Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

První dítě ženě s transplantovanou dělohou se narodilo ve…

  • 30 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Stockholm/Praha 2. října (ČTK) – Před pěti lety, 3. října 2014, bylo oznámeno, že v září 2014 přišlo ve Švédsku na svět první dítě z transplantované dělohy. Embryo chirurgové v Göteborgu ženě, která se kvůli genetické poruše narodila bez dělohy, předtím úspěšně implantovali. Šestatřicetiletá žena navíc dostala orgán od své matky, proto se její dítě narodilo ze stejné dělohy jako kdysi ona sama.

Transplantace dělohy je poměrně nový zákrok, poprvé se o ni pokusili na přelomu tisíciletí v Saúdské Arábii, zákrok však nedopadl úspěšně. Vůbec první těhotnou ženou s transplantovanou dělohou se v roce 2013 stala dvaadvacetiletá Turkyně Derya Sertová, ta ale po osmi týdnech potratila. Dělohy se ve světě transplantují i od mrtvých dárkyň, v prosinci 2017 se takové pacientce v Brazílii narodilo dítě.

První transplantaci dělohy v ČR provedli lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v dubnu 2016. Pacientkou byla třicetiletá žena s vrozenou vadou, která jí neumožňovala mít dítě, a dárkyní její třiapadesátiletá matka. První dítě matce s transplantovanou dělohou se v ČR narodilo 29. srpna letošního roku v motolské nemocnici v Praze. Císařským řezem porodila sedmadvacetiletá žena, která podstoupila transplantaci dělohy v roce 2017.

Podle motolské nemocnice se ve světě u žen s transplantovanou dělohou dosud podařilo 20 porodů, vedle ČR, Švédska a Brazílie to bylo v USA nebo Indii.

 

Zpravodaj

Lékařská fakulta otevřela novou budovu pro výuku a výzkum

  • 29 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 30. září (ČTK) – Novou budovu pro teoretickou výuku a výuku anatomie otevřela v areálu v Motole 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Budovu za více než 200 milionů korun z většiny financovalo ministerstvo školství. V ČR je celkem osm anatomických ústavů.

„Od roku 1953 jsme neměli vlastní objekty teoretických ústavů. Sídlili jsme na Albertově v prostorách 1. lékařské fakulty,“ uvedl děkan fakulty Vladimír Komárek. Areál v sousedství motolské vozovny dnes vlastněný Českým vysokým učením technickým dříve využívala vojenská katedra lékařské fakulty.

Dostavba zadního traktu byla třetí etapou výstavby v areálu 2. lékařské fakulty u Plzeňské ulice v Motole. V novém objektu sídlí deset pracovišť, zejména Anatomický ústav, který má k dispozici také 20 pitevních stolů, velkokapacitní chladicí box, dva operační sály, ultrazvuk, ale i 3D tiskárnu. Ročně se tam bude výuce a výzkumu věnovat asi 400 studentů zejména všeobecného lékařství, ale i bakalářských všeobecných sester nebo fyzioterapie.

Od právě začínajícího akademického roku fakulta navýšila po zvýšení dotace od ministerstva počet přijatých studentů. „Kdybychom to dělali ve starých prostorách, kapacita by nestačila,“ dodal Komárek. Vláda loni schválila finance na navýšení počtu studentů o 15 procent, za 11 let na něj vydá 6,8 miliardy korun.

V současné době studuje na sedmi lékařských fakultách v Česku asi 21.000 lidí, absolventů je kolem 2000 každý rok.

Zpravodaj

Až 150.000 dětí potřebuje podle odhadů odborníků péči psychiatra

  • 25 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 26. září (ČTK) – Až 150.000 českých dětí potřebuje podle odhadů odborníků péči psychiatra či klinického psychologa. Specialistů pro děti je ale asi 120, na vyšetření se tak čeká dva měsíce i půl roku. Novinářům to dnes řekli zástupci sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

„V rámci reformy psychiatrické péče v ČR se při podrobném pohledu ukazuje, jak moc a jak významně je tato problematika zanedbaná,“ uvedl předseda sekce Jaroslav Matýs. Síť dětské psychiatrie podle něj prakticky neexistuje a je třeba ji vybudovat. Změny se musí podle něj udát nejen v resortu zdravotnictví, ale i školství a sociální péče, které se na péči o dětské psychiatrické pacienty podílejí.

Na zahájení reformy psychiatrické péče o dospělé přišlo z evropských fondů více než 3,5 miliardy korun. V dalším programovacím období se zaměří na péči o děti. Podpora bude také z fondů Evropského hospodářského prostoru a Norska, kam přispívá také Island a Lichtenštejnsko.

Jedním z cílů reformy je podle Matýse mít až 200 dětských psychiatrů, zhruba dva na každý okres. V některých regionech, například na Prachaticku, chybí už teď. „Záleží na regionu. V Praze budou čekací lhůty kolem dvou měsíců. Někdy ale rodiče trvají na konkrétním lékaři, což čekání prodlužuje,“ doplnil Ivo Paclt z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Akutní péče je podle nich dostupná jen v krajských nemocnicích.

Někteří ambulantní lékaři musí kvůli naplněnosti dočasně i přerušit přijímání nových pacientů. Podle Matýse se jedná se zdravotními pojišťovnami o finanční bonifikaci lékařů, kteří se věnují složitějším diagnózám. Více vyplatit by se jim mělo i věnovat se akutním případům, které je jinak nutné hospitalizovat.

„Pacientů přibývá, protože přibývá zátěžových faktorů,“ řekl Paclt. Problémy se objevují už před narozením, například komplikovaná těhotenství, v riziku jsou i děti nedonošené nebo po umělých oplodněních. Více je i vnějších příčin, jako jsou rozvody rodin, ale i příliš vysoké nároky rodičů a orientovanost na vysoký výkon.

Asi jedno procento dětí podle Paclta trpí psychotickým onemocněním jako jsou dětské a dorostové schizofrenie. Mezi méně závažné poruchy patří například porucha pozornosti (ADHD), která je až ze 75 procent léčitelná léky a psychoterapií. Nejčastější je úzkostná porucha související často se školou nebo vztahy v rodině, často se projevuje i psychosomaticky, například bolestmi břicha. Depresivní poruchy se u dvou procent dětí objeví už před pubertou, později u pěti až šesti procent.

Z těžkých poruch se pozornost v poslední době věnuje hlavně autismu, kdy má asi 70 procent dětí zároveň mentální retardaci. „Rodiče dětí s těžkou mentální retardací jsou většinou méně schopní prosazovat svoje zájmy než je to v případě rodičů dětí s autismem,“ dodal Paclt.

 

Zpravodaj

Přibývá pacientů s rakovinou prostaty, bude jich 80.000

  • 24 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Brno 25. září (ČTK) – Pacientů s rakovinou prostaty rapidně přibývá, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA) Dana Lipovská. Podle ní je nyní v České republice přes 63.000 mužů se zhoubným nádorem prostaty a podle prognóz jejich počet do roku 2020 vzroste na 80.000. Nejefektivnější léčbou je operační odstranění prostaty a semenných váčků. Urologické oddělení FNUSA provedlo za posledních 20 let přes 2000 těchto operací.

V počtu odoperovaných pacientů je to podle Lipovské nejvíce na Moravě. Operace přes 20 let provádí primář urologie Petr Filipenský. „První radikální prostatektomii jsem provedl v říjnu roku 1997. Nejmladší pacient, kterého jsem operoval, měl 37 let, nejstaršímu bylo 82 let,“ uvedl Filipenský. Dodal, že nejstarší pacient je dodnes aktivním sportovcem.

Karcinom prostaty je podle Lipovské nejčastějším nádorovým onemocněním mužů. „Netýká se jen starších mužů, ale v posledních letech narůstá i počet mladších věkových kategorií. Pro prevenci je důležité přijít včas k vyšetření. Obecně urologické společnosti doporučují s vyšetřením začít kolem padesátého roku věku,“ řekla Lipovská.

Mladší muži by měli jít na vyšetření, pokud mají rakovinu prostaty v rodině s ohledem na riziko dědičnosti. „Z mé praxe mohu uvést případ, kdy jsem v jedné rodině operoval pro karcinom prostaty tři bratry a syna jednoho z nich,“ poznamenal Filipoenský.

Urologie ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně má několik nosných programů. Jedním z nich je uroonkologický. Urologická onkologie poskytuje pacientům komplexní péči v úzké mezioborové spolupráci mezi urologií a chirurgickou onkologií s výjimkou radioterapie, kterou pacienti podstupují v Masarykově onkologickém ústavu. Urologické oddělení FNUSA ročně ambulantně ošetří asi 28.000 pacientů a provede přes 2500 operací.

 

zdroj: obrázek

Zpravodaj

Vědci budou mapovat šíření bakterií odolných vůči lékům ve…

  • 24 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 25. září (ČTK) – Evropští vědci pod vedením svých kolegů z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze budou mapovat, jak se bakterie odolné účinku antibiotik šíří v odpadních vodách, a současně zjišťovat typy genů, které tyto bakterie činí rezistentní vůči antibiotikům. Následně vypracují mezinárodní metody odběru a analýzy vzorků odpadních vod. ČTK to dnes sdělila VŠCHT v tiskové zprávě. Cílem tříletého projektu je zabránit šíření bakterií, které jsou odolné vůči běžně užívaným antibiotikům, například penicilinu.

Na problém pravidelně upozorňuje Světová zdravotnická organizace nebo Lékaři bez hranic. Kvůli neúčinnosti antibiotik vůči bakteriím ve světě totiž ročně umírají stovky tisíc lidí. Antibiotika se stávají neúčinnými, když se bakterie geneticky pozmění tak, že jim léky nemohou ublížit.

„Pokud trvá působení antibiotik dostatečně dlouho, kultury bakterií si vytvoří obranné mechanismy a uloží si je do své DNA. Další generace bakterií jsou pak rezistentní vůči určitým antibiotikům, aniž jim byly v minulosti vystaveny, a tuto rezistenci mohou šířit dál,“ uvedla Kateřina Demnerová z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT. Právě její skupina a skupina Jana Bartáčka z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT povede spolu se zástupci nizozemské Technické univerzity v Delftu, dánské univerzity v Aalborgu, portugalské katolické univerzity a Evropského centra excelence pro udržitelné technologie vody výzkum zaměřený na rezistentní patogeny v odpadních vodách.

Podle vědců je šíření rezistentních kmenů bakterií spojeno s vývojem a masivním užíváním antibiotik. Tyto kmeny vznikají nejen v tělech nemocných pacientů, ale mohou se pak šířit a vznikat i v odpadních vodách z objektů, kde se tito pacienti léčí. „Bohužel nejde pouze o nemocnice, ale i o domácnosti a v neposlední řadě o zemědělské objekty. Zdaleka největší objemy antibiotik se aplikují v chovu zemědělských zvířat,“ doplnila Demnerová.

Podle Bartáčka problém rezistentních patogenů v odpadních vodách je i přesto, že voda prochází čistírnou. „Většina patogenů sice nepřežije čištění, jejich genetická informace se však může šířit dál přenosem na jiné, nepatogenní bakterie, které se v čistírnách běžně množí a mohou se dostat do řek nebo podzemních vod,“ doplnil k důvodům výzkumu Bartáček.

 

Zpravodaj

Pro přístup k lékovému záznamu nebude nutný souhlas pacienta

  • 23 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 24. září (ČTK) – Ošetřující lékaři a lékárníci budou mít přehled o všech lécích, které má pacient předepsané. Sněmovna dnes opětovně schválila vládní novelu, která takzvaný lékový záznam pacienta zavede. Odmítla senátní návrh, aby pacient musel dát lékárníkovi k nahlížení do seznamu svých léků kvůli obavám ze zneužití dat aktivní souhlas. Podle schváleného znění předlohy, jak ji dostane k podpisu prezident, bude mít pacient právo vstup do databáze zakázat.

Novela také zavede úhradu většiny ceny léčebného konopí z veřejného zdravotního pojištění. Upraví navíc distribuci léčiv do lékáren, což chtěla horní komora z předlohy vypustit.

Pojišťovny budou podle novely platit z 90 procent cenu 30 gramů léčebného konopí pro jednoho pacienta měsíčně. Případné vyšší množství konopí až do 180 gramů by podléhalo souhlasu revizního lékaře. Podle ministerstva zdravotnictví by plná úhrada 180 gramů měsíčně na jednoho pacienta vyšla na 1,3 miliardy korun ročně, zatímco přijaté většinové hrazení bude stát pro 3000 pacientů kolem 200 milionů korun ročně.

Počet pacientů, kteří užívají léčebné konopí, se k letošnímu květnu zvýšil na 665 a lékaři jim předepsali přes pět kilogramů konopí. Loni za celý rok to bylo 447 pacientů a 4,8 kilogramu předepsaného konopí. Podle odborníků ale chybí data o úspěšnosti léčby, zejména u rakoviny. Konopí se předepisuje i lidem s roztroušenou sklerózou a AIDS. Většina pacientů je má na chronickou bolest, na níž nezabírají jiné léky.

Úpravu o distribuci léčiv prosadil ve Sněmovně navzdory nesouhlasu ministerstva zdravotnictví Daniel Pawlas (KSČM) a týká se zajištění dostupnosti léků. Každý distributor léčivých přípravků by se mohl v dobrovolně převzaté povinnosti veřejné služby zavázat k zásobování lékáren do dvou pracovních dnů od obdržení objednávky. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dnes uvedl, že ustanovení se nebude v praxi využívat, neboť ve Sněmovně je před prvním čtením vládní novela, která zavede pro distribuci léků jasná pravidla.

Ošetřující lékaři a lékárníci, ale i zdravotničtí záchranáři budou mít v návaznosti na elektronické recepty podle vládní novely přehled o všech lécích, které má pacient předepsané. Lékový záznam by mohl zamezit vícečetnému předepisování léků nebo předepisování léků, které mají vzájemně nežádoucí účinky. V současnosti má lékař přehled pouze o lécích, které pacientovi sám předepsal. Lékárník může zkontrolovat jen přípravky na předložených receptech.

Zpravodaj

Veterináři v Praze znehodnotili 122 kg problematického masa

  • 22 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 23. září (ČTK) – Veterinární inspektoři minulý týden při noční kontrole v Praze znehodnotili barvou 122 kilogramů problematického masa. Dopravci překládali například ryby nebo mléčné výrobky na parkovišti v Praze 4 a podle inspektorů nedodrželi hygienické předpisy. Hrozí jim sankce až 50 milionů korun. ČTK o tom dnes informoval mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer.

Zboží bylo dovezené ze zahraničí. „Pochybení spočívalo v překládce a manipulaci s produkty mimo provozovnu schválenou pro distribuci živočišných produktů, kdy nemohly být a nebyly dodrženy požadavky na hygienu manipulace a systémy pro zabezpečení zdravotní nezávadnosti produktů,“ uvedl mluvčí. Podle SVS hrozilo nebezpečí kontaminace a některé produkty navíc nebyly označeny.

„Na místě inspektoři zkontrolovali celkem tři subjekty, z toho dva nebyly registrovány pro přepravu živočišných produktů a jeden neinformoval příslušnou krajskou veterinární správu o používání dotčeného vozidla tak, aby mohla být provedena jeho kontrola,“ sdělil Majer. Zásilky za zahraničí nebyly řádně nahlášeny. Inspektoři také zjistili, že jedno z vozidel nemělo chladící jednotku, stěny a podlahy byly z nevhodných nečistitelných materiálů a vnitřek byl navíc špinavý.

„Případ bude s jednotlivými subjekty řešen v přestupkových řízeních,“ dodal Majer. Za uvádění produktů do oběhu z neschváleného zařízení hrozí přepravci sankce až deset milionů korun, za nedodržení požadavků na bezpečnost potravin sankce až 50 milionů korun.

 

Zpravodaj

Nádorem mízních uzlin onemocní v ČR každý den pět…

  • 19 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 19. září (ČTK) – Nádorem mízních uzlin neboli lymfomem onemocní v ČR každý den pět pacientů, ročně je to asi 1800. Většina typů lymfomů je vyléčitelná, prognóza se zlepšila nejvíc ze všech nádorů. Na tiskové konferenci to dnes řekl Pavel Klener z Ústavu patologické fyziologie 1. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V léčbě nebo vyléčených je asi 11.000 pacientů.

„Prognóza lymfomu se možná ze všech nádorových onemocnění zlepšila nejvíce,“ uvedl Klener. Pro pacienty je dostupné celé spektrum léčby včetně biologické a imunoterapie. U Hodgkinova lymfomu, který postihuje zejména mladé muže, se vyléčí 90 až 95 procent pacientů. U nejčastějších typů se vyléčí více než polovina pacientů. „Záleží na rozsahu postižení,“ dodal.

Lymfom je společný název pro několik desítek nádorových onemocnění. Typy se liší průběhem, prognózou i léčbou. „Charakteristické je postižení mízních uzlin, které jsou často zvětšené, ale nebolestivé. Nemocný nemusí mít v úvodu žádné příznaky, onemocnění se ukáže například při jiném vyšetření,“ řekl David Belada z IV. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Může vzniknout kdekoli v těle. Jde o onkologické onemocnění jednoho druhu bílých krvinek, které tvoří lymfatickou tkáň. Projeví se nejčastěji únavou, hubnutím, pocením, horečkou bez infekční příčiny. Mohou se objevit také bolesti břicha, zhoršený dech nebo kašel. Nemoc má podle Klenera genetickou příčinu, kromě běžného zdravého životního stylu neexistuje žádná prevence, která by snížila riziko vzniku. „Nejlepší prevence je chodit na preventivní prohlídky. Běžný rentgenový snímek hrudníku a ultrazvuk břicha pomůže odhalit nejen počáteční stádium lymfomu, ale případně i jiná onemocnění,“ dodal Klener.

Non-Hodgkinovy lymfomy se mohou vyskytnout v jakémkoli věku, opět častěji u mužů, střední věk při diagnóze je 50 let. Celkově se výskyt pohybuje v rozmezí 2,6 až 2,9 případu na 100.000 obyvatel. Muži onemocní častěji než ženy, v poměru tři ku dvěma. V Evropě i USA jsou dva vrcholy výskytu onemocnění, a to ve 30. a 60. roce života.

Péče o nemocné s lymfomy se v ČR soustřeďuje do specializovaných center. Komplexní léčbu poskytuje sedm center, kde je také možnost v případě potřeby provést transplantaci krvetvorných buněk. Hlavní léčebnou metodou Non-Hodkginova lymfomu je chemoterapie, eventuálně transplantace kostní dřeně. K zastavení rakoviny mízních uzlin také napomáhá cílená biologická léčba. Pacientům je k dispozici skupina Lymfom HELP, případně specializovaný web. Informace jsou dostupné i formou komiksu.

 

Zpravodaj

Podzimní Srdíčkové dny od 23. do 27. září

  • 17 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 18. září 2019 (PROTEXT) – V týdnu od 23. do 27. září pořádá Život dětem o.p.s. tradiční Srdíčkové dny. Dobrovolníci ze středních škol a učilišť vyrazí opět do ulic svých měst, aby kolemjdoucím nabídli sbírkové předměty. Tentokrát to budou oblíbené magnetky se zvířátky za 30 Kč a různobarevné propisovací tužky rovněž za 30 Kč. Z výtěžku sbírky Život dětem dalším rodinám s vážně nemocnými dětmi, o které se jeden z rodičů musí starat vlastně celý den. Tváří těchto Srdíčkových dnů jsou dvě sestřičky, Karolínka a Michalka. Mají stejnou, velmi zákeřnou a bohužel nevyléčitelnou nemoc. Přitom na začátku, pár měsíců po porodu, se zdálo, že jsou obě holčičky zdravé. Když byl ale Karolínce rok a půl, začala se špatně pohybovat a rodičům se měnila před očima. Běhali s ní po nejrůznějších vyšetřeních, až se nakonec dozvěděli velmi zdrcující diagnózu. Jejich Karolínka trpí vzácným genetickým onemocněním – mukopolysacharidózou. A za pár dnů čekala rodiče další rána. V té době už měli tříměsíční Michalku. Lékaři udělali testy i u ní a zjistili, že malá Michalka má bohužel stejně jako Karolínka mukopolysacharidózu. Rodiče se s touto pro ně dosud zcela neznámou zákeřnou nemocí začali seznamovat. Zjistili, že zdravé, většinou hyperaktivní dítě, se postupně přestane vyvíjet, ztrácí pohybové, později i komunikační, a dokonce i polykací schopnosti, až je nakonec zcela upoutané na lůžko a zůstává ve všem odkázané na péči svých blízkých. Dožívá se průměrně patnácti let až dvaceti let. Pro rodiče dětí s touto nemocí je velmi těžké žít s vědomím, že takový osud čeká obě holčičky. Starší Karolínka má už dneska problémy s pohybem, na mladší blonďatou Michalku tyto změny teprve čekají. Bohužel neexistuje žádný lék, který by je před tímto tragickým osudem ochránil. Rodiče budou potřebovat nejrůznější pomůcky, které jim péči o jejich nemocné dcery usnadní. V tom jim můžeme pomoci my. Hodně síly, energie a osobní statečnosti ale musejí v sobě najít sami.

Pomozte Karolínce a Michalce na jejich velmi těžké cestě a kupte si od dobrovolníků magnetku nebo propisovací tužku. A pokud náhodou dobrovolníky nepotkáte, můžete se podívat na webové stránky: www.zivotdetem.cz a v e-shopu si můžete objednat ty předměty, které se Vám budou líbit. Přispět můžete pochopitelně také zasláním dárcovské SMS ve tvaru DMS ZIVOTDETEM60 na číslo 87777. Pomoci můžete taky zasláním příspěvku na sbírkový účet 83297339/0800 s variabilním symbolem 1234.

Život dětem ze srdce děkuje všem, kterým osud nemocných dětí není lhostejný.

Kontakt:

MgA. Maria Křepelková – ředitelka Život dětem o.p.s.

mobil: 603216461

mail: maria.krepelkova@zivotdetem.cz

 

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.

PROTEXT

 

Zdroj obrázku.

Doporučené články

Celosvětová kampaň vznikla u piva

  • 16 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Nevím jak vy, ale já sama do nedávna ani netušila, co to Movember  vlastně je. Ale jak se říká: ,, ZDRAVÍ MÁME JENOM JEDNO“, tak si pojďme společně říct, co se k nám v blízké době vlastně blíží.

Movember je charitativní kampaň, která mění pohled na zdraví mužů. Zabývá se nejen hrozbou rakoviny prostaty a varlat, tato kampaň má mnohem více cílů. Upozorňuje také na problematiku duševního zdraví a sebevražd. Ne jen ženy, ale i muži by měli pravidelně navštěvovat svého lékaře.

Proč vlastně MOVEMBER?

Název vznikl odvozením od angl. MO- česky knír, který si tvz. MO bratrové nechávají narůst jako symbol této kampaně v průběhu měsíce listopad – angl. NOVEMBER.

 

Jak to všechno začalo?

Přesně před patnácti lety seděla partička kamarádů v jedné z australských hospod u piva. Společně narazila na téma charit zabývajících se zdravím žen, ale sami si uvědomili, že chlapi postrádají něco, kde by mohli angažovat ve jménu vlastního zdraví. Během další diskuze o módě a posledních trendech vzešla myšlenka přinést alespoň na jeden měsíc zpátky do módy opět knír, užít si tak přitom trochu srandy a současně vydělat nějaké peníze pro dobrou věc.

Austrálie byla dobyta. MOVEMBER se posunul na mezinárodní úroveň (Anglie, Irsko, Nový Zéland, Kanada a Spojené státy). Celá tato kampaň se rozrostla do dalších pěti zemí a je nám ctí, že Česká republika je jednou z nich společně s Finskem, Holandskem, Španělskem a Jihoamerickou republikou.

Za dobu své existence nasbírali MO-bratři několik desítek milionů dolarů na boj proti rakovině. Rakovina prostaty, varlat, psychické problémy, nedostatek pohybu – nejběžnější zdravotní problémy a komplikace mužů. Rakovina prostaty je v České republice nejčastější formou nemoci. Podlehlo až 1 600 pacientů.

 

Nepodceňujte vyšetření 

Navzdory svému relativně nízkému výskytu v porovnání s jinými nádory představují nádory varlat nejčastější nádorové onemocnění mladých mužů (maximum mezi 25–39 lety) a jejich výskyt během posledních desetiletí vzrůstá. Nejvyššího výskytu dosahují tumory varlat ve vyspělých zemích, první místo zaujímá Norsko, Česká republika zaujímá celosvětově sedmou pozici.

Nádory varlat patří v porovnání s ostatními nádorovými onemocněními v populaci mezi ta relativně vzácná. U mladých mužů však představují nejčastější nádorové onemocnění, a proto si zaslouží pozornost. V případě včasného záchytu jsou nádory varlat velmi dobře léčitelné a právě včasným odhalením onemocnění si mohou mladí muži nejvíce pomoci.

V současnosti se  počet nových pacientů zvyšuje v průměru o 5 000 každý rok, proto vyšetření nepodceňujte. Onemocnění postihuje nejčastěji muže vyššího věku, není však úplnou vzácností ani u jedinců mladších.

 

 

 

 

 

 

Stránkování příspěvků

1 … 58 59 60 61 62

Kalendář akcí

Únor

Březen 2026

Duben
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
30
31
1
2
3
4
5
Událost pro Březen

31

Žádné události
Událost pro Duben

1

Žádné události
Událost pro Duben

2

Žádné události
Událost pro Duben

3

Žádné události
Událost pro Duben

4

Žádné události
6
7
8
9
10
11
12
Událost pro Duben

5

Žádné události
Událost pro Duben

6

Žádné události
Událost pro Duben

7

Žádné události
Událost pro Duben

8

Žádné události
Událost pro Duben

9

Žádné události
Událost pro Duben

10

Žádné události
Událost pro Duben

11

Žádné události
13
14
15
16
17
18
19
Událost pro Duben

12

Žádné události
Událost pro Duben

13

Žádné události
Událost pro Duben

14

Žádné události
Událost pro Duben

15

Žádné události
Událost pro Duben

16

Žádné události
Událost pro Duben

17

Žádné události
Událost pro Duben

18

Žádné události
20
21
22
23
24
25
26
Událost pro Duben

19

Žádné události
Událost pro Duben

20

Žádné události
Událost pro Duben

21

Žádné události
Událost pro Duben

22

Žádné události
Událost pro Duben

23

Žádné události
Událost pro Duben

24

Žádné události
Událost pro Duben

25

Žádné události
27
28
29
30
1
2
3
Událost pro Duben

26

Žádné události
Událost pro Duben

27

Žádné události
Událost pro Duben

28

Žádné události
Událost pro Duben

29

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS