Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Úklidové prostředky v nadměrném množství mohou podle lékařů poškozovat plíce

  • 13 listopadu, 202413 listopadu, 2024
  • by budskap

“Při opakovaném a dlouhodobém používání čistících a dezinfekčních prostředků, především ve formě sprejů, se do ovzduší uvnitř budov dostává velké množství chemických látek,” uvedl Koblížek. Problematice se podle něj věnovala studie v Norsku, kde lékaři 20 let sledovali přes 6000 lidí.

Každodenní vystavení těmto látkám může podle Koblížka významně poškodit průdušky. Dlouhodobě může působit stejně jako pravidelné kouření krabičky cigaret denně. “U mladších lidí hrozí propuknutí nebo zhoršení průduškového astmatu. Starší lidé jsou pak náchylnější také k rozvoji chronické obstrukční plicní nemoci,” doplnil.

S touto chorobou se v Česku léčí čtvrt milionu lidí, dalších zhruba 450.000 o své nemoci neví. Většinou postihuje lidi nad 50 let a ve třech čtvrtinách případů souvisí s kouřením cigaret. Další příčinou může být i znečištěné ovzduší a pravděpodobnější je rozvoj nemoci i u těch, kteří se narodili jako nedonošení.

“K nejčastějším projevům patří dušnost, kašel nebo vykašlávání hlenu,” řekl předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním Milan Sova. Podle něj zhruba 30 až 40 procent lidí, kteří na chronickou obstrukční plicní nemoc umírají, jsou nekuřáci. Lékaři zatím přesně nevědí, jaký vliv má na plíce kouření elektronických cigaret nebo zahřívaného tabáku, předpokládají však, že i tyto náhražky klasických cigaret mají zdravotní rizika.

Výzkumy a studie

Pomocí jednoduchého testu plic lze spolehlivě odhalit kognitivní poruchu

  • 24 června, 202427 června, 2024
  • by budskap

K testování výkonu plic se používá tzv. maximální výdechová rychlost, jejíž zjištění je lehce dostupné. “Mezi výsledky tohoto měření a zhoršením plynulosti verbálního projevu, paměti či počítání je zřejmá souvislost. Jedinci se sníženým výkonem plic vykazovali v této rozsáhlé studii statisticky významně nižší hladiny výsledků všech kognitivních testů,” uvedl Hynek Pikhart z výzkumné skupiny SYRI zaměřené na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.

Vzorky vědci sbírali 16 let ve 13 evropských zemích a v Izraeli. Zdravotní charakteristiky u lidí starších 60 let vědci měřili v šesti vlnách a zajímala je verbální plynulost, paměť a matematická gramotnost. Průměrný věk účastníků studie byl 64,8 let. Testování plicních funkcí prostřednictvím jednoduchého výdechového testu už také několik let funguje jako prediktor kardiovaskulárních příhod a mortality.

Kvalitní kognitivní funkce, někdy také označované jako efektivní myšlení, patří mezi důležité faktory kvality života. “Umožňují starším lidem udržet si pocit smysluplnosti a schopnost žít nezávisle. Odhaduje se však, že podíl lidí s kognitivní poruchou se do roku 2050 ztrojnásobí,” poukázal Pikhart na předpoklad Světové zdravotnické organizace (WHO). V roce 2050 by mohly na světě žít více než dvě miliardy lidí starších 65 let. Stárnutí souvisí jak s prodlužující se průměrnou délkou života, tak s klesající porodností.

České zdravotnictví

Ve FN Brno vzniklo centrum pro léčbu nedostatku látky,…

  • 16 dubna, 2024
  • by budskap

Klinika přijímá od dubna první pacienty, u nichž se projevil deficit enzymu alfa-1 antitrypsin (AAT). “Většina z nich je ve středním věku a trpí pokročilými formami plicních chorob, nejčastěji chronickou obstrukční plicní nemocí. Pravidelná léčba pomocí náhrady proteinu nemocným uleví. Zastavuje totiž postup nemoci, která se kvůli deficitu AAT rozvinula,” sdělil Sova.

Deficit AAT je dědičné onemocnění způsobené sníženou hladinou nebo úplnou absencí tohoto enzymu v krvi. Lidé, kteří nedostatkem trpí, se obvykle potýkají s chorobami už ve věku kolem 30 let. Jak rychle se nemoci projeví, záleží i na dalších faktorech, jako je kouření nebo životní styl.

“Riziko postižení plic ovlivňuje i hladina enzymu. Platí, že čím je nižší, tím je pravděpodobnost onemocnění vyšší. Zpozornět by měli všichni, kdo se v mládí nebo středním věku potýkají s těžkým astmatem, bronchiektáziemi nebo právě chronickou obstrukční plicní nemocí. Měli by projít testy na hladinu AAT. Odhadujeme, že na Moravě tuto nemoc prokážeme a následně budeme léčit u nižších desítek lidí,” uvedl Sova.Test z krve mohou provést pneumologové, praktičtí lékaři nebo alergologové.

Nemocní s nedostatkem AAT se mohou léčit jenom v akreditovaných centrech. Nyní jsou v republice dvě, v Praze a Brně. Podle odhadů trpí v Česku nedostatkem AAT přibližně procento všech pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí, tu má kolem 700.000 lidí. Plíce nejsou jediným orgánem, který nemoc může postihnout. Asi třetinu nemocných ohrožuje cirhóza jater. Zasažení jiných orgánů je vzácné, ale lze se setkat s postižením kůže, střev nebo jiných orgánů.

Tisková zpráva

Pacienti s tuberkulózou se mohou léčit doma, někteří – Počet…

  • 11 března, 2024
  • by budskap

Praha, 11. 3. 2024 – Počet lidí s tuberkulózou v České republice meziročně vzrostl o 64 osob, stoupl i počet nemocných dětí. S TBC se loni dle dostupných dat léčilo 447 pacientů. Čeští plicní lékaři nápor zvládají a připravují se na další nárůst. Doporučují zavést pravidelné testy u lidí z rizikových zemí, budou také rozšiřovat kapacity tam, kde se nemocní léčí. Úlevu by měla přinést i nová vyhláška, podle které se mohou spolupracující pacienti léčit doma. Pneumologové o tom informují u příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března. Ve stejný den, jen o 142 let dříve, oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.

 

„Vzhledem k válce na Ukrajině není nárůst nemocných žádným překvapením, je známo že na východ od České republiky není péče o tuberkulózní pacienty na takové úrovni jako u nás. Podíl TBC u osob narozených mimo ČR loni činil 49,2 % (220 případů), z toho 140 je z Ukrajiny, což je téměř čtyřikrát více než před válkou. Ze Slovenska evidujeme 21 případů, z Rumunska a Vietnamu nám přibylo po 11 případech atp.,“ říká MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, Fakultní nemocnice Bulovka. Nejnovější data také ukázala výrazný nárůst TBC u dětí do 15 let – z 11 případů jejich počet loni skočil na 30. „Obvykle evidujeme 5–10 nemocných dětí za rok,“ podotýká MUDr. Wallenfels. Za loňským nárůstem malých pacientů je například lokální epidemie v Benátkách nad Jizerou, ale také přesnější diagnostické postupy. „Při hledání případných ložisek tuberkulózy jsme u vybraných pacientů začali používat CT, a přestože na rentgenu plic nebyla nemoc vidět, CT vyšetření její přítomnost prokázalo. Poprvé jsme také měli dítě s potvrzenou odolnou, tzv. multirezistentní formou TBC,“ popisuje MUDr. Karolína Doležalová, Ph.D., vedoucí lékařka Plicní ambulance a Střediska péče pro děti s tuberkulózou a mykobakteriózami Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN). Zde se léčí jak malé děti, tak dospívající do 18 let věku. Kvůli očekávanému nárůstu mladých pacientů se budou kapacity tohoto pracoviště rozšiřovat o 2–3 pokoje, s tím, že zcela nově by s dětmi mohly být na pokoji i jejich matky.

Vzhledem k nárůstu multirezistentních forem tuberkulózy v České republice (loni 31) je třeba, aby vzniklo nové pracoviště s kapacitou 10–15 lůžek, o tom nyní pneumologové jednají s Ministerstvem zdravotnictví. „Vše ale záleží na financích, stavba takové jednotky není levná. Dosud se všichni tito pacienti léčí v Thomayerově nemocnici, ale kapacity brzy přestanou stačit,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Česká republika si za to, jak dokáže zajistit léčbu zejména multirezistentní tuberkulózy podle posledních doporučení, vysloužila pochvalu od Světové zdravotnické organizace (WHO) – říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky FTN a 1. LF UK. Připomíná ale, že je třeba neusnout na vavřínech a pracovat na tom, aby situace zůstala klidná i nadále. „Nárůst odolných forem TBC, necitlivých na běžná antituberkulotika, je dvojnásobný. O úhradu moderních léků, které zkracují dobu hospitalizace z 18–24 na 6–9 měsíců, musíme žádat zdravotní pojišťovny mimořádně na paragraf 16. Léčba jednoho pacienta stojí kolem 1,5 milionu korun,“ uvádí prof. Koziar Vašáková.

U běžných forem tuberkulózy, citlivých na léky, by měla lékařům i pacientům ulevit nová vyhláška o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, platná od ledna. „Ta nám umožňuje pustit nemocné s běžnou tuberkulózou po několika dnech z nemocnice domů. Musí ale spolupracovat, dodržovat domácí izolaci a užívat pravidelně léky. Do plicní ambulance pak již dochází jen na kontroly. Zda je vše tak, jak má být, můžeme posoudit s pomocí telemedicíny, která nám umožní být s pacientem v pravidelném kontaktu,“ vysvětluje doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Právě zde meziročně vzrostl počet pacientů o 61 % na loňských 21. Doc. Sova odhaduje, že spolupracujících pacientů by mohla být až polovina a připomíná, že takto nastavený systém uleví nemocnicím, léčebnám a je pro pacienty výrazně příjemnější.

Čeští plicní lékaři tak doporučují ambulantním pneumologům a praktickým lékařům provést u všech pacientů z rizikových zemí při prvním kontaktu rentgenový snímek hrudníku. Plicní lékaři mohou navíc zajistit speciální krevní test na možnou přítomnost latentní tuberkulózy v těle. „U všech osob s pozitivním krevním testem je pak vhodné provést CT vyšetření plic. To je schopno odhalit i menší formy tuberkulózy, které nejsou při klasickém rentgenovém vyšetření hrudníku vidět. Pneumologové tedy mohou u každého dospělého člověka z rizikové oblasti pomocí komplexního nebolestivého vyšetření vyloučit tuberkulózní onemocnění či zatím bezpříznakovou nákazu. Pro léčbu mají k dispozici moderní preparáty. Účelem je podchytit nemocné včas, v době, kdy ještě nemají žádné či zcela minimální potíže, a zabránit tak dalšímu šíření nemoci,“ dodává doc. Koblížek.

 

O České pneumologické a ftizeologické společnosti

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně tuberkulózy. Je součástí České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o tuberkulózu zajišťuje komplexně, tj. včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na: https://www.plicnilekarstvi.cz

 

O České alianci proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)

Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem je zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. Více informací na www.caro-gard.cz

Prevence a léčba

Expertka:Lékaři chtějí vyšetřit každého dlouhodobého kuřáka, hrozí rakovina plic

  • 8 ledna, 202416 ledna, 2024
  • by budskap

Američtí lékaři spojili zlozvyk kouření s výskytem rakoviny plic před 60 let, první studii publikovali 11. ledna 1964. Rakovině plic podlehne v ČR kolem 5500 lidí ročně, diagnózu si jich od lékaře vyslechne v posledních letech 6000 až 7000. V roce 2021, ze kterého pocházejí poslední data, bylo případů 6232 a úmrtí 4886. V počtu úmrtí to bylo nejméně od roku 1979, vliv měla epidemie covidu-19, při níž hrozilo nakaženým s onemocněními plic vyšší riziko úmrtí.

Zatím nejvíc nových případů se lékařům podařilo odhalit v roce 2019, kdy počet vystoupal na 6953. Nižší o několik stovek byl v dalších dvou letech epidemie. Možnost nechat se vyšetřit teď kuřákům nabízejí praktičtí i plicní lékaři. Podle Vašákové se někteří lidé mohou vyšetření bát právě proto, aby se “něco nenašlo”.

“Těm je třeba vysvětlit, že je lépe, aby se našel nádor, který je malý, bezpříznakový. Ten se pak lépe odstraní s velkou šancí, že se nevrátí a neohrozí pacienta na životě. Pokud jsou totiž nádory plic diagnostikovány až pro potíže, jsou u třech čtvrtin jedinců tak pokročilé, že šance na vyléčení či dlouhodobé přežití je velmi malá,” řekla expertka.

Lidí ve věku 55 až 74 let, kteří by screening mohli podstoupit, je podle odhadů asi půl milionu. V prvním roce jich lékaři oslovili asi 7000, k vyšetření počítačovým tomografem dorazilo asi 1500 z nich. Nález na plicích z nich měla asi tři procenta. Pilotní projekt bude vyhodnocený za pět let, podle Vašákové je třeba pracovat hlavně na zájmu lidí se ho účastnit.

“Mám dojem, že někteří lidé si také zapojení do programu spojují s tím, že musí okamžitě přestat kouřit, do čehož se jim moc nechce. Z tohoto důvodu pak odmítají i samotnou účast. Přitom jedinou podmínkou vstupu do screeningu je souhlas s účastí v programu odvykání kouření,” uvedla.

Rakovina plic nemá žádné specifické příznaky, zasažené plíce totiž nebolí. Varovné tak mohou být jiné příznaky některé z plicních nemocí, jako je dlouho přetrvávající kašel nebo zadýchávání se při rychlejší chůzi nebo do schodů.

Odborníci upozorňují, že bezpečné nejsou ani alternativní způsoby užívání nikotinu, jako jsou vapování, e-cigarety nebo nikotinové sáčky, přestože riziko rakoviny plic je u nich nízké. Vzniká na něm velmi silná závislost. I s pomocí lékařů a léků dokáže přestat s kouřením jen asi 30 procent těch, kteří s odvykáním začnou. Bez pomoci odborníků je pak úspěšnost v jednotkách procent.

 

Počty případů rakoviny plic a souvisejících úmrtí:

Rok1979198919992009201920202021
Počet nových případů5365571159976522695363416232
Počet zemřelých4563522756075446532252944886

zdroj: SVOD

Aktuálně

Zdraví plic podle plicních lékařů ohrožuje kvalita ovzduší i užívání…

  • 13 listopadu, 2023
  • by budskap

“U jednoho z pěti kuřáků se postupem času vyvine CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc), kouření z více než 70 procent způsobuje rakovinu plic,” řekla předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP Martina Koziar Vašáková. Podle odbornice neexistuje takzvané zdravé kouření. “Nikotin nemá žádnou bezpečnou dávku, kterou byste mohli užívat,” řekla.

Jednou z nejzávažnějších nemocí spojených s kouřením cigaret je podle odbornice rakovina plic. Tu se lékaři snaží včas odhalovat pomocí screeningu, včasný záchyt zvyšuje podle nich naději na uzdravení. Program je určený lidem mezi 55 a 74 lety, kteří kouřili nebo kouří 20 let asi 20 cigaret denně, nebo deset let kolem 40 cigaret za den.

“Škodlivé okolní prostředí, a zejména přítomnost malého polétavého prachu ve vdechovaném vzduchu má negativní vliv nejen na plíce, ale také na mozek a srdce,” řekl vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP Vladimír Koblížek. Podle něj doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) od roku 2021, aby průměrná roční koncentrace drobného polétavého prachu nepřesáhla pět mikrogramů na metr krychlový a aby čtyřiadvacetihodinový průměr nepřesáhl 15 mikrogramů na metr krychlový.

“Zjištění, která máme, ukazují, že většina evropské populace žije v místě, kde jim ten vzduch více či méně škodí,” řekl Koblížek. Podle lékaře je prokázané, že lidem, kteří žijí ve špatném ovzduší, se může rozvinout například chronická obstrukční plicní choroba, roste i riziko rakoviny prsu nebo předčasného porodu. Pro zdraví lidí je podle Koblížka důležité nejen to, co lidé pijí a jedí ale i to, co dýchají.

I letos na podzim si lidé mohou nechat zkontrolovat stav svých plic s pomocí spirometrického měření. Měření se budou konat 22. listopadu v Obchodním centru Letňany v Praze, 23. listopadu na Klinice plicních nemocí a TBC ve Fakultní nemocnici Olomouc nebo tentýž den na Klinice nemocí plicních a TBC ve Fakultní nemocnici Brno. Na 15. listopadu připadá Světový den chronické obstrukční plicní nemoci. K jeho příležitosti pořádá Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN) Den pro zdravé plíce, který se bude konat 24. listopadu v Lékařském domě v Praze.

České zdravotnictví

Brněnský ústav chce zvýšit zájem o program časného vyhledávání karcinomu…

  • 9 listopadu, 2023
  • by budskap

Ročně je v Česku diagnostikováno kolem 6700 pacientů s tímto karcinomem a přibližně 5300 pacientů na něj zemře. “U mužů je incidence i mortalita karcinomu plic vyšší než u žen. Zatímco ale u mužů lze mezi lety 2011 a 2020 pozorovat pokles incidence o 12 procent a mortality o 15 procent, u žen naopak vzrostla o 17,7 procenta incidence a o 17,4 procenta mortalita. V MOÚ v roce 2022 nově vzniklo Centrum pneumologie a intervenční bronchologie, které se stará o nemocné s nádorovým onemocněním. Díky tomu počty pacientů strmě rostou. Aktuálně ročně ošetříme asi 400 takových pacientů,” sdělil primář.

Na zvyšující se počty pacientů mají podle něj vliv nové, lepší a účinnější diagnostické metody, nové terapeutické možnosti, lepší prognóza aktuálně léčených pacientů i program časného vyhledávání karcinomu plic, který je schopen zachytit pacienty s nádorovým plicním onemocněním v době, kdy lze jejich onemocnění účinně léčit. Program je určen pro lidi mezi 55 až 74 lety, kteří jsou charakterizováni jako aktivní nebo bývalí kuřáci a vykouřenými 20 takzvanými balíčkoroky, tedy více než 146.000 cigaretami. Právě zanecháním kouření a prevencí kuřáckého zlozvyku v populaci lze karcinomu předcházet.

Rakovina plic patří spolu s rakovinou prostaty, tlustého střeva a konečníku, žaludku a jater k nejčastějšímu typu onemocnění u mužů. U žen jsou nejčastější rakovina prsu, tlustého střeva a konečníku, plic, děložního čípku a štítné žlázy. Onkologický ústav ve spolupráci s pacientskou organizací Moje plíce a Moravskou galerií tento týden organizoval setkání ke zvýšení povědomí o programu časného vyhledávání karcinomu plic. Setkání cílilo především na ženy jako ambasadorky péče nejen o jejich vlastní zdraví, ale i o zdraví partnera a celé rodiny.

Tisková zpráva

V Česku by mohla vzniknout další centra, kde léčí…

  • 4 září, 2023
  • by budskap

Praha, xx yy – Plicní lékaři usilují o akreditace center, kde by se mohli léčit lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), pokud u nich lékaři najdou nedostatek tzv. alfa-1 antitrypsinu (AAT). To je látka, která chrání plíce před destrukcí. Nyní tyto pacienty léčí jediné centrum v Praze, které je už přetížené. Pneumologové chtějí, aby takových center bylo v Česku pět. O jejich ověření žádají ministerstvo zdravotnictví.

 

„Dosud je jediným centrem Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze, a ta je pacienty zcela zaplněna. Usilujeme tedy o akreditaci dalších center, aby lidé, jimž alfa -1 antitrypsin chybí mohli zahájit augmentační léčbu v podobě doplnění proteinu od zdravých dárců co nejblíže svému bydlišti,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Pokud ministerstvo zdravotnictví akreditace umožní, mohla by v blízké budoucnosti vzniknout centra v Hradci Králové, Olomouci, Brně a Plzni.

Kolik lidí v Česku si vylosuje černého Petra v podobě této genetické vady nelze podle odborníků přesně odhadnout, u řady z nich se totiž nedostatek alfa-1 antitrypsinu neprojeví, zvláště pokud nezačnou kouřit, a není tak důvod pro něm pátrat. Podstoupit testy by však měli všichni lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Test se provádí z krve a je možné jej podstoupit u lékařů nejrůznějších specializací, například u pneumologa, praktika či alergologa. „Pokud pacient s CHOPN trpí zároveň nedostatkem alfa -1 antitrypsinu, hrozí mu, že u něj nemoc postoupí výrazně rychleji a agresivněji a objeví se i ve 30 letech. Přitom CHOPN se obvykle týká až lidí kolem padesátky a starších. Odhadujeme, že v Česku je přibližně 1 % všech pacientů s CHOPN, kteří tuto genetickou vadu mají – tedy přibližně nižší tisíce nemocných. Ví o tom jen zlomek z nich. Pokud tito lidé navíc kouří, rychlý postup nemoci je bohužel nevyhnutelný,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS. „Chybějící protein je možné nahradit pomocí tzv. augmentační léčby, kdy se dodá přímo do těla pacientů nitrožilní ‚kapačkou‘. Česká republika patří k několika málo zemím východního bloku, která tuto moderní léčbu nejtěžším pacientům hradí. Navíc pro některé pacienty existují i další léčebné možnosti, jako je například zavedení speciálních chlopní do oblasti plic nejvíce postižených plicním emfyzémem,“ dodává pneumolog.

Zpozornět a nechat si změřit hladinu alfa-1 antitrypsinu by podle lékařů měli také jedinci, u nichž se už v ranném věku vyskytuje těžké astma nebo bronchiektázie. I toto postižení plic může být projevem deficitu alfa-1 antitrypsinu, který se nejčastěji projevuje právě v plicích. Nedostatek alfa-1 antitrypsinu se může projevit také postižením jater. Pacienti s deficitem AAT jsou sledováni v národním registru.

CHOPN má v Česku přibližně 700 000 lidí, přibližně polovina o své nemoci neví a problémy s dýcháním přisuzuje něčemu jinému, například stáří nebo špatné kondici.

 

O nemoci:

Deficit alfa-1 antitrypsinu (AAT) je dědičné onemocnění, způsobené sníženou hladinou (nebo úplným chyběním) tohoto enzymu v krvi. Hlavním projevem deficitu AAT je rozedma plic, (jinými slovy emfyzém nebo CHOPN). Riziko postižení plic záleží na hladině enzymu v krvi – čím je nižší, tím je riziko onemocnění větší. Plíce však nejsou jediným orgánem, který může být postižený. Relativně často jsou postižena játra, asi třetina nemocných je ohrožena vývojem cirhózy jater. Postižení jiných orgánů je vzácné, ale lze se setkat s postižením kůže, střev nebo jiných orgánů. Více informací na https://www.alfa1.cz.

České zdravotnictví

Vsetínská nemocnice pořídila na ARO nové plicní ventilátory nejvyšší…

  • 13 července, 2023
  • by budskap

Novou techniku nemocnice koupila díky dotaci z evropského programu REACT-EU. “Plicní ventilátory mají některé funkcionality, které je posouvají do nejvyšší kategorie. Přístroj pracuje v adaptivním ventilačním režimu, umí vyhodnotit stav ventilace a sám nastavit některé parametry,” uvedl lékař ARO Milan Doležel.

Kromě čtyř plicních ventilátorů nejvyšší třídy s automatickým režimem a aktivním zvlhčovačem a tří transportních ventilátorů získalo pracoviště i pětici přístrojů pro takzvanou high-flow kyslíkovou terapii. “Vysokoprůtoková kyslíková terapie se využívá u pacientů, kterým již nestačí běžná kyslíková terapie, ale nejsou ještě indikování pro plicní ventilátor. Jedná se tedy o jakýsi přechod, mezičlánek. Jsme schopni oddálit připojení na ventilátor, případně se tomuto invazivnímu kroku zcela vyhnout. Pro pacienta je to komfortnější, bezpečnější, může mít pozitivní efekt na průběh léčby i zkrácení doby hospitalizace,” uvedl Doležel.

Díky modernizaci pracoviště jsou podle něj zdravotníci schopni udělat vyšetření mnohem rychleji a dokonaleji než dříve. Ve vylepšování vybavení plánuje Vsetínská nemocnice pokračovat. “V nejbližší době nás čeká obnova anesteziologických přístrojů a následně modernizace technologií na dospávacím pokoji,” uvedl ředitel nemocnice Martin Pavlica. Letos podle něj bude do nemocnice dodáno nové přístrojové vybavení za více než 100 milionů korun.

České zdravotnictví

Lékaři ve Fakultní nemocnici Ostrava poprvé roboticky operovali plíce

  • 12 června, 2023
  • by budskap

“Až doposud jsme robota my chirurgové využívali zejména u resekcí konečníku. Jsem velmi rád, že jsme se stali po FN Motol druhým pracovištěm, které bude s jeho pomocí provádět i složité operace plic,” uvedl přednost Chirurgické kliniky FNO Lubomír Martínek. Zdravotnické zařízení využívá robotický systém zhruba rok a půl. Kromě chirurgů slouží také urologům či gynekologům. V roce 2022 lékaři s jeho pomocí odoperovali 314 pacientů. Za prvních pět měsíců letošního roku jich bylo přes 200 a lékaři předpokládají, že i díky rozvoji hrudní operativy by jich mohlo letos být okolo 500.

Podle ředitele nemocnice Jiřího Havrlanta znamenají robotické operace plic nejen pro nemocnici, ale především pro pacienty, velký posun. “Můžeme jim nabídnout další možnost léčby, která je bezpečnější a pro pacienta i kvalitnější,” uvedl Havrlant. Kvůli vzrůstajícímu počtu robotických operací nemocnice zvažuje možnost zakoupení dalšího systému.

V pátek v nemocnici operovali jednasedmdesátiletou Antonii Laidolfovou z Ostravy s nádorovým onemocněním plic. Hlavní operatér a hrudní chirurg Marcel Mitták se na robotickou operací hrudníku připravoval od počátku roku. Trénoval nejen na trenažéru, ale operoval také pod dohledem zkušeného kolegy právě z motolské nemocnice. “Základem (přípravy) bylo, že jsem musel sedět na trenažéru, který je součástí té konzole sytému Da Vinci. Jsou to vlastně počítačové programy, které jsou nasimulovány tak, aby tam chirurg ukázal svoje technické schopnosti. Potom jsem cvičil na sofistikovaném biologickém modelu, který se vyrábí z prasečích tkání. Je to vlastně taková simulace operace plic, kde je tam plicní tkáň z prasete včetně prasečího srdce a běží tam i nějaká kapalina, která simuluje krev. Toto cvičení jsem absolvoval ve dvou dnech v Oslu,” uvedl Mitták.

Operační systém operatér ovládá z konzole. Přímo u pacienta a robotických ramen je k dispozici také asistent. Pokud by nastala nějaká nečekaná situace, třeba masivní krvácení, musí být lékaři připraveni rychle zasáhnout. “V momentě, kdy přistoupíte k operaci na živém člověku, už se nesmíte učit, jak máte ovládat ten stroj. Stejně jako když jedete autem, tak už se nesmíte dívat, kde je brzdový a plynový pedál a jak se řadí, už to musí být automaticky. V momentě, kdy to umíte automaticky, můžete na cestu a stejně tak je to s chirurgem,” řekl Mitták.

Dodal, že před operací nervózní nebyl, ale chirurg podle něj nemůže mít ani přehnané sebevědomí. “Prostě chirurg k tomu musí přistupovat s respektem, i když se mu zdá, že ten výkon je snadný. Takže respekt rozhodně ano, strach ne,” podotkl Mitták.

Podle něj robot ulehčuje operaci a redukuje rizika vyplývající z únavy a z různých nepřesností. “V konečném důsledku z toho má zisk nemocný, kterého operuje tým zatížený menší fyzickou únavou,” míní Mitták. Robotický systém se v hrudní chirurgii bude využívat u složitých operací zejména nádorových onemocnění. “Budeme provádět lobektomie, tedy odstranění plicních laloků, případně segmentektomie, tedy odstranění plicního segmentu, což jsou anatomické podjednotky laloků. Roboticky budeme operovat i brzlík u pacientů s myasthenia gravis, což je velmi nepříjemné neurologické onemocnění,” doplnil Mitták.

Velkou předností robotického systému je především fakt, že robot pracuje jen na tkáních, které mají být operovány, bez poranění okolních struktur. Pro pacienta to znamená lepší pooperační průběh i možnost zkrácení doby hospitalizace. Laidolfová dnes novinářům řekla, že se zatím cítí velmi dobře. Tři dny po operaci se už zvládne samostatně umýt nebo třeba najíst.

Navigace pro příspěvky

1 2 3

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Srpen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Srpen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS