MedNews.cz

Káva – pomocník nebo nepřítel?

8 července, 202510 července, 2025
by budskap

Praha, 8. 7. 2025 – Káva, pomáhá nebo škodí? O tomto nápoji koluje řada mýtů a pověr, a proto jsme se zeptali expertů na srdce, žaludek a střeva, a lékařů dalších specializací, co si o konzumaci černého nápoje myslí oni.

Praktický lékař MUDr. Vojtěch Mucha, předseda Mladých praktiků

Co se kávy týče, často se setkáváme hlavně s informacemi o jejích negativních účincích. Káva má však řadu benefitů. Pijeme-li kávu s mírou, může mít pozitivní účinky na srdce a cévy, snižuje riziko srdečního selhání, zabraňuje výskytu cukrovky, a především prodlužuje dožití. Maximální doporučená denní dávka kávy jsou tři až čtyři šálky denně. Dle posledních poznatků se může káva započítávat do denního příjmu tekutin, je však vhodné jí spíše doplňovat ostatní tekutiny, které přijímáme, ideálně čistou vodu.

Internista MUDr. Tomáš Vacek, primář Interního oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou

O kávě často slýcháváme, že zvyšuje tlak. Není to tak úplně pravda – sice tlak o něco málo zvedne, ale jen na chvíli. U hypertoniků může dojít k mírnému nárůstu, ale ani jim kávu zcela nezakazujeme. Když si dají jeden až dva šálky denně, je to v pořádku. Stejně to platí i pro ty, co mají naopak tlak dlouhodobě nižší. Lidé s nižším krevním tlakem by také neměli překračovat doporučované množství kávy, které si můžeme představit například jako čtyři espressa denně. Je důležité dát si pozor na kombinaci kávy a energetických nápojů, které mají ještě vyšší množství kofeinu než káva.

Gastroenterolog prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta klinického centra ISCARE

Káva má pozitivní vliv na zažívání. Usnadňuje trávení potravy, prokrvuje ledviny a má psychostimulační účinky. Hodně záleží i na typu, například turek působí na žaludek agresivněji než espresso anebo filtrovaná káva. Kávu je dobré pít s mlékem, protože mléko neutralizuje kyselinu, která se po kávě v žaludku tvoří. Pozor si samozřejmě musí dát ti, co trpí intolerancí na laktózu. U kávy, na rozdíl od alkoholu, není prokázáno, že by způsobovala a zvyšovala výskyt rakoviny v trávicím ústrojí.

Kardiolog MUDr. Jiří Veselý, vedoucí lékař kardiologické ambulance EDUMED

Konzumace kávy spíš pomáhá, než škodí. Podle nejnovějších výzkumů dokonce pití kávy snižuje riziko úmrtí na srdeční onemocnění, především u lidí, kteří si ji dopřávají v ranních nebo dopoledních hodinách. Lidé, kteří konzumují alespoň dva šálky denně, umírají na srdeční onemocnění o 31 % méně často než ti, kteří kávu nepijí.

Tisková zpráva

Na dovolenou si nezapomeňte vzít i cestovní lékárničku. Vojenská zdravotní…

3 července, 202510 července, 2025
by budskap

Praha, 3. července 2025 – Léto se blíží a s ním i doba dovolených, zájezdů a cestování. Většina z nás pak na zážitky z cest vzpomíná po celý rok. Aby se dovolená vydařila, je však potřeba se na ni připravit a nezapomenout přibalit si také cestovní pojištění. Vojenská zdravotní pojišťovna připomíná, co by nemělo chybět ve vaší lékárničce a také proč byste se neměli bez pojištění na cesty vydat.

Nechcete-li strávit dovolenou ve stínu a hojit si pálící pokožku, myslete na výběr vhodného opalovacího prostředku, který vyhovuje vašemu fototypu. Nezáleží na tom, zda zvolíte krém, sprej nebo olej, podstatné je číslo, které udává míru ochranného faktoru. Nevíte-li, jaký stupeň ochrany zvolit, poraďte se s kožním lékařem nebo v lékárně. Přibalte také tyčinku na rty s ochranným faktorem SPF, sluneční brýle, klobouk nebo kšiltovku jako ochranu před úžehem a přípravek s obsahem panthenolu na zklidnění opálené pokožky, případně na léčbu lehkého spálení.

Někdy se už cesta do prázdninové destinace může stát noční můrou a potkají vás žaludeční problémy. „Kinetóza neboli nemoc z pohybu, vás může postihnout v autě, autobuse, v letadle i na lodi nebo výletním člunu. Projevuje se nevolností, zvracením, bolestí hlavy a studeným potem. Na tuto nemoc jsou náchylnější děti. Pro jistotu proto do cestovní lékárničky přibalte tabletky nebo žvýkačky, které kinetózu zmírní,“ říká konzultant Vojenské zdravotní pojišťovny MUDr. Milan Prokop.

Velkou nepříjemnost mohou způsobit i problémy se zažíváním. Ty jsou často způsobeny také stresem spojeným s cestováním a zejména volbou jídla, na které náš žaludek není zvyklý. Vezměte si s sebou proto také osvědčený prostředek proti pálení žáhy a bolesti břicha. „Například živočišné uhlí má schopnost absorbovat toxické látky ve vašich střevech. Nezapomínejte také doplňovat ztracené tekutiny, v horku je riziko dehydratace několikanásobně vyšší,“ nabádá MUDr. Prokop.

Na dovolené vás může potkat i alergická reakce, ve vaší výbavě by tak neměly chybět ani léky, které vás v případě potřeby zbaví otoků, alergické rýmy a dalších klasických projevů. Před komáry i jiným hmyzem, který může v některých zemích také přenášet nemoci, se chraňte repelentem. Pro případ, že vás hmyz přece jen poštípe, si zabalte chladivý gel.

„Samozřejmostí by mělo být, že si sbalíte dostatečné množství léků, které užíváte každodenně. V cizí zemi můžete mít problémy s jejich případným sháněním, navíc se na tamní trh nemusí vůbec dovážet,“ uzavírá konzultant Vojenské zdravotní pojišťovny MUDr. Milan Prokop.

Jistotu a bezpečnostní síť pak představuje cestovní pojištění na letní dovolenou. Zahrnuje léčebné výlohy v zahraničí, i banální úraz nebo nachlazení může v cizině totiž znamenat tisíce korun za ošetření. Spolehlivé pojištění na cesty se slevou 50 % si můžete sjednat u renomovaného partnera Vojenské zdravotní pojišťovny, kterým je AXA Assistance CZ představující špičku na trhu. Pojištění poskytuje komplexní ochranu před nečekanými finančními výdaji, pokrývá i rizikovější aktivity jako je potápění nebo horolezectví. Zahrnuje rovněž špičkové asistenční služby, které vám pomohou v případě nouze.

A pokud potřebujete poradit s cestovním pojištěním, přijďte na kterékoli kontaktní místo Vojenské zdravotní pojišťovny, kde vám pomůžeme vybrat nejvhodnější variantu cestovního pojištění na míru. Bližší informace získáte i na webové stránce https://www.vozp.cz/cestovni-pojisteni.

České zdravotnictví

Nová doporučení mají zlepšit péči o pacienty s Alzheimerovou nemocí

1 července, 202510 července, 2025
by budskap

V České republice se o pacienty s Alzheimerovou nemocí a obdobnými onemocněními starají neurologové, psychiatři, geriatři i praktičtí lékaři. Dosud však chyběl jednotný odborný rámec, který by vymezoval, jak by měla komplexní péče o tyto pacienty vypadat. Nová doporučení tento problém řeší. Jedním z hlavních autorů odborné publikace je prof. MUDr. Robert Rusina, Ph.D., přednosta Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Na jejím vzniku se významně podílel také doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., z Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy.
„Naším cílem bylo vytvořit srozumitelný, ale odborně podložený rámec pro všechny, kdo se v Česku věnují péči o pacienty s nějakou formou demence. Zvláštní důraz jsme kladli na to, aby doporučení byla využitelná v každodenní klinické praxi,“ uvedl jeden z hlavních autorů publikace, prof. MUDr. Robert Rusina, Ph.D.
Odborná publikace Mezioborová doporučení pro klinickou praxi zaměřenou na Alzheimerovu nemoc a další demence je prvním uceleným dokumentem svého druhu, který k dané problematice v České republice vznikl. Sjednocuje dosud rozdílné postupy lékařů napříč obory a regiony. Publikace je výsledkem práce mezioborové pracovní skupiny, která vznikla v rámci Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění na roky 2020–2030 (NAPAN). Dokument zohledňuje jak doporučení zahraničních autorit, tak reálné a specifické možnosti českého zdravotního a sociálního systému.
Doporučení prošla odbornou oponenturou výborů příslušných odborných společností a vznikla v úzké spolupráci s Národním institutem kvality a excelence ve zdravotnictví (NIKEZ), který garantuje metodiku tvorby národních postupů s ohledem na rozvoj a hodnocení kvality a bezpečnosti zdravotních služeb.
Plná verze publikace je dostupná v tištěné podobě v edici Jessenius u nakladatelství Maxdorf. Zkrácenou verzi najdete ke stažení na webových stránkách Neurologické kliniky FN HK.
Kontakt pro média:
Jiří Vaněk
tiskový mluvčí FN HK
tel.: 721 719 699
e-mail: jiri.vanek1@fnhk.cz

České zdravotnictví

Očkování proti klíšťové encefalitidě: Jak funguje informační kampaň a co…

3 června, 202510 července, 2025
by budskap

Klíšťová encefalitida (TBE) je virové onemocnění, které postihuje centrální nervový systém a může mít vážné následky. V České republice, kde je výskyt TBE poměrně vysoký, je očkování považováno za nejúčinnější prevenci. V tomto článku se podíváme na to, jak funguje očkování, jaké jsou jeho výhody, a co nám ukazují data o výskytu tohoto onemocnění v posledních letech.

Proč je očkování proti klíšťové encefalitidě důležité?

Očkování proti klíšťové encefalitidě je účinnou obranou proti těžkým zdravotním problémům, které může toto onemocnění způsobit. Většina případů je způsobena kousnutím klíštěte, které přenáší virus. Pokud člověk onemocní, může mít vážné neurologické problémy, které mohou vést k dlouhodobým následkům, nebo dokonce k úmrtí.

Jak očkování funguje?

Očkování proti klíšťové encefalitidě je dostupné ve formě několika dávek vakcíny, která je vysoce účinná. Vakcíny pomáhají tělu vytvářet ochranné látky (protilátky), které brání viru v rozvoji onemocnění. Očkování je bezpečné a doporučuje se všem, kteří žijí nebo pobývají v oblastech, kde je výskyt klíšťat vysoký.

Účinnost: Po základním očkování dosahuje ochrana proti klíšťové encefalitidě více než 90 %. Pro udržení ochrany je nutné očkování pravidelně obnovovat (tzv. posilovací dávky).
Bezpečnost: Vakcíny proti klíšťové encefalitidě jsou dobře tolerovány, nežádoucí účinky jsou vzácné a obvykle mírné (např. bolest v místě vpichu nebo mírná horečka).

Co říkají data o výskytu klíšťové encefalitidy?

V posledních letech, podle údajů z Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), došlo k určitému nárůstu počtu případů TBE v Evropě. V roce 2022 bylo hlášeno více než 3 600 případů, přičemž ČR patří mezi země s nejvyšším výskytem.

V ČR: V roce 2022 bylo hlášeno 709 potvrzených případů klíšťové encefalitidy. Nejvíce případů se objevilo v období mezi červnem a listopadem, kdy jsou klíšťata nejaktivnější.
V Německu a Švédsku: Výskyt tohoto onemocnění se v těchto zemích rovněž zvyšuje, přičemž Německo hlásí každý rok více než 500 případů.

Tato data ukazují na rostoucí riziko, které je nutné brát vážně, zejména v oblastech s vysokým výskytem klíšťat.

Jak fungují informační kampaně o očkování?

Informační kampaně jsou klíčovým nástrojem pro zvýšení proočkovanosti a prevenci TBE. V některých zemích, jako je Rakousko, kde byl tento problém velmi závažný, byly zavedeny rozsáhlé očkovací kampaně. Výsledky těchto kampaní ukázaly, že proočkovanost populace se výrazně zvýšila, což vedlo k poklesu počtu případů.

V Rakousku, kde byla kampaň zahájena v roce 1981, vzrostla proočkovanost z 6 % na 86 % během dvaceti let. Tento úspěch byl spojený s výrazným poklesem případů TBE, zejména v oblastech s dříve vysokou nemocností.

Tento příklad ukazuje, jak účinné mohou být informační kampaně, které lidem vysvětlují důležitost očkování a poskytují snadný přístup k vakcínám.

Kdo by měl být očkován?

Očkování proti klíšťové encefalitidě je doporučeno zejména pro:

Obyvatele rizikových oblastí, kde je výskyt TBE vyšší.
Osoby pracující v přírodě (lesníci, zemědělci).
Turisty, kteří tráví čas v přírodě, zejména v lesních a travnatých oblastech.
Starší osoby a děti, kteří jsou náchylnější k vážným následkům nemoci.

Závěr

Očkování proti klíšťové encefalitidě je nejlepší způsob, jak se chránit před tímto závažným onemocněním. Informační kampaně hrají klíčovou roli v zvyšování povědomí a proočkovanosti. S rostoucím výskytem TBE v některých evropských zemích je důležité, aby lidé věnovali pozornost preventivním opatřením, včetně očkování. Pro bezpečnou ochranu je nutné pravidelně obnovovat očkování a zajistit si dostatečnou informovanost o rizicích.

Použité zdroje

Vaccines against tick-borne encephalitis: WHO position paper. WHO. Link
Tick-borne encephalitis – ECDC. European Centre for Disease Prevention and Control. Link
TBE vaccination and the Austrian experience. PubMed. Link
Tick-borne encephalitis – Annual Epidemiological Report for 2022. ECDC. Link

Prevence a léčba

Spánková apnoe: Tichý rizikový faktor pro srdeční choroby

22 května, 202529 května, 2025
by budskap

Úvod

Obstrukční spánková apnoe (OSA) je chronická porucha charakterizovaná opakovanými zástavami dechu během spánku v důsledku kolapsu horních cest dýchacích. Prevalence OSA v dospělé populaci se pohybuje mezi 9–38 %, přičemž s věkem a obezitou stoupá. OSA je často nediagnostikovaná a představuje významný rizikový faktor pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění.

Patofyziologie a klinické projevy

Opakované hypoxické epizody vedou k aktivaci sympatiku, zvýšení krevního tlaku, zánětlivé odpovědi a oxidativnímu stresu. Typické příznaky zahrnují hlasité chrápání, přerušované dýchání, denní spavost, ranní bolesti hlavy a sníženou koncentraci.
OSA zvyšuje riziko hypertenze, ischemické choroby srdeční, srdečního selhání, cévní mozkové příhody a diabetu 2. typu.

Diagnostika

Základem je polysomnografie (komplexní spánková studie), která hodnotí apnoe-hypopnoe index (AHI). OSA je definována jako AHI ≥5/hodinu spánku s příznaky, nebo AHI ≥15/hodinu bez příznaků.

Léčba

CPAP (Continuous Positive Airway Pressure) je zlatým standardem léčby střední a těžké OSA. Snižuje riziko kardiovaskulárních příhod a zlepšuje kvalitu života.
Chirurgické zákroky (např. uvulopalatofaryngoplastika) jsou indikovány u anatomických abnormalit.
Redukce hmotnosti, omezení alkoholu a sedativ jsou důležitou součástí terapie.

Prevence a doporučení

Včasná diagnostika a léčba OSA významně snižuje kardiovaskulární riziko.
U pacientů s rezistentní hypertenzí, obezitou nebo srdečním selháním je vhodné aktivně pátrat po OSA.

Závěr

Spánková apnoe je významný, ale často přehlížený rizikový faktor srdečních onemocnění. Včasná diagnostika a správná léčba může zásadně ovlivnit prognózu pacientů.

Zdroje

CDC: Sleep and Sleep Disorders

PubMed: Obstructive sleep apnea and cardiovascular disease

MSD Manuals: Sleep Apnea

Cochrane: CPAP for obstructive sleep apnoea in adults

Prevence a léčba

Kmenové buňky v léčbě roztroušené sklerózy: Naděje vs. Realita

19 května, 202529 května, 2025
by budskap

Roztroušená skleróza (RS) je chronické onemocnění centrálního nervového systému, které postihuje především mladé dospělé. I když je pokrok v léčbě RS zaznamenán, pacienti, kteří trpí progresivními formami nemoci, stále hledají účinné terapeutické možnosti. Jednou z nadějných metod je použití kmenových buněk. Kmenové buňky představují potenciál pro regeneraci poškozené tkáně a zpomalení progrese nemoci. V posledních letech se v klinických studiích stále více testují různé typy kmenových buněk pro léčbu RS, přičemž výsledky ukazují jak naději, tak i omezení této metody.

Pozitivní nálezy v klinických studiích

Kmenové buňky mají skutečně velký terapeutický potenciál. Autologní hematopoetické kmenové buňky (aHSCT), které pocházejí z vlastních pacientových buněk, jsou v současnosti jednou z nejvíce zkoumaných metod.

Studie StarMS ukázala, že aHSCT je velmi účinné u pacientů s relabující-remitující formou RS, což znamená, že u některých pacientů došlo k úplné eliminaci relapsů, přičemž nemoc byla stabilizována. Podle výsledků této studie je aHSCT v praxi srovnatelné s moderními biologickými léky, které mají podobné účinky na zánětlivé procesy v těle.
Další klinické studie s mezenchymálními kmenovými buňkami (MSC) ukázaly pozitivní účinky na regeneraci myelinu, což je proces, kdy jsou poškozené nervové buňky opraveny. MSC se ukázaly jako slibná volba v léčbě progresivních forem RS, zejména pro pacienty, kteří již nereagují na standardní imunosupresivní léčbu. Výsledky studie ukázaly, že pacienti, kteří podstoupili MSC terapii, vykazovali zlepšení motorických funkcí a celkové kvality života.

Výzvy a omezení kmenových buněk v RS

Přestože je použití kmenových buněk u RS slibné, stále existují významná rizika a nejasnosti ohledně dlouhodobých účinků. Ačkoliv v klinických studiích zaznamenáváme pozitivní změny, je nutné být opatrný:

Bezpečnostní problémy: Zatímco některé studie ukázaly přínos, jiné upozorňují na rizika spojená s léčbou, jako je rozvoj hematologických poruch, infekcí nebo imunologických reakcí. U některých pacientů byly pozorovány i negativní reakce na aplikaci kmenových buněk, jako například záněty.
Nedostatek dlouhodobých dat: Množství studií o kmenových buňkách pro RS je stále v počátečních fázích. Dlouhodobé studie, které by zhodnotily trvalé účinky této terapie, stále chybí. Je tedy těžké předpovědět, jaké mohou být dlouhodobé výsledky a potenciální vedlejší účinky.

Závěr

Kmenové buňky představují významnou naději v léčbě roztroušené sklerózy, zejména pro pacienty s progresivními formami nemoci. I přesto, že první klinické studie naznačují pozitivní účinky, je potřeba více výzkumu pro potvrzení účinnosti a bezpečnosti této metody. Je také nezbytné pokračovat v sledování dlouhodobých účinků a nežádoucích reakcí.

Použité vědecké a odborné zdroje

AHSCT treatment for multiple sclerosis – StarMS clinical trial. PubMed

MSC therapy in progressive MS – Journal of Clinical Medicine. PubMed

České zdravotnictví

Proč některé léky přestávají účinkovat: rezistence, tolerance a adaptace

15 května, 202529 května, 2025
by budskap

V moderní medicíně se stále častěji setkáváme s jevem, kdy dříve účinné léky ztrácejí svou efektivitu. Tento problém se týká nejen antibiotik, ale i dalších léčiv. Pojďme se podívat na hlavní mechanismy, které za tímto fenoménem stojí: rezistence, tolerance a adaptace.

Rezistence: Když patogeny odolávají léčbě

Rezistence nastává, když mikroorganismy, jako jsou bakterie, viry nebo houby, vyvinou schopnost přežít expozici léku, který byl původně účinný proti nim. Nejznámějším příkladem je antibiotická rezistence. Bakterie mohou získat rezistenci několika způsoby:

Genetické mutace: Spontánní změny v DNA bakterie mohou vést k odolnosti vůči antibiotiku.
Horizontální genový transfer: Bakterie si mohou mezi sebou předávat genetický materiál obsahující rezistentní geny prostřednictvím plazmidů.

Nadužívání a nesprávné užívání antibiotik tento problém zhoršuje. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je antibiotická rezistence jednou z největších hrozeb pro globální zdraví.

Tolerance: Dočasné snížení citlivosti na léky

Tolerance se vyvíjí, když organismus postupně potřebuje vyšší dávky léku k dosažení stejného účinku. Tento jev je běžný u analgetik, sedativ nebo některých psychotropních látek. Mechanismy zahrnují:

Metabolickou toleranci: Zrychlený metabolismus léku vede k jeho rychlejšímu odbourávání.
Farmakodynamickou toleranci: Snížená citlivost receptorů na léčivo.

Tolerance může vést k eskalaci dávek, což zvyšuje riziko nežádoucích účinků a závislosti.

Adaptace: Přizpůsobení organismu dlouhodobé léčbě

Adaptace označuje proces, kdy se organismus přizpůsobí přítomnosti léku, což může vést k jeho snížené účinnosti. Například při dlouhodobém užívání některých antihypertenziv může tělo kompenzačně reagovat mechanismy, které snižují účinnost léčby.

Jak předcházet ztrátě účinnosti léků?

Racionální užívání antibiotik: Dodržování předpisů lékaře a vyhýbání se samoléčbě.
Monitorování léčby: Pravidelné konzultace s lékařem ohledně účinnosti a případné potřeby úpravy dávkování.
Vývoj nových léčiv: Investice do výzkumu a vývoje nových léků s odlišnými mechanismy účinku.

Závěr

Ztráta účinnosti léků je komplexní problém zahrnující rezistenci, toleranci a adaptaci. Porozumění těmto mechanismům je klíčové pro efektivní léčbu a prevenci zdravotních komplikací. Spolupráce mezi pacienty, zdravotníky a vědci je nezbytná pro zvládnutí této výzvy.

Použité zdroje

Světová zdravotnická organizace (WHO). Antibiotická rezistence. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/antibiotic-resistance
Centers for Disease Control and Prevention (CDC). Antibiotic Resistance Threats in the United States. Dostupné z: https://www.cdc.gov/drugresistance/biggest-threats.html
Healthline. Understanding Drug Tolerance. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/drug-tolerance

MSD Manuals. Drug Resistance. Dostupné z: https://www.msdmanuals.com/home/infectious-diseases/bacteria-and-antibacterial-drugs/antibacterial-drug-resistance

Prevence a léčba

Ergonomie na pracovišti: Jak uspořádat kancelář pro lepší zdraví

12 května, 202526 června, 2025
by budskap

V dnešní době, kdy mnoho z nás tráví u počítače 8 i více hodin denně, se ergonomie pracoviště stává klíčovým faktorem našeho zdraví. Správně uspořádané pracovní místo může výrazně snížit riziko bolestí zad, šíje, zápěstí a dalších muskuloskeletálních problémů. Podle výzkumů může implementace ergonomických principů snížit výskyt muskuloskeletálních obtíží až o 59% a zvýšit produktivitu o 25%1.

Proč je ergonomie důležitá?

Dlouhodobé sezení v nesprávné pozici může vést k řadě zdravotních problémů:

Bolesti zad, krku a ramen
Syndrom karpálního tunelu
Bolesti hlavy
Únava očí
Žilní problémy dolních končetin
Metabolické poruchy spojené s dlouhým sezením

Průzkumy ukazují, že až 80% pracovníků s kancelářským zaměstnáním zažívá během své kariéry alespoň jeden z těchto problémů.

Základní prvky ergonomického pracoviště

Nastavení židle a stolu

Ergonomická židle je základem zdravého pracovního prostředí. Měla by poskytovat:

Nastavitelnou výšku sedáku (chodidla by měla být celou plochou na zemi)
Bederní opěrku kopírující přirozené zakřivení páteře
Nastavitelné područky pro podporu paží
Hloubku sedáku odpovídající délce stehen (2-3 cm mezera mezi okrajem sedáku a kolenem)2 4

Výška stolu by měla umožňovat práci s lokty ohnutými v pravém úhlu. Optimální výška pracovní plochy je přibližně 70-75 cm od podlahy, ale vždy by měla být přizpůsobena individuální tělesné výšce4.

Umístění monitoru a periferií

Monitor by měl být:

Umístěn přímo před uživatelem ve vzdálenosti přibližně na délku paže (50-70 cm)
Horní okraj monitoru by měl být v úrovni očí nebo mírně pod ní
Nakloněn mírně dozadu (10-20 stupňů)
Umístěn tak, aby se minimalizovaly odrazy a oslnění5

Klávesnice a myš by měly být umístěny tak, aby zápěstí zůstávala v neutrální poloze. Používání podložky pod zápěstí může pomoci udržet správnou pozici a snížit riziko syndromu karpálního tunelu4 5.

Moderní trendy v ergonomii pracoviště

Výškově nastavitelné stoly

Výzkumy ukazují, že střídání sezení a stání během pracovního dne může výrazně snížit rizika spojená s dlouhodobým sezením. Výškově nastavitelné stoly umožňují plynulý přechod mezi oběma pozicemi. Studie prokázaly, že lidé používající tyto stoly zaznamenali o 32% nižší výskyt bolestí zad a o 28% méně únavy ve srovnání s těmi, kteří používali pouze klasické stoly6.

Aktivní sezení

Alternativní sedací nábytek jako balanční míče, klekací židle nebo balanční stoličky podporují tzv. aktivní sezení, při kterém jsou zapojeny i hlubší svalové skupiny. To pomáhá zlepšit držení těla a snížit statické zatížení páteře. Tyto pomůcky je však vhodné kombinovat s klasickou ergonomickou židlí a nestrávit na nich celý pracovní den.

Praktické tipy pro implementaci ergonomických principů

Pravidlo 90-90-90: Lokty, kyčle a kolena by měly svírat úhel přibližně 90 stupňů
Pravidlo 20-20-20: Každých 20 minut se podívejte na objekt vzdálený 20 stop (přibližně 6 metrů) po dobu 20 sekund, abyste snížili únavu očí
Mikropřestávky: Zařazujte krátké 2-3 minutové přestávky každou hodinu
Pohyb během dne: Střídejte sezení a stání, pravidelně měňte pozici8

Ekonomické aspekty ergonomie

Investice do ergonomického vybavení pracoviště se z dlouhodobého hlediska vyplácí. Studie ukazují, že každý dolar investovaný do ergonomie může přinést úsporu 3-10 dolarů díky nižší nemocnosti, vyšší produktivitě a nižším nákladům na zdravotní péči9.

Ergonomie pracoviště není luxus, ale nezbytnost pro udržení dlouhodobého zdraví a produktivity. Implementací základních ergonomických principů a pravidelným zařazováním přestávek na pohyb můžete výrazně snížit riziko zdravotních problémů spojených s dlouhodobým sezením a prací s počítačem.

Zdroje:

Ergonomics Plus. The Economics of Ergonomics. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27174130/
CDC – NIOSH Workplace Safety and Health Topics – Ergonomics and Musculoskeletal Disorders. https://www.cdc.gov/niosh/topics/ergonomics/
Occupational Safety and Health Administration (OSHA). Computer Workstations eTool. https://www.osha.gov/SLTC/etools/computerworkstations/
European Agency for Safety and Health at Work. Office ergonomics. https://osha.europa.eu/en/publications/e-facts/efact13
American Optometric Association. Computer Vision Syndrome. https://www.aoa.org/healthy-eyes/eye-and-vision-conditions/computer-vision-syndrome
Commissaris DA, et al. Effects of a standing and three dynamic workstations on computer task performance and cognitive function tests. Appl Ergon. 2014;45(6):1570-8. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24951234/
O’Sullivan K, et al. What do physiotherapists consider to be the best sitting spinal posture? Man Ther. 2012;17(5):432-7. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22608170/
Hedge A, et al. Evaluating the effects of a new ergonomic-based computer system on postural variability and office work behaviors. Cornell University Human Factors Engineering Research Group. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5833794/
Goggins RW, et al. Estimating the effectiveness of ergonomics interventions through case studies: Implications for predictive cost-benefit analysis. J Safety Res. 2008;39(3):339-44. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18571577/

Prevence a léčba

Krevní testy jako součást prevence: které mají opravdu smysl…

5 května, 202529 května, 2025
by budskap

Pravidelné krevní testy hrají klíčovou roli v prevenci mnoha onemocnění. Umožňují včasné odhalení zdravotních problémů, které mohou být v počátečních stádiích asymptomatické. V České republice jsou preventivní prohlídky, včetně vybraných krevních testů, hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a jejich frekvence se liší podle věku a pohlaví.

Základní krevní testy v rámci prevence

1. Stanovení hladiny krevního cukru (glykémie)

Tento test slouží k včasné detekci diabetu mellitu. U dospělých se doporučuje kontrola glykémie každé 2 roky.

2. Lipidový profil

Měření hladin cholesterolu a triglyceridů pomáhá posoudit riziko kardiovaskulárních onemocnění. Vyšetření se provádí ve věku 18, 30, 40, 50 a 60 let.

3. Vyšetření funkce ledvin

Stanovení hladiny kreatininu a odhad glomerulární filtrace jsou důležité pro posouzení funkce ledvin. U osob s diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi se doporučuje vyšetření od 50 let věku každé 4 roky.

4. Test na okultní krvácení ve stolici (TOKS)

Tento test slouží k včasné detekci kolorektálního karcinomu. U osob ve věku 50–55 let se doporučuje provádět TOKS jednou ročně, od 55 let pak jednou za dva roky.

Doporučená frekvence krevních testů podle věku a pohlaví

Dospělí ve věku 18–30 let: Kontrola glykémie každé 2 roky; lipidový profil ve věku 18 a 30 let.
Dospělí ve věku 30–50 let: Kontrola glykémie každé 2 roky; lipidový profil ve věku 40 let.
Muži a ženy ve věku 50 a více let: Kontrola glykémie každé 2 roky; lipidový profil ve věku 50 a 60 let; vyšetření funkce ledvin každé 4 roky u rizikových pacientů; TOKS podle doporučené frekvence.

Je důležité zdůraznit, že tyto intervaly jsou obecné a mohou se lišit v závislosti na individuálním zdravotním stavu, rodinné anamnéze a doporučení ošetřujícího lékaře.

Význam pravidelných krevních testů

Pravidelné krevní testy umožňují:

Včasnou detekci onemocnění: Mnohá onemocnění, jako je diabetes nebo hypercholesterolémie, mohou být v počátečních stádiích asymptomatická.
Monitorování chronických stavů: U pacientů s již diagnostikovanými onemocněními pomáhají krevní testy sledovat účinnost léčby a progresi onemocnění.
Posouzení celkového zdravotního stavu: Krevní testy poskytují komplexní přehled o funkci různých orgánů a systémů v těle.

Závěr

Zařazení pravidelných krevních testů do preventivní zdravotní péče je klíčové pro udržení dobrého zdraví a včasné odhalení potenciálních zdravotních problémů. Doporučuje se konzultovat s praktickým lékařem, které konkrétní testy jsou pro vás vhodné a v jakých intervalech by měly být prováděny.

Použité zdroje

Národní zdravotnický informační portál. Všeobecné preventivní prohlídky dospělých.
Národní zdravotnický informační portál. Programy prevence (screeningu) zhoubných nádorů v ČR.
Národní zdravotnický informační portál. Preventivní prohlídky: muži ve věku 50 a více let.
Národní zdravotnický informační portál. Preventivní prohlídky: ženy ve věku 50 a více let.

Doporučené články

Sedavý paradox: Proč nestačí jen cvičit, když pak celý…

30 dubna, 20259 května, 2025
by budskap

V dnešní době se hodně mluví o tom, jak důležitý je pravidelný pohyb. Přesto se v posledních letech objevuje nový fenomén, který mění naše dosavadní představy o fyzické aktivitě a zdraví: tzv. sedavý paradox. Jde o jev, kdy i lidé, kteří denně cvičí, mohou být ohroženi zdravotními riziky spojenými s dlouhým sezením.

Co je sedavý paradox?

Sedavý paradox znamená, že samotné zařazení pohybové aktivity (např. 30 minut denně) nemusí být dostačující, pokud zbytek dne trávíme převážně vsedě – typicky při práci u počítače, řízení auta nebo sledování obrazovky. Jinými slovy: nemůžeme “odcvičit” osm hodin sezení.

Proč je dlouhé sezení problém?

I když se vám podaří splnit doporučenou denní dávku pohybu, dlouhodobá svalová neaktivita zhoršuje metabolismus, zpomaluje cirkulaci krve a negativně ovlivňuje hladiny cukru a tuků v krvi. Výsledkem může být vyšší riziko:

kardiovaskulárních onemocnění,
diabetu 2. typu,
předčasného úmrtí,
depresivních a úzkostných stavů,
poruch koncentrace a kognitivních funkcí.

Výzkumy ukazují, že sedavý životní styl má nezávislý negativní efekt na zdraví, který není možné zcela vykompenzovat ani pravidelným cvičením.

Co se děje v těle, když dlouho sedíme?

Během dlouhého sezení dochází k:

útlumu svalové aktivity, hlavně v dolních končetinách,
poklesu enzymatické aktivity, která pomáhá štěpit tuky,
narušení citlivosti na inzulin, což vede ke zhoršení glukózové tolerance,
narušení cévní funkce, což zvyšuje riziko trombóz a zánětů.

Tyto procesy byly zaznamenány i u jinak zdravých a fyzicky aktivních jedinců.

Co doporučují odborníci?

Z pohledu prevence je důležité nejen pravidelně cvičit, ale také:

Přerušovat dlouhé sezení – ideálně každých 30 minut krátkou chůzí, protažením nebo stáním.
Zařazovat lehký pohyb i mimo sportovní aktivitu – např. chůze po schodech, vyřizování telefonátů ve stoje, aktivní dojíždění.
Používat výškově nastavitelné pracovní stoly, které umožňují kombinovat sezení a stání.
Sledovat celkový denní čas strávený vsedě – i mimo pracovní dobu (sledování televize, čtení apod.).

Závěr

Sedavý paradox představuje nový úhel pohledu na zdravý životní styl. Už nestačí jen „splnit si pohybovou povinnost“ v podobě cvičení – je třeba aktivně bojovat proti dlouhému sedu během celého dne. I malé, ale pravidelné přestávky mohou mít zásadní dopad na zdraví. Dlouhé sezení je nový rizikový faktor, který je třeba brát stejně vážně jako kouření či nadváhu.

Zdroje:

Biswas A. et al. Sedentary time and its association with risk for disease incidence, mortality, and hospitalization: a systematic review and meta-analysis. Annals of Internal Medicine. 2015.
PMID: 25599350
Hamilton M. T. et al. Too little exercise and too much sitting: inactivity physiology and the need for new recommendations on sedentary behavior. Current Cardiovascular Risk Reports. 2008.
PMID: 20354041
Katzmarzyk P. T. et al. Sitting time and mortality from all causes, cardiovascular disease, and cancer. American Journal of Epidemiology. 2009.
PMID: 20570821
CDC – Centers for Disease Control and Prevention. Physical Activity Basics.
https://www.cdc.gov/physicalactivity
WHO – World Health Organization. Guidelines on physical activity and sedentary behaviour (2020).
https://www.who.int/publications/i/item/9789240015128

Květen

Červen 2025

Červenec

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

30
1
2
3
4
5
6

Červen

29

6:00 am - 9:00 pm

Proč je očkování proti klíšťové encefalitidě důležité?

Jak očkování funguje?

Co říkají data o výskytu klíšťové encefalitidy?

Jak fungují informační kampaně o očkování?

Kdo by měl být očkován?

Závěr

Úvod

Patofyziologie a klinické projevy

Diagnostika

Léčba

Prevence a doporučení

Závěr

Pozitivní nálezy v klinických studiích

Závěr

Použité vědecké a odborné zdroje

Rezistence: Když patogeny odolávají léčbě

Tolerance: Dočasné snížení citlivosti na léky

Adaptace: Přizpůsobení organismu dlouhodobé léčbě

Jak předcházet ztrátě účinnosti léků?

Závěr

Použité zdroje

Proč je ergonomie důležitá?

Základní prvky ergonomického pracoviště

Nastavení židle a stolu

Umístění monitoru a periferií

Moderní trendy v ergonomii pracoviště

Výškově nastavitelné stoly

Aktivní sezení

Praktické tipy pro implementaci ergonomických principů

Ekonomické aspekty ergonomie

Zdroje:

Základní krevní testy v rámci prevence

1. Stanovení hladiny krevního cukru (glykémie)

2. Lipidový profil

3. Vyšetření funkce ledvin

4. Test na okultní krvácení ve stolici (TOKS)

Doporučená frekvence krevních testů podle věku a pohlaví

Význam pravidelných krevních testů

Závěr

Použité zdroje

Co je sedavý paradox?

Proč je dlouhé sezení problém?

Co se děje v těle, když dlouho sedíme?

Co doporučují odborníci?

Závěr

Zdroje:

Kalendář akcí

Červen 2025

Červen

29

Červen

30

Červenec

1

Červenec

2

Červenec

3

Červenec

4

Červenec

5

Červenec

6

Červenec

7

Červenec

8

Červenec

9

Červenec

10

Červenec

11

Červenec

12

Červenec

13

Červenec

14