Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Lékaři FN Olomouc endoskopicky vyšetřují plíce pomocí jejich 3D…

  • 8 března, 2023
  • by budskap

“Při bronchoskopických výkonech u těchto periferních plicních ložisek jsme dosud nejčastěji používali radiální ultrazvuk nebo skiaskopii. Jejich nevýhodou je, že u nich nejsou k dispozici řiditelné sondy a instrumentária a kvůli tomu se v řadě případů nedaří proniknout dýchacími cestami přímo k ložisku a provést cílený odběr z této léze,” uvedl Jakubec. Nový navigační systém, který nyní začala klinika využívat jako první pracoviště v Česku, má na rozdíl od tradičních metod hned několik výhod. “Systém je přesnější, řiditelný, jednoduchý, intuitivní. V minulosti jsme měli k dispozici i původní generaci přístroje, ale ten současný je mnohem pokročilejší, důmyslnější a efektivnější,” podotkl Jakubec.

Na CT snímku plic pacienta si lékař označí vyšetřované ložisko. Speciální program poté vytvoří z CT vyšetření plic 3D mapu a virtuální obraz průduškového stromu plic a lékař si v této mapě vyznačí cestu až k ložisku. “Pacienta uložíme na speciální elektromagnetickou desku, na jeho tělo pak umístíme elektrody, které sladí polohu plic s elektromagnetickou deskou. Tímto se synchronizují anatomické struktury plic pacienta s virtuálním obrazem plic vytvořeným softwarem a lékař se na monitoru řídí navrženou cestou průduškami až k ložisku, z nějž chce uskutečnit odběr patologického materiálu,” uvedl Jakubec.

Nový přístroj je ideální v případech periferních plicních ložisek, u kterých je jasné, že naděje na úspěšnost jiné bronchoskopické metody není vysoká. “Můžeme tak vyšetřovat i malá ložiska, která jsou zjištěna v rámci programu časného záchytu bronchogenního karcinomu probíhajícího pod záštitou ministerstva zdravotnictví,” dodal Jakubec.

Prevence a léčba

Pacientům s nemocí plic koluje v krvi příliš oxidu uhličitého –…

  • 22 února, 202324 února, 2023
  • by budskap

Malátnost, poruchy srdečního rytmu, nebo dokonce smrt – to všechno může způsobit zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v krvi – tzv. hyperkapnie. Trpí jí především lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Pacientům dokáže ulevit speciální přístroj, který jim může prodloužit život o řadu měsíců až let. Lidé o jeho existenci ale mnohdy neví. 

 

„Hyperkapnie je zrádná, protože nemá specifické příznaky. Někteří lidé mohou mít spojivky podlité krví a trpí nadměrnou únavou, případně usínáním ve dne, nebo naopak neklidem. Postihuje více obézní pacienty. Tyto příznaky ale nemusí být u všech vyjádřeny a pacient nemusí příznaky nadbytku oxidu uhličitého v krvi vůbec zpozorovat. Vliv na jeho organismus má však zásadní,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.

Pacientům v těžkém a velmi těžkém stadiu CHOPN hrozí hyperkapnie proto, že u nich kvůli omezené funkci dýchání nedochází ke správné výměně plynů. Mají tudíž v krvi více oxidu uhličitého a chybí jim naopak kyslík. Nejvíce se hyperkapnie projevuje především v noci během spánku. „Aktuálně může hrozit až 20 tisícům lidí. Vyšetření obsahu plynů v krvi nebývá standardní procedurou, a u řady pacientů tak hyperkapnii lékař vůbec nemusí odhalit,“ upozorňuje doc. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně. Léčba hyperkapnie přitom může pacientům s CHOPN významně zlepšit kvalitu života. Snižuje riziko zhoršení CHOPN a také počet hospitalizací. „Odborné studie také potvrzují, že lidé s CHOPN, kteří se s hyperkapnií léčí, žijí déle, a to v řádu několika měsíců až let,“ říká MUDr. Ondřej Zela, MBA, primář Plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku. Hyperkapnii plicní lékaři léčí pomocí neinvazivní plicní ventilace, kterou mají pacienti u sebe doma. Přístroj s dýchací maskou využijí především v době spánku, kdy jim pomůže zajistit výměnu plynů a snížit obsah oxidu uhličitého v krvi. Používat jej ale mohou i ve dne.

Léčbu hradí pacientům zdravotní pojišťovna, ale musí ji vždy doporučit pneumolog, který zhodnotí, zdali bude pro pacienta prospěšná. „Přístroj je skutečně neinvazivní, takže se lidé nemusí bát, že jim do krku povedou trubičky. Přestože máme přístroj k dispozici již několik let, tak se stále příliš často nevyužívá, což je škoda. V současnosti jej má k dispozici přibližně 10 % pacientů s hyperkapnií, pomohl by ale více lidem,“ popisuje doc. Sova.

Pacienti s CHOPN v těžkém a velmi těžkém stadiu, kterých je přibližně 50 tisíc, by se proto podle něj měli u svého pneumologa informovat o vyšetření krve na hyperkapnii. V případě, že by přemírou oxidu uhličitého v krvi skutečně trpěli, je pak na místě debata o léčbě pomocí neinvazivní plicní ventilace. S CHOPN se v Česku léčí přibližně 250 000 lidí, ale dalších zhruba 450 000 o něm zatím neví a neléčí se.

 

České zdravotnictví

Devadesátiny slaví pneumolog Boris Šťastný

  • 19 srpna, 202219 srpna, 2022
  • by andrlovak1

Rodák z Novi Sadu vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (UK) a v letech 1988 až 2002 působil jako přednosta Pneumologické kliniky 1. Lékařské fakulty UK. Osobně se staral i o plíce někdejšího prezidenta Václava Havla a byl členem jeho lékařského konzilia.

 

Je držitelem řady ocenění, v roce 2017 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy, účastní se také publikační a pedagogické činnosti. Působil jako šéf plicní kliniky v Praze – Veleslavíně či jako pneumolog v Nemocnici Na Homolce.

 

Jeho synem je lékař Boris Šťastný, někdejší poslanec a zdravotnický expert ODS. Se svým synem Šťastný také provozuje síť ústavů Alzheimer Home pro osoby trpící demencí.

 

Výzkumy a studie

Očekávané zdražování kuřáky od zlozvyku neodradí. Raději se omezí…

  • 26 května, 2022
  • by andrlovak1

Praha, 25. 5. 2022 – Pandemie koronaviru přinutila přibližně čtvrtinu českých kuřáků omezit, nebo se dokonce zcela zbavit závislosti na cigaretách. Podle lékařů za to nejčastěji mohl strach z případného horšího průběhu onemocnění. Zatímco pandemie do statistik kuřáků zasáhla, současné zdražování na ně podle odborníků mít dopad nebude. Kouření se přesunulo především mezi obyvatele s nízkým socioekonomickým statusem a nízkým vzděláním, kteří si jím kompenzují vyšší míru stresu, jenž na ně nyní dopadá. Před silnou závislostí, kterou vyvolává nikotin nejen v cigaretách, varují odborníci u příležitosti Světového dne bez tabáku. Ten připadá na 31. května.

 

„Závislí kuřáci si cigarety opatří vždy. I za cenu, že se musí omezit v jídle, vzdělání nebo jiných důležitých aktivitách. Vidíme to dobře na psychiatricky nemocných, kde je vysoké procento kuřáků. Třetina jejich čistého příjmu padne na cigarety. Vysoká cena cigaret je však účinnou prevencí – díky ní by mnoho mladých vůbec kouřit nezačalo,“ vysvětluje prof. MUDr. Eva Králíková, CSc., vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Kuřáci podle ní velmi často tvrdí, že cigarety jim pomáhají zmírnit stres. „Realita je však taková, že přestože se po potažení z cigarety krátkodobě vyplaví hormony štěstí – především dopamin, zrychluje se srdeční akce kuřáka a do krve se vyplavují stresové hormony,“ dodává prof. Králíková.

 

Většina dospělých kuřáků se již v minulosti snažila své závislosti zbavit. Bez odborné pomoci to však zvládne jen 3–5 % z nich. Při intenzivní léčbě pod dohledem specialistů nekouří po roce přibližně 35 % kuřáků, kteří ji podstoupili. Možnosti této léčby hrazené ze zdravotního pojištění loni využilo jen 692 kuřáků, tedy pacientů s diagnózou F17. Pomoc lidé najdou v centrech pro závislé na tabáku nebo u plicních lékařů, kteří jsou garantem a iniciátorem programu včasného záchytu karcinomu plic.

 

Závislost na nikotinu vzniká podle odborníků již u dětí. Typický věk pro první cigaretu je 10–12 let. Po svých 18. narozeninách si poprvé zapálí jen jeden kuřák z deseti. Mezi dětmi jsou nyní velmi populární elektronické cigarety nebo nikotinové sáčky, které nepodléhají žádné regulaci. „Nikotinové sáčky nepatří mezi tabákové výrobky. Kdokoliv si je proto může koupit v libovolném množství. Nikotin v nich obsažený přitom způsobuje těžkou závislost. Z šetření prováděných zdravotními sestrami při osvětových akcích ve školách vyplývá, že zkušenost s touto návykovou látkou má polovina dětí v 5. a 6. třídách,“ upozorňuje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Nikotinové sáčky si uživatelé umisťují pod horní nebo spodní ret. Nikotin se jim tak do těla dostává ústní sliznicí, což s sebou nese především riziko vzniku závislosti.

 

V žebříčku škodlivosti nikotinových výrobků jsou však na prvním místě stále cigarety. Pro dlouholeté kuřáky proto fungují preventivní programy pro záchyt vážných plicních onemocnění, za která cigarety mohou nejčastěji. „Letos jsme jako jedni z prvních v Evropě spustili program časného záchytu rakoviny plic. Praktičtí lékaři oslovili více než 1 000 lidí. Máme radost, že se projekt rozjíždí a spolupráce mezi praktickým lékařem, pneumologem a radiologem se daří,“ říká prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, místopředsedkyně ČPFS a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů. Program míří na osoby mezi 55. a 74. rokem, kteří kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let přibližně 40 cigaret za den. Rakovinu plic odhalí lékaři ročně u 6 500 jedinců. V drtivé většině případů je bohužel doposud nemoc už ve fázi, kdy ji nelze operovat. Cílem preventivního programu je zachytit rakovinu v časných stadiích, a zvýšit tak šance nemocného na úplné uzdravení.

 

Do konce letošního roku se kuřáci mohou zapojit také do programu časného záchytu chronické obstrukční plicní nemoci. Lékaři prohlídku doporučují lidem ve věku 40–69 let, kteří kouří po dobu minimálně 10 let jednu krabičku denně a při rychlejší chůzi je trápí dušnost. Za 90 % případů této nemoci totiž může cigaretový kouř. „Program jsme spustili už v roce 2018, v době pandemie covid-19 však obecně klesl počet preventivních prohlídek, při kterých se lidé vhodní do tohoto programu, detekují. V ordinacích plicních lékařů se zatím podařilo vyšetřit téměř 1 000 pacientů. U třetiny z nich jsme objevili onemocnění CHOPN, což je mnohem více, než jsme předpokládali.“ dodává PhDr. Karel Hejduk z Národního screeningového centra. Zájemci o vyšetření se mohou obracet na ordinace, jež jsou uvedeny na webu screeningy.cz/zdraveplice.

 

O Národním screeningovém centru ÚZIS ČR

Národní screeningové centrum (NSC) vzniklo za účelem podpory a zlepšení screeningu a prevence vážných onemocnění v České republice. NSC nabízí občanům nové či vylepšené screeningové nebo preventivní programy týkající se například chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), tyreopatie v těhotenství, kritických vrozených srdečních vad u novorozenců či nádorových onemocnění. V současnosti je NSC financováno z prostředků čerpaných z fondů Evropské unie a svoji činnost realizuje za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR. Informace o aktivitách NSC najdete na https://nsc.uzis.cz.

 

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP

Odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP. Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.

 

Centrum pro závislé na tabáku (CZT) III. interní kliniky 1. LF UK a VFN bylo založeno v roce 2005 podle Nicotine Dependence Center, Mayo Clinic, Rochester, MN, USA, https://www.mayoclinic.org/departments-centers/nicotine-dependence-center/sections/overview/ovc-20457521.

 

Od té doby jím prošlo více než 7 000 pacientů kuřáků. Centrum slouží jako referenční pracoviště pro více než 40 podobných center v ČR, jejichž lékaře i sestry personál CZT vyškolil. Léčba je v těchto centrech, která jsou vždy součástí nemocnic, hrazena ze zdravotního pojištění. Pravidelně tu stážují kolegové z celé republiky a několikrát ročně se všichni setkávají při různých edukačních aktivitách. Naše CZT je zatím stále jediné pracoviště v republice, které je kuřákům k dispozici plnou pracovní dobu. Úspěšnost pacientů centra (tj. nejméně rok prokázané abstinence) je na světové špičce, totiž kolem 35 %. Při průměrném věku pacientů 45 let znamená skoncování s cigaretami cca 8 let života navíc (LYG – Life Years Gained), tedy celkem toto centrum přidalo svým pacientům téměř 20 000 let života (35 % ze 7 000 pacientů = 2 450 × 8 = 19 600).

 

Společnost pro léčbu závislosti na tabáku je odbornou společností sdružující lékaře, sestry, farmaceuty a další zdravotníky, kteří se zabývají léčbou diagnózy F17, tedy závislosti na tabáku. Na webu www.slzt.cz jsou kromě aktualit, doporučených postupů a dalších informací i kontakty na více než 40 center pro závislé na tabáku, více než 200 ambulantních lékařů, kolem 200 lékáren poskytujících poradenství, 4 adiktologické ambulance (vhodné pro vícečetné závislosti), kontakty na mobilní aplikace v češtině zdarma, na telefonní linku a další.

 

 

Kontakt pro novináře:

Ing. Ivana Šalbabová, salbabova@mavepr.cz, 608 802 024

Mgr. Markéta Pudilová, market.pudilova@gmail.com, 776 328 470

 

Výzkumy a studie

Kuřáci zjišťují, zda nemají rakovinu plic

  • 29 dubna, 2022
  • by andrlovak1

Od nového roku jim v tom pomáhá speciální program

 

Praha, 19. 4. 2022 – Devětapadesátiletá Alena ze středních Čech je jednou z těch, kteří si mohou oddychnout. Její plíce jsou bez nádorů. Prokázalo to CT vyšetření, které absolvovala v rámci programu časného záchytu rakoviny plic, jenž odstartoval počátkem tohoto roku. Na nízkodávkové CT posílají vytipované pacienty plicní lékaři. Pilotním programem by mohly v pěti letech projít statisíce lidí mezi 55. a 74. rokem, kteří kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let kolem 40 cigaret za den. Cílem programu je zachytit nádor plic včas, tak aby jej šlo operovat a zcela odstranit. Podle pneumologů by program včasného záchytu mohl zvýšit podíl těch, kterým lze nádor operativně odstranit, ze současných 15 % až na 50 %.  

 

„Na pneumologii mě poslala moje praktická lékařka kvůli častému pokašlávání a opakovaným zánětům průdušek. Plicní lékařka mi rovnou nabídla, abych se zapojila do programu časného záchytu rakoviny plic,“ popisuje zkušenost paní Alena, která splňuje všechny parametry – je jí více než 55 let a přibližně 40 let kouří 10–15 cigaret denně. „Paní doktorka mi vše podrobně vysvětlila, jaká vyšetření mě čekají a proč je pro mě tento program dobrý. A já se rozhodla, že do toho půjdu. Poslala mě na rentgen, provedla spirometrické vyšetření plic a dostala jsem žádanku na CT,“ vysvětluje paní Alena. Na nízkodávkové CT se objednala do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Termín jsem dostala rychle. Do týdne jsem měla po vyšetření, a navíc na mě byli všichni milí,“ říká. Zprávu zaslali pracovníci nemocnice přímo plicní lékařce. Ta na základě výsledků všech vyšetření konstatovala, že plíce paní Aleny jsou bez nálezu. „Z výsledku jsem měla velkou radost,“ uzavírá paní Alena, která se pokouší přestat s kouřením. Další kontrola plic v rámci programu ji čeká za rok.

 

Paní Alena měla štěstí, kouření – ať už aktivní, nebo pasivní – totiž rakovinu plic způsobuje z 90 %. Každý rok v Česku onemocní přibližně 6 500 lidí a asi 5 400 na karcinom plic zemře. „Rakovina plic je nemoc, která zabije drtivou většinu těch, u nichž se objeví. Zákeřnost nemoci spočívá v jejím ‚tichém‘ postupu, nebolí, a lidé s už jasnými příznaky k nám přicházejí pozdě. V 85 % případů již nelze nádor operativně odstranit. Osm z deseti nemocných tak umírá zbytečně,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Jak dále připomíná, situaci nepomohla pandemie covidu-19, kdy někteří pacienti zaměňovali příznaky rakoviny plic právě za tuto infekci.

 

Už sedm lidí z Brandýsa nad Labem poslala na CT tamní plicní lékařka a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová. „Zatím se nám vrátili s negativními výsledky, tedy bez známek rakoviny plic,“ říká pneumoložka s tím, že ochota pacientů zařadit se do programu je značná. „Snažíme se jim poradit, aby přestali kouřit, to je pro řadu z nich výrazně složitější.“

 

Do časné detekce rakoviny plic se zapojili také praktičtí lékaři – mezi svými pacienty vyhledávají ty, pro něž by byl program vhodný, a posílají je k plicnímu lékaři. Vyšetření s pomocí zobrazovací metody CT pak provádí akreditovaná radiologická pracoviště, která výsledky posílají zpět pneumologovi, a ten stanoví další postup. „Pokud vyšetření objeví nádor v časném stadiu, jde pacient na operaci a má šanci se zcela uzdravit,“ doplňuje prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová. Co přesně ty, kteří se zařadí do programu, čeká, ukazují plicní lékaři ve videu, které je k vidění na webu https://prevenceproplice.cz.

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.

 

O Národním screeningovém centru ÚZIS ČR

Národní screeningové centrum (NSC) vzniklo za účelem podpory a zlepšení screeningu a prevence vážných onemocnění v České republice. NSC nabízí občanům nové či vylepšené screeningové nebo preventivní programy týkající se například chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), tyreopatie v těhotenství, kritických vrozených srdečních vad u novorozenců či nádorových onemocnění. V současnosti je NSC financováno z prostředků čerpaných z fondů Evropské unie a svoji činnost realizuje za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR. Informace o aktivitách NSC najdete na https://nsc.uzis.cz.

 

Kontakt pro novináře:

Mgr. Veronika Ostrá: ostraveronika@gmail.com, +420 776 245 881

 

 

Prevence a léčba

Masarykův onkologický ústav zřídil za 80 milionů plicní centrum

  • 31 března, 20224 dubna, 2022
  • by andrlovak1

Svobodová připomněla, že Masarykův onkologický ústav se řadí k významným centrům léčby rakoviny plic a průdušek. Dosud ale neměl specializované centrum. Každoročně ústav ošetří více než 700 pacientů s touto diagnózou, přičemž 250 má systémovou protinádorovou léčbu a 150 radioterapii. “Pokroky v diagnostice a léčbě rakoviny plic z posledních let dávají naději, že tito pacienti budou mít větší šanci na vyléčení nebo alespoň prodloužení života, pokud se k léčbě dostanou včas. V ústavu jsme proto investovali téměř 80 milionů Kč, abychom rozšířili naše kapacity a nabídli větší a rychlejší pomoc nemocným s rakovinou plic,” uvedl Svoboda.

 

Nové centrum pneumologie a intervenční bronchologie, zkráceně plicní centrum, má ambulance specializující se na nádory plic a průdušek. “Má špičkově vybavené moderní prostory a zkušení odborníci nabídnou pacientům s rakovinou plic komplexní péči na jednom místě,” uvedl primář centra Pavel Turčáni. V centru jsou i ambulance pro léčbu nemocí, které s rakovinou plic nebo onkologickými nemocemi souvisejí. Důležitá je podle ústavu i návaznost na ostatní pracoviště jako například molekulární patologie, radiační onkologie a podobně.

 

Podle Svobodové většina ze 7000 pacientů, kteří ročně zjistí rakovinu plic, přijde k lékaři v pokročilém nebo nevyléčitelném stadiu. “Důsledkem je, že se méně než pětina dožije pěti a více let. Nepříznivou situaci zhoršila i pandemie covidu,” poznamenala Svobodová. Podle ředitele Svobody nelze vyloučit další vlny covidu.

 

Prevence a léčba

Nemocnice v Brně nabízí vyšetření celého těla na magnetické rezonanci

  • 15 února, 2022
  • by andrlovak1

Nová magnetická rezonance stála podle Kellnerové desítky milionů. Postcovidové vyšetření je hrazeno pojišťovnami, preventivní vyšetření celého těla stojí 40.000 korun a nehradí ho pojišťovny. Kromě magnetické rezonance celého těla zahrnuje celotělové vyšetření také vyšetření lékařem, odběry krve, vyšetření na přístroji InBody pro složení tělesného tuku, vyšetření na radiodiagnostickém pracovišti včetně rentgenu plic a ultrazvuků, ale obsahuje i zátěžové vyšetření.

 

“Odhalili jsme například nádory na mozku a další onkologická onemocnění, kardiovaskulární nemoci, nemoci štítné žlázy, diabetes, ale i roztroušenou sklerózu,” uvedla Musilová. Některé zjištěné problémy léčí přímo nemocnice, s jinými nasměruje pacienty k jiným odborníkům. Včasný záchyt nemoci zvyšuje šance pacienta na vyléčení a také podle Kellnerové zamezuje nákladnějším léčbám při pozdějším stadiu nemocí.

 

Kvůli covidové pandemii se nemocnice zaměřila i na stav lidí po prodělání covidu. “Děláme speciální vyšetření na CT i laboratorní vyšetření. Lidé po covidu mají často dechové nebo srdeční potíže,” řekla Kellnerová. Podle Musilové nemocnice po covidu vyšetřila stovky lidí. “Máme velké množství postižení námahovou dušností, odhadem bych řekla až dvě třetiny. Třetina má pak kardiovaskulární symptomy, jako bušení srdce a tlaky na hrudi,” řekla Musilová.

 

První případy koronaviru se na jižní Moravě objevily předloni v březnu. Od té doby je k dnešku 363.385 potvrzených případů. Vyléčilo se 332.413 lidí, naopak 4519 s nemocí zemřelo.

 

Výzkumy a studie

Lékaři loni transplantovali 809 orgánů, meziročně o 44 více

  • 3 ledna, 2022
  • by andrlovak1

Počtu více než 800 transplantovaných orgánů za rok lékaři dosáhli v roce 2014 a pak v letech 2016 až 2019. Naopak v roce 2020, který byl první rok poznamenaný epidemií covidu, transplantací ubylo o stovku na 765. Byl to tehdy nejnižší počet od roku 2013.

 

Fakultní nemocnice v Motole, která je jediným pracovištěm, které dělá transplantace plic, loni vykázala 52 těchto operací. V době před covidem se roční počty pohybovaly mezi 42 a 44 transplantacemi, v roce 2020 jich bylo 35. První transplantace plic byla podle webu motolské nemocnice v Česku provedena v prosinci roku 1997. Nad 40 transplantací plic ročně eviduje jen několik nemocnic v Evropě.

 

Loňských 809 orgánů pocházelo od 311 dárců, většinou se jednalo o zemřelé dárce.

 

Vůbec nejčastějším transplantovaným orgánem jsou ledviny, darují je zemřelí i živí dárci. Loni jich lékaři transplantovali 456. Játra loni dostalo 185 pacientů. Kromě těchto orgánů se lékaři v Česku zaměřují také na transplantace srdce, slinivky, tenkého střeva či Langerhansových ostrůvků. Lékaři také ve studii udělali deset transplantací děloh, v posledních letech ale byl program pozastaven.

 

Transplantacím se věnuje pražský Institut klinické a experimentální medicíny a Fakultní nemocnice v Motole, dále fakultní nemocnice v Brně, Hradci Králové, Plzni, Ostravě a Olomouci.

Výzkumy a studie

Závěry šesti studií naznačují, že varianta omikron méně napadá…

  • 3 ledna, 2022
  • by andrlovak1

Z výsledků šesti studií, které dosud neprošly recenzním řízením, vyplývá, že omikron nepoškozuje plíce tolik jako delta nebo jiné předchozí varianty koronaviru. Vědci publikovali čtyři ze šesti studií až po Štědrém dnu.

 

“Výsledkem všech mutací, které omikron odlišují od předchozích variant, je, že se možná změnila jeho schopnost infikovat různé druhy buněk,” řekl profesor virologie na londýnské University College Deenan Pillay. “V podstatě se zdá, že má větší schopnost infikovat horní cesty dýchací – buňky v krku. Tam by se tedy množil snadněji než v buňkách hluboko v plicích. Je to opravdu předběžné, ale studie ukazují stejným směrem,” dodal virolog.

 

Výzkumníci, kteří se na Liverpoolské univerzitě specializují na molekulární virologii, zveřejnili předběžné výsledky studie, kde srovnávali závažnost průběhu nákazy omikronem u myší. Vědci u myší nakažených omikronem evidovali ve srovnání s ostatními variantami nižší ztrátu tělesné hmotnosti, menší virovou nálož a méně závažný zápal plic.

 

„Je to jeden díl do skládačky. Zvířecí model naznačuje, že nemoc je mírnější než u delty i původní varianty viru. Zdá se, že ustupuje rychleji a zvířata se rychleji zotavují,“ řekl jeden z autorů studie James Stewart.

 

Pokusy v USA

Menší ztrátu hmotnosti a nižší virovou nálož u myší nakažených omikronem registrovali i američtí experti, kteří výsledky svého výzkumu publikovali v odborném časopise Nature. K podobným výsledkům dospěli i vědci z Neytsovy laboratoře na Katolické univerzitě v Lovani. V plicích křečků infikovaných omikronem zaznamenali v porovnání s ostatními variantami menší virovou nálož.

 

Výzkumníci z virologického centra na Glasgowské univerzitě zveřejnili výzkum, z nějž vyplývá, že omikron změnil způsob, jakým vstupuje do lidského těla, což “pravděpodobně ovlivňuje“ rychlost, jakou se šíří, i typ buněk, které může infikovat.

 

Poslední studie navazují na výzkum, který publikovali vědci z Hongkongské univerzity v prosinci. Z jeho závěrů vyplynulo, že omikron se ve srovnání s dřívějšími variantami množí rychleji ve vzorku lidské tkáně z průdušek, naopak v tkáni z lidských plic je množení pomalejší než u původní varianty koronaviru. Na horší schopnost omikronu napadat plicní buňky upozornil i tým odborníků z Cambridgeské univerzity vedený Ravim Guptou.

 

 

 

Prevence a léčba

Nemocnice AGEL Prostějov léčí plíce poškozené koronavirem pomocí laseru

  • 15 prosince, 202116 prosince, 2021
  • by andrlovak1

Laser se již řadu let využívá při rehabilitaci pohybového aparátu. Jeho použití při onemocněních plic je novinkou, která má podle Konečného velmi dobré výsledky. “Laser je speciální typ světelného záření. Toto záření vytváří energii, která v lidských tkáních zlepšuje látkovou výměnu a podporuje protizánětlivé reakce imunitního systému,” uvedl Konečný. V prostějovské nemocnici zdravotníci používají terapii laserem nejen u pacientů vyléčených z nemoci covid-19, ale nově i u lidí, kteří se v souvislosti s nákazou koronavirem potýkají se záněty plic. Laser se osvědčil také u nejtěžších případů pacientů hospitalizovaných na covidových odděleních ARO a JIP.

 

Laserovou terapii lékaři v Nemocnici AGEL Prostějov zatím použili u deseti pacientů s akutním covidovým zánětem plic. “Jedná se o doplňkovou léčbu k farmakoterapii a rehabilitaci covidových a postcovidových pacientů, kdy doporučená doba terapie je dva až čtyři týdny. Někdy ale léčba a rehabilitace může trvat i déle než tři měsíce, záleží na individuálním klinickém stavu jednotlivých pacientů,” uvedl Konečný. Na laserovou léčbu navazují techniky respirační fyzioterapie a manuální techniky pro korekci držení těla. Podle Konečného tak lze docílit prokazatelně lepších výsledků spirometrických vyšetření a vyšetření pomocí rentgenu.

 

Kvůli zahájení laserové terapie u covidových a postcovidových pacientů musela Nemocnice AGEL Prostějov pořídit nový přístroj. “Na tuto terapii se využívá moderní vysokovýkonný laser, který máme zdarma na jeden rok zapůjčený od firmy BTL v rámci akce Česko nadechni se,” dodal Konečný.

 

V Nemocnici AGEL Prostějov bylo v úterý hospitalizováno 60 pacientů s covidem-19, ve vážném stavu jich bylo sedm. Z toho šest lidí bylo napojeno na umělou plicní ventilaci. Prostějovskou nemocnici spolu s nemocnicemi v Přerově a Šternberku provozuje společnost AGEL Středomoravská nemocniční, která v úterý evidovala celkem 152 hospitalizovaných pacientů s covidem-19. V přerovské nemocnici jich bylo 61 a ve šternberské 31.

Navigace pro příspěvky

1 2 3

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

31

Žádné akce
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

Žádné akce
Červen

2

Žádné akce
Červen

3

Žádné akce
Červen

4

Žádné akce
Červen

5

Žádné akce
Červen

6

Žádné akce
Červen

7

Žádné akce
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

Žádné akce
Červen

9

Žádné akce
Červen

10

Žádné akce
Červen

11

Žádné akce
Červen

12

Žádné akce
Červen

13

Žádné akce
Červen

14

Žádné akce
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

Žádné akce
Červen

16

Žádné akce
Červen

17

Žádné akce
Červen

18

Žádné akce
Červen

19

Žádné akce
Červen

20

Žádné akce
Červen

21

Žádné akce
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

Žádné akce
Červen

23

Žádné akce
Červen

24

Žádné akce
Červen

25

Žádné akce
Červen

26

Žádné akce
Červen

27

Žádné akce
Červen

28

Žádné akce
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS