Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Laryngitida – dětská nemoc, která může postihnout i dospělé

  • 2 prosince, 20212 prosince, 2021
  • by andrlovak1

Laryngitida je onemocnění, které rodiče svými příznaky často vyděsí. U dětí jde ale o celkem běžnou nemoc, která ve většině případů nemá vážné dopady. Jak laryngitidu u dětí léčit a předcházet jejímu vzniku?

Co je laryngitida?

Označení laryngitida vzniklo z latinského slova laryng a znamená zánět hrtanu. Mezi funkce hrtanu patří tvorba hlasu, dýchání, kašel či polykání a s tím souvisí také příznaky, které nemocného doprovázejí. V případě zánětu hrtanu, tedy laryngitidy, jsou tyto funkce narušené a objevují se následující problémy.

Příznaky zánětu

Mezi typické příznaky tohoto onemocnění patří štěkavý kašel, sípání a potíže s dýcháním. Tyto symptomy se nejčastěji objeví v noci, a to bez předchozího varování. Dítě může ještě před ulehnutím do postele vypadat naprosto zdravé. V noci se pak probouzí s pocitem, že se mu špatně dýchá, což způsobuje otok průdušky a hrtanu.

Laryngitida u dospělých

Ačkoliv se ve většině případech jedná o dětské onemocnění, může laryngitida postihnout i dospělého člověka. Jeho průběh je ale výrazně mírnější. To je zapříčiněno tím, že u dospělého člověka dochází při otoku průdušky a hrtanu ke zúžení prostoru pouze o 20 %, zatímco u dětí je to až o 70 %.

První pomoc

Když dítě postihne záchvat laryngitidy, je potřeba co nejrychleji zareagovat, aby se mu ulevilo. V první řadě ho zabalte do deky, aby zůstalo v teple, a přemístěte ho na čerstvý chladný vzduch. V zimě postačí otevřené okno, pokud je venku teplo, posaďte se k otevřenému mrazáku. Chladný vzduch zmírní projevy otoku. Následně dítěti připravte studený obklad na krk. Důležité je také udržet dítě co nejvíce v klidu a vyvarovat ho pláči, který ještě zhoršuje dýchací potíže.

Pokud se stav dítěte nezlepšuje nebo si nevíte rady, vždy se raději obraťte na lékaře, případně rychlou záchrannou pomoc a postupujte podle jejich instrukcí.

Léčba

Jelikož se jedná o virové onemocnění, laryngitida se nikdy neléčí pomocí antibiotik. Prospěšné v tomto případě nejsou ani žádné léky či sirupy na kašel. Se zklidněním kašle můžou částečně pomoci pouze antihistaminika. Pokud se k běžným projevům přidá i horečka, jsou samozřejmě vhodné běžné léky ze skupiny NSAID. V případě opakovaných záchvatů pediatr předepisuje čípky s kortikoidy, které rychle zabírají na otok hrtanu. Je ale třeba je podávat s rozvahou teprve ve chvíli, kdy je to opravdu nutné.

Lze laryngitidě předcházet?

Vzhledem k tomu, že je laryngitida virové onemocnění, dá se jí jen těžko předcházet. Pokud ale dochází k častějším záchvatů, existuje pár způsobů, jak snížit jejich riziko.

  • Pravidelně větrejte místnosti, kde dítě přebývá a snažte se v nich zvlhčovat vzduch.
  • Buďte s dítětem co nejčastěji venku na čerstvém vzduchu.
  • Omezte kouření v přítomnosti dítěte.
  • Udržujte pořádek v jeho pokoji – důležitý je pravidelný úklid prachu a péče o věci, ve kterých se často drží (plyšáci, deky atd.). Odstraňte z pokoje také koberec, ve kterém se prach udržuje a často vysávejte.
Prevence a léčba

Příběh paní Gabriely: I s Crohnovou chorobou žije spokojeně – díky…

  • 2 prosince, 20212 prosince, 2021
  • by andrlovak1

Poprvé pocítila Gabriela (32) z Prahy zdravotní problémy před sedmi lety. Trávicí potíže v podobě průjmů či bolestí břicha nebo nechutenství se stupňovaly a nakonec ji přivedly do péče lékařů. Ti po sérii vyšetření odhalili Crohnovu nemoc, autoimunitní onemocnění, které způsobuje chronický zánět trávicího traktu. Vážný stav se ale v nemocnici podařilo stabilizovat a biologická léčba uklidnila nemoc natolik, že dnes Gabriela žije prakticky bez omezení.

 

„Zpočátku mi bylo neustále špatně, v podstatě jsem tři čtvrtě dne strávila na záchodě. Do toho jsem úplně ztratila chuť k jídlu a postupem času jsem hodně zhubla, kolem deseti kilo. To už jsem věděla, že takhle to dál nejde, a šla jsem za svou praktickou lékařkou,“ popisuje první fázi onemocnění Gabriela. Následný test na zánět v těle vykázal vysoké hodnoty, a tak ji lékařka poslala do nemocnice ve Slaném. „Podstoupila jsem vyšetření na všechno možné, lékaři zkoušeli cukrovku nebo onemocnění ledvin. Nakonec jsem musela podstoupit kolonoskopii, kde přišli na to, že mám ve střevech poměrně silný zánět, a tedy Crohnovu chorobu,“ říká Gabriela. „Dostala jsem postupně snad osm různých léků, antibiotika, kortikoidy a nevím, co ještě. Z nemocnice mě sice propustili, ale pořád to nebylo ono. S pomocí lékařů ze Slaného se mi ale podařilo dostat na kliniku ISCARE v Praze, kam berou těžší případy,“ popisuje Gabriela, která se před začátkem svých potíží živila jako barmanka. „Jsem typ člověka, který si zdravotní potíže moc nepřipouští, takže jsem pracovala, i když to celé začínalo. Noční směny za barem jsou ale pro tuto nemoc snad to nejhorší. V práci jsem skončila nakonec ještě dřív, než jsem začala nemoc řešit,“ říká. Po nástupu do ISCARE jí lékaři nasadili biologickou léčbu. „Byl to obrovský rozdíl, zánět se konečně začal zklidňovat, protože jinak mi reálně hrozilo odstranění kusu střeva. Moc mi také pomohly lázně, kde jsem strávila tři týdny. Měla jsem tam čas zpomalit, dát se do pořádku i psychicky a od té doby je to jenom lepší,“ povídá Gabriela, která s pomocí nutriční terapeutky také nabrala zpět ztracená kila. Nyní ji už nemoc nijak neomezuje. „Musím si hlídat jídelníček. Neměla bych jíst těžce stravitelné věci jako mastné potraviny nebo luštěniny, ale to mi zas tak nevadí. Naopak bez omezení můžu třeba chodit do fitka nebo cvičit jógu, což dělám moc ráda. Nechala jsem se taky očkovat proti covidu a neměla jsem žádnou negativní reakci,“ popisuje Gabriela. Našla si také práci v administrativě, kde je spokojená. Držet nemoc pod kontrolou jí výrazně pomáhá i tzv. IBD asistent, což je virtuální služba, prostřednictvím které komunikuje se svými lékaři a léčí se. „Například si doma sama provádím testy, jejichž hodnoty pak on-line zapisuji do systému. Popisuji tam i jak se cítím a podobně – lékař podle toho vyhodnotí, jestli musím chodit na kontrolu, nebo stačí krátká schůzka k aplikaci léků. Což mi šetří čas – nemusím jej trávit na kontrolách, které vlastně nejsou potřeba, když je všechno v pořádku,“ vysvětluje Gabriela.

České zdravotnictví

Praktici žádají ministerstvo, aby jim ulevilo od administrativních úkonů

  • 30 listopadu, 20212 prosince, 2021
  • by andrlovak1

Praktičtí lékaři popisují nynější stav tak, že se “začínají přehřívat”. Největší zátěž pociťují v souvislosti s podáváním posilujících dávek očkování proti covidu. Mnohé ordinace fungují deset i více hodin denně. Minulý týden naočkovali praktici proti covidu přes 82.000 lidí. Kvůli nižšímu zapojení, než se na jaře očekávalo, praktiky před časem kritizoval hejtman Martin Kuba (ODS). Podle praktiků se do očkování zapojilo 2800 ordinací z asi 4100.

 

“Předpokládáme, že již tento týden praktici budou aplikovat zhruba 100.000 dávek týdně, z toho asi 65.000 posilovacích dávek. To vše ovšem za předpokladu, že se nezhorší epidemie a nebudeme mít více neodkladné práce s pacienty. Nezbytně nutně potřebujeme, aby nás ministerstvo oprostilo od zbytečné administrativy a dalších odložitelných činností. Zatím o to marně žádáme,” uvedl Jakub Uher, národní koordinátor Sdružení praktických lékařů ČR (SPL).

 

“V současné chvíli jsme velmi přetížení, covid a s ním spojená agenda zabírá velkou porci naší činnosti, ošetříme stovky pacientů týdně. Bohužel nás zpomaluje veškerá byrokracie, ať už jsou to žádanky na testy nebo při vypisování neschopenek,” uvedl praktický lékař Jiří Bartoš z Moravské Nové Vsi. Lékařka Ludmila Bezdíčková z Prahy 6 zase musela kvůli velkému náporu pacientů najmout další sestru a prodloužit ordinační hodiny. Pravděpodobně bude otvírat i v některé soboty jen pro očkování.

 

Praktici ale musí nadále vykonávat závodní prohlídky nebo k nim sepisovat výpisy z dokumentace. Pro správu sociálního zabezpečení řeší agendu invalidních důchodů, posuzování závislosti či ZTP. Vyšetřují seniory, zda mohou řídit motorová vozidla, zabývají se zbrojními průkazy. “U všech těchto vyšetření nás tlačí lhůty a hrozí sankce za jejich nedodržení. Přitom jsou to činnosti, které nejsou nezbytné a jejich odložení by praktikům uvolnilo kapacity pro péči o nemocné a pro očkování proti covid-19. Stačilo by k tomu rozhodnutí vlády, které by v nouzovém stavu tyto povinnosti o několik měsíců odložilo, stejně, jako se tomu stalo vloni na podzim a letos na jaře,” uvedl předseda SPL Petr Šonka.

Prevence a léčba

Evropská komise schválila přípravek SKYRIZI® (risankizumab) společnosti AbbVie pro…

  • 29 listopadu, 20212 prosince, 2021
  • by andrlovak1
  • Schválení je podpořeno výsledky dvou studií fáze 3 KEEPsAKE-1 a KEEPsAKE-2 u pacientů s psoriatickou artritidou.1-3
  • Tyto dvě studie fáze 3 hodnotily SKYRIZI u dospělých pacientů s aktivní psoriatickou artritidou a zahrnovaly pacienty, kteří nedostatečně odpovídali nebo netolerovali biologickou léčbu a/nebo nebiologickou antirevmatickou léčbu modifikující průběh onemocnění (DMARD).1-6
  • Ve studiích KEEPsAKE-1 a KEEPsAKE-2 byl statisticky signifikantně dosažen primární cílový ukazatel odpověď ACR20 pro účinnost a další sekundární cílové ukazatele, včetně fyzických funkcí měřených dotazníkem pro hodnocení zdraví (HAQ-DI) a minimální aktivity onemocnění (MDA).6
  • Bezpečnostní profil přípravku SKYRIZI u pacientů s psoriatickou artritidou byl obecně konzistentní s bezpečnostním profilem přípravku SKYRIZI u pacientů s ložiskovou psoriázou.6
  • Psoriatická artritida je systémové zánětlivé onemocnění, které postihuje kůži a klouby a vyskytuje se u přibližně 30 % pacientů s lupénkou.7-10

 

Praha, 29. listopadu, 2021 – Společnost AbbVie, globální biofarmaceutická společnost, oznámila, že Evropská komise (EK) schválila přípravek SKYRIZI® (risankizumab, 150 mg, subkutánní injekce podávaná v týdnu 0, 4 a poté každých 12 týdnů) v monoterapii nebo v kombinaci s methotrexátem (MTX) k léčbě aktivní psoriatické artritidy u dospělých pacientů s nedostatečnou odpovědí nebo intolerancí na jedno nebo více chorobu modifikujících antirevmatik (DMARD). Registrace je druhou indikací pro přípravek SKYRIZI a bude platná ve všech členských státech Evropské unie a dále na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Severním Irsku.

 

„Psoriatická artritida je pro pacienty velkou zátěží kvůli nejčastějším příznakům nemoci – psoriatickým lézím a zánětům kloubů, které způsobují otoky a bolesti a postihují kteroukoli část těla. Po zmírnění příznaků mohou pacienti opět vykonávat běžné každodenní činnosti, což má významný pozitivní dopad na zlepšení kvality jejich života,“ uvedl MUDr. Branislav Trutz, GM AbbVie ČR a SR. „Proto nás schválení přípravku SKYRIZI Evropskou komisí pro léčbu dospělých s aktivní psoriatickou artritidou velmi potěšilo.“

 

Přípravek SKYRIZI byl schválen Evropskou komisí na základě údajů ze dvou klinických studií fáze 3, KEEPsAKE-1 a KEEPsAKE-2.1-3,6 V těchto studiích přípravek SKYRIZI splnil primární cílový ukazatel odpověď ACR20 v týdnu 24 oproti placebu a řazené sekundární cílové ukazatele, včetně zlepšení několika klinických projevů psoriatické artritidy, jako jsou fyzické funkce (měřené pomocí dotazníku HAQ-DI [Health Assessment Questionnaire Disability Index]) a minimální aktivita onemocnění (MDA) v týdnu 24.1-3,6

 

 

Nejdůležitější výsledky klíčového programu fáze 31-3,6

  • Ve studiích KEEPsAKE-1 a KEEPsAKE-2 dosáhlo 57,3 % a 51,3 % pacientů užívajících SKYRIZI primárního cílového ukazatele odpovědi ACR20 v týdnu 24 ve srovnání s 33,5 % a 26,5 % pacientů užívajících placebo (p<0,001).
  • Pacienti léčení přípravkem SKYRIZI ve studiích KEEPSAKE-1 a KEEPSAKE-2 vykazovali v týdnu 24 významně větší zlepšení fyzických funkcí oproti výchozímu stavu měřené pomocí dotazníku HAQ-DI -0,31 a -0,22 ve srovnání s placebem -0,11 a -0,05 (p<0,001), v uvedeném pořadí.
  • V týdnu 24 dosáhlo ve studiích KEEPSAKE-1 a KEEPSAKE-2 MDA 25,0 % a 25,6 % pacientů léčených přípravkem SKYRIZI, v uvedeném pořadí, ve srovnání s 10,2 % a 11,4 % pacientů užívajících placebo, v uvedeném pořadí (p<0,001).

 

„S psoriatickou artritidou, která se projevuje psoriatickými lézemi, bolestmi kloubů, ztuhlostí a únavou, se potýkají miliony pacientů na celém světě,“ uvedl doc. Dr. Lars Erik Kristensen, konzultant a vedoucí vědeckého oddělení Parkerova institutu v Kodani v Dánsku a profesor na SUS University Hospital ve švédském Lundu. „V programu klinických studií fáze 3 u psoriatické artritidy se jasně prokázalo, že SKYRIZI má potenciál zlepšit projevy a příznaky onemocnění a poskytnout pacientům a jejich lékařům novou možnost léčby.“

 

Bezpečnostní profil přípravku SKYRIZI u psoriatické artritidy byl obecně shodný s bezpečnostním profilem přípravku SKYRIZI u ložiskové psoriázy, přičemž nebyla pozorována žádná nová bezpečnostní rizika.6 Během týdne 24 se ve studiích KEEPsAKE-1 a KEEPsAKE-2 vyskytly závažné nežádoucí účinky u 2,5 % a 4,0 %, v uvedeném pořadí, pacientů léčených přípravkem SKYRIZI ve srovnání s 3,7 % a 5,5 % pacientů užívajících placebo.1-3,6 Četnost závažných infekcí ve studiích KEEPsAKE-1 a KEEPsAKE-2 byla 1,0 a 0,9 procenta u pacientů léčených přípravkem SKYRIZI, v uvedeném pořadí, a 1,2 a 2,3 procenta u pacientů, kteří dostávali placebo.1-3,6 Četnost výskytu nežádoucích účinků vedoucích k přerušení léčby  hodnoceným přípravkem ve studiích KEEPsAKE-1 a KEEPsAKE-2 byla 0,8 % a 0,9 % pacientů léčených přípravkem SKYRIZI, v uvedeném pořadí, ve srovnání s 0,8 % a 2,3 % pacientů, kteří dostávali placebo.1-3,6 Ve studii KEEPsAKE-1 bylo ve skupině přípravku SKYRIZI zaznamenáno jedno úmrtí, které podle posouzení zkoušejícím nesouviselo s hodnoceným přípravkem.1,2,6 Ve studii KEEPsAKE-2 nebylo zaznamenáno žádné úmrtí.1,3,6

 

Přípravek SKYRIZI (risankizumab) je výsledkem spolupráce AbbVie se společností Boehringer Ingelheim. Zodpovědnost za jeho další vývoj a komerční využití v globálním měřítku má společnost AbbVie.

 

O psoriatické artritidě

 

Psoriatická artritida je heterogenní systémové zánětlivé onemocnění s charakteristickými projevy ve více oblastech včetně kloubů a kůže.9,10 U psoriatické artritidy imunitní systém vytváří zánět, který může vést k bolesti, únavě, ztuhlosti kloubů a přítomnosti psoriatických lézí.9,10

 

O studiích KEEPsAKE-1 a KEEPsAKE-21-6

 

KEEPsAKE-1 a KEEPsAKE-2 jsou multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie fáze 3, jejichž cílem je vyhodnotit bezpečnost a účinnost přípravku SKYRIZI u dospělých pacientů s aktivní psoriatickou artritidou. Studie KEEPsAKE-1 hodnotila přípravek SKYRIZI u pacientů s nedostatečnou odpovědí nebo intolerancí alespoň jednoho DMARD. Studie KEEPsAKE-2 hodnotila přípravek SKYRIZI u pacientů s nedostatečnou odpovědí nebo intolerancí biologické léčby a/nebo DMARD. Pacienti byli randomizováni do léčby přípravkem SKYRIZI 150 mg nebo do podávání placeba a následně do léčby přípravkem SKYRIZI 150 mg v týdnu 24. Pacienti randomizovaní k léčbě přípravkem SKYRIZI dostávali čtyři udržovací dávky ročně po dvou úvodních dávkách.

 

Primárním cílovým ukazatelem obou studií bylo dosažení odpovědi ACR20 v týdnu 24. Řazené sekundární cílové ukazatele zahrnovaly mimo jiné dosažení MDA a změnu HAQ-DI oproti výchozí hodnotě v týdnu 24. Studie pokračují a dlouhodobé prodloužení zůstává zaslepené vůči původní randomizaci a hodnotí dlouhodobou bezpečnost, toleranci a účinnost přípravku SKYRIZI u pacientů, kteří ukončili placebem kontrolované období.

 

Více informací o těchto klinických hodnoceních je k dispozici na stránkách www.clinicaltrials.gov (KEEPsAKE-1: NCT03675308; KEEPsAKE-2: NCT03671148).

 

O přípravku SKYRIZI® (risankizumab)

 

Přípravek SKYRIZI je inhibitor interleukinu-23 (IL-23), který selektivně blokuje IL-23 tím, že se váže na jeho podjednotku p19.6,11 Předpokládá se, že IL-23, cytokin, který se podílí na zánětlivých procesech, souvisí s řadou chronických imunitně zprostředkovaných onemocnění, včetně psoriázy.11 Schválená dávka přípravku SKYRIZI je 150 mg (buď jako dvě injekce v předplněné injekční stříkačce po 75 mg, nebo jedna injekce v předplněném peru nebo předplněné injekční stříkačce po 150 mg), podávaná subkutánní injekcí v týdnu 0 a 4 a poté každých 12 týdnů. Přípravek SKYRIZI 150 mg byl schválen v EU v květnu 2021. Probíhají studie fáze 3 přípravku SKYRIZI u psoriázy, Crohnovy nemoci, ulcerózní kolitidy a psoriatické artritidy.6,12-14

Důležité indikace a bezpečnostní informace o přípravku SKYRIZI® (risankizumab) v EU6

SKYRIZI (risankizumab) je indikován k léčbě středně těžké až těžké ložiskové psoriázy u dospělých, kteří jsou kandidáty na systémovou léčbu. Přípravek SKYRIZI, samotný nebo v kombinaci s metotrexátem (MTX), je indikován k léčbě aktivní psoriatické artritidy u dospělých pacientů s nedostatečnou odpovědí nebo intolerancí na jedno nebo více chorobu modifikujících antirevmatik (DMARD). Přípravek SKYRIZI je kontraindikován u pacientů s hypersenzitivitou na účinnou látku nebo kteroukoli složku přípravku. SKYRIZI může zvyšovat riziko infekce. U pacientů s chronickou infekcí, opakující se infekcí v anamnéze nebo známými rizikovými faktory infekce má být přípravek SKYRIZI používán s opatrností. Léčba přípravkem SKYRIZI nemá být zahájena u pacientů s klinicky významnou aktivní infekcí, dokud infekce nevymizí nebo není adekvátně léčena.

 

Před zahájením léčby přípravkem SKYRIZI mají být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu (TB). Pacienti léčení přípravkem SKYRIZI mají být sledováni s ohledem na známky a příznaky aktivní TB. Před zahájením léčby přípravkem SKYRIZI má být zvážena léčba TB u pacientů s anamnézou latentní TB nebo s aktivní TB, u kterých nelze potvrdit odpovídající předchozí antituberkulózní léčbu.

Před zahájením léčby přípravkem SKYRIZI má být zváženo dokončení všech očkování v souladu s aktuálními vakcinačními doporučeními. Pokud byl pacient očkován živou vakcínou (virovou nebo bakteriální), je doporučeno vyčkat se zahájením léčby přípravkem SKYRIZI nejméně 4 týdny. Pacienti léčení přípravkem SKYRIZI nemají být očkováni živými vakcínami během léčby a nejméně 21 týdnů po jejím ukončení.

Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky byly infekce horních cest dýchacích. Často hlášené (u 1/100 nebo méně než 1/10 pacientů nebo více) nežádoucí účinky zahrnovaly tineu (zánětlivé onemocnění kůže), bolest hlavy, svědění, únavu a reakce v místě podání injekce.

Toto není kompletní souhrn všech bezpečnostních informací. Přečtěte si Souhrn údajů o přípravku (SPC) pro SKYRIZI na stránkách www.ema.europa.eu.

Globálně se preskripční informace liší; pro kompletní informace si přečtěte údaje o přípravku schválené v jednotlivých zemích. 

 

 

O společnosti AbbVie

Posláním AbbVie je objevovat a přinášet inovativní léky, které řeší vážné zdravotní problémy současnosti a zdravotní výzvy budoucnosti. Usilujeme o významné zlepšování kvality života pacientů v několika klíčových terapeutických oblastech: imunologii, onkologii, neurovědách, péči o oči, virologii, ženském zdraví a gastroenterologii a dále s produkty a službami z portfolia Allergan Aesthetics. Pro více informací o AbbVie navštivte: www.abbvie.cz nebo @abbvie na sociálních sítích Twitter, Facebook, Instagram, YouTube a LinkedIn.

 

Kontakt pro média:

Eva Šebestová                                                                    

ředitelka komunikace AbbVie ČR a SR

eva.sebestova@abbvie.com

+420 233 098 111

 

Prevence a léčba

Kolagen

  • 18 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

Kolagen nejen pro náš vzhled. Čím je pro naše tělo nezbytný?

S kolagenem se nejčastěji setkáváme na pultech drogérií v souvislosti se zkrášlujícími účinky pro naši pleť. Pokožka ale není to jediné, pro co je kolagen v našem těle důležitý. Neobejdou se bez něj ani naše buňky, orgány, svaly či tkáně.

Co je kolagen?

Kolagen je komplexní protein, který se přirozené objevuje v našem těle. Zároveň se jedná o protein, který je v našem těle nejhojnější a také nejdůležitější. V rámci našeho organismu tvoří kolagen až 30 % veškerých bílkovin. Pro představu tvoří kolagen  v našem těle například 90 % očního bělma, 80 % šlach či 75 % pokožky. Není tedy pochyb, že se jedná o velmi významný prvek v našem těle.

Kolagen bychom s nadsázkou mohli označit za „lepidlo“ celého našeho těla. Název kolagen vznikl z řeckého slova kólla, což v překladu znamená právě lepidlo. Jedná se totiž o pojivo buněk tvořící vazivo, které podporuje správnou strukturu pokožky, kostí, šlach a svalů.

Účinky kolagenu

Asi nejznámějším účinkem kolagenu je jeho pozitivní vliv na naši pokožku. Stále více je využíván v estetické chirurgii k vyplňování jemných linií a vrásek, aby pleť vypadala mladší. Jedná se ale pouze o krátkodobý efekt, který je nutné po čase opakovat.

Kolagen nám může pomoci také s bolestí kloubů. Je totiž tvořen dvojicí aminokyselin, kterými je glycin a prolin. Ty mají protizánětlivé účinky, pomáhají snížit bolest kloubů a zmírňují jejich tuhost. Ať už tedy trpíte artritidou, bolestmi kloubů v důsledku sportovních výkonů či z jakéhokoliv jiného důvodu, kolagen vám může pomoci.

Dostatek kolagenu může znamenat také silné kosti. Ačkoliv se ve spojitosti se zdravím kostí mluví častěji spíše o vápníku, více než třetinu hmoty našich kostí tvoří právě kolagen. Ve skutečnosti je to dokonce více než vápníku.

Kolagen ale souvisí také se správnou funkcí střev, mozku, srdce či jater.

S přibývajícím věkem kolagen ubývá

Naše tělo si při příjmu potřebných živin dokáže tvořit kolagen samo. S přibývajícím věkem ale tato schopnost slábne. Zlom začíná kolem 35 let věku, kdy se produkce kolagenu začne zpomalovat. Od 40 let již kolagen klesá větší rychlostí, než je tělo schopné ho produkovat. Dochází tedy přirozeně ke snižování jeho množství v těle a kolem 60 let věku je už pouze na polovině.

Proto je nutné kolagen průběžně doplňovat nejen ve stáří, kdy se začnou objevovat komplikace s jeho nedostatkem spojené, ale už v průběhu života. Kolagen se během života nestará jen o to, abychom měli pružnou a mladě vypadající pleť, ale o další důležité procesy v našem těle.

Kde kolagen najdeme?

Doplňovat kolagen můžeme relativně snadno pomocí vhodného jídelníčku. Většina z nás ho běžně konzumuje prostřednictvím hovězího, vepřového a kuřecího masa. Nachází se také v poctivých vývarech z masa a v masných výrobkách, jako je například tlačenka.

Aby to ale nepůsobilo, že se kolagen nachází pouze v mase, je třeba zmínit, že i pro vegetariány a vegany existují způsoby, jak ho získat z jídla. Vegetariáni ho mohou konzumovat spolu s bílkem, který ho obsahuje, pro vegany je pak vhodné zařadit do jídelníčku ovoce a zeleninu, které tvorbu kolagenu podporují. Mezi ty patří borůvky, maliny, třešně, ořechy, avokádo, zelí nebo sója.

Prevence a léčba

Umělá inteligence pomůže odhalit rakovinu

  • 18 listopadu, 202118 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

Technologie zrychlí hledání polypů ve střevech

Umělou inteligenci už nenajdeme jen v robotice nebo sci-fi, stále častěji nachází své uplatnění v medicíně. Její schopnosti nově používají specialisté na trávicí trakt, jimž pomáhá nacházet střevní výrůstky – polypy – při endoskopickém vyšetření. Určité druhy polypů se totiž mohou časem rozvinout ve zhoubný nádor. Technologie jednotlivé polypy dokáže rozeznat a „říci“, zda je nález neškodný, nebo naopak předchází rakovinnému bujení. Lékaři si od umělé inteligence slibují rychlejší, ale především častější a přesné nálezy polypů ve střevech. To podle nich v důsledku sníží četnost výskytu rakoviny tlustého střeva. Stovky odborníků o tom budou mluvit na 7. kongresu České gastroenterologické společnosti ČLS JEP, který startuje v online podobě 10. listopadu.

 

Kolorektální karcinom je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění v ČR, každoročně postihne asi 7 700 pacientů a přibližně 3 400 pacientů na něj zemře. Odhalení polypů v tlustém střevě je klíčovým krokem, jak tomuto druhu rakoviny předcházet, a umělá inteligence v něm může hrát významnou roli. „Obraz z endoskopu při vyšetření analyzuje v reálném čase speciální software. Pokud zjistí výskyt hledané abnormality, např. polypu, označí ji obdélníkem přímo na obrazovce,“ vysvětluje fungování systému prof. MUDr. Stanislav Rejchrt, Ph.D., z II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN v Hradci Králové. Technologie se navíc z nových nálezů neustále učí a postupně čím dál lépe vyhodnocuje nálezy. „Software dostane ke zpracování velký počet obrázků určitých typů polypů a jejich histologii. Následně si vytvoří algoritmus, podle něhož dokáže při vyšetření polyp nejen rozpoznat a upozornit na něj na obrazovce, ale také správně klasifikovat,“ dodává. Ne každý polyp totiž vede k rakovině. Lékaři hledají tzv. adenomové polypy, které se časem mohou proměnit v nádor. Hledání polypů ale není jedinou možností, kde se technologie může uplatnit. „V současné době se zkouší například možnost posouzení hloubky invaze karcinomu ve střevě, což má význam při rozhodování o způsobu léčby. Další uplatnění nalezla umělá inteligence při vyhodnocování kapslové endoskopie, zpočátku pouze pro identifikaci krvácení, ale s rozvojem technologie i v rozpoznání cévních malformací nebo vředů,“ vyjmenovává prof. Rejchrt.

 

Přestože technologie lékařům významně pomůže, nemyslí si, že by je měla v blízké budoucnosti nahradit. „Rozpoznání polypu za pomoci umělé inteligence může být rychlejší ve srovnání s lidským okem. Navíc systém neustále vyhodnocuje celou plochu zobrazované sliznice, tedy se nezaměřuje cíleně na určitou oblast, jako to někdy činí endoskopující lékař. U začínajících či méně zkušených endoskopistů tak může software urychlit jejich učící křivku a zlepšit četnost nálezu adenomů. Nicméně technologie má stále pouze funkci druhého pozorovatele a nemůže ve vyhodnocení všech možných nálezů při endoskopii lékaře nahradit,“ říká prof. Rejchrt.

 

Jak uvádí doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti, praxe ukazuje, že i specialista může přehlédnout až 20 % polypů. „Věříme, že do pěti let budou používat umělou inteligenci při endoskopii všichni,“ uzavírá doc. Urban.

 

Prevence a léčba

Rakovinu slinivky by měl zachytit screening rizikových jedinců

  • 17 listopadu, 202118 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

Program čeká na spuštění, každoročně zachrání desítky životů 

 Lidé, kterým hrozí rakovina slinivky, by mohli pravidelně chodit na kontroly ke specialistům. Čtvrtá nejsmrtelnější rakovina postihne ročně 2 300 lidí, většinou starších 45 let. Většina z nich do roka umírá a jen 8 % přežije s nemocí více než pět let. U přibližně 10 % z celkově nemocných přitom lze vznik choroby předvídat – například kvůli tomu, že ji mají v rodině. Těch by se měl týkat screening, který by při pravidelných prohlídkách na specializovaných pracovištích odhalil změny na slinivce ve fázi, kdy s nimi jde ještě něco dělat. To, jestli se program opravdu uskuteční, závisí na zřízení sítě Center digestivní endoskopie, kterou domluvili s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami čeští gastroenterologové. Do startu chybí zapsání do vyhlášky ministerstva.

 

Gastroenterologové se o tom budou bavit na svém 7. kongresu, který startuje v online podobě 10. listopadu. „Rakovina slinivky břišní patří mezi nejzákeřnější nádory vůbec, až do konce je prakticky bez příznaků, ve chvíli, kdy se projeví, je už pozdě. Neustále jí přibývá jak u nás, tak ve světě. Předpokládáme, že do roku 2030 půjde o nejčastější smrtelné onemocnění trávicího traktu vůbec,“ říká doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti. Česká republika je, co se výskytu rakoviny slinivky týče, dokonce na šestém místě v Evropě. Stav by měl zlepšit právě cílený screening. Vybraní lidé ve vysokém riziku by každoročně docházeli na jedno z 30 vysoce specializovaných endoskopických pracovišť, kde by jim slinivku kontrolovali zvlášť vyškolení endoskopisté. „Na klasickém CT vyšetření vidíme nádor slinivky až od 2 centimetrů a to je pozdě, tehdy už jen 13 % pacientů přežije déle než pět let. Speciální gastroskop s ultrazvukovou sondou a vyškolený zkušený endoskopista, který ví, kam a na co se má dívat, umí odhalit nádor už v 5 milimetrech a tady je šance na úplné uzdravení pacienta. Statistiky praví, že když je nádor menší než 1 centimetr, přežívá pět let přibližně 40 % pacientů, jakmile je větší než 1 centimetr a menší než 2, přežije už pět let jen 20 % nemocných,“ vysvětluje lékař. „Přestože se takový nádor vyvíjí patnáct a více let, nijak se neprojevuje a není vidět. Na diagnostiku tak máme velmi úzké okno. Situaci nijak nepomáhá ani to, že lidé nemají až do poslední chvíle žádné potíže.“

 

Proto se čeští experti na trávicí trakt inspirovali americkými studiemi, které jasně prokázaly snížení úmrtnosti ve skupině těch, kde se dal vznik nádoru předvídat. U všech sledovaných, kde lékaři nádor objevili, byl v operovatelném stadiu. Podle gastroenterologů je důležité rizikové skupiny najít a dostat je na jedno z 30 specializovaných center digestivní endoskopie po celé republice, 20 jich v republice již existuje, 10 by mělo ještě vzniknout.

 

BRCA gen

Mezi těmi, jichž by se screening měl týkat, jsou lidé, kteří mají rakovinu slinivky v rodině, nebo ti, kde se vyskytuje tzv. BRCA gen, jenž může za karcinom prsu, ale je také faktorem, který ke vzniku rakoviny slinivky silně přispívá. Dalšími adepty na pravidelné prohlídky jsou lidé s polypózním syndromem (v tlustém střevě nebo v jiných částech trávicí trubice se tvoří mnohočetné polypy) nebo jedinci, kteří trpí dlouhodobým zánětem slinivky. „Potřebujeme také co nejvíce zkrátit interval mezi diagnózou a léčbou, chceme, aby se počítala na dny, a ne na týdny, jak je tomu doposud. Pro pacienty s rakovinou slinivky je důležitý každý den,“ vysvětluje doc. Urban. Podle něj se rakovina pankreatu u části nemocných občas projevuje předem, ale velmi netypicky. „Přibližně dva až tři roky před vznikem nádoru postihuje část lidí tzv. třetí typ cukrovky. Od prvního nebo druhého typu se liší. Člověk nepřibývá na hmotnosti, není tlustý, naopak má v těle málo tuku a ubývá mu svalová hmota. Nyní se v USA pracuje na vytipování speciálního markeru, podle něhož by bylo možné odhalit u takových diabetiků, zda jim nehrozí právě rakovina slinivky. Ale to bude trvat ještě roky,“ dodává lékař.

 

Mezi už viditelné příznaky nádoru slinivky patří například bolest břicha v okolí pupku, která někdy vystřeluje do zad, úbytek hmotnosti, zežloutnutí kůže a bělma či dlouhodobě zvýšená teplota. Do preventivních opatření gastroenterologové řadí nekouření, udržení hmotnosti v rozumných mezích, omezení červeného masa a uzenářských výrobků, střídmost v pití alkoholu a vyhýbání se nebezpečnému pracovnímu prostředí, zejména chemikáliím.

 

Kontakt pro novináře:

Mgr. Markéta Pudilová, market.pudilova@gmail.com, +420 776 328 470

 

 

 

 

 

Prevence a léčba

Vědci: Lidé s negativním testem po kontaktu s nakaženým mají asi imunitní…

  • 11 listopadu, 202118 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

S tímto scénářem se zřejmě setkalo asi 15 procent britských zdravotníků, které sledovali autoři studie mapující odezvu T-lymfocytů během první vlny pandemie v Londýně. U 58 účastníků výzkumu se koronavirus nikdy nepotvrdil, i když byli vystavení vysokému riziku nákazy. Vzorky krve však ukázaly, že mají zvýšený počet T-buněk reagujících na covid-19 ve srovnání s hladinou, která u nich byla pozorována před pandemií. Také měli více T-lymfocytů než lidé, kteří nebyli viru vystavení vůbec. Na virovou infekci u nich rovněž ukazoval i jiný zánětlivý marker.

 

Závěry studie naznačují, že tato skupina měla paměťové T-buňky z předchozích infekcí od jiných sezónních koronavirů způsobujících běžné nachlazení, které ji chránily před covidem-19. Tyto buňky rozpoznají SARS-CoV-2 a reagují dostatečně rychle, aby se s nákazou vypořádaly v její nejranější fázi.

 

“Každý má neoficiální důkazy o lidech, kteří byli vystavení infekci, ale nepodlehli jí. Nevěděli jsme, zda se tito jedinci dokázali viru vyhnout úplně, nebo se ho zbavili dříve, než ho detekovali rutinní testy,” uvedl hlavní autor studie Leo Swadling, který působí jako imunolog na londýnské univerzitě UCL.

 

Aktivace imunitního systému

“Tato studie identifikuje nový, přechodný stav, kdy je jedinec dostatečně vystaven viru, aby se aktivovala část jeho imunitního systému, ale ne dostatečně na to, aby pocítil příznaky, detekovali jsme u něj významnou hladinu viru nebo se vytvořila protilátková odpověď,” uvedl profesor biomedicínské technologie na Univerzitě v Readingu Alexander Edwards.

 

Zjištění by mohlo pomoci s vývojem další generace vakcín proti covidu-19. Preparáty, které jsou nyní dostupné, se zaměřují na vyvolání odpovědi na celý protein na povrchu koronaviru, který je jedinečný pro virus způsobující nemoc covid-19, nebo pro jeho část. Látka, která by se zaměřovala na T-buňky, by mohla vytvářet déle trvající imunitu a také by pravděpodobně chránila před novými variantami koronaviru.

Děti a mateřství

Psychiatrům za deset let stoupl počet pacientů o 80 procent,…

  • 10 listopadu, 202118 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

“Problém je, že lidé, kteří si psychiatrii vyberou, jsou zklamaní, když přijdou do psychiatrické nemocnice a vidí systém péče, který jim nic neříká,” vysvětil Anders, který je od počátku u reformy psychiatrické péče. Ta má omezit lůžka v 18 velkých psychiatrických nemocnicích ve prospěch komunitní péče. Například největší PN Bohnice jich má aktuálně kolem tisíce.

 

Vznikat by podle něj mělo také více psychiatrických lůžek akutních, která jsou přímo v nemocnicích. Ze současných více než 200 nemocnic má oddělení pro psychiatrické pacienty jen 30. Psychiatra podle něj v současné době navštěvuje asi 700.000 lidí, přičemž včetně léčených primárně s další diagnózou jich může být až 1,1 milionu. Nárůst počtu pacientů ale nenásleduje počet zájemců o obor, lékaři tak mají na každého méně času.

 

Přetíženým lékařům v ambulancích mohou ulevit i terénní týmy, takzvaná Centra duševního zdraví, které jsou součástí reformy. Jejich týmy složené z lékařů, ale i sestry nebo sociálního pracovníka, navštěvují doma pacienty, kteří by bez jejich péče museli být umístění v psychiatrické nemocnici. Ideálně by jich mělo být kolem stovky, reálný je vznik zhruba 70. Pokud s pacientem pracují už v době akutní hospitalizace, může se jeho pobyt v nemocnici zkrátit i na pětinu, což uspoří i finanční náklady.

 

Praktické lékaři

Téměř polovinu antidepresiv podle Aderse předepisují praktičtí lékaři, kteří tak přebírají péči o méně náročné pacienty. Odborná společnost se jim snaží rozpoznávání duševních nemocí a jejich léčbu usnadnit. “V ideálním světě by to mohlo být tak, že jenom ti nejtěžší pacienti budou referovaní k léčbě psychiatrem,” řekl. Pozitivem je také to, že lidé jdou k praktikovi ochotněji než k psychiatrovi, protože je to stále spojeno s jistou stigmatizací, dodal.

 

Největší nedostatek je psychiatrů pro děti, proto již bylo umožněno, aby se o pacienty starší 15 let starali lékaři pro dospělé. “Když si máte vybrat mezi náročností péče o dětské pacienty, kde potřebujete především pracovat s rodinou, versus ti dospělí, tak samozřejmě ten gradient vede k tomu, že lékaři mají víc pacientů dospělých než dětských,” dodal. Podle něj chtějí dětské psychiatry více motivovat i pojišťovny.

 

Duševní zdraví

Epidemie covidu-19 podle průzkumů českých odborníků zásadní dopady na duševní zdraví neměla. Zhoršil se ale často zdravotní stav lidí, kteří už se s psychickými potížemi léčili. Některým lékařům řada pacientů i přibyla. “Systém je v současnosti sice přetížený, ale stále funguje,” řekl. Průzkum týkající se duševního zdraví porovnával data z let před pandemií proti roku 2020 a další dotazníkové šetření by se mělo spustit v těchto dnech. “Stoupá napětí ve společnosti, máme za sebou spoustu politicko-společenských událostí, blíží se Vánoce a také se zkracuje doba slunečního svitu,” vypočítal Anders možná rizika.

 

Prevencí vzniku duševních chorob je podle něj posilování odolnosti vůči stresu, například tělesným cvičením, pravidelnou a zdravou stravou, ale i sociální aktivitou. Vliv má i dostatek slunečního svitu a málo světla, zejména z elektronických zařízení, před spaním.

 

Výzkumy a studie

Cukrovka trápí každého devátého Čecha a trend se zhoršuje. Už…

  • 9 listopadu, 202118 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

Praha, 2. listopadu 2021

Zdravotní pojišťovny evidují v ČR přes milion lidí, kteří se léčí s cukrovkou, trpí jí tak už každý devátý člověk. Ještě v roce 1997 byl přitom výskyt této nemoci skoro poloviční[1]. Každý rok přibývá zhruba třicet tisíc lidí s touto diagnózou.

 

„Celkové roční náklady na léčbu diabetu činí více než 53 miliard korun a neustále rostou. V částce se promítají nejenom přímé náklady na léčbu diabetu, ale i výdaje za léčbu pozdních komplikací diabetu, zahrnující i náklady na hospitalizaci a vyplacené invalidní důchody. Léčba diabetiků tak spotřebuje cca 15 % celkových nákladů na zdravotní péči v ČR. Kromě toho ale diabetes zhoršuje průběh i jiných nemocí. Statistiky například ukazují, že právě u diabetiků je významně vyšší riziko těžkého průběhu nemoci Covid-19,“ říká Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven.

 

Přestože nemoc může být vrozená, častěji souvisí s životním stylem, dostatkem pohybu a zdravým stravováním. Nadváha a obezita s výskytem cukrovky silně korelují. Už v roce 2019 varovalo Ministerstvo zdravotnictví, že nadváhu má cca pětina dětí ve věku 11-15 let[2]. Poslední po-covidové průzkumy přitom ukazují, že se tento trend ještě zhoršil. Kombinace špatných návyků z dětství a rostoucí doby dožití naznačuje, že podíl diabetiků bude ve společnosti i nadále růst.

 

„Jsou dvě cesty, jak s tím bojovat. Jednak aktivní podporou pohybových aktivit u dětí, na což pojišťovny myslí v příspěvcích v preventivních programech. A potom snahou o včasné odhalení nemoci – vyšetření hladiny cukru v krvi je součástí hrazených preventivních prohlídek,“ doplňuje výkonný ředitel svazu Martin Balada.

 

Lékaři rozlišují dva typy diabetu. V obou případech je problémem vysoká hladina cukru v krvi, která způsobuje řadu dalších závažných obtíží. První typ se objevuje nejčastěji u lidí do dvaceti let věku, souvisí s vrozenou poruchou tvorby inzulinu a nemocní musí celoživotně dostávat inzulín, obvykle ve formě injekcí. První typ je však méně častý. Výrazně častější je diabetes druhého typu, který lze do značné míry považovat za civilizační onemocnění. Souvisí s nezdravým životním stylem, nedostatkem pohybu, nadváhou či nezdravou stravou. Na rozdíl od diabetu prvního typu se proti němu lze správným životním stylem lépe bránit.

 

[1] Data o diabetu v ČR | Diabetická Asociace České Republiky (diabetickaasociace.cz)

[2] České děti přibírají. Pětina z nich má problém s hmotností – Ministerstvo zdravotnictví (mzcr.cz)

Navigace pro příspěvky

1 … 24 25 26 27 28 … 57

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

30

Žádné akce
Květen

1

Žádné akce
Květen

2

Žádné akce
Květen

3

Žádné akce
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

Žádné akce
Květen

5

Žádné akce
Květen

6

Žádné akce
Květen

7

Žádné akce
Květen

8

Žádné akce
Květen

9

Žádné akce
Květen

10

Žádné akce
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

Žádné akce
Květen

12

Žádné akce
Květen

13

Žádné akce
Květen

14

Žádné akce
Květen

15

Žádné akce
Květen

16

Žádné akce
Květen

17

Žádné akce
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

Žádné akce
Květen

19

Žádné akce
Květen

20

Žádné akce
Květen

21

Žádné akce
Květen

22

Žádné akce
Květen

23

Žádné akce
Květen

24

Žádné akce
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

Žádné akce
Květen

26

Žádné akce
Květen

27

Žádné akce
Květen

28

Žádné akce
Květen

29

Žádné akce
Květen

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS