Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Pražské nemocnice budou dál využívat 24hodinové služby, chystají smlouvy

  • 2 ledna, 20243 ledna, 2024
  • by budskap

Legalizace 24hodinového pobytu na pracovišti byla spolu se snížením počtu přesčasů a zvýšením základní mzdy požadavkem protestujících lékařů, kterých na podzim více než 6000 vypovědělo práci přesčas. Zákoník práce sice tuto možnost nikdy dříve neobsahoval, jeho novela platná od října ji ale výslovně zakazovala.

Proto její zakotvení do legislativy uvítaly i nemocnice. „Pro práci lékaře na akutním lůžkovém oddělení je to nejefektivnější rozvržení práce,“ sdělila ČTK mluvčí Fakultní nemocnice Bulovka Eva Stolejda Libigerová. Nemocnice má tuto možnost podle ní dojednanou s odbory a ukotvenou v kolektivní smlouvě.

To je spolu s uzavřením speciální smlouvy s konkrétním pracovníkem a nahlášení na inspektorát práce další podmínkou novely zákoníku. „Na části pracovišť s nepřetržitým provozem již byli lékaři převedeni do nepřetržitého pracovního režimu. Na zbylých pracovištích s lékaři jednáme,“ doplnila mluvčí Bulovky.

Využívat dál 24hodinové směny budou také ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN). „V souladu se zákoníkem práce v tuto chvíli připravujeme novou kolektivní smlouvu, ve které jsou již zakotveny. Vše jsme také projednali s odborovou organizací,“ uvedla mluvčí nemocnice Marie Heřmánková. „V tuto chvíli se organizuje provoz na jednotlivých klinikách podle potřeby zabezpečit péči o pacienty a podle počtu lékařů,“ doplnila.

Podobně postupují i nemocnice jiných zřizovatelů, než je ministerstvo zdravotnictví, které řídí fakultní nemocnice. „Dohody pro lékaře jsou aktuálně připraveny, k podpisu budou dotčeným lékařům předloženy v prvních lednových dnech,“ sdělila před koncem roku mluvčí Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) Jitka Zinke.

Provoz podle nových pravidel podle ní musela nemocnice upravit. „Na některých pracovištích je nastaven směnný provoz, na některých pracovištích je upraven systém nočních služeb co do kvalifikační skladby lékařů. Počítáme rovněž s navýšením počtu lékařů,“ uvedla.

V Nemocnici Na Františku, kterou zřizuje Městská část Praha 1, podle mluvčí Lucie Krausové mají lékaři osmihodinovou směnu, poté jim může být nařízený přesčas. V počtu hodin podle mluvčí nemocnice dodržuje zákonem daný limit. „Pokud je potřeba, směny doplňujeme externisty z jiných nemocnic, kteří pracují na dohodu o pracovní činnosti nebo na zkrácený úvazek,“ sdělila ČTK.

Na nastavení fungování nemocnic, aby stačil zákonný limit přesčasů, se ministerstvo, zdravotní pojišťovny a Česká lékařská komora (ČLK) dívají různě. Podle dřívějších slov ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je v nemocnicích akutní péčí ideální směnný provoz. Do služeb by se podle něj také měli zapojit všichni lékaři v nemocnicích. Podle ČLK jich do nich nastupuje asi 13.000 z celkového počtu 23.000.

Podle zástupců Sekce mladých lékařů ČLK by se měly nemocnice zaměřit na efektivitu. Část práce lékařů by podle nich mohly vykonávat zdravotní sestry nebo administrativní pracovníci. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka je třeba se podívat i na síť nemocnic, zda je všude nutná akutní péče a není možné některá zařízení transformovat na následnou či dlouhodobou péči, kterou využívají hlavně senioři.

Aktuálně

Nemocnice čekají, že po uzavření dohody o přesčasech se…

  • 8 prosince, 2023
  • by budskap

Provoz v nemocnicích je omezený podle toho, jak velký podíl lékařů tam odmítl od prosince sloužit přesčasovou práci. Většinou se odkládala plánovaná vyšetření a operace, snížila i se i kapacita operačních sálů nebo lůžek. Podle údajů České lékařské komory (ČLK), které ale některé nemocnice zpochybnily, to bylo například v Praze ve Fakultní nemocnici Motol 55 procent lékařů nastupujících do služeb, ve Fakultní Thomayerově nemocnici 63 procent, ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady 64 procent a na Bulovce 75 procent.

Lékaři z Bulovky podle mluvčí Evy Libigerové zatím výpovědi z přesčasů nestahují. Mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Marie Heřmánková uvedla, že to očekávají až od pondělí. Příliš brzo je i podle mluvčího Fakultní Thomayerovy nemocnice Petra Sulka. „Nicméně například naše interní klinika již začala opět fungovat v běžném provozu a další pracoviště se postupně připravují na přechod do standardního režimu,“ napsal ČTK.

Městská nemocnice Ostrava (MNO) aktuálně registruje 20 stažených výpovědí z přesčasové práce. Původně přesčasy odmítlo 136 lékařů z 252. „Po podpisu dohody mezi ministerstvem zdravotnictví a mladými lékaři předpokládáme, že v příštím týdnu dojde ke stažení zbývajících výpovědí a návratu k běžnému provozu,“ řekla ČTK náměstkyně pro řízení lidských zdrojů a správu Kateřina Kyselá. Od začátku prosince má nemocnice omezenou plánovanou péči a v provozu nejsou specializované ambulance všech oborů, jež disponují lůžkovým fondem, operačními sály a jednotkami intenzivní péče. „Dokud nebudou staženy výpovědi z přesčasové práce u většiny lékařů, plnohodnotný provoz nemocnice nejsme schopni zahájit,“ dodala.

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně předpokládá, že lékaři stáhnou výpovědi v příštím týdnu a nemocnice se vrátí do obvyklého prosincového režimu. V nemocnici podalo výpovědi z přesčasů z 300 lékařů 50, zejména z traumatologického oddělení a ARO. Výpovědi zatím nestáhli lékaři ve Vsetínské nemocnici, kde výpovědi z přesčasů podalo 24 lékařů z devíti desítek.

Někteří lékaři pracující u společnosti Krajská zdravotní, která v Ústeckém kraji sdružuje sedm nemocnic, už stáhli své výpovědi z přesčasů. Další pracují přesčas i přes výpověď. ČTK to dnes řekl generální ředitel společnosti Petr Malý. Většina lékařů, kteří zapojení ke stávce avizovali, podle něj přesčasy neplní. Postihlo to nemocnice v Mostě, Chomutově a Litoměřicích.

Jihočeské nemocnice sdružuje holding, jehož jediným akcionářem je rada kraje. Podle hejtmana Martina Kuby (ODS) byla situace v nemocnicích celý týden klidná a pacienti ani návštěvníci žádnou změnu nezaregistrovali. „Nyní se vše vrací ke standardnímu režimu, to znamená, že do harmonogramu operací se vrátí i zákroky, které bylo možné odkládat,“ řekl Kuba.

V nemocnicích Pardubického kraje se zatím omezení zdravotní péče nemění. Podle mluvčí společnosti Nemocnice Pardubického kraje Kateřiny Semrádové se provoz plánuje několik týdnů dopředu. „Prosinec jako takový bývá z pohledu plánované péče silný ve své první polovině. Za normálních okolností bychom tak hovořili o jejím utlumení v příštím týdnu, protože ve druhé polovině měsíce je s ohledem na vánoční svátky zajištěna primárně péče neodkladná,“ uvedla Semrádová. Nemocnice se tak v tuto chvíli soustřeďuje na nastavení provozu od příštího roku. V té době by měla začít platit další legislativní opatření. V některých oborech, zejména v malých nemocnicích, mohou kvůli personálním kapacitám prosincová omezení přetrvávat.

Pro jihlavskou nemocnici podpis dohody znamená návrat k běžnému fungování, zdravotníci budou znovu sloužit přesčasy, řekla její mluvčí Monika Zachrlová. Někteří z lékařů už podle ní své výpovědi prosincové přesčasové práce odvolali. „Režim v prosinci ale ještě nebude takový jaký byl před tím (přeorganizováním služeb kvůli zrušeným přesčasům), to nastane až od ledna,“ doplnila mluvčí. Přesčasovou práci vypovědělo v nemocnici 150 lékařů, tedy asi polovina. Zrušené byly některé plánované operace a omezeně funguje část odborných ambulancí.

Uzavření dohody uvítalo vedení příbramské nemocnice. Čekají ho ještě jednání s odborovým svazem nemocnice a zástupci Sekce Mladých lékařů České lékařské komory, poté by měla být situace jasnější. Výpovědi z přesčasové práce dalo v nemocnici 64 lékařů ze 165, kteří se podílejí na službě. Podle dostupných informací je zatím zřejmě nikdo nestáhl a služby zůstávají rozepsané tak, jak jsou.

Zástupci zdravotníků podepsali s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) a VZP dohodu, která má ukončit odmítání přesčasové práce ze strany tisíců nemocničních lékařů. Z peněz, které dostanou nemocnice příští rok z veřejného zdravotního pojištění, půjde 9,8 miliardy korun na růst odměňování jejich zaměstnanců. Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že dohodu naplní i odbory a Česká lékařská komora. Viceprezident komory a lídr protestu Jan Přáda po podpisu lékaře vyzval, aby výpovědi z přesčasové práce stáhli.

Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SLČ) ve čtvrtek uvedl, že je to individuální rozhodnutí každého. „Zejména v situaci, kdy jsou informace, že ředitelé některých nemocnic hodlají po ukončení protestu opět zavádět nelegální formy zajištění provozu, je možné, že některá pracoviště v protestu vytrvají,“ uvedl. Jeho předseda Martin Engel ve čtvrtek České televizi řekl, že odbory fakultních nemocnic v Brně a Hradci Králové s dohodou nesouhlasí. V případě FN Brno to ale ministr Válek na dnešní tiskové konferenci dementoval.

Vedení Fakultní nemocnice Hradec Králové bude jednat se zástupci odborových organizací dnes, řekl ČTK bez dalších podrobností mluvčí nemocnice Jan Špelda. Zda nespokojení lékaři hradecké fakultní nemocnice už začali stahovat výpovědi z přesčasové práce, neuvedl. Návrat k normálu nemocnice do konce roku vzhledem k organizaci práce, která je plánována na několik týdnů dopředu, neočekává.

red abz van rot

Aktuálně

V českých nemocnicích ode dneška platí výpověď dobrovolné přesčasové…

  • 1 prosince, 2023
  • by budskap

Provoz v nemocnicích měl být ode dneška omezený kvůli menšímu počtu lékařů dostupných pro služby. Omezení se ale zřejmě dotkne jen víkendu a prvních dnů příštího týdne. Některé nemocnice pro ČTK uvedly, že díky dohodě premiéra s protestujícími lékaři zřejmě nebude omezená ani plánovaná zdravotní péče, jako jsou třeba menší operace. Akutní péči nemocnice chtěly zachovat i v době protestu.

Fiala ve čtvrtek při jednání nabídl pro příští rok 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování lékařů i nelékařů v nemocnicích. Půjde o dodatek k úhradové vyhlášce, aby byl závazný pro státní i krajské, městské či soukromé nemocnice, řekl premiér po jednání. Podle Přády se navíc kompletně upraví mechanismus distribuce peněz. Způsob úpravy bude obsahovat písemná dohoda, která je podmínkou pro odvolání protestu.

Jednání dosud vedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ve čtvrtek uvedl, že dohoda premiéra s lékaři doplnila dřívější shodu s nespokojenými zdravotníky v otázce vzdělávání a pracovních podmínek zdravotníků. Vedle platových požadavků protest cílil také na nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci. Podle novely zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválila Sněmovna, ustanovení přestane platit a zdravotníci v nemocnicích budou moci mít čtyřiadvacetihodinové služby. Úprava nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Lékařů pracuje v nemocnicích podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zhruba 23.000. Do služeb odpoledne a v noci jich nastupují podle ČLK asi 13.000, dobrovolnou práci přesčas od prosince vypovědělo asi 6100 z nich.

České zdravotnictví

Blanenská nemocnice rozvíjí estetickou medicínu a chirurgii ruky

  • 20 listopadu, 2023
  • by budskap

„Medicína se dnes obecně hodně specializuje. Je to logické, když někdo dělá i náročnější úkony pravidelně, získá v tom rutinu. Stejné je to i s chirurgií ruky,“ uvedl Holoubek. „Ruka je anatomicky poměrně bohatý aparát, jen zápěstí obsahuje deset kostí, 20 kloubních ploch a 26 vazů. K tomu spoustu cév a nervů. Není tolik lidí, kteří by se tomu věnovali, přitom když člověku chybí 20 procent pohybu kotníku, mnohdy své omezení nevnímá, ale když necítí prst nebo mu chybí kvalitní úchop, padají mu věci z ruky,“ dodal.

Léčení poranění rukou je výrazně závislé na následné rehabilitaci. Po úrazech tvoří i polovinu výsledku. S tím je spojená spolupráce pacienta. „S ohledem na to je někdy třeba i řešení úrazu jiné. Náročnější operace vyžadují následnou péči půl roku i rok. Mám pacienta, který řekl, že potřebuje co nejdřív pracovat a raději bude bez prstu. I poranění šlachy budu řešit jinak u člověka, který hraje na housle nebo dělá těžkou manuální práci. Individualizovaný přístup je u specialistů nasnadě a záleží i na tom, jaké nároky na fungování daných částí těla pacienti mají,“ míní.

V ambulanci týdně ošetří okolo 30 lidí. Obecně vnímá to, že třeba úžinových syndromů, jakou je syndrom karpálního kanálu, nebo artrotických postižení, přibývá. Vysvětluje si to stárnutím populace. „Zatímco před 20 lety se šedesátníci brali jako staří lidé, dnes jsou velice aktivní a mají vysoké nároky na své tělo. Požadavky na vyšší kvalitu života v pozdějším věku stoupají a myslím, že do budoucna to bude ještě citelnější,“ poznamenal.

Holoubek se v Blansku částečně věnuje i kosmetickým a estetickým výkonům. Největší zájem je o plastiku očních víček a další drobné úpravy v oblasti obličeje. Jeho hlavním působištěm je ale několik let Fakultní nemocnice Brno, kde pracuje na klinice popálenin a plastické chirurgie. Tam se na rozdíl od Blanska může věnovat mikrochirurgii a provádět i rekonstrukce větších tkáňových celků. Jde třeba o náhradu konkrétní části těla po onkologických operacích, kdy musí lékaři část těla odebrat. Pokud to nejde vyřešit jiným způsobem, musí na těle najít tkáňovou jednotku, což může být kost, sval, kůže, vypreparovat ji a přenést do daného místa, kde ji našijí, napojí na všechny cévy, nervy a podobně. Takové operace trvají i celý den.

Zpravodaj

Ekonom: Pětina nákladů na léčbu v ČR jde na…

  • 16 listopadu, 2023
  • by budskap

„Bavíme se o vysokých nákladech lékařské péče, ale i o tom, že lidé chybí v práci nebo se jim snižuje kvalita života,“ uvedl Aleš Rod z CETA. Je podle něj proto se zaměřit na ty nemoci, které generují největší náklady. Stárnutí populace bude situaci ještě zhoršovat, v nemoci podle něj žijí ženy 19 procent svého života a muži 23 procent života. Riziko vzniku nemocí srdce a cév zvyšuje kouření, obezita nebo vysoká hladina cholesterolu.

V současné době je podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta podíl nemocí srdce a cév na všech úmrtích 41 procent. Navíc existuje poměrně těsná korelace mezi HDP a úmrtností na kardiovaskulární nemoci. „Polovina našich spoluobčanů v produktivním věku má nějaké chronické onemocnění,“ dodal s tím, že pečovat o ně nemohou jenom kardiologové, kterých není dostatek. Podílet se podle něj musí i praktičtí lékaři nebo internisté.

Lékaři připravují nový dokument Národní kardiovaskulární plán na roky 2023 až 2033. Statisticky je totiž podle nich významnou část těchto úmrtí preventabilní. Cílem plánu je proto snížit v nadcházejících deseti letech tuto úmrtnost o pět procent.

„Limity ale máme například v dostupnosti úhrady některých léčiv pro časná stadia onemocnění, obrovské rezervy jsou ve vzdělanosti populace o rizicích, a to zejména mladých lidí,“ popsal Linhart. Zodpovědný přístup pacientů k léčbě nejsou podle Linharta lékaři navíc schopni nijak kontrolovat. Někteří předepsané léky neužívají nebo nechtějí měnit svůj životní styl. Ovlivnit chování pacientů je potřeba i podle zdravotních pojišťoven. „Český pacient je podle mě připravený na to, že dostane lék a ty jeho potíže se tím vyřeší,“ uvedla Alena Miková z Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Michal Vrablík z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze připomněl, že země jako Velká Británie nebo Finsko dokázaly výrazně snížit kardiovaskulární úmrtnost. „Neudělali to doktoři. Byla to práce společná, i politické reprezentace, výrobců potravin nebo edukátorů,“ vysvětlil. „Při srovnání české populace s našimi evropskými sousedy vidíme, že nejsme příliš fyzicky aktivní, čtvrtina populace kouří, zato jsme šampiony ve spotřebě soli a alkoholu i kalorií na hlavu,“ dodal.

Podle Miloše Táborského z I. interní kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci se odborníci snaží i za pomoci digitálních technologií usnadnit spolupráci s praktickými lékaři a narovnat cestu pacienta systémem. „Pacient by měl vědět, za kým má jít,“ doplnila Kristýna Čilíková z České aliance pro kardiovaskulární onemocnění.

Děti a mateřství

Nemocniční lékaři vyzvali v dopise Válka k řešení dětských…

  • 16 listopadu, 2023
  • by budskap

„Jsme velmi znepokojeni trendem posledních let, kdy služby postupně vykonává čím dále menší podíl praktických lékařů pro děti a dorost,“ uvedli lékaři, kterých je pod dopisem podepsáno více než pět desítek. Vyjádření ministerstva zdravotnictví ČTK zjišťuje. Již v říjnu ale Válek odmítl postihy pro praktické lékaře, kteří nebudou pohotovosti sloužit, což bylo v návrhu úhradové vyhlášky pro příští rok.

Lékařská pohotovostní služba, v samostatné ordinaci nebo jako součást urgentního příjmu nemocnice, je podle signatářů dopisu ministrovi nutným předstupněm nemocniční péče, který oddělí většinu dětí, jejichž stav vyžaduje pouze rychlé ambulantní ošetření, od pacientů, které je třeba hospitalizovat. „Je velmi důležité, aby tuto práci vykonával kvalifikovaný a zkušený pediatr,“ dodali podepsaní lékaři.

Sdružení podle Hülleové nemá data o tom, kolik dětských praktických lékařů se na lékařské pohotovostní službě podílí. „Jsme přesvědčeni, že pohotovostní služba je součástí neodkladné péče a má být poskytována ve zdravotnických zařízeních s bezprostřední dostupností služeb komplementu, lékárny a zejména lůžkového pracoviště pediatrie, tedy má být součástí urgentních příjmů nemocnic, které mají dostatečně personálně vybavené pediatrické oddělení s možností poskytování intenzivní péče,“ sdělila ČTK.

Většina lékařů, která má atestaci v pediatrii, jsou podle podepsaných lékařů praktičtí lékaři pro děti a dorost v ordinacích. „Atestovaní lékaři v nemocnicích nastupují do ústavních pohotovostních služeb na svých lůžkových pracovištích. Vykonávají tak často nadměrný počet přesčasových hodin a nemohou k tomu navíc zajišťovat i lékařské pohotovostní služby namísto absentujících kolegů z řad praktických lékařů pro děti a dorost,“ napsali v dopise.

Ministra v něm žádají, aby ve spolupráci s kraji a zdravotními pojišťovnami našel řešení, ve kterém bude podmiňovat výkon praxe dětského praktického lékaře právě sloužením na pohotovosti. „Počet služeb za rok, které bude muset každý z nich zajistit, bude velmi malý a nebude nijak narušovat chod jejich praxí,“ doplnili nemocniční lékaři.

Podle Hülleové je ve stávající podobě samostatně sloužících pohotovostních ordinací dětských praktických lékařů dětská pohotovost zastaralá. „Nepřetržitá péče je logickou součástí urgentních příjmů nemocnic, které mají dětské lůžkové oddělení,“ uvedla. Praktické by podle ní bylo, aby na urgentním příjmu pracoval v denní a večerní době kvalifikovaný lékař, v pozdních nočních hodinách podle ní může pohotovost poskytovat přímo nemocniční dětské oddělení.

Zpravodaj

Krajská nemocnice v Náchodě nabízí onkologickým pacientům biologickou léčbu

  • 6 listopadu, 2023
  • by budskap

„Poprvé ve své historii dnes podala náchodská nemocnice pacientce s onkologickým onemocněním biologickou léčbu. Náchodská nemocnice se tak zařadila mezi 16 nemocnic v ČR, které nejsou komplexními onkologickými centry, a přesto biologickou léčbu podávají. Současně jde o první regionální nemocnicí v Královéhradeckém kraji, která může biologickou léčbu onkologickým pacientům podávat,“ řekla ČTK Chytilová.

Pacienti z Náchodska tak už nebudou muset dojíždět do několik desítek kilometrů vzdálené hradecké fakultní nemocnice.

„Biologická léčba je cílená na určité povrchové molekuly nádorových buněk, signální dráhy nebo cévy vyživující nádor. Není to ale tak, že by biologická léčba měla být spojována se slovem BIO,“ uvedla primářka onkologie náchodské nemocnice Šárka Lukešová.

Náchodská nemocnice musela před zavedením této léčby splnit řadu kritérií. Mezi nejdůležitější patří minimálně dvojice klinických onkologů, náležité přístrojové vybavení a oddělení s lůžky. „V naší nemocnici je pouze onkologický stacionář, ale veškeré přístrojové vybavení je dostupné na dalších odděleních – chirurgie, interna nebo třeba lůžka následné péče v Broumově,“ uvedl ředitel náchodské nemocnice Jan Mach.

Biologická léčba je obvykle podávána s chemoterapií, někdy i samostatně. Volba správné léčby je dána mezinárodně platnými doporučeními podle stadia a klasifikace nádoru. Typ léčby si nemůže volit sám pacient, rozhodnutí o možnostech léčby je v kompetenci lékaře. Léčba je vždy cílena individuálně, dva různí lidé tedy nebudou léčeni stejně, uvedli zástupci nemocnice.

Královéhradecký kraj má nemocnice v Trutnově, Jičíně, ve Dvoře Králové nad Labem a v Náchodě, pod který spadá i rychnovská nemocnice. Krajské nemocnice v regionu zastřešuje Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje. Holding je akciová společnost, jejímž je Královéhradecký kraj stoprocentním vlastníkem.

Prevence a léčba

Denně v ČR podlehne mrtvici 20 lidí, lidé málo…

  • 27 října, 2023
  • by budskap

V ČR je průměrný čas do zahájení léčby 120 minut, což je jeden z nejlepších výsledků v EU. „Nejvíc času se ztrácí od vzniku mrtvice do zavolání pomoci,“ řekl předseda Cerebrovaskulární sekce Neurologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP) Aleš Tomek. Okolí pacienta by podle něj mělo včas rozpoznat příznaky, mezi které patří pokles očního víčka nebo koutku úst nebo nesrozumitelná řeč, což jsou důsledky ochrnutí obličeje. Při předpažení pak lidé postižení mrtvicí neudrží obě paže ve stejné výšce.

Lidé se podle odborníků nemají snažit dojet do nemocnice sami nebo vozit své blízké do nemocnice, nejvhodnější je zavolat zdravotnickou záchrannou službu. Záchranáři pak pacienta dovezou do jednoho z center, která mají s léčbou mrtvice zkušenosti. V nich pak lékaři pacientovi vyšetří mozek počítačovou tomografií a podle doby od příznaků nasadí léčbu pomocí léků nebo zavedením nástroje přímo do mozku, kterým krevní sraženinu vytáhnou a proudění krve v mozku obnoví.

V mozku jsou desítky miliard nervových buněk. „Každou minutu odumře 1,9 milionu mozkových buněk a 12 kilometrů mozkových drah. Čím pacient přijde dřív, tím ho můžeme rychleji vrátit do jeho normální životní aktivity a pracovního procesu,“ řekl předseda Radiologické společnosti ČSL JEP Miloslav Roček. Podcenit podle něj není vhodné ani menší příznaky, protože mohou předcházet silnější mrtvici.

V roce 2021, ze kterého jsou poslední dostupná data, zemřelo po hospitalizaci s mrtvicí asi 7000 lidí. Řádově stovky dalších lidí se vůbec nedostanou do nemocnice, necelá pětina hospitalizovaných zemře do tří měsíců po mrtvici. Za posledních 20 let se podařilo snížit počty těch, kteří mrtvici nepřežijí, na polovinu. Více než polovina lidí se po zákroku lékařů vrátí i do práce.

Část lidí ale zůstane s postižením řeči, pohybu, zraku nebo kognitivních schopností jako například paměť. Celosvětově je mrtvice jedna z hlavních příčin invalidity. „Lidé ztrácejí soběstačnost. Nesmírně to zatěžuje nejenom je, ale i jejich rodiny,“ doplnil předseda České neurologické společnosti ČSL JEP Petr Marusič. Pro vážné případy není dostatek rehabilitačních lůžek, podle odborníků se ale připravuje celostátní plán, jak tuto situaci řešit a dotační program na vznik nových kapacit.

Rizikovými faktory pro vznik mrtvice je zejména věk, potom srdeční onemocnění, diabetes, obezita, fyzická neaktivita, kouření, vysoký krevní tlak nebo vysoká hladina cholesterolu.

Zpravodaj

Nemocnice Boskovice kvůli rekonstrukci medicinálních plynů omezila péči

  • 25 října, 2023
  • by budskap

„V době od 25. října do 15. prosince budeme poskytovat pouze akutní operační péči, plánované operace musíme kvůli rekonstrukci medicinálních plynů odložit,“ uvedl Kavka. Medicinální plyny, jako je kyslík, oxid dusný, entonox a další, jsou v nemocnici používány při léčebných procesech na operačních sálech i na pokojích pacientů. Důvodem rekonstrukce je zkvalitnění poskytované péče a modernizace technického vybavení.

„Už jsme opravili zázemí skladu, záložní stanice a hlavní zdroj média v areálu nemocnice. Celková modernizace plynů a instalace nové medicínské technologie pro jednotku intenzivní péče a centrální operační sály vyjde na 20,1 milionu korun. Nemocnice zaplatí 8,4 milionu a částku 11,7 milionu uhradí město. Projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj,“ dodal Kavka.

Nemocnice také za poslední rok díky dotačnímu titulu React EU modernizovala přístrojové vybavení. Za 46 milionů korun pořídila 29 nových přístrojů pro operační sály, intenzivní péče, gynekologie a porodnictví, vnitřní lékařství a laboratoře. Nemocnice Boskovice funguje pro spádovou oblast okresu Blansko, tedy zhruba pro 110.000 obyvatel. Lékaři v ní ročně provedou kolem 320.000 ošetření.

České zdravotnictví

Liberecká nemocnice změní systém služeb, aby lékaři nesloužili tolik…

  • 17 října, 2023
  • by budskap

Jedním z nich je Vít Blecher z chirurgického oddělení v Liberci. Novinářům dnes řekl, že snahu vedení nemocnice vítá, ale zatím neví, zda jde o dostatečné řešení. „Jsme rádi, že naše nemocnice to jako jedna z mála, co vím od spolužáků a známých, řeší. Uvidíme, jak to nakonec bude vypadat. Jsme za to rádi, ale ještě nemáme žádné konkrétní verze na stole, takže nemůžu říct stačí, nebo nestačí,“ řekl Blecher.

Podle Roubíčka bude nejvýraznější změnou to, že nebudou potřebovat tolik lékařů pro víkendové služby. Aktuálně jich v nemocnicích v Liberci, Turnově a Frýdlantu slouží o sobotách a nedělích 41. „Po reformě služeb bychom měli potřebovat o sedm lékařů méně v rámci služeb. Toho docílíme tím způsobem, že bychom tyto lékaře měli ’doma přítomné na telefonu’ a zavoláme si je do nemocnice na nejnáročnější výkony v momentu, kdy je budeme potřebovat.“ uvedl lékařský ředitel.

Pohotovost doma se do přesčasů nebude počítat, lékaři by ale za ní ale měli dostávat příplatek. Jeho výše se podle generálního ředitele KNL Richarda Lukáše řeší, cílem ale není ušetřit peníze. „Naopak vypadá to, že to bude trochu dražší, než je to v současné době,“ řekl. Pro protest lékařů má pochopení. „Tady není konflikt mezi mladými lékaři a námi. My rozumíme tomu protestu sekce mladých lékařů. Víme, čemu se chtějí bránit,“ dodal Lukáš.

Sekce mladých lékařů České lékařské komory kritizuje novelu zákoníku práce kvůli tomu, že zavedla až 832 hodin dobrovolné přesčasové práce za rok, což je proti dřívějšímu stavu dvojnásobek. Ministři práce Marián Jurečka (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přislíbili, že to ze zákona další novelou odeberou.

Libereckému lékaři Blecherovi vadí, že novelou se jen legalizoval současný stav. „Přesčasová práce nás trápí dlouhodobě, respektive její množství. Tak nějak za ty léta jsme čekali, že se to postupně bude zlepšovat. Nicméně novela zákoníku, která prošla, jde naprosto proti tomu. Ukázalo se, že politici se akorát pokusili zlegalizovat problém, který tady dlouhodobě je, což byl spouštěcí důvod, proč jsme se k té akci připojili,“ řekl Blecher.

Sám loni odpracoval zhruba 800 hodin přesčasů a letos to vypadá na 600. Podle Roubíčka se ale ani po chystané reformě služeb nedostanou v KNL do stavu, že by lékaři nesloužili přesčasy. „Našim cílem je vejít se do 416 hodin, tak jak to bylo podle předchozí legislativy platné,“ dodal.

Nový systém služeb začne v KNL platit od ledna 2024, výpovědi z dobrovolných přesčasů se ale týkají už letošního prosince. I když je lékaři nestáhnou, jsou podle Lukáše schopni akutní péči zajistit. „My jsme přesvědčeni, že to zvládneme,“ dodal.

Stránkování příspěvků

1 … 7 8 9 10 11 … 18

Kalendář akcí

Březen

Duben 2026

Květen
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
27
28
29
30
1
2
3
Událost pro Duben

30

Žádné události
Událost pro Květen

1

Žádné události
Událost pro Květen

2

Žádné události
4
5
6
7
8
9
10
Událost pro Květen

3

Žádné události
Událost pro Květen

4

Žádné události
Událost pro Květen

5

Žádné události
Událost pro Květen

6

Žádné události
Událost pro Květen

7

Žádné události
Událost pro Květen

8

Žádné události
Událost pro Květen

9

Žádné události
11
12
13
14
15
16
17
Událost pro Květen

10

Žádné události
Událost pro Květen

11

Žádné události
Událost pro Květen

12

Žádné události
Událost pro Květen

13

Žádné události
Událost pro Květen

14

Žádné události
Událost pro Květen

15

Žádné události
Událost pro Květen

16

Žádné události
18
19
20
21
22
23
24
Událost pro Květen

17

Žádné události
Událost pro Květen

18

Žádné události
Událost pro Květen

19

Žádné události
Událost pro Květen

20

Žádné události
Událost pro Květen

21

Žádné události
Událost pro Květen

22

Žádné události
Událost pro Květen

23

Žádné události
25
26
27
28
29
30
31
Událost pro Květen

24

Žádné události
Událost pro Květen

25

Žádné události
Událost pro Květen

26

Žádné události
Událost pro Květen

27

Žádné události
Událost pro Květen

28

Žádné události
Událost pro Květen

29

Žádné události
Událost pro Květen

30

Žádné události
1
2
3
4
5
6
7

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS