Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Výzkumy a studie

AFP: Pohled na přírodu, byť jen na obrázku, dokáže…

  • 18 března, 2025
  • by budskap

Zdravotní přínosy přírody, a to zejména v oblasti léčby bolesti, byly a jsou předmětem mnoha výzkumů. Před více než čtyřiceti lety průkopnická studie Američana Rogera Ulricha ukázala, že pacienti v nemocnicích potřebují méně léků proti bolesti a rychleji se zotavují, pokud okna jejich pokojů směřují do zeleně, a nikoli do cihlové zdi.

Ale “až doposud byly příčiny tohoto účinku nejasné”, řekl Max Steininger, neurobiolog z Vídeňské univerzity a hlavní autor studie, kterou zveřejnil časopis Nature Communications.

Problém představuje subjektivní aspekt přírody i bolesti. Je to příroda, která uklidňuje, anebo placebo efekt vyvolaný jejím údajným přínosem? Nebo jde o to, že se raději díváme na krajinu, kterou vnímáme jako krásnou? Co když to není příroda, která snižuje bolest, ale naopak městské prostředí, které ji zesiluje?

Aby zjistili víc, zaznamenávali vědci mozkovou aktivitu skupiny 49 dobrovolníků pomocí skeneru fMRI (funkční magnetická rezonance). Účastníci se dívali na různé obrazy a zároveň dostávali sérii více či méně bolestivých elektrických šoků do hřbetu levé ruky.

První scéna zobrazovala přírodní krajinu, břeh jezera obklopený stromy pohybujícími se ve větru, doprovázenou zvukem v pozadí simulujícím šumění listí a zpěv ptáků. Ve druhé scéně byly přidány městské prvky (budovy, lavičky, příjezdová cesta) a zvuk v pozadí byl nahrazen typickými městskými zvuky.

Hlasitost zvuku a kompozice obou snímků byly kalibrovány tak, aby u účastníků vyvolaly podobný estetický dojem. Nakonec třetí obrázek zobrazoval interiér: kancelář s počítačem, ventilátorem a malým oknem, to vše doplněné běžnými zvuky z pracoviště.

Účastníci studie nejen uváděli, že při pohledu na krajinu cítili menší bolest, ale rozdíl se projevil i na snímcích jejich mozku z funkční magnetické rezonance.

“Naše studie je první, která na základě skenování mozku poskytuje důkaz, že se nejedná pouze o placebo efekt,” uvedl neurobiolog Max Steininger v prohlášení.

Přírodní scény vyvolaly sníženou aktivitu v části mozku, která se podílí na vnímání bolesti. Jiné oblasti spojené s regulací bolesti ale nebyly významnějším způsobem ovlivněny.

Vědci uvedli, že tyto výsledky mohou být způsobeny tím, že přírodní prostředí upoutává pozornost lidí a odvádí je od vnímání pocitu bolesti. V psychologii se tomuto jevu říká “teorie obnovení pozornosti”.

“Skutečnost, že účinku v podobě zmírnění bolesti je možné dosáhnout prostřednictvím virtuálního vystavení přírodě, které lze snadno aplikovat, má důležité praktické důsledky,” uvedl spoluautor studie Alex Smalley z britské Exeter University. Toto zjištění také “otevírá nové cesty pro výzkum, který by umožnil lépe pochopit, jak příroda ovlivňuje naši mysl”, dodal.

 

České zdravotnictví

Českobudějovická nemocnice dělá roboticky asistované náhrady kolenního kloubu

  • 17 března, 2025
  • by budskap

“Ortopedické oddělení Nemocnice České Budějovice se tímto zařadilo mezi špičková centra nabízející tuto inovativní metodu. Po dvou soukromých zařízeních se stáváme teprve třetím pracovištěm v České republice, kde mohou pacienti podstoupit totální náhradu kolenního kloubu s využitím robotické asistence,” uvedl generální ředitel nemocnice Michal Šnorek.

Robotický systém podle něj umožňuje vyšší přesnost, což přispívá k lepšímu usazení implantátu a delší životnosti náhrady. Šetrnější zákrok také zkracuje dobu hojení a pro pacienta méně bolestivá. Šnorek uvedl, že zákrok také zajistí lepší funkčnost kloubu.

“Zavedení systému do naší praxe je významným krokem v oblasti ortopedické péče. Jsme hrdí na to, že můžeme našim pacientům nabídnout nejmodernější metody léčby, které jim přinesou nejen rychlejší zotavení, ale i dlouhodobě lepší výsledky,” uvedl primář ortopedického oddělení David Musil.

Jihočeské nemocnice předloni zvýšily počet výměn kolenních a kyčelních kloubů na 2530. Je to o 445 více než o rok dříve. Ortopedické zákroky se nejčastěji týkají totálních endoprotéz kyčlí a kolen. Jediným akcionářem českobudějovické nemocnice je Jihočeský kraj. V nemocnici pracuje více než 3500 lidí a je jedním z největších zaměstnavatelů v regionu.

Aktuálně

Královéhradecký kraj má nejvíce nemocných chřipkou, epidemie stagnuje

  • 17 března, 2025
  • by budskap

V aktuální sezoně hygienici v Královéhradeckém kraji zaznamenali 36 případů klinicky závažného onemocnění chřipkou, o čtyři více než v předchozím týdnu. Z toho 15 lidí v souvislosti s tímto onemocněním zemřelo, což je v mezitýdenním srovnání o dva více.

“Epidemie akutních respiračních onemocnění smíšeného nechřipkového a chřipkového původu v kraji pozvolna slábne a přechází spíše v regionální ohniska. Převažujícím původcem respiračních infekcí i nadále zůstávají viry chřipky,” uvedli dnes na webu zástupci Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje.

V kraji byla v uplynulém týdnu nejvyšší nemocnost na Jičínsku, naopak nejnižší v okrese Náchod. Vzhledem k tomu, že v uplynulém týdnu byly ještě v okrese Jičín a Rychnov nad Kněžnou jarní prázdniny, nelze současnou situaci vyhodnotit zcela objektivně, dodali hygienici.

Aktuálně

V Karlových Varech byla dokončena modernizace heliportu na střeše…

  • 14 března, 2025
  • by budskap

“Nový letecký předpis jasně říká, že heliporty ve zdravotnických zařízeních s urgentním příjmem prvního typu, což nemocnice Karlovy Vary je, musí splňovat podmínky nového požárního systému. To znamená, že musí mít k dispozici 18.000 litrů vody a těžkou hasicí pěnu,” řekl Čvančara. Heliport je nyní jako první v Česku vybaven plně automatickým hasicím systémem. Ten spustí po detekci požáru vrtulníku hašení do 15 vteřin a celou nádrž vystříká na plochu heliportu do pěti minut. Při modernizaci, která trvala sedm měsíců, byla u heliportu vybudována také nová úniková lávka.

Nosnostní limity nemá heliport podle Čvančary žádné, mohou zde přistávat jak nejtěžší armádní vrtulníky Sokol s váhou 6,4 tuny, tak i ty lehčí, které většinou váží okolo 4,5 tuny. Stavební práce spočívaly v úpravě denního značení heliportu včetně instalace světelných návěstidel, doplnění bezpečnostního zařízení a úpravě směrů pro přistání a vzlety. Radiomaják zcela ovládá pilot vrtulníku, který má možnost nastavení intenzity osvětlení prostřednictvím rádiové frekvence.

Vybrat dodavatele se podařilo až na druhý pokus, jelikož do prvního výběrového řízení se nikdo nepřihlásil. Předpokládaná cena byla 24,5 milionu korun a hejtmanství usilovalo o získání dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. To se nakonec nepodařilo, proto celou investici 25 milionů korun financoval kraj sám.

Heliport v karlovarské nemocnici je umístěn na střeše pavilonu akutní medicíny. Má tak ideální polohu pro rychlý přesun pacienta z vrtulníku na oddělení urgentního příjmu nemocnice. Heliport je otevřený od roku 2012, mohly na něm ale přistávat pouze vrtulníky do 3,5 tuny. Větší stroj, jako například armádní vrtulník Sokol, zde poprvé přistál díky úpravám až o pět let později.

Do Karlovarského kraje létají vrtulníky záchranné služby většinou z Plzně nebo z Ústí nad Labem, někdy z Prahy. Karlovarský kraj dlouhodobě usiluje o zřízení vlastní letecké záchranné služby, zejména kvůli dosahu v horských oblastech Krušných hor. Základna leteckých záchranářů by měla vyrůst na karlovarském mezinárodním letišti a v provozu by mohla být od roku 2027.

České zdravotnictví

Zdravotnická skupina AGEL zahájí mobilní odběry krve, první bude…

  • 14 března, 202514 března, 2025
  • by budskap

Odběrový tým v pondělí 24. března přijede do Nemocnice AGEL Šternberk, lidé tam budou moci po předchozí registraci darovat krev v ordinaci onkologické ambulance. První mobilní odběry byly v pilotním režimu zkušebně uspořádány na přelomu února a března v Moravské Třebové. Lidé tam darovali krev v prostorách vojenské střední školy a vyšší odborné školy ministerstva obrany. Zájem darovat krev tehdy projevilo 41 dárců, z nichž 14 darovalo krev poprvé. “Po úspěšném pilotním odběru můžeme s jistotou říct, že jsme plně připraveni nabídnout naše služby mobilního odběrového týmu v lokalitách, kde není transfúzní služba. Naším cílem je přiblížit možnost darovat krev široké veřejnosti,” uvedl Řiháček.

Mobilní odběry jsou podle něj skvělou příležitostí pro firmy a instituce, které chtějí podpořit společenskou odpovědnost. Pokud splní hygienické a prostorové podmínky a zajistí dostatečný počet dárců, může mobilní tým přijet přímo k nim. “Celý projekt je zaměřen na rozšiřování působnosti transfúzní služby a navyšování počtu dárců krve v různých lokalitách. Naším cílem je zajistit dostatečné množství transfuzních přípravků pro zdravotnická zařízení, a tím pomáhat zachraňovat lidské životy,” podotkl Řiháček.

Skupina Agel podnikatele Tomáše Chrenka provozuje v Česku a na Slovensku zhruba dvě desítky nemocnic, síť poliklinik, lékáren, laboratoří, distribuční společnosti a další specializovaná zdravotnická zařízení. Zaměstnává celkem 16.500 lidí. Zdravotnická zařízení skupiny Agel mají kapacitu 5300 lůžek. V roce 2023 v nich bylo hospitalizováno 180.000 pacientů a lékaři provedli 105.000 operací.

Aktuálně

Kraj chce přispět na vznik urgentního příjmu nemocnice v Kolíně…

  • 13 března, 202513 března, 2025
  • by budskap

“Projekt je zaregistrován v rámci výzvy IROP a žádost o dotaci činí 132,3 milionu korun. Středočeský kraj poskytne kofinancování ve výši až 900 milionů korun na realizaci tohoto projektu v období 2025–2027. Předpokládané celkové náklady projektu jsou 1,15 miliardy korun,” uvedl Kašpar.

Oblastní nemocnice Kolín zatím jako jediná krajská nemocnice urgentní příjem jako samostatný provoz nemá. Ředitel nemocnice Petr Chudomel na dotaz ČTK uvedl, že v případě schválení podpory půjde zřejmě o největší investiční akci v historii nemocnice. Plnohodnotný urgentní příjem podle něj nemocnici přinese zejména zjednodušení přijímání pacientů přivezených zdravotnickou záchranou službou na jedno místo.

“Odborníci a specialisté potom v takových případech docházejí na urgentní příjem, a na urgentním příjmu přímo se stanovuje diagnóza, budou zde i observační lůžka a je zde i zrychlený transport k možnému urgentním výkonu na centrální operační sály,” řekl Chudomel. Pokud se přípravy obejdou bez komplikací, mohlo by se podle něj začít stavět začátkem příštího roku.

 

Doporučené články

Na budově školy na Smíchově vznikla malba, má upozornit…

  • 13 března, 2025
  • by budskap

Mural vznikl při příležitosti mezinárodního kongresu Organizace mládeže Huntingtonovy choroby (Huntington Diesease Youth Organization – HDYO), který se letos koná od 14. do 16. března v Praze a je zaměřen na mladé dospělé z rodin s Huntingtonovou chorobou. Jde o neurodegene­rativní genetické onemocnění, tedy postupné poškozování nervové tkáně, s přenosem z rodičů na děti. To znamená, pokud jeden rodič trpí touto chorobou, je 50procentní riziko, že onemocní dříve či později i jeho dítě.

Podle Juegasiempra malba vznikala čtyři dny a s vymalováním pomáhali studenti uměleckého spolku ze smíchovské střední školy. Předcházely tomu dva dny navrhování obrazu, a jelikož dílo vznikalo takzvanou stencil technikou, tedy pomocí šablon, tak se podle umělce asi týden vyřezávalo 270 kartonových šablon.

Na malbě je vyobrazeno osm dětí s Huntingtonovou chorobou z Venezuely a Kolumbie, odkud výtvarník pochází. Podobných muralů vzniklo k šíření osvěty o nemoci hned několik právě v Kolumbii, tento pražský má být prvním v Evropě. Vznikl s cílem zvýšit povědomí o chorobě a zároveň předat poselství jednoty a naděje pro budoucnost, uvedl umělec.

Nemoc se vyznačuje zhoršující se pohybovou poruchou, demencí a emočními a behaviorálními poruchami. Mezi příznaky patří mimovolné pohyby či ztráta kognitivních funkcí, tedy řeči, paměti či poznávání a používání předmětů, to se projeví obvykle v dospělosti. Typická je neschopnost udržet určité postavení rukou či například jazyka. Nemoc je neléčitelná a dá se pouze potlačovat.

Tisková zpráva

Šest nejčastějších mýtů o léčbě neplodnosti

  • 12 března, 202512 března, 2025
  • by budskap

Praha, 12. 3. 2025 – Ačkoliv umělé oplodnění pomohlo na svět milionům dětí po celém světě, stále kolem něj panuje řada mýtů. Ty zbytečně odrazují ženy a jejich partnery od léčby neplodnosti. Nejčastěji se setkávají s pověrami typu: hormonální stimulace je bolestivá a zvyšuje riziko rakoviny, děti ze zkumavky jsou častěji nemocné a mohou mít problém s vlastní plodností. Vedoucí lékař reprodukční kliniky ReproGenesis MUDr. Marcel Štelcl, Ph.D., vyvrací tyto obvyklé domněnky a vysvětluje, proč je IVF bezpečné pro matku i dítě.

 

Mýtus: Hormonální stimulace je bolestivá a má řadu vedlejších účinků

Pravda: Před samotným odběrem vajíček je nutná hormonální stimulace, která připraví vaječníky k uvolnění zralých vajíček. Ženy z ní mívají obavy, protože si musí samy aplikovat injekcí lék do podkoží na břiše. „Jde sice o mírně nekomfortní situaci, většina pacientek je ale překvapených, že aplikace je daleko méně nepříjemná, než si původně myslely,“ říká MUDr. Marcel Štelcl, Ph.D., vedoucí lékař reprodukční kliniky ReproGenesis. V některých případech ženy mohou pociťovat mírnou bolest v oblasti vaječníků. „V nich totiž dozrává větší množství folikulů než při běžné ovulaci, proto ženy mohou vnímat zvýšenou tenzi, přirovnat ji lze k menstruačním křečím,“ vysvětluje MUDr. Štelcl.

 

Mýtus: IVF je pro tělo velká zátěž

Pravda: Umělé oplodnění sice zahrnuje několik lékařských zákroků, ale díky pokroku v medicíně dnes velmi šetrných. Odběr vajíček se provádí v krátké anestezii, která trvá jen několik minut. Ženy se mylně domnívají, že velkou zátěží pro tělo je i hormonální stimulace, po které se bude organismus delší dobu čistit. Je to ale naopak. „Hormonální přípravky jsou v injekční formě a musí se píchat každý den právě proto, že mají velmi krátký poločas a tělo je odbourá většinou do 24 hodin. V tabletách nejsou vůbec, protože v trávicím traktu by se velmi rychle rozložily, a ztratily tak svůj účinek ještě dřív, než by se vstřebaly,“ upřesňuje MUDr. Štelcl.

 

Mýtus: Léčba neplodnosti zvyšuje riziko rakoviny

Pravda: Ačkoliv se neustále objevují názory, že ženě po IVF hrozí vyšší riziko vzniku rakoviny, žádná studie toto tvrzení nepotvrdila. „Například odborníci ve Švédsku nebo v USA propojili registr asistované reprodukce s onkologickým registrem, aby zjistili, zda se ženy po IVF častěji léčí s nádorovým onemocněním – žádnou souvislost neobjevili,“ říká MUDr. Štelcl. Podle výzkumů je 5–6 ovariálních stimulací pro tělo zcela bezpečných.

 

Mýtus: IVF je jen pro starší ženy

Pravda: I když se často mluví o IVF v souvislosti se ženami po 35. roce věku, asistovaná reprodukce pomáhá i mladším párům, například v případě neprůchodnosti vejcovodů nebo nekvalitního spermatu partnera. „U žen starších 35 let je nutný rychlejší postup léčby, protože velmi prudce klesá jejich plodnost. Naopak u mladších žen mnohdy volíme delší vyčkávací strategii,“ přibližuje MUDr. Štelcl. V každém případě platí, že pokud se ženě nepodaří otěhotnět ani po roce pravidelného nechráněného styku (u žen nad 35 let už po šesti měsících), je vhodné vyhledat pomoc specialistů.

 

Mýtus: Děti počaté umělým oplodněním jsou častěji nemocné a mají genetické poruchy

Pravda: Vědecké studie dlouhodobě sledují zdravotní stav dětí „ze zkumavky“ a nikdy neukázaly, že by se tyto děti těšily horšímu zdraví než jejich přirozeně počatí vrstevníci. Pravdou je, že častěji navštěvují různé poradny. „Mnoho dětí je doslova vymodlených a jejich rodiče bývají úzkostliví a přehnaně starostliví, což se projeví v pečlivějším sledování dětí,“ vysvětluje MUDr. Štelcl. Mýty se šíří i kolem genetických vad. Ve skutečnosti je riziko genetických a vývojových poruch u dětí z IVF stejné jako u těch počatých přirozenou cestou. „Čím je vajíčko starší, tím vyšší je pravděpodobnost drobných genetických změn, přestože je žena zcela zdravá. Proto u starších pacientek doporučujeme genetické testování embryí, abychom tak výrazně snížili riziko samovolného potratu, nebo dokonce narození dítěte s genetickou vadou,“ dodává MUDr. Štelcl.

 

Mýtus: Děti z IVF budou mít v dospělosti problém s vlastní plodností

Pravda: Někdy sice může být neplodnost podmíněna geneticky, to ale zdaleka neznamená, že kdo se narodil díky metodě IVF, nemůže mít dítě přirozenou cestou. „U velmi malého procenta mužů může být neplodnost dědičná. Pokud měl otec zhoršený spermiogram, je možné, že jeho syn bude mít stejnou genetickou predispozici,“ vysvětluje MUDr. Štelcl. U většiny párů však stojí za neplodností faktory, které s genetikou nesouvisí – například hormonální nerovnováha, životní styl nebo věk rodičů. Děti ze zkumavky tak mají stejnou šanci na přirozené početí jako jejich vrstevníci.

Prevence a léčba

Průzkum: O zdravý životní styl se zajímá většina Čechů, intenzivně…

  • 12 března, 2025
  • by budskap

Mezi těmi, co se o zdravý životní styl zajímají, převládají podle autorů průzkumu mladší lidé a ženy. “Tento trend může souviset s větší odpovědností žen za rodinné stravovací návyky a péči o zdraví celé domácnosti. Jsou to také častěji ženy, které rozhodují o výběru zdravotní pojišťovny pro všechny členy rodiny,” uvedli. Naopak téměř polovina mužů odpověděla, že je téma zdravého životního stylu nezajímá.

Výraznější sklon k vyhledávání informací o zdraví mají také lidé s vysokoškolským vzděláním, autoři to dávají do souvislosti s jejich schopností vyhledávat kvalitní zdroje informací a větším povědomím o zdravotních rizicích. Větší zájem o problematiku uváděli také lidé, kteří zároveň pravidelně docházejí na preventivní prohlídky.

Nejčastějším zdrojem informací o zdravém životním stylu je rodina a přátelé, následovaná sociálními sítěmi. Každý čtvrtý oslovený pak čerpá informace hlavně z televize.

Češi také podle průzkumu považují za velmi důležité, aby se se zásadami zdravé životosprávy seznámily i děti. Více než čtvrtina respondentů se domnívá, že primárním zdrojem informací by pro děti v tomto případě měla být škola. Téměř dvě třetiny dotázaných se ale shodly na tom, že by edukaci měla zajistit hlavně rodina.

Moderní technologie pro hlídání kondice a životního stylu využívají tři pětiny populace. Nejčastěji jsou to chytré hodinky (náramky) a aplikace v mobilním telefonu. Lidé nejčastěji sledují počet kroků či kilometrů, které denně ujdou či uběhnou, a energetický výdej při sportovních činnostech. K často sledovaným hodnotám patří i kalorický příjem, který si hlídá každý pátý uživatel moderních technologií pro zdraví.

Průzkumu se loni v listopadu zúčastnilo 1000 respondentů starších 18 let.

České zdravotnictví

Písecká nemocnice připravuje vznik týmu se zaměřením na dětskou…

  • 11 března, 202511 března, 2025
  • by budskap

“O potřebě paliativní péče dnes hodně mluvíme v kontextu starých a umírajících osob. Závažné nemoci a utrpení se ale netýkají výhradně seniorů, setkáváme se s nimi také u dětí. Podle mezinárodních standardů by měla být dětská a perinatální paliativní péče dostupná v každém zdravotnickém zařízení, v němž může dojít k hospitalizaci dítěte s nevyléčitelným onemocněním nebo ke ztrátě dítěte během těhotenství či po porodu. V České republice se s ní však setkáváme jen výjimečně a téměř výhradně ve velkých fakultních nebo krajských nemocnicích. V menších nemocnicích okresního typu, kde se nevyléčitelně nemocné děti nevyskytují tak často, nebývá standardně dostupná,” uvedla paliatrička písecké nemocnice Monika Váňová.

V Písku nyní chtějí v následujících dvou letech dělat školení pro zdravotníky, kterých se dětská a perinatální paliativní péče týká. Jde především o zaměstnance dětského nebo neonatologického oddělení. Na financování školení se bude podílet Nadace rodiny Vlčkových. “Kromě léčby fyzických symptomů se budoucí paliativní a podpůrný tým, složený z lékařů, sester, psycholožky, sociální pracovnice a duchovního, zaměří také na řešení psychosociálních a spirituálních problémů, se kterými se rodiny nemocných potýkají. Tento tým bude v budoucnu k dispozici dětským i dospělým pacientům,” uvedla sociální pracovnice připravovaného píseckého paliativního týmu Dana Lauerová.

Nadace rodiny Vlčkových má aktiva v hodnotě 1,5 miliardy korun, z jejich výnosů může financovat své projekty. Ondřej Vlček je generálním ředitelem globální softwarové společnosti Avast, jeho žena Katarína je lékařka působící v mobilním hospici Cesta domů. Zdevastovanou památku Cibulka v pražských Košířích přestavují na dětský hospic. Kromě toho je cílem nadace také zvyšovat povědomí o dětské paliativní péči a potřebách rodin s nevyléčitelně nemocnými dětmi.

Navigace pro příspěvky

1 … 4 5 6 7 8 … 80

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

30

Žádné akce
Červenec

1

Žádné akce
Červenec

2

Žádné akce
Červenec

3

Žádné akce
Červenec

4

Žádné akce
Červenec

5

Žádné akce
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

Žádné akce
Červenec

7

Žádné akce
Červenec

8

Žádné akce
Červenec

9

Žádné akce
Červenec

10

Žádné akce
Červenec

11

Žádné akce
Červenec

12

Žádné akce
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

Žádné akce
Červenec

14

Žádné akce
Červenec

15

Žádné akce
Červenec

16

Žádné akce
Červenec

17

Žádné akce
Červenec

18

Žádné akce
Červenec

19

Žádné akce
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

Žádné akce
Červenec

21

Žádné akce
Červenec

22

Žádné akce
Červenec

23

Žádné akce
Červenec

24

Žádné akce
Červenec

25

Žádné akce
Červenec

26

Žádné akce
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

Žádné akce
Červenec

28

Žádné akce
Červenec

29

Žádné akce
Červenec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS