MedNews.cz

Benešovská nemocnice začala na ortopedii využívat robotického asistenta

24 března, 202627 března, 2026
by budskap

Využití robotického asistenta umožňuje přesnější operaci, čímž se zkrátí rekonvalescence pacienta. Lze díky němu dosáhnout lepší funkčnosti kloubu a rychlejšího návratu operovaného k pohybu, uvedla nemocnice.

„Snažíme se asistenta v rámci našich možností využívat co nejvíce. Není úplně jednoduché naučit se s ním pracovat. Měli jsme určitou zkušební dobu. Museli jsme udělat v rámci politiky firmy, která nám přístroj dodala, daný počet operací pod dohledem jejich technika, který nás instruoval, pomáhal nám, ukazoval úskalí i benefity dané metody. V podstatě od letošního února je přístroj v plném provozu,“ uvedl primář ortopedie a traumatologie Jiří Beznoska.

Zákrok na sále i při použití robotického asistenta Rosa stále plně řídí ortoped. Robot však podle Beznosky pomáhá k lepšímu výsledku operace. „V rámci robotického asistenta se využívají určité algoritmy, které operatér musí zvládnout a které nás navedou k tomu, aby byl implantát usazen přesně tak, jak chceme, a přesně tak, jak je to nejlepší pro pacienta,“ řekl Beznoska.

Operace s robotickým asistentem je zhruba o půl hodiny delší než klasická. Díky minimálnímu invazivnímu přístupu by pacienti měli pociťovat menší pooperační nepohodlí, rychleji se zotavit a mít větší rozsah pohybu kloubu. Výhodou přesného usazení náhrady je i přirozenější pohyb a delší životnost kloubu.

Robotické operační systémy si pořizují i další nemocnice v regionu. Robotický asistent Rosa využívá i mladoboleslavská Klinika Dr. Pírka.

České zdravotnictví

Lékaři chtějí testovat lidi s novou cukrovkou, může být…

20 března, 202627 března, 2026
by budskap

Podle Zavorala počet pacientů do roku 2040 vzroste podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) ještě o dalších 70 procent. „Na rozdíl od jiných nádorových onemocnění dnes neexistuje žádný relevantní program časné detekce rakoviny slinivky břišní. Screening a časná diagnostika tohoto onemocnění nebyly dosud uspokojivě vyřešeny nikde na světě,“ uvedl.

Poruchu metabolismu glukózy, tedy cukrovku nebo jí předcházející prediabetes, má podle něj v době stanovení diagnózy nádoru slinivky více než 75 procent pacientů. „U osob starších 60 let může být časným příznakem, kdy se nám pacienti dostanou do ruky v té době, kdy je karcinom léčitelný a vyléčitelný,“ dodal.

Statistiky podle něj ukazují, že u jednoho ze sta nových diabetiků se do tří let rozvine rakovina slinivky. Zároveň čtvrtina pacientů s tímto nádorem se dříve začala léčit s cukrovkou. Pět let od diagnózy přitom přežije jen šest až devět procent z nich. Podle Zavorala zejména proto, že se na nádor přijde pozdě.

„Projekt není pouze o samotném vyšetření pacientů, ale o pilotním ověření komplexního diagnostického algoritmu, který by mohl být v budoucnu zaveden do běžné klinické praxe,“ dodal. Za dva roky chtějí lékaři otestovat 5000 pacientů, na kongresu požádal praktické lékaře, aby se do projektu zapojili.

V úvodním projevu na kongresu ho podpořil i prezident Petr Pavel. Připomněl, že rakovina slinivky často postupuje velmi rychle a bývá zachycena pozdě. „I z rodinné zkušenosti vím, jak zásadní je včasná diagnostika a kvalitní péče. Proto považuji za důležité podporovat všechny iniciativy, které vedou k jejímu dřívějšímu odhalení, k lepší informovanosti veřejnosti i k posílení role zdravotníků, kteří se o pacienty starají,“ uvedl prezident.

Doporučené články

Zubní poradna: kdy a jak vytrhnout mléčný zub?

16 března, 202627 března, 2026
by budskap

Stálé zuby začínají ty mléčné nahrazovat kolem šesti let – někdy vypadnou první zoubky takřka bez povšimnutí samy, jindy potřebují pomoc. Kdy je správný čas vytrhnout mléčný zub a kdy raději počkat? Jak při trhání postupovat, aby vše proběhlo bezpečně a bez zbytečných slz?

Jako první většinou vypadnou dolní jedničky, obvykle kolem šestého roku věku dítěte. Pokud se však zoubky začnou viklat později, obvykle není důvod k obavám. „Správnou chvíli poznáme tak, že mléčný zub je výrazně pohyblivý, měl by jít snadno viklat jazykem nebo prstem. Pokud pro dítě nejsou tyto pohyby bolestivé, je pravděpodobné, že kořen zubu je vstřebaný a drží se pouze v dásni. Během viklání zubem je mírné krvácení kolem zoubku naprosto normální. Pokud by zuby nezačaly vypadávat do osmého roku dítěte nebo by se objevily bolesti či výrazné otoky, je dobré se poradit se zubařem,“ uvedla Kristýna Popek, dětská zubní lékařka centra stomatologie The Clinic.

Nic se nemá uspěchat – platí to i pro vytrhávání mléčných zoubků. Jejich předčasné vytržení totiž může ovlivnit postavení stálých zubů. „Mléčné zuby drží místo pro zuby stálé, zároveň slouží i jako jejich ‚vodítko‘. Pokud by došlo k předčasnému vytržení, může dojít k posunům sousedních zubů a ztrátě místa. To potom většinou vede k ortodontickým komplikacím – například stěsnání nebo rotaci zubů. Také se může stát, že předčasná extrakce může způsobit opožděné prořezání stálého zubu. Proto se snažíme, pokud nedojde k nějakým komplikacím, respektovat přirozený proces výměny chrupu,“ vysvětlila zubařka.

Většina dětí má z trhání zubů v zubařských ordinacích obavy, proto se rodiče zpravidla snaží mléčný zub vytrhnout v domácím prostředí a dítě nestresovat. Většinou si dítě zvládne zub vyviklat samo, někdy je třeba asistence rodiče. Doma by se měly odstraňovat pouze zuby, které se hodně kývou. Nutné je dbát přitom na hygienu i správný postup. „V domácím prostředí by se měl trhat pouze ten mléčný zub, který je zcela uvolněný a nebolestivý. Před samotným vytažením zoubku bychom měli dodržet hygienu rukou, poté si vzít čistou gázu nebo kapesník, do kterého zub uchopíme a viklavým či rotačním pomalým pohybem se snažit zoubek vytáhnout. Po vytažení je vhodné na ránu přiložit čistý látkový kapesník nebo gázu, aby došlo ke stlačení rány,“ doporučila stomatoložka.

Občas se stane, že se během trhání zub ulomí nebo praskne. Pokud k tomu dojde, měla by následovat návštěva zubaře. „Pokud je zub připraven k výměně, nestává se často, že by při vytahování praskl. V případě, že k tomu ale dojde, je vždy namístě kontrola zubařem, protože zbytek zubu by mohl způsobit zánět a bolest v dané oblasti. Když zub při vytahování praskne nebo jeho část zůstane v dásni, další tahání přerušte, nesnažte se zbytek zubu vytahovat,“ uzavřela Kristýna Popek.

Aktuálně

MZd: Pětina žen nechodí na gynekologické prohlídky, jsou důležité…

23 ledna, 202627 března, 2026
by budskap

„Toto onemocnění je diagnostikováno nejčastěji ženám ve věkové kategorii 45 až 49 let, tedy v období, kdy pečují o rodinu a věnují se rozvoji své profesní kariéry,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Až 99 procent případů rakoviny děložního hrdla je způsobených infekcí lidským papilomavirem (HPV). „Přitom jde o nemoc, které umíme účinně předcházet očkováním, pravidelnými preventivními prohlídkami a včasným záchytem přednádorových změn,“ dodal.

V populaci je virus velmi rozšířený a během života se s ním setká až 80 procent žen i mužů. Ve většině případů imunitní systém infekci zvládne, ale u části osob přetrvává a může vést postupně až k rozvoji rakoviny.

„Kromě rakoviny děložního hrdla způsobuje například i rakovinu hlavy a krku u mužů. U těchto nádorových onemocnění vidíme v posledních letech vysoký nárůst,“ doplnila hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. V roce 2023 si tyto diagnózy vyslechlo přes 2000 pacientů, zemřelo jich více než 800.

Gynekologové mohou odhalit přednádorové změny díky cytologickému vyšetření při preventivní prohlídce, v 35, 45 a 55 letech přidávají další DNA testování na přítomnost viru HPV. Prohlídek se ale všechny ženy neúčastní. Z žen ve věku 25 až 59 let na prohlídku v posledních třech letech pětina nedorazila.

„Z dat je zároveň patrné, že po 60. roce věku se účast postupně snižuje, přičemž je důležité zmínit, že u starších žen se nádor vyskytuje častěji,“ uvedl Karel Hejduk z Národního screeningového centra.

Vzniku nádoru může předcházet očkování, ideální je ve věku před zahájením sexuálního života, než se člověk s virem HPV setká poprvé. Ze zdravotního pojištění mají vakcínu hrazenou děti ve věku 11 až 15 let včetně. Podle dat MZd podstoupilo očkování 62 až 78 procent dívek narozených v letech 2000 až 2010.

Postupně rostl i podíl chlapců. Zatímco v ročníku 2005 jich byla necelá třetina, o pět let později narozených přes 56 procent. Starší dívky či dospělé ženy se mohou nechat očkovat za úhradu, jedna dávka vakcíny ze tří potřebných stojí kolem 3000 korun. Částečně cenu zpětně pojišťovna proplácí.

„Díky tomu se Česká republika bude moci posunout blíže k zemím, jako je Švédsko, kde se již eliminaci rakoviny děložního hrdla podařilo v některých regionech dosáhnout,“ doplnilo v tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví.

Aktuálně

WHO vyzvala země, aby zvýšily daně na slazené a…

14 ledna, 202627 března, 2026
by budskap

„Kvůli slabým daňovým systémům škodlivé produkty zůstávají levné, kdežto zdravotnické systémy čelí rostoucímu finančnímu tlaku kvůli nepřenosným nemocem, kterým se dá zabránit,“ uvedla WHO.

Zdravotnická agentura upozorňuje na to, že různé firmy mají díky prodeji alkoholických a slazených nápojů zisky v řádu miliard dolarů, vlády z nich získávají ale poměrně malý podíl. Společnosti v jednotlivých zemích pak nesou dlouhodobé a finanční náklady spojené s konzumací těchto nápojů.

Daně uvalované na výrobky, jejichž spotřeba má špatný dopad na lidské zdraví, „jsou jedním z nejsilnějších nástrojů pro podporu zdraví a prevenci nemocí,“ řekl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Zvýšením daní na výrobky, jako je tabák, slazené nápoje a alkohol, mohou vlády snížit jejich spotřebu a získat peníze na životně důležité zdravotnické služby,“ dodal.

Tedros uznává, že zavádění zdravotních daní může být „politicky nepopulární a může se setkat s odporem vlivných firem, jež mají hodně co ztratit“. Jako příklad zemí, kde se tato praxe osvědčila, zmínil Británii, Filipíny a Litvu.

Podle WHO má nejméně 116 zemí zvláštní daň na nápoje, jako jsou limonády. Nicméně této „dani na cukr“ unikají třeba slazená mléka, kávové nebo čajové nápoje či stoprocentní ovocné džusy. Organizace také upozornila na to, že pivo se v letech 2022 až 2024 stalo finančně dostupnější v 57 zemích, méně dostupné bylo v 37 státech. Podotkla, že nejméně 25 zemí, hlavně těch evropských, nemá spotřební daň na víno. „Spotřební daň by se měla vztahovat na všechny alkoholické nápoje,“ vzkazuje WHO.

Český think tank Ministr zdraví v úterý zveřejnil studii, podle níž by zavedení 20procentní daně na slazené nápoje mohlo za deset let systému veřejného zdravotního pojištění ušetřit na zdravotní péči více než miliardu korun.

Aktuálně

Ve čtyřech z pěti porodnic ve Zlínském kraji se…

5 ledna, 202612 ledna, 2026
by budskap

Nejvíce dětí se loni, stejně jako v předchozích letech, narodilo v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně. Při 1447 porodech se tam narodilo 1477 dětí. „Z toho bylo 797 chlapců a děvčátek bylo 680. Ve srovnání s rokem 2024 je to o 118 porodů a 120 dětí méně,“ uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Pokles se vzhledem k republikovým statistikám porodnosti očekával.

V Uherskohradišťské nemocnici pomohli zdravotníci na svět 994 dětem, v deseti případech šlo o dvojčata. „Také v Uherskohradišťské nemocnici sledujeme celorepublikový trend poklesu počtu porodů. Oproti roku 2024 se u nás snížil asi o deset procent,“ uvedla mluvčí Stanislava Fojtová. Předloni se tam narodilo 1110 dětí. Kroměřížská nemocnice eviduje za loňský rok 689 porodů a 691 dětí. Nejvíce se tam rodilo v letních měsících.

Ve Vsetínské nemocnici loni přišlo na svět 603 dětí, z toho 309 chlapců a 294 děvčat. V roce 2024 se v porodnici narodilo 585 dětí. „Rekordní byl počet dvojčat – zatímco v roce 2024 se narodily pouze dva páry, v roce 2025 jich bylo hned devět. Nejbohatším měsícem byl srpen, kdy ve Vsetínské nemocnici rodilo 71 maminek. Právě tehdy se zde narodilo i miminko s nejvyšší porodní váhou 5150 gramů,“ uvedla mluvčí Lenka Plačková. V gynekologicko-porodnickém oddělení se loni dělaly úpravy za více než šest milionů korun.

Porodnice Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí eviduje za loňský rok 437 narozených dětí. O rok dříve jich bylo 501.

jmk dto

Aktuálně

Epidemie chřipky trvá, počty hlášených nemocných ovlivnily svátky

5 ledna, 202612 ledna, 2026
by budskap

„S ohledem na vysokou frekvenci záchytů virů chřipky ve vyšetřených vzorcích u osob s respiračním onemocněním, lze aktuální situaci nadále hodnotit jako pokračující chřipkovou epidemii,“ uvedl Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.

Odborníci dál ve vyšetřovaných vzorcích zaznamenávají nárůst počtu případů chřipky mezi dalšími infekcemi. „Jsme stále ještě před vrcholem epidemie chřipky,“ doplnila za Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková virová respirační onemocnění viroložka Helena Jiřincová.

Akutní respirační infekce v ČR (ARI):

Týden	Datum	Počet případů ARI na 100.000 obyvatel	Změna proti předchozímu týdnu
1. týden 2026	od 29. 12.	940	– 15,9 %
52. týden 2025	od 22. prosince	1088	– 45 %
51. týden	od 15. prosince	1580	+ 6,3 %
50. týden	od 8. prosince	1486	+ 20 %
49.	od 1. prosince	1242	+ 15,2 %
48.	od 24. listopadu	1078	+ 25 %
47.	od 17. listopadu	862	– 8,2
46.	od 10. listopadu	939	+ 0,75
45.	od 3. listopadu	932	+ 22,3
44.	od 27. října	762	-28,7
43.	od 20. října	1069	+ 8,6 %
42.	od 13. října	984	– 9 %
41.	od 6. října	1081	+ 1,7 %

Zdroj: Státní zdravotní ústav

Aktuálně

Lékaři mohou začít používat e-žádanky, pacienti webový portál

2 ledna, 202612 ledna, 2026
by budskap

„Klíčové je, aby se zapojilo co nejvíce poskytovatelů péče. Je to důležitý předpoklad pro plné využití potenciálu elektronizace zdravotnictví,“ uvedl ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn.

Elektronickou žádanku je nově možné vystavit pro konzilia, rehabilitace a vyšetření zobrazovacími metodami, jako jsou rentgen, ultrazvuk, magnetická rezonance (MR) nebo počítačová tomografie (CT).

Podle dřívějších vyjádření bývalého ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) bude možné díky nim sledovat například čekací lhůty na vyšetření nebo díky sdílení výsledků bránit opakování stejných vyšetření. Pacienti své e-žádanky uvidí v mobilní aplikaci EZKarta nebo na nově spuštěném webovém portálu eZdraví. První rok bude provoz pilotní, dál bude možné vydávat i papírové žádanky.

Lékaři mohou také nově elektronicky vystavovat posudky pro řidičská oprávnění nebo zbrojní průkazy. Vzniká také sdílený zdravotní záznam, kam lékaři mohou zadat data o výsledcích preventivních vyšetření pacienta, aby byly dostupné i jejich kolegům. V takzvaném emergentním záznamu, který může využívat například zdravotnická záchranná služba, bude uvedena krevní skupina, alergie nebo prodělané závažné reakce na léky.

Prevence a léčba

Zdravé trávení začíná ve střevě – průvodce probiotiky a…

11 prosince, 202512 ledna, 2026
by budskap

Zdravé trávení není jen otázkou komfortu, ale zásadně ovlivňuje imunitu, metabolismus, náladu i riziko řady onemocnění. Střevní mikrobiota, tedy soubor mikroorganismů žijících ve střevě, hraje v těchto procesech klíčovou roli.

Co jsou probiotika a prebiotika

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při podání v adekvátním množství přinášejí hostiteli zdravotní benefit. Nejčastěji jde o bakterie rodů Lactobacillus a Bifidobacterium, případně některé kvasinky.

Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy (většinou specifické typy vlákniny), které selektivně podporují růst a aktivitu prospěšných bakterií ve střevě. Typickými prebiotiky jsou inulin, fruktooligosacharidy (FOS) a galaktooligosacharidy (GOS).

Jak probiotika ovlivňují střevní mikrobiotu

Probiotika mohou modulovat složení a funkci střevní mikrobioty i u zdravých osob. Dochází například k:

potlačení růstu patogenních bakterií kompeticí o živiny a vazebná místa na sliznici,
produkci krátkořetězcových mastných kyselin (SCFA), které vyživují střevní epitel,
ovlivnění lokální i systémové imunitní odpovědi.

Přehledové studie ukazují, že probiotika mohou zvyšovat abundanci některých „protektivních“ bakteriálních rodů a přispívat k větší mikrobiální diverzitě. Účinek je však závislý na konkrétním kmeni, dávce a délce podávání.

Klinické přínosy – kde mají probiotika smysl

Dostupné důkazy naznačují přínos probiotik zejména v těchto oblastech:

Antibiotiky asociovaný průjem
Některé kmeny (např. Lactobacillus rhamnosus GG, Saccharomyces boulardii) snižují riziko průjmu při léčbě antibiotiky.
Syndrom dráždivého tračníku (IBS)
Metaanalýzy ukazují, že vybrané probiotické kmeny mohou zmírnit nadýmání, bolesti břicha a poruchy vyprazdňování u IBS.
Infekční průjmy
U dětí i dospělých mohou probiotika zkrátit trvání akutního infekčního průjmu, zejména virového původu.
Podpora imunity
Probiotika mohou mírně snižovat incidenci respiračních infekcí a zkracovat jejich trvání, i když efekt není dramatický a závisí na konkrétních kmenech.

Je důležité zdůraznit, že probiotika nejsou univerzálním řešením a vždy je vhodné volit přípravek s doloženým účinkem pro konkrétní indikaci.

Role prebiotik a vlákniny

Prebiotika slouží jako „substrát“ pro prospěšné bakterie a podporují tvorbu krátkořetězcových mastných kyselin, zejména butyrátu, který je klíčovým zdrojem energie pro buňky tlustého střeva. Strava s dostatkem vlákniny je spojena s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu i některých nádorů trávicího traktu.

Prakticky to znamená:

pravidelnou konzumaci zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin a luštěnin,
upřednostnění minimálně průmyslově zpracovaných potravin,
omezení jednoduchých cukrů a vysoce zpracovaných výrobků, které podporují růst nežádoucích bakterií.

Přirozené zdroje probiotik ve stravě

Kromě farmaceutických přípravků lze probiotické mikroorganismy přijímat i z běžných potravin:

kysané mléčné výrobky (jogurt se živými kulturami, kefír),
fermentovaná zelenina (kysané zelí, kimchi),
fermentované sójové produkty (miso, tempeh),
další tradiční fermentované potraviny podle lokálních zvyklostí.

U těchto potravin je vhodné sledovat informaci o obsahu živých kultur a vyhnout se produktům s nadměrným množstvím cukru.

Kdy zvažovat doplňky s probiotiky

Doplňky stravy nebo léčivé přípravky s probiotiky mají smysl zejména:

při a po léčbě antibiotiky,
u pacientů s IBS nebo funkčními střevními potížemi,
u osob s častými infekty dýchacích cest,
v některých případech chronických střevních zánětů – vždy po dohodě s lékařem.

Volba přípravku by měla vycházet z:

konkrétních kmenů (označení na úrovni kmene, ne pouze rodu/druhu),
dostatečné denní dávky,
klinických studií doložených pro danou indikaci.

Kdy být opatrný

Ačkoli jsou probiotika obecně považována za bezpečná, u některých skupin je na místě zvýšená opatrnost:

těžce imunokompromitovaní pacienti,
pacienti s centrálním žilním katetrem,
kriticky nemocní hospitalizovaní.

V těchto případech je vhodné rozhodnutí o užití probiotik ponechat na ošetřujícím lékaři.

Praktická doporučení pro podporu zdravého trávení

Zaměřit se na pestrou stravu bohatou na vlákninu a přirozeně fermentované potraviny.
Omezit nadbytek přidaného cukru, alkoholu a vysoce zpracovaných potravin.
U opakovaných trávicích obtíží konzultovat situaci s lékařem a volit cílené probiotické přípravky s doloženým účinkem.
Pamatovat, že probiotika jsou doplňkem, nikoli náhradou racionální stravy a standardní léčby.

Zdroje

Effects of probiotics on gut microbiota – přehledová práce, PubMed Central.
Effects of Probiotics on Gut Microbiota: An Overview – souhrnný článek o vlivu probiotik na mikrobiotu.
Probiotics and prebiotics: What you need to know for a balanced gut – edukační text pro veřejnost.
Další populárně-naučné materiály o zvládání stresu a jeho vlivu na trávení.

Aktuálně

Kardiovaskulární onemocnění v roce 2025: Komplexní přístup k prevenci…

11 prosince, 202512 ledna, 2026
by budskap

Kardiovaskulární onemocnění (KVO) zůstává hlavní příčinou mortality na světě, přičemž více než 20,5 milionů lidí ročně podléhá infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě a jiným srdečním komplikacím. Optimistickou zprávou je, že odborníci Světové zdravotnické organizace odhadují, že až 80 procent všech kardiovaskulárních příhod je preventabilní správným zásahem do modifikovatelných rizikových faktorů.

Primární prevence: Základní pilíře

Nejúčinnějším přístupem k prevenci KVO zůstává kombinace zdravého životního stylu a včasné detekce rizik. Klíčové prvky primární prevence zahrnují:

Fyzická aktivita: Doporučuje se minimálně 150 minut mírné intenzity pohybu týdně. Podle nejnovějších guidelines fyzické aktivity pro Američany i další populace dosahují osoby zvládající tento objem fyzické zátěže přibližně 75 procent maximálního prospěchu pro kardiovaskulární systém.

Nutriční intervence: Středomořská dieta a další přístupy bohaté na rostlinné potraviny, vlákninu, ryby a zdravé tuky (omezením nasycených tuků) se prokázaly nejúčinnější pro kontrolu cholesterolu a krevního tlaku.

Kontrola tělesné hmotnosti: Redukce hmotnosti je nezbytná pro snížení viskózního tuku, který výrazně přispívá k rozvoji metabolických komplikací a zvýšení rizika onemocnění.

Kouření: Nekuřáctví nebo včasný quit je jedním z nejvýznamnějších zásahů s okamžitým přínosem pro kardiovaskulární systém.

Farmakologické přístupy s kardiovaskulárními benefity

Vývoj nových léčiv zásadně změnil možnosti prevence progrese KVO. Agonisté receptoru GLP-1 (glukagonem podobný peptid-1) představují průlomovou kategorii léčiv, která přesahují jednoduché snižování glukózy. Tyto látky aktivují receptory umístěné v srdci a cévách, čímž přímo chrání srdeční svaly a zlepšují jejich funkci. Mechanizmy ochrany zahrnují:

Snížení oxidačního stresu a zánětlivé odpovědi v cévách
Vylepšení funkcí endotelu a vazodilataci prostřednictvím tvorby oxidu dusnatého
Redukci hmotnosti a zlepšení lipidního profilu
Kardioprotekci přímo na úrovni kardiomyocytů

Randomizované kontrolované studie prokázaly, že GLP-1 agonisté snižují výskyt hlavních kardiovaskulárních příhod (MACE) až o 13 procent, kardiovaskulární mortalitu o 14 procent a celkovou mortalitu o 13 procent. Dlouhodobé studiích a praktickém používání se jeví, že benefity jsou zvýšené u pacientů s vyšším indexem tělesné hmotnosti a u starších pacientů.

Inhibitory sodíko-glukózového transportéru typu 2 (SGLT2) představují další kategorii s prokázanými kardiovaskulárními a renálními benefity, zejména u pacientů se srdečním selháním a chronickou nemocí ledvin.

Specifické stavy a komplexní intervence

U pacientů s existujícím kardiovaskulárním onemocněním hraje terciární prevence klíčovou roli. Tzv. triple nebo čtyřnásobná terapie (kontrola glykémie, krevního tlaku, lipidů a podání agentů s kardiálními benefity) zmírňuje riziko progrese a zvyšuje kvalitu života.

Znečištění ovzduší představuje zcela nový a zásadní faktor ohrožující kardiovaskulární zdraví. Pro každých 10 mikrogramů na metr krychlový zvýšení PM2,5 (jemných částic) se riziko hlavních kardiovaskulárních příhod zvyšuje o 10 až 20 procent. Strategie regulace emisí, přechod na čistou energii a informování pacientů o rizicích znečištění jsou proto stejně důležité jako tradičnější farmakologické přístupy. Zranitelné skupiny – starší lidé, děti a pacienti s preexistujícím KVO – vyžadují zvýšenou péči a doporučení omezit vnitřní aktivity během dnů se zvýšeným znečištěním.

Nové okamžité doporučení pro praxi v ČR

Podle nejnovějších guidelines Americké diabetologické asociace (ADA) a Americké kardiologické asociace (AHA) z roku 2025 by měl být každý pacient s diabetem a vyšším rizikem KVO stratifikován dle přítomnosti srdečního selhání, renálního onemocnění a dalších faktorů. Cílené užívání GLP-1 agentů a SGLT2 inhibitorů není posledním řešením v léčbě – naopak by měly být zvažovány u všech vhodných pacientů, včetně těch bez diabetu, pokud mají indikaci.

Pro primární péči v České republice je klíčové educovat pacienty o modifikovatelných rizicích a zavádět screeningové programy na vysoký krevní tlak, dyslipidémii a dysglykémii u všech osob nad 45 let (muži) a 55 let (ženy).

Zdroje:

AHA Strategic Plan pro primární prevenci a ideální kardiovaskulární zdraví
PMC/NCBI: Lifestyle Strategies for Risk Factor Reduction in CVD Prevention
World Heart Federation: Global CVD Prevention Framework
ADA Standards of Medical Care in Diabetes 2025 – Cardiovascular Risk Management
UC Davis Health: GLP-1 Based Therapies and Systemic Cardiovascular Benefits
European Heart Journal: Clinical Features Modifying CVD Benefits of GLP-1 RA
Air Pollution and CVD: EEA/WHO Analysis on Preventing CVD through Healthy Environment
PMC/NCBI: The Benefits of GLP-1 Receptors in Cardiovascular Diseases
WHO/EMA: World Heart Report on Air Pollution and Cardiovascular Burden
European Environment Agency: Revised Ambient Air Quality Directive impact on CVD

Únor

Březen 2026

Duben

PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE

30
31
1
2
3
4
5

Událost pro Březen

29

6:00 am - 9:00 pm

Co jsou probiotika a prebiotika

Jak probiotika ovlivňují střevní mikrobiotu

Klinické přínosy – kde mají probiotika smysl

Role prebiotik a vlákniny

Přirozené zdroje probiotik ve stravě

Kdy zvažovat doplňky s probiotiky

Kdy být opatrný

Praktická doporučení pro podporu zdravého trávení

Zdroje

Kalendář akcí

Březen 2026

Událost pro Březen

29

Událost pro Březen

30

Událost pro Březen

31

Událost pro Duben

1

Událost pro Duben

2

Událost pro Duben

3

Událost pro Duben

4

Událost pro Duben

5

Událost pro Duben

6

Událost pro Duben

7

Událost pro Duben

8

Událost pro Duben

9

Událost pro Duben

10

Událost pro Duben

11

Událost pro Duben

12

Událost pro Duben

13

Událost pro Duben

14

Událost pro Duben

15

Událost pro Duben

16

Událost pro Duben

17

Událost pro Duben

18

Událost pro Duben

19

Událost pro Duben

20

Událost pro Duben

21

Událost pro Duben

22

Událost pro Duben

23

Událost pro Duben

24

Událost pro Duben

25

Událost pro Duben

26

Událost pro Duben

27

Událost pro Duben

28

Událost pro Duben

29

Událost pro Duben

30

Událost pro Květen

1

Událost pro Květen