Atopický ekzém – jak ho poznáte a jaké mýty ho doprovází?

Onkologický ústav v Brně má přístroj, který pomůže omezit nežádoucí…

Náměstek ředitele ústavu Igor Kiss uvedl, že například u rakoviny prsu existují konkrétní léčiva, která jsou pro léčbu nádoru sice nejúčinnější, ale zároveň u nich v 70 až 80 procentech vznikají nežádoucí účinky v podobě určitého stupně toxického postižení nervů. “Pacient pak třeba natolik necítí konečky prstů u nohou, že když jde po schodech, nevnímá, kdy došlápne. Hrozí pak riziko různých pádů a snižuje to kvalitu jeho života,” řekl Kiss.

Hernychová zase uvedla, že pacientky po léčbě karcinomu prsu mívají kvůli neurotoxicitě potíže s jemnou motorikou, takže nastává problém zavázat si tkaničku nebo si zapnout knoflík. Právě díky novému hmotnostnímu spektometru je personál schopný z krve pacienta ještě před léčbou zjistit, kdo má při nasazení daných léků předpoklad pro vznik nejhoršího stupně nežádoucích účinků. Díky tomu mohou lékaři zvážit jinou adekvátní léčbu a zlepšit kvalitu života pacienta při léčbě i po ní. Podle Kisse se nabízí do budoucna i možnost nalezení způsobu, jak i při podání léků nežádoucím účinkům zabránit.

Ústav je ale zatím na začátku zkoumání. Provádí studii na 77 ženách, které prodělaly rakovinu prsu, z nichž větší část neurotoxicitu měla, menší část nikoliv. Přestože studie ještě není u konce, výzkumný tým Henrychové už zjistil klíč, na základě kterého rizika nežádoucích účinků odhalit. Podle Kisse bude možné metodu použít například i u rakoviny prostaty a dalších onemocnění.

Kiss uvedl, že jen u karcinomu prsu je ročně v ČR 7000 nově diagnostikovaných pacientek s tímto onemocněním. “Zatímco jejich počet stále narůstá, mortalita onemocnění zůstává stejná (mezi 1000-2000 pozn. aut). Léčba je efektivní, takže vyléčíme více pacientek,” řekl Kiss. Léčba spočívá jednak v diagnostice, dále v chirurgickém odstranění nádoru, ale také v ozařování a chemoterapii. Další možností je systémová chemoterapie, biologická léčba, hormonální terapie nebo imunoterapie.

Výzkumné centrum aplikované molekulární onkologie (RECAMO) má asi 50 výzkumníků v sedmi týmech. Mezi nimi jsou například biologové, chemici nebo analytici.

hor hj

MZd: Nakročeno k rizikové konzumaci alkoholu má v ČR 1,5 milionu…

“V ČR je stále nadměrná spotřeba alkoholu. Více než 1,5 milionu lidí v České republice má nakročeno k rizikové konzumaci alkoholu a téměř šest procent celkové úmrtnosti v Česku jde na vrub alkoholu,” uvedl ministr.

Připomněl, že alkohol způsobuje závislost, může za řadu onemocnění včetně cirhózy a podílí se na vzniku mnoha druhů rakoviny. “V ideálním světě, kdy by byla nulová konzumace alkoholu, tak to bude mít největší dopady na veřejné zdraví,” doplnil.

Náklady na léčbu nemocí, sociální dopady a absence v práci, které souvisí s užíváním alkoholu, odborníci vyčíslili na 56 miliard korun ročně. Válek připomněl, že peníze, které se ze spotřební daně na alkohol vyberou, na léčbu nestačí. Podle ředitele neziskové organizace Suchej únor Petra Freimanna se vybere zhruba třetina této částky.

V době pandemie se vlivem sociální izolace se podle ministra situace ještě zhoršila. Zvýšil se počet lidí, kteří propadli závislosti nebo se u nich objevily duševní potíže. Dříve bylo podle průzkumů nejčastějším důvodem konzumace alkoholu setkání s přáteli a blízkými. V době protiepidemických omezení se ale zdvojnásobil podíl těch, kteří pijí doma sami.

Kampaň podpořily i další organizace a instituce. Například Zdravotnická záchranná služba Hlavního města Prahy na facebooku upozornila na to, že s užíváním alkoholu se pojí i vyšší riziko zranění. “A určitě neplatí rčení, že opilým přeje štěstí. Alkohol zásadně boří zábrany a následky úrazů bývají často opravdu vážné. Nezřídka bohužel končí trvalými následky nebo dokonce smrtí,” uvedli její zástupci. Dodali, že jednat s pacienty pod vlivem alkoholu či drog i je pro záchranáře velmi těžké.

Státní zdravoní ústav (SZÚ), který se mimo jiné věnuje i výzkumu užívání alkoholu a tabáku v populaci, na twitteru uvedl, že průměrná roční spotřeba v ČR se odhaduje na 6,9 litru čistého alkoholu. V jeho průzkumu publikovaném loni v květnu denně či obden přiznalo pití alkoholu 15,4 procenta lidí, proti roku 2020 jich ubylo o 4,4 procentního bodu. Dlouhodobých abstinentů bylo 17,7 procenta, zatímco v roce 2020 necelých 16 procent. Meziročně poklesla, zřejmě vlivem covidových omezení, i průměrná roční spotřeba alkoholu. Bez započtení abstinentů byla v roce 2020 osm litrů na hlavu, loni 6,9 litru čistého alkoholu.

Do výzvy Suchej únor se loni podle průzkumu zapojilo asi 900.000 lidí, velká část z nich celý měsíc nepít vydržela a více než polovina z nich pila méně alkoholu ještě čtyři měsíce po skončení února.

Organizace Suchej únor dlouhodobě upozorňuje na problematiku vysoké a rizikové konzumace alkoholu v Česku. Poukazuje na okolnosti, které může představovat alkohol ve firemním prostředí či jak ovlivňuje alkohol vztahy mezi lidmi či zdraví. Upozorňují také na to, jak mnozí rodiče problematicky přistupují k podávání alkoholu svým dětem.

Užívání alkoholu v populaci – průzkum Státního zdravotního ústavu:

zdroj: Státní zdravotní ústav – Národní výzkum užívání alkoholu a tabáku

* včetně abstinentů

van ptd mha

Studie: Geneticky upravené bakterie mohou bojovat s odolností vůči antibiotikům

Tato metoda funguje jako “beranidlo, které obléhá bakterie odolné vůči antibiotikům”, uvedla autorka výzkumu Maria Lluchová. “Léčba prorazí díry v jejich buněčných stěnách, čímž vytvoří klíčové vstupní body pro antibiotika, která proniknou do infekce a zlikvidují ji u zdroje. Věříme, že se jedná o novou slibnou strategii, která by mohla řešit hlavní příčinu úmrtnosti v nemocnicích,” dodala vědkyně.

Léčba založená na bakteriích zdvojnásobila šanci myší na přežití, vyplynulo z výzkumu provedeného Centrem pro genomickou regulaci v Barceloně. Podání jedné, vysoké dávky speciálně upravených bakterií nevyvolalo žádné známky toxicity v plicích. Imunitní systém se jich po ukončení léčby zbavil do čtyř dnů.

Infekce odolné vůči antimikrobiálním látkám představují rostoucí hrozbu. Podle údajů zveřejněných tento měsíc jsou přímou příčinou nejméně 1,27 milionu úmrtí ročně, uvedl britský list. Nejnovější studie navazuje na loňský klinický průlom v oblasti využití modifikovaných virů, známých jako fágy, k útoku na bakteriální infekce.

Nynější léčba se zaměřovala na bakterii Pseudomonas aeruginosa, která může vést k obtížně léčitelným infekcím, protože vytváří takzvané biofilmy. Ty se mohou přichytit na povrchy v těle a vytvořit neproniknutelné struktury, které uniknou působení antibiotik.

Biofilmy mohou růst také na povrchu endotracheálních trubic, které používají kriticky nemocní pacienti, kteří k dýchání potřebují mechanické ventilátory. To může způsobit ventilátorovou pneumonii, která postihuje až jednoho ze čtyř pacientů, kteří vyžadují intubaci, a přibližně polovinu pacientů intubovaných z důvodu těžkého průběhu nemoci covid-19. Na onemocnění umírá až jeden z osmi pacientů.

Vědci použili geneticky upravenou verzi bakterie Mycoplasma pneumoniae, odstranili její schopnost způsobovat mírné respirační onemocnění a znovu ji použili k produkci toxinů určených k zabíjení nebo zastavení růstu bakterie Pseudomonas aeruginosa.

Tým plánuje provést další výzkum, než přejde ke klinickým testům. V budoucnu si představuje, že léčba bude podávána pomocí rozprašovače, který umožní pacientovi vdechovat bakterie.

ban jrm