VZP při úpravě sítě nemocnic zohlední využití lůžek, počty…

„Důležité je, aby lékaři měli s prováděnými výkony dostatek zkušeností. Dobře se o vás nepostarají tam, kde vidí infarkt jednou za tři neděle, nebo rodí dítě jednou za týden,“ řekl Kuba novinářům.

V současné době je k dispozici 47.900 lůžek akutní nemocniční péče, průměrná obložnost je necelých 60 procent. Podle Kabátka je to zhruba deset procent pod průměrem zemí OECD. V oborech, jako jsou lůžková oftalmologie, dermatologie nebo některá dětská oddělení, jsou to však jen nízké desítky procent. Podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Feltla mohou ale vzniknout problémy při vzdělávání lékařů, které je i v těchto oborech navázané na oddělení s daným počtem lůžek.

Na 1000 obyvatel má ČR 6,7 lůžka, průměr OECD je 4,8 lůžka. Německo, které podle Kabátka počítá i lůžka sociální, má 7,8 lůžka, Slovensko 5,7 lůžka, Slovinsko 4,3, Izrael 2,9 a Švédsko dvě lůžka. Průměrná délka hospitalizace přitom dlouhodobě klesá, v roce 2021 činila v ČR 9,8 dne, podle Eurostatu je tak delší pouze v Srbsku. Například v Polsku trvá průměrně 7,3 dne, v Nizozemí 4,3 dne. „Částečně je to dáno úhradovými mechanismy a částečně je to dáno strukturou sítě,“ uvedl k délce hospitalizací v ČR Kabátek.

Lůžek dlouhodobé a následné péče, které využívají zejména senioři, je nyní v Česku asi 38.000. Loni podle Českého statistického úřadu žilo v ČR 2,2 milionu lidí starších 65 let, v roce 2050 jich bude již 3,25 milionu. Konkrétní počty lůžek, které by se měly podle VZP převádět z akutních na následná, Kabátek uvádět nechtěl. Podle něj nejde o to, že by se nemocnice rušily. „Neděláme žádnou reformu, nijak plošně nerušíme,“ uvedl. Největší bariérou dohod je podle něj nedůvěra poskytovatelů. Nejsložitější debata je tam, kde jsou nemocnice s větším počtem provozovatelů.

Změny se však přesto dotknou menších i velkých nemocnic. Například Karel Kantor, ředitel skupiny Vamed Medittera, která zřizuje některé nemocnice ve Středočeském kraji, na dnešní tiskové konferenci uvedl, že od příštího roku se sloučí nemocnice v Mělníce a Neratovicích. Kabátek jako další příklady doplnil nemocnici v Sušici, kde se akutní péče změní v jednodenní a následnou, nebo nemocnici Šternberk, kde dětské lůžkové oddělení bude dál fungovat jako denní stacionář.

Podle ředitele Feltla mají v pražské Všeobecné fakultní nemocnice v plánu uzavření 105 z 1921 lůžek, polovina z nich je interních. Nová tam naopak budou do budoucna vznikat, například pro neurodegenerativní onemocnění nebo dětskou psychiatrii.

Další nemocnice se základními obory, jejichž fungování by podle Kabátka sice ekonomicky úplně nevycházelo, zůstanou, aby bylo splněno vládní nařízení o dostupnosti zdravotní péče v místě a čase. Podle Kabátka je takových, jejichž provoz pojišťovna zvlášť bonifikuje, celkem šest, například nemocnice v Jeseníku.