Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Lékaři FN Olomouc opravují poškozenou chrupavku pomocí biologického materiálu

  • 19 března, 2025
  • by budskap

“Principem operace je odběr odlučující se chrupavky z okrajů defektu, její smíchání s krevní plazmou pacienta a následné umístění této směsi do defektu, čímž dochází k obnově kloubní plochy. Jsem moc rád, že jsme tuto techniku ve spolupráci se společností Arthrex uvedli do praxe i na našem pracovišti. Má totiž významné uplatnění v léčbě defektů chrupavky,” uvedl Béreš.

Lékaři tuto operaci budou provádět většinou artroskopicky, tedy pomocí drobných nástrojů zavedených do kloubu malými řezy. Díky tomuto přístupu se pacienti zotavují rychleji a s menšími bolestmi. “Metoda AutoCart znamená velký posun v léčbě poškozené chrupavky a dává pacientům reálnou šanci na “vyhojení” chrupavky a následně plnohodnotný pohyb bez bolesti. Těší nás, že ji nyní můžeme nabídnout v rámci nově rozvíjeného segmentu regenerační péče na naší klinice,” uvedl přednosta ortopedické kliniky FN Olomouc Jiří Gallo.

Nový tup operace poškozené chrupky je podle něj vhodný zejména pro mladší aktivní pacienty, kteří mají ohraničené poškození chrupavky. Podmínkou je zachovalá a dostatečně vysoká chrupavka v okolí defektu, takže operace se netýká kloubů poškozených artrózou. Operační výkon trvá zhruba hodinu, poté pacient dočasně nosí ortézu a chodí o berlích. Pacienti se mohou postupně vracet k běžným aktivitám i ke sportu, plnou zátěž lékaři zpravidla doporučuji až po šesti měsících.

FN Olomouc má 66 pracovišť, zhruba 1200 lůžek a na konci roku 2023 evidovala 4681 zdravotnických i nezdravotnických zaměstnanců. Ročně ambulantně ošetří více než milion pacientů a na svých lůžkových odděleních hospitalizuje přes 50.000 lidí. Lékaři FN Olomouc ročně dělají přibližně 34.000 operací.

České zdravotnictví

Registr dárců: Na transplantaci krvetvorných buněk čeká 42 lidí včetně…

  • 19 března, 2025
  • by budskap

Na sociálních sítích upozornil na případ rodiny s malou dcerou Madlenkou, která potřebuje transplantaci. “Mají další tři děti, kteří ale bohužel nejsou vhodnými dárci kostní dřeně. Proto se hledá teď v našem registru,” uvedla mluvčí.

V Česku bylo transplantací kostní dřeně nebo krvetvorných buněk léčeno více než 750 dětí, první v listopadu 1989. Teď jich je kolem 30 každý rok. “Kromě akutních leukemií, které jsou nejčastější indikací k transplantaci u dětí, transplantujeme pacienty s primárními imunodeficity, některými vrozenými metabolickými poruchami, vrozenými a získanými syndromy selhání kostní dřeně,” sdělila loni v listopadu ČTK dětská onkoložka Lucie Šrámková, která je přednostkou Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

Leukemie je nádorové onemocnění krvetvorby, které se vyznačuje zmnožením bílých krvinek, které ale neplní svou normální funkci v imunitním systému. Jako primární imunodeficity lékaři označují skupinu vrozených poruch funkce imunitního systému člověka. Podle Šrámkové se vyléčí až 85 procent dětí.

“Hledání dárce je poměrně složitá věc, potřebujeme shodu deset z deseti v takzvaných genetických znacích imunity. Ta je častá u sourozenců, šance na ni je 25 procent. Samozřejmě se testují i další členové rodiny. Pokud nenajdou lékaři tam, obracejí se na nás,” uvedla tehdy vedoucí registru Marie Kuříková. Ideální dárce se v takových případech hledá jak v českých seznamech, tak v zahraničí.

Ve dvou českých registrech je dohromady zhruba 170.000 dobrovolníků ochotných darovat kostní dřeň nebo krvetvorné buňky. Potřeba by podle odborníků bylo ještě asi o 30.000 víc. Celosvětově je evidováno přes 42,5 milionu lidí.

Do registru se mohou zapsat zdraví lidé ve věku 18 až 35 let. Darovat buňky či dřeň mohou do 60 let, přednost se ale dává mladším dárcům. Ročně jsou jich vyšší desítky. Dárce stráví většinou dva dny v nemocnici, u odběru dřeně je asi hodinu a půl v celkové anestezii, u darování buněk asi čtyři hodiny připojený na přístroj podobný jako u darování krve.

Výzkumy a studie

Vědecký tým odhalil příčiny řady vzácných onemocnění, jeho součástí…

  • 18 března, 202527 března, 2025
  • by budskap

Vědci pomocí výpočetní techniky porovnali u různých skupin pacientů s různými poruchami jejich genomy, tedy veškerou genetickou informaci uloženou v DNA. Tato metoda vedla k objevení 88 nových genetických souvislostí s konkrétními nemocemi. “Pochopení individuální genetické predispozice pacienta může vést k přesnější diagnóze nebo napomoci včas identifikovat osoby s vyšším rizikem onemocnění ještě před manifestací klinických příznaků,” uvedla Lišková.

Česká vědkyně se zaměřila na poruchy přední části oka, tedy například zakalení rohovky, nedovyvinutí nebo rozštěpy duhovky. Zjistila, že na jejich vznik má zásadní vliv mutace v genu označovaném POMK. Ten, u koho se vyskytne, s vysokou pravděpodobností touto nemocí onemocní.

Díky moderním technologiím jsou podobné analýzy výrazně jednodušší než dříve. Lékaři a vědci nyní dokážou rychleji, přesněji a s menšími náklady určit genetické příčiny nemocí, což má přímý dopad na diagnostiku, prevenci a léčbu. “Pro ilustraci, sekvenování jednoho lidského genomu trvalo na přelomu tisíciletí více než deset let. V současnosti lze celý genom sekvenovat během 24 až 48 hodin, náklady klesly z původních tří miliard dolarů na přibližně 600 dolarů. To činí sekvenování dostupným nejen pro výzkum, ale i pro rutinní klinickou praxi,” dodala Lišková. Sekvenování je proces, který popisuje uspořádání konkrétní molekuly.

Výzkumy a studie

AFP: Pohled na přírodu, byť jen na obrázku, dokáže…

  • 18 března, 2025
  • by budskap

Zdravotní přínosy přírody, a to zejména v oblasti léčby bolesti, byly a jsou předmětem mnoha výzkumů. Před více než čtyřiceti lety průkopnická studie Američana Rogera Ulricha ukázala, že pacienti v nemocnicích potřebují méně léků proti bolesti a rychleji se zotavují, pokud okna jejich pokojů směřují do zeleně, a nikoli do cihlové zdi.

Ale “až doposud byly příčiny tohoto účinku nejasné”, řekl Max Steininger, neurobiolog z Vídeňské univerzity a hlavní autor studie, kterou zveřejnil časopis Nature Communications.

Problém představuje subjektivní aspekt přírody i bolesti. Je to příroda, která uklidňuje, anebo placebo efekt vyvolaný jejím údajným přínosem? Nebo jde o to, že se raději díváme na krajinu, kterou vnímáme jako krásnou? Co když to není příroda, která snižuje bolest, ale naopak městské prostředí, které ji zesiluje?

Aby zjistili víc, zaznamenávali vědci mozkovou aktivitu skupiny 49 dobrovolníků pomocí skeneru fMRI (funkční magnetická rezonance). Účastníci se dívali na různé obrazy a zároveň dostávali sérii více či méně bolestivých elektrických šoků do hřbetu levé ruky.

První scéna zobrazovala přírodní krajinu, břeh jezera obklopený stromy pohybujícími se ve větru, doprovázenou zvukem v pozadí simulujícím šumění listí a zpěv ptáků. Ve druhé scéně byly přidány městské prvky (budovy, lavičky, příjezdová cesta) a zvuk v pozadí byl nahrazen typickými městskými zvuky.

Hlasitost zvuku a kompozice obou snímků byly kalibrovány tak, aby u účastníků vyvolaly podobný estetický dojem. Nakonec třetí obrázek zobrazoval interiér: kancelář s počítačem, ventilátorem a malým oknem, to vše doplněné běžnými zvuky z pracoviště.

Účastníci studie nejen uváděli, že při pohledu na krajinu cítili menší bolest, ale rozdíl se projevil i na snímcích jejich mozku z funkční magnetické rezonance.

“Naše studie je první, která na základě skenování mozku poskytuje důkaz, že se nejedná pouze o placebo efekt,” uvedl neurobiolog Max Steininger v prohlášení.

Přírodní scény vyvolaly sníženou aktivitu v části mozku, která se podílí na vnímání bolesti. Jiné oblasti spojené s regulací bolesti ale nebyly významnějším způsobem ovlivněny.

Vědci uvedli, že tyto výsledky mohou být způsobeny tím, že přírodní prostředí upoutává pozornost lidí a odvádí je od vnímání pocitu bolesti. V psychologii se tomuto jevu říká “teorie obnovení pozornosti”.

“Skutečnost, že účinku v podobě zmírnění bolesti je možné dosáhnout prostřednictvím virtuálního vystavení přírodě, které lze snadno aplikovat, má důležité praktické důsledky,” uvedl spoluautor studie Alex Smalley z britské Exeter University. Toto zjištění také “otevírá nové cesty pro výzkum, který by umožnil lépe pochopit, jak příroda ovlivňuje naši mysl”, dodal.

 

České zdravotnictví

Českobudějovická nemocnice dělá roboticky asistované náhrady kolenního kloubu

  • 17 března, 2025
  • by budskap

“Ortopedické oddělení Nemocnice České Budějovice se tímto zařadilo mezi špičková centra nabízející tuto inovativní metodu. Po dvou soukromých zařízeních se stáváme teprve třetím pracovištěm v České republice, kde mohou pacienti podstoupit totální náhradu kolenního kloubu s využitím robotické asistence,” uvedl generální ředitel nemocnice Michal Šnorek.

Robotický systém podle něj umožňuje vyšší přesnost, což přispívá k lepšímu usazení implantátu a delší životnosti náhrady. Šetrnější zákrok také zkracuje dobu hojení a pro pacienta méně bolestivá. Šnorek uvedl, že zákrok také zajistí lepší funkčnost kloubu.

“Zavedení systému do naší praxe je významným krokem v oblasti ortopedické péče. Jsme hrdí na to, že můžeme našim pacientům nabídnout nejmodernější metody léčby, které jim přinesou nejen rychlejší zotavení, ale i dlouhodobě lepší výsledky,” uvedl primář ortopedického oddělení David Musil.

Jihočeské nemocnice předloni zvýšily počet výměn kolenních a kyčelních kloubů na 2530. Je to o 445 více než o rok dříve. Ortopedické zákroky se nejčastěji týkají totálních endoprotéz kyčlí a kolen. Jediným akcionářem českobudějovické nemocnice je Jihočeský kraj. V nemocnici pracuje více než 3500 lidí a je jedním z největších zaměstnavatelů v regionu.

Aktuálně

Královéhradecký kraj má nejvíce nemocných chřipkou, epidemie stagnuje

  • 17 března, 2025
  • by budskap

V aktuální sezoně hygienici v Královéhradeckém kraji zaznamenali 36 případů klinicky závažného onemocnění chřipkou, o čtyři více než v předchozím týdnu. Z toho 15 lidí v souvislosti s tímto onemocněním zemřelo, což je v mezitýdenním srovnání o dva více.

“Epidemie akutních respiračních onemocnění smíšeného nechřipkového a chřipkového původu v kraji pozvolna slábne a přechází spíše v regionální ohniska. Převažujícím původcem respiračních infekcí i nadále zůstávají viry chřipky,” uvedli dnes na webu zástupci Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje.

V kraji byla v uplynulém týdnu nejvyšší nemocnost na Jičínsku, naopak nejnižší v okrese Náchod. Vzhledem k tomu, že v uplynulém týdnu byly ještě v okrese Jičín a Rychnov nad Kněžnou jarní prázdniny, nelze současnou situaci vyhodnotit zcela objektivně, dodali hygienici.

Aktuálně

V Karlových Varech byla dokončena modernizace heliportu na střeše…

  • 14 března, 2025
  • by budskap

“Nový letecký předpis jasně říká, že heliporty ve zdravotnických zařízeních s urgentním příjmem prvního typu, což nemocnice Karlovy Vary je, musí splňovat podmínky nového požárního systému. To znamená, že musí mít k dispozici 18.000 litrů vody a těžkou hasicí pěnu,” řekl Čvančara. Heliport je nyní jako první v Česku vybaven plně automatickým hasicím systémem. Ten spustí po detekci požáru vrtulníku hašení do 15 vteřin a celou nádrž vystříká na plochu heliportu do pěti minut. Při modernizaci, která trvala sedm měsíců, byla u heliportu vybudována také nová úniková lávka.

Nosnostní limity nemá heliport podle Čvančary žádné, mohou zde přistávat jak nejtěžší armádní vrtulníky Sokol s váhou 6,4 tuny, tak i ty lehčí, které většinou váží okolo 4,5 tuny. Stavební práce spočívaly v úpravě denního značení heliportu včetně instalace světelných návěstidel, doplnění bezpečnostního zařízení a úpravě směrů pro přistání a vzlety. Radiomaják zcela ovládá pilot vrtulníku, který má možnost nastavení intenzity osvětlení prostřednictvím rádiové frekvence.

Vybrat dodavatele se podařilo až na druhý pokus, jelikož do prvního výběrového řízení se nikdo nepřihlásil. Předpokládaná cena byla 24,5 milionu korun a hejtmanství usilovalo o získání dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. To se nakonec nepodařilo, proto celou investici 25 milionů korun financoval kraj sám.

Heliport v karlovarské nemocnici je umístěn na střeše pavilonu akutní medicíny. Má tak ideální polohu pro rychlý přesun pacienta z vrtulníku na oddělení urgentního příjmu nemocnice. Heliport je otevřený od roku 2012, mohly na něm ale přistávat pouze vrtulníky do 3,5 tuny. Větší stroj, jako například armádní vrtulník Sokol, zde poprvé přistál díky úpravám až o pět let později.

Do Karlovarského kraje létají vrtulníky záchranné služby většinou z Plzně nebo z Ústí nad Labem, někdy z Prahy. Karlovarský kraj dlouhodobě usiluje o zřízení vlastní letecké záchranné služby, zejména kvůli dosahu v horských oblastech Krušných hor. Základna leteckých záchranářů by měla vyrůst na karlovarském mezinárodním letišti a v provozu by mohla být od roku 2027.

České zdravotnictví

Zdravotnická skupina AGEL zahájí mobilní odběry krve, první bude…

  • 14 března, 202514 března, 2025
  • by budskap

Odběrový tým v pondělí 24. března přijede do Nemocnice AGEL Šternberk, lidé tam budou moci po předchozí registraci darovat krev v ordinaci onkologické ambulance. První mobilní odběry byly v pilotním režimu zkušebně uspořádány na přelomu února a března v Moravské Třebové. Lidé tam darovali krev v prostorách vojenské střední školy a vyšší odborné školy ministerstva obrany. Zájem darovat krev tehdy projevilo 41 dárců, z nichž 14 darovalo krev poprvé. “Po úspěšném pilotním odběru můžeme s jistotou říct, že jsme plně připraveni nabídnout naše služby mobilního odběrového týmu v lokalitách, kde není transfúzní služba. Naším cílem je přiblížit možnost darovat krev široké veřejnosti,” uvedl Řiháček.

Mobilní odběry jsou podle něj skvělou příležitostí pro firmy a instituce, které chtějí podpořit společenskou odpovědnost. Pokud splní hygienické a prostorové podmínky a zajistí dostatečný počet dárců, může mobilní tým přijet přímo k nim. “Celý projekt je zaměřen na rozšiřování působnosti transfúzní služby a navyšování počtu dárců krve v různých lokalitách. Naším cílem je zajistit dostatečné množství transfuzních přípravků pro zdravotnická zařízení, a tím pomáhat zachraňovat lidské životy,” podotkl Řiháček.

Skupina Agel podnikatele Tomáše Chrenka provozuje v Česku a na Slovensku zhruba dvě desítky nemocnic, síť poliklinik, lékáren, laboratoří, distribuční společnosti a další specializovaná zdravotnická zařízení. Zaměstnává celkem 16.500 lidí. Zdravotnická zařízení skupiny Agel mají kapacitu 5300 lůžek. V roce 2023 v nich bylo hospitalizováno 180.000 pacientů a lékaři provedli 105.000 operací.

Aktuálně

Kraj chce přispět na vznik urgentního příjmu nemocnice v Kolíně…

  • 13 března, 202513 března, 2025
  • by budskap

“Projekt je zaregistrován v rámci výzvy IROP a žádost o dotaci činí 132,3 milionu korun. Středočeský kraj poskytne kofinancování ve výši až 900 milionů korun na realizaci tohoto projektu v období 2025–2027. Předpokládané celkové náklady projektu jsou 1,15 miliardy korun,” uvedl Kašpar.

Oblastní nemocnice Kolín zatím jako jediná krajská nemocnice urgentní příjem jako samostatný provoz nemá. Ředitel nemocnice Petr Chudomel na dotaz ČTK uvedl, že v případě schválení podpory půjde zřejmě o největší investiční akci v historii nemocnice. Plnohodnotný urgentní příjem podle něj nemocnici přinese zejména zjednodušení přijímání pacientů přivezených zdravotnickou záchranou službou na jedno místo.

“Odborníci a specialisté potom v takových případech docházejí na urgentní příjem, a na urgentním příjmu přímo se stanovuje diagnóza, budou zde i observační lůžka a je zde i zrychlený transport k možnému urgentním výkonu na centrální operační sály,” řekl Chudomel. Pokud se přípravy obejdou bez komplikací, mohlo by se podle něj začít stavět začátkem příštího roku.

 

Doporučené články

Na budově školy na Smíchově vznikla malba, má upozornit…

  • 13 března, 2025
  • by budskap

Mural vznikl při příležitosti mezinárodního kongresu Organizace mládeže Huntingtonovy choroby (Huntington Diesease Youth Organization – HDYO), který se letos koná od 14. do 16. března v Praze a je zaměřen na mladé dospělé z rodin s Huntingtonovou chorobou. Jde o neurodegene­rativní genetické onemocnění, tedy postupné poškozování nervové tkáně, s přenosem z rodičů na děti. To znamená, pokud jeden rodič trpí touto chorobou, je 50procentní riziko, že onemocní dříve či později i jeho dítě.

Podle Juegasiempra malba vznikala čtyři dny a s vymalováním pomáhali studenti uměleckého spolku ze smíchovské střední školy. Předcházely tomu dva dny navrhování obrazu, a jelikož dílo vznikalo takzvanou stencil technikou, tedy pomocí šablon, tak se podle umělce asi týden vyřezávalo 270 kartonových šablon.

Na malbě je vyobrazeno osm dětí s Huntingtonovou chorobou z Venezuely a Kolumbie, odkud výtvarník pochází. Podobných muralů vzniklo k šíření osvěty o nemoci hned několik právě v Kolumbii, tento pražský má být prvním v Evropě. Vznikl s cílem zvýšit povědomí o chorobě a zároveň předat poselství jednoty a naděje pro budoucnost, uvedl umělec.

Nemoc se vyznačuje zhoršující se pohybovou poruchou, demencí a emočními a behaviorálními poruchami. Mezi příznaky patří mimovolné pohyby či ztráta kognitivních funkcí, tedy řeči, paměti či poznávání a používání předmětů, to se projeví obvykle v dospělosti. Typická je neschopnost udržet určité postavení rukou či například jazyka. Nemoc je neléčitelná a dá se pouze potlačovat.

Navigace pro příspěvky

1 … 4 5 6 7 8 … 80

Kalendář akcí

Červenec

Srpen 2025

Září
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
1
2
3
4
5
6
7
Srpen

31

Žádné akce
Září

1

Žádné akce
Září

2

Žádné akce
Září

3

Žádné akce
Září

4

Žádné akce
Září

5

Žádné akce
Září

6

Žádné akce
8
9
10
11
12
13
14
Září

7

Žádné akce
Září

8

Žádné akce
Září

9

Žádné akce
Září

10

Žádné akce
Září

11

Žádné akce
Září

12

Žádné akce
Září

13

Žádné akce
15
16
17
18
19
20
21
Září

14

Žádné akce
Září

15

Žádné akce
Září

16

Žádné akce
Září

17

Žádné akce
Září

18

Žádné akce
Září

19

Žádné akce
Září

20

Žádné akce
22
23
24
25
26
27
28
Září

21

Žádné akce
Září

22

Žádné akce
Září

23

Žádné akce
Září

24

Žádné akce
Září

25

Žádné akce
Září

26

Žádné akce
Září

27

Žádné akce
29
30
1
2
3
4
5
Září

28

Žádné akce
Září

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS