Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Výzkumy a studie

Pacienti s chronickým onemocněním ledvin se dočkají nového léku. Empagliflozin…

  • 22 března, 202224 března, 2022
  • by andrlovak1

Praha, 22. 3. 2022 – Pacienti s chronickým onemocněním ledvin (CKD) se dočkají nového léku. Studii, která zkoumala účinky přípravku Jardiance® (empagliflozin) na tuto nemoc, vědci ukončí předčasně, jelikož jednoznačně prokázala jeho pozitivní efekt. Rozhodnutí vychází z předběžných výsledků, které splnily předem daná kritéria určující účinnost léku. Studii EMPA-KIDNEY s více než 6 600 pacienty prováděli vědci z Oxfordské univerzity za podpory výrobce přípravku, společnosti Boehringer Ingelheim. Detailní výsledky výzkumu by pak měli zveřejnit v průběhu roku.

 

EMPA-KIDNEY je největší dvojitě zaslepená, randomizovaná, placebem kontrolovaná studie, která se věnuje účinkům SGLT2 inhibitorů v léčbě CKD. Zaměřuje se na široké spektrum dospělých s CKD, včetně pacientů s mírným až těžkým snížením glomerulární filtrace (eGFR), s normálními a zvýšenými hladinami albuminurie, a to u nemocných s diabetem i bez něj. Hlavním cílem, který vědci sledovali, byla kombinace snížení progrese onemocnění ledvin a kardiovaskulárního úmrtí. Nezávislý Výbor pro monitorování údajů (Data Monitoring Committee) doporučil ukončit studii předčasně, jelikož výsledky již dostatečně prokázaly účinnost empagliflozinu v léčbě CKD.

 

„Už z předchozích studií, které studovaly efekt gliflozinů na ledviny, víme, že snížily sledovaná renální rizika jako pokles filtrační schopnosti a množství proteinu v moči zhruba o 40 %. Předpokládám, že i tato studie předchozí výsledky potvrdí a i empagliflozin bude mít pozitivní efekt, což je pro nás velmi dobrá zpráva. Budeme také doufat, že tyto léky dostanou v brzké době úhradu i pro indikaci chronického onemocnění ledvin. Pro naše pacienty by to znamenalo naději, že řadě z nich – jak diabetiků, tak nediabetiků – budeme moci do budoucna nabídnout léčbu, která významně zpomalí pokles jejich ledvinné funkce a oddálí dialýzu v řádu měsíců až let,“ říká prof. MUDr. Romana Ryšavá, CSc., předsedkyně České nefrologické společnosti.

 

Na CKD celosvětově umírá přes milion pacientů ročně, nemoc také zdvojnásobuje riziko hospitalizace. Navíc úzce souvisí s několika metabolickými a kardiovaskulárními chorobami, jako je například hypertenze či obezita.

 

„Lidé s onemocněním ledvin mají daleko více kardiovaskulárních komplikací. Jakákoliv léčba, která zlepšuje prognózu ledvin, je očekávatelně spojená i se zlepšením výhledu pacienta z kardiologického hlediska,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti. Chronické onemocnění ledvin je podle něj často spojeno s jinými

 

kardio-renálně-metabolickými chorobami, jako je diabetes 2. typu a srdeční selhání. Kvůli propojení těchto systémů může zlepšení v jednom z nich vést k pozitivním účinkům i v ostatních.

 

O chronickém onemocnění ledvin

Přibližně jednu třetinu případů chronického onemocnění ledvin (CKD) lze připsat metabolickým stavům, jako je diabetes, obezita a hypertenze. Onemocnění je také spojeno se zvýšenou morbiditou a mortalitou. K většině úmrtí pacientů s CKD dochází v důsledku kardiovaskulárních komplikací, často před dosažením konečného stadia onemocnění ledvin. Pokud se pacient dostane do konečného stadia onemocnění ledvin, musí podstoupit léčbu spočívající v náhradě funkce ledvin, jako je pravidelná dialýza nebo transplantace ledviny. CKD postihuje více než 10 % světové populace.

 

O společnosti Boehringer Ingelheim

Společnost Boehringer Ingelheim vyvíjí průlomové léčebné metody, které zlepšují zdraví lidí i zvířat. Jako jedna z nejvýznamnějších biofarmaceutických společností zaměřujících se na výzkum se soustředí zejména na vytváření hodnot prostřednictvím inovací v oblastech, v nichž doposud chyběly vhodné způsoby léčby. Od svého založení v roce 1885 zůstává Boehringer Ingelheim rodinnou firmou, která staví na kontinuitě a dlouhodobých zkušenostech. Přibližně 52 000 zaměstnanců společnosti působí na 130 trzích ve třech obchodních oblastech: humánních léčivých přípravcích, veterinární medicíně a biofarmaceutické smluvní výrobě. Více informací najdete na adrese www.boehringer-ingelheim.cz.

 

O empagliflozinu

Empagliflozin (přípravek Jardiance®) je perorální, jednou denně podávaný vysoce selektivní inhibitor kotransportéru sodíku a glukózy 2 (SGLT2) a první lék na diabetes 2. typu, který již v několika zemích poskytl data o snížení rizika kardiovaskulárních úmrtí.

 

 

Prevence a léčba

Mnohočetný myelom – záludná nemoc, kterou není snadné porazit.…

  • 18 března, 202224 března, 2022
  • by andrlovak1

Praha, 14. března 2022: Mnohočetný myelom – onemocnění, které je pro většinu lidí stále neznámé. Přesto se jedná o druhou nejčastější rakovinu krve v naší zemi. Ročně si v České republice vyslechne tuto diagnózu asi 450 osob, většinou starších 60 let. Stejně jako u jiných onkologických onemocnění, i v případě mnohočetného myelomu hraje klíčovou roli včasná diagnostika. První příznaky nemoci jsou však nenápadné a snadno zaměnitelné s běžnými potížemi provázejícími stáří – bolestí zad nebo únavou. Zvyšování povědomí veřejnosti o této nemoci a možnostech její léčby je proto cílem Národního dne myelomu, který se každoročně koná 30. března. Jeho součástí bude letos kampaň „MY A ON“, která má dodat pacientům a jejich blízkým naději, že i s touto diagnózou je možné žít kvalitní život.

 

Mnohočetný myelom (MM) je druhé nejčastější nádorové onemocnění krve u nás, veřejnosti je však stále málo známý. Mnozí lidé si jej například pletou s melanomem, tedy kožním nádorem, nebo také s myomem – nezhoubným nádorem děložní svaloviny. Slovo myelom vzniklo spojením řeckého myelo – dřeň, a přípony – om, což znamená nádor. Mnohočetný pak odkazuje na skutečnost, že v kosti, kde roste, je často více ložisek. Jedná se tedy o nádorové onemocnění kostní dřeně, které postihuje plazmatické buňky – typ bílých krvinek důležitých pro imunitu. Tyto buňky pak neprodukují tělu prospěšné protilátky, ale pouze jednu, která organismu naopak škodí. Protože se myelomové buňky tvoří v kostní dřeni, postihují nejvíce kosti a dochází k odbourávání kostní hmoty.1

 

Nemocných přibývá

MM nejčastěji postihuje lidi ve věku 60 až 70 let, ale může se objevit i v mladším věku; o něco častěji onemocní muži než ženy.2 „V České republice je každoročně diagnostikováno přibližně 450 nových případů nemoci, v současné době se s mnohočetným myelomem léčí celkem 3 000 pacientů. Ačkoli se tedy jedná o poměrně vzácné onemocnění, pacientů stále přibývá.3 Příčina vzniku myelomu, podobně jako u řady dalších nádorových onemocnění, není dosud přesně známa. Zvyšující se výskyt nemoci však koreluje s věkem a nejsou bohužel známy ani jednoznačné rizikové faktory. Mezi ty pravděpodobné patří např. častý kontakt s toxickými látkami, předchozí chemoterapie pro jiné nádorové onemocnění či špatné životní prostředí,“ říká MUDr. Alexandra Jungová, Ph.D., lékařka z Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň.2

 

Příznaky MM mohou snadno zmást

Počáteční příznaky MM jsou velmi rozmanité a často připomínají běžná, méně závažná onemocnění. Nejčastěji se objevují bolesti kostí v oblasti zad a hrudníku. Jsou vytrvalé, a běžné léky proti bolesti je nezmírňují. Lidé s MM mají také výrazně oslabenou imunitu, takže trpí opakovanými infekcemi, zejména dýchacích cest. Únava, slabost a dušnost i při mírné námaze jsou spojeny s anémií, která je další komplikací tohoto onemocnění. Zhoršují se také funkce ledvin a pacienti mají příznaky typické pro osteoporózu, včetně snížené tělesné výšky. Dochází u nich k úbytku kostní hmoty, což vede k častým zlomeninám. Může dojít i k náhlému prasknutí žeber, končetin nebo obratlů, které poškodí míchu a způsobí vážné ochrnutí.

 

Příznaky nemoci obvykle přivedou pacienta k lékaři až v pokročilém stadiu, takže navzdory pokroku v léčbě je MM často diagnostikován pozdě.1,2 Typickým průběhem mnohočetného myelomu, pokud je pacient léčen, jsou pak opakující se aktivity onemocnění, tzv. relapsy, střídané remisemi, kdy na určitou dobu vymizí příznaky a projevy nemoci, ale nikoliv nemoc samotná.4

 

Klíčovou roli při rozpoznávání těchto symptomů hrají praktičtí lékaři. Právě pro ně byl připraven projekt CRAB. Zkratku tvoří počáteční písmena anglických slov označujících čtyři hlavní příznaky onemocnění, kterých je potřeba si u MM všímat: Calcium – vysoká hladina vápníku, Renal – postižení ledvin, Anemie – chudokrevnost, Bone – postižení kostí. „Cílem projektu CRAB je zlepšení obecných znalostí o časných příznacích mnohočetného myelomu, jakož i o nových možnostech jeho léčby a tím i jeho lepší prognóze. Právě proto je ale nutné diagnostikovat onemocnění co nejdříve, ideálně do 3 měsíců od objevení prvních příznaků. Nemocní s pokročilým onemocněním mají samozřejmě prognózu horší. Kromě praktických lékařů jsme v rámci projektu CRAB oslovili i lékaře dalších odborností, a to zejména nefrology, neurology a ortopedy, do jejichž ambulancí mohou nemocní pro obtíže spojené s mnohočetným myelomem přijít a kteří by tak měli v rámci diferenciální diagnostiky myslet i na možnost tohoto onemocnění“ vyjmenovává prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA., ze IV. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

 

Diagnostika nemoci

MM nelze zcela vyléčit – stanovením diagnózy tak začíná běh na dlouhou trať s cílem chorobu zastavit tak, aby vymizely její příznaky, a v této fázi ji udržet. Podobně jako u jiných nemocí, je proto důležitá včasná diagnostika a brzké zahájení léčby. „Jako první se s pacienty setkávají nejčastěji praktičtí lékaři, kteří musí právě na tuto „vzácnou“ diagnózu myslet. Takže u pacientů s chronickými bolestmi zad je nutné provést laboratorní, rentgenologické vyšetření a v případě patologického nálezu pak kontaktovat spádové hematoonkologické či hematologické pracoviště. Diagnóza je pak většinou stanovena až tam, a to na základě doplnění dalších vyšetření (cytologie, histologie, elektroforéza),“ upřesňuje MUDr.  Alexandra Jungová, Ph.D., a dodává: „Je proto důležité, aby se pacienti nenechali při vyšetření odbýt se slovy, že bolesti zad jsou běžnou součásti stárnutí, zejména, pokud má pacient nové bolesti páteře nebo kostí trvající déle než 4 týdny.“ Pacienty s touto diagnózou lze u nás dále léčit v sedmi univerzitních a deseti regionálních centrech.3

Léčba a prognóza

Cílem léčby je snížit počet myelomových buněk, aby se obnovila tvorba kostní tkáně a krve. Přesný postup se však liší v závislosti na věku pacienta nebo pokročilosti nemoci. Stejně jako u většiny nádorových onemocnění se k léčbě používá chemoterapie, někdy může pomoci i radioterapie. V mnoha případech je nutná následná transplantace kostní dřeně. Součástí léčby je také podpůrná terapie, která má zabránit vzniku a rozvoji příznaků.1,4,5

 

V posledních letech došlo k významnému pokroku v léčbě pacientů s MM, který podstatně zlepšil prognózu nemocných. Jedná se o největší pokroky nejen v hematoonkologii, ale i v onkologii obecně. Byly objeveny nové skupiny léků a naději nabízí také biologická léčba. Kromě toho v současné době probíhá několik klinických studií, které by mohly vést k dalším účinným léčebným postupům, jako je např. genová terapie.

 

„Zatímco na konci minulého století přežívali pacienti s MM v průměru 2,5 až 3 roky, dnes je pětileté přežití možné až u poloviny nemocných nad 70 let věku. Nemocní mladší 70 let profitují z vysokodávkové léčby následované autologní transplantací periferních kmenových buněk a jejich přežití dnes dosahuje mediánu kolem 8 let. Podle současných trendů lze tedy očekávat, že se v příštích několika letech podaří dosáhnout dlouhodobé remise a s tím spojeného trvalého vyléčení až u 30 % pacientů a že nejméně polovina z nich přežije 10 let. Pokrok v léčbě mnohočetného myelomu, kterého se v posledních 20 letech podařilo dosáhnout, je tak téměř největší ze všech nádorových onemocnění vůbec,“ vypočítává prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA.,

 

 Nutno ovšem dodat, že tento trend byl částečně zpomalen koronavirovou pandemií. Stejně jako u mnoha jiných onemocnění došlo i u mnohočetného myelomu k poklesu včasného odhalení nových případů a ke snížení přežití pacientů s MM v důsledku vyššího rizika infekce vyvolaného virem SARS-CoV-2 a potažmo úmrtnosti na covid-19.7

 

Podpora pacientů

Každoročním připomenutím tohoto vážného onemocnění a také snahou o zvýšení informovanosti veřejnosti je i Národní den myelomu, který připadá na 30. března. Byl vyhlášen před pěti lety pacientskou organizací Klub pacientů mnohočetný myelom a skupinou předních českých odborníků sdružených v České myelomové skupině. Právě tyto dvě organizace nabízí lidem, kterým do života vstoupila diagnóza MM, pomoc a podporu.

 

V rámci Národního dne myelomu probíhá letos také edukativní kampaň pro širokou veřenost s názvem „MY A ON“, zaštítěná Klubem pacientů mnohočetný myelom. Jejím cílem je vysvětlit, že navzdory této diagnóze není třeba se vzdávat, ale naučit se s mnohočetným myelomem žít a vést nadále kvalitní plnohodnotný život. A to jak v případě pacienta, tak v případě jeho blízkých.

 

Aktuální informace o mnohočetném myelomu poskytuje rovněž řada webů zaměřených na pacienty a jejich rodinu, například www.myeloma.cz nebo www.mnohocetnymyelom.cz. Zdrojem informací jsou také brožury vydávané Klubem pacientů mnohočetný myelom, kde mohou pacienti s MM najít další podporu při zvládaní obtížné životní situace.

Nejčastější nádorová onemocnění krve:

LeukémieLeukémie je nádorové onemocnění krvetvorby, které se vyznačuje zmnožením bílých krvinek, které jsou nezralé a neplní svou normální funkci. Tyto krvinky můžeme nalézt v kostní dřeni pacienta, v jeho krvi a někdy i v jiných orgánech.8
LymfomLymfom je obecné označení pro nádorové onemocnění lymfatického systému, jehož buňky se nekontrolovaně množí – postižená uzlina se začne zvětšovat a ztrácí svou původní funkci.9
Mnohočetný myelomMnohočetný myelom je zhoubná choroba kostní dřeně, která vzniká nekontrolovaným množením myelomových buněk v kostní dřeni.4

 

Použité zdroje:

  1. https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2009/04/06.pdf
  2. http://www.zdraviamy.cz/co-to-je-mnohocetny-myelom-a-co-zpusobuje/
  3. https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/uspesnost-lecby-mnohocetneho-myelomu-v-cesku-se-zvysuje/1737605
  4. https://www.fnbrno.cz/areal-bohunice/interni-hematologicka-a-onkologicka-klinika/mnohocetny-myelom/t1286
  5. https://www.myeloma.cz/
  6. https://medicina.cz/clanky/11682/34/Narodni-den-myelomu-30-brezen/
  7. https://www.nature.com/articles/s41408-021-00588-z
  8. https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/onkologicke-diagnozy/lymfomy-c81-85/
  9. https://www.fnbrno.cz/areal-bohunice/interni-hematologicka-a-onkologicka-klinika/mnohocetny-myelom/t1286

 

Kontakt pro média:

Alexandra Prochorová

alexandra.prochorova@insighters.cz, +420 776 153 172

Prevence a léčba

Jak poznat a léčit zánět slepého střeva

  • 21 února, 202221 února, 2022
  • by andrlovak1

Bolest břicha v okolí pupku můžeme cítit z mnoha důvodů a nemusí se jednat o nic závažného. Jedním z vysvětlení ale může být zánět slepého střeva, který je třeba co nejrychleji řešit. Jak ho poznáte?

Zánět slepého střeva

Zánět slepého střeva se odborně nazývá apendicitida a postihuje nejčastěji děti a mladistvé, potkat ale může každého z nás. Ve skutečnosti se nejedná o zánět celého slepého střeva, ale jeho koncové části, které říkáme apendix. V tomto červovitém výběžku se zánět vytvoří a začnou nás trápit bolesti.

Příznaky zánětu apendixu

Zánět slepého střeva dělíme na akutní, který se vyznačuje rychlým rozvojem příznaků v období několika dní, a chronický, pro který jsou typické dlouhodobé bolesti břicha spolu s únavou. Běžným projevem zánětu apendixu u většiny postižených jsou náhlé bolesti břicha v oblasti pupku, které se následně přemísťují do pravé části podbřišku, kde se apendix nachází. Břicho je velmi citlivé na dotek a bolí ve vzpřímené poloze, což způsobuje nutnost choulit se do různých poloh. Přidat se může také malátnost a zvýšené teploty spojené se zánětem.

Mezi nejčastější příznaky spojené s tímto nepříjemným onemocněním patří:

  • bolest v oblasti pupku a na pravé straně podbřišku,
  • zvýšená teplota,
  • malátnost,
  • zrychlený tep,
  • nechutenství,
  • zvracení,
  • průjem,
  • zácpa.

Příčiny onemocnění

Přesné příčiny vzniku tohoto onemocnění nejsou zcela objasněné. Pravděpodobně ve většině případů ale zánět slepého střeva souvisí se stravovacími návyky. Zánět samotný je způsobem ucpáním slepého střeva, jehož příčinou může být kus stolice, cizí předmět či parazit. Pokud naše strava obsahuje málo vlákniny, postupuje potrava trávicím traktem pomalu, což může způsobovat ucpávání a rozvoj zánětu apendixu.

Pokud se tedy chcete alespoň pokusit zánětu slepého třeba předcházet, dbejte na dostatek vápníku ve vašem jídelníčku. Pokud ho nedokážete přijmout dostatek z potravy, můžete pro lepší trávení využít některé doplňky stravy, které ho obsahují.

Jak se zánět slepého střeva léčí?

Zánět slepého střeva je onemocnění, které není možné léčit svépomocí doma. Proto, pokud máte na zánět podezření, vždy navštivte lékaře. Ten oblast břicha zkontroluje pohmatem a poslechem střevních pohybů. Následně může přejít k laboratornímu vyšetření či kontrole ultrazvukem.

Pokud se zánět slepého střeva potvrdí, chirurg zvolí vhodnou léčbu, kterou je buď tzv. metoda ledování, nebo odstranění apendixu operativně. Právě k operativnímu vyjmutí dochází v drtivé většině případů.

Prevence a léčba

Nová metodika umožní časnější diagnózu některých onkologických onemocnění

  • 21 února, 202221 února, 2022
  • by andrlovak1

“Přítomnost velmi malých množství biomarkerů v krvi může indikovat začátek zhoubného bujení. Jejich včasná detekce tak umožní lékařům diagnostikovat zhoršení zdravotního stavu již v začátcích onemocnění,” uvedl jeden z autorů studie Zdeněk Farka.

 

Imunochemické metody jsou v klinické diagnostice běžné, příkladem jsou těhotenské testy nebo antigenní testy na covid. Současné metody však často nemají dostatečnou citlivost pro detekci biomarkerů, které jsou v těle jen v malém množství. “Námi vyvinutá metodika umožňuje tento problém překonat, a dosáhnout tak mnohem vyšší citlivosti,” řekl Farka.

 

Vydaná práce shrnuje výsledky dosažené a publikované v předchozích letech. Srovnává různé metody přípravy značek na bázi foton-upkonverzních nanočástic od jejich syntézy přes modifikaci povrchu až po vazbu biomolekul, které umožňují specifickou funkci. Následně demonstruje využití značek pro detekci markeru rakoviny prostaty.

 

Výzkumný tým demonstroval také využití nanočástic při zobrazování biomarkeru HER2, který slouží k odhalování rakoviny prsu. V histopatologii je identifikace rakovinných buněk typicky založena na označení biomarkerů na jejich povrchu, poté následuje mikroskopické vyšetření a vyhodnocení obrázků zkušeným patologem.

 

“Současným trendem jsou ale snahy toto vyhodnocení provádět automaticky za pomoci pokročilých algoritmů. Ukázali jsme, že s použitím nanočástic je možné dosáhnout dostatečně vysokého poměru signálu k pozadí, což je jedním ze základních předpokladů pro automatizaci vyhodnocování histochemických preparátů v takzvané digitální patologii,” řekl Farka.

Výzkumy a studie

Vědci ze zlínské a košické univerzity pracují na zpřesnění měření…

  • 18 února, 202221 února, 2022
  • by andrlovak1

Navržený senzorický povrch je určený pro elektrochemické glukometry, které měří množství cukru v krvi podle biochemické reakce vyvolané elektrickým proudem. “Základem nové kompozice je polysacharid chitosan, který má schopnost vázat vodivé kovy. Správná kombinace těchto dvou základních komponent zvyšuje odezvu elektrického proudu na přítomnost glukózy, a to umožňuje velmi přesné stanovení cukrů v krvi,” uvedl Sáha, který je v CPS garantem skupiny Energetické a kompozitní materiály.

 

“Současné glukometry pracují na principu oxidace glukózy za přítomnosti enzymu. Ten je ale nestabilní, a proto se ho snažíme nahradit nanočásticemi, které by usnadnily přesnější stanovení cukru anebo případně také inzulínu. Náhradou tohoto enzymu nanočásticemi by navíc mohlo dojít k výraznému snížení ceny samotných senzorů,” uvedla Renáta Oriňaková, která je řešitelkou projektu z Katedry fyzikální chemie košické přírodovědecké fakulty.

 

“Takto připravené senzory budou stabilnější, přesnější a rychlejší. A zároveň budou mít delší životnost a menší nároky na skladovací podmínky,” uvedla členka výzkumného týmu Ivana Šišoláková. Senzory mají nyní životnost přibližně půl roku, u nových by to mělo být několik let.

 

Princip nového způsobu měření cukrů je již chráněn přihláškou vynálezu, který nyní posuzuje Český patentový úřad. “Současně na obou univerzitách probíhá intenzivní příprava různých kombinací senzorických materiálů tak, aby bylo dosaženo co největší citlivosti senzorových proužků. Předpokládá se, že v průběhu několika měsíců bude přistoupeno k praktickému testování připravených prototypů,” uvedla mluvčí zlínské univerzity Petra Svěráková. Podle Oriňakové by se proužky s novým povrchem mohly komerčně využívat do roka či dvou let.

 

Možností je podle ní mnoho, modifikace by se daly použít například na testy na covid, na chřipku, na jiné viry. “Daly by se připravit senzory, které by uměly odlišit, jestli je to chřipka, nebo covid, určit více virů najednou. Chce to ale ještě hodně práce,” uvedla Oriňaková.

 

Výzkumy a studie

Vědci sestrojili robotickou rybu poháněnou lidskými srdečními buňkami

  • 16 února, 202221 února, 2022
  • by andrlovak1

Tým vědců z Harvardovy univerzity a z Emoryho univerzity v USA sestavil “biohybridní” rybu z papíru, plastu, želatiny a dvou pásů živých buněk srdečního svalu. Jejich stahy poháněly ocas ryby ze strany na stranu a umožňovaly jí plavat. Výzkumníci publikovali výsledky svého experimentu v časopise Science.

 

“Přínosem tohoto rybího projektu je, že se stále snažíme zvládnout řemeslo používání živých buněk jako základního stavebního kamene,” řekl jeden z autorů studie Kit Parker. “Srdce je nesmírně složité a nestačí jen napodobit jeho anatomii. Je třeba znovu vytvořit biofyziku, aby bylo možné dosáhnout robustního chování, které se vyžaduje při konstrukci umělých srdcí pro děti, které se narodily se zdeformovaným srdcem,” dodal výzkumník.

 

Parker již dříve veřejnoprávnímu rozhlasu NPR řekl, že vědci si zpočátku nebyli jisti, jak dlouho hejno umělých rybek vydrží. Nakonec ale plavaly více než 100 dní.

 

“Tím, že jsme do této ryby replikovali biofyziku srdce, jsme v těchto buňkách aktivovali různé procesy, které jim mají pomoci se udržet,” popsal Parker. “Doufáme, že v našem dalším snažení udržíme tyto buňky a tkáně naživu mnohem déle než třeba čtyři a půl měsíce,” uvedl.

 

Svalové buňky v experimentu při cvičení údajně zesílily, což je pozitivní náznak, že by se tento postup mohl uplatnit při léčbě srdečních selhání.

 

Parker byl dříve členem harvardského týmu, který v roce 2016 sestrojil malého robotického rejnoka, kterého poháněly srdeční buňky z potkana. Vědec navzdory nynějšímu úspěšnému objevu říká, že je třeba udělat ještě mnoho práce.

 

“Naučili jsme se, co jsme se potřebovali naučit. Přizpůsobili jsme vynálezy našim současným snahám o pochopení dětských nemocí. Nyní se posouváme dál a snažíme se vytvořit komplexnější model trojrozměrného mořského organismu s využitím lidských srdečních buněk a lidské srdeční biofyziky,” řekl vědec.

 

 

 

Prevence a léčba

Evropský parlament poukázal na velké rozdíly v léčbě rakoviny, vyzval…

  • 15 února, 202221 února, 2022
  • by andrlovak1

Podle zprávy evropských poslanců je nezbytné výrazně posílit prevenci a včasnou diagnózu rakoviny a podporovat životní styl, který snižuje riziko vzniku nádorů. Zpráva tvrdí, že vzniku nádorů lze předejít až ve 40 procentech a zabránit lze podle ní také až 60 procentům úmrtí na rakovinu. Český člen parlamentního výboru, europoslanec Ondřej Knotek (ANO), poukázal na to, že v současnosti je rakovina druhou nejčastější příčinou úmrtí v EU a její podíl, a tudíž i náklady na léčení, budou beze změny přístupu dále růst.

 

Na některých aspektech prevence se ale v debatě evropští poslanci neshodli. Evropská poslankyně za zelené Manuela Ripaová vyzvala k přísnějšímu označování na obalech potravin, které mohou být škodlivé pro zdraví, a také alkoholu. Další její kolegové chtějí přísnější regulaci reklam na alkoholické nápoje. Europoslankyně z Francie Joëlle Mélinová či její kolega z Itálie Marco Dreosto z krajně pravicových stran Národní sdružení a Liga uvedli, že by přísnější označení vína mohlo ohrozit vinařský sektor jejich zemí. Samotná komise počítá se snížením “škodlivého pití alkoholu” o nejméně deset procent do roku 2025.

 

Někteří levicoví poslanci pak odmítli další růst zdanění tabákových produktů, protože jejich spotřeba je často spojená se sociálními problémy, které vyšší odvody neřeší. Debaty také vzbuzuje otázka zdanění elektronických cigaret a dalších alternativ k cigaretám založených na odpařování.

 

Dalším výrazným tématem byly rozdíly v kvalitě diagnózy a léčení rakoviny v jednotlivých zemích. “U nás nedává rakovina žádnou šanci na přežití,” uvedl rumunský europoslanec Nicolae Štefanutsa s tím, že včasná diagnóza v jeho zemi je nízká a následná léčba nákladná. Frakce evropských lidovců upozornila, že “ve východní Evropě mají pacienti o 30 procent menší šanci na uzdravení než pacienti v západní Evropě”. Evropská komisařka Stella Kyriakidisová uvedla, že komise chce dosáhnout toho, aby každá členská země dosahovala minimálních standardů v léčbě a diagnóze nádorů.

 

Česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která byla členkou speciálního výboru, označila zprávu za “poměrně kvalitní”. Nedostatky vidí hlavně v otázkách financování, protože řada navrhovaných opatření je i velice nákladná. Tento názor sdílí i její český kolega z výboru Knotek. Ten řekl, že Evropská komise vyzývá členské státy k vytvoření špičkových onkologických center a k posílení spolupráce mezi nimi. Samotná unie ale nemá ve zdravotnictví přímé pravomoce. Může však pomoci například s koordinací či sdíleními dat a zkušeností a na projekty mohou státy čerpat peníze z unijních fondů.

České zdravotnictví

Krajské nemocnice i odbory kritizují škrty ve zdravotnictví

  • 9 února, 202210 února, 2022
  • by andrlovak1

Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková po dnešním jednání tripartity novinářům řekla, že zástupci vlády potvrdili, že ponechají platby za státní pojištěnce, tedy například za děti a seniory, na úrovni loňského roku. Minulá vláda rozhodla o jejich navýšení od ledna o 200 korun na 1960 korun, což by zdravotnictví přineslo přes 14 miliard korun. “Nejsme spokojeni ani s výsledky jednání ohledně kapitoly ministerstva zdravotnictví. (…) Upozornili jsme na to, že snížení finančních prostředků na hygienickou službu a snížení počtu zaměstnanců hygieny je ohrožením ochrany veřejného zdraví,” uvedla Žitníková. Na dotaz, zda chystají další kroky, předsedkyně řekla, že se zástupci svazu zřejmě příští týden sejdou a dohodnou se co dál.

 

Ministerstvo zdravotnictví informace o možném propouštění na hygienických stanicích už dříve popřelo. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes podle premiéra Petra Fialy (ODS) zopakoval, že se zaměstnanci hygienických stanic propouštět nebudou, řeší se pouze stav neobsazených míst.

 

Proti případnému snižování počtu pracovníků hygienických stanic se vyjádřila také Společnost hygieny a komunitní medicíny, podle ní by to v době epidemie covidu nebylo z odborného hlediska prozíravé. “A samozřejmě, takový záměr by byl i neúctou k obrovskému pracovnímu nasazení hygieniků a epidemiologů a vedl by k demotivaci jich samotných, ale i budoucích zájemců o práci v takto potřebné oblasti,” uvedla odborná společnost.

 

Zmrazení plateb za státní pojištěnce odmítá také Asociace českých a moravských nemocnic. Její předseda Eduard Sohlich na dotaz ČTK uvedl, že je třeba, aby se zavedla automatická valorizace těchto plateb, která by přinesla stabilitu. “Pro letošní rok platí dohody mezi pojišťovnami a poskytovateli, proto nelze vnášet nestabilitu do příjmů veřejného zdravotního pojištění. Pomyslné ušetření cca 14 až 15 mld. Kč bude mít zásadní negativní dopad na již tak zhoršenou dostupnost a kvalitu zdravotní péče. Státnímu rozpočtu tento manévr nepomůže a zdravotnictví extrémně zhorší,” napsal.

 

Kde bude ušetřeno?

“Bez informace, kde budou chybějící finanční prostředky v systému ušetřeny, je to jen prázdné gesto s nebezpečnými dopady. Dojde ke zmrazení platů zdravotníků nebo zpomalení vstupu inovací nebo omezení dostupnosti péče? Nebo je to již příprava na příliv soukromých plateb tzv. připojištění? To by mělo být otevřeno řečeno,” uvedl Doležal. Připomněl, že vláda v programovém prohlášení slíbila dvouleté plánování financí ve zdravotnictví. “Začínat těmito jednostrannými nesystémovými návrhy je v kontrastu k tomuto závazku,” dodal.

 

Vepřek se naopak domnívá, že snížení příjmů veřejného zdravotního pojištění o 14 miliard žádnou finanční krizi způsobit nemůže, protože to odpovídá asi 3,5 procenta obratu. “Maximálně jen o měsíc přiblíží chvíli, kdy si nedostatek peněz a relativní nedostatek personálu vyžádá zásadní systémové změny,” poznamenal.

 

Podle něj ve zdravotnictví rostou náklady bez odrazu v kvalitě a dostupnosti péče, prohlubuje se také personální nouze. Připomněl také masivní zvyšování plateb za státní pojištěnce za vlády Andreje Babiše (ANO). “Nalité prostředky vystřelily růst zdravotnických nákladů nad jeho očekávané příjmy a rozvírající se nůžky položily na stůl současné vlády fakt, že není otázkou, zda peníze ve zdravotnictví dojdou, ale kdy. Zrušení loňského předvolebního navýšení platby za státní pojištěnce beru jako signál, že to vláda se systémovými změnami ve zdravotnictví myslí vážně,” dodal Vepřek.

Výzkumy a studie

Po covidu-19 jsou lidé více ohroženi srdečními problémy, uvádí…

  • 8 února, 202210 února, 2022
  • by andrlovak1

Studie provedená čtveřicí expertů spojených s Washingtonovou univerzitou v St. Louis a místní nemocnicí pro armádní veterány mapovala zdravotní stav bezmála 154.000 z těch, kteří po nákaze virem SARS-CoV-2 přežili prvních 30 dní. Srovnala jejich výsledky se dvěma kontrolními skupinami, z nichž jednu tvořilo více než 5,5 milionu uživatelů zdravotnického systému pro veterány, u nichž se nikdy infekce neprokázala.

 

Na základě ročního pozorování vědci například odhadli, že u “přeživších” covidu bylo ve 12 měsících po nákaze koronavirem asi 1,5krát vyšší riziko mozkové mrtvice než u členů kontrolní skupiny. Ještě výraznější rozdíl zjistili u zánětlivých onemocnění srdce a osrdečníku: Riziko tzv. myokarditidy odhadli s 95procentní jistotou jako 3,8násobné až 7,6násobné. V roce po prodělání covidu-19 jsou podle výsledků studie lidé náchylnější i k řadě dalších problémů včetně srdečních zástav, plicních embolií, žilních trombóz a srdečních arytmií.

 

“Tato míra rizik a zátěží byla evidentní i u jednotlivců, kteří nebyli během akutní fáze infekce hospitalizováni, a narůstala podle typu péče během akutní fáze,” píše se ve shrnutí článku. Autoři také uvedli, že kardiovaskulární potíže se po covidu-19 objevovaly i u mladých a dříve zdravých lidí.

 

“Covid-19 může vést k vážným kardiovaskulárním komplikacím a smrti,” řekl podle Washingtonovy univerzity vedoucí studie Ziyad Al-Aly. Podle jeho týmu zatím důsledky covidu-19 v tomto směru nebyly podrobně zmapované, na rozdíl od srdečních komplikací při akutní infekci.

 

“Vzhledem k jejich chronické povaze budou mít pravděpodobně tyto choroby dlouhotrvající důsledky pro pacienty a zdravotnické systémy a také značné dopady na ekonomickou produktivitu a střední délku života,” uvádí článek v Nature Medicine. Pandemie podle něj pravděpodobně výrazně přispěje k růstu zátěže zdravotnických systémů plynoucí z kardiovaskulárních onemocnění. “Vypořádat se s výzvami, které přináší dlouhý covid, bude vyžadovat… urgentní a koordinovanou globální strategii dlouhodobého řešení,” dodávají autoři.

Prevence a léčba

Co s našimi játry udělá alkohol a obezita?

  • 3 února, 202210 února, 2022
  • by andrlovak1

Asi všichni víme, že nám pití alkoholu a nadměrná váha ničí zdraví. Národ tloustne, v konzumaci alkoholu zaujímáme jedno z předních míst a lékaři tvrdíme, že skoro nepijeme a jíme zdravě. Proč nás tedy posílá na vyšetření jater?

Podezření na onemocnění jater a žlučových cest může vzniknout z různých důvodů. Kromě podezření na vyšší příjem alkoholu a obezitu to je např. bolest v pravém podžebří, žloutenka, kontakt s nemocným s virovou hepatitidou či některými dalšími infekčními chorobami, ale i angina nereagující na penicilin, nechutenství nebo únava. Důležité je posoudit potíže nemocného, jeho anamnézu a krevní testy doplnit zobrazovacími metodami (sonografie, výpočetní tomografie, magnetická rezonance).

Kombinace obezity a alkoholu

Profesor Jaroslav Racek, vedoucí Ústavu klinické biochemie a hematologie LF UK a FN v Plzni vysvětluje, že alkohol se metabolizuje především v játrech a může je poškodit při krátkodobém i chronickém užívání. Obezita i alkohol mohou vést k ukládání tuku v játrech (steatóze); stav je doprovázen zánětem jaterní tkáně a později i množením vaziva (fibrózou). Hovoří se o nealkoholické steatohepatitidě (NASH) a alkoholovém poškození jater. Samozřejmě kombinace obou stavů a nevhodné složení stravy u alkoholiků stav ještě zhoršují. Nemocní jsou ohroženi vznikem jaterní cirhózy se všemi jejich komplikacemi, kam patří např. selhání jater, krvácení z jícnových varixů či primární karcinom jater. Detailní informace najdete na www.labtestsonline.cz

Zjistí testy, že problém způsobil alkohol?

„Do určité míry ano,“ odpovídá prof. Racek. „Pravidelný příjem většího množství alkoholu vede k izolovanému vzestupu plazmatické aktivity gama-glutamyltransferázy, zvýšená je i hodnota tzv. bezsacharidového transferinu. Alkoholici mají často nevhodnou výživu s nedostatkem mnoha druhů živin – nedostatek vitaminu B12, který je prakticky jen ve stravě živočišného původu, má za následek zvětšení středního objemu červených krvinek.“

Lékaři nacházejí při jaterním poškození vyvolaném alkoholem různé abnormality červených krvinek. Střední velikost červené krvinky je většinou zvýšená, což může být užitečný ukazatel konzumace alkoholu, protože střední velikost červené krvinky se při naprosté alkoholové abstinenci postupně vrací k normě.

Pokud tedy lékaři tvrdíme, že alkohol nepijme, nemusí nám to být nic platné. Odborníci, kteří pacienty pravidelně sledují, dokážou díky přesným testům mimo jiné zjistit, zda pacient, který má abstinovat, alkohol opravdu nepožívá. Dokonce umí prokázat, že pil alkohol třeba před dvěma týdny.

Ideální je prostě nepít alkohol. Zdravě se stravovat a mít dostatek zdravého pohybu.

Navigace pro příspěvky

1 … 22 23 24 25 26 … 58

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS