Hess chce pokrýt babyboxy všechna okresní města

Praha/Brno 5. ledna (ČTK) – Před 15 lety Ludvík Hess začal uskutečňovat nápad, který měl zachránit nechtěné novorozence, a tím také pomoct matkám, jež narozené dítě nechtěly. Od roku 2005 je v Česku 76 babyboxů. V sobotu večer se v této schráně v Blansku objevilo už dvousté odložené dítě. V plánu má Hess další umisťování babyboxů, aby byly ve všech okresních městech. Stále se však někde setkává s nechutí k těmto zařízením a péči o ně, řekl dnes v rozhovoru pro ČTK. Provoz přitom podle Hesse téměř nic nestojí, babyboxy pouze musejí být připojené na elektřinu.
„Než jsme umístili v Praze první babybox, tak jsem dva roky v podstatě pořád jen někoho přemlouval. Odpůrce jsem měl na ministerstvech i úřadech,“ řekl Hess. Dva roky trvalo i umístění babyboxu na stanici záchranné služby v Blansku. „Na mé straně stál jen tehdejší ředitel jihomoravské záchranky Milan Klusák, ostatní byli proti. Nakonec se to před dvěma lety podařilo, teď už jsou tam jiní lidé,“ dodal Hess.
Když však mluvil o odpůrcích, zmínil pouze pět dětských lékařů z celé republiky. „Se všemi jsem se osobně potkal různě v rozhlase nebo v televizi a vlastně ani neví, proč jsou odpůrci. Přijde mi to tak, že je to proto, že jejich práce není tak mediálně vděčná jako ta moje. Ale jsem za ně rád, protože mě inspirují k vylepšování babyboxů,“ řekl Hess. Za jeho činnost ho vyznamenal prezident Miloš Zeman medailí Za zásluhy.
O výrobu babyboxů se stará Hessův kamarád Zdeněk Juřica v Náměšti nad Oslavou. „Podobná zařízení provázejí společnost v celé historii. My jsme jen přišli s tím, že je to klimatizovaná krabice z nerezového kovu, je připojená k elektřině, vysílá obrázky a signalizuje zdravotnímu personálu, co se v ní děje. Stojí asi 300.000 korun a provoz je velmi levný, jen se musí čas od času udělat revize,“ řekl Hess.
Dosud v babyboxech po celé republice skončilo 111 holčiček a 89 chlapců. Obvykle jde o novorozence, jen někdy se stane, že je dítě starší. Extrém byl, když někdo přinesl v Pelhřimově chlapce starého 1,5 roku. „Bylo to něco hodně zvláštního, ale i takové situace život přináší,“ konstatoval Hess.
Odložené dítě poté prochází standardní administrativní procedurou. Jeho případ začne řešit orgán sociálně-právní ochrany dětí, který vybírá ze seznamu pěstounů či zájemců o adopci. Navrhne opatrovnickému soudu řešení, který vydá předběžné opatření, aby dítě mohlo k novým rodičům, a poté ve standardním procesu řeší přidělení dítěte. „Asi jen v pěti případech se stalo, že matka chtěla dítě zpět. V části případů se to povedlo, když zažádala ještě před vynesením pravomocného rozsudku. Je ale potřeba říct, že takové matky nebývají dcery andělské,“ poznamenal Hess.
S některými novými rodiči je Hess v kontaktu, někteří mu posílají fotky a s některými dětmi se i vídá. Vždy má radost, když se dítě podaří zachránit.
Na rozšiřování a provoz babyboxů přispívají komerční i soukromí dárci. „S penězi je to střídavě oblačno. Někdy je peněz dost a někdy méně. Nyní máme v plánu umístit babyboxy ještě do Žďáru nad Sázavou, Loun a Tachova a v Mělníku vyměníme starý za nový,“ doplnil Hess.

Počty odložených dětí a nových babyboxů v jednotlivých letech

Zdroj: www.babybox.cz

Zdeněk Meitner dr