Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Asociace: Kultivace sítě nemocnic je nezbytná, neznáme ale podmínky…

  • 1 března, 20241 března, 2024
  • by budskap

“České nemocniční zdravotnictví vstupuje do etapy charakterizované rostoucím selekčním tlakem zdravotních pojišťoven na redukci či alespoň restrukturalizaci nemocnic, v lepším případě na racionalizaci služeb,” uvedla asociace. Podle dřívějších vyjádření například ředitele největší zdravotní pojišťovny Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka by se některé nemocnice mohly místo akutní péče více zaměřit na jednodenní, následnou a dlouhodobou péči, kterou potřebují zejména senioři.

Asociace předpokládá, že tento tlak se bude týkat zejména malých nemocnic a zdravotní pojišťovny ho budou chtít promítnout do rámcových smluv, které budou letos s nemocnicemi uzavírat na roky 2025 až 2029. “Myslíme si, že problém transformace nemocnic nespočívá v neochotě managementů nebo jejich vlastníků ji uskutečnit, ale v neznalosti pravidel a podmínek, za jakých proběhne,” doplnila.

Veřejné zdravotní pojištění letos hospodaří s více než 500 miliardami korun, polovina z nich jde do nemocnic. V ČR jich je asi 150, 12 největších zřizuje stát a další menší řídí většinou kraje, města či soukromé firmy. Podle asociace poskytují regionální nemocnice 50 procent hospitalizační péče.

Kultivace sítě nemocnic je i podle ASČM nezbytná, vycházet ale podle ní musí z narovnání financování a efektivní elektronizace, změny žádá i ve vzdělávání lékařů. “Proces restrukturalizace by měl být racionální debatou nad zajištěním péče v regionech, a to nejen z pohledu center (…), ale i z pohledu banálních a běžných onemocnění, kterých vlivem stárnutí populace bude spíše přibývat,” uvedla.

Role malých a středních nemocnic bude podle ní dál nezastupitelná. “S rostoucím spektrem výkonů v takzvaných centrech stoupá význam regionálních nemocnic v rychlé diferenciální diagnostice, směrování pacientů do center a následně v doléčování těchto pacientů,” doplnila. Zásadní je pro asociaci také to, zda se budou moci transformované nemocnice dál podílet na postgraduálním vzdělávání lékařů.

Za problém, který malé nemocnice ekonomicky poškozuje, považuje asociace nerovnost úhrad za stejné výkony. Teď se shodně hradí jen 18 procent hospitalizací, ostatní péče je placena podle individuálních smluv nemocnic s pojišťovnami. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v lednu uvedl, že do konce volebního období by chtěl podíl navýšit na 35 procent. Podle asociace je ale MZd ve střetu zájmů, protože zřizuje velké fakultní nemocnice, kterým by úhrady jejich sjednocením poklesly.

Asociace kritizuje také změny v zákoníku práce v oblasti přesčasů, které nemocnicím komplikují zajištění odpoledních a víkendových pohotovostí. Vadí jí také centralizace péče na úkor regionálních nemocnic. “Ministerstvo snížilo úhrady nemocnicím u některých výkonů, které chce centralizovat, a spoléhá na to, že je ředitelé zakážou lékařům provádět, ačkoli je dosud prováděli, mají vynikající výsledky, mají je nasmlouvány se zdravotními pojišťovnami, a to jenom proto, že se stanou ekonomicky nerentabilní,” píše AČMN.

České zdravotnictví

Kardiologové usilují o rozšíření specializovaných ambulancí srdečního selhání

  • 1 března, 2024
  • by budskap

“Podle našich zkušeností do roka po odchodu z nemocnice, kam byli převezeni se srdečním selháním, zemře přibližně pětina pacientů. Dalších asi 25 procent se musí do nemocnice vrátit kvůli potížím už po jednom měsíci,” uvedl Krejčí, jenž je zároveň předsedou České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.

Čísla mohou být podle lékařů výrazně nižší, kdyby pacienta okamžitě po propuštění z nemocnice převzal do péče ambulantní kardiolog, který má zkušenosti s léčbou srdečního selhání. “Podle nejnovějších doporučených postupů musí být pacient co nejlépe zaléčen při hospitalizaci a poté v prvních šesti týdnech. Kvůli nedostačující kapacitě specialistů se to ale ne vždy děje. Není výjimkou, že pacient po propuštění z nemocnice dostane u kardiologa termín kontroly za tři měsíce nebo i půl roku. První dny jsou přitom nejdůležitější,” dodal Krejčí.

Intenzivní monitoring pacienta spolu s úpravou léčby dokáže ve 180 dnech snížit úmrtí nebo hospitalizace pro srdeční selhání až o třetinu. Specializované ambulance by podle Krejčího měly být v každé nemocnici či při většině kardiologických ambulancí. Česká kardiologická společnost se také snaží o zvýšení úrovně znalostí a pravomocí zdravotních sester, které by mohly řadu měření a úkonů dělat samy.

Další úlevu by mohl přinést rozvoj telemedicíny, kterou ve FNUSA několik let používají. “Systém pacientovi každý den vygeneruje dotazník, kde vyplní například kolik váží, jak se cítí, jaký má tlak, zda je dušný, má otoky a pokud ano kde a jak velké. Jakmile vidíme, že se zhoršuje, okamžitě zasáhneme a upravíme například medikaci,” řekla vrchní sestra kliniky Monika Černá.

V současné době takto sledují deset pacientů s mechanickou podporou srdce a dalších deset, kteří čekají na transplantaci. Všichni kvůli své nemoci trpí pokročilým srdečním selháním. “Pro pacienty je výrazně lepší, když je monitorujeme průběžně. Může se totiž stát, že přijdou po půl roce na kontrolu s osmi kily navíc, kvůli zadrženým tekutinám, a tento stav se pak upravuje těžce,” doplnila Černá.

Zpravodaj

Moravskoslezská místa pro dálkové monitorování zdraví využívá asi 200 lidí

  • 8 února, 20248 února, 2024
  • by budskap

“Pomocí TeleMedPointů chceme zvyšovat dostupnost zdravotnické péče v odlehlých částech kraje. Obyvatelé menších obcí jezdívají kvůli vyšetřením do nemocnic nebo ambulancí mnohdy desítky kilometrů, což pro některé z nich může být komplikované. Takto mají možnost navštěvovat TeleMedPointy a svůj zdravotní stav hlídat prostřednictvím telemedicíny,” uvedl hejtman Jan Krkoška (ANO).

Připomněl, že naměřené hodnoty na dálku posuzují lékaři zapojení do projektu. Kromě tlaku si uživatelé mohou za asistence proškoleného pracovníka změřit také hladinu cukru, saturaci kyslíkem, srdeční akci nebo třeba funkci plic.

V budoucnu by se nabízené služby mohly ještě rozšířit. “Do budoucna chceme služby rozšiřovat, a to především s ohledem na podněty od uživatelů a lékařů. Zvažujeme například vyzvednutí a dovoz léků či zdravotnických prostředků vázaných na lékařský předpis i léků volně dostupných, odběr biologického materiálu a chceme také zapůjčovat telemedicínské sady pacientům do domácího prostředí, jedná se zejména o klienty, kteří mají omezenou soběstačnost a nejsou schopni se do TeleMedPointu dostavit,” uvedl vedoucí Centra telemedicínských služeb Jakub Doležel.

Do projektu se v regionu zatím zapojilo 17 lékařů, kteří vyhodnocují získaná data a lidem mohou podle situace v rámci videohovoru poradit nebo doporučit návštěvu ošetřujícího lékaře. V krajních případech mohou přivolat i záchrannou službu, což zatím nebylo potřeba. Počet lékařů zapojených do projektu by se měl dále rozšiřovat o další praktiky i specialisty.

Nejvíce uživatelů má TeleMedPoint zatím v Bukovci na Frýdecko-Místecku, který byl spolu s Bílou prvním místem, kde se loni v září otevřel. Podle starostky obce Moniky Czepczorové (Pro Bukovec) je nejbližší zdravotnické zařízení vzdáleno od obce šest kilometrů. “Nejčastěji TeleMedPoint využívají lidé starší 50 let. Například, když je někomu ráno zle, tak tu službu využije. Teď, když se projevuje chřipka, jsou lidé opatrní a využívají to právě proto, že to mají blízko. Prostor je bezbariérový, čekárna je navíc prázdná, takže tam nehrozí nějaké další nakažení, takže zatím si to pochvalují,” uvedla starostka.

TeleMedPointy na základě poptávky Moravskoslezského kraje provozuje Centrum telemedicínských služeb. Na čtyři roky je pro tyto účely v krajském rozpočtu vyčleněno zhruba osm milionů korun. Podle smlouvy by v regionu mohlo vzniknout až osm takových center. Kraj chce s jejich rozšiřováním pokračovat.

Partnerem projektu je také Fakultní nemocnice Ostrava. Podle jejího ředitele Jiřího Havrlanta dosavadní statistiky ukazují, že zejména v místech, kde je dostupnost primární lékařské péče složitá, je služba mezi lidmi žádaná. “A potřebná, jak je vidět z počtu zachycených kritických naměřených hodnot. Včasný záchyt a řešení varovných signálů je pro úspěšnost léčby pacienta stěžejní,” řekl Havrlant.

TeleMedPointy navštěvují převážně lidé s chronickými potížemi, kteří průběžně monitorují svůj zdravotní stav. Využili je ale také klienti, které postihla náhlá zdravotní indispozice.

Aktuálně

Benešovská nemocnice letos dokončí nový centrální příjem a dostaví chirurgii

  • 2 února, 2024
  • by budskap

Práce na výstavbě začaly v únoru 2022, s úplným dokončením se počítá letos v září. Staví se metodou Design and Build, tedy navrhni a postav. První část v přístavbě byla zkolaudována na konci loňského roku, dělníci nyní pracují hlavně v interiérech.

Od 5. února budou podle Mrvy postupně vybaveny všechny urologické ambulance a spuštěna urologie, otevře se i nové sonografické pracoviště. Zároveň by měl být funkční spojovací koridor mezi pavilony chirurgie a interny, aby se mohli převážet pacienti komfortně mezi oběma budovami. “Od 19. února začne provoz urgentního příjmu a na to bude koncem února a začátkem března navazovat spuštění provozu ortopedických ambulancí,” dodal Mrva.

Stavbaři také probourají zdi mezi novou přístavbou a původním chirurgickým pavilonem. Tím vzniknou dvě chodby a obě části se propojí – přízemí chirurgického pavilonu se zprůchodní s urgentním příjmem. Pokračovat pak budou stavební práce na druhé i třetí fázi projektu. Půjde o další patra přístavby, kde ve druhé etapě vzniknou nové chirurgické oddělení a centrální vstupní pavilon se vstupní recepcí, multifunkčním konferenčním sálem a lékařskou knihovnou. Nakonec přijde na řadu ORL se spánkovou laboratoří. Jakmile to počasí dovolí, budou pokračovat zahradnické práce.

Benešovská nemocnice má spádovou oblast se 120.000 obyvateli, v turistické sezoně je to až čtvrt milionu lidí. Poskytuje péči pacientům z Benešovska, z Votic, Vlašimi, Sedlčan, Sázavy a jejich okolí a z okresů Praha-východ, Praha-západ a Tábor.

Prevence a léčba

Odbornice: V ČR žije přes 600.000 lidí léčených či vyléčených z rakoviny

  • 24 ledna, 2024
  • by budskap

Nejmodernější léčba je nyní soustředěna do komplexních onkologických center (KOC), která jsou kromě Karlovarského ve všech krajích. S rostoucím počtem nově diagnostikovaných nádorů podle loni zvoleného přednosty České onkologické společnosti Igora Kisse roste počet pacientů v těchto velkých centrech. “Je potřeba využít dalších kapacit na okresních pracovištích, aby ji měli pacienti, kteří nepotřebují vysoce specializovanou léčbu, ideálně v místě bydliště,” uvedl Kiss.

V roce 2021 bylo v KOC v průměru léčeno 73 procent nově diagnostikovaných pacientů, mezi kraji jsou ale významné rozdíly. V Praze se v KOC léčilo 90,7 procenta pacientů, více než tři čtvrtiny to byly jen ve třech krajích. Ve Středočeském kraji se mimo KOC léčila třetina nemocných, na Vysočině přes 39 procent a v Karlovarském kraji, kde KOC zatím chybí, 56 procent.

“Spolupráce s KOC je nezbytně nutná hlavně proto, aby pacienti měli zachovanou dostupnost nejefektivnější léčby a rozhodovacího algoritmu v rámci multidisciplinárního týmu,” doplnil Kiss. Z kapacitních důvodů není reálné a z medicínských důvodů nutné, aby do KOC směřovali všichni pacienti. Jejich péči nepotřebují podle něj například pacienti v pozdním stadiu rakoviny v obecně špatném zdravotním stavu nebo naopak lidé s raným stadiem běžného nádoru.

Postupně proto vznikají i regionální onkologická centra, která jsou na KOC navázaná. Jde o nemocnice s onkologickou ambulancí a lůžkovým oddělením, která mají s podáváním protinádorové léčby zkušenosti. Zdravotní pojišťovny už stanovily seznam 17 účinných látek z moderních, takzvaných centrových, léků na různé nádory, které mohou podávat i regionální centra.

Loni na podzim bylo regionálních center schváleno 16, jsou mezi nimi například krajská nemocnice v Karlových Varech, tři jihočeské nemocnice, Náchod, Nové Město na Moravě, Prostějov, Břeclav, Šumperk nebo Kolín.

Podle vedoucí lékařky Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka Petry Tesařové je právě za regionální rozdíly v dostupnosti léčby Česká republika kritizována i v mezinárodním srovnávání. Výrazné rozdíly mezi kraji jsou i v počtu nově zachycených nádorů. V letech 2016 až 2020 se četnost rakoviny tlustého střeva a konečníku mezi kraji lišila až o 29 procent, počet případů rakoviny plic v Ústeckém kraji je proti kraji Zlínskému dvojnásobný a rozdíl mezi Vysočinou a Karlovarských krajem v četnosti rakoviny děložního čípku je 70 procent.

Nerovnosti jsou podle Tesařové i jiné než jen regionální. Největší faktory, které se v ČR na výskytu rakoviny podílejí, jsou kouření, konzumace alkoholu a obezita, v nichž ve všech je ČR nad průměrem Evropské unie. U mužů je nadváha a obezita o 38 procent pravděpodobnější než u žen, denní kouření cigaret o 48 procent. Třikrát více kuřáků je v nižších sociálních skupinách. Větší důraz na prevenci kladou vzdělanější lidé, například míra účasti na screeningu rakoviny prsu je u vysokoškolsky vzdělaných žen o 18 procent vyšší.

Budoucnost léčby je podle přednosty Onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole Luboše Petruželky v léčbě na míru každého pacienta a jeho unikátního nádoru. V řadě případů podle něj nezáleží tolik na tom, kde je nádor umístěný, ale na jeho genetice. “Skončila doba stejné léčby pro všechny nemocné ve stejných klinických stadiích,” řekl.

I proto je podle něj důležitá koncentrace léčby do komplexních onkologických center (KOC). “Základem funkčnosti KOC jsou takzvané molekulární týmy,” vysvětlil. V něm léčbu pacienta posoudí klinický onkolog, radiolog, odborník na molekulární patologii, případně další odbornosti. “Každého pacienta hodnotí jako unikátní případ a hledá pro něj individuální řešení nebo zapojení do již běžící klinické studie,” dodal. Tyto týmy podle prezentovaných dat v roce 2020 konzultovaly léčbu asi 56 procent pacientů.

Zpravodaj

Lůžková část dětského oddělení Vsetínské nemocnice je dále uzavřená

  • 15 ledna, 2024
  • by budskap

“Důvodem uzavření lůžkové části dětského oddělení, stanice kojenců a větších dětí, je především pracovní neschopnost jednoho z atestovaných lékařů. Na dětském oddělení aktuálně pracuje celkem devět lékařů a několik externistů. Problémem je věková a kvalifikační struktura, kdy většina lékařů jsou lékaři před atestací. Proto výpadek i jednoho lékaře se specializací v oboru může způsobit omezení oddělení. V tuto chvíli dále pokračujeme v omezeném provozu,” uvedl ředitel nemocnice Martin Pavlica.

“Rád bych zdůraznil, že provoz novorozenecké stanice a porodnice je plně zajištěn. Rovněž je plně zajištěn provoz lékařské pohotovostní služby pro děti,” uvedl ředitel.

Ke stabilizaci dětského oddělení by pomohl nástup jednoho či dvou lékařů se specializovanou způsobilostí. “Během předešlého roku se nám vrátili čtyři lékaři z rodičovské dovolené, byť někteří se zkráceným úvazkem, a nastoupil jeden absolvent z lékařské fakulty. Situace se výrazně zlepšila, ale určitě nevyřešila. Plánujeme dále lékaře přijímat, protože jsme si vědomi naší role jako vzdělávací instituce pro výchovu praktických lékařů,” uvedl Pavlica.

S nedostatkem pediatrů se podle něj potýká celá republika. “V našich podmínkách je situace ještě komplikovanější dopravní dostupností regionu i absencí blízké fakultní nemocnice,” uvedl ředitel. Cílem vedení nemocnice je návrat k plnému provozu dětského oddělení. Na přelomu roku nepřijímala děti k hospitalizaci také valašskomeziříčská nemocnice.

České zdravotnictví

Domažlická nemocnice zmodernizovala a zvětšila urgentní příjem

  • 11 ledna, 2024
  • by budskap

Smyslem urgentních příjmů je optimalizace ošetření nebo příjmu pacientů. “To znamená třeba to, aby byli upřednostněni pacienti ve vážných stavech před méně závažnými, i když přišli před nimi. Nebo aby pacienti třeba mylně nečekali u chirurgické ambulance, když mají potíže interního charakteru. Urgent jim zaručí co nejrychlejší kontakt se zdravotníkem, triáž podle odbornosti a rychlost ošetření dle závažnosti. Toto celé pak zkracuje i průměrnou čekací dobu,” uvedl ředitel. Systém zavedli v nemocnici před rokem jako provizorní řešení, v závěru loňského roku ho nemocnice stavebně rozšířila do současné podoby.

Úpravami se zvětšil prostor příjmové ordinace. “V jejím zázemí jsou nově dvě plus jedno náhradní lůžko intenzivní péče, kam budeme přijímat pacienty ve vážných stavech, například od zdravotnické záchranné služby. Tyto pacienty si okamžitě převezme do péče přivolaný lékař a po vstupních vyšetřeních rozhodne, na jaké oddělení v nemocnici budou přeloženi,” řekl Hubáček. Na lůžkách v třídicím centru lze podat potřebnou infuzi, jsou zde také resuscitační nebo diagnostické přístroje.

Prostory mají zázemí pro personál, přípravnu léků a diskrétní zónu. “Na předchozím pracovišti směřovalo okénko, kde sestra zjišťovala úvodní informace a anamnézu, do vestibulu. Chybělo soukromí. Když pacienti mluvili hodně nahlas, mohli je lidé ve vestibulu slyšet. Nově bude pacient vcházet do příjmové místnosti, kde bude se zdravotníkem hovořit za zavřenými dveřmi,” dodal ředitel.

Plzeňský kraj připravuje urgentní příjmy i v dalších nemocnicích. Například ve své největší nemocnici v Klatovech postaví pro urgentní příjem novou přístavbu. “Každý urgentní příjem může zrychlit dostupnost poskytované kvalitní péče. Tato pracoviště s nepřetržitým provozem jsou velkým přínosem i pro záchrannou službu a vzájemná rychlá spolupráce eliminuje časové prodlevy, které mohou vznikat při předávání pacientů do zdravotnického zařízení,” řekl náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Pavel Hais (Piráti).

Urgentní příjem je pro všechny příchozí dospělé v akutním stavu s chirurgickými nebo interními potížemi. Nyní bude nemocnice přes triážní centrum přijímat i pacienty od záchranné služby a také děti, které budou po prvotním vyšetření pokračovat do dětské nebo odborné ambulance či ke specializovanému vyšetření.

České zdravotnictví

Hradecká nemocnice jako první v ČR provedla robotickou náhradu aortální…

  • 5 ledna, 202416 ledna, 2024
  • by budskap

“Jednalo se o dvě operace, které byly provedeny během jednoho týdne v průběhu listopadu 2023,” uvedl přednosta Kardiochirurgické kliniky FN HK Jan Vojáček. V obou případech se jednalo o pacienty, kteří měli těžce poškozenou aortální chlopeň, kterou bylo nutné nahradit chlopní umělou.

“Tyto operace se standardně provádí z tzv. sternotomie, kdy se musí podélně rozříznout hrudní kost, aby se získal adekvátní přístup k srdci. Robotické operace umožňují provést operace z velmi limitovaného přístupu, prakticky přes zavřený hrudník, jen pomocí vpichů, přes které se do hrudníku zavedou robotické nástroje,” uvedl mluvčí nemocnice Jan Špelda.

I tyto operace podle něj vyžadují použití mimotělního oběhu, ale jsou pro pacienta méně zatěžující. “Díky tomu lze očekávat kratší dobu hospitalizace a rychlejší návrat do normálního života,” uvedl Špelda.

Plastiky či náhrady srdečních chlopní kardiochirurgové provádějí v případě, že je u pacienta zjištěna chlopenní vada, která může být vrozená či získaná. Mezi nejčastější příznaky tohoto onemocnění patří dušnost, nevýkonnost, bolesti na hrudi či poruchy srdečního rytmu.

“Zahájení tohoto programu je významným milníkem v poskytování kardiochirurgické péče té nejvyšší kvality ve vysoce specializovaných komplexních kardiovaskulárních centrech,” uvedl Vojáček.

Kardiochirurgická klinika je součástí Robotického centra FN HK, které je od podzimu 2023 vybaveno druhým robotickým systémem Da Vinci. Kardiochirurgové hradecké nemocnice systém využívají k operacím srdce od roku 2018, a řadí se tak mezi tři česká kardiochirurgická pracoviště, která tento program nabízejí. V evropském měřítku je dostupný pouze na velmi omezeném počtu kardiochirurgických pracovišť, uvedla FN HK.

Fakultní nemocnice Hradec Králové je největším zdravotnickým zařízením ve východních Čechách. Pracuje v ní přes 5000 zaměstnanců a má víc než 40 zdravotnických pracovišť. Ročně je v ní hospitalizováno přes 40.000 pacientů, z nichž v posledních letech zhruba 27.000 podstoupí operaci. FN HK nabízí pacientům téměř 1400 lůžek.

České zdravotnictví

Pražské nemocnice budou dál využívat 24hodinové služby, chystají smlouvy

  • 2 ledna, 20243 ledna, 2024
  • by budskap

Legalizace 24hodinového pobytu na pracovišti byla spolu se snížením počtu přesčasů a zvýšením základní mzdy požadavkem protestujících lékařů, kterých na podzim více než 6000 vypovědělo práci přesčas. Zákoník práce sice tuto možnost nikdy dříve neobsahoval, jeho novela platná od října ji ale výslovně zakazovala.

Proto její zakotvení do legislativy uvítaly i nemocnice. “Pro práci lékaře na akutním lůžkovém oddělení je to nejefektivnější rozvržení práce,” sdělila ČTK mluvčí Fakultní nemocnice Bulovka Eva Stolejda Libigerová. Nemocnice má tuto možnost podle ní dojednanou s odbory a ukotvenou v kolektivní smlouvě.

To je spolu s uzavřením speciální smlouvy s konkrétním pracovníkem a nahlášení na inspektorát práce další podmínkou novely zákoníku. “Na části pracovišť s nepřetržitým provozem již byli lékaři převedeni do nepřetržitého pracovního režimu. Na zbylých pracovištích s lékaři jednáme,” doplnila mluvčí Bulovky.

Využívat dál 24hodinové směny budou také ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN). “V souladu se zákoníkem práce v tuto chvíli připravujeme novou kolektivní smlouvu, ve které jsou již zakotveny. Vše jsme také projednali s odborovou organizací,” uvedla mluvčí nemocnice Marie Heřmánková. “V tuto chvíli se organizuje provoz na jednotlivých klinikách podle potřeby zabezpečit péči o pacienty a podle počtu lékařů,” doplnila.

Podobně postupují i nemocnice jiných zřizovatelů, než je ministerstvo zdravotnictví, které řídí fakultní nemocnice. “Dohody pro lékaře jsou aktuálně připraveny, k podpisu budou dotčeným lékařům předloženy v prvních lednových dnech,” sdělila před koncem roku mluvčí Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) Jitka Zinke.

Provoz podle nových pravidel podle ní musela nemocnice upravit. “Na některých pracovištích je nastaven směnný provoz, na některých pracovištích je upraven systém nočních služeb co do kvalifikační skladby lékařů. Počítáme rovněž s navýšením počtu lékařů,” uvedla.

V Nemocnici Na Františku, kterou zřizuje Městská část Praha 1, podle mluvčí Lucie Krausové mají lékaři osmihodinovou směnu, poté jim může být nařízený přesčas. V počtu hodin podle mluvčí nemocnice dodržuje zákonem daný limit. “Pokud je potřeba, směny doplňujeme externisty z jiných nemocnic, kteří pracují na dohodu o pracovní činnosti nebo na zkrácený úvazek,” sdělila ČTK.

Na nastavení fungování nemocnic, aby stačil zákonný limit přesčasů, se ministerstvo, zdravotní pojišťovny a Česká lékařská komora (ČLK) dívají různě. Podle dřívějších slov ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je v nemocnicích akutní péčí ideální směnný provoz. Do služeb by se podle něj také měli zapojit všichni lékaři v nemocnicích. Podle ČLK jich do nich nastupuje asi 13.000 z celkového počtu 23.000.

Podle zástupců Sekce mladých lékařů ČLK by se měly nemocnice zaměřit na efektivitu. Část práce lékařů by podle nich mohly vykonávat zdravotní sestry nebo administrativní pracovníci. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka je třeba se podívat i na síť nemocnic, zda je všude nutná akutní péče a není možné některá zařízení transformovat na následnou či dlouhodobou péči, kterou využívají hlavně senioři.

Aktuálně

Nemocnice čekají, že po uzavření dohody o přesčasech se vrátí k běžnému…

  • 8 prosince, 2023
  • by budskap

Provoz v nemocnicích je omezený podle toho, jak velký podíl lékařů tam odmítl od prosince sloužit přesčasovou práci. Většinou se odkládala plánovaná vyšetření a operace, snížila i se i kapacita operačních sálů nebo lůžek. Podle údajů České lékařské komory (ČLK), které ale některé nemocnice zpochybnily, to bylo například v Praze ve Fakultní nemocnici Motol 55 procent lékařů nastupujících do služeb, ve Fakultní Thomayerově nemocnici 63 procent, ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady 64 procent a na Bulovce 75 procent.

Lékaři z Bulovky podle mluvčí Evy Libigerové zatím výpovědi z přesčasů nestahují. Mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Marie Heřmánková uvedla, že to očekávají až od pondělí. Příliš brzo je i podle mluvčího Fakultní Thomayerovy nemocnice Petra Sulka. “Nicméně například naše interní klinika již začala opět fungovat v běžném provozu a další pracoviště se postupně připravují na přechod do standardního režimu,” napsal ČTK.

Městská nemocnice Ostrava (MNO) aktuálně registruje 20 stažených výpovědí z přesčasové práce. Původně přesčasy odmítlo 136 lékařů z 252. “Po podpisu dohody mezi ministerstvem zdravotnictví a mladými lékaři předpokládáme, že v příštím týdnu dojde ke stažení zbývajících výpovědí a návratu k běžnému provozu,” řekla ČTK náměstkyně pro řízení lidských zdrojů a správu Kateřina Kyselá. Od začátku prosince má nemocnice omezenou plánovanou péči a v provozu nejsou specializované ambulance všech oborů, jež disponují lůžkovým fondem, operačními sály a jednotkami intenzivní péče. “Dokud nebudou staženy výpovědi z přesčasové práce u většiny lékařů, plnohodnotný provoz nemocnice nejsme schopni zahájit,” dodala.

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně předpokládá, že lékaři stáhnou výpovědi v příštím týdnu a nemocnice se vrátí do obvyklého prosincového režimu. V nemocnici podalo výpovědi z přesčasů z 300 lékařů 50, zejména z traumatologického oddělení a ARO. Výpovědi zatím nestáhli lékaři ve Vsetínské nemocnici, kde výpovědi z přesčasů podalo 24 lékařů z devíti desítek.

Někteří lékaři pracující u společnosti Krajská zdravotní, která v Ústeckém kraji sdružuje sedm nemocnic, už stáhli své výpovědi z přesčasů. Další pracují přesčas i přes výpověď. ČTK to dnes řekl generální ředitel společnosti Petr Malý. Většina lékařů, kteří zapojení ke stávce avizovali, podle něj přesčasy neplní. Postihlo to nemocnice v Mostě, Chomutově a Litoměřicích.

Jihočeské nemocnice sdružuje holding, jehož jediným akcionářem je rada kraje. Podle hejtmana Martina Kuby (ODS) byla situace v nemocnicích celý týden klidná a pacienti ani návštěvníci žádnou změnu nezaregistrovali. “Nyní se vše vrací ke standardnímu režimu, to znamená, že do harmonogramu operací se vrátí i zákroky, které bylo možné odkládat,” řekl Kuba.

V nemocnicích Pardubického kraje se zatím omezení zdravotní péče nemění. Podle mluvčí společnosti Nemocnice Pardubického kraje Kateřiny Semrádové se provoz plánuje několik týdnů dopředu. “Prosinec jako takový bývá z pohledu plánované péče silný ve své první polovině. Za normálních okolností bychom tak hovořili o jejím utlumení v příštím týdnu, protože ve druhé polovině měsíce je s ohledem na vánoční svátky zajištěna primárně péče neodkladná,” uvedla Semrádová. Nemocnice se tak v tuto chvíli soustřeďuje na nastavení provozu od příštího roku. V té době by měla začít platit další legislativní opatření. V některých oborech, zejména v malých nemocnicích, mohou kvůli personálním kapacitám prosincová omezení přetrvávat.

Pro jihlavskou nemocnici podpis dohody znamená návrat k běžnému fungování, zdravotníci budou znovu sloužit přesčasy, řekla její mluvčí Monika Zachrlová. Někteří z lékařů už podle ní své výpovědi prosincové přesčasové práce odvolali. “Režim v prosinci ale ještě nebude takový jaký byl před tím (přeorganizováním služeb kvůli zrušeným přesčasům), to nastane až od ledna,” doplnila mluvčí. Přesčasovou práci vypovědělo v nemocnici 150 lékařů, tedy asi polovina. Zrušené byly některé plánované operace a omezeně funguje část odborných ambulancí.

Uzavření dohody uvítalo vedení příbramské nemocnice. Čekají ho ještě jednání s odborovým svazem nemocnice a zástupci Sekce Mladých lékařů České lékařské komory, poté by měla být situace jasnější. Výpovědi z přesčasové práce dalo v nemocnici 64 lékařů ze 165, kteří se podílejí na službě. Podle dostupných informací je zatím zřejmě nikdo nestáhl a služby zůstávají rozepsané tak, jak jsou.

Zástupci zdravotníků podepsali s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) a VZP dohodu, která má ukončit odmítání přesčasové práce ze strany tisíců nemocničních lékařů. Z peněz, které dostanou nemocnice příští rok z veřejného zdravotního pojištění, půjde 9,8 miliardy korun na růst odměňování jejich zaměstnanců. Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že dohodu naplní i odbory a Česká lékařská komora. Viceprezident komory a lídr protestu Jan Přáda po podpisu lékaře vyzval, aby výpovědi z přesčasové práce stáhli.

Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SLČ) ve čtvrtek uvedl, že je to individuální rozhodnutí každého. “Zejména v situaci, kdy jsou informace, že ředitelé některých nemocnic hodlají po ukončení protestu opět zavádět nelegální formy zajištění provozu, je možné, že některá pracoviště v protestu vytrvají,” uvedl. Jeho předseda Martin Engel ve čtvrtek České televizi řekl, že odbory fakultních nemocnic v Brně a Hradci Králové s dohodou nesouhlasí. V případě FN Brno to ale ministr Válek na dnešní tiskové konferenci dementoval.

Vedení Fakultní nemocnice Hradec Králové bude jednat se zástupci odborových organizací dnes, řekl ČTK bez dalších podrobností mluvčí nemocnice Jan Špelda. Zda nespokojení lékaři hradecké fakultní nemocnice už začali stahovat výpovědi z přesčasové práce, neuvedl. Návrat k normálu nemocnice do konce roku vzhledem k organizaci práce, která je plánována na několik týdnů dopředu, neočekává.

red abz van rot

Navigace pro příspěvky

1 … 6 7 8 9 10 … 18

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS