Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Doporučené články

Lékárnička pro všechny případy

  • 22 srpna, 202226 srpna, 2022
  • by andrlovak1

Asi si říkáte, že mít s sebou vždy cestovní lékárničku není úplně běžné, my vám ale ručíme za to, že po přečtení našeho článku svůj názor přehodnotíte. Vždyť snad každý zažil moment, kdy by se mu nějaká ta náplast nebo dezinfekce hodila. Puchýře z nových bot, špatné šlápnutí a z něj vymknutý kotník, škrábance od ostré přezky na kabelce až po větev na výletě… jak by se vám v tu chvíli hodilo mít po ruce náplast, obinadlo a dezinfekci!

Cestovní lékárnička může být velká jen jako peněženka, a přesto obsahuje vše, co při drobném zranění může škodu napravit. Co všechno byste tedy měli nosit s sebou, aby vám nic nechybělo a zároveň abyste nenosili „celou lékárnu“?

S sebou vždy a všude

Příruční lékárnička, kterou si přibalíte s sebou do batohu nebo kabelky a nebude zabírat moc místa – taková je ideální osobní lékárnička. Neměly by v ní chybět náplasti s polštářkem i bez, náplasti na puchýře, dezinfekce na drobné ranky, pinzeta na třísky a malé nůžtičky, ale i příručka první pomoci (stáhnout si ji můžete zde). Pro jistotu se hodí mít i antibakteriální gel a roušku, protože s otevřenými ranami, byť jsou sebemenší, byste měli manipulovat s opravdu čistýma rukama. No, a kdyby bylo potřeba vyrazit do zdravotnického zařízení…

Když nastoupí bolest hlavy

Když jste venku, nemusí vás zastihnout vždy „jen“ zranění. Někdy je třeba umět se vypořádat i s bolestí hlavy. Proto by vám neměla chybět nějaká analgetika. Pomohou vám od bolestí hlavy, zad a mají antipyretické účinky, což znamená, že vám i sníží teplotu. Dávejte si ale pozor, přestože tyhle léky vypadají neškodně, mají dlouhou řadu nežádoucích účinků, které jsou o to nebezpečnější, že se o nich moc nemluví. Proto si vždy pečlivě přečtěte příbalový leták, nekombinujte a neexperimentujte.

Zažívací potíže

Dále by neměly chybět léky na všechny možné zažívací potíže. Průjem, zácpa ani nadýmání není nic, na co by měl moderní člověk čas! Jako první pomoc může posloužit živočišné uhlí. Jedná se o látku s pórovitou strukturou, která ve střevech absorbuje toxické látky. Živočišné uhlí má vysoké absorbční schopnosti, což přispívá k ochraně trávicího ústrojí před dráždivými účinky potravin a ke snižování nadměrného hromadění střevních plynů.

Takže pokud ten párek v rohlíku u stánku nebyl úplně stoprocentní, živočišné uhlí to jistí. Nicméně pozor – před např. před salmonelou nebo virovou střevní infekcí rozhodně nechrání!

Nejen alergická rýma

Pokud trpíte alergiemi, jsou pro vás antihistaminika snad v každé dostupné kapse samozřejmostí, bez které nedáte ani ránu. Každý by ale jistě využil gel s jejich obsahem, ten vám uleví od svědění způsobeného alergickou reakcí, bodnutím hmyzu nebo jiným kožním problémem. Rozhodně se neztratí ani lék na bolest v krku, stačí pastilky proti dráždivému kašli.

Domácí lékárnička

Naopak lékárnička, kterou máte doma, může – a měla by být – o dost vybavenější. Doma nemusíte bojovat s nedostatkem místa, takže si můžete dovolit několik typů léků se stejným účinkem. Samozřejmě by vám neměly chybět všechny součásti běžné příruční lékárničky, tj. náplasti, dezinfekce, elastická obinadla, trojcípý šátek, gumové škrtidlo a sterilní obvazy. Dále nezanedbávejte latexové rukavice, roušky a sterilní pinzety, nůžky a teploměr. Sbírka medikamentů se vám bude postupně sama rozrůstat, a tak dávejte pozor na expiraci léků! Doporučujeme vždy jednou za půl roku všechny léky probrat, protřídit a zbavit se těch nepoužitých. Nevyhazujte je ale do koše ani do toalety, jedná se o nebezpečný odpad, který zásadně odneste do lékárny, kde bude odborně zlikvidován.

Teď odstavec pro chlapáky

Tenhle odstavec se asi týká spíš mužské části populace – ale nechceme nikoho urazit! Pořádní chlapáci si na dezinfekci ran většinou nepotrpí, a už vůbec jim nepřijde důležité, jestli dezinfekce pálí, nebo ne. Moderní muž ale ví, že není třeba se trápit, když existuje Betadine – dezinfekce, která nepálí.

Pokud ale vaše „dezinfekce“ nemá své pevné místo v lékárničce, ale namísto toho je buď v koupelně mezi holením, anebo dokonce v kuchyni a užívá se převážně vnitřně, je na čase tenhle přístup přehodnotit.

Ani parfémy, stejně jako cokoliv s obsahem alkoholu, nejsou vhodnou dezinfekcí. Často v nich totiž najdeme spoustu jiných látek, které nám mohou spíše uškodit než pomoci. Vhodnou náhražkou je čistý alkohol, nejlépe v koncentraci 70 %, právě v té má největší účinnost. Jeho účinky ale mají krátkého trvání – a ta bolest při aplikaci!

TIP!

Překvapením pro mnohé je i to, že díky antibakteriálním účinkům lze použít i med nebo ještě lépe propolis, kterým si rány a domovy dezinfikují samy včely. Ale jistě si dovedete představit, jaká omezení přináší lepkavá pasta, pokud jste se řízli uprostřed vaření. Takže Betadine v lékárničce to jistí!

V autě

Mezi povinnou výbavu vašeho vozidla patří i autolékárnička. Podle nejnovější vyhlášky z roku 2018 ale už nemusíte kontrolovat datum expirace. Pokud není porušený obal, není nutné výbavu aktualizovat. Kdybyste u sebe kompletní sadu neměli, hrozí vám pokuta až 2 000 Kč, zatímco lékárnička stojí jen pár stovek.

V autolékárničce musíte mít hotový obvaz s 1 a 2 polštářky (od každého po třech kusech), cívku hladké náplasti, škrtící obinadlo, chirurgické rukavice, speciální nůžky a izotermická fólie. Překvapuje vás, že ve výčtu nenajdeme dezinfekci? Nás taky… takže si ji do kastliku raději přihoďte.

Na výlet k moři, do hor… nebo vlastně kamkoli

Pokud vyrazíte na dovolenou, určitě by měla mít lékárnička své pevné místo v batohu nebo v kufru. Z velké části můžete vycházet z výbavy právě té lékárničky, kterou s sebou nosíte každý den, jen si ji doplňte o další výbavu podle povahy vašeho výletu. Na horskou túru rozhodně vezměte obinadla, na zájezd k moři lék proti nevolnosti a pastilky proti nachlazení z klimatizace. Pokud jedete do zahraničí, předem si zjistěte čísla na místní záchrannou službu, ale pokud jste v Evropě, bude vám stačit číslo 112. Před zájezdem do exotičtějších zemí se zeptejte svého praktického lékaře, jestli jsou povinná nebo doporučená nadstavbová očkování. A pak už jen vyrazit!

Věříme, že teď už určitě na výlety bez vybavené lékárničky nevyrazíte. I kdyby mělo jít jen o ofouknutí z klimatizace, odřenou patu z bot anebo bolest hlavy ze změny počasí, je vždycky prima vědět, kam sáhnout, aby se nám ulevilo. Vždyť víte – kdo je připraven, není překvapen! Přes všechnu připravenost vám hlavně budeme přát, abyste svou sbírku léků vyhledávali co nejméně.

Aktuálně

Moderní technologie v medicíně – konference 8. – 9.…

  • 22 srpna, 202226 srpna, 2022
  • by andrlovak1

Konference LIFMAT 2022 o novinkách v telemedicíně a nových technologiích, které mají za cíl proměnit české zdravotnictví. Budete si moct prohlédnout a vyzkoušet české telemedicínské projekty, nositelnou elektroniku pro pacienty, produkty vzdálené péče, umělé inteligence a virtuální reality.

 

VYSTOUPÍ:

prof. MUDr. Martin Prázný, CSc. Ph.D.

doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.
prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, MBA

MUDr. Tomáš Šebek

a mnoho dalších

 

Kdy: 8. – 9. září 2022

Kde: Cubex centrum, Praha, Na Strži 2097/63, Praha 4

 

Detaily programu zde.

 

Můžete přijít kdykoliv a zúčastnit se jakékoliv části konference.
Dejte prosím vědět, postarám se o vás a domluvím rozhovor.

 

Jana Hedencová

content&media

jana@michna.media

+ 420 735 746 517

www.linkedin.com

 

 

Výzkumy a studie

Studie: Riziko „mozkové mlhy“ či demence je zvýšené i…

  • 19 srpna, 202226 srpna, 2022
  • by andrlovak1

Potíže s koncentrací či pamětí označované výrazem mozková mlha jsou typickým symptomem takzvaného dlouhého covidu, neboli chronických problémů různých tělesných funkcí, které zasahují nezanedbatelnou část lidí v návaznosti na infekci koronavirem. Vědci z Oxfordské univerzity, kteří se podíleli na nové studii, přímo o dlouhém covidu nehovoří, jejich zjištění nicméně přináší další poznatky o dlouhodobých rizicích spojených s virem SARS-CoV-2.

 

Autoři se zabývali výskytem 14 neurologických a psychiatrických diagnóz, přičemž jejich četnost u pacientů, kteří prodělali covid-19, srovnávali se stejně velkou kontrolní skupinou lidí, kteří se zotavovali z jiných onemocnění dýchacích cest. Hlavní závěr je takový, že zatímco frekvence deprese nebo úzkostných poruch byla po covidu-19 zvýšená jen asi dva měsíce, u „kognitivního deficitu“, demence, psychotických poruch či epilepsie byl výskyt stále zvýšený i na konci zkoumaného dvouletého období.

 

Mezi dospělými mladšími 65 let zjistili vědci po covidu-19 výskyt mozkové mlhy na úrovni 640 případů na 10.000, zatímco v kontrolní skupině činil 550 na 10.000, uvádí web STAT, který se specializuje na zdravotnické zpravodajství. U seniorů, kteří měli covid-19, byly stejné kognitivní problémy diagnostikovány v 1540 případech na 10.000 ve srovnání s 1230 mezi členy kontrolní skupiny.

 

Zvýšené riziko některých problémů se podle britských expertů týkalo také dětí, kognitivní deficit ale údajně u této věkové kategorie nepřetrvával déle než 75 dní a jeho výskyt se po méně než roce a půl mezi dvěma zkoumanými skupinami srovnal. Jeden z autorů studie Max Taquet také zdůraznil, že absolutní počty daných diagnóz byly u dětí „často velmi malé“ a výrazně nižší než u dospělých.

 

„Také se zdá, že po omikronu, jakkoli byl méně závažný při akutním onemocnění, následovaly srovnatelné míry těchto diagnóz,“ uvedl další spoluautor výzkumu Paul Harrison. STAT napsal, že vědci v souvislosti s variantou delta pozorovali skoro 40procentní nárůst frekvence mozkové mlhy ve srovnání s pandemickou vlnou varianty alfa. Podobná míra rizika pak údajně pokračovala po nástupu varianty omikron. Nedávná studie výzkumníků z londýnské univerzity King’s College nicméně naznačovala, že příznaky dlouhého covidu byly po nákaze omikronem výrazně méně časté než u delty.

 

Nová studie Oxfordské univerzity a britského národního výzkumného zdravotního ústavu NIHR má v několika směrech rezervy. Autoři neznali intenzitu daných mentálních potíží ani přesný moment, kdy se u pacientů objevily, podotýká tisková zpráva univerzity. Do jejich výsledků vnáší určitou nejistotu také nezaregistrované případy covidu-19. Vědci se nezabývali ani tím, jak by mohl koronavirus dané problémy způsobovat. Někteří experti pracují s hypotézou, že za kognitivními potížemi jsou mikroskopické krevní sraženiny pozorované při nákaze, objevuje se ale i názor, že pramení spíše z celospolečenských otřesů v době pandemie.

 

Taquet řekl, že zjištění jeho týmu zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu ve snaze objasnit, „proč se tohle po covidu-19 děje“. Je podle něj zjevné, že pandemie nepřináší „cunami nových případů demence“, ovšem nárůst ve výskytu nelze ignorovat „vzhledem k závažnosti důsledků“ takové diagnózy.

 

Prevence a léčba

Tým českých vědců přišel s kombinací léků na leukemii,…

  • 18 srpna, 202226 srpna, 2022
  • by andrlovak1

Myelodysplastický syndrom (MDS) je onkologické onemocnění kostní dřeně, při kterém dochází k nízké produkci nefunkčních krevních buněk. „Díky tomu mají pacienti nedostatek červených a bílých krvinek, klíčových pro obranyschopnost organismu, a dále i destiček pro krevní srážení,“ popsala fakulta v tiskové zprávě. Pacienti pak mají krevní podlitiny, častá vnitřní krvácení a jsou méně odolní proti bakteriálním a virovým infekcím, například zápalu plic.

 

Léčí se podle závažnosti onemocnění pomocí antibiotik a opakovanými krevními transfuzemi, ve výjimečných případech transfuzemi kostní dřeně. V Evropě jsou s MDS ročně diagnostikováni čtyři pacienti na 100.000 osob, při počtu obyvatel kontinentu jde asi o 7500 lidí každý rok. Jen VFN v Praze jich ročně registruje asi 80.

 

Kritickou fází onemocnění je, když myelodysplastický syndrom (MDS) přechází do akutní myeloidní leukemie, kdy je přežití nemocných často velmi krátké. Pacienti se při tomto přechodu dosud na celém světě léčí lékem 5-azacytidin, který v 70. letech minulého století vynalezli v Československé akademii věd.

 

Lék ovlivňuje takzvané jaderné enzymy DNA metyláz, které jsou v leukemických buňkách geneticky a funkčně narušené. „Navrhli jsme zkombinovat azacytidin s další látkou nazvanou G-CSF, podporující vznik a vývoj bílých krvinek v kostní dřeni. Nejen že se nám podařilo prokázat léčebné účinky nové kombinace a především její bezpečné působení na pacienty, ale také prodloužit jejich přežití v řádu měsíců,“ uvedl vedoucí výzkumu z 1. lékařské fakulty UK a centra Biocev Tomáš Stopka.

 

„Zároveň jsme zjistili, že kombinace látek navodí signifikantně více léčebných odpovědí, což je přelomové a zásadní pro další výzkum i klinické testování na pacientech,“ dodal. Pro pacienty je tak léčba efektivnější a bezpečnější.

 

Pětileté studie, kterou Státní ústav pro kontrolu léčiv schválil v roce 2017, se účastnilo 76 pacientů z České republiky a v současné době se jedná o jejím rozšíření na evropskou úroveň. Vedle již testovaných léků 5-azacytidin a G-CSF bude její součástí i další lék venetoclax.

 

Aktuálně

Jak bezpečně vytáhnout klíště?

  • 28 července, 202228 července, 2022
  • by andrlovak1

Sezóna houbaření, turistiky a dlouhých pobytů venku je v plném proudu. Kromě košíku hub a zážitků si ale po pobytu v přírodě můžeme domů odnést také nevítaného hosta – klíště. Jak ho bezpečně vytáhnout a následně s ním zacházet?

Proč může být klíště nebezpečné?

Všichni, kdo už na sobě měli přisáté klíště, se asi shodnou, že to není příjemný pocit. Kromě toho s sebou klíšťata nesou nebezpečí onemocnění, kterým můžeme do jisté míry předcházet právě správným vytažením.

Mezi nemoci, které klíště přenáší, patří nejčastěji borelióza. Dále to může být encefalitida, ale také babezióza, ehrlichióza či v ojedinělých případech bartonelóza. Myslete ale na to, že ne každé klíště něco přenáší.

Není na co čekat

Pokud jste právě zjistili, že na sobě máte přisáté klíště, neotálejte a dejte se do odstranění. Pokud by klíště přece jen přenášelo nákazu, každá další minuta může hrát roli.

Myslete na to, že klíšťata nejsou jen v hlubokých lesích a vysokých loukách v divoké přírodě. Narazit na něj můžete i u vás na zahradě. Proto se po každém pobytu venku dobře zkontrolujte, zda jste si na těle nepřinesli návštěvu. Pozornost věnujte hlavně oblasti třísel, podpaží, podkolenních jamek a prostoru za ušima, kde se klíšťata nejčastěji objevují.

Jak klíště NEVYTAHOVAT

Existuje několik poměrně zažitých rad, na které můžete narazit, ale při vytahování klíštěte rozhodně nejsou vhodné.

V první řadě se nikdy nesnažte klíště pomazat mastí nebo olejem, abyste ho udusili. V takovém případě se totiž začne dusit a může do rány vyvrátit obsah střev, což zásadně zvyšuje riziko možnosti nákazy.

Ze stejného důvodu se nikdy nesnažte klíště rozmáčknout, a to ani pinzetou či rukou.

V minulosti se klíště často vytahovala způsobem, že se s ním točilo v protisměru hodinových ručiček, čímž se vytočilo ven. Tímto způsobem se ale klíště často přetrhlo, což znamenalo další komplikace, a proto se od tohoto způsobu upustilo.

Jak tedy klíště vytáhnout?

Správných postupů, jak klíště bezpečně vytáhnout, je hned několik. Všechny ale mají několik společných pravidel.

  • Před vytahováním klíštěte si důkladně omyjte ruce. Pokud na nich máte nějaké oděrky, použijte raději gumové rukavice.
  • Pro znehybnění a rychlé usmrcení klíštěte existují různé gely, kterými ho můžete potřít a při vytahování vás nebudou rozptylovat jeho pohyby.
  • Po vytažení klíštěte vydezinfikujte místo, kde bylo přisáté.

Odstranění pomocí speciální karty

Pro bezpečné vytažení klíšťat existují speciální karty se zářezy, díky kterým klíště pevně podeberete a vytáhnete ho bez rizika rozmáčknutí. Pokud se ale klíště nachází na špatně dostupném místě nebo je příliš malé, je potřeba přejít k některému z dalších postupů.

 

Odstranění háčkem

Podobným způsobem funguje také speciální háček se zářezem, se kterým se, oproti kartě, dostanete i na hůře dostupná místa.

 

Odstranění vatovou tyčinkou

Na vytažená úplně malých klíšťat je vhodné použít vatovou tyčinku. Tu navlhčete, přiložte ke klíštěti a snažte se ho vyviklávat ze strany na stranu.

 

Pokud ani jeden z předchozích způsobů není možné využít, přejděte k pinzetě, kterou klíště chytněte co nejblíže ke kůži a vytrhněte ho. Pokud v ráně zůstanou kusadla, nemusíte se bát. Ty nákazu nepřenáší a tělo si s nimi dokáže poradit podobně, jako třeba s třískou.

Co dělat po vytažení?

Klíště máte úspěšně vytažené a teď zbývá otázka, co s ním dál? Důležité upozornění je, nikdy ho nerozmačkávejte mezi prsty! Pokud chcete mít jistotu, že klíště nebylo infikované, existují laboratoře, kam ho můžete poslat a oni ho vyšetří. V takovém případě přemístěte klíště do igelitového sáčku, který dobře uzavřete, případně zalepte a postupujte podle pokynů laboratoře.

Pokud se tohoto nevítaného hosta chcete nadobro zbavit, zabalte ho do papírového ubrousku a jednoduše ho spláchněte do záchodu, případně spalte.

Kontrolujte ránu

Ranka po přisátí klíštěte by se měla až měsíc kontrolovat, a to kvůli případnému zjištění nákazy. První fáze boreliózy se projevuje zvětšením červené skvrny kolem místa kousnutí a vyblednutím v bezprostředním okolí. Pokud je v této fázi nemoc zachycena, lékař nasadí antibiotika a příznaky brzy odezní.

Encefalitida se projevuje většinu 1-2 týdny po kousnutí a připomíná lehkou virózu. Postižené začne trápit zvýšená teplota, bolest kloubů a svalů, malátnost či bolest hlavy.

Pokud některé z těchto příznaků po kousnutí klíštětem pozorujete, neváhejte se co nejdříve obrátit na lékaře, který provede potřebná vyšetření.

Aktuálně

Do Česka dorazilo 1400 vakcín proti opičím neštovicím

  • 26 července, 202228 července, 2022
  • by andrlovak1

„Vakcíny už máme ve skladu,“ řekl po 11:00 Řepa. Očkovací látky jsou podle něj uloženy v mrazicím zařízení v nemocniční lékárně. Podle ministerstva zdravotnictví ČR dostala očkovací látky jako jedna z prvních v EU. Kdy dorazí zbývající část vakcín, ministerstvo neuvedlo.

 

Česko nepočítá s plošným očkováním proti opičím neštovicím. Vakcíny budou podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba určeny především dospělým lidem, u jejichž blízké osoby se nákaza potvrdí nebo na ni bude podezření. „Dále je možné vakcinovat i vybraný zdravotnický personál, který vědomě pracuje s orthopoxviry nebo ošetřuje pacienty s potvrzením onemocněním,“ uvedl Jakob. Mezi orthopoxviry patří právě původce opičích neštovic, ale také virus pravých neštovic.

 

V ČR se podle dostupných informací hygieniků dosud potvrdilo 16 případů opičích neštovic, poslední dva přibyly minulý týden. Většina nakažených byla v hlavním městě a jeden případ evidovali hygienici v Ústeckém kraji.

 

Světová zdravotnická organizace (WHO) minulý týden vyhlásila kvůli opičím neštovicím nejvyšší stupeň varování, vysoké riziko je podle ní v Evropě. Podle médií ale nemá tento krok přímé praktické důsledky, protože o případných opatřeních rozhodují jednotlivé země.

 

V Evropě se opičí neštovice, které byly poprvé zaznamenány v Konžské demokratické republice v 70. letech minulého století a donedávna se vyskytovaly hlavně v částech střední a západní Afriky, začaly šířit letos na jaře, první případy byly zaznamenány v Británii, Portugalsku či Španělsku. Většina nákaz se projevuje vyrážkou, kterou provázejí horečka, únava, bolesti svalů, zvracení, průjem, zimnice, bolest v krku nebo bolest hlavy.

 

EU schválila objednávku zhruba 110.000 dávek vakcíny od společnosti Bavarian Nordic v červnu, před týdnem Evropská komise uvedla, že nakoupila dalších zhruba 54.000 dávek. Vedle 27 členských států EU mají nárok na zakoupené vakcíny také Norsko a Island. Přednostně je dostávají země, kde je nejvyšší výskyt nákazy.

 

 

Prevence a léčba

Do programu k včasnému odhalení rakoviny plic se zatím…

  • 21 července, 202228 července, 2022
  • by andrlovak1

Rakovina plic je čtvrté nejčastější národové onemocnění v Česku, v úmrtnosti je ale mezi karcinomy první. Pět let přežívá necelá pětina nemocných. Na riziko onemocnění upozorňuje Světový den rakoviny plic, který připadá na 1. srpna. „Většina nemocných, kteří si ortel s diagnózou vyslechnou, na onemocnění umírá. Tím, že zachytáváme většinu v pokročilých stadiích, je mortalita vysoká,“ uvedla Koziar Vašáková. Podle ní je hlavní příčinou nemoci kouření. Mezi pacienty je nekuřáků 11 procent. Nemoc se u nich objevila kvůli genetické zátěži, pasivnímu kouření či jiným rizikovým faktorům.

 

Ročně v ČR přibývá kolem 6600 případů rakoviny plic. Na nemoc umírá kolem 5400 lidí. S diagnózou pak v Česku žije asi 12.000 pacientů. K včasnému odhalení nemoci má přispět preventivní program, který začal letos v lednu a který hradí zdravotní pojišťovny.

 

Je pro lidi mezi 55 a 75 lety, kteří kouří či kouřili dvacet a více takzvaných balíčkoroků. Odpovídá to tedy krabičce cigaret denně po dobu dvaceti let, nebo dvěma krabičkám po dobu deseti let. Účastníci by neměli mít žádná další vážná onemocnění a podmínkou je také ochota zapojit se do sledování na pět let. Podle expertů se hrazené preventivní vyšetření může týkat asi půl milionu kuřáků a kuřaček.

 

Praktický lékař vydá žádanku do plicní ambulance. Součástí vyšetření je vyplnění dotazníku a pohovor o kouření. Pneumolog po kontrole odešle pacienta na CT. Při negativním výsledku následují kontroly za rok, tři roky a pět let. Při neurčitém zjištění jsou pak častější. Pokud je nález pozitivní, nemocný směřuje do specializovaného onkologického centra. Léčení může zahrnovat operaci, chemoterapii, radioteapii, imunoterapii či cílenou biologickou léčbu. Bližší informace jsou na webu www.prevenceproplice.cz.

 

Experti si od programu slibují zvýšení podílu lidí, jimž je možné nádor odstranit při operaci. Nyní je to asi 15 procent pacientů, díky programu by to mohla být polovina.

 

Průměrný věk lidí, kteří se letos do programu v prvních měsících zapojil, činil 63 let. U zhruba pěti procent výsledky ukázaly na riziko nádoru, tedy u dvou desítek. Dalších asi 26 procent mělo výsledek neurčitý a je nutné je podrobně sledovat. Negativní výsledek byl u 69 procent lidí.

 

V roce 2002 byla ČR v evropském žebříčku ve výskytu choroby pátá, v roce 2020 se dostala na 16. místo. V úmrtnosti bylo Česko před dvěma desetiletími druhé, předloni bylo na 22. místě, upřesnila předsedkyně pneumologické sekce ČPFS Jana Skřičková.

 

 

 

Děti a mateřství

Vědci: Půlroční a delší kojení má zřejmě příznivý vliv…

  • 18 července, 202228 července, 2022
  • by andrlovak1

Vědci sledovali vývoj 147 dětí z okresů České Budějovice a Karviná. Karvinsko zvolili proto, že je tam výrazně vyšší míra znečištění ovzduší než na Českobudějovicku. Právě znečištění může mít podle expertů za následek zpomalený vývoj poznávacích funkcí u dětí.

 

„Ve znečištěné oblasti předchozí studie prokázala, že zvýšené koncentrace jemných prachových částic PM2,5 nepříznivě ovlivňují psychický vývoj dětí v pěti letech,“ popsal molekulární epidemiolog a genetik Radim Šrám, který se na studii podílel. Šrám se výzkumu dopadů znečištění na zdravotní stav dětí v Moravskoslezském kraji věnuje dlouhodobě.

 

Odborníci sledovali na Českobudějovicku 80 a na Karvinsku 67 dětí narozených v letech 2013 a 2014. Když děti dosáhly pěti let, hodnotili experti jejich poznávací funkce použitím Bender-Gestaltova testu (BG) a Ravenova testu (RCPM). Při prvním testu měly děti za úkol nakreslit předložené geometrické obrazce, což zkoumalo jejich percepčně-motorické schopnosti a možné projevy neurologického poškození. Ravenův test je inteligenční test měřící pochopení komplexnosti vzorů a schopnost dětí ukládat a vybavovat si informace. Z dotazníků, vyplněných matkami, pak vědci zjistili informace o kojení a dřívějším vývoji sledovaných dětí.

 

„Výsledky naznačují, že plné kojení po dobu půl roku a déle má větší efekt na vývoj kognitivních funkcí u obou skupin dětí,“ uvedl Šrám, který působí v Ústavu experimentální medicíny AV. Efekt půlročního a delšího kojení podle akademiků zřetelněji vykázaly výsledky Bender-Gestaltova testu, který měří vizuální a motorické schopnosti. „Lze předpokládat, že delší kojení se příznivě projeví zejména na vývoji kognitivních funkcí u dětí žijících v oblastech s vysokou mírou znečištění ovzduší,“ dodal Šrám. Studie také ukázala, že kvalitu vývoje poznávacích funkcí ovlivnila i úroveň vzdělání matek. Děti matek vysokoškolaček dosáhly výrazně lepších výsledků u Ravenova testu.

 

Na studii spolupracovali vědci z Ústavu experimentální medicíny AV, Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Nemocnice České Budějovice a Univerzitní nemocnice L. Pasteura ve slovenských Košicích.

 

Studii letos zveřejnil Biomedical Journal of Scientific & Technical Research.

 

Prevence a léčba

Cílem českého předsednictví EU je zlepšení onkologické péče a…

  • 14 července, 202228 července, 2022
  • by andrlovak1

Snaha o standardizaci onkologické péče, jejíž kvalita je napříč státy i celou Evropou značně rozdílná a rozdílně dostupná, začala již za francouzského předsednictví a má pokračovat i za švédského. Ve středu a dnes se kvůli tomu v Brně sešli na konferenci evropští vědci, zástupci Evropské komise a organizací, které se na onkologické péči podílejí. Závěry z konference budou shrnuté do doporučení, jimiž se bude zabývat v září rada ministrů. „Chceme toto úsilí dovést ke konkrétnímu výsledku,“ řekl Válek.

 

Zmínil tři základní body, které je potřeba vyřešit. „První z nich je práce s daty. Je potřeba, aby bylo možné data maximálně sdílet, aby byla využitelná pro vědu a dostupnost léků a zároveň, aby byla maximálně zabezpečená,“ řekl Válek. Druhá věc jsou screeningové programy a otázka jejich standardizace, aby všichni obyvatelé EU dostali stejnou preventivní péči. A třetím bodem je vznik nových center, aby nikdo neměl péči příliš daleko a dostal ji všude stejně kvalitní. „U nás máme v každém kraji onkologické centrum a v Praze v Brně národní onkologická centra. Chybí pouze v Karlovarském kraji, kde máme v plánu ho udělat také. Touto sítí center jsme v Evropě unikátní a je to model, který lze aplikovat i jinde,“ řekl Válek.

 

Válek mimo jiné také zmínil, že kvůli tomu, že v době covidové pandemie lidé nechodili dostatečně na preventivní vyšetření, budou screeeningové programy posílené. „Zvýšíme po dohodě s pojišťovnami a screeningovými komisemi kapacitu vyšetření, posíláme zvací dopisy a ve fondu prevence bude třikrát víc peněz než loni,“ řekl Válek. Zvažuje také, jak lidi více motivovat. Každý, kdo na vyšetření půjde, by mohl mít ten den volno v práci a například ti, kteří na vyšetření chodí pravidelně podle doporučení, by mohli mít například v seniorním věku nárok na lázeňskou péči z fondu prevence. Prevence i léčba rakoviny v posledních letech udělaly velký pokrok a značnou většinu pacientů se daří vyléčit.

 

Aktuálně

První myšlenka po pádu – je to naraženina, nebo…

  • 23 června, 202223 června, 2022
  • by andrlovak1

Letní prázdniny klepou na dveře a s nimi i plánované dovolené, výlety a nejrůznější sportovní aktivity. I těm nejopatrnějším z nás se může něco stát a úraz je na světě. A  v tu chvíli nám často proběhne hlavou otázka – je to zlomenina, nebo “jen“ naraženina?

Příznaky naraženiny

Naraženinu ve svém životě zažije asi každý z nás. Stačí zakopnout při chůzi, o něco narazit nebo spadnout na kole a můžeme si jí zaznamenat na svůj seznam úrazů. Jak ale poznáme, že se jedná právě o naraženinu? Zpravidla ji prozradí příznaky, jako je:

  • bolest v místě úrazu,
  • podlitina,
  • otok,
  • necitlivost v místě poranění,
  • krátkodobá slabost bezprostředně po úrazu.

Teď je ale zásadní rozlišit, jak se projevuje zlomenina.

Příznaky zlomeniny

Zlomenina nás dokáže svými příznaky někdy hodně zmást, jelikož ze začátku nemusí mít vůbec žádné. Existují případy, kdy pacienti po pádu ani nezaznamenali, že by je něco bolelo a zlomenina se projevila až o něco později.

Celkem snadno lze poznat zlomeninu až ve vážnějších případech, kdy je zřejmě vidět nepřirozená poloha kostí, či dokonce přímo kost samotná, v případě otevřené zlomeniny. Pokud ale máte “štěstí“ a úraz tak vážný nebyl, nelze spoléhat na to, že místo zlomeniny ihned oteče nebo bude výrazně bolet.

Jak tedy poznám, co mi je?

U běžných zlomenin bez závažnějších komplikací lze jen těžko na první pohled poznat, zda je kost opravdu zlomená, nebo jen naražená. V mnoha případech se nakonec prokáže, že šlo opravdu jen o naraženinu, nelze na to ale spoléhat a doufat, že bolest sama odezní.

Stoprocentně dokáže vážnost zranění odhalit pouze lékař za pomoci rentgenu nebo magnetické rezonance. Pokud se prokáže pouze naraženina, lékař vám pravděpodobně doporučí klidový režim doprovázený ledováním, mazáním léčivými gely, případě podáváním léků proti bolesti. V oblasti pohybového aparátu může přidat fixaci v podobě ortézy či elastického obvazu.

Zlomeninu je samozřejmě potřeba po narovnání důkladně zafixovat a pacienta čeká většinou několik týdnů omezeného pohybu, podle umístění a vážnosti zlomeniny. V komplikovaných případech může dojít až na operaci, kdy se doba rekonvalescence prodlužuje v některých případech i na měsíce.

Stránkování příspěvků

1 … 23 24 25 26 27 … 62

Kalendář akcí

Únor

Březen 2026

Duben
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
30
31
1
2
3
4
5
Událost pro Březen

31

Žádné události
Událost pro Duben

1

Žádné události
Událost pro Duben

2

Žádné události
Událost pro Duben

3

Žádné události
Událost pro Duben

4

Žádné události
6
7
8
9
10
11
12
Událost pro Duben

5

Žádné události
Událost pro Duben

6

Žádné události
Událost pro Duben

7

Žádné události
Událost pro Duben

8

Žádné události
Událost pro Duben

9

Žádné události
Událost pro Duben

10

Žádné události
Událost pro Duben

11

Žádné události
13
14
15
16
17
18
19
Událost pro Duben

12

Žádné události
Událost pro Duben

13

Žádné události
Událost pro Duben

14

Žádné události
Událost pro Duben

15

Žádné události
Událost pro Duben

16

Žádné události
Událost pro Duben

17

Žádné události
Událost pro Duben

18

Žádné události
20
21
22
23
24
25
26
Událost pro Duben

19

Žádné události
Událost pro Duben

20

Žádné události
Událost pro Duben

21

Žádné události
Událost pro Duben

22

Žádné události
Událost pro Duben

23

Žádné události
Událost pro Duben

24

Žádné události
Událost pro Duben

25

Žádné události
27
28
29
30
1
2
3
Událost pro Duben

26

Žádné události
Událost pro Duben

27

Žádné události
Událost pro Duben

28

Žádné události
Událost pro Duben

29

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS