Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Krevní testy jako součást prevence: které mají opravdu smysl…

  • 5 května, 202529 května, 2025
  • by budskap

Pravidelné krevní testy hrají klíčovou roli v prevenci mnoha onemocnění. Umožňují včasné odhalení zdravotních problémů, které mohou být v počátečních stádiích asymptomatické. V České republice jsou preventivní prohlídky, včetně vybraných krevních testů, hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a jejich frekvence se liší podle věku a pohlaví.​

Základní krevní testy v rámci prevence

1. Stanovení hladiny krevního cukru (glykémie)

Tento test slouží k včasné detekci diabetu mellitu. U dospělých se doporučuje kontrola glykémie každé 2 roky. ​

2. Lipidový profil

Měření hladin cholesterolu a triglyceridů pomáhá posoudit riziko kardiovaskulárních onemocnění. Vyšetření se provádí ve věku 18, 30, 40, 50 a 60 let. ​

3. Vyšetření funkce ledvin

Stanovení hladiny kreatininu a odhad glomerulární filtrace jsou důležité pro posouzení funkce ledvin. U osob s diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi se doporučuje vyšetření od 50 let věku každé 4 roky. ​

4. Test na okultní krvácení ve stolici (TOKS)

Tento test slouží k včasné detekci kolorektálního karcinomu. U osob ve věku 50–55 let se doporučuje provádět TOKS jednou ročně, od 55 let pak jednou za dva roky. 

Doporučená frekvence krevních testů podle věku a pohlaví

  • Dospělí ve věku 18–30 let: Kontrola glykémie každé 2 roky; lipidový profil ve věku 18 a 30 let.​ 
  • Dospělí ve věku 30–50 let: Kontrola glykémie každé 2 roky; lipidový profil ve věku 40 let.​ 
  • Muži a ženy ve věku 50 a více let: Kontrola glykémie každé 2 roky; lipidový profil ve věku 50 a 60 let; vyšetření funkce ledvin každé 4 roky u rizikových pacientů; TOKS podle doporučené frekvence.​ 

Je důležité zdůraznit, že tyto intervaly jsou obecné a mohou se lišit v závislosti na individuálním zdravotním stavu, rodinné anamnéze a doporučení ošetřujícího lékaře.​

Význam pravidelných krevních testů

Pravidelné krevní testy umožňují:​

  • Včasnou detekci onemocnění: Mnohá onemocnění, jako je diabetes nebo hypercholesterolémie, mohou být v počátečních stádiích asymptomatická.​ 
  • Monitorování chronických stavů: U pacientů s již diagnostikovanými onemocněními pomáhají krevní testy sledovat účinnost léčby a progresi onemocnění.​ 
  • Posouzení celkového zdravotního stavu: Krevní testy poskytují komplexní přehled o funkci různých orgánů a systémů v těle.​ 

Závěr

Zařazení pravidelných krevních testů do preventivní zdravotní péče je klíčové pro udržení dobrého zdraví a včasné odhalení potenciálních zdravotních problémů. Doporučuje se konzultovat s praktickým lékařem, které konkrétní testy jsou pro vás vhodné a v jakých intervalech by měly být prováděny.​

Použité zdroje

  • Národní zdravotnický informační portál. Všeobecné preventivní prohlídky dospělých. 
  • Národní zdravotnický informační portál. Programy prevence (screeningu) zhoubných nádorů v ČR.  
  • Národní zdravotnický informační portál. Preventivní prohlídky: muži ve věku 50 a více let. 
  • Národní zdravotnický informační portál. Preventivní prohlídky: ženy ve věku 50 a více let.

 

Doporučené články

Sedavý paradox: Proč nestačí jen cvičit, když pak celý…

  • 30 dubna, 20259 května, 2025
  • by budskap

V dnešní době se hodně mluví o tom, jak důležitý je pravidelný pohyb. Přesto se v posledních letech objevuje nový fenomén, který mění naše dosavadní představy o fyzické aktivitě a zdraví: tzv. sedavý paradox. Jde o jev, kdy i lidé, kteří denně cvičí, mohou být ohroženi zdravotními riziky spojenými s dlouhým sezením.

Co je sedavý paradox?

Sedavý paradox znamená, že samotné zařazení pohybové aktivity (např. 30 minut denně) nemusí být dostačující, pokud zbytek dne trávíme převážně vsedě – typicky při práci u počítače, řízení auta nebo sledování obrazovky. Jinými slovy: nemůžeme “odcvičit” osm hodin sezení.

Proč je dlouhé sezení problém?

I když se vám podaří splnit doporučenou denní dávku pohybu, dlouhodobá svalová neaktivita zhoršuje metabolismus, zpomaluje cirkulaci krve a negativně ovlivňuje hladiny cukru a tuků v krvi. Výsledkem může být vyšší riziko:

  • kardiovaskulárních onemocnění,

  • diabetu 2. typu,

  • předčasného úmrtí,

  • depresivních a úzkostných stavů,

  • poruch koncentrace a kognitivních funkcí.

Výzkumy ukazují, že sedavý životní styl má nezávislý negativní efekt na zdraví, který není možné zcela vykompenzovat ani pravidelným cvičením.

Co se děje v těle, když dlouho sedíme?

Během dlouhého sezení dochází k:

  • útlumu svalové aktivity, hlavně v dolních končetinách,

  • poklesu enzymatické aktivity, která pomáhá štěpit tuky,

  • narušení citlivosti na inzulin, což vede ke zhoršení glukózové tolerance,

  • narušení cévní funkce, což zvyšuje riziko trombóz a zánětů.

Tyto procesy byly zaznamenány i u jinak zdravých a fyzicky aktivních jedinců.

Co doporučují odborníci?

Z pohledu prevence je důležité nejen pravidelně cvičit, ale také:

  • Přerušovat dlouhé sezení – ideálně každých 30 minut krátkou chůzí, protažením nebo stáním.

  • Zařazovat lehký pohyb i mimo sportovní aktivitu – např. chůze po schodech, vyřizování telefonátů ve stoje, aktivní dojíždění.

  • Používat výškově nastavitelné pracovní stoly, které umožňují kombinovat sezení a stání.

  • Sledovat celkový denní čas strávený vsedě – i mimo pracovní dobu (sledování televize, čtení apod.).

Závěr

Sedavý paradox představuje nový úhel pohledu na zdravý životní styl. Už nestačí jen „splnit si pohybovou povinnost“ v podobě cvičení – je třeba aktivně bojovat proti dlouhému sedu během celého dne. I malé, ale pravidelné přestávky mohou mít zásadní dopad na zdraví. Dlouhé sezení je nový rizikový faktor, který je třeba brát stejně vážně jako kouření či nadváhu.

Zdroje:

  1. Biswas A. et al. Sedentary time and its association with risk for disease incidence, mortality, and hospitalization: a systematic review and meta-analysis. Annals of Internal Medicine. 2015.
     PMID: 25599350

  2. Hamilton M. T. et al. Too little exercise and too much sitting: inactivity physiology and the need for new recommendations on sedentary behavior. Current Cardiovascular Risk Reports. 2008.
     PMID: 20354041

  3. Katzmarzyk P. T. et al. Sitting time and mortality from all causes, cardiovascular disease, and cancer. American Journal of Epidemiology. 2009.
     PMID: 20570821

  4. CDC – Centers for Disease Control and Prevention. Physical Activity Basics.
     https://www.cdc.gov/physicalactivity

  5. WHO – World Health Organization. Guidelines on physical activity and sedentary behaviour (2020).
     https://www.who.int/publications/i/item/9789240015128
Prevence a léčba

Vitamin D: Nezbytný pomocník pro zdravé kosti, imunitu i dobrou…

  • 28 dubna, 20259 května, 2025
  • by budskap

S příchodem jara mnoho lidí pociťuje únavu a vyčerpání, které často souvisí s nedostatkem vitaminu D. Tento “sluneční vitamin” hraje v našem těle mnohem větší roli, než si většina z nás uvědomuje. Od posilování kostí přes podporu imunity až po vliv na psychickou pohodu – vitamin D je skutečným multitalentem. Pojďme se podívat, proč je tak důležitý, kde ho najdeme a jak zajistit, aby nám nechyběl.

Proč naše tělo vitamin D potřebuje?

Vitamin D není obyčejný vitamin – funguje spíš jako hormon, který ovlivňuje téměř všechny tkáně v těle. Jeho hlavní úlohou je pomáhat s vstřebáváním vápníku a fosforu ze střev, což je klíčové pro zdravé kosti a zuby1. Bez dostatečného množství vitaminu D bychom ani při dostatku vápníku v potravě nedokázali tuto minerální látku správně využít. To vysvětluje, proč jsou křivice (onemocnění měkkých kostí u dětí) a osteoporóza (řídnutí kostí u dospělých) spojovány právě s jeho nedostatkem.

Ale to zdaleka není vše. Moderní výzkumy odhalují, že vitamin D:

  • Posiluje obranyschopnost: Aktivuje imunitní buňky, které bojují proti virům a bakteriím. Lidé s dostatečnou hladinou vitaminu D mají podle studií nižší riziko respiračních infekcí včetně chřipky.
  • Podporuje svalovou sílu: Zlepšuje funkci svalových vláken a snižuje riziko pádů u seniorů.
  • Ovlivňuje náladu: Receptory pro vitamin D se nacházejí i v mozku. Nedostatek tohoto vitaminu je spojován s vyšším výskytem depresí a sezonní afektivní poruchy.
  • Chrání srdce: Pomáhá regulovat krevní tlak a funkci cév, čímž přispívá k prevenci kardiovaskulárních onemocnění.
  • Hraje roli v prevenci některých nádorů: Studie naznačují spojitost mezi dostatečnou hladinou vitaminu D a nižším rizikem rakoviny tlustého střeva nebo prsu.

Kde vitamin D získat? Tři hlavní zdroje

1. Sluneční záření: Přírodní továrna na vitamin D

Naše kůže dokáže vyrobit vitamin D působením UVB paprsků. Pro většinu lidí je to hlavní zdroj tohoto vitaminu. Pro dostatečnou tvorbu postačí vystavit obličej a předloktí slunci na 15-30 minut denně mezi 10. a 15. hodinou. Důležité je nespatřovat v tomto doporučení výzvu k opalování – stačí běžný pobyt venku bez opalovacího krému (který syntézu vitaminu D blokuje). Po této krátké době je vhodné pokožku chránit před spálením.

Zajímavost: Lidé s tmavší pletí potřebují delší pobyt na slunci, protože vyšší obsah melaninu v kůži působí jako přirozený UV filtr.

2. Potraviny: Vitamin D na talíři

I když přírodní potravinové zdroje vitaminu D nejsou příliš bohaté, některé potraviny stojí za zařazení do jídelníčku:

  • Tučné mořské ryby: Losos, makrela, sardinky nebo sleď obsahují 200-600 IU vitaminu D3 v 100g porci. Konzervované ryby (např. sardinky v oleji) jsou výbornou volbou – měkké kosti navíc dodají vápník.
  • Vaječné žloutky: Jedno velké vejce obsahuje asi 40 IU vitaminu D, zejména pokud slepice chovaly venku.
  • Obohacené potraviny: V mnoha zemích se vitamin D přidává do mléka, jogurtů, cereálií nebo rostlinných nápojů. V ČR je tento postup méně častý, ale některé výrobky (např. margaríny) vitamin D obsahují.
  • Houby: Lesní houby vystavené UV záření (např. lišky nebo hlíva ústřičná) obsahují vitamin D2. Sušené houby vystavené slunci jsou obzvlášť bohatým zdrojem.

Tip: Zkuste doma “nabíjet” houby vitaminem D – rozložte nakrájené žampiony na slunci na 15 minut před konzumací. Jejich obsah vitaminu D se tím zvýší až 10×!

3. Doplňky stravy: Když slunce a strava nestačí

V našich zeměpisných podmínkách je obtížné získat dostatek vitaminu D pouze ze slunce a potravy, zvláště od října do března. Suplementace se doporučuje prakticky všem věkovým skupinám. Na trhu najdete dvě formy:

  • Vitamin D3 (cholekalciferol): Živočišného původu, považovaný za účinnější formu.
  • Vitamin D2 (ergokalciferol): Rostlinného původu, vhodný pro vegetariány.

Doporučené denní dávky se liší podle věku a zdravotního stavu. Pro většinu dospělých postačí 800-2000 IU denně. Pro přesné dávkování je vhodné nechat si změřit hladinu vitaminu D v krvi – optimální hodnoty jsou 75-150 nmol/l.

Kdo potřebuje vitamin D nejvíc?

Některé skupiny lidí mají vyšší riziko nedostatku a měly by věnovat pozornost dostatečnému příjmu:

  1. Senioři: S věkem klesá schopnost kůže tvořit vitamin D až o 75 %. Navíc starší lidé často tráví méně času venku.
  2. Lidé s tmavší pletí: Vyšší obsah melaninu zpomaluje tvorbu vitaminu D v kůži.
  3. Osoby s nadváhou: Vitamin D se ukládá v tukové tkáni, kde je méně dostupný pro organismus.
  4. Těhotné a kojící ženy: Zvýšená potřeba pro vývoj kostí plodu a novorozence.
  5. Lidé pracující v uzavřených prostorách: Kancelářští pracovníci, noční směny atd.
  6. Vyznavači vysoké SPF ochrany: Pravidelné používání krémů s faktorem nad 15 blokuje tvorbu vitaminu D.

Jak poznáme nedostatek vitaminu D?

Příznaky mohou být nenápadné a často je přičítáme jiným příčinám:

  • Trvalá únava a slabost
  • Časté infekce a pomalé hojení ran
  • Bolesti kostí a svalů
  • Depresivní nálady
  • Vypadávání vlasů

Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit hladinu vitaminu D, je krevní test. Lékaři doporučují preventivní měření zejména u rizikových skupin.

Vitamin D v každodenním životě: Praktické tipy

  1. “Chytré” opalování: 15 minut na slunci bez krému 3× týdně = bezpečná dávka pro tvorbu vitaminu D bez rizika spálení.
  2. Ryby dvakrát týdně: Losos na grilu, sardinky v salátu nebo tuňáková pomazánka – skvělé způsoby, jak získat vitamin D a omega-3 mastné kyseliny zároveň.
  3. Obohacené snídaně: Hledejte cereálie nebo rostlinná mléka s přídavkem vitaminu D.
  4. Doplňky s jídlem: Vitamin D je rozpustný v tucích – užívejte ho s jídlem obsahujícím tuk pro lepší vstřebávání.
  5. Kombinujte s vitaminem K2: Tato kombinace pomáhá směrovat vápník do kostí místo do cév.

Mýty a fakta o vitaminu D

Mýtus: “Stačí jíst zdravě a vitamin D mít budu.”
Realita: Jen málo potravin přirozeně obsahuje významné množství vitaminu D. I při perfektní stravě je obtížné dosáhnout doporučeného příjmu bez slunce nebo doplňků.

Mýtus: “Čím více vitaminu D, tím lépe.”
Realita: Nadměrné dávky (nad 4000 IU/den dlouhodobě) mohou způsobit nevolnost, zvracení nebo poškození ledvin. Vždy dodržujte doporučené dávkování.

Mýtus: “Opalování v soláriu nahradí slunce.”
Realita: Většina solárií emituje hlavně UVA záření, které nepodporuje tvorbu vitaminu D. Navíc zvyšují riziko rakoviny kůže.

Závěr: Vitamin D jako základ pevného zdraví

Vitamin D je nepostradatelný spojenec v péči o celkové zdraví. I když jeho získávání může být v našich podmínkách náročnější, kombinace rozumného pobytu na slunci, vyvážené stravy a vhodné suplementace dokáže zajistit dostatečný příjem. Nezapomínejte, že prevence nedostatku vitaminu D je jednodušší a levnější než řešení zdravotních následků. Pokud máte pochybnosti o svém vitaminovém stavu, nechte si změřit jeho hladinu – jde o rychlý a přesný test, který vám může odhalit cestu k lepšímu zdraví a vitalitě.

Zdroje:

  1. Holick MF. Vitamin D: importance in the prevention of cancers, type 1 diabetes, heart disease, and osteoporosis. Am J Clin Nutr. 20041.
  2. Lips P. Vitamin D deficiency and secondary hyperparathyroidism in the elderly: consequences for bone loss and fractures and therapeutic implications. Endocr Rev. 2001.
  3. Aranow C. Vitamin D and the immune system. J Investig Med. 2011.
  4. Martineau AR. Vitamin D supplementation to prevent acute respiratory tract infections: systematic review and meta-analysis. BMJ. 2017.
  5. Bischoff-Ferrari HA. Effect of Vitamin D on falls: a meta-analysis. JAMA. 2004.
  6. Penckofer S. Vitamin D and depression: where is all the sunshine? Issues Ment Health Nurs. 2010.
  7. Wang TJ. Vitamin D deficiency and risk of cardiovascular disease. Circulation. 2008.
  8. Garland CF. Vitamin D for cancer prevention: global perspective. Ann Epidemiol. 2009.
  9. Holick MF. Sunlight and vitamin D for bone health and prevention of autoimmune diseases, cancers, and cardiovascular disease. Am J Clin Nutr. 2004.
  10. Clemens TL. Increased skin pigment reduces the capacity of skin to synthesise vitamin D3. Lancet. 1982.
  11. Lu Z. An evaluation of the vitamin D3 content in fish: Is the vitamin D content adequate to satisfy the dietary requirement for vitamin D? J Steroid Biochem Mol Biol. 2007.
  12. Kühn J. Vitamin D in eggs and margarine: an update. Eur J Clin Nutr. 2004.
  13. Cardwell G. A Review of Mushrooms as a Potential Source of Dietary Vitamin D. Nutrients. 2018.
  14. Jasinghe VJ. Bioavailability of vitamin D2 from irradiated mushrooms: an in vivo study. Br J Nutr. 2005.
  15. Pludowski P. Vitamin D supplementation guidelines. J Steroid Biochem Mol Biol. 2018.
  16. Tripkovic L. Comparison of vitamin D2 and vitamin D3 supplementation in raising serum 25-hydroxyvitamin D status: a systematic review and meta-analysis. Am J Clin Nutr. 2012.
  17. Institute of Medicine. Dietary Reference Intakes for Calcium and Vitamin D. 2011.
  18. Holick MF. Evaluation, treatment, and prevention of vitamin D deficiency: an Endocrine Society clinical practice guideline. J Clin Endocrinol Metab. 2011.
  19. MacLaughlin J. Aging decreases the capacity of human skin to produce vitamin D3. J Clin Invest. 1985.
  20. Harris SS. Vitamin D and African Americans. J Nutr. 2006.
  21. Wortsman J. Decreased bioavailability of vitamin D in obesity. Am J Clin Nutr. 2000.
  22. Hollis BW. Vitamin D requirements during lactation. Am J Clin Nutr. 2004.
  23. Matsuoka LY. Sunscreens suppress cutaneous vitamin D3 synthesis. J Clin Endocrinol Metab. 1987.
  24. Czech Society for Osteoporosis and Metabolic Bone Diseases. Vitamin D guidelines. 2021.
  25. Iwamoto J. Combined treatment with vitamin K2 and vitamin D3 for osteoporosis. Yonsei Med J. 2012.
  26. Calvo MS. Vitamin D intake: a global perspective of current status. J Nutr. 2005.
  27. Marcinowska-Suchowierska E. Vitamin D toxicity. Front Endocrinol. 2018.
  28. International Agency for Research on Cancer. Exposure to artificial UV radiation and skin cancer. 2006.
Doporučené články

Křížové alergie: Proč vám při pylové sezóně vadí i některé potraviny

  • 24 dubna, 202526 června, 2025
  • by budskap

Sezónní pylové alergie trápí miliony lidí, ale mnoho alergiků netuší, že jejich obtíže mohou zhoršovat i některé potraviny. Tento fenomén, známý jako křížová alergie nebo zkřížená reaktivita, způsobuje, že imunitní systém reaguje na podobné proteinové struktury nacházející se jak v pylech, tak v určitých potravinách. Podle studií trpí zkříženými alergiemi až 60-70% lidí s pylovou alergií, přičemž nejčastěji jde o kombinaci alergie na pyly břízy a reakce na jablka, lískové ořechy nebo mrkev.

Jak vznikají křížové alergie?

Mechanismus křížové alergie spočívá v molekulární podobnosti některých proteinů. Imunitní systém rozpoznává určité struktury (epitopy) na povrchu proteinů jako potenciálně nebezpečné. Pokud se podobné struktury nacházejí v různých zdrojích – například v pylech rostlin a v některých potravinách – může dojít k tzv. zkřížené reaktivitě.

Nejčastější příklady křížových alergií:

  • Pyl břízy: jablka, hrušky, broskve, třešně, švestky, meruňky, lískové ořechy, mandle, mrkev, celer, brambory, kiwi, sója
  • Trávy a obilniny: rajčata, brambory, meloun, pomeranče, arašídy
  • Pelyněk: celer, mrkev, petržel, fenykl, kopr, koriandr, slunečnicová semínka, med
  • Ambrózie: meloun, banány, okurky, cukety, tykev.

Projevy křížových alergií

Reakce na potraviny při křížové alergii se nejčastěji projevují jako orální alergický syndrom (OAS) – svědění, brnění nebo otok rtů, jazyka, patra a hrdla. Tyto příznaky se obvykle objevují do několika minut po požití potraviny. Méně často mohou nastat i závažnější systémové reakce.

Zajímavé je, že mnoho potravin vyvolávajících křížovou alergii je lépe snášeno po tepelné úpravě. Teplo totiž mění strukturu proteinů zodpovědných za alergickou reakci. Proto například lidé alergičtí na jablka často snášejí jablečný kompot nebo štrúdl bez problémů.

Diagnostika a léčba

Diagnostika křížových alergií zahrnuje podrobnou anamnézu, kožní prick testy a případně specifické krevní testy na IgE protilátky. Moderní diagnostickou metodou je také komponentová diagnostika, která umožňuje identifikovat konkrétní alergeny na molekulární úrovni.

Základem léčby je vyhýbání se známým alergenům, zejména v období pylové sezóny, kdy je imunitní systém již zatížen reakcí na pyly. Někteří pacienti mohou benefitovat z alergenové imunoterapie (tzv. desenzibilizace), která může zlepšit toleranci nejen k pylům, ale i ke zkříženě reagujícím potravinám.

Praktické tipy pro alergiky

  • Sledujte, které potraviny vám způsobují obtíže a v jakém období roku
  • Veďte si potravinový deník a zaznamenávejte reakce
  • Vyzkoušejte tepelně upravené varianty problematických potravin
  • Loupejte ovoce – nejvíce alergenů je často soustředěno ve slupce
  • Používejte antihistaminika před konzumací potenciálně problematických potravin (po konzultaci s lékařem)
  • Zvažte alergenovou imunoterapii, která může zlepšit i křížové alergie.

Křížové alergie mohou významně ovlivnit kvalitu života osob s pylovou alergií. Porozumění těmto souvislostem a správná diagnostika pomohou alergikům lépe zvládat své obtíže a přizpůsobit jídelníček tak, aby minimalizovali nepříjemné reakce.

Zdroje:

  1. Popescu FD. Cross-reactivity between aeroallergens and food allergens. World J Methodol. 2015;5(2):31-50. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4482820/
  2. Werfel T, et al. Position paper of the EAACI: food allergy due to immunological cross-reactions with common inhalant allergens. Allergy. 2015;70(9):1079-90. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26095197/
  3. EAACI. Food Allergy and Anaphylaxis Guidelines. https://www.eaaci.org/resources/guidelines.html
  4. Breiteneder H, et al. Molecular and biochemical classification of plant-derived food allergens. J Allergy Clin Immunol. 2005;115(1):14-23. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15637541/
  5. Matricardi PM, et al. EAACI molecular allergology user’s guide. Pediatr Allergy Immunol. 2016;27(Suppl 23):1-250. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27288833/

 

Aktuálně

Rizikové faktory jarní únavy: spánek, železo a role mikrobiomu

  • 22 dubna, 20259 května, 2025
  • by budskap

S příchodem jara mnoho lidí překvapivě trápí zvýšená únava, malátnost a nedostatek energie – fenomén lidově zvaný jarní únava. Po dlouhé zimě, kdy byl méně světla a možná jsme se méně hýbali a hůře stravovali, není organizmus nastartovaný hned na plné obrátky. Jarní počasí je navíc proměnlivé a posun času na letní může rozhodit spánkový rytmus. Výsledkem je, že na jaře se můžeme cítit vyčerpaní, i když bychom očekávali opak. Podívejme se na tři hlavní faktory, které k jarní únavě přispívají – nekvalitní spánek, nedostatek železa a stav střevního mikrobiomu – a co s tím můžeme dělat.

Spánek a jarní únava

Změny v délce dne a noční teplotě na jaře mohou ovlivnit spánkové vzorce. Nedostatek kvalitního spánku nebo poruchy spánku mohou vést k únavě a snížení energie:

Cirkadiánní rytmus: Na jaře se může posunout cirkadiánní rytmus, což ovlivňuje kvalitu spánku. Světlo má zásadní vliv na tvorbu melatoninu, hormonu regulujícího spánek. Dlouhé dny mohou narušit přirozený spánkový cyklus.

Doporučení: Dodržujte pravidelný spánkový režim, snažte se spát v dobře větrané místnosti a omezte expozici modrému světlu (např. z mobilních zařízení) před spaním.

Nedostatek železa a únava

Nedostatek železa je častým problémem, který může způsobit únavu. Železo je nezbytné pro tvorbu hemoglobinu, který dopravuje kyslík do buněk:

Příznaky nedostatku železa: Kromě únavy může zahrnovat bledost, dušnost nebo lámavé nehty.

Doporučení: Jezte potraviny bohaté na železo, jako jsou červené maso, ryby, luštěniny nebo listová zelenina. Železo z rostlinných zdrojů je lépe vstřebáváno s vitaminem C (např. citrusy).

Suplementace: Pokud máte podezření na nedostatek železa (např. při chronické únavě), konzultujte s lékařem možnost krevních testů a případné suplementace.

Střevní mikrobiom a únava

Střevní mikrobiom hraje zásadní roli v celkovém zdraví, včetně energie a vitality:

Dysbióza: Nerovnováha střevního mikrobiomu (dysbióza) může vést k únavě. Změny ve stravě během zimy (např. méně čerstvé zeleniny) mohou narušit rovnováhu střevních bakterií.

Vliv mikrobiomu na psychiku: Výzkumy ukazují spojení mezi střevním mikrobiomem a mozkovými funkcemi (tzv. osa střevo-mozek). Nerovnováha mikrobiomu může ovlivnit náladu i energii.

Doporučení: Zařaďte do jídelníčku potraviny bohaté na vlákninu (ovoce, zelenina, celozrnné produkty) a fermentované potraviny (jogurty, kefír). Probiotika mohou pomoci obnovit rovnováhu střevního mikrobiomu.

Další faktory ovlivňující jarní únavu

Vitamin D

Po zimních měsících má mnoho lidí nízkou hladinu vitaminu D kvůli nedostatku slunečního záření. Vitamin D hraje klíčovou roli v imunitním systému i energetickém metabolismu.

Doporučení: Zvažte suplementaci vitaminu D po konzultaci s lékařem nebo zařaďte do jídelníčku potraviny bohaté na vitamin D (např. tučné ryby).

Stres

Chronický stres může výrazně přispět k pocitu vyčerpání.

Doporučení: Praktikujte relaxační techniky jako jógu nebo meditaci. Pravidelný pohyb také pomáhá snižovat hladinu stresových hormonů.

Fyzická aktivita

Na jaře se zvyšuje možnost venkovních aktivit, ale nedostatek pohybu během zimy může způsobit ztrátu kondice.

Doporučení: Začněte s lehkým cvičením nebo procházkami na čerstvém vzduchu.

Jak zmírnit jarní únavu?

  1. Pravidelný režim: Udržujte pravidelný denní režim včetně času na spánek.
  2. Vyvážená strava: Zaměřte se na potraviny bohaté na vitaminy a minerály.
  3. Hydratace: Pijte dostatek vody během dne.
  4. Pobyt na slunci: Využijte slunečné dny pro doplnění vitaminu D.
  5. Snižování stresu: Najděte si čas na odpočinek a relaxaci.

Závěr

Jarní únava je kombinací několika faktorů – od změn v cirkadiánním rytmu přes nedostatek železa až po vliv střevního mikrobiomu. Můžete ji zmírnit jednoduchými kroky, jako je zlepšení stravy, pravidelný pohyb a péče o kvalitu spánku. Pokud však příznaky přetrvávají nebo se zhoršují, doporučuje se konzultace s lékařem.

Zdroje

  1. “Seasonal Affective Disorder and Fatigue: The Role of Sleep and Circadian Rhythms” – Journal of Affective Disorders.
  2. “Iron Deficiency and Fatigue in Adults: A Review of Current Literature” – American Journal of Medicine.
  3. “Gut Microbiota and Fatigue: Exploring the Connection” – Microbiome Journal.
  4. MedlinePlus – informace o vlivu vitaminu D na zdraví.
  5. Národní zdravotnický informační portál (NZIP) – doporučení pro zdravý životní styl.
  6. WHO – obecné informace o výživě a prevenci únavy spojené s nedostatkem živin.
Aktuálně

Péče domácích sester se podle MZd dostává desetině potřebných,…

  • 11 dubna, 2025
  • by budskap

Péče doma je přitom podle odborníků pro veřejné zdravotnictví levnější než opakované pobyty na akutních lůžkách nemocnic. Do roku 2040 se navíc počet seniorů na 85 let zdvojnásobí.

“Komunitní ošetřovatelská péče nemá dostatečné kapacity. Velké množství těchto pacientů umírá na akutních lůžkách nemocnic. V řadě regionů není dostatečně dobudován prstenec komunitních ošetřovatelských služeb,” řekl Dušek.

Senioři v současné době čerpají asi 40 procent nákladů na zdravotní péče. “Cílem je nasměrovat tu péči tak, aby se snížil počet hospitalizací, nebo aby nebyly příliš dlouhé. Aby se po hospitalizaci mohl pacient vrátit do vlastního sociálního prostředí, kde se o ně dokázal více postarat jejich praktický lékař,” řekla Hana Vaňková z České geriatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

V současnosti podle dat MZd žije s omezenou soběstačností asi 70.000 lidí nad 75 let. O třetinu z nich se starají jejich rodiny, pětina je v některém ze sociálních zařízeních. “Starý člověk, který si udrží co nejlepší funkční stav, tak je to ve výsledku i ekonomický přínos. I když náš první cíl je kvalita života,” dodala Vaňková.

Kapacit se nedostává ani v lůžkové péči nebo lékařů specializovaných na geriatrii, tedy oboru zaměřeném na starší nemocné s kombinací několika chorob, silnou medikací a omezenou soběstačností. Geriatrů je 138, skoro čtvrtina z nich v penzi či předdůchodovém věku. Podle Duška je jich třeba až trojnásobek. Loni atestovalo 15.

“Chceme, aby každý student, který opustí lékařskou fakultu, měl alespoň základní informace o geriatrii,” uvedla Eva Topinková z odborné společnosti. Potřeba jsou proto podle ní geriatrické kliniky u každé lékařské fakulty, kde by mohli mít studenti stáže.

Lůžek geriatrie je 439 na 18 pracovištích, podle odborných doporučení je vhodné 0,2 lůžka na 1000 obyvatel, tedy zhruba 2000. Ambulancí 57, doporučení je jedna v každém okrese, skoro třetina je ale v Praze. MZd na dotace na vznik nových lůžek a ambulancí vyčlenilo 2,5 miliardy korun, zatím se vyčerpala polovina. Žádosti přijímá do října, zmírní pro ně podmínky.

Základním prvkem národního plánu je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zlepšení kvality života a soběstačnosti pacientů. Lékaři se mají kromě kontroly předepsaných léků zaměřit také například na prevenci pádů a úrazů, řídnutí kostí nebo podvýživu. K tomu je podle Topinkové potřeba i speciálně zaměřený výzkum.

“Chceme třeba vědět, jestli očkování starých lidí je stejně bezpečné, stejně efektivní, kolik nás stojí a jestli je tak účinné,” uvedla jeden z příkladů. Vědci by se podle ní měli zaměřit i na efekt jednotlivých forem péče pro seniory nebo jejich výživu. “Ukazuje se, že starší organismus potřebuje více bílkovin než mladší,” dodala.

Výzkumy a studie

Vědci: Olovnaté nanočástice obcházejí ochranu mozku a poškozují nervové buňky

  • 10 dubna, 20259 května, 2025
  • by budskap

Vědci zjistili, že nanočástice olova mohou vstoupit do mozkové tkáně přímo přes čichové buňky, aniž musí překonávat takzvanou hematoencefalickou bariéru. Ta odděluje vnitřní prostředí mozku od cévního systému v těle, a brání tak tomu, aby do něj vstupovaly škodlivé látky. “Potvrdili jsme, že olovnaté nanočástice se mohou dostat do mozku přes čichový nerv a hromadit se ve specifických oblastech mozku,” řekla vedoucí laboratoře molekulární morfogeneze ÚŽFG Marcela Buchtová. Objev je podle ní zásadní pro pochopení toho, jak jsou nanočástice neurotoxické a že může mít znečištění ovzduší dopad na nervový systém člověka.

Studie prokázala, že zejména olovnaté nanočástice s nízkou rozpustností mají tendenci se v mozku hromadit a jejich odstranění je velmi obtížné. I po dlouhé době, kdy mozek nebyl částicím vystaven, zůstávaly podle vědců v mozkové tkáni vysoké hladiny olova, zejména v oblasti klíčové pro paměť a učení. “Vidíme jasnou souvislost mezi expozicí olovnatým nanočásticím a vznikem změn typických pro neurodegenerativní onemocnění. Dochází i k poškození bariéry, která normálně reguluje transport látek mezi krví a mozkem, a tím dále zvyšuje riziko neurotoxických účinků těchto nanočástic,” uvedla Buchtová.

Vědci uvedli, že olovo může v nervové soustavě napodobovat vápník, jelikož je mu chemicky podobné. Vápník je důležitý pro správné fungování mnoha buněčných procesů, například pro buněčnou signalizaci. Studie podle vědců odhalila, že vystavení olovnatým nanočásticím způsobuje nerovnováhu prvků v mozkové tkání, což může dál negativně ovlivnit nervovou soustavu. Výsledky navazují na předchozí studie, které se zabývaly účinky nanočástic kovů na plíce, játra a ledviny.

Vědci zkoumali i možnosti, jak negativní účinky olovnatých nanočástic na nervovou tkáň zmírnit. Pomoci může podle nich použití takzvaného inhibitoru GSK-3.

Znečištění ovzduší je podle odborníků globálním problémem, zejména v městských a průmyslových oblastech. Olovnaté nanočástice, které se do vzduchu dostávají například z průmyslové výroby či spalováním fosilních paliv, mohou podle nich představovat skryté nebezpečí.

Aktuálně

Jesenická nemocnice letos zprovozní vlastní mamografické pracoviště

  • 10 dubna, 202524 dubna, 2025
  • by budskap

“Většinu nezbytných administrativních kroků se nám již podařilo úspěšně dokončit, a proto dnes můžeme říct, že nové mamografické pracoviště zahájí provoz do konce letošního roku. Aktuálně finalizujeme poslední administrativní formality a připravujeme vše potřebné pro pořízení přístrojového vybavení. Věříme, že se nám podaří vytvořit moderní pracoviště, které výrazně přispěje ke zvýšení dostupnosti specializované péče pro ženy z celého regionu,” uvedl Ševčík.

Mamografický screening je důležitý pro včasné odhalení rakoviny prsu, což výrazně zvyšuje úspěšnost léčby. V České republice mají ženy od 45 let nárok na bezplatné preventivní mamografické vyšetření každé dva roky. Každý rok lékaři v ČR nádor prsu diagnostikují asi u 7500 žen. Ročně tomuto typu nádoru podlehne v Česku asi 1800 žen, přičemž od zavedení pravidelného vyšetřování zdravých žen se úmrtnost snížila o třetinu. Více než 40 procent žen nad 45 let ale na tato vyšetření nechodí.

Dostupnost mamografického vyšetření v místě bydliště je podle odborníků zásadní pro zajištění pravidelné prevence. “Z vlastní praxe vím, že řada žen z našeho regionu mamografický screening neabsolvovala, protože dostupná pracoviště byla příliš daleko a cesta na vyšetření pro ně představovala značnou komplikaci. O to víc si vážím toho, že jsme v naší nemocnici mohli poskytnout zázemí pro vznik nového mamografického pracoviště. Věřím, že díky této změně bude mít více žen přístup k důležité preventivní péči přímo v místě, kde žijí,” uvedla předsedkyně představenstva Nemocnice AGEL Jeseník Jana Chrastinová.

Skupina AGEL provozuje v České republice 14 nemocnic a řadu dalších zdravotnických zařízení. V Olomouckém kraji do skupiny patří kromě jesenické nemocnice další tři nemocnice v Prostějově, Přerově a ve Šternberku. Kromě lůžkových a ambulantních zařízení zajišťuje AGEL provoz lékáren, laboratoří, distribuční společnosti a dalších specializovaných zdravotnických zařízení.

Tisková zpráva

Jarní únava: ženy jsou k ní náchylnější než muži. Jak…

  • 9 dubna, 20259 dubna, 2025
  • by budskap

PRAHA, 9. DUBNA 2025 – Špatná nálada, ospalost, nechuť k pohybu, bolesti svalů a kloubů – tak po dlouhé zimě vystavuje tělo člověku svůj „účet“. Jarní únava dopadá hlavně na ženy, čím dřív ji překlenou, tím líp pro jejich fyzické i psychické zdraví.

Sluneční paprsky hřejí, jaro vybízí k pohybu venku, ale mnoho lidí má problémy vůbec ráno vstát z postele. Jarní únava není jen mýtus, stojí za ní hned několik faktorů. „Za fyzickou i duševní únavou mohou předešlé ‚dlouhé‘ zimní měsíce a biorytmické změny, které příchod jara přináší. Dny se prodlužují, počasí je proměnlivé, ranní a odpolední teploty se liší i o 10 stupňů Celsia. S tím vším souvisí i časté výkyvy atmosférického tlaku. Většina lidí přes zimu ubírá na aktivitách, přijímá méně vitamínů, nemá tolik slunečního světla a důsledkem pak bývají právě symptomy jarní únavy,“ poukázala Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

Obecně dopadá jarní únava víc na ženy. Důvodem je jejich hormonální cyklus a vyšší citlivost na změny počasí. „Ženy na sebe často berou více zodpovědnosti než muži, a to v domácnosti, rodině i práci, což přispívá k vyčerpání, ale není to hlavní příčinou. Hormonální nastavení žen způsobuje, že jsou více ovlivněny sezonními změnami v produkci melatoninu (hormon spánku) a serotoninu (hormon dobré nálady). Jejich cirkadiánní rytmus je náchylnější na rychlé výkyvy počasí, tlaku a citlivěji vnímají i délky denního světla. To vše se může na jaře projevit nižší energií,“ popsala Iva Bílková.

Jarní únava se ale nevyhýbá ani mužům. Obvykle za ni může špatný jídelníček. „Jde především o málo aktivní jedince nebo lidi s jinými chronickými potížemi. Zima je pro lidské tělo a jeho imunitu energeticky náročná. Člověk má tendenci dělat si tukové zásoby a zvyšovat příjem kaloričtější stravy. V jídelníčku nemáme tolik čerstvých potravin a spíš sklouzáváme ke konzumaci polotovarů. Základem prevence proti jarní únavě je pestrý jídelníček bohatý na vitamíny a minerály, populární jsou jarní detoxy organismu, ale lidé by určitě neměli hladovět. Dobrou volbou jsou tzv. smoothie z čerstvé zeleniny a ovoce, skvělé jsou bylinky, kopřivy, pampelišky, různé výhonky, strava bohatá na vitamín C, vitamín B, železo a hořčík. Stejně důležitý je také pravidelný pitný režim,“ vyjmenovala Iva Bílková.

Není to nemoc, přesto dokáže jarní únava hodně potrápit a demolovat duševní i fyzické zdraví. Podle fyzioterapeutky je důležité se jí zbavit co nejrychleji a nemusí jít o nic náročného. „Hodinová svižná procházka, udělat si radost na kosmetice, která vyčistí a rozjasní pleť a každý pohled do zrcadla ukáže spokojeného člověka, i to může být recept pro dobrou náladu. Velmi pomáhá obyčejný úsměv – existují studie o tom, že pokud se člověk usmívá, jeho endokrinní systém začíná vylučovat hormony štěstí, a to i přesto, že to tak v danou chvíli necítí. Takže přimějete-li se při špatné náladě k úsměvu, za několik málo chvil se budete cítit lépe doopravdy. Totéž umí zařídit i vzpřímená postura těla, dávejte proto pozor na choulení v ramenou,“ doporučila fyzioterapeutka.

Bolavé tělo pomůže nastartovat například masáž. Typ regenerační masáže uvolní ztuhlé svaly ze sedavého zaměstnání, relaxační nebo s lávovými kameny působí proti stresu. „Pro odpočinek i povzbuzení těla od konečků prstů až po temeno jsme vyvinuli speciální FYZIOPRESS masáž, která využívá kombinaci hloubkové tlakové masáže, protahování a prvků fyzioterapie. Provádí se nasucho, přes tenkou vrstvu oblečení. Je vhodná pro lidi, kteří mají raději silnější tlak, ale i sportovce s vyšší svalovou hmotou, účinně odstraňuje napětí, bolesti a zatuhnutí svalových partií, ulevuje při migrénách a prospívá krevnímu oběhu. Jedná se o unikátní metodu, která pomáhá lidem komplexně zregenerovat a dobít energii,“ dodala Iva Bílková.

České zdravotnictví

Očkovací zákon je podle NS protiústavní, je téměř nemožné…

  • 9 dubna, 202524 dubna, 2025
  • by budskap

Ministerstvo zdravotnictví chce s dalšími kroky vyčkat na rozhodnutí ÚS, potom bude podle mluvčího Ondřeje Jakoba postupovat v souladu s jeho závěry. NS navrhuje, aby se vypustila podmínka, že se odškodňují pouze následky “zvlášť závažného ublížení na zdraví”.

“Tato podmínka v původním vládním návrhu zákona nebyla. Takto výrazná omezení odškodňování újmy způsobené jednak povinným očkováním, jednak očkováním proti covidu-19 byly důsledkem pozměňovacích návrhů při projednávání v Parlamentu,” uvedl na dotaz ČTK mluvčí.

Server uvedl, že zákony o odškodnění lidí, kteří utrpěli újmu povinným očkováním nebo vakcínou proti covidu-19, platí od roku 2020. Ministerstvo zdravotnictví ale teprve letos v únoru přiznalo náhradu prvnímu žadateli, a to za úmrtí dítěte po očkování povinnou hexavakcínou. Dalších 160 žádostí o náhradu ministerstvo odmítlo, z toho velkou většinu po očkování proti covidu. Žadatelé podle serveru většinou neprokázali „zvlášť závažné ublížení na zdraví“, jak nařizuje zákon.

Podle Nejvyššího soudu ale toto znění zákona odporuje ústavnímu pořádku. “Omezení nároku požadavkem ’zvláštní závažnosti ublížení na zdraví’ je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky,” napsal do návrhu na změnu zákona předseda senátu Petr Vojtek.

Nejvyšší soud proto vyzval ústavní soudce, aby z obou zákonů – o odškodnění újmy způsobené povinným očkováním a o odškodnění újmy způsobené očkováním proti covidu – vyškrtli sousloví „zvlášť závažnému“.

„Nejde o zrušení celého zákona, ale jenom část toho textu. Aby Ústavní soud tu přísnou podmínku pro její protiústavnost zrušil. Tím se otevře soudům prostor pro to, aby svým výkladem a svojí úvahou dospěly k nějakým předvídatelným závěrům o spravedlivé výši náhrady,“ popsal Radiožurnálu soudce Vojtek.

Navigace pro příspěvky

1 2 3 4 5 … 80

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS