MedNews.cz

V Písku používají při léčbě rakoviny prsu feromagnetické látky

23 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Písek 23. října (ČTK) – Písecká nemocnice zatím jako jediná v Jihočeském kraji odstraňuje sentinelové uzliny specifickou metodou. Jde o vyšetření a zákrok, který je součástí léčby rakoviny prsu. Lékaři při tom používají feromagnetické látky. Tuto metodu používají pouze tři nemocnice v Česku. ČTK to řekl ředitel písecké nemocnice Jiří Holan.

“V minulosti se při zhoubném nádoru odstraňovaly všechny uzliny z podpaždí. Některé ženy měly po jejich odstranění dlouhodobé, až několikaleté komplikace ve smyslu otoků horní končetiny. Tyto otoky jsou nepříjemné a zhoršují kvalitu života, zejména pokud se vyskytují na dominantní končetině,” uvedla primářka chirurgického oddělení písecké nemocnice Marta Horáková.

V Písku ročně vykonají přibližně 100 operací zhoubných nádorů prsu, dalších přibližně 50 se týká nezhoubných onemocnění. Nemocnice nyní nově používá ke značení sentinelové uzliny feromagnetickou látku bez potřeby nukleární medicíny. Pacientku tak vyšetří i odoperují na jednom pracovišti v Písku a žena nemusí nikam cestovat. Signál z uzliny lze navíc detekovat dalších sedm dnů, operace první den není nezbytná.

“V oblasti léčby nádoru prsu jdeme s dobou. Je to jedna z hlavních náplní nejen našeho chirurgického pracoviště, ale celé nemocnice, která jako jediné krajské lůžkové zařízení disponuje screeningovým mamografem. Všechny pacientky s nádorem prsu řeší tým, v němž jsou zastoupeni onkolog, radiolog, chirurg a případně další specialista,” uvedla primářka. Dodala, že oddělení navíc spolupracuje s Ústavem péče o matku a dítě, kde se provádí stovky operací tohoto typu ročně a je největším centrem pro léčbu nádoru prsu v České republice.

Zpravodaj

Od příštího roku změní zdravotní pojišťovnu téměř 62.000 lidí

21 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 21. října (ČTK) – Od příštího roku změní zdravotní pojišťovnu podle předběžných dat, která má ČTK k dispozici, téměř 62.000 lidí. Podzimního přestupního termínu jich využilo téměř o 3000 víc než před rokem. V ČR působí sedm zdravotních pojišťoven. Lidé mohou o změnu žádat do konce března, kdy změní pojišťovnu od pololetí, a do konce září, kdy je změna od dalšího kalendářního roku.

Více pojištěnců, než od nich odejde, přejde příští rok ke třem pojišťovnám. Asi o 2400 lidí si polepší Oborová zdravotní pojišťovna (OZP). “S nabídkou preventivních programů, zejména s příspěvkem až 2000 korun na dentální hygienu, jsme se skvěle strefili klientům do jejich představ a potřeb. Přispělo k tomu jistě i to, že jsme se rozhodli umožnit čerpání příspěvků i přes kupony,” sdělil ČTK generální ředitel OZP Radovan Kouřil.

Téměř 2000 klientů navíc získala také Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, která je zhruba s 1,3 miliony klientů druhou největší v Česku. “Velice si vážíme toho, že pro stávající klienty a rovněž pro více než 10.000 dalších, kteří se k pojišťovně přihlásili, nejsou motivem ke změně jen ‘lákadla’ horentních bonusů z fondu prevence,” uvedla mluvčí pojišťovny Hana Kadečková.

Po ztrátě 530 pojištěnců si mírně polepšila i Zdravotní pojišťovna zaměstnanců Škoda, která získala o 12 klientů víc. Vyjádření pojišťovny ČTK zjišťuje.

Předběžná data ukázala u Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) záporné saldo zhruba 830 pojištěnců. Podle vedoucího oddělení marketingu pojišťovny Jana Matese dodatečně zpracované přihlášky ukazují saldo o 190 pojištěnců příznivější. “V příštích měsících přibudou v řadách pojištěnců VoZP ještě noví vojáci, kteří nastupují do armády, takže k 1. lednu očekáváme mírně plusové saldo,” sdělil ČTK.

Přibližně o 870 klientů méně bude mít od roku 2020 třetí největší, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP). “Saldo odchodů a příchodů v rámci podzimního přestupního termínu mezi pojišťovnami je mírně záporné, celková bilance za celý rok je ale kladná,” uvedla k tomu na dotaz ČTK mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová.

Zdravotní pojišťovně RBP ubude začátkem roku přes 1200 pojištěnců. Druhou nejmenší pojišťovnu opustí přes 8300 lidí, přejde k ní 7100. V RBP se dlouhodobě počet klientů pohybuje mezi 420.000 až 430.000. “Do roku 2017 jsme registrovali roční nárůst v průměr kolem 1000 až 1500 nových klientů. V posledních letech ale ztrácíme. Možná i proto, že působíme v regionech s velmi dynamickými ekonomicko-sociálními změnami a s vysokou konkurencí služeb nejenom zdravotních pojišťoven, kde je fluktuace pojištěnců zcela zákonitě vyšší. To ovšem nepovažujeme za žádnou hrozbu. Stále jsme prokazatelně ekonomicky stabilní zdravotní pojišťovnou,” uvedl výkonný ředitel RBP Antonín Klimša.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) je s 5,9 miliony klientů největší v Česku. Od začátku roku jí ubude zhruba 1500 pojištěnců, což je méně než před rokem. “Potvrzuje se trend, že už několik let je počet klientů VZP stabilní. Masivní odchody, kdy opouštělo pojišťovnu řádově i sto tisíc pojištěnců, jsou pryč,” řekl ČTK ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Loni v podzimním termínu nejvíc klientů přibylo ČPZP, druhý největší přírůstek evidovala ZPMV. Asi o 250 lidí si polepšila ZP Škoda. Ostatní zdravotní pojišťovny zaznamenaly úbytek, nejvíc lidí odešlo od VoZP.

Podle kritiků není český systém veřejného zdravotního pojištění pravým pojišťovnickým systémem, protože si pojišťovny nemohou reálně konkurovat. Jako jediný nástroj, kterým se mohou reálně odlišit, mají kromě smluvní politiky příspěvky z fondu prevence, z nichž klientům proplácejí například očkování, pravidelnou pohybovou aktivitu, ale také některá vyšetření.

Počet pojištěnců	Počet pojištěnců (ke konci roku 2018):	Saldo 12/2019	Saldo 06/2019	Saldo 12/2018
Všeobecná zdravotní	5,93 milionu	-1446	– 2225	-2982
Zdravotní Ministerstva vnitra ČR	1,31 milionu	+1964	+ 4150	+ 3660
České průmyslová zdravotní	1,24 milionu	-869	+ 3754	+5125
Oborová zdravotní	731.000	+2410	+ 4066	-2244
Vojenská zdravotní	700.000	-836	– 1265	-3244
RBP (dříve Revírní bratrská pokladna)	430.000	-1235	– 482	-560
Zdravotní zaměstnanců Škoda	143.000	+12	+ 134	+ 245

zdroj: Centrální registr pojištěnců

Zpravodaj

V Brně dostali první dva pacienti nový typ srdeční…

17 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Brno 18. října (ČTK) – První dva pacienti se srdečním selháním dostali v brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie nový typ levostranné mechanické srdeční podpory. Podporuje či plně nahrazuje funkci levé komory, která pumpuje krev přes aortu do celého těla. Jelikož pumpa nemá ložiska a funguje v magnetickém poli, není třeba ji udržovat a její funkčnost je časově neomezená, řekl dnes novinářům ředitel centra Petr Němec.

Pro pacienty jde o výrazné zlepšení kvality života, což potvrdil i jeden z pacientů Jan Sadílek. “Před operací jsem sotva dýchal a chodil. Teď normálně dýchám, spím i chodím, můžu fungovat v podstatě normálně,” řekl Sadílek. Nesmí se jen koupat a sprchovat se může se speciálním vakem. Ze srdce totiž vede přes kůži kabel k řídicí a informační jednotce a k bateriím. Díky ní vidí pacient, jak pumpa funguje, jakou kapacitu má baterie a jsou v ní i alarmy, které signalizují případné problémy. Baterie vydrží deset hodin a napojené jsou dvě, navíc má pacient náhradní.

U části pacientů, u kterých to lze a stojí-li o to, následuje po nalezení vhodného dárce transplantace, někteří fungují s pumpou do konce života. Současný model pumpy, který se již nějakou dobu používá v pražském IKEMu, je lepší než předchozí i díky tomu, že tolik nepoškozuje červené krvinky, protože se na jeho povrchu uchytí buňky z cévního řečiště a rotor simuluje pulsní tok krve. Za minutu umí přečerpat 2,5 až deset litrů krve.

Problém je zatím v úhradách pojišťoven, které automaticky hradí implantát jen u pacientů, u nichž se později plánuje transplantace.

“Diskutujeme s pojišťovnami, aby automaticky hradily implantát u všech pacientů,” řekl Němec. Samotná pumpa stojí dva a čtvrt milionu korun.

Brněnské centrum začalo se zaváděním pump pokusně v roce 2004, od roku 2009 s ním začalo v běžném programu a od té doby dostalo pumpu 90 pacientů. “Průměrně leží na jednotce intenzivní péče po operaci dva týdny a v nemocnici zůstávají celkem měsíc, ale doba se postupně zkracuje. Na podpoře s pumpou jsou průměrně 271 dnů, ale máme i některé, kteří s ní vydrželi i tři roky,” uvedl Němec.

Lékaři mají podle něj pumpu radši než transplantace srdce, u kterých jsou mnohem větší potenciální pooperační komplikace.

Němec také uvedl, že roste počet lidí, kterým selže srdce. Obvykle se jedná o pacienty nad 50 let, ale v některých případech i o mladší. Nejmladší dosavadní pacientce bylo 18 let. Bez podpory pumpy by tito pacienti zemřeli, s ní mohou žít výrazně déle.

zdroj: obrázek

Zpravodaj

Zdravotník z Brna pomohl vynalézt nový katetr pro řešení arytmií

10 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Brno 11. října (ČTK) – Klinický inženýr David Pospíšil z Fakultní nemocnice Brno se na stáži ve Spojených státech podílel na světovém vynálezu pro zlepšení diagnostiky srdečních arytmií. Díky novému katetru se u pacientů s poruchami srdečního rytmu zkrátí doba výkonu a jejich uspání, řekl dnes ČTK Pospíšil. Podle něj trvá několik let, než se nový přístroj poprvé použije na živém člověku.

Pospíšil absolvoval doktorskou stáž na The George Washington Univerzity, kde pracoval na verzi katetru pro diagnostiku a terapii srdečních arytmií pocházejících z výtokových traktů srdečních komor. Navrhl řešení, které se univerzita rozhodla zahrnout pod americký patent a také patent s celosvětovou platností. “Díky novému katetru dojde u pacientů k rapidnímu zkrácení doby výkonu. Po zavedení a rozložení katetru se během několika málo srdečních stahů zmapuje celá zájmová oblast. Nyní je to tak, že zmapování oblasti trvá déle,” uvedl Pospíšil. V případě nalezení problému se ihned může přistoupit k jeho řešení. Celý proces podle Pospíšila bude díky novému přístroji kratší, tím pádem bude i člověk kratší dobu uspaný.

V týmu, který na novém katetru pracoval, bylo včetně Pospíšila pět lidí, vedoucím byl Igor Efimov. “Na základě předešlých úspěchů získal profesor Efimov grant ve výši 2,5 milionu dolarů (asi 58 milionů korun) na další výzkum konformní elektroniky pro léčbu komorových arytmií a o naše řešení je velký zájem mezi biomedicínskými firmami,” uvedl Pospíšil.

Stáž podle něj byla ojedinělou zkušeností a příležitostí dostat se na špičkové biomedicínské pracoviště. “Mohl jsem se také podílet na vzniku technologie, která nám v budoucnu umožní daleko efektivněji, tedy bezpečněji, rychleji a lépe léčit srdeční arytmie,” dodal Pospíšil.

zdroj: obrázek

Zpravodaj

Den seniorů: dožíváme se stále vyššího věku

9 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 9. října 2019 – Den seniorů: dožíváme se stále vyššího věku. Pro lidi je to skvělé, pro zdravotnictví již brzy oříšek, jak vše ufinancovat.

Rostoucí doba dožití a stále vyšší podíl seniorů v populaci jsou jedny z nejsilnějších faktorů, které tlačí na náklady v českém zdravotnictví. Zatím se financování zvládá i díky konjunktuře, v dohledné době nás ale čeká otázka, kdo zaplatí rostoucí náklady.

“Za péči o průměrného pojištěnce se vydá už příští rok kolem 35 tisíc korun ročně a náklady každoročně rostou. U lidí ve věku 65-70 let to je ovšem trojnásobek, u lidí nad 80 let dokonce skoro pětinásobek. Za ně ovšem platí pojištění stát, letos ve výši necelých 13 tisíc ročně. Systém stojí na tom, že je plně solidární a většina lidí zdravotní péči nečerpá vůbec nebo jen málo a náklady jdou za menším počtem aktuálně potřebných. Pokud ovšem potřebných přibývá a zároveň za ně přichází jen malá platba, pak tu máme systémový problém,” vysvětluje prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

V současnosti žije v ČR přibližně 1,8 milionu lidí ve věku nad 65 let. V prvním porevolučním roce 1990 jich přitom byl přibližně milion. Podle prognózy ČSÚ jich bude v polovině století již 3,2 milionu, do důchodu totiž odejdou populačně silné ročníky. “Podíl lidí ve věku mezi 15-64 lety se dostane téměř k 50 %. Když vezmeme v potaz i děti a nepracující studenty, bude stát platit pojistné za velkou většinu populace,” podotýká Martin Balada, výkonný ředitel svazu.

Tlak na financování zdravotní péče roste a bude růst každým rokem. Za předpokladu zachování její alespoň stávající úrovně bude potřeba dostat do systému víc peněz. Možné varianty jsou navýšení platby za státní pojištěnce, výrazné zvýšení odvodů ze mzdy, ale také různé varianty připojištění nebo spoluúčasti. “Řešení je věcí navýsost politickou. Většina vyspělých zemí řeší zdravotnictví kombinací všech výše zmíněných kroků. To, zda půjde většina nákladů za státem a zaměstnanci, nebo část i za jednotlivci, ale už záleží na politice konkrétní země,” dodává Ladislav Friedrich.

Hospodářská konjunktura a růst platů mezi roky 2014 až 2019 sice financování zdravotnictví usnadnilo, ale problém nezmizel. Určitě se projeví a při poklesu ekonomiky může být opravdu veliký.

Svaz zdravotních pojišťoven České republiky

Svaz zdravotních pojišťoven sdružuje všech 6 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v České republice. Svaz hájí společné zájmy zdravotních pojišťoven a jejich klientů ve vztahu ke státním organizacím, profesním svazům a poskytovatelům zdravotní péče s hlavním cílem zkvalitňovat služby pro své klienty. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny poskytují služby pro cca 4,7 mil. pojištěnců. Více informaci naleznete na webových stránkách www.szpcr.cz.

Zpravodaj

Intenzivní neurorehabilitaci dětí mají od ledna hradit pojišťovny

6 října, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Ostrava 7. října (ČTK) – Intenzivní neurorehabilitaci dětí s dětskou mozkovou obrnou by od ledna měly začít hradit pojišťovny. Při dnešní konferenci Máme jiné dítě, nechceme jiný život, která se věnuje péči o rodiny dětí s , to dnes v Ostravě řekl ředitel odboru přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví Jan Michálek. Intenzivní rehabilitační péči mají dětem poskytovat odborné léčebné ústavy.

Ke změně úhradové vyhlášky přispěla i dvouletá studie Sanatorií Klimkovice, která prokázala, že standardní koncepce rehabilitace dětí s dětskou mozkovou obrnou je nedostatečná a intenzivní neurorehabilitace dětem pomáhá výrazněji. Odborný garant studie, lékař Zdeněk Machálek řekl novinářům, že kapacita v odborných léčebných ústavech nebude dostačující.

Z vyhlášky vypadly lázně, které přitom na rozdíl od léčebných ústavů intenzivní neurorehabilitaci dětí už poskytují. “Budeme se snažit, aby do toho byly zařazeny i lázně,” řekl poslanec Aleš Juchelka (ANO).

Děti s dětskou mozkovou obrnou nebo jiným poškozením mozku mají problémy například s polykáním, rozvojem řeči, opožďuje se jejich pohybový vývoj, mohou mít i problémy s chápáním toho, co se kolem nich děje. Intenzivní rehabilitaci si dosud rodiče musí platit sami. Peníze shánějí různými způsoby, za měsíční rehabilitaci platí více než 60.000 korun. “Dokonce ještě stále sbíráme víčka. Nějaká malá částka z toho ještě občas je,” uvedla například maminka dítěte s mozkovou obrnou i dalšími onemocněními Lucie Matouš Rosická.

Michálek řekl, že pojišťovny by dětem měly platit dva cykly intenzivní neurorehabilitace po 28 dnech během 12 měsíců, přičemž mezi těmito cykly by měla být alespoň šest měsíců pauza. “Pokud léčba bude mít efekt, což se posuzuje před léčbou, po léčbě, pak těch cyklů může být samozřejmě víc,” uvedl.

Podle něj může být tato péče hrazena i v lázních. Musí mít ale na příslušný výkon smlouvou s pojišťovnou. “Ministerstvo se znovu podívá na možnosti, jak rozšířit tuto péči například i na ambulance, tak aby byla dostupná pacientům co nejblíže, tam, kde ji potřebují,” řekl Michálek.

Dodal, že intenzivní neurorehabilitace je pro děti obrovským přínosem a její zařazení do úhrad placených pojišťovnami bere jako úspěch. “Byl schválen léčebný postup, náplň činnosti, co se s člověkem má během dne dělat,” řekl lékař.

Péče v lázních se ale platí jinak než v odborných léčebných ústavech, v nichž je péče hrazena na základě bodového systému za jednotlivé výkony. Aby v lázních mohly pojišťovny intenzivní neurorehabilitaci dětí hradit, musely by podle něj lázně vyčlenit část lůžkové kapacity a udělat z ní odborný léčebný ústav. “My jsme předložili druhý návrh, že to samé lze udělat tak, že pojišťovny nasmlouvají v lázních nějakou kapacitu za podmínek, že to budou platit balíkem,” řekl Machálek.

zdroj: obrázek

Zpravodaj

Neslyšící se v Nemocnici Prostějov domluví pomocí tabletu

30 září, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Prostějov 1. října (ČTK) – Snadnější domluvu s lékaři umožňuje pacientům se sluchovým postižením služba Tichá linka, kterou zavedla Nemocnice Prostějov. Neslyšící se pomocí zapůjčeného tabletu spojí s bezplatným nonstop tlumočníkem, který plynule přetlumočí rozhovor s lékařem do znakového jazyka. ČTK to sdělila hlavní sestra Nemocnice Prostějov Marie Jouklová. Bezplatná Tichá linka každoročně propojí s tlumočníkem zhruba 20.000 neslyšících v celém Česku a funguje nonstop.

Člověk se sluchovým postižením při příchodu do prostějovské nemocnice podle Jouklové ihned rozezná orientační značky, které ho dovedou na jedno z vybraných oddělení, kde se ho ujme vyškolený zdravotník. “Pomocí tabletu se přihlásí k online službě a podle urgence požadavku zvolí pohotovostní tlumočení, nebo si tlumočníka objedná na konkrétní hodinu a den. Spojení s tlumočníkem probíhá formou videohovoru, u něhož je důležité, aby bylo spojení plynulé,” uvedla.

Zařízení pro online tlumočení proto musí splňovat vysoké technické požadavky. Nemocnice neslyšícím pacientům půjčuje výkonné tablety, které běžně slouží k zobrazení rentgenových snímků. “Přenos znakového jazyka se nesmí zasekávat, aby pacient správně pochopil, co jej u některých vyšetření či zákroků čeká. Tichá linka, kterou zajišťuje obecně prospěšná společnost Tichý svět, poskytuje velmi plynulý dialog na úrovni,” dodala Jouklová.

“Vyškolili jsme 40 zdravotníků, vždy zástupce z každého oddělení. Další zdravotníci jsou o této možnosti informováni a ví, na koho se v případě potřeby obrátit,” řekl hlavní informatik Nemocnice Prostějov Ladislav Polák.

Prostějovskou nemocnici ročně navštíví několik neslyšících pacientů a na hematologicko-transfúzní oddělení pravidelně dochází dvě neslyšící osoby. “V případě akutních pacientů je však rychlé a správné dorozumění zásadní. Tichá linka a navigační značky v terénu jsou velkou pomocí pro všechny pacienty se sluchovým postižením, kteří se u nás díky nim cítí bezpečněji a mohou se na nás obrátit s důvěrou v maximální porozumění,” doplnila Jouklová.

Nemocnici v Prostějově má spolu se zdravotnickými zařízeními v Přerově a Šternberku prostřednictvím společnosti Středomoravská nemocniční v pronájmu od kraje skupina Agel podnikatele Tomáše Chrenka. Členem skupiny je například i nemocnice v Jeseníku.

Zpravodaj

První dítě ženě s transplantovanou dělohou se narodilo ve Švédsku

30 září, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Stockholm/Praha 2. října (ČTK) – Před pěti lety, 3. října 2014, bylo oznámeno, že v září 2014 přišlo ve Švédsku na svět první dítě z transplantované dělohy. Embryo chirurgové v Göteborgu ženě, která se kvůli genetické poruše narodila bez dělohy, předtím úspěšně implantovali. Šestatřicetiletá žena navíc dostala orgán od své matky, proto se její dítě narodilo ze stejné dělohy jako kdysi ona sama.

Transplantace dělohy je poměrně nový zákrok, poprvé se o ni pokusili na přelomu tisíciletí v Saúdské Arábii, zákrok však nedopadl úspěšně. Vůbec první těhotnou ženou s transplantovanou dělohou se v roce 2013 stala dvaadvacetiletá Turkyně Derya Sertová, ta ale po osmi týdnech potratila. Dělohy se ve světě transplantují i od mrtvých dárkyň, v prosinci 2017 se takové pacientce v Brazílii narodilo dítě.

První transplantaci dělohy v ČR provedli lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v dubnu 2016. Pacientkou byla třicetiletá žena s vrozenou vadou, která jí neumožňovala mít dítě, a dárkyní její třiapadesátiletá matka. První dítě matce s transplantovanou dělohou se v ČR narodilo 29. srpna letošního roku v motolské nemocnici v Praze. Císařským řezem porodila sedmadvacetiletá žena, která podstoupila transplantaci dělohy v roce 2017.

Podle motolské nemocnice se ve světě u žen s transplantovanou dělohou dosud podařilo 20 porodů, vedle ČR, Švédska a Brazílie to bylo v USA nebo Indii.

Zpravodaj

Až 150.000 dětí potřebuje podle odhadů odborníků péči psychiatra

25 září, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Praha 26. září (ČTK) – Až 150.000 českých dětí potřebuje podle odhadů odborníků péči psychiatra či klinického psychologa. Specialistů pro děti je ale asi 120, na vyšetření se tak čeká dva měsíce i půl roku. Novinářům to dnes řekli zástupci sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

“V rámci reformy psychiatrické péče v ČR se při podrobném pohledu ukazuje, jak moc a jak významně je tato problematika zanedbaná,” uvedl předseda sekce Jaroslav Matýs. Síť dětské psychiatrie podle něj prakticky neexistuje a je třeba ji vybudovat. Změny se musí podle něj udát nejen v resortu zdravotnictví, ale i školství a sociální péče, které se na péči o dětské psychiatrické pacienty podílejí.

Na zahájení reformy psychiatrické péče o dospělé přišlo z evropských fondů více než 3,5 miliardy korun. V dalším programovacím období se zaměří na péči o děti. Podpora bude také z fondů Evropského hospodářského prostoru a Norska, kam přispívá také Island a Lichtenštejnsko.

Jedním z cílů reformy je podle Matýse mít až 200 dětských psychiatrů, zhruba dva na každý okres. V některých regionech, například na Prachaticku, chybí už teď. “Záleží na regionu. V Praze budou čekací lhůty kolem dvou měsíců. Někdy ale rodiče trvají na konkrétním lékaři, což čekání prodlužuje,” doplnil Ivo Paclt z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Akutní péče je podle nich dostupná jen v krajských nemocnicích.

Někteří ambulantní lékaři musí kvůli naplněnosti dočasně i přerušit přijímání nových pacientů. Podle Matýse se jedná se zdravotními pojišťovnami o finanční bonifikaci lékařů, kteří se věnují složitějším diagnózám. Více vyplatit by se jim mělo i věnovat se akutním případům, které je jinak nutné hospitalizovat.

“Pacientů přibývá, protože přibývá zátěžových faktorů,” řekl Paclt. Problémy se objevují už před narozením, například komplikovaná těhotenství, v riziku jsou i děti nedonošené nebo po umělých oplodněních. Více je i vnějších příčin, jako jsou rozvody rodin, ale i příliš vysoké nároky rodičů a orientovanost na vysoký výkon.

Asi jedno procento dětí podle Paclta trpí psychotickým onemocněním jako jsou dětské a dorostové schizofrenie. Mezi méně závažné poruchy patří například porucha pozornosti (ADHD), která je až ze 75 procent léčitelná léky a psychoterapií. Nejčastější je úzkostná porucha související často se školou nebo vztahy v rodině, často se projevuje i psychosomaticky, například bolestmi břicha. Depresivní poruchy se u dvou procent dětí objeví už před pubertou, později u pěti až šesti procent.

Z těžkých poruch se pozornost v poslední době věnuje hlavně autismu, kdy má asi 70 procent dětí zároveň mentální retardaci. “Rodiče dětí s těžkou mentální retardací jsou většinou méně schopní prosazovat svoje zájmy než je to v případě rodičů dětí s autismem,” dodal Paclt.

Květen

Červen 2025

Červenec

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

30
1
2
3
4
5
6

Červen

30

Žádné akce

Červenec

1

Žádné akce

Červenec

2

Žádné akce

Červenec

3

Žádné akce

Červenec

4

Žádné akce

Červenec

5

Žádné akce

7
8
9
10
11
12
13

Červenec

6

Žádné akce

Červenec

7

Žádné akce

Červenec

8

Žádné akce

Červenec

9

Žádné akce

Červenec

10

Žádné akce

Červenec

11

Žádné akce

Červenec

12

Žádné akce

14
15
16
17
18
19
20

Červenec

13

Žádné akce

Červenec

14

Žádné akce

Červenec

15

Žádné akce

Červenec

16

Žádné akce

Červenec

17

Žádné akce

Červenec

18

Žádné akce

Červenec

19

Žádné akce

21
22
23
24
25
26
27

Červenec

20

Žádné akce

Červenec

21

Žádné akce

Červenec

22

Žádné akce

Červenec

23

Žádné akce

Červenec

24

Žádné akce

Červenec

25

Žádné akce

Červenec

26

Žádné akce

28
29
30
31
1
2
3

Kalendář akcí

Červen 2025

Červen

30

Červenec

1

Červenec

2

Červenec

3

Červenec

4

Červenec

5

Červenec

6

Červenec

7

Červenec

8

Červenec

9

Červenec

10

Červenec

11

Červenec

12

Červenec

13

Červenec

14

Červenec

15

Červenec

16

Červenec

17

Červenec

18

Červenec

19

Červenec

20

Červenec

21

Červenec

22

Červenec

23

Červenec

24

Červenec

25

Červenec

26

Červenec

27

Červenec

28

Červenec

29

Červenec

30

Newsletter