Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Studie: Senzory měřící cukr zlepšují léčbu cukrovky prvního typu

  • 14 ledna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 14. ledna (ČTK) – Senzory měřící kontinuálně hladinu cukru v krvi zlepšují podle studie lékaře Jana Šoupala z III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) léčbu diabetiků prvního typu. Fungují lépe než glukometry, méně podle něj záleží na způsobu aplikace inzulinu. Uvedl to dnes na tiskové konferenci. Senzory jsou od loňského prosince hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Pacientů s diabetem prvního typu je v Česku asi 60.000.

Jejich nemoc je vrozená. Jde o poruchu imunitního systému, který zničí buňky produkující inzulin. Nedochází tak u nich k regulaci cukru v krvi, takzvané glykémii. Většina pacientů si pravidelně několikrát denně měří hladinu cukru v krvi. Odeberou si kapku na proužek papíru, který pak vloží do glukometru. Podle naměřených hodnot si pak aplikují inzulin umělý buď inzulinovým perem s velmi tenkou jehlou nebo pomocí inzulinové pumpy, kterou mají trvale připojenou k tělu kanylou.

„Po objevení inzulinu a zavedení glukometrů v 70. letech se jedná fakticky o třetí historický milník. Na rozdíl od glukometru kontrolují senzory hladinu glykémie nepřetržitě a díky integrovaným vibračním alarmům varují pacienta například před blížící se hypoglykémií,“ uvedl ředitel VFN David Feltl. Senzory jsou buď nalepovací s jehlou nebo se zašijí pod kůži.

Lékaři ve studii od roku 2013 tři roky u pacientů porovnávali všechny kombinace senzorů, glukometrů, inzulinových per a pump. Jejich výrobci se ale na studii nepodíleli, dodal Šoupal. „Pacienti s glukometry se příliš nezlepšili bez ohledu na to, jestli měli pro aplikaci inzulinu pero nebo pumpu. Naopak lepší výsledky ukázaly obě skupiny pacientů se senzory. Zjistili jsme, že rozhodující není způsob aplikace inzulinu, ale způsob monitorace glykémie,“ řekl. Senzory dosud lékaři doporučovali většinou pacientům s inzulinovou pumpou. Nově ji nabízejí i těm, kteří z různých důvodů raději využívají pera. „Naše studie a samotné implantabilní senzory změnily celkový pohled na léčbu diabetu,“ dodal.

Na léčbu cukrovky jde asi deset až 15 procent částky vynaložené z českého veřejného zdravotního pojištění na léčení pacientů. Loni bylo na péči k dispozici asi 320 miliard korun, cukrovka tak spotřebovala zhruba 32 až 48 miliard korun.

Naprostá většina pacientů s cukrovkou trpí druhým typem onemocnění, které souvisí se zdravým životním stylem a získává se v průběhu života. Diabetiků obou typů dohromady žije v Česku už kolem milionu. Nemoc se v případě špatně nastavené léčby postupně zhoršuje a přicházejí komplikace jako problémy s ledvinami, poruchy zraku nebo postižení nervů nohou.

Cukrovka je nejčastější příčinou dialýzy, tedy strojového čištění krve nahrazující jejich činnost. Ve vyspělých zemích je také nejčastější příčinou slepoty. U asi 1,3 procenta pacientů si nemoc vynutí amputaci nohy.

van gcm

Aktuálně

Tým Jeana-Michela Dubernarda poprvé transplantoval obě ruce

  • 12 ledna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Lyon/Praha 12. ledna (ČTK) – Zcela unikátní operaci provedl před 20 lety, 13. ledna 2000, ve francouzském Lyonu tým lékařů pod vedením světoznámého transplantologa Jeana-Michela Dubernarda. Francouzský profesor s mezinárodním týmem 18 chirurgů tehdy dokázali třiatřicetiletému muži transplantovat obě ruce i s předloktími. Muž přišel o ruce po explozi zábavné pyrotechniky. Jeho organismus ruce přijal a oblasti ovládání horních končetin v mozku se ujaly svých původních funkcí i pro cizí ruce.

Dubernard a jeho tým uskutečnili již v září 1998 jako první na světě transplantaci jedné ruky. Pacientem byl 49letý Novozélanďan Clint Hallam, který během třináctihodinové operace dostal od anonymního dárce novou pravou ruku a část předloktí. Zákrok byl úspěšný, pacient mohl s transplantovanou rukou nejen hýbat, ale dokonce i psát. Hallam se však později s transplantovanou cizí rukou nemohl „psychicky sžít“, takže mu v únoru 2001 byla opět na jeho žádost amputována.

Dubernard má na svém kontě také první částečnou transplantaci tváře na světě, v roce 2005 transplantoval rty, bradu a část nosu ženě, jejíž obličej těžce poranil pes.

sat ped

Aktuálně

Hess chce pokrýt babyboxy všechna okresní města

  • 11 ledna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha/Brno 5. ledna (ČTK) – Před 15 lety Ludvík Hess začal uskutečňovat nápad, který měl zachránit nechtěné novorozence, a tím také pomoct matkám, jež narozené dítě nechtěly. Od roku 2005 je v Česku 76 babyboxů. V sobotu večer se v této schráně v Blansku objevilo už dvousté odložené dítě. V plánu má Hess další umisťování babyboxů, aby byly ve všech okresních městech. Stále se však někde setkává s nechutí k těmto zařízením a péči o ně, řekl dnes v rozhovoru pro ČTK. Provoz přitom podle Hesse téměř nic nestojí, babyboxy pouze musejí být připojené na elektřinu.
„Než jsme umístili v Praze první babybox, tak jsem dva roky v podstatě pořád jen někoho přemlouval. Odpůrce jsem měl na ministerstvech i úřadech,“ řekl Hess. Dva roky trvalo i umístění babyboxu na stanici záchranné služby v Blansku. „Na mé straně stál jen tehdejší ředitel jihomoravské záchranky Milan Klusák, ostatní byli proti. Nakonec se to před dvěma lety podařilo, teď už jsou tam jiní lidé,“ dodal Hess.
Když však mluvil o odpůrcích, zmínil pouze pět dětských lékařů z celé republiky. „Se všemi jsem se osobně potkal různě v rozhlase nebo v televizi a vlastně ani neví, proč jsou odpůrci. Přijde mi to tak, že je to proto, že jejich práce není tak mediálně vděčná jako ta moje. Ale jsem za ně rád, protože mě inspirují k vylepšování babyboxů,“ řekl Hess. Za jeho činnost ho vyznamenal prezident Miloš Zeman medailí Za zásluhy.
O výrobu babyboxů se stará Hessův kamarád Zdeněk Juřica v Náměšti nad Oslavou. „Podobná zařízení provázejí společnost v celé historii. My jsme jen přišli s tím, že je to klimatizovaná krabice z nerezového kovu, je připojená k elektřině, vysílá obrázky a signalizuje zdravotnímu personálu, co se v ní děje. Stojí asi 300.000 korun a provoz je velmi levný, jen se musí čas od času udělat revize,“ řekl Hess.
Dosud v babyboxech po celé republice skončilo 111 holčiček a 89 chlapců. Obvykle jde o novorozence, jen někdy se stane, že je dítě starší. Extrém byl, když někdo přinesl v Pelhřimově chlapce starého 1,5 roku. „Bylo to něco hodně zvláštního, ale i takové situace život přináší,“ konstatoval Hess.
Odložené dítě poté prochází standardní administrativní procedurou. Jeho případ začne řešit orgán sociálně-právní ochrany dětí, který vybírá ze seznamu pěstounů či zájemců o adopci. Navrhne opatrovnickému soudu řešení, který vydá předběžné opatření, aby dítě mohlo k novým rodičům, a poté ve standardním procesu řeší přidělení dítěte. „Asi jen v pěti případech se stalo, že matka chtěla dítě zpět. V části případů se to povedlo, když zažádala ještě před vynesením pravomocného rozsudku. Je ale potřeba říct, že takové matky nebývají dcery andělské,“ poznamenal Hess.
S některými novými rodiči je Hess v kontaktu, někteří mu posílají fotky a s některými dětmi se i vídá. Vždy má radost, když se dítě podaří zachránit.
Na rozšiřování a provoz babyboxů přispívají komerční i soukromí dárci. „S penězi je to střídavě oblačno. Někdy je peněz dost a někdy méně. Nyní máme v plánu umístit babyboxy ještě do Žďáru nad Sázavou, Loun a Tachova a v Mělníku vyměníme starý za nový,“ doplnil Hess.

Počty odložených dětí a nových babyboxů v jednotlivých letech

RokPočet dětíPočet nových babyboxů
2005–2
200651
200753
2008413
20091411
20101211
2011226
2012206
2013186
2014124
2015185
2016162
2017162
2018184
2019190
202010
Celkem20076

Zdroj: www.babybox.cz

Zdeněk Meitner dr

Aktuálně

Moravskoslezský kraj chce v krizích využít aplikaci Záchranka

  • 10 ledna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Ostrava 10. ledna (ČTK) – Moravskoslezský kraj po prosincovém útoku ve Fakultní nemocnici Ostrava chce začít využívat aplikaci Záchranka k varování obyvatel v krizových situacích. Kraj taky prověří, zda by mohly v těchto situacích pomoci speciální kamery. Novinářům to dnes řekl hejtman Ivo Vondrák (ANO). Dvaačtyřicetiletý střelec, který 10. prosince bez varování střílel na traumatologické ambulanci nemocniční polikliniky, má na svědomí sedm lidí. Sám se později zastřelil.

„Dohodli jsme se na tom, že se setká odborný tým, který zase přehodnotí všechny scénáře, které dneska (pro tyto situace) máme zpracovány, abychom je aktualizovali,“ uvedl Vondrák. Podle něj v krizových situacích mohou výrazně pomoci právě moderní technologie.

Aplikace Záchranka vznikla v roce 2012 jako studentská práce na Vysokém učení technickém. Díky podpoře soukromých partnerů a Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje byla v roce 2016 spuštěna na území ČR. Aplikace obsahuje interaktivní návod první pomoci, lokátor navigující k nejbližší pohotovosti i jedinou souhrnnou mapu automatizovaných externích defibrilátorů v České republice. Je plně přizpůsobena neslyšícím i nevidomým. V současné době funguje nejen v ČR, ale také v Rakousku, na slovenských horách v budoucnu bude dostupná na celém území Maďarska. Své obyvatele jejím prostřednictvím o krizových situacích již informují například Praha, Plzeň či Brno.

„Aplikace dnes funguje především jako nástroj toho, jak si přivolat pomoc, ale má i možnost přijmout zprávy právě z integrovaných bezpečnostních center. To je klíčová vlastnost, protože telefon má svou GPS pozici,“ uvedl Vondrák. Podle něj by tak při krizových situacích lidé mohli prostřednictvím aplikace dostat varovnou zprávu s návodem, jak se mají zachovat. „Budou probíhat jednání s provozovateli této aplikace, chtěli bychom to co nejdříve,“ uvedl Vondrák.

Kraj by letos chtěl otestovat i využití kamer v nemocnicích, které by mohly pomoci při identifikaci případného útočníka se zbraní. „To je věc, která ale bude o trochu delší, nepůjde to tak jednoduše jako s tou Záchrankou. Musíme nejprve vyzkoušet nějaký prototyp, abychom ověřili, do jaké míry ty kamery jsou schopny rozpoznat takového člověka. Nemá cenu rozmístit kamery za miliony a pak zjistit, že selhávají,“ doplnil Vondrák. Kraj bude zjišťovat, zda je lepší mít takzvané inteligentní kamery schopné například rozpoznat, že někdo drží zbraň nebo využije kamery, jež rychlým internetem přenesou informace do výpočetního centra, kde se vyhodnotí.

Martina Helánová sd

Aktuálně

Veterináři rozšířili kvůli chřipce kontroly na slovenskou drůbež

  • 10 ledna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 10. ledna (ČTK) – Veterináři rozšířili po výskytu ptačí chřipky na Slovensku mimořádné kontroly i na drůbež z tohoto státu. ČTK to dnes sdělil za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Mimořádné kontroly zahájili veterináři ve středu, zaměřeny byly na chovy, kam se přesouvá drůbež z Polska, kde se nemoc také vyskytuje. Dnes slovenské úřady potvrdily výskyt ptačí chřipky v malochovu na jihu země. SVS také vyzvala tuzemské chovatele, aby nechali drůbež zavřenou, případně aby chov zasíťovali kvůli omezení možného kontaktu s volně žijícími ptáky, kteří chorobu přenášejí.

„Zvýšenou opatrnost je třeba věnovat v případě osob a vozidel jedoucích do hospodářství ze zemí s výskytem ptačí chřipky. O vývoji nákazové situace a důležitosti dodržovat preventivní opatření budou ještě dnes opět informovány zainteresované chovatelské instituce,“ uvedl Majer.

Podle údajů, které dnes veterináři poskytli ČTK, se ze Slovenska dovezlo do českých chovů loni 2,35 milionu kusů živé drůbeže, na jatka jí pak putovalo 1,7 milionu kusů. Letos v lednu pak šlo o 57.000 kusů do chovu a 22.050 kusů na jatka. Násadová vejce se do ČR loni ani letos ze Slovenska nedovážela. Drůbežího masa se loni ze Slovenska dovezlo 6392 tun a vajec více než 19,5 milionu kusů.

Slovenští veterináři uvedli, že u tamní choroby jde o silně patogenní subtyp H5N8, který na konci loňského a na začátku letošního roku odhalily u drůbeže také úřady v Polsku. Nemoc byla zjištěna v malochovu u Nitry. Chovatel nahlásil úhyn tří kusů z celkového počtu 22 kusů drůbeže. Národní laboratoř prostřednictvím testů potvrdila nákazu ve čtvrtek. Předběžné výsledky vyšetřování ukázaly, že drůbež, která byla chována v otevřeném prostoru, se nakazila volně žijícím ptactvem.

V Polsku, které je největším producentem drůbeže v Evropské unii, se nákaza ptačí chřipkou naposledy objevila nejméně na pěti farmách.

České komerční chovy mají ze zákona povinnost hlásit pokles příjmu potravy a vody o více než 20 procent, nižší produkci vajec o více než pět procent po dobu delší než dva dny a zvýšenou úmrtnost vyšší než tři procenta týdně.

Ptačí chřipka se v Česku objevila po deseti letech v roce 2017 a tehdy zasáhla i další evropské země. Kvůli nákaze bylo nutné utratit v Evropě miliony kusů drůbeže. Ptáci měli téměř výlučně virus H5N8, u kterého se dosud neprokázal přenos na člověka. V českých chovech bylo kvůli nemoci tehdy vybito 98.000 ptáků, většinou v komerčních chovech. V zemi bylo skoro 40 ohnisek nemoci.

drh rot

Aktuálně

Kanadský zpěvák Bieber oznámil, že má boreliózu a mononukleózu

  • 9 ledna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Ottawa 9. ledna (ČTK) – Kanadský zpěvák Justin Bieber, který patří mezi největší popové hvězdy současnosti, na svém instagramovém profilu informoval, že trpí na lymskou boreliózu a má mononukleózu. Uvedl, že má za sebou pár těžkých let, ale že se mu dostává správné léčby a dává se dohromady.

Pětadvacetilý Bieber si na instagramu postěžoval, že mnoho lidí o něm říká, že vypadá strašně a že užívá metamfetamin. „Nevěděli o tom, že mi byla nedávno diagnostikována lymská borelióza a kromě toho mám závažnou formu chronické mononukleózy,“ uvedl zpěvák. Tyto nemoci se podle něho podepsaly na stavu jeho pleti, fungování mozku, energii a celkovém zdravotním stavu. Více o tom chce vysvětlit v seriálu, který prý brzy zveřejní na kanálu youtube.

Bieber před několika dny vydal po čtyřech letech svůj první sólový singl. Píseň Yummy má být také první skladbou pátého studiového alba, jehož vydání zpěvák ohlásil na tento rok.

Lymská borelióza se projevuje horečkou, bolestí svalů a kloubů, vyrážkou nebo ochrnutím obličeje. Pokud není léčena, může vést k artritidě, problémům s nervovou soustavou a se srdcem. Přenášejí ji především klíšťata a očkování proti ní neexistuje. Při její léčbě se používají antibiotika. Infekční mononukleóza je virové onemocnění, které se přenáší slinami a které se zpočátku projevu je jako chřipka nebo angína. Postihuje například játra.

hab jd

Aktuálně

Vybudování tzv. PET centra v Liberci si vyžádá asi…

  • 8 ledna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Liberec 8. ledna (ČTK) – Liberecká nemocnice chce v polovině roku 2022 otevřít specializované pracoviště, které jí pomůže při diagnostice nádorových onemocnění. Na takzvané PET centrum bude podle generálního ředitele krajské nemocnice Richarda Lukáše potřeba zhruba 180 milionů korun. Z toho 100 milionů si vyžádá jen postavení nové budovy.

„Možná to připadá, že je to strašně drahé, ale je to budova, která musí být ve speciálním formátu kvůli ionizujícímu záření,“ řekl novinářům Lukáš. Proto se podle něj budou muset použít stavební procesy a materiály dražší než u obvyklých staveb.

Pozitronová emisní tomografie (PET) představuje špičku v diagnostice a sledování efektivity u onkologických onemocnění. „Je to jednak zpřesnění diagnózy, ale hlavně velmi často sledování vývoje léčby i u lidí, kteří jsou léčeni chemoterapeuticky,“ uvedl ředitel. Nejbližší taková pracoviště jsou od Liberce vzdálená 100 kilometrů, v Praze, Hradci Králové a Ústí nad Labem. Právě do těchto míst musí podle Lukáše posílat liberecká nemocnice své pacienty na toto vyšetření. „To jsou nemocní lidé, ti by nemuseli cestovat v tomto století z tohoto stotisícového města a půlmilionového kraje nutně kamsi, kde jsou navíc víceméně nespádoví. Takže dostupnost této technologie je jedním z hlavních důvodů, proč to chceme,“ řekl Lukáš.

PET centrum chce nemocnice vybudovat ve svém areálu v Husově ulici na místě budovy současného ředitelství, která by se měla zbourat. Úředníci se přestěhují do zrekonstruované bývalé ubytovny v Klášterní ulici. Stavbu zaplatí nemocnice ze svého, na technologii za 80 milionů korun se pokusí získat dotaci. „Jsme ale připraveni se dopočítat se peněz i z vlastního,“ dodal Lukáš.

Onkocentrum krajské nemocnice slouží pro pacienty z celého kraje, denně na léčbu nebo kontrolu přichází přes 200 pacientů. Do stávajících prostor se už ale další speciální technologie nevejde. I pro dva nové lineární urychlovače používané při léčbě nádorů, které stály 79 milionů korun, musela před několika lety postavit speciální přístavbu. Nádorová onemocnění jsou podle Českého statistického úřadu druhou nejčastější příčinou úmrtí v Libereckém kraji hned po nemocích oběhové soustavy. Novotvary byly v roce 2018 příčinou smrti u 1192 lidí, což je více než čtvrtina všech zemřelých v kraji.

knt sd

Aktuálně

Liberecká onkologie má v provozu nový CT simulátor

  • 7 ledna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Liberec 7. ledna (ČTK) – Liberecká nemocnice dnes uvedla do provozu nový CT simulátor, který zlepší péči o onkologické pacienty v Liberci a celém Libereckém kraji. Přístroj za 17,6 milionu korun využije při přípravě pacientů na ozařování na lineárních urychlovačích. CT simulátor nahradil deset let starý dvoudimenziální přístroj, tento zobrazuje ve 3D. Rozdíl uvidí hlavně aplikující odborník, řekl dnes ČTK klinický radiologický fyzik nemocnice Vít Richter.

„Předtím viděl 2D rentgenový snímek, na kterém nejsou vidět měkké struktury uvnitř pacienta, teď je vidí jako na klasickém CT, to znamená má více informací,“ uvedl Richter.

Pořízení CT simulátoru navíc umožní plně využít možností moderních lineárních urychlovačů, které má Komplexní onkologické centrum liberecké nemocnice od roku 2016. „Abychom moli lineární urychlovače a jejich technické možnosti plně využít, je potřeba mít celý kvalitní radioterapeutický řetězec. To znamená být velice precizní a kvalitní ve fázi přípravy ozařovacích plánů,“ uvedla primářka radiační onkologie Magda Macháňová.

CT simulátor je podle ní pro přípravnou fázi stěžejním přístrojem. Dělá se na něm první vyšetření u pacientů určených k léčbě nádorů ozařováním a poté ještě kontrolní vyšetření po vytvoření ozařovacího plánu. „Teprve po této kontrole pacient půjde na to první vlastní ozáření, kdy už budeme bezpečně vědět, že léčba bude velice kvalitní a přesná a zaměřená tam, kam má být,“ dodala. Pro každého pacienta se musí zpracovat individuální plán ozařování, ročně má oddělení 900 až 1000 pacientů. Na nový přístroj přispěl největší nemocnici v kraji 15 miliony korun Liberecký kraj, který je jejím majoritním vlastníkem.

Nádorová onemocnění jsou podle informací z Českého statistického úřadu (ČSÚ) druhou nejčastější příčinou úmrtí v Libereckém kraji hned po nemocích oběhové soustavy. Novotvary byly v roce 2018 příčinou smrti u 1192 lidí, což je více než čtvrtina všech zemřelých v kraji. Na zhoubné nádory průdušek a plic předloni skonalo 252 lidí, dalších 147 na zhoubné novotvary tlustého střeva, konečníku a řiti a 100 slinivky břišní. Na rakovinu prsu zemřelo 69 lidí. Celkem v roce 2018 zemřelo v Libereckém kraji 4705 lidí. Loňské údaje zatím k dispozici nejsou.

knt hj

Zpravodaj

WHO: Růst počtu kuřáků ve světě se zastavil

  • 19 prosince, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Londýn 19. prosince (ČTK) – Celosvětový růst počtu kuřáků se poprvé zastavil, což může znamenat zvrat v globální epidemii, která už připravila o život desítky milionů lidí. Ve zprávě zveřejněné v Londýně to dnes uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO). Ukázalo se, že snaha vlád posílit boj s kouřením přináší výsledky, uvedla.

„Po mnoho let jsme byli svědky trvalého růstu počtu mužů, kteří kouří či jinak konzumují tabákovou produkci. Nyní poprvé vidíme, že jejich počet se snižuje, protože vlády jsou vůči tabákovému průmyslu přísnější,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

V loňském roce kouřilo o 60 milionů lidí méně, než v roce 2000. Počet kuřáků se nyní odhaduje na 1,34 miliardy. Kouření si každoročně vyžádá osm milionů mrtvých.

Dosud vykazovala statistika konzumentů tabáku snižující se počet kuřaček, zatímco počet kuřáků se každoročně zvyšoval o 40 milionů. Teď se ale ukazuje, že tento růst se zastavil a experti WHO očekávají pokles. Do roku 2025 by se počet kuřáků – mužů i žen – měl snížit o 37 milionů lidí.

 

Zpravodaj

Novela: Lékaři předepisující konopí budou hlásit výsledky léčby

  • 17 prosince, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 17. prosince (ČTK) – Lékaři předepisující pacientům léčebné konopí budou nově hlásit úřadům výsledky léčby. Počítám s tím novela dvou zákonů a návrh vyhlášky, který ministerstvo zdravotnictví předložilo k připomínkám. Podávat se mohou do 31. prosince. Léčebné konopí má v Česku předepsáno asi 700 lidí, nejčastěji na chronickou bolest, užívají ho ale také nemocí s rakovinou, AIDS nebo roztroušenou sklerózou.

Vyhláška navazuje na změny zákonů o léčivech a o veřejném zdravotním pojištění, které od ledna příštího roku umožňují hradit pacientům 90 procent ceny léčebného konopí ze zdravotního pojištění.

„Součástí novely zákona o léčivech se stala povinnost lékaře předepisujícího individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití poskytovat Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv informace o výsledcích léčby jednotlivých pacientů, a to v anonymizované podobě,“ uvádí dokument.

Léčebné konopí předepisuje nyní několik desítek lékařů. Data budou hlásit přes webový formulář Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který má na starosti i nákup léčebného konopí pro české pacienty od výrobce a jeho distribuci do lékáren. O pacientovi bude kromě diagnózy a podrobností o léčbě včetně například nežádoucích účinků úřad znát jen pohlaví a věk. Údaje bude hlásit jednou na rok, vždy do konce března.

Podle dokumentu odborná lékařská veřejnost poukazuje na to, že k léčbě konopím chybí dostatek klinických studií, kvůli kterému je přístup lékařů nejednotný. „V současné době neexistuje klinická studie realizovaná v ČR, která by účinnost konopí prokazovala a dávala předepisujícím lékařům klinická data, na jejichž základě by dokázali konopí v léčbě využívat v takovém množství, takovým způsobem a u takových skupin pacientů, u kterých je tato léčba přínosná,“ píše se v dokumentu.

Sběr a následné vyhodnocování dat od pacientů se tak podle ministerstva stane jedním ze zdrojů k dalšímu využití konopí pro léčbu. V následujících letech bude podle návrhu vyhlášky nutné oprávněnost léčby konopím na základě těchto dat znovu posoudit.

Pojišťovny budou od ledna příštího roku hradit nejvýše 90 procent ceny z 30 gramů léčebného konopí pro jednoho pacienta měsíčně. Případné vyšší množství, nejvýše 180 gramů, by podléhalo souhlasu revizního lékaře. Kritici uvádějí, že navrhovaná maximální měsíční dávka je nedostatečná.

Pacientů, kteří užívají léčebné konopí, v Česku přibývá. Letos v květnu jich bylo 665 a lékaři jim předepsali přes pět kilogramů konopí, loni za celý rok to bylo 447 pacientů a 4,8 kilogramu předepsaného konopí.

 

Stránkování příspěvků

1 … 55 56 57 58 59 … 62

Kalendář akcí

Únor

Březen 2026

Duben
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
30
31
1
2
3
4
5
Událost pro Březen

31

Žádné události
Událost pro Duben

1

Žádné události
Událost pro Duben

2

Žádné události
Událost pro Duben

3

Žádné události
Událost pro Duben

4

Žádné události
6
7
8
9
10
11
12
Událost pro Duben

5

Žádné události
Událost pro Duben

6

Žádné události
Událost pro Duben

7

Žádné události
Událost pro Duben

8

Žádné události
Událost pro Duben

9

Žádné události
Událost pro Duben

10

Žádné události
Událost pro Duben

11

Žádné události
13
14
15
16
17
18
19
Událost pro Duben

12

Žádné události
Událost pro Duben

13

Žádné události
Událost pro Duben

14

Žádné události
Událost pro Duben

15

Žádné události
Událost pro Duben

16

Žádné události
Událost pro Duben

17

Žádné události
Událost pro Duben

18

Žádné události
20
21
22
23
24
25
26
Událost pro Duben

19

Žádné události
Událost pro Duben

20

Žádné události
Událost pro Duben

21

Žádné události
Událost pro Duben

22

Žádné události
Událost pro Duben

23

Žádné události
Událost pro Duben

24

Žádné události
Událost pro Duben

25

Žádné události
27
28
29
30
1
2
3
Událost pro Duben

26

Žádné události
Událost pro Duben

27

Žádné události
Událost pro Duben

28

Žádné události
Událost pro Duben

29

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS