Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Pražské nemocnice budou dál využívat 24hodinové služby, chystají smlouvy

  • 2 ledna, 20243 ledna, 2024
  • by budskap

Legalizace 24hodinového pobytu na pracovišti byla spolu se snížením počtu přesčasů a zvýšením základní mzdy požadavkem protestujících lékařů, kterých na podzim více než 6000 vypovědělo práci přesčas. Zákoník práce sice tuto možnost nikdy dříve neobsahoval, jeho novela platná od října ji ale výslovně zakazovala.

Proto její zakotvení do legislativy uvítaly i nemocnice. “Pro práci lékaře na akutním lůžkovém oddělení je to nejefektivnější rozvržení práce,” sdělila ČTK mluvčí Fakultní nemocnice Bulovka Eva Stolejda Libigerová. Nemocnice má tuto možnost podle ní dojednanou s odbory a ukotvenou v kolektivní smlouvě.

To je spolu s uzavřením speciální smlouvy s konkrétním pracovníkem a nahlášení na inspektorát práce další podmínkou novely zákoníku. “Na části pracovišť s nepřetržitým provozem již byli lékaři převedeni do nepřetržitého pracovního režimu. Na zbylých pracovištích s lékaři jednáme,” doplnila mluvčí Bulovky.

Využívat dál 24hodinové směny budou také ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN). “V souladu se zákoníkem práce v tuto chvíli připravujeme novou kolektivní smlouvu, ve které jsou již zakotveny. Vše jsme také projednali s odborovou organizací,” uvedla mluvčí nemocnice Marie Heřmánková. “V tuto chvíli se organizuje provoz na jednotlivých klinikách podle potřeby zabezpečit péči o pacienty a podle počtu lékařů,” doplnila.

Podobně postupují i nemocnice jiných zřizovatelů, než je ministerstvo zdravotnictví, které řídí fakultní nemocnice. “Dohody pro lékaře jsou aktuálně připraveny, k podpisu budou dotčeným lékařům předloženy v prvních lednových dnech,” sdělila před koncem roku mluvčí Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) Jitka Zinke.

Provoz podle nových pravidel podle ní musela nemocnice upravit. “Na některých pracovištích je nastaven směnný provoz, na některých pracovištích je upraven systém nočních služeb co do kvalifikační skladby lékařů. Počítáme rovněž s navýšením počtu lékařů,” uvedla.

V Nemocnici Na Františku, kterou zřizuje Městská část Praha 1, podle mluvčí Lucie Krausové mají lékaři osmihodinovou směnu, poté jim může být nařízený přesčas. V počtu hodin podle mluvčí nemocnice dodržuje zákonem daný limit. “Pokud je potřeba, směny doplňujeme externisty z jiných nemocnic, kteří pracují na dohodu o pracovní činnosti nebo na zkrácený úvazek,” sdělila ČTK.

Na nastavení fungování nemocnic, aby stačil zákonný limit přesčasů, se ministerstvo, zdravotní pojišťovny a Česká lékařská komora (ČLK) dívají různě. Podle dřívějších slov ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je v nemocnicích akutní péčí ideální směnný provoz. Do služeb by se podle něj také měli zapojit všichni lékaři v nemocnicích. Podle ČLK jich do nich nastupuje asi 13.000 z celkového počtu 23.000.

Podle zástupců Sekce mladých lékařů ČLK by se měly nemocnice zaměřit na efektivitu. Část práce lékařů by podle nich mohly vykonávat zdravotní sestry nebo administrativní pracovníci. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka je třeba se podívat i na síť nemocnic, zda je všude nutná akutní péče a není možné některá zařízení transformovat na následnou či dlouhodobou péči, kterou využívají hlavně senioři.

Výzkumy a studie

Vědci vyvinuli software, který urychluje popis chemických látek v tkáních

  • 13 prosince, 202316 ledna, 2024
  • by budskap

Projekt MZmine vedou Robin Schmid a Tomáš Pluskala z ÚOCHB. Na vývoji sofwaru SIMSEF spolupracovali s odborníky kolem Uweho Karsta z univerzity v německém Münsteru a vývojáři nejmodernějšího hmotnostního spektrometru TimsTOF fleX.

“Až dosud mohli vědci pomocí hmotnostního spektrometru zjistit, jaký je chemický vzorec sledované molekuly, ovšem když se pak podívali do databáze a snažili se tuto látku identifikovat, bylo to velmi obtížné. Vzorek totiž může obsahovat velké množství různých lipidů a jejich kombinací, které se biologicky často značně liší. Teď je díky novému algoritmu možné nahlédnout do nitra molekuly, zjistit, z čeho se skládá, a dokonce porovnat obrázky mezi sebou,” vysvětlil Schmid.

Takto lze podle vědců například získat informaci, že určitá část mozku obsahuje odlišný typ lipidu než jiná část tohoto orgánu. A také to, že se tento konkrétní lipid nevyskytuje v žádné jiné tkáni. Pro lékaře může být důležité to, že se urychlí odhalení klinických biomarkerů pro diagnostiku. Velmi rychle se dozvědí, zda mají co do činění s lipidem či metabolitem, který se nachází pouze v nádorové tkáni. Zjištění pak hraje zásadní roli v rozhodování o další léčbě.

Výzkumy a studie

Proti infekcím bojují i krvetvorné kmenové buňky, ukázal výzkum AV…

  • 11 prosince, 20233 ledna, 2024
  • by budskap

Akutní infekce, které nejsou rychle a účinně vyřešeny, mohou vést k závažnějším stavům, jako je sepse. Obvykle se sepsi předejde aktivací rychlé a akutní reakce na původce infekce, což je proces známý jako nouzová granulopoéza. Zodpovědné za eliminaci a odstraňování patogenů, tedy choroboplodných zárodků či původců nemocí, jsou imunitní buňky – granulocyty, B-lymfocyty a T-lymfocyty. Vědci si však položili otázku, zda ochranu organismu zprostředkovávají výhradně zralé imunitní buňky, nebo zda se na ní mohou podílet i jiné typy buněk.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR zkoumají nouzovou granulopoézu téměř jedno desetiletí a potvrdili, že kromě zásadní role imunitních buněk se aktivují také krvetvorné kmenové buňky, které reagují na přítomnost patogenů, a objasnili mechanismy této aktivace.

Výsledky naznačují, že hematopoetické kmenové buňky v kostní dřeni jsou schopny změnit svou identitu a podpořit tak produkci granulocytů, které jsou nezbytné k likvidaci vnějšího patogenu. “Krvetvorné kmenové buňky se rozhodnou změnit svůj osud a ohrozit své každodenní úkoly, aby pomohly v boji proti infekcím. Překvapilo nás, že buňky, jejichž úkolem je udržovat krvetvorbu po celý náš život, budou tak flexibilní a budou schopny použít natolik sofistikované mechanismy k likvidaci choroboplodných zárodků,” uvedla vědkyně Karolina Vaníčková.

K závěrům se vědci dobrali pomocí zvířecích modelů, při budoucích experimentech bude třeba poznatky ověřit na lidech.

Doporučené články

Lékař: Neošetřený zánět dásní zvyšuje riziko srdečního infarktu

  • 7 prosince, 20233 ledna, 2024
  • by budskap

“Zánět, způsobený například zvýšenou hladinou cukru, kouřením, vysokým cholesterolem, obezitou atp., se nijak neprojevuje, necítíme ho. Vede ale mimo jiné ke vzniku aterosklerózy, a ta zase například k infarktu a dalším srdečním chorobám,” popsal Vrablík. Méně typickým původcem zánětu je podle něj neléčená paradontóza a zkažené zuby. “Péče o zuby je tak součástí prevence nemocí srdce a cév,” dodal.

Nemoci srdce a cév jsou dlouhodobě v ČR nejčastější příčinou úmrtí. Jako základní prevenci vidí lékaři obecně zdravý životní styl, tedy vyváženou stravu a dostatek pohybu. Není přitom nutné systematické cvičení, stav může zlepšit i chůze.

“Studie jasně prokázaly, že každému desátému předčasnému úmrtí lze předejít už 11 minutami rychlé chůze denně. Čím více kroků uděláme, tím více se snižuje nejen riziko výskytu kardiovaskulárních nemocí, ale také řady druhů rakoviny,” uvedl předseda odborné společnosti a přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Aleš Linhart. Doporučení je podle něj minimálně 6000 kroků denně, ideální je 150 minut pohybu týdně.

S nějakou nemocí srdce či cév se léčí 2,9 milionu lidí. Častá jsou ta, při nichž srdce nefunguje dostatečně. Při ischemické chorobě srdeční, kterou má asi 470.000 lidí, neproudí do srdce dost kyslíku v důsledku zúžení věnčitých tepen kolem srdce. V nich se usazují tukové látky, což může vést i k infarktu. S ním je ročně hospitalizováno kolem 14.000 lidí, další se ale do nemocnic nedostanou včas. Později se u nich může projevit srdeční selhání, kdy srdce nedokáže pracovat dostatečně, aby zásobovalo krví celé tělo. Vzniknout může také třeba neléčeným vysokým krevním tlakem. Vysoký krevní tlak má podle odhadů více než třetina lidí starších 25 let.

Infarkt přežije téměř 95 procent pacientů, kteří se s ním dostanou včas do nemocnice. Jejich srdce ale zůstává poškozené. Jde tak o jednu z příčin častějšího výskytu srdečního selhání v pozdějším věku. “Zatímco před čtyřmi lety tady žilo 360 000 pacientů se srdečním selháním, v roce 2040 jich může být až 900 000. A to nepočítáme další nemoci spojené se srdcem a oběhem. Loni lékaři ošetřili pro některou z mnoha kardiologických diagnóz přibližně tři miliony lidí,” dodal Linhart.

Aktuálně

Proč je pro nás důležitý vitamín D a jak ho…

  • 30 listopadu, 20231 prosince, 2023
  • by andrlovak1

Cítíte se na jaře a na podzim více unaveni? Seznamte se s vitaminem D. Vitamín D má pro naše tělo a organismus nepostradatelnou funkci. Podporuje zdraví kostí, imunitního systému a srdce. Nedostatek vitamínu D může vést k vážným zdravotním problémům. V tomto článku se podíváme na to, jakou roli hraje vitamínu D v lidském těle, jak ho vhodně doplnit a udržovat tak v těle jeho optimální hladinu.

Co je vitamín D a proč je důležitý?

Vitamín D, známý také jako “sluneční vitamín”, je v tucích rozpustný vitamín, který hraje klíčovou roli ve správném fungování těla. 

Vitamín D potřebujeme pro: 

  • fungování imunitního systému
  • vstřebávání vápníku a udržení jeho optimální hladiny v krvi
  • podporu svalové funkce
  • pevnost a strukturu kostí 
  • dobrou náladu
  • ukládání minerálů do zubů

Nedostatek vitamínu D může vést k různým zdravotním problémům, včetně osteoporózy (řídnutí kostí), oslabení imunity a vzniku nebo prohloubení deprese.

Jak ovlivňuje vitamín D psychiku? Některé studie naznačují, že dostatečná hladina vitamínu D může podpořit tvorbu neurotransmiterů (přenašeči nervových signálů), jako je serotonin, který je spojen s lepší náladou a emocionálním stavem. Lidé s nedostatečnou hladinou vitamínu D mohou mít vyšší riziko výskytu depresivních stavů a úzkostných poruch. Dostatečné zásobě vitamínu D také vděčíme za lepší a kvalitnější spánek. Na závěr je nutné konstatovat, že vliv vitamínu D na psychiku je velmi individuální.

Jak získat vitamín D?

Hlavním zdrojem vitamínu D je sluneční záření. Když sluneční paprsky dopadají na naši kůži, tělo produkuje vitamín D. Avšak zeměpisná poloha, roční období, klimatické podmínky a vlastnosti pokožky mohou ovlivnit množství vitamínu D, které si tělo ze slunce vytváří. Proto je doporučeno každodenně strávit alespoň 10-15 minut na slunci (bez opalovacího krému), a to ideálně v době, kdy slunce svítí nejintenzivněji – mezi 10.00 a 15.00 hodinou. 

Nejlepší přístup k zajištění dostatečného příjmu vitamínu D je kombinovat více zdrojů. Pravidelně se vystavujte slunečnímu svitu v doporučených časech a doplňte svou stravu potravinami bohatými na vitamín D. 

Doplňky stravy a potraviny bohaté na vitamín D

Kromě slunečního záření můžete vitamín D získat také z potravin a doplňků stravy. Potraviny bohaté na vitamín D jsou například mastné ryby, tedy losos, sleď, tuňák a makrela, vitamín D dále obsahuje žloutek, játra a mléčné výrobky. Mezi rostlinné zdroje vitamínu D vhodné pro vegetariány a vegany patří houby, mandle nebo rostlinná mléka obohacená o vitamín D. 

Na trhu je také rozmanitá škála doplňků stravy s vitamínem D. Doporučená denní dávka vitamínu D se liší podle věku, pohlaví a dalších faktorů, proto se před zahájením suplementace poraďte s lékařem nebo lékárníkem.

Kdy hledat pomoc lékaře

Pokud máte podezření na nedostatek vitamínu D nebo trpíte některými z jeho příznaků, jako jsou bolesti kostí, únava nebo časté infekce, neváhejte vyhledat lékařskou pomoc. Pomocí krevních testů váš lékař zjistí hladinu vitamínu D ve vaši krvi a doporučí vám vhodnou formu doplňování.

Tisková zpráva

Lékaři vytáhli do boje s obezitou – pomůže Národní program…

  • 27 listopadu, 20231 prosince, 2023
  • by budskap

Praha, 27. 11. 2023 – Nutriční terapeut v ordinaci praktického lékaře, specializovaná centra pro obézní děti nebo hrazené léčivé přípravky usnadňující hubnutí – to jsou některé návrhy lékařů, které by v budoucnu měly pomoci bojovat s dětskou otylostí. Staly se tak součástí nově připravovaného Národního programu pro prevenci a léčbu obezity. Poslední data totiž ukazují, že s nadbytečnými kily se potýká 22 % dětí. Lépe na tom nejsou ani dospělí. Podle údajů Českého statistického úřadu má normální hmotnost v ČR jen 30 % dospělých mužů a 43 % žen.

 

Nadváha a obezita nyní stojí český zdravotní systém přibližně 30 miliard korun za rok. Celkové dopady na ekonomiku vycházejí na dalších 100 miliard korun ročně. V případě, že se v péči o tyto pacienty nic nezmění, tato částka se v roce 2060 vyšplhá na téměř 700 miliard korun za rok. „Součástí celkové sumy jsou výdaje spojené s přímou zdravotní péčí o tyto pacienty, ale také nepřímé náklady, způsobené předčasným úmrtím, invaliditou a ztrátou pracovní produktivity,“ doplňuje farmakoekonom MUDr. Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA. Pokud by se podle něj podařilo u 10 % obézních pacientů snížit celkovou hmotnost o 10 %, zdravotní pojišťovny by za 10 let uspořily téměř 4 miliardy korun jen v přímých zdravotních nákladech.

„Počet dětí a adolescentů s nadváhou nebo obezitou stoupá dlouhodobě. Covidová pandemie však tento trend ještě prohloubila. Národní program pro prevenci a léčbu obezity proto obsahuje jak preventivní, tak i léčebnou složku. Bude třeba vytipovat a edukovat rizikové osoby a navrhnout jejich terapii na úrovní primární péče. Součástí by měla být také spolupráce se specializovanými multioborovými centry pro léčbu obezity,“ vysvětluje doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Podle údajů ČSÚ se průměrný body mass index v ČR (BMI) za posledních 5 let zvýšil z 25,2 na 26,2. Hranicí pro normální váhu je přitom hodnota 25. Lidé s vyšší tělesnou hmotností se často potýkají s nemocemi srdce a cév, problémy s dýcháním, cukrovkou 2. typu, bolestmi kloubů, za které může větší zatížení pohybového aparátu nebo také neplodností. „V tuto chvíli mají rodiče obézních pacientů poměrně omezené možnosti, jak tento problém u svých potomků řešit. V České republice zatím není žádné specializované multioborové centrum, které by se dětským pacientům s vysokým stupněm obezity věnovalo. Zůstávají proto v péči dětského praktického lékaře. Tyto děti však potřebují také péči psychologa, nutričního poradce nebo fyzioterapeuta,“ popisuje prof. MUDr. Martin Haluzík., DrSc, předseda České obezitologické společnosti ČLS JEP. Cílem programu je proto vytvořit síť center, která se budou starat o dětské obézní pacienty komplexně a budou úzce spolupracovat s praktickými lékaři. Další bod programu usiluje o získání úhrady na antiobezitika – léčivé přípravky, které pomáhají hubnout. Mohou je užívat děti, které dosáhly hranice 12 let. Pojišťovna je však nehradí. Léčba se tak dostane jen těm, kteří si ji mohou dovolit.

„Boj s obezitou v ČR dlouhodobě komplikuje fakt, že mnoho lidí na ni pohlíží jako na něco, za co si pacient může sám a měl by si tedy i sám pomoci. Pacienti ani lékaři ji často nevnímají jako prioritu, kterou je nutné řešit. Je třeba to změnit a začít obezitu brát jako nemoc,“ dodává prof. Haluzík.

Zpravodaj

Umělá inteligence by mohla předpovědět infarkt až deset let…

  • 23 listopadu, 20231 prosince, 2023
  • by budskap

Výzkumníci analyzovali údaje více než 40.000 pacientů z osmi britských nemocnic, kteří podstoupili pravidelné CT vyšetření srdce. V průměru zdravotníci těmto pacientům poskytovali následnou péči po dobu 2,7 roku. Nástroj AI pak odborníci otestovali v průběhu osmi let na dalších 3393 lidech a zjistili, že dokáže přesně předpovědět riziko infarktu. U 744 pacientů byla riziková skóre předložena lékařům, kteří 45 procentům z nich změnili léčebný plán.

“Zjistili jsme, že někteří pacienti, kteří se dostaví do nemocnice s bolestí na hrudi – a kteří jsou často uklidněni a posláni zpět domů – jsou vystaveni vysokému riziku, že v příštích deseti letech prodělají infarkt, a to i v případě, že nemají žádné známky onemocnění srdečních tepen,” citoval list The Guardian Charalambose Antoniadese, šéfa Britské nadace pro srdeční onemocnění (BHF), která studii financovala.

“Prokázali jsme, že pokud mají lékaři přesný obraz o riziku, může to změnit a potenciálně zlepšit průběh léčby mnoha pacientů se srdečními obtížemi,” uvedl Antoniades. “Doufáme, že tento nástroj umělé inteligence brzy zavedeme napříč (britským zdravotním systémem) NHS,” dodal.

Tisková zpráva

Srdce ji „zlobilo“ už v 18 letech, pomohli kardiologové od…

  • 22 listopadu, 20231 prosince, 2023
  • by budskap

Lucie (30) z Ostravy měla problémy se srdcem už v 18 letech, kdy ji začaly trápit poruchy srdečního rytmu, tzv. arytmie. Podstoupila proto dva zákroky, které ji obtíží na čas zbavily – až do jejích 25 let, kdy poprvé otěhotněla. „Tehdy se arytmie vrátily. Podle lékaře ale nebyly vážné, nasadil mi léky a celé těhotenství i porod proběhly bez problémů,“ vzpomíná Lucie. Po porodu léky vysadila a nic nenasvědčovalo tomu, že by měla mít dlouhodobé problémy. Když ale po čtyřech letech otěhotněla podruhé, obtíže se vrátily a tentokrát výrazněji. „Začala jsem znovu brát léky, ale v pátém měsíci těhotenství se můj stav výrazně zhoršil. Zadýchávala jsem se a byla jsem hodně unavená. Když mě ale lékař ubezpečil, že to souvisí s těhotenstvím a jakmile porodím, vše bude zase dobré, řekla jsem si, že to budu muset do porodu vydržet,“ popisuje Lucie. Potíže se ale stupňovaly. Měla problém vyjít schody do druhého patra a ke konci těhotenství už nebyla kvůli dušnosti schopná spát vleže. „Bylo to hrozné. Po několika schodech jsem se cítila, jako bych vyšlapala do nejvyššího patra mrakodrapu, a když jsem si lehla, nemohla jsem popadnout dech, takže jsem spala vsedě. Téměř jsem se nevyspala, což ještě prohlubovalo únavu,“ vysvětluje Lucie. Po porodu se ale cítila pořád stejně špatně, a vyžádala si proto konzultaci u kardiologa. Ten ji vyšetřil a zjistil, že má městnavé srdeční selhání a její srdce pracuje pouze na 15 %. „Nikdo v té chvíli nechápal, jak jsem mohla zvládnout porod. Okamžitě mě odvezli na jednotku intenzivní péče a nasadili léky,“ popisuje Lucie a pokračuje: „Byl to šok. Nebylo mi ještě ani třicet a selhávalo mi srdce. Navíc jsem nemohla být s dcerkou a skoro jsem ji neviděla, přivezli mi ji jen jednou za den. Bylo to pro mě psychicky velmi náročné.“ Po propuštění z nemocnice začala Lucie docházet do kardiologické ambulance v Ostravě, kde jí doporučili vyšetření ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně ve specializované ambulanci srdečního selhání. Zejména kvůli tomu, že se zde starají i o pacienty, kteří potřebují transplantaci srdce. Je totiž možné, že se to v budoucnu bude týkat i Lucie. „V Brně jsem ležela čtyři dny a provedli mi zde různá vyšetření, včetně testu na množství zásobního železa,“ popisuje Lucie. Lékaři z testu zjistili, že má hladinu nízkou, takže jí dali infuzi, aby jí zásobní železo doplnili. „Do té doby jsem znala železo jen v tabletkách. Infuze mě překvapila a nečekala jsem, že po ní pocítím nějakou výraznou změnu, šlo přece ‚jenom‘ o železo,“ popisuje Lucie a doplňuje: „Hned druhý den jsem se ale cítila úplně jinak. Vůbec jsem nebyla unavená, bylo to jako bych vypila několik energetických nápojů. Povzbudilo mě to i psychicky, najednou jsem měla pocit, že to půjde.“ Kromě toho kardiologové od sv. Anny zkombinovali Lucii léky na srdeční selhání tak, aby dosáhli pro ni ideální varianty.

Lucie je teď na mateřské dovolené a čas tráví hlavně se synem a dcerou. Velkou oporu má v příteli a také v rodičích a tchyni, kteří jí s péčí o děti pomáhají. Kvůli nemoci je v invalidním důchodu 1. stupně, ale doufá, že po mateřské bude moci pracovat alespoň na částečný úvazek. „Ráda bych se vrátila k práci v obchodě, kde jsem v kontaktu s lidmi, což mě baví, ale uvidím, jak to půjde. Teď na to zatím moc nemyslím, jsem hlavně ráda, že se cítím dobře, za což jsem vděčná a moc děkuji všem lékařům, kteří se na mé léčbě podíleli a podílejí, a doufám, že to tak dlouho vydrží,“ uzavírá optimisticky Lucie. Od poslední infuze se jí hladina zásobního železa stále drží na dobré úrovni.

Komentář lékaře:

„Farmakologická léčba srdečního selhání se opírá o celou řadu preparátů, které mohou významně zlepšit stav nemocných. V některých případech – a nejsou to zdaleka ojedinělé situace – může být nitrožilní podání železa „třešničkou na dortu“, která stav nemocného posune k lepšímu, tak jako tomu bylo v tomto případě“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., přednosta I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Doporučené články

V roce 2050 bude v ČR žít téměř půl milionu…

  • 21 listopadu, 20231 prosince, 2023
  • by budskap

Příčinou nárůstu je podle lékařů zejména stárnutí populace, nejčastějších chorob přibylo od roku 1990 o téměř 150 procent. U Parkinsonovy nemoci ale dynamika růstu nevysvětluje vliv věku zcela. “Její výskyt narůstá o více než 20 procent rychleji, než bychom očekávali. Příčinou je zejména negativní vliv toxických látek v životním prostředí, na který jsou zvláště citlivé buňky mozku produkující dopamin,” uvedl přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Robert Jech.

Řada degenerativních nemocí mozku se podle odborníků projevuje poruchou řeči, takzvanou afázií. “Pokud vznikne náhle, například během několika minut, může jít o příznak mrtvice (…). Pacient se v takových situacích nedokáže vyjádřit. Buď nemluví vůbec, nebo opakuje stejná jednoduchá slova nebo slabiky, a sám je tím nepříjemně překvapen,” popsal Jech. V jiných případech si poruchy řeči nemusí být vědom nebo hovoří nesouvisle. Zásadní je ale podle Jecha zavolat zdravotnickou záchrannou službu.

U Parkinsonovy nemoci je řeč tichá a monotónní, u Alzheimerovy choroby má pacient problémy s obsahem řeči. “Stupeň a konkrétní oblast zasaženého mozku rozhodují o míře klinických příznaků, mezi které můžou patřit různé typy afázie, poruchy paměti a orientace v prostoru, změny v chování, třes, zpomalený pohyb nebo nejistá chůze,” vysvětlil lékař neurologické kliniky VFN Filip Růžička.

“Neurodegenerace vzniká obecně na podkladě hromadění abnormálních bílkovinných shluků v mozkové tkáni, s tím souvisí zánik mozkových buněk,” dodal Růžička. U každé z nemocí je tento shluk bílkovin podle něj specifický. Na tyto bílkoviny se podle něj soustředí i vědci, kteří se snaží vyvíjet léky na tyto choroby. V USA byl první lék schválený v roce 2021, v ČR jsou zatím dostupné jen starší typy, které cílí spíš na příznaky.

“Sice dokážeme na základě jednotlivých příznaků předpovědět, že v horizontu několika let dojde k rozvoji Parkinsonovy nemoci, avšak její vznik neumíme potlačit nebo oddálit,” doplnil Jech. Léčí se tak hlavně již vzniklé příznaky, kromě léků také například hlubokou mozkovou stimulací, při níž se do mozku zavádějí elektrody.

Příčiny vzniku lékaři přesně neznají, prevencí je ale podle nich zdravý životní styl a fyzický i duševní trénink. Spolu s dalšími nemocemi častěji se vyskytujícími ve vyšším věku budou i neurodegenerativní onemocnění vyvíjet stále větší tlak na financování léčby z veřejného zdravotního pojištění. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna uvedla, že loni vydala na léčbu asi 50.000 pacientů s Alzheimerovou nemocí kolem 1,74 miliardy korun, o pět let dříve bylo pacientů o 6000 méně a částka o 440 milionů nižší.

Aktuálně

Trápí vás studené končetiny? Na vině může být problém…

  • 6 listopadu, 2023
  • by andrlovak1

Máte často studené ruce a nohy i když venku není zima? Za tímto nepříjemným problémem mohou stát různá cévní onemocnění. Studené končetiny mohou být projevem Raynaudova syndromu, periferní arteriální nemoci nebo dokonce diabetické neuropatie. V tomto článku se podíváme na cévní problémy a tipy, jak si s nimi poradit. Pokud se potýkáte s některými příznaky, neváhejte vyhledat lékařskou pomoc a přijďte na kloub vašim studeným končetinám. 

Problémy s cévami a studené končetiny

Možná jste si všimli, že máte často studené ruce a nohy i když je teplo venku. Zatímco někdy je to jen běžná reakce těla na chladné podmínky, v některých případech může být za vším problém s cévami. Studené končetiny jsou častým projevem cévních problémů, které mohou ovlivnit kvalitu vašeho života.

Raynaudův syndrom: Když se cévy stahují

Raynaudův syndrom je jednou z nejčastějších příčin studených končetin. Tento syndrom způsobuje, že se cévy v rukou a nohou stahují, což omezí průtok krve a způsobí ochlazení končetin. Typicky se objevuje v důsledku vystavení chladu nebo stresu. Lidé trpící na tento syndrom si mohou všimnout, že jejich prsty zblednou, poté zmodrají a nakonec jsou zpět červené. Pokud trpíte tímto syndromem dbejte na to, aby byly vaše končetiny v teple a vyhýbejte se zbytečně chladným podmínkám.

Cévní onemocnění a periferní arteriální nemoc

Studené končetiny mohou být také příznakem vážnějšího cévního onemocnění jako je periferní arteriální nemoc (PAD). PAD zasahuje krevní cévy v nohách a rukách, což vede k omezenému průtoku krve do končetin. Nohy a ruce se ochlazují a jsou méně citlivé. Pokud máte podezření na PAD, je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc, protože neléčená PAD může vést k vážným komplikacím, včetně vzniku vředů nebo gangrény.

Diabetická neuropatie a problémy s cévami

U diabetiků může studené končetiny způsobovat diabetická neuropatie, což vede k poškození nervů v důsledku vysoké hladiny cukru v krvi. Toto poškození ovlivňuje vnímání tepla a chladu a opět způsobuje necitlivé a studené končetiny. Pro diabetiky je důležité pravidelně monitorovat hladinu cukru v krvi a udržovat ji v optimálním rozmezí, aby se minimalizovalo riziko vzniku komplikací.

Péče o studené končetiny

Pokud trpíte studenými končetinami, existuje několik opatření, kterými můžete zlepšit stav vašich studených končetin. Dostatečné teplo a pravidelný pohyb pomáhá lepšímu průtoku krve v cévách. V chladných podmínkách noste teplé rukavice a ponožky. Pokud máte podezření na nějaký závažný problém s cévami, neváhejte navštívit odborného lékaře a konzultovat své příznaky.

Navigace pro příspěvky

1 … 10 11 12 13 14 … 56

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

30

Žádné akce
Květen

1

Žádné akce
Květen

2

Žádné akce
Květen

3

Žádné akce
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

Žádné akce
Květen

5

Žádné akce
Květen

6

Žádné akce
Květen

7

Žádné akce
Květen

8

Žádné akce
Květen

9

Žádné akce
Květen

10

Žádné akce
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

Žádné akce
Květen

12

Žádné akce
Květen

13

Žádné akce
Květen

14

Žádné akce
Květen

15

Žádné akce
Květen

16

Žádné akce
Květen

17

Žádné akce
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

Žádné akce
Květen

19

Žádné akce
Květen

20

Žádné akce
Květen

21

Žádné akce
Květen

22

Žádné akce
Květen

23

Žádné akce
Květen

24

Žádné akce
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

Žádné akce
Květen

26

Žádné akce
Květen

27

Žádné akce
Květen

28

Žádné akce
Květen

29

Žádné akce
Květen

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS