„Česká republika v porovnání s jinými zeměmi vykazovala až přílišnou sešněrovanost v tom, kdo může předepisovat které léky,“ řekl Vojtěch. Praktičtí lékaři nově mohou předepsat léky na osm různých oblastí, například pro srážlivost krve, hormonální léky používané v gynekologii, léky na astma, ADHD, deprese či epilepsii, srdeční selhání, diabetes, poruchy štítné žlázy nebo řídnutí kostí. „Má to také potenciál, že by se mohly zkrátit čekací doby u specialistů,“ dodal ministr.
To by se podle místopředsedy Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ctirada Kozderky mohlo týkat i dětských psychiatrů, kterých je kritický nedostatek. Nově budou moci některé léky na psychické potíže dětem předepisovat i jejich pediatři. Mezi dalšími diagnózami, kde to péči o děti usnadní, uvedl také například astma nebo atopický ekzém.
Typicky by nově mohli získat recept u praktického lékaře chronicky nemocní, kteří nemají komplikace a jejich nemoc je stabilizovaná. U některých diagnóz, například astmatu, bude podle předsedy praktiků Šonky potřeba přesná pravidla ještě se specialisty nastavit a praktik bude potřebovat mít možnost konzultace s ambulantním specialistou. „Nikdo nezačne hned od 1. července předepisovat všech 1200 léků. Žádný praktický lékař nebude předepisovat léky, které nezná,“ doplnil Šonka.
Podle Vojtěcha je péče u praktických lékařů efektivnější i z hlediska nákladů, ambulantním specialistům podle něj zůstane více času pro složitější pacienty. „Praktičtí lékaři mají ve své péči asi 400.000 diabetiků,“ upozornil Vojtěch. Podle náměstka ministra Igora Karena je to asi třetina. „Ne všichni bydlí ve městech a je pro ně složité dojíždět k ambulantnímu specialistovi,“ dodal. Podle předsedy České diabetologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martina Prázného by se například v jeho centru mohla přesunout k praktikům až pětina léčených.
Dopady do rozpočtu zdravotního pojištění budou podle vrchní ředitelky Sekce zdravotnických technologií ministerstva zdravotnictví Markéty Foldyna Hellové nulové nebo minimální. „Jedná se o pacienty, kteří už v léčbě jsou. Nerozšiřujeme okruh pacientů, kteří na ni mají nárok,“ uvedla. Podle Karena by naopak za deset let mohla být úspora u tří skupin léků až dvě miliardy korun.
Podle SÚKL je možné u léků omezení znovu zavést, pokud to bude potřeba. „Většina léčiv má stanovena indikační omezení a lékový záznam umožňuje lékařům kontrolovat již předepsanou medikaci, předcházet duplicitám i rizikovým kombinacím léčiv,“ vysvětlil ředitel SÚKL Tomáš Boráň.
Pacienti nutnost návštěvy ordinace specialisty jen kvůli receptu kritizují. „Tato změna jim ušetří čas i opakované cesty do ambulancí. Zároveň posílí roli praktického lékaře jako hlavního koordinátora péče. Současně však považujeme za důležité zajistit, aby vyšší objem preskripce na straně praktických lékařů, vyplývající z převzetí péče od specialistů, nebyl důvodem k ekonomickým sankcím ze strany zdravotních pojišťoven,“ uvedl v tiskové zprávě Hospodářské komory předseda Národní asociace pacientských organizací Robert Hejzák.
Nově nastavit se podle ministra musí také úhrady za péči ambulantních specialistů zdravotními pojišťovnami, aby se jim vyplatilo méně komplikované pacienty do péče praktiků předávat. „Musíme více ohodnotit péči o ty komplikované,“ řekl Vojtěch. Potenciál takový mechanismus vytvořit je podle ministra už v úhradové vyhlášce pro příští rok, kterou musí ministerstvo zdravotnictví vydat do konce října.
Praktičtí lékaři žádali možnost předepisovat více léků bez omezení dlouhodobě. Šonka v březnu na 20. kongresu primární péče předal Vojtěchovi návrh, jak by se měla vyhláška upravit. O měsíc později na konferenci k Národnímu kardiovaskulárnímu plánu vyzval ministra k urychlenému řešení tohoto problému premiér Andrej Babiš (ANO).
