Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Hodonín a Buchlovice budou nově oficiálními lázněmi podle zákona

  • 24 března, 2025
  • by budskap

“Město Hodonín je považováno historicky za lázeňské místo, ale dosud nebyl stanoven jeho statut ve smyslu zákona,” uvedlo MZd v důvodové zprávě k novému nařízení. Lázně byly v tomto jihomoravském městě založeny v roce 1979 a do roku 1992 byly součástí státního podniku Lázně Luhačovice.

Tamní zdroj minerální jodobromové vody byl objeven v 70. letech minulého století při naftovém průzkumu. “Zdroj má unikátní chemické složení. Jodobromová voda ze zdroje, užívaného v těchto lázních, je jedna z nejkvalitnějších v České republice,” doplnilo ministerstvo. Nařízení také vymezuje ochranné území, kde bude mít město větší nároky na výstavbu nebo životní prostředí.

Oblast Smraďavka-Leopoldov v katastru městyse Buchlovice na Zlínsku je historicky známá jako lázeňská lokalita. “Zdrojem minerální vody byly přirozené vývěry sirných minerálních vod v těsné blízkosti budov spojených s poskytováním lázeňských služeb,” píše se v materiálu. Sirné minerální vody se v lázních Buchlovice využívají od roku 2012 a provoz tak navazuje na lázně založené Leopoldem Berchtoldem v roce 1805.

V Česku existuje 93 registrovaných poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče, dohromady mají 25.000 lůžek a zaměstnávají 11.000 lidí. Podle údajů společnosti CzechTourism v roce 2023 zamířilo do některého z lázeňských ubytovacích zařízení 926.000 hostů. Z nich 60 procent tvořili domácí návštěvníci, kteří nejčastěji směřovali do Karlovarského kraje, ale i Zlínského, Olomouckého a Jihočeského kraje. Cizinci pak preferovali převážně Karlovarsko, lázně jich navštívilo 384.000.

Doporučené články

Čeští vědci vyrobili samočistí ochrannou fólii na dotykové obrazovky

  • 24 března, 202524 března, 2025
  • by budskap

“Projekt LOTUS Foil je příkladem úspěšné spolupráce mezi vědou a průmyslem, která přináší konkrétní řešení pro moderní společnost. Jeho využití pomáhá nejen v ochraně veřejného zdraví, ale také v prevenci přenosu infekčních onemocnění v době rostoucí digitalizace a automatizace,” uvedl uvedl předseda TA ČR Petr Konvalinka.

Nápad na vývoj ochranné samolepící fólie vznikl v době covidové pandemie. Tehdy si lidé začali více uvědomovat riziko přenosu nemocí prostřednictvím dotykových obrazovek v obchodech, restauracích nebo nemocnicích.

Vědci z Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně a Centra polymerních systému Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně využili spolu s průmyslovými partnery, firmou FORTES interactive a SYNPO, své znalosti fotochemie, nanotechnologií a materiálového tisku k vytvoření ochranné vrstvy. Ta díky světlem aktivovaným látkám zamezuje růstu škodlivých mikroorganismů z více než 99 procent u obalených virů a 99,9 procent u bakterií, uvedla TA ČR.

“LOTUS Foil spojuje kombinaci fotoaktivních látek a biocidů, které společně působí proti bakteriím a virům. Na rozdíl od běžných dezinfekčních prostředků, které účinkují krátkodobě, fólie nabízí dlouhodobou ochranu,” řekl děkan brněnské fakulty Michal Veselý.

Při zátěžových testech vydrží fólie podle TA ČR až 30.000 dotyků umělým nehtem a lze ji čistit běžnými dezinfekčními prostředky.

Od začátku ledna letošního roku je produkt dostupný na trhu. Firma cílí na expanzi za hranice České republiky, proto podnikla patentovou přihlášku ve Spojených státech. “Zahraniční trh vnímáme jako významnou příležitost a plánujeme se na něj v budoucnu intenzivně zaměřit, abychom mohli přinést naše inovativní technologie zákazníkům po celém světě,” uvedl Libor Vošický ze společnosti FORTES interactive.

Technologie má potenciál využití i mimo displeje obrazovek, například u povrchové úpravy jakýchkoliv intenzivně využívaných ploch, jako jsou madla v městské hromadné dopravě, kliky dveří či nákupní vozíky. V současnosti na vývoji dalších verzí LOTUS firma s vědci pracuje.

Doporučené články

Mobilní aplikaci EZKarta využívá každý měsíc 300.000 lidí, dostane…

  • 21 března, 2025
  • by budskap

Aplikace EZKarta vychází z původní Tečky, kterou se lidé mohli prokazovat v době proticovidových opatření. Stažená byla podle ředitele Národního centra elektronického zdravotnictví Petra Foltýna na přibližně čtyři miliony zařízení. V současné době v ní uživatelé najdou zejména záznamy o očkování včetně placených.

V letošním roce podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška přibudou také notifikace o preventivních prohlídkách nebo výpisy z elektronické zdravotnické dokumentace, pokud lékař sdílenou dokumentaci vede. “Také bude možné zobrazit a spravovat data o preventivních vyšetřeních a dalších zdravotních záznamech,” doplnil.

Od roku 2026 bude spuštěný systém elektronických žádanek na různá vyšetření, které dosud musí pacient se specialistovi donést v papírové podobě. “Když budete chtít, tak dostane žádanku na papíře, ale stejně tak ji dostanete elektronicky do EZKarty,” uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Podobně to podle něj do budoucna bude i s výsledky vyšetření nebo propouštěcími zprávami. “Cestou EZKarty se dozvíte, kdy máte jít na preventivní prohlídku nebo screening. A také řadu laboratorních parametrů, které budete moci sledovat,” doplnil.

Počítá se také s tím, že se lidé na preventivní prohlídku nebo screeningové vyšetření, které má odhalit riziko různých druhů rakoviny, budou moci prostřednictvím aplikace objednat. “Chci, aby se pacient dozvěděl, jaké jsou na kterém pracovišti objednací termíny,” dodal.

Používání e-žádanek nebude pro ambulantní lékaře povinné, Válek se ale domnívá, že podobně jako u elektronických receptů bude jimi systém využívaný a pacienty požadovaný. Zároveň bude moci poslat lékař svým pacientům prostřednictvím aplikace různá upozornění, například o blíží se prohlídce.

U záznamů o očkování se poté, co bude schválená novela zákona o elektronizaci, počítá s tím, že bude moci být plnohodnotnou náhradou papírového očkovacího průkazu. Ten ale bude i nadále možné používat, pokud někomu vyhovuje víc než elektronická verze. Prostřednictvím aplikace bude možné pořídit i výpis o očkování dítěte, které žádají například školy či dětské tábory. Lidé tak ušetří čas i peníze za návštěvu lékaře kvůli potvrzení.

Kdo nebude chtít využívat tyto služby v mobilní aplikaci, bude mít k nim přístup také přes Národní portál elektronického zdravotnictví. V obou službách bude možné najít i všechny záznamy ve zdravotních registrech, které stát o každém občanovi vede. Spolu s tím začne fungovat záznam o tom, zda je pacient držitelem zbrojního průkazu nebo o zdravotní způsobilosti k řízení automobilu. Zároveň začalo MZd připravovat strategii digitalizace zdravotnictví do roku 2035, základní teze chce mít připravené do letošního podzimu.

České zdravotnictví

EUC Klinika Plzeň otevřela nové spánkové centrum s plicním oddělením…

  • 21 března, 202521 března, 2025
  • by budskap

Uvedla, že problémy s apnoe má asi deset procent lidí. Výrazný nárůst za poslední roky nedokázala odhadnout. “Populace je poddiagnostikovaná. Ani někteří odborní lékaři si často nevědí rady, když k nim přijde pacient, že je po ránu unavený a nevyspalý, bolí ho hlava a neuvede, že chrápe,” uvedla. Převážná většina pacientů je obézních. “Zvlášť po covidu vidíme velký nárůst enormně obézních mladých pacientů. kteří chodí s těžkými nálezy,” řekla.

Také podle lékařky Hany Maťašovské lidí s poruchami spánku přibývá. “Jednak se to více diagnostikuje, protože už je to v širším povědomí i praktických lékařů, internistů a kardiologů a spolupráce začíná být lepší. Dříve se bralo, že od určitého věku chrápe každý a denní únava se vysvětlovala věkem nebo přepracováním, ale teď se to víc hlídá,” uvedla. Pomohlo také, že se tématu věnují seriály a filmy.

Podle Vyskočilové, která zakládala v roce 1994 první spánkovou laboratoř v kraji – ve fakultní nemocnici, spolupracuje centrum s kardiology, internisty, neurology, diabetology, ORL specialisty a psychiatry, kteří mají na klinice ambulance. Nemoc je typická pro lidi s nadváhou, vysokým tlakem a diabetem. Centrum zdvojnásobilo počty lůžek na vyšetření a má i čtyři pro noční monitorování novými polysomnografy. Nakoupilo desítky přístrojů pro ambulantní diagnostiku. Léčí přetlakovými přístroji a radí lidem, jak změnit životní styl. Fakultní nemocnice nemá podle Vyskočilové tolik pacientů jako EUC Klinika. “Protože oni monitorují převážně na lůžkách a my hlavně v domácím prostředí, můžeme za den půjčit až 20 přístrojů,” uvedla. Lékaři mohou také pacienty sledovat na na dálku.

“Díky kapacitám centra chceme zkrátit objednací dobu na první vyšetření, která je dva měsíce, ale v některých regionech půl roku až rok,” řekla ředitelka kliniky Alena Hynková.

Zdravotnická skupina EUC a.s. je největším poskytovatelem ambulantní péče v ČR, kde má 26 zdravotnických zařízení. Klinika v Plzni, která je po Praze a Ústí nad Labem třetí největší, sídlí v památkově chráněné budově z roku 1927. Skupina do ní podle Jiřího Madara z představenstva za 15 let investovala čtvrt miliardy korun a plánuje další půl miliardu, do přístrojů a vybavení šlo přes 400 milionů Kč. “Pořád rosteme, máme poslední volnou ordinaci,” řekla Hynková. Klinika má 70 stálých lékařů, 90 sester a 80 lékařů na dohodu. Loni měla 300.000 pacientů.

Tisková zpráva

Endometrióza: Jak se vypořádat s bolestí a zlepšit kvalitu života

  • 20 března, 202527 března, 2025
  • by budskap

Bolesti, únava, neplodnost – endometrióza patří mezi nejčastější gynekologická onemocnění, přesto o ní stále panuje mnoho nejasností. Může trvat roky, než se u ženy správně diagnostikuje, a mezitím jí výrazně zkomplikuje život. Jak rozpoznat varovné signály, kdy vyhledat odbornou pomoc a jaké jsou možnosti léčby? Na otázky odpovídá MUDr. Richard Sabol z Kliniky ISCARE.

Jak gynekolog rozpozná, že se jedná o endometriózu? Jaká vyšetření pacientka podstupuje?

Diagnostika endometriózy začíná podrobným rozhovorem o zdravotní historii a obtížích pacientky. Poté následuje gynekologické vyšetření, při kterém lékař hodnotí stav pánevních orgánů. Ultrazvuk, zejména transvaginální, pomáhá odhalit cysty nebo jiná ložiska endometriózy. Pro definitivní potvrzení diagnózy se často provádí laparoskopie – minimálně invazivní chirurgický zákrok, který umožňuje nejen přímé zobrazení ložisek, ale také jejich odstranění.

Jaké jsou možnosti léčby? Kdy je nutná operace?

Léčba endometriózy závisí na závažnosti příznaků a na reprodukčních plánech ženy. Konzervativní léčba zahrnuje hormonální terapii, která zpomaluje růst endometriotické tkáně a zmírňuje bolest. Chirurgická léčba se provádí převážně laparoskopicky, kdy jsou ložiska endometriózy odstraněna nebo zničena. Pokud je postižení rozsáhlé, může být nutná resekce postižených orgánů.

Operace se doporučuje v případech, kdy jsou bolesti silné a nereagují na konzervativní léčbu, pokud se objeví anatomické abnormality, jako jsou velké cysty na vaječnících nebo srůsty ovlivňující funkci orgánů. Chirurgické odstranění ložisek může být také řešením pro ženy, které se dlouhodobě snaží otěhotnět, ale neúspěšně.

Které formy endometriózy lze operovat na Klinice ISCARE?

„Specializujeme se na ženy s mírnější formou endometriózy, jako jsou cysty na vaječnících, endometrióza pánevní pobřišnice nebo děložních vazů. Díky propojení s klinikou asistované reprodukce provádíme minimálně invazivní zákroky, které eliminují negativní vliv operace na reprodukční orgány, zejména vaječníky a vejcovody.”

Které pacientky naopak odesíláte na jiná specializovaná pracoviště?

„Pokud se endometrióza rozšířila na střeva, močový trakt nebo pánevní nervy, případně pokud pacientka již prodělala několik rozsáhlých operací, doporučujeme ji do specializovaných center, jako je Ústav pro péči o matku a dítě v Podolí nebo Gynekologicko-porodnická klinika u Apolináře.”

Jak lze zlepšit kvalitu života pacientek s endometriózou?

„Pokud operace není nutná, existuje několik způsobů, jak zmírnit příznaky. Hormonální terapie a analgetika pomáhají zvládnout bolest, fyzioterapie uvolňuje napětí v pánevních svalech a psychologická podpora pomáhá ženám zvládat emoční dopady nemoci. Důležité jsou také změny životního stylu – zdravá strava, pravidelný pohyb a zvládání stresu mohou výrazně ovlivnit celkovou pohodu pacientky.

Klíčové je, aby se každá žena s podezřením na endometriózu obrátila na odborníka a společně s ním našla nejlepší řešení pro svůj zdravotní stav a životní plány.”

Doporučené články

Příznaky poruchy příjmu potravy může mít až čtvrtina žen

  • 20 března, 202527 března, 2025
  • by budskap

“Vidíme jenom vrchol ledovce,” uvedla vedoucí tamního Centra pro poruchy příjmu potravy Hana Papežová. Podle lékařů je v populaci asi šest procent případů anorexie, při níž pacienti odmítají jídlo, a tři procenta bulimie, při níž nemocní jídlo po snědení vyzvracejí. Léčí se maximálně pět procent populace, dalších deset procent se neléčí a deset až 15 procent má izolované příznaky některé z těchto poruch.

“Spouštěčem poruchy může být třeba traumatický prožitek, výskyt závislostí v rodině nebo nějaká jiná nepříznivá situace. V rodinách se může porucha příjmu potravy objevit v několika generacích,” uvedla Papežová. Setkává se i se ženami, které s poruchou žijí i 40 let, má na ně ale vážné zdravotní dopady. “Roli hraje jak genetika, tak vzor rodinného stravování,” dodala.

Pacientům škodí i sociální sítě. “Doslova mluvíme o toxicitě sociálních sítí. Jsou často zdrojem zavádějících informací o dietách a zdravém životním stylu,” doplnila. Vinu mají i extrémní postoje k propagované zdravé výživě nebo pohybu vedoucí k takzvané ortorexii, tedy patologické postoje ke zdravé výživě a potravinám.

Část pacientů má spolu s poruchou příjmu potravy i další psychiatrické choroby, například deprese. Podle Papežové se do pěti let do diagnózy vyléčí 75 procent nemocných s anorexií, s anorexií a depresemi jen zhruba polovina. Při léčbě jim na klinice VFN pomáhá i virtuální realita. “Ve virtuální realitě je učíme přístupu k jídlu bez úzkosti,” uvedla. Učí se například nákup jídla bez kontroly kalorií, výběr jídla nebo velikosti porce.

České zdravotnictví

Lékaři FN Olomouc opravují poškozenou chrupavku pomocí biologického materiálu

  • 19 března, 2025
  • by budskap

“Principem operace je odběr odlučující se chrupavky z okrajů defektu, její smíchání s krevní plazmou pacienta a následné umístění této směsi do defektu, čímž dochází k obnově kloubní plochy. Jsem moc rád, že jsme tuto techniku ve spolupráci se společností Arthrex uvedli do praxe i na našem pracovišti. Má totiž významné uplatnění v léčbě defektů chrupavky,” uvedl Béreš.

Lékaři tuto operaci budou provádět většinou artroskopicky, tedy pomocí drobných nástrojů zavedených do kloubu malými řezy. Díky tomuto přístupu se pacienti zotavují rychleji a s menšími bolestmi. “Metoda AutoCart znamená velký posun v léčbě poškozené chrupavky a dává pacientům reálnou šanci na “vyhojení” chrupavky a následně plnohodnotný pohyb bez bolesti. Těší nás, že ji nyní můžeme nabídnout v rámci nově rozvíjeného segmentu regenerační péče na naší klinice,” uvedl přednosta ortopedické kliniky FN Olomouc Jiří Gallo.

Nový tup operace poškozené chrupky je podle něj vhodný zejména pro mladší aktivní pacienty, kteří mají ohraničené poškození chrupavky. Podmínkou je zachovalá a dostatečně vysoká chrupavka v okolí defektu, takže operace se netýká kloubů poškozených artrózou. Operační výkon trvá zhruba hodinu, poté pacient dočasně nosí ortézu a chodí o berlích. Pacienti se mohou postupně vracet k běžným aktivitám i ke sportu, plnou zátěž lékaři zpravidla doporučuji až po šesti měsících.

FN Olomouc má 66 pracovišť, zhruba 1200 lůžek a na konci roku 2023 evidovala 4681 zdravotnických i nezdravotnických zaměstnanců. Ročně ambulantně ošetří více než milion pacientů a na svých lůžkových odděleních hospitalizuje přes 50.000 lidí. Lékaři FN Olomouc ročně dělají přibližně 34.000 operací.

České zdravotnictví

Registr dárců: Na transplantaci krvetvorných buněk čeká 42 lidí včetně…

  • 19 března, 2025
  • by budskap

Na sociálních sítích upozornil na případ rodiny s malou dcerou Madlenkou, která potřebuje transplantaci. “Mají další tři děti, kteří ale bohužel nejsou vhodnými dárci kostní dřeně. Proto se hledá teď v našem registru,” uvedla mluvčí.

V Česku bylo transplantací kostní dřeně nebo krvetvorných buněk léčeno více než 750 dětí, první v listopadu 1989. Teď jich je kolem 30 každý rok. “Kromě akutních leukemií, které jsou nejčastější indikací k transplantaci u dětí, transplantujeme pacienty s primárními imunodeficity, některými vrozenými metabolickými poruchami, vrozenými a získanými syndromy selhání kostní dřeně,” sdělila loni v listopadu ČTK dětská onkoložka Lucie Šrámková, která je přednostkou Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

Leukemie je nádorové onemocnění krvetvorby, které se vyznačuje zmnožením bílých krvinek, které ale neplní svou normální funkci v imunitním systému. Jako primární imunodeficity lékaři označují skupinu vrozených poruch funkce imunitního systému člověka. Podle Šrámkové se vyléčí až 85 procent dětí.

“Hledání dárce je poměrně složitá věc, potřebujeme shodu deset z deseti v takzvaných genetických znacích imunity. Ta je častá u sourozenců, šance na ni je 25 procent. Samozřejmě se testují i další členové rodiny. Pokud nenajdou lékaři tam, obracejí se na nás,” uvedla tehdy vedoucí registru Marie Kuříková. Ideální dárce se v takových případech hledá jak v českých seznamech, tak v zahraničí.

Ve dvou českých registrech je dohromady zhruba 170.000 dobrovolníků ochotných darovat kostní dřeň nebo krvetvorné buňky. Potřeba by podle odborníků bylo ještě asi o 30.000 víc. Celosvětově je evidováno přes 42,5 milionu lidí.

Do registru se mohou zapsat zdraví lidé ve věku 18 až 35 let. Darovat buňky či dřeň mohou do 60 let, přednost se ale dává mladším dárcům. Ročně jsou jich vyšší desítky. Dárce stráví většinou dva dny v nemocnici, u odběru dřeně je asi hodinu a půl v celkové anestezii, u darování buněk asi čtyři hodiny připojený na přístroj podobný jako u darování krve.

Výzkumy a studie

Vědecký tým odhalil příčiny řady vzácných onemocnění, jeho součástí…

  • 18 března, 202527 března, 2025
  • by budskap

Vědci pomocí výpočetní techniky porovnali u různých skupin pacientů s různými poruchami jejich genomy, tedy veškerou genetickou informaci uloženou v DNA. Tato metoda vedla k objevení 88 nových genetických souvislostí s konkrétními nemocemi. “Pochopení individuální genetické predispozice pacienta může vést k přesnější diagnóze nebo napomoci včas identifikovat osoby s vyšším rizikem onemocnění ještě před manifestací klinických příznaků,” uvedla Lišková.

Česká vědkyně se zaměřila na poruchy přední části oka, tedy například zakalení rohovky, nedovyvinutí nebo rozštěpy duhovky. Zjistila, že na jejich vznik má zásadní vliv mutace v genu označovaném POMK. Ten, u koho se vyskytne, s vysokou pravděpodobností touto nemocí onemocní.

Díky moderním technologiím jsou podobné analýzy výrazně jednodušší než dříve. Lékaři a vědci nyní dokážou rychleji, přesněji a s menšími náklady určit genetické příčiny nemocí, což má přímý dopad na diagnostiku, prevenci a léčbu. “Pro ilustraci, sekvenování jednoho lidského genomu trvalo na přelomu tisíciletí více než deset let. V současnosti lze celý genom sekvenovat během 24 až 48 hodin, náklady klesly z původních tří miliard dolarů na přibližně 600 dolarů. To činí sekvenování dostupným nejen pro výzkum, ale i pro rutinní klinickou praxi,” dodala Lišková. Sekvenování je proces, který popisuje uspořádání konkrétní molekuly.

Výzkumy a studie

AFP: Pohled na přírodu, byť jen na obrázku, dokáže…

  • 18 března, 2025
  • by budskap

Zdravotní přínosy přírody, a to zejména v oblasti léčby bolesti, byly a jsou předmětem mnoha výzkumů. Před více než čtyřiceti lety průkopnická studie Američana Rogera Ulricha ukázala, že pacienti v nemocnicích potřebují méně léků proti bolesti a rychleji se zotavují, pokud okna jejich pokojů směřují do zeleně, a nikoli do cihlové zdi.

Ale “až doposud byly příčiny tohoto účinku nejasné”, řekl Max Steininger, neurobiolog z Vídeňské univerzity a hlavní autor studie, kterou zveřejnil časopis Nature Communications.

Problém představuje subjektivní aspekt přírody i bolesti. Je to příroda, která uklidňuje, anebo placebo efekt vyvolaný jejím údajným přínosem? Nebo jde o to, že se raději díváme na krajinu, kterou vnímáme jako krásnou? Co když to není příroda, která snižuje bolest, ale naopak městské prostředí, které ji zesiluje?

Aby zjistili víc, zaznamenávali vědci mozkovou aktivitu skupiny 49 dobrovolníků pomocí skeneru fMRI (funkční magnetická rezonance). Účastníci se dívali na různé obrazy a zároveň dostávali sérii více či méně bolestivých elektrických šoků do hřbetu levé ruky.

První scéna zobrazovala přírodní krajinu, břeh jezera obklopený stromy pohybujícími se ve větru, doprovázenou zvukem v pozadí simulujícím šumění listí a zpěv ptáků. Ve druhé scéně byly přidány městské prvky (budovy, lavičky, příjezdová cesta) a zvuk v pozadí byl nahrazen typickými městskými zvuky.

Hlasitost zvuku a kompozice obou snímků byly kalibrovány tak, aby u účastníků vyvolaly podobný estetický dojem. Nakonec třetí obrázek zobrazoval interiér: kancelář s počítačem, ventilátorem a malým oknem, to vše doplněné běžnými zvuky z pracoviště.

Účastníci studie nejen uváděli, že při pohledu na krajinu cítili menší bolest, ale rozdíl se projevil i na snímcích jejich mozku z funkční magnetické rezonance.

“Naše studie je první, která na základě skenování mozku poskytuje důkaz, že se nejedná pouze o placebo efekt,” uvedl neurobiolog Max Steininger v prohlášení.

Přírodní scény vyvolaly sníženou aktivitu v části mozku, která se podílí na vnímání bolesti. Jiné oblasti spojené s regulací bolesti ale nebyly významnějším způsobem ovlivněny.

Vědci uvedli, že tyto výsledky mohou být způsobeny tím, že přírodní prostředí upoutává pozornost lidí a odvádí je od vnímání pocitu bolesti. V psychologii se tomuto jevu říká “teorie obnovení pozornosti”.

“Skutečnost, že účinku v podobě zmírnění bolesti je možné dosáhnout prostřednictvím virtuálního vystavení přírodě, které lze snadno aplikovat, má důležité praktické důsledky,” uvedl spoluautor studie Alex Smalley z britské Exeter University. Toto zjištění také “otevírá nové cesty pro výzkum, který by umožnil lépe pochopit, jak příroda ovlivňuje naši mysl”, dodal.

 

Navigace pro příspěvky

1 2 3 4 5 6 … 79

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS