Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Kmenové buňky v léčbě roztroušené sklerózy: Naděje vs. Realita

  • 19 května, 202529 května, 2025
  • by budskap

Roztroušená skleróza (RS) je chronické onemocnění centrálního nervového systému, které postihuje především mladé dospělé. I když je pokrok v léčbě RS zaznamenán, pacienti, kteří trpí progresivními formami nemoci, stále hledají účinné terapeutické možnosti. Jednou z nadějných metod je použití kmenových buněk. Kmenové buňky představují potenciál pro regeneraci poškozené tkáně a zpomalení progrese nemoci. V posledních letech se v klinických studiích stále více testují různé typy kmenových buněk pro léčbu RS, přičemž výsledky ukazují jak naději, tak i omezení této metody.

 Pozitivní nálezy v klinických studiích

Kmenové buňky mají skutečně velký terapeutický potenciál. Autologní hematopoetické kmenové buňky (aHSCT), které pocházejí z vlastních pacientových buněk, jsou v současnosti jednou z nejvíce zkoumaných metod.

  • Studie StarMS ukázala, že aHSCT je velmi účinné u pacientů s relabující-remitující formou RS, což znamená, že u některých pacientů došlo k úplné eliminaci relapsů, přičemž nemoc byla stabilizována. Podle výsledků této studie je aHSCT v praxi srovnatelné s moderními biologickými léky, které mají podobné účinky na zánětlivé procesy v těle.

  • Další klinické studie s mezenchymálními kmenovými buňkami (MSC) ukázaly pozitivní účinky na regeneraci myelinu, což je proces, kdy jsou poškozené nervové buňky opraveny. MSC se ukázaly jako slibná volba v léčbě progresivních forem RS, zejména pro pacienty, kteří již nereagují na standardní imunosupresivní léčbu. Výsledky studie ukázaly, že pacienti, kteří podstoupili MSC terapii, vykazovali zlepšení motorických funkcí a celkové kvality života.
     

 Výzvy a omezení kmenových buněk v RS

Přestože je použití kmenových buněk u RS slibné, stále existují významná rizika a nejasnosti ohledně dlouhodobých účinků. Ačkoliv v klinických studiích zaznamenáváme pozitivní změny, je nutné být opatrný:

  • Bezpečnostní problémy: Zatímco některé studie ukázaly přínos, jiné upozorňují na rizika spojená s léčbou, jako je rozvoj hematologických poruch, infekcí nebo imunologických reakcí. U některých pacientů byly pozorovány i negativní reakce na aplikaci kmenových buněk, jako například záněty.

  • Nedostatek dlouhodobých dat: Množství studií o kmenových buňkách pro RS je stále v počátečních fázích. Dlouhodobé studie, které by zhodnotily trvalé účinky této terapie, stále chybí. Je tedy těžké předpovědět, jaké mohou být dlouhodobé výsledky a potenciální vedlejší účinky.

 Závěr

Kmenové buňky představují významnou naději v léčbě roztroušené sklerózy, zejména pro pacienty s progresivními formami nemoci. I přesto, že první klinické studie naznačují pozitivní účinky, je potřeba více výzkumu pro potvrzení účinnosti a bezpečnosti této metody. Je také nezbytné pokračovat v sledování dlouhodobých účinků a nežádoucích reakcí.

 

Použité vědecké a odborné zdroje

  1. AHSCT treatment for multiple sclerosis – StarMS clinical trial. PubMed

MSC therapy in progressive MS – Journal of Clinical Medicine. PubMed

České zdravotnictví

Proč některé léky přestávají účinkovat: rezistence, tolerance a adaptace

  • 15 května, 202529 května, 2025
  • by budskap

V moderní medicíně se stále častěji setkáváme s jevem, kdy dříve účinné léky ztrácejí svou efektivitu. Tento problém se týká nejen antibiotik, ale i dalších léčiv. Pojďme se podívat na hlavní mechanismy, které za tímto fenoménem stojí: rezistence, tolerance a adaptace.​

Rezistence: Když patogeny odolávají léčbě

Rezistence nastává, když mikroorganismy, jako jsou bakterie, viry nebo houby, vyvinou schopnost přežít expozici léku, který byl původně účinný proti nim. Nejznámějším příkladem je antibiotická rezistence. Bakterie mohou získat rezistenci několika způsoby:​

  • Genetické mutace: Spontánní změny v DNA bakterie mohou vést k odolnosti vůči antibiotiku.​

  • Horizontální genový transfer: Bakterie si mohou mezi sebou předávat genetický materiál obsahující rezistentní geny prostřednictvím plazmidů.​

Nadužívání a nesprávné užívání antibiotik tento problém zhoršuje. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je antibiotická rezistence jednou z největších hrozeb pro globální zdraví.​

Tolerance: Dočasné snížení citlivosti na léky

Tolerance se vyvíjí, když organismus postupně potřebuje vyšší dávky léku k dosažení stejného účinku. Tento jev je běžný u analgetik, sedativ nebo některých psychotropních látek. Mechanismy zahrnují:​

  • Metabolickou toleranci: Zrychlený metabolismus léku vede k jeho rychlejšímu odbourávání.​

  • Farmakodynamickou toleranci: Snížená citlivost receptorů na léčivo.​

Tolerance může vést k eskalaci dávek, což zvyšuje riziko nežádoucích účinků a závislosti.​

Adaptace: Přizpůsobení organismu dlouhodobé léčbě

Adaptace označuje proces, kdy se organismus přizpůsobí přítomnosti léku, což může vést k jeho snížené účinnosti. Například při dlouhodobém užívání některých antihypertenziv může tělo kompenzačně reagovat mechanismy, které snižují účinnost léčby.​

Jak předcházet ztrátě účinnosti léků?

  • Racionální užívání antibiotik: Dodržování předpisů lékaře a vyhýbání se samoléčbě.​

  • Monitorování léčby: Pravidelné konzultace s lékařem ohledně účinnosti a případné potřeby úpravy dávkování.​

  • Vývoj nových léčiv: Investice do výzkumu a vývoje nových léků s odlišnými mechanismy účinku.​

Závěr

Ztráta účinnosti léků je komplexní problém zahrnující rezistenci, toleranci a adaptaci. Porozumění těmto mechanismům je klíčové pro efektivní léčbu a prevenci zdravotních komplikací. Spolupráce mezi pacienty, zdravotníky a vědci je nezbytná pro zvládnutí této výzvy.​

Použité zdroje

  • Světová zdravotnická organizace (WHO). Antibiotická rezistence. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/antibiotic-resistance

  • Centers for Disease Control and Prevention (CDC). Antibiotic Resistance Threats in the United States. Dostupné z: https://www.cdc.gov/drugresistance/biggest-threats.html

  • Healthline. Understanding Drug Tolerance. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/drug-tolerance

MSD Manuals. Drug Resistance. Dostupné z: https://www.msdmanuals.com/home/infectious-diseases/bacteria-and-antibacterial-drugs/antibacterial-drug-resistance

Prevence a léčba

Ergonomie na pracovišti: Jak uspořádat kancelář pro lepší zdraví

  • 12 května, 202526 června, 2025
  • by budskap

V dnešní době, kdy mnoho z nás tráví u počítače 8 i více hodin denně, se ergonomie pracoviště stává klíčovým faktorem našeho zdraví. Správně uspořádané pracovní místo může výrazně snížit riziko bolestí zad, šíje, zápěstí a dalších muskuloskeletálních problémů. Podle výzkumů může implementace ergonomických principů snížit výskyt muskuloskeletálních obtíží až o 59% a zvýšit produktivitu o 25%1.

Proč je ergonomie důležitá?

Dlouhodobé sezení v nesprávné pozici může vést k řadě zdravotních problémů:

  • Bolesti zad, krku a ramen
  • Syndrom karpálního tunelu
  • Bolesti hlavy
  • Únava očí
  • Žilní problémy dolních končetin
  • Metabolické poruchy spojené s dlouhým sezením

Průzkumy ukazují, že až 80% pracovníků s kancelářským zaměstnáním zažívá během své kariéry alespoň jeden z těchto problémů.

Základní prvky ergonomického pracoviště

Nastavení židle a stolu

Ergonomická židle je základem zdravého pracovního prostředí. Měla by poskytovat:

  • Nastavitelnou výšku sedáku (chodidla by měla být celou plochou na zemi)
  • Bederní opěrku kopírující přirozené zakřivení páteře
  • Nastavitelné područky pro podporu paží
  • Hloubku sedáku odpovídající délce stehen (2-3 cm mezera mezi okrajem sedáku a kolenem)24

Výška stolu by měla umožňovat práci s lokty ohnutými v pravém úhlu. Optimální výška pracovní plochy je přibližně 70-75 cm od podlahy, ale vždy by měla být přizpůsobena individuální tělesné výšce4.

Umístění monitoru a periferií

Monitor by měl být:

  • Umístěn přímo před uživatelem ve vzdálenosti přibližně na délku paže (50-70 cm)
  • Horní okraj monitoru by měl být v úrovni očí nebo mírně pod ní
  • Nakloněn mírně dozadu (10-20 stupňů)
  • Umístěn tak, aby se minimalizovaly odrazy a oslnění5

Klávesnice a myš by měly být umístěny tak, aby zápěstí zůstávala v neutrální poloze. Používání podložky pod zápěstí může pomoci udržet správnou pozici a snížit riziko syndromu karpálního tunelu45.

Moderní trendy v ergonomii pracoviště

Výškově nastavitelné stoly

Výzkumy ukazují, že střídání sezení a stání během pracovního dne může výrazně snížit rizika spojená s dlouhodobým sezením. Výškově nastavitelné stoly umožňují plynulý přechod mezi oběma pozicemi. Studie prokázaly, že lidé používající tyto stoly zaznamenali o 32% nižší výskyt bolestí zad a o 28% méně únavy ve srovnání s těmi, kteří používali pouze klasické stoly6.

Aktivní sezení

Alternativní sedací nábytek jako balanční míče, klekací židle nebo balanční stoličky podporují tzv. aktivní sezení, při kterém jsou zapojeny i hlubší svalové skupiny. To pomáhá zlepšit držení těla a snížit statické zatížení páteře. Tyto pomůcky je však vhodné kombinovat s klasickou ergonomickou židlí a nestrávit na nich celý pracovní den.

Praktické tipy pro implementaci ergonomických principů

  1. Pravidlo 90-90-90: Lokty, kyčle a kolena by měly svírat úhel přibližně 90 stupňů
  2. Pravidlo 20-20-20: Každých 20 minut se podívejte na objekt vzdálený 20 stop (přibližně 6 metrů) po dobu 20 sekund, abyste snížili únavu očí
  3. Mikropřestávky: Zařazujte krátké 2-3 minutové přestávky každou hodinu
  4. Pohyb během dne: Střídejte sezení a stání, pravidelně měňte pozici8

Ekonomické aspekty ergonomie

Investice do ergonomického vybavení pracoviště se z dlouhodobého hlediska vyplácí. Studie ukazují, že každý dolar investovaný do ergonomie může přinést úsporu 3-10 dolarů díky nižší nemocnosti, vyšší produktivitě a nižším nákladům na zdravotní péči9.

Ergonomie pracoviště není luxus, ale nezbytnost pro udržení dlouhodobého zdraví a produktivity. Implementací základních ergonomických principů a pravidelným zařazováním přestávek na pohyb můžete výrazně snížit riziko zdravotních problémů spojených s dlouhodobým sezením a prací s počítačem.

Zdroje:

  1. Ergonomics Plus. The Economics of Ergonomics. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27174130/
  2. CDC – NIOSH Workplace Safety and Health Topics – Ergonomics and Musculoskeletal Disorders. https://www.cdc.gov/niosh/topics/ergonomics/
  3. Occupational Safety and Health Administration (OSHA). Computer Workstations eTool. https://www.osha.gov/SLTC/etools/computerworkstations/
  4. European Agency for Safety and Health at Work. Office ergonomics. https://osha.europa.eu/en/publications/e-facts/efact13
  5. American Optometric Association. Computer Vision Syndrome. https://www.aoa.org/healthy-eyes/eye-and-vision-conditions/computer-vision-syndrome
  6. Commissaris DA, et al. Effects of a standing and three dynamic workstations on computer task performance and cognitive function tests. Appl Ergon. 2014;45(6):1570-8. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24951234/
  7. O’Sullivan K, et al. What do physiotherapists consider to be the best sitting spinal posture? Man Ther. 2012;17(5):432-7. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22608170/
  8. Hedge A, et al. Evaluating the effects of a new ergonomic-based computer system on postural variability and office work behaviors. Cornell University Human Factors Engineering Research Group. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5833794/
  9. Goggins RW, et al. Estimating the effectiveness of ergonomics interventions through case studies: Implications for predictive cost-benefit analysis. J Safety Res. 2008;39(3):339-44. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18571577/
Prevence a léčba

Krevní testy jako součást prevence: které mají opravdu smysl…

  • 5 května, 202529 května, 2025
  • by budskap

Pravidelné krevní testy hrají klíčovou roli v prevenci mnoha onemocnění. Umožňují včasné odhalení zdravotních problémů, které mohou být v počátečních stádiích asymptomatické. V České republice jsou preventivní prohlídky, včetně vybraných krevních testů, hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a jejich frekvence se liší podle věku a pohlaví.​

Základní krevní testy v rámci prevence

1. Stanovení hladiny krevního cukru (glykémie)

Tento test slouží k včasné detekci diabetu mellitu. U dospělých se doporučuje kontrola glykémie každé 2 roky. ​

2. Lipidový profil

Měření hladin cholesterolu a triglyceridů pomáhá posoudit riziko kardiovaskulárních onemocnění. Vyšetření se provádí ve věku 18, 30, 40, 50 a 60 let. ​

3. Vyšetření funkce ledvin

Stanovení hladiny kreatininu a odhad glomerulární filtrace jsou důležité pro posouzení funkce ledvin. U osob s diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi se doporučuje vyšetření od 50 let věku každé 4 roky. ​

4. Test na okultní krvácení ve stolici (TOKS)

Tento test slouží k včasné detekci kolorektálního karcinomu. U osob ve věku 50–55 let se doporučuje provádět TOKS jednou ročně, od 55 let pak jednou za dva roky. 

Doporučená frekvence krevních testů podle věku a pohlaví

  • Dospělí ve věku 18–30 let: Kontrola glykémie každé 2 roky; lipidový profil ve věku 18 a 30 let.​ 
  • Dospělí ve věku 30–50 let: Kontrola glykémie každé 2 roky; lipidový profil ve věku 40 let.​ 
  • Muži a ženy ve věku 50 a více let: Kontrola glykémie každé 2 roky; lipidový profil ve věku 50 a 60 let; vyšetření funkce ledvin každé 4 roky u rizikových pacientů; TOKS podle doporučené frekvence.​ 

Je důležité zdůraznit, že tyto intervaly jsou obecné a mohou se lišit v závislosti na individuálním zdravotním stavu, rodinné anamnéze a doporučení ošetřujícího lékaře.​

Význam pravidelných krevních testů

Pravidelné krevní testy umožňují:​

  • Včasnou detekci onemocnění: Mnohá onemocnění, jako je diabetes nebo hypercholesterolémie, mohou být v počátečních stádiích asymptomatická.​ 
  • Monitorování chronických stavů: U pacientů s již diagnostikovanými onemocněními pomáhají krevní testy sledovat účinnost léčby a progresi onemocnění.​ 
  • Posouzení celkového zdravotního stavu: Krevní testy poskytují komplexní přehled o funkci různých orgánů a systémů v těle.​ 

Závěr

Zařazení pravidelných krevních testů do preventivní zdravotní péče je klíčové pro udržení dobrého zdraví a včasné odhalení potenciálních zdravotních problémů. Doporučuje se konzultovat s praktickým lékařem, které konkrétní testy jsou pro vás vhodné a v jakých intervalech by měly být prováděny.​

Použité zdroje

  • Národní zdravotnický informační portál. Všeobecné preventivní prohlídky dospělých. 
  • Národní zdravotnický informační portál. Programy prevence (screeningu) zhoubných nádorů v ČR.  
  • Národní zdravotnický informační portál. Preventivní prohlídky: muži ve věku 50 a více let. 
  • Národní zdravotnický informační portál. Preventivní prohlídky: ženy ve věku 50 a více let.

 

Doporučené články

Sedavý paradox: Proč nestačí jen cvičit, když pak celý…

  • 30 dubna, 20259 května, 2025
  • by budskap

V dnešní době se hodně mluví o tom, jak důležitý je pravidelný pohyb. Přesto se v posledních letech objevuje nový fenomén, který mění naše dosavadní představy o fyzické aktivitě a zdraví: tzv. sedavý paradox. Jde o jev, kdy i lidé, kteří denně cvičí, mohou být ohroženi zdravotními riziky spojenými s dlouhým sezením.

Co je sedavý paradox?

Sedavý paradox znamená, že samotné zařazení pohybové aktivity (např. 30 minut denně) nemusí být dostačující, pokud zbytek dne trávíme převážně vsedě – typicky při práci u počítače, řízení auta nebo sledování obrazovky. Jinými slovy: nemůžeme “odcvičit” osm hodin sezení.

Proč je dlouhé sezení problém?

I když se vám podaří splnit doporučenou denní dávku pohybu, dlouhodobá svalová neaktivita zhoršuje metabolismus, zpomaluje cirkulaci krve a negativně ovlivňuje hladiny cukru a tuků v krvi. Výsledkem může být vyšší riziko:

  • kardiovaskulárních onemocnění,

  • diabetu 2. typu,

  • předčasného úmrtí,

  • depresivních a úzkostných stavů,

  • poruch koncentrace a kognitivních funkcí.

Výzkumy ukazují, že sedavý životní styl má nezávislý negativní efekt na zdraví, který není možné zcela vykompenzovat ani pravidelným cvičením.

Co se děje v těle, když dlouho sedíme?

Během dlouhého sezení dochází k:

  • útlumu svalové aktivity, hlavně v dolních končetinách,

  • poklesu enzymatické aktivity, která pomáhá štěpit tuky,

  • narušení citlivosti na inzulin, což vede ke zhoršení glukózové tolerance,

  • narušení cévní funkce, což zvyšuje riziko trombóz a zánětů.

Tyto procesy byly zaznamenány i u jinak zdravých a fyzicky aktivních jedinců.

Co doporučují odborníci?

Z pohledu prevence je důležité nejen pravidelně cvičit, ale také:

  • Přerušovat dlouhé sezení – ideálně každých 30 minut krátkou chůzí, protažením nebo stáním.

  • Zařazovat lehký pohyb i mimo sportovní aktivitu – např. chůze po schodech, vyřizování telefonátů ve stoje, aktivní dojíždění.

  • Používat výškově nastavitelné pracovní stoly, které umožňují kombinovat sezení a stání.

  • Sledovat celkový denní čas strávený vsedě – i mimo pracovní dobu (sledování televize, čtení apod.).

Závěr

Sedavý paradox představuje nový úhel pohledu na zdravý životní styl. Už nestačí jen „splnit si pohybovou povinnost“ v podobě cvičení – je třeba aktivně bojovat proti dlouhému sedu během celého dne. I malé, ale pravidelné přestávky mohou mít zásadní dopad na zdraví. Dlouhé sezení je nový rizikový faktor, který je třeba brát stejně vážně jako kouření či nadváhu.

Zdroje:

  1. Biswas A. et al. Sedentary time and its association with risk for disease incidence, mortality, and hospitalization: a systematic review and meta-analysis. Annals of Internal Medicine. 2015.
     PMID: 25599350

  2. Hamilton M. T. et al. Too little exercise and too much sitting: inactivity physiology and the need for new recommendations on sedentary behavior. Current Cardiovascular Risk Reports. 2008.
     PMID: 20354041

  3. Katzmarzyk P. T. et al. Sitting time and mortality from all causes, cardiovascular disease, and cancer. American Journal of Epidemiology. 2009.
     PMID: 20570821

  4. CDC – Centers for Disease Control and Prevention. Physical Activity Basics.
     https://www.cdc.gov/physicalactivity

  5. WHO – World Health Organization. Guidelines on physical activity and sedentary behaviour (2020).
     https://www.who.int/publications/i/item/9789240015128
Prevence a léčba

Vitamin D: Nezbytný pomocník pro zdravé kosti, imunitu i dobrou…

  • 28 dubna, 20259 května, 2025
  • by budskap

S příchodem jara mnoho lidí pociťuje únavu a vyčerpání, které často souvisí s nedostatkem vitaminu D. Tento “sluneční vitamin” hraje v našem těle mnohem větší roli, než si většina z nás uvědomuje. Od posilování kostí přes podporu imunity až po vliv na psychickou pohodu – vitamin D je skutečným multitalentem. Pojďme se podívat, proč je tak důležitý, kde ho najdeme a jak zajistit, aby nám nechyběl.

Proč naše tělo vitamin D potřebuje?

Vitamin D není obyčejný vitamin – funguje spíš jako hormon, který ovlivňuje téměř všechny tkáně v těle. Jeho hlavní úlohou je pomáhat s vstřebáváním vápníku a fosforu ze střev, což je klíčové pro zdravé kosti a zuby1. Bez dostatečného množství vitaminu D bychom ani při dostatku vápníku v potravě nedokázali tuto minerální látku správně využít. To vysvětluje, proč jsou křivice (onemocnění měkkých kostí u dětí) a osteoporóza (řídnutí kostí u dospělých) spojovány právě s jeho nedostatkem.

Ale to zdaleka není vše. Moderní výzkumy odhalují, že vitamin D:

  • Posiluje obranyschopnost: Aktivuje imunitní buňky, které bojují proti virům a bakteriím. Lidé s dostatečnou hladinou vitaminu D mají podle studií nižší riziko respiračních infekcí včetně chřipky.
  • Podporuje svalovou sílu: Zlepšuje funkci svalových vláken a snižuje riziko pádů u seniorů.
  • Ovlivňuje náladu: Receptory pro vitamin D se nacházejí i v mozku. Nedostatek tohoto vitaminu je spojován s vyšším výskytem depresí a sezonní afektivní poruchy.
  • Chrání srdce: Pomáhá regulovat krevní tlak a funkci cév, čímž přispívá k prevenci kardiovaskulárních onemocnění.
  • Hraje roli v prevenci některých nádorů: Studie naznačují spojitost mezi dostatečnou hladinou vitaminu D a nižším rizikem rakoviny tlustého střeva nebo prsu.

Kde vitamin D získat? Tři hlavní zdroje

1. Sluneční záření: Přírodní továrna na vitamin D

Naše kůže dokáže vyrobit vitamin D působením UVB paprsků. Pro většinu lidí je to hlavní zdroj tohoto vitaminu. Pro dostatečnou tvorbu postačí vystavit obličej a předloktí slunci na 15-30 minut denně mezi 10. a 15. hodinou. Důležité je nespatřovat v tomto doporučení výzvu k opalování – stačí běžný pobyt venku bez opalovacího krému (který syntézu vitaminu D blokuje). Po této krátké době je vhodné pokožku chránit před spálením.

Zajímavost: Lidé s tmavší pletí potřebují delší pobyt na slunci, protože vyšší obsah melaninu v kůži působí jako přirozený UV filtr.

2. Potraviny: Vitamin D na talíři

I když přírodní potravinové zdroje vitaminu D nejsou příliš bohaté, některé potraviny stojí za zařazení do jídelníčku:

  • Tučné mořské ryby: Losos, makrela, sardinky nebo sleď obsahují 200-600 IU vitaminu D3 v 100g porci. Konzervované ryby (např. sardinky v oleji) jsou výbornou volbou – měkké kosti navíc dodají vápník.
  • Vaječné žloutky: Jedno velké vejce obsahuje asi 40 IU vitaminu D, zejména pokud slepice chovaly venku.
  • Obohacené potraviny: V mnoha zemích se vitamin D přidává do mléka, jogurtů, cereálií nebo rostlinných nápojů. V ČR je tento postup méně častý, ale některé výrobky (např. margaríny) vitamin D obsahují.
  • Houby: Lesní houby vystavené UV záření (např. lišky nebo hlíva ústřičná) obsahují vitamin D2. Sušené houby vystavené slunci jsou obzvlášť bohatým zdrojem.

Tip: Zkuste doma “nabíjet” houby vitaminem D – rozložte nakrájené žampiony na slunci na 15 minut před konzumací. Jejich obsah vitaminu D se tím zvýší až 10×!

3. Doplňky stravy: Když slunce a strava nestačí

V našich zeměpisných podmínkách je obtížné získat dostatek vitaminu D pouze ze slunce a potravy, zvláště od října do března. Suplementace se doporučuje prakticky všem věkovým skupinám. Na trhu najdete dvě formy:

  • Vitamin D3 (cholekalciferol): Živočišného původu, považovaný za účinnější formu.
  • Vitamin D2 (ergokalciferol): Rostlinného původu, vhodný pro vegetariány.

Doporučené denní dávky se liší podle věku a zdravotního stavu. Pro většinu dospělých postačí 800-2000 IU denně. Pro přesné dávkování je vhodné nechat si změřit hladinu vitaminu D v krvi – optimální hodnoty jsou 75-150 nmol/l.

Kdo potřebuje vitamin D nejvíc?

Některé skupiny lidí mají vyšší riziko nedostatku a měly by věnovat pozornost dostatečnému příjmu:

  1. Senioři: S věkem klesá schopnost kůže tvořit vitamin D až o 75 %. Navíc starší lidé často tráví méně času venku.
  2. Lidé s tmavší pletí: Vyšší obsah melaninu zpomaluje tvorbu vitaminu D v kůži.
  3. Osoby s nadváhou: Vitamin D se ukládá v tukové tkáni, kde je méně dostupný pro organismus.
  4. Těhotné a kojící ženy: Zvýšená potřeba pro vývoj kostí plodu a novorozence.
  5. Lidé pracující v uzavřených prostorách: Kancelářští pracovníci, noční směny atd.
  6. Vyznavači vysoké SPF ochrany: Pravidelné používání krémů s faktorem nad 15 blokuje tvorbu vitaminu D.

Jak poznáme nedostatek vitaminu D?

Příznaky mohou být nenápadné a často je přičítáme jiným příčinám:

  • Trvalá únava a slabost
  • Časté infekce a pomalé hojení ran
  • Bolesti kostí a svalů
  • Depresivní nálady
  • Vypadávání vlasů

Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit hladinu vitaminu D, je krevní test. Lékaři doporučují preventivní měření zejména u rizikových skupin.

Vitamin D v každodenním životě: Praktické tipy

  1. “Chytré” opalování: 15 minut na slunci bez krému 3× týdně = bezpečná dávka pro tvorbu vitaminu D bez rizika spálení.
  2. Ryby dvakrát týdně: Losos na grilu, sardinky v salátu nebo tuňáková pomazánka – skvělé způsoby, jak získat vitamin D a omega-3 mastné kyseliny zároveň.
  3. Obohacené snídaně: Hledejte cereálie nebo rostlinná mléka s přídavkem vitaminu D.
  4. Doplňky s jídlem: Vitamin D je rozpustný v tucích – užívejte ho s jídlem obsahujícím tuk pro lepší vstřebávání.
  5. Kombinujte s vitaminem K2: Tato kombinace pomáhá směrovat vápník do kostí místo do cév.

Mýty a fakta o vitaminu D

Mýtus: “Stačí jíst zdravě a vitamin D mít budu.”
Realita: Jen málo potravin přirozeně obsahuje významné množství vitaminu D. I při perfektní stravě je obtížné dosáhnout doporučeného příjmu bez slunce nebo doplňků.

Mýtus: “Čím více vitaminu D, tím lépe.”
Realita: Nadměrné dávky (nad 4000 IU/den dlouhodobě) mohou způsobit nevolnost, zvracení nebo poškození ledvin. Vždy dodržujte doporučené dávkování.

Mýtus: “Opalování v soláriu nahradí slunce.”
Realita: Většina solárií emituje hlavně UVA záření, které nepodporuje tvorbu vitaminu D. Navíc zvyšují riziko rakoviny kůže.

Závěr: Vitamin D jako základ pevného zdraví

Vitamin D je nepostradatelný spojenec v péči o celkové zdraví. I když jeho získávání může být v našich podmínkách náročnější, kombinace rozumného pobytu na slunci, vyvážené stravy a vhodné suplementace dokáže zajistit dostatečný příjem. Nezapomínejte, že prevence nedostatku vitaminu D je jednodušší a levnější než řešení zdravotních následků. Pokud máte pochybnosti o svém vitaminovém stavu, nechte si změřit jeho hladinu – jde o rychlý a přesný test, který vám může odhalit cestu k lepšímu zdraví a vitalitě.

Zdroje:

  1. Holick MF. Vitamin D: importance in the prevention of cancers, type 1 diabetes, heart disease, and osteoporosis. Am J Clin Nutr. 20041.
  2. Lips P. Vitamin D deficiency and secondary hyperparathyroidism in the elderly: consequences for bone loss and fractures and therapeutic implications. Endocr Rev. 2001.
  3. Aranow C. Vitamin D and the immune system. J Investig Med. 2011.
  4. Martineau AR. Vitamin D supplementation to prevent acute respiratory tract infections: systematic review and meta-analysis. BMJ. 2017.
  5. Bischoff-Ferrari HA. Effect of Vitamin D on falls: a meta-analysis. JAMA. 2004.
  6. Penckofer S. Vitamin D and depression: where is all the sunshine? Issues Ment Health Nurs. 2010.
  7. Wang TJ. Vitamin D deficiency and risk of cardiovascular disease. Circulation. 2008.
  8. Garland CF. Vitamin D for cancer prevention: global perspective. Ann Epidemiol. 2009.
  9. Holick MF. Sunlight and vitamin D for bone health and prevention of autoimmune diseases, cancers, and cardiovascular disease. Am J Clin Nutr. 2004.
  10. Clemens TL. Increased skin pigment reduces the capacity of skin to synthesise vitamin D3. Lancet. 1982.
  11. Lu Z. An evaluation of the vitamin D3 content in fish: Is the vitamin D content adequate to satisfy the dietary requirement for vitamin D? J Steroid Biochem Mol Biol. 2007.
  12. Kühn J. Vitamin D in eggs and margarine: an update. Eur J Clin Nutr. 2004.
  13. Cardwell G. A Review of Mushrooms as a Potential Source of Dietary Vitamin D. Nutrients. 2018.
  14. Jasinghe VJ. Bioavailability of vitamin D2 from irradiated mushrooms: an in vivo study. Br J Nutr. 2005.
  15. Pludowski P. Vitamin D supplementation guidelines. J Steroid Biochem Mol Biol. 2018.
  16. Tripkovic L. Comparison of vitamin D2 and vitamin D3 supplementation in raising serum 25-hydroxyvitamin D status: a systematic review and meta-analysis. Am J Clin Nutr. 2012.
  17. Institute of Medicine. Dietary Reference Intakes for Calcium and Vitamin D. 2011.
  18. Holick MF. Evaluation, treatment, and prevention of vitamin D deficiency: an Endocrine Society clinical practice guideline. J Clin Endocrinol Metab. 2011.
  19. MacLaughlin J. Aging decreases the capacity of human skin to produce vitamin D3. J Clin Invest. 1985.
  20. Harris SS. Vitamin D and African Americans. J Nutr. 2006.
  21. Wortsman J. Decreased bioavailability of vitamin D in obesity. Am J Clin Nutr. 2000.
  22. Hollis BW. Vitamin D requirements during lactation. Am J Clin Nutr. 2004.
  23. Matsuoka LY. Sunscreens suppress cutaneous vitamin D3 synthesis. J Clin Endocrinol Metab. 1987.
  24. Czech Society for Osteoporosis and Metabolic Bone Diseases. Vitamin D guidelines. 2021.
  25. Iwamoto J. Combined treatment with vitamin K2 and vitamin D3 for osteoporosis. Yonsei Med J. 2012.
  26. Calvo MS. Vitamin D intake: a global perspective of current status. J Nutr. 2005.
  27. Marcinowska-Suchowierska E. Vitamin D toxicity. Front Endocrinol. 2018.
  28. International Agency for Research on Cancer. Exposure to artificial UV radiation and skin cancer. 2006.
Aktuálně

Rizikové faktory jarní únavy: spánek, železo a role mikrobiomu

  • 22 dubna, 20259 května, 2025
  • by budskap

S příchodem jara mnoho lidí překvapivě trápí zvýšená únava, malátnost a nedostatek energie – fenomén lidově zvaný jarní únava. Po dlouhé zimě, kdy byl méně světla a možná jsme se méně hýbali a hůře stravovali, není organizmus nastartovaný hned na plné obrátky. Jarní počasí je navíc proměnlivé a posun času na letní může rozhodit spánkový rytmus. Výsledkem je, že na jaře se můžeme cítit vyčerpaní, i když bychom očekávali opak. Podívejme se na tři hlavní faktory, které k jarní únavě přispívají – nekvalitní spánek, nedostatek železa a stav střevního mikrobiomu – a co s tím můžeme dělat.

Spánek a jarní únava

Změny v délce dne a noční teplotě na jaře mohou ovlivnit spánkové vzorce. Nedostatek kvalitního spánku nebo poruchy spánku mohou vést k únavě a snížení energie:

Cirkadiánní rytmus: Na jaře se může posunout cirkadiánní rytmus, což ovlivňuje kvalitu spánku. Světlo má zásadní vliv na tvorbu melatoninu, hormonu regulujícího spánek. Dlouhé dny mohou narušit přirozený spánkový cyklus.

Doporučení: Dodržujte pravidelný spánkový režim, snažte se spát v dobře větrané místnosti a omezte expozici modrému světlu (např. z mobilních zařízení) před spaním.

Nedostatek železa a únava

Nedostatek železa je častým problémem, který může způsobit únavu. Železo je nezbytné pro tvorbu hemoglobinu, který dopravuje kyslík do buněk:

Příznaky nedostatku železa: Kromě únavy může zahrnovat bledost, dušnost nebo lámavé nehty.

Doporučení: Jezte potraviny bohaté na železo, jako jsou červené maso, ryby, luštěniny nebo listová zelenina. Železo z rostlinných zdrojů je lépe vstřebáváno s vitaminem C (např. citrusy).

Suplementace: Pokud máte podezření na nedostatek železa (např. při chronické únavě), konzultujte s lékařem možnost krevních testů a případné suplementace.

Střevní mikrobiom a únava

Střevní mikrobiom hraje zásadní roli v celkovém zdraví, včetně energie a vitality:

Dysbióza: Nerovnováha střevního mikrobiomu (dysbióza) může vést k únavě. Změny ve stravě během zimy (např. méně čerstvé zeleniny) mohou narušit rovnováhu střevních bakterií.

Vliv mikrobiomu na psychiku: Výzkumy ukazují spojení mezi střevním mikrobiomem a mozkovými funkcemi (tzv. osa střevo-mozek). Nerovnováha mikrobiomu může ovlivnit náladu i energii.

Doporučení: Zařaďte do jídelníčku potraviny bohaté na vlákninu (ovoce, zelenina, celozrnné produkty) a fermentované potraviny (jogurty, kefír). Probiotika mohou pomoci obnovit rovnováhu střevního mikrobiomu.

Další faktory ovlivňující jarní únavu

Vitamin D

Po zimních měsících má mnoho lidí nízkou hladinu vitaminu D kvůli nedostatku slunečního záření. Vitamin D hraje klíčovou roli v imunitním systému i energetickém metabolismu.

Doporučení: Zvažte suplementaci vitaminu D po konzultaci s lékařem nebo zařaďte do jídelníčku potraviny bohaté na vitamin D (např. tučné ryby).

Stres

Chronický stres může výrazně přispět k pocitu vyčerpání.

Doporučení: Praktikujte relaxační techniky jako jógu nebo meditaci. Pravidelný pohyb také pomáhá snižovat hladinu stresových hormonů.

Fyzická aktivita

Na jaře se zvyšuje možnost venkovních aktivit, ale nedostatek pohybu během zimy může způsobit ztrátu kondice.

Doporučení: Začněte s lehkým cvičením nebo procházkami na čerstvém vzduchu.

Jak zmírnit jarní únavu?

  1. Pravidelný režim: Udržujte pravidelný denní režim včetně času na spánek.
  2. Vyvážená strava: Zaměřte se na potraviny bohaté na vitaminy a minerály.
  3. Hydratace: Pijte dostatek vody během dne.
  4. Pobyt na slunci: Využijte slunečné dny pro doplnění vitaminu D.
  5. Snižování stresu: Najděte si čas na odpočinek a relaxaci.

Závěr

Jarní únava je kombinací několika faktorů – od změn v cirkadiánním rytmu přes nedostatek železa až po vliv střevního mikrobiomu. Můžete ji zmírnit jednoduchými kroky, jako je zlepšení stravy, pravidelný pohyb a péče o kvalitu spánku. Pokud však příznaky přetrvávají nebo se zhoršují, doporučuje se konzultace s lékařem.

Zdroje

  1. “Seasonal Affective Disorder and Fatigue: The Role of Sleep and Circadian Rhythms” – Journal of Affective Disorders.
  2. “Iron Deficiency and Fatigue in Adults: A Review of Current Literature” – American Journal of Medicine.
  3. “Gut Microbiota and Fatigue: Exploring the Connection” – Microbiome Journal.
  4. MedlinePlus – informace o vlivu vitaminu D na zdraví.
  5. Národní zdravotnický informační portál (NZIP) – doporučení pro zdravý životní styl.
  6. WHO – obecné informace o výživě a prevenci únavy spojené s nedostatkem živin.
Doporučené články

Sezónní alergie: nové postupy v léčbě a diagnostice

  • 15 dubna, 202526 června, 2025
  • by CRS Webmaster

Sezónní alergie neboli pylová rýma trápí miliony lidí každý rok, zejména na jaře. Jde o vůbec nejčastější imunologickou poruchu na světě – odhadem postihuje 15–40 % populace a ovlivňuje životní pohodu asi 400 milionů lidí​.

Typické jsou vodnatá rýma, kýchání, svědění očí a nosu, ucpaný nos, ale i obecné příznaky jako únava a horší soustředění. V posledních letech přicházejí odborníci s aktualizovanými doporučeními pro diagnostiku a léčbu alergické rýmy (ARIA guidelines), aby byla péče účinnější a více zaměřená na potřeby pacienta.

Moderní přístup k léčbě: Největší důraz kladou nová doporučení na pravidelné užívání intranasálních kortikosteroidů (INCS) u středně těžké a těžké alergické rýmy​. Nosní kortikosteroid totiž lépe tlumí všechny příznaky rýmy než běžná antihistaminika​. Přidání antihistaminika ústy k nosnímu spreji se rutinně nedoporučuje, protože nepřináší prokázaný další efekt​.

Naopak u velmi silné sezónní rýmy mohou lékaři zvolit kombinaci nosního kortikosteroidu a nosního antihistaminika v jednom spreji pro rychlejší úlevu – studie ukazují, že kombinační sprej (např. azelastin + flutikason) uleví od obtíží rychleji než samotný kortikosteroid​. Důležité je také zohlednit preference pacienta: někdo upřednostní léčbu jen v sezóně při potížích, jiný raději preventivně denně. Tradičně se doporučovalo užívat léky denně po celou pylovou sezónu, ale mnoho pacientů je v praxi bere jen „dle potřeby“ podle svých symptomů​. Nový přístup ARIA proto pracuje i s tzv. léčbou “podle potřeby” – u lehčích forem lze léky brát jen při obtížích, zatímco u těžších forem je vhodná pravidelná léčba po dobu expozice alergenům​. Díky mobilním aplikacím (např. ARIA-MASK) a real‑world datům se daří lépe pochopit chování pacientů a upravovat doporučení tak, aby léčba byla co nejúčinnější a zároveň pro pacienty přijatelná​.

Diagnostika a individuální péče: Základem rozpoznání sezónní alergie je pečlivá anamnéza – typické obtíže ve stejném ročním období (jaro/léto) nasvědčují pylové alergii. Pro potvrzení diagnózy alergologové provádějí kožní prick testy nebo krevní testy na specifické IgE protilátky​. 

Tím se určí, na které pyly je pacient citlivý, což pomůže naplánovat léčbu a případnou alergenovou imunoterapii. Právě alergenová imunoterapie (tzn. „očkování“ proti alergii) je jediná léčba, která může změnit přirozený průběh nemoci – při pravidelném podávání alergenu v rostoucích dávkách si tělo vytvoří toleranci​. Imunoterapie (podjazykové kapky/tablety nebo injekce) se doporučuje hlavně pacientům, u nichž běžné léky alergii dostatečně nekontrolují, nebo pokud chtějí dlouhodobé řešení​. Dnešní guidelines rovněž zdůrazňují koncept „jednotných cest dýchacích“ – alergická rýma bývá propojená s astmatem. Až 20–40 % alergiků může mít i astma​, proto je nutné se pacienta zeptat na příznaky dušnosti a kašle a v případě podezření provést vyšetření funkce plic. Léčba rýmy (např. nosními kortikosteroidy) totiž může zlepšit i průběh astmatu​. Důraz se také klade na prevenci – např. začít s léčbou ještě před začátkem pylové sezóny, nosit sluneční brýle venku, proplachovat nos fyziologickým roztokem a sledovat aktuální pylové zpravodajství.

Závěr: Aktualizované ARIA guidelines přinášejí efektivnější a personalizovanou léčbu sezónní alergie. Hlavním pilířem jsou lokální kortikosteroidy do nosu, případně v kombinaci s antihistaminikem u těžších případů. 

Důležité je potvrdit diagnózu alergologickým testem a zjistit konkrétní alergeny – nejen kvůli cílené léčbě, ale i kvůli možnostem imunoterapie, která jako jediná může alergii „léčit“ dlouhodobě. Moderní přístup též respektuje preference pacienta (kontinuální vs. příležitostná léčba) a propojení s astmatem. Díky tomu všemu mohou alergici lépe zvládat pylovou sezónu a minimalizovat dopad alergie na kvalitu života​

 

 

Zdroje:

  1. Bousquet et al. Next-generation Allergic Rhinitis and Its Impact on Asthma (ARIA) guidelines… J Allergy Clin Immunol. 2020 – doporučení k léčbě AR​
  2. Klimek et al. ARIA guideline 2019: Treatment of allergic rhinitis in German health system Allergol Select. 2019 – účinnost nosních steroidů vs. antihistaminik​
  3. EAACI (Patients) – Allergic Rhinitis – Diagnosis: potvrzení diagnózy prick testy/IgE​
  4. Bousquet et al. ARIA-EAACI care pathways for allergen immunotherapy Allergy. 2019 – imunoterapie jako jediná ovlivňuje průběh alergie​
  5. Greiner et al. Allergic rhinitis is the most common immunologic disorder… Allergies (MDPI). 2023 – prevalence AR 15–40 % globálně, vliv na kvalitu života​
    ​
Výzkumy a studie

Vědci: Olovnaté nanočástice obcházejí ochranu mozku a poškozují nervové buňky

  • 10 dubna, 20259 května, 2025
  • by budskap

Vědci zjistili, že nanočástice olova mohou vstoupit do mozkové tkáně přímo přes čichové buňky, aniž musí překonávat takzvanou hematoencefalickou bariéru. Ta odděluje vnitřní prostředí mozku od cévního systému v těle, a brání tak tomu, aby do něj vstupovaly škodlivé látky. “Potvrdili jsme, že olovnaté nanočástice se mohou dostat do mozku přes čichový nerv a hromadit se ve specifických oblastech mozku,” řekla vedoucí laboratoře molekulární morfogeneze ÚŽFG Marcela Buchtová. Objev je podle ní zásadní pro pochopení toho, jak jsou nanočástice neurotoxické a že může mít znečištění ovzduší dopad na nervový systém člověka.

Studie prokázala, že zejména olovnaté nanočástice s nízkou rozpustností mají tendenci se v mozku hromadit a jejich odstranění je velmi obtížné. I po dlouhé době, kdy mozek nebyl částicím vystaven, zůstávaly podle vědců v mozkové tkáni vysoké hladiny olova, zejména v oblasti klíčové pro paměť a učení. “Vidíme jasnou souvislost mezi expozicí olovnatým nanočásticím a vznikem změn typických pro neurodegenerativní onemocnění. Dochází i k poškození bariéry, která normálně reguluje transport látek mezi krví a mozkem, a tím dále zvyšuje riziko neurotoxických účinků těchto nanočástic,” uvedla Buchtová.

Vědci uvedli, že olovo může v nervové soustavě napodobovat vápník, jelikož je mu chemicky podobné. Vápník je důležitý pro správné fungování mnoha buněčných procesů, například pro buněčnou signalizaci. Studie podle vědců odhalila, že vystavení olovnatým nanočásticím způsobuje nerovnováhu prvků v mozkové tkání, což může dál negativně ovlivnit nervovou soustavu. Výsledky navazují na předchozí studie, které se zabývaly účinky nanočástic kovů na plíce, játra a ledviny.

Vědci zkoumali i možnosti, jak negativní účinky olovnatých nanočástic na nervovou tkáň zmírnit. Pomoci může podle nich použití takzvaného inhibitoru GSK-3.

Znečištění ovzduší je podle odborníků globálním problémem, zejména v městských a průmyslových oblastech. Olovnaté nanočástice, které se do vzduchu dostávají například z průmyslové výroby či spalováním fosilních paliv, mohou podle nich představovat skryté nebezpečí.

Aktuálně

Jesenická nemocnice letos zprovozní vlastní mamografické pracoviště

  • 10 dubna, 202524 dubna, 2025
  • by budskap

“Většinu nezbytných administrativních kroků se nám již podařilo úspěšně dokončit, a proto dnes můžeme říct, že nové mamografické pracoviště zahájí provoz do konce letošního roku. Aktuálně finalizujeme poslední administrativní formality a připravujeme vše potřebné pro pořízení přístrojového vybavení. Věříme, že se nám podaří vytvořit moderní pracoviště, které výrazně přispěje ke zvýšení dostupnosti specializované péče pro ženy z celého regionu,” uvedl Ševčík.

Mamografický screening je důležitý pro včasné odhalení rakoviny prsu, což výrazně zvyšuje úspěšnost léčby. V České republice mají ženy od 45 let nárok na bezplatné preventivní mamografické vyšetření každé dva roky. Každý rok lékaři v ČR nádor prsu diagnostikují asi u 7500 žen. Ročně tomuto typu nádoru podlehne v Česku asi 1800 žen, přičemž od zavedení pravidelného vyšetřování zdravých žen se úmrtnost snížila o třetinu. Více než 40 procent žen nad 45 let ale na tato vyšetření nechodí.

Dostupnost mamografického vyšetření v místě bydliště je podle odborníků zásadní pro zajištění pravidelné prevence. “Z vlastní praxe vím, že řada žen z našeho regionu mamografický screening neabsolvovala, protože dostupná pracoviště byla příliš daleko a cesta na vyšetření pro ně představovala značnou komplikaci. O to víc si vážím toho, že jsme v naší nemocnici mohli poskytnout zázemí pro vznik nového mamografického pracoviště. Věřím, že díky této změně bude mít více žen přístup k důležité preventivní péči přímo v místě, kde žijí,” uvedla předsedkyně představenstva Nemocnice AGEL Jeseník Jana Chrastinová.

Skupina AGEL provozuje v České republice 14 nemocnic a řadu dalších zdravotnických zařízení. V Olomouckém kraji do skupiny patří kromě jesenické nemocnice další tři nemocnice v Prostějově, Přerově a ve Šternberku. Kromě lůžkových a ambulantních zařízení zajišťuje AGEL provoz lékáren, laboratoří, distribuční společnosti a dalších specializovaných zdravotnických zařízení.

Navigace pro příspěvky

1 2 3 4 … 58

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS