidelné sledování pacientů s long COVID a využití standardizovaných protokolů pro hodnocení symptomů a funkční schopnosti.

Long COVID je závažný fenomén, který vyžaduje včasnou identifikaci, multidisciplinární péči a dlouhodobé sledování. Včasná rehabilitace a podpora pacientů mohou významně zmírnit dopady na jejich každodenní život.

Doporučené články

Umělá inteligence v medicíně 2025: Revoluce v diagnostice a…

  • 9 října, 202513 října, 2025
  • by budskap

Umělá inteligence (AI) se v roce 2025 stal neodmyslitelnou součástí moderního zdravotnictví, transformujíc způsob, jakým diagnostikujeme, léčíme a pečujeme o pacienty. Podle aktuálních dat Evropské komise představuje AI zásadní sílu, která mění nejen efektivitu zdravotní péče, ale i její dostupnost a ekonomickou udržitelnost.

Současné aplikace AI v klinické praxi

AI technologie dnes umožňují významně přesnější diagnostiku než tradiční metody. V oblasti onkologie dokáží AI systémy identifikovat časné známky rakoviny prsu při mamografickém screeningu s pozoruhodnou přesností, která často překračuje schopnosti lidských radiologů. Podobně v intenzivní péči jsou AI systémy schopny predikovat vznik sepse několik hodin před klinickými příznaky, což umožňuje včasnou intervenci a zachraňuje životy.

V oblasti farmaceutického výzkumu AI akceleruje celý životní cyklus léků – od objevování a vývoje přes hodnocení až po schvalování a farmakovigilanci. AI pomáhá identifikovat cíle pro léčbu, optimalizuje design léčiv a ulehčuje vývoj personalizované medicíny.

Ekonomické dopady a efektivita

Implementace AI v zdravotnictví přináší významné ekonomické výhody. AI může efektivně alokovat zdravotnické zdroje prostřednictvím prediktivního modelování, které předpovídá přijetí pacientů a optimalizuje využití nemocničních lůžek, personálu a vybavení. Automatizace administrativních úkolů, jako je plánování pacientů a správa elektronických zdravotních záznamů, osvobozuje zdravotnické pracovníky pro zaměření na přímou péči o pacienty.

Výzvy a regulace v ČR

České zdravotnictví stojí před výzvou integrace AI do běžné praxe. Klíčové překážky zahrnují otázky ochrany dat, komplexnost interpretace dat a potřebu rozšíření genomické gramotnosti mezi zdravotnickými pracovníky. Evropská komise očekává dokončení kodexu praxe pro poskytovatele obecných AI modelů do dubna 2025, což vytvoří regulatorní prostředí podporující AI inovace v medicíně.

Budoucnost AI v české medicíně

Do roku 2030 se očekává, že AI bude standardní součástí zdravotní péče. Prediktivní analýza bude schopna identifikovat vzorce a trendy, umožňující včasné intervence a prevenci. AI bude hrát klíčovou roli při řízení epidemií analýzou různorodých datových sad, což umožní včasné a cílené reakce veřejného zdraví.

Pro úspěšnou implementaci je důležité zaměřit se na etické aspekty AI, zajištění spravedlivého přístupu k technologiím a ochranu soukromí pacientů. Pouze s odpovědným přístupem může AI skutečně zlepšit zdravotní péči pro všechny pacienty.

Zdroje

  • https://health.ec.europa.eu/ehealth-digital-health-and-care/artificial-intelligence-healthcare_en
  • https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11981433/
  • https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11988385/
Aktuálně

Atopický ekzém nejvíc Štěpána potrápil v době covidu

  • 7 října, 2025
  • by budskap

Pomohla biologická léčba, nyní už žije jako jeho vrstevníci 

„Štěpán byl vždy klidné, hodné dítě a takový je i dnes. Je přemýšlivý, poctivý v tom, co dělá, a má srdce bojovníka.“ Těmito slovy popisuje paní Ondrášková svého syna (18 let, Brno-venkov). Ten se už od dětství pere s atopickým ekzémem, přesto se nevzdává. Svoji vnitřní sílu využívá i ve sportu. V házené se díky rychlosti a bojovnosti stal oporou týmu.

První výraznější kožní problémy se u Štěpána objevily, když mu byl rok. V loketních jamkách a pod koleny se mu začala tvořit ložiska. O tři roky později poprvé dostal mast s kortikoidy. „Tehdy jsme začali tušit, že půjde o atopický ekzém. Netušili jsme ale, jak těžké období nás čeká. Onemocnění se střídavě zlepšovalo a zase horšilo,“ říká jeho matka. Nejsilnější vzplanutí přišlo v době covidu, když bylo Štěpánovi dvanáct let.

„Bylo to nesmírně těžké. Hledali jsme spouštěče, zkoušeli měnit stravu i další podmínky, ale jasnou příčinu jsme nenašli,“ vzpomíná maminka. Léčba dlouho nezabírala a rodiče měli o syna strach, zvlášť když se k vyrážkám přidaly horečky. Nejhorší byly fáze, kdy měl ložiska po většině těla. „Štěpán se musel obrovsky přemáhat, aby se neškrábal. Někdy nespal, jindy usnul až úplně vyčerpaný.“ Rodina zažívala chvíle, kdy musel Štěpán do nemocnice, aby nedošlo ke kolapsu.

Nemoc ovlivňovala celou rodinu. „V létě se obvykle nemoc na dva až tři měsíce zklidnila a žili jsme téměř normálně. To byl pro rodinu oddech,“ popisuje paní Ondrášková. V obdobích zhoršení se ale vše točilo kolem Štěpánovy kůže, což ovlivnilo veškeré plánování volného času. „S manželem jsme se u něj v noci střídali, abychom mu zamezili škrábat se do krve,“ vzpomíná Štěpánova maminka s tím, že nejtěžší pro ni byla bezradnost. „Vidíte bolest a trápení dítěte, s nadějí se chápete každé nové šance na uzdravení, a když vidíte, že se nemoc zase vrátila, psychicky vás to semele.“ Rodina zkoušela na atopický ekzém kdeco – od mastí přes diety až po tradiční čínskou medicínu.

„Zlom přišel až s biologickou léčbou, kterou Štěpán dostal díky lékařům v roce 2021. Byl to obrovský předěl, působilo to skoro jako zázrak.“

Dnes žije Štěpán stejně jako jeho vrstevníci a nemusí se omezovat. Nemoc je pod kontrolou a on se mohl vrátit k běžnému životu. „Jsme nesmírně vděční paní doktorce Pinkové, která Štěpánovi našla a nasadila správnou léčbu. Kromě odbornosti si vážíme i její empatie. Laskavým přístupem si získala Štěpánovu důvěru – uvěřil, že má naději, a dodnes k paní doktorce chodí rád,“ říká maminka. Štěpánovi také hodně pomohlo, že byl obklopen lidmi, kteří brali jeho stav bez předsudků. „Kdybych měla dát jednu radu rodičům, kteří si tím teprve začínají procházet, řekla bych: Věřte a buďte trpěliví. A nebojte se požádat o pomoc. Jak o tu odbornou, tak o podporu okolí,“ uzavírá maminka Štěpána.

Komentář lékařky: MUDr. Blanka Pinková, Ph.D., vedoucí lékařka dětského kožního oddělení Pediatrické kliniky FN Brno:

„Atopický ekzém je chronické recidivující onemocnění projevující se silně zarudlou, rozpraskanou kůží a velmi silným svěděním. Nejen pro pacienta, ale i pro celou rodinu představuje toto onemocnění, zvláště jeho těžké formy, velmi silnou zátěž, a to nejen psychickou – v případě, že dítě není schopno navštěvovat školku, školu, pak i finanční. Základem terapie atopického ekzému stále zůstává lokální terapie. Jsme ale velmi rádi, že od roku 2021 máme možnost nabízet pacientům s těžkou formou atopického ekzému biologickou terapii, která představuje opravdu zlomovou léčbu. Pro děti je tato terapie velmi bezpečná, s minimem nežádoucích účinků. Jak říká i Štěpánova maminka, nebojte se říct si o terapii, naše pracoviště vám může nabídnout všechny možnosti terapie atopického ekzému, včetně zmíněné biologické terapie.“

Doporučené články

Nečekaný protivník, který jí změnil tempo života

  • 23 září, 202525 září, 2025
  • by budskap

Daniela (45) z Hradce Králové nikdy bolestmi hlavy ani migrénou netrpěla – tedy až do svých 39 let. „Žila jsem aktivně, vychovávala tři děti, věnovala se rodině a sportu,“ vzpomíná. Potom se ale vše náhle změnilo. Tři měsíce po porodu nejmladšího syna přišly první potíže. Tehdy netušila, že jde o začátek něčeho, co výrazně ovlivní její život. „Zcela nečekaně mě tehdy přepadla silná, tupá a svírává bolest hlavy, kterou doprovázela zraková aura. Byl to doslova hororový zážitek. Říkala jsem si, co to, sakra bylo? Nechápala jsem, co se děje. Doufala jsem, že to byla výjimka a už se to nevrátí,“ popisuje Daniela. Bohužel se mýlila. Záchvaty bolestí hlavy se opakovaly, nejprve jednou dvakrát měsíčně. Pak i častěji. První ataku migrény se tehdy pokusila rozchodit, vzala děti ven, ale bolest se zhoršovala. „Po návratu domů jsem byla úplně zničená. Položila jsem si na hruď svého tříměsíčního syna a jen se modlila, ať spinká. Já totiž nebyla schopna vůbec ničeho. Ani mluvit, ani myslet,“ popisuje Daniela. Migréna se v jejím životě usadila natrvalo. Několik let se pokoušela zvládat bolest bez odborné pomoci. Zpočátku si vůbec nechtěla připustit, že by šlo o migrénu. „Já? Celý život jsem neměla ani obyčejnou bolest hlavy. A teď tohle?“ říkala si. Jenže záchvaty se zhoršovaly. Byly častější a silnější. Ve chvílích největší bezmoci skončila dokonce na neurologické pohotovosti. Odtud si odnesla poprvé potvrzení své diagnózy – migréna. Podali jí infuzi proti bolesti a doporučili pravidelně docházet k neurologovi. Naděje, že se blýská na lepší časy, ale dlouho nevydržela. „Nejdříve mi na chvilku pomohly triptany,“ říká Daniela. Úleva však netrvala dlouho. Brzy po požití léku pociťovala tlak na hrudi a v krku, provázela ji nevolnost a nutkání na zvracení. „Cítila jsem po nich tak silné nežádoucí účinky, že jsem stejně nemohla normálně fungovat,“ vzpomíná Daniela. Zkoušela i přírodní produkty, bylinky, hořčík, ale nic z toho jí nepřinášelo úlevu. Zlom přišel, když se po několika letech vrátila z mateřské dovolené zpět do práce. Kombinace stresu, ranního vstávání, starosti o děti a zodpovědnosti v zaměstnání byla příliš velkou zátěží. Ataky migrény zesílily. „Několikrát jsem musela odejít z práce dřív, protože jsem měla pocit, že zkolabuji. Ta bolest se nedala vydržet. Nešlo jen o hlavu – bylo mi na zvracení, všechno se točilo, a cítila jsem, že v mém těle je všechno špatně,“ vzpomíná Daniela. Přiznává, že v té době se dostala až na hranici zoufalství. „Kolikrát jsem šla domů z práce přes přechod a napadlo mě, že kdyby mě teď něco přejelo, aspoň by to přestalo. Naštěstí jsem tyhle myšlenky vždycky zahnala. Ale bylo to peklo.“ Velkou oporou jí byla rodina, přátelé i kolegyně. Všichni s ní soucítili a nikdo její problémy nezlehčoval. Daniela si ale uvědomila, že si musí pomoci především sama. Začala číst odborné články, zapojila se do organizace Migréna-help, která lidem s migrénou pomáhá a postupně hledala cesty, jak se se svou nemocí naučit žít. Prvním krokem bylo upravit životní styl. Začala chodit pravidelně spát, jíst zdravěji a opět se hýbat. Zpočátku jen jemně posilovat doma při hudbě. „Milovala jsem tanec – salsu, zumbu… To vše mi migréna vzala. Ale nechtěla jsem se toho vzdát úplně. Začala jsem pomalu znovu tančit, jak jen mi to tělo dovolilo. Ne už tak intenzivně jako dřív, ale tančím. A cítím se díky tomu lépe.“

Dalším krokem bylo znovu začít hledat pomoc mezi lékaři. A konečně měla štěstí. Narazila na neurologa, který její potíže začal brát vážně. Nasadil jí moderní léčbu, která jí přinesla úlevu od bolesti. Jde o novější typ léků, které blokují protein podílející se na spuštění záchvatu migrény a které se používají jak k akutní, tak preventivní léčbě. „Díky tomu zase můžu fungovat. Chodit do práce. Věnovat se rodině. Cestovat. Tančit. Dělat věci, které miluji.“ Přesto si Daniela uvědomuje, že migréna z jejího života nezmizí. „Vím, že tu se mnou bude pořád. Možná napořád. Ale už s ní nebojuji. Beru ji jako součást sebe. Učím se s ní žít a nenechávám ji, aby mě zničila,“ říká Daniela a dodává: „Život bez migrény bych samozřejmě brala všemi deseti. Ale zároveň vím, že díky ní jsem se o sobě naučila mnohé – a hlavně, že v tom nejsem sama.“

 

 

 

Aktuálně

Atopický ekzém ničí lidem život, pacienti se drásají do…

  • 22 září, 202525 září, 2025
  • by budskap

Zánětem kůže spojeným s úporným svěděním a bolestí trpí v Česku desítky tisíc lidí, z toho čtvrtina dětí a dospívajících. S těžkou formou atopického ekzému se pak potýká asi 10 % z nich. Nemoc provází úzkosti a deprese i další potíže, jako jsou mírné astma či potravinové alergie. Přestože existuje moderní cílená terapie, dostane se k ní jen zlomek pacientů. Na problém spojený s podléčeností upozorňují odborníci u příležitosti Světového dne atopického ekzému, který připadá na 14. září.

„Víme, že se v Česku pomocí moderní cílené léčby loni léčilo 2 020 osob. Pokud bereme v potaz, že téměř 10 % lidí s atopickým ekzémem má jeho těžkou formu, tak zde máme několik tisíc pacientů, kterým by moderní léčba pomohla,“ upozorňuje prof. MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, Ph.D., MBA, primář Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Podle něj se nemoc často zlehčuje a veřejnost ji vnímá jen jako kosmetický problém. „Kůže je ale největší orgán našeho těla a její zánět prokazatelně ovlivňuje například nervový systém. Nejnovější studie ukazují, že tento zánět bývá jedním z důvodů, proč pacienti častěji trpí úzkostmi, sebevražednými myšlenkami a dochází u nich i k vyššímu procentu pokusů o sebevraždu,“ říká prof. Gkalpakiotis.

Obzvlášť citlivým obdobím je puberta, která u dospívajících zdravotní stav často zhoršuje – tělo totiž prochází výraznými hormonálními změnami. Mladí lidé se potýkají se změnami vzhledu, stresem ze školy i s omezeními při sportu. „U starších dětí a dospívajících hraje psychika obrovskou roli a je potřeba s ní aktivně pracovat. Našim pacientům se kromě moderní terapie dostává také pomoci psychologa,“ doplňuje MUDr. Blanka Pinková, Ph.D., vedoucí lékařka dětského kožního oddělení Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno.

Zatímco dříve byly možnosti léčby atopického ekzému omezené, v posledních letech mají

lékaři v boji s nemocí novou zbraň – moderní cílenou terapii. „Je velmi účinná, ale především také bezpečná, což je pro nás zcela zásadní. Bavíme se o léčbě chronického onemocnění, která u dospělých často trvá několik let. Ostatní dostupné terapie atopické dermatitidy mají při delším užívání prokazatelně více nežádoucích účinků,“ říká doc. MUDr. Filip Rob, Ph.D., přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka.

Přelomová léčba se bohužel stále nedostává ke všem, kteří ji potřebují. Podle odborníků v tom hraje roli omezená kapacita specializovaných center, kde je léčba dostupná, a také zdlouhavá cesta k jejímu schválení. Moderní léky mohou specialisté nasadit až ve chvíli, kdy selžou jiné terapeutické metody – léčba lokálními mastmi, světloléčba a imunosupresiva. „Řada ambulantních dermatologů si navíc dospělé pacienty nechává dlouhá léta ve své péči, a ti tak zůstávají mimo specializovaná centra a k moderní léčbě se nedostanou,“ připomíná prof. Gkalpakiotis.

Podle doc. Roba lékařské studie jasně ukazují, že čím dříve nemocní s terapií začnou, tím větší je šance, že budou bez příznaků. „Pacienti ekzémem opravdu trpí, nemohou dělat to, co ostatní, jsou limitovaní. A my máme možnost jim ulevit, aby mohli prožít plnohodnotný život,“ dodává doc. Rob.

O atopickém ekzému

Atopický ekzém je chronické zánětlivé onemocnění kůže. Vzniká nejčastěji kombinací několika faktorů: oslabená ochranná vrstva kůže, imunologická reakce, vliv životního prostředí a v neposlední řadě také genetická predispozice. Pokud má jeden z rodičů atopický ekzém, riziko, že bude nemocné i jeho dítě, je asi 30 %. V případě onemocnění u obou rodičů riziko šplhá až na 75 %, přičemž rozvoji nemoci se téměř nedá předejít. Dle statistik vymizí příznaky atopické dermatitidy v dětství a dospívání jen u 50–70 % pacientů. Ostatní se s nemocí potýkají celý život. Závažnost ekzému lékaři určují podle několika kritérií: rozsah ložisek, míra svědění, stav kůže, začervenání a to, do jaké míry nemoc ovlivňuje pacientův spánek.

V České republice poskytuje moderní cílenou terapii 50 specializovaných center. Nachází se ve všech regionech, nejvíce pracovišť je v Praze, Olomouckém a Jihomoravském kraji. Jejich kompletní seznam je dostupný na webu České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP.

Stránkování příspěvků

1 2 3 4 5 … 83

Kalendář akcí

Říjen

Listopad 2025

Prosinec
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
1
2
3
4
5
6
7
Událost pro Listopad

30

Žádné události
Událost pro Prosinec

1

Žádné události
Událost pro Prosinec

2

Žádné události
Událost pro Prosinec

3

Žádné události
Událost pro Prosinec

4

Žádné události
Událost pro Prosinec

5

Žádné události
Událost pro Prosinec

6

Žádné události
8
9
10
11
12
13
14
Událost pro Prosinec

7

Žádné události
Událost pro Prosinec

8

Žádné události
Událost pro Prosinec

9

Žádné události
Událost pro Prosinec

10

Žádné události
Událost pro Prosinec

11

Žádné události
Událost pro Prosinec

12

Žádné události
Událost pro Prosinec

13

Žádné události
15
16
17
18
19
20
21
Událost pro Prosinec

14

Žádné události
Událost pro Prosinec

15

Žádné události
Událost pro Prosinec

16

Žádné události
Událost pro Prosinec

17

Žádné události
Událost pro Prosinec

18

Žádné události
Událost pro Prosinec

19

Žádné události
Událost pro Prosinec

20

Žádné události
22
23
24
25
26
27
28
Událost pro Prosinec

21

Žádné události
Událost pro Prosinec

22

Žádné události
Událost pro Prosinec

23

Žádné události
Událost pro Prosinec

24

Žádné události
Událost pro Prosinec

25

Žádné události
Událost pro Prosinec

26

Žádné události
Událost pro Prosinec

27

Žádné události
29
30
31
1
2
3
4
Událost pro Prosinec

28

Žádné události
Událost pro Prosinec

29

Žádné události
Událost pro Prosinec

30

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS