Pět procent vyšetřených pro riziko rakoviny plic mělo pozitivní…

Lékaři od ledna oslovují své pacienty, kteří jsou ve věku 55 až 74 let a jsou současní nebo bývalí kuřáci. Mohou podstoupit vyšetření u plicního lékaře a snímek plic na počítačovém tomografu (CT). Sami lékaři byli podle pneumoložky Ivany Čierné Peterové překvapení tak vysokým podílem lidí, kteří screening v pilotním programu odmítli.

“Myslíme si, že spousta kuřáků se za své kouření stydí. Neuvědomuje si, že je to problém, a myslí si, že to tolik neškodí. Nevěří tomu, že by z něj mohli mít rakovinu plic,” uvedla. Podle předsedy České asociace proti plicním chronickým respiračním onemocněním Milana Sovy mohou mít také strach z výsledku.

Proti nekuřákům mají podle předsedkyně odborné společnosti plicních lékařů Martiny Koziar Vašákové dvaadvacetkrát vyšší riziko vzniku rakoviny plic. V Česku jí každý rok podlehne přes 5000 lidí, což je zhruba pětina všech, kteří ročně v důsledku nějakého nádoru zemřou.

Rakovina plic nemá žádné specifické příznaky, zasažené plíce totiž nebolí. Varovné tak mohou být jiné příznaky některé z plicních nemocí, jako je dlouho přetrvávající kašel nebo zadýchávání se při rychlejší chůzi nebo do schodů. Podle Koziar Vašáková v poslední době přibývá lidí, kteří svůj kašel připisují post-covidovému syndromu a přicházejí k lékaři s rakovinou plic v pozdějším stadiu, které už je obtížně léčitelné.

Ukazují do i data z onkologického registru. V roce 2020 lékaři odhalili o několik stovek nádorů plic méně než v předchozích letech, počty zemřelých na tento nádor jsou ale nižší jen mírně.

Pokud lékaři při screeningovém vyšetření najdou pozitivní nález na plicích, takzvané uzlíky, pacienta odešlou do některého z pneumo-onkologických center. Podle Čierné Peterové zhruba 27 procent vyšetření ukázalo nález nejasný. “U takového pacienta po třech nebo šesti měsících při novém nízkodávkovém CT radiologové posuzují, zdali se ten uzel nějak vyvíjí,” vysvětlila. U negativních výsledků pak lékaři obvykle pacienta znovu zvou za dva roky.

Součástí screeningu u lidí, kteří stále kouří, je i nabídka pomoci s odvykáním. Už pět let poté, co kuřák přestane kouřit, riziko rakoviny plic podle odborníků klesá.

Počty případů rakoviny plic a souvisejících úmrtí:

zdroj: Národní onkologický registr

Rakovinu prostaty lze zdědit po předcích, odborníci už znají zodpovědné…

“Doposud jsme věděli, že u mužů, kteří mají dva a více přímých příbuzných, kteří rakovinou prostaty onemocněli, je vysoká pravděpodobnost výskytu jak u nich, tak u dalších potomků. Teď se nám postupně daří odhalovat jednotlivé geny a jejich mutace, které tuto nemoc způsobují,” uvedl Babjuk. Díky výzkumu genetického vlivu bude možné lépe zacílit plošný screening rakoviny prostaty, po kterém čeští urologové už dlouho volají. V případě pozitivního nálezu pak mohou lékaři zvolit nejúčinnější variantu léčby podle jednotlivých genů.

Testování na přítomnost specifických genů z krve je podle odborníků stále v začátcích, nicméně do budoucna bude hrát v boji s rakovinou prostaty zásadní roli. Jedním z genů spojovaných s rakovinou prostaty je tzv. BRCA2 gen, jehož mutace u žen způsobuje rakovinu prsu. “Bohužel u rakoviny prostaty není situace tak jednoznačná. Genů, které se mohou s rakovinou pojit, je více. Co však víme je, že u pacientů, kteří mají onemocnění v rodině, se rakovina může objevit výrazně dříve, už mezi 40. a 50. rokem. A zpravidla bývá nádor i agresivnější, což znemožňuje běžný léčebný postup,” uvedl Babjuk.

Ročně v Česku onemocní rakovinou prostaty zhruba 8000 mužů, u pětiny je nádor odhalen pozdě. Na rakovinu prostaty umírá 1500 mužů ročně. “Nádory prostaty se obvykle týkají mužů po padesátce a zprvu se nijak neprojevují, jsou tzv. asymptomatické. Přibližně 70 procent těchto nádorů roste pomalu, ale když už se ohlásí obtížemi, může být na kompletní odstranění pozdě. To se týká asi 20 procent pacientů,” řekl předseda České urologické společnosti ČLS JEP Roman Zachoval.

Urologové chtějí s ministerstvem zdravotnictví dál jednat o plošném screeningu rakoviny prostaty, který už zavedlo například Švýcarsko, Švédsko, Německo nebo Nizozemsko. “Čísla z těchto zemí ukazují, že se snaha o časný záchyt rakoviny vyplatí. Naopak v USA, kde screening v roce 2012 pozastavili, významně stoupla úmrtnost a výskyt pokročilých stadií nemoci,” upozornil Zachoval. Pravidelné vyšetření mužů v rizikové skupině by umožnilo časný záchyt nádorů. Zdravotní systém by tak ušetřil miliony korun za léčbu, která následuje v případě rozšíření nádoru z prostaty.

Studie: Ve světě přibývá případů rakoviny u lidí mladších 50…

Z údajů vyplývá, že raného onemocnění rakovinou, o němž se hovoří u pacientů mladších 50 let, přibývá zejména v případě tlustého střeva. Postihuje mnoho lidí v zemích se středním a vyšším příjmem obyvatel.

Autoři studie vysvětlují vysoká čísla zkvalitňujícími se diagnostickými metodami, které jsou schopné rakovinu zachytit, což se týká například rakoviny štítné žlázy.

Podle Ogina nárůst případů souvisí se souběhem několika faktorů, přičemž ne všechny jsou zřejmé. Ke známým patří obezita, fyzická nečinnost, diabetes, pití alkoholu, kouření, znečištěné ovzduší a západní způsob stravování, který zahrnuje červené maso a cukr. K tomu se přidává práce na směny a nedostatek spánku. “Existuje také mnoho neznámých faktorů, mohou to být škodliviny nebo potravinářská aditiva,” řekl Ogino, jehož citovala stanice CNN.

To, že je mezi 14 druhy přibývající rakoviny osm týkajících se trávicího ústrojí podle něj ukazuje na významný vliv toho, co lidé jedí a jaké bakterie žijí v jejich střevech.

Epidemioložka Elizabeth Platzová z lékařské fakulty Univerzity Johnse Hopkinse považuje za významné, že studie ukazuje častější výskyt rizikových faktorů v dřívějším věku. Obezita například kdysi bývala výjimečná. Teď je nebezpečně vysoký index tělesné hmotnosti nejen běžnější, ale lidé začínají být obézní už v mládí, dokonce i v dětství. Riziko rakoviny tak vzniká o desítky let dříve, než jak tomu bylo u předchozích generací.

Mimořádně rychle přibývá případů raného kolorektálního karcinomu, jemuž se říká také rakovina tlustého střeva. Podle Oginovy studie v době prováděného pozorování přibývalo tohoto druhu rakoviny v USA, Austrálii, Kanadě, Francii a Japonsku o dvě procenta ročně, v Británii o tři a v Koreji a Ekvádoru o pět procent. “Nezdá se to být moc, ale musíte brát v úvahu nárůst. Jsou-li to nyní ročně dvě procenta, za deset dvacet let se to hodně změní, není to zanedbatelné,” řekl Ogino.

Jiná studie uvádí, že v letech 1988 až 2015 přibylo raných případů rakoviny tlustého střeva z osmi procent na 100.000 lidí na 13 procent, což je 63procentní nárůst. Z deseti případů tohoto druhu rakoviny diagnostikovaného v USA připadá jeden na pacienta ve věku 20 až 50 let.

U mladších Američanů přibývá také rakoviny prsu, dělohy, žlučníku a žlučovodů, ledvin, slinivky, štítné žlázy, žaludku a plazmatických buněk. Karen Knudsonová z americké společnosti výzkumu rakoviny označila studii za “volání do zbraně”. Rakovina je vážné onemocnění v každém věku, ale u mladších lidí bývají nádory většinou agresivnější a zůstávají delší dobu nerozpoznané.