Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Post-COVID stav (long COVID): co víme o dlouhodobých následcích…

  • 30 října, 202530 října, 2025
  • by budskap

Mnozí lidé, kteří prodělali COVID-19, se potýkají s dlouhodobými problémy i po odeznění akutní fáze nemoci. Tento soubor přetrvávajících potíží se označuje jako „post-COVID stav“ nebo „long COVID“. Jedná se o stav, kdy se po infekci SARS-CoV-2 objevují různé symptomy, obvykle do 3 měsíců od nákazy, a trvají nejméně 2 měsíce. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že dlouhodobé následky se rozvinou přibližně u 6 osob ze 100, které prodělaly COVID-19. Americká CDC přitom poukazuje na to, že long COVID může znamenat chronické onemocnění vyžadující komplexní péči a v některých případech vést až k invaliditě.

Příznaky a dopady

Post-COVID stav zahrnuje širokou škálu příznaků – WHO hovoří o více než 200 různých symptomech. Nejčastější obtíže zahrnují:

  • Únava a vyčerpání – silná únava i po malé zátěži

  • Dušnost a dechové potíže – pocit nedostatku dechu i při běžné aktivitě

  • Bolesti svalů a kloubů

  • Bolesti hlavy

  • Kognitivní poruchy – problémy s pamětí, soustředěním, tzv. „mozková mlha“

  • Změny čichu a chuti

  • Psychické obtíže – deprese, úzkost, poruchy spánku

Tyto symptomy mohou kolísat – u některých pacientů se příznaky pomalu zlepšují, u jiných se mohou objevovat nové potíže či dočasné zhoršení po fyzické či psychické námaze (tzv. post-exertional malaise). Například někteří pacienti hlásí náhlé bušení srdce nebo závrať při vstávání (spojené s dysautonomií typu POTS). U post-COVID stavu se dále uvádí vyšší výskyt různých komplikací – typicky jde o zvýšené riziko onemocnění srdce, cévní mozkovou příhodu, diabetes či poruchy psychiky. V souhrnu mohou přetrvávající symptomy vážně omezit schopnost člověka pracovat či zvládat běžné denní aktivity.

Rizikové faktory

Teoreticky se post-COVID stav může vyskytnout u kohokoliv, kdo prodělal nákazu SARS-CoV-2. Některé skupiny osob ale mají vyšší riziko jeho rozvoje. Mezi hlavní rizikové faktory patří:

  • Závažný průběh COVID-19 – zejména hospitalizovaní nebo pacienti na jednotce intenzivní péče.

  • Ženy (studie uvádějí častější výskyt u žen).

  • Vyšší věk (riziko stoupá u starších dospělých).

  • Chronická onemocnění – např. cukrovka, srdeční či plicní choroby, obezita nebo autoimunitní onemocnění.

  • Kouření a obezita.

  • Opakované infekce SARS-CoV-2 – každé další onemocnění COVIDem zvyšuje pravděpodobnost rozvoje dlouhodobých následků.

  • Nerozumné očkování proti COVID-19 – neochránění pacienti mají vyšší riziko dlouhodobých potíží; doporučuje se včasná vakcinace a dokonce i antivirová léčba v akutní fázi jako prevence.

Specifika

Výzkumy také ukazují, že nerovnosti ve zdravotní péči (např. snížený přístup k léčbě) nebo faktory jako postižení pacienta mohou riziko dále zvýšit. Za zmínku stojí i to, že post-COVID stav se může objevit i u pacientů s mírným průběhem COVID-19, ba dokonce u těch, kteří o své nákaze možná ani nevěděli.

Diagnostika a léčba

Neexistuje žádný specifický laboratorní test ani vyšetření, které by „potvrdilo“ post-COVID stav. Diagnózu proto lékař stanovuje na základě anamnézy (zda pacient prodělal COVID-19), fyzikálního vyšetření a vyloučením jiných onemocnění. Je třeba vyloučit jiné příčiny příznaků – například infekce, endokrinní poruchy nebo komplikace, které mohou dlouhodobé potíže vysvětlit.

Léčba post-COVID stavu je převážně symptomatická. Lékaři předepisují léky cíleně k úlevě od obtíží (např. analgetika na bolest či antidepresiva na náladu) a řeší zároveň nové problémy podle standardních postupů (např. léčba srdeční nemoci či onemocnění ledvin). Klíčovou roli hraje rehabilitace – fyzioterapie, dechová a pohybová cvičení pomáhají obnovit fyzickou kondici a zmírnit mnohé funkční obtíže. Pacientům se rovněž doporučuje sebeřízení symptomů: dbát na dostatečný odpočinek a kvalitní spánek, šetřit energii při aktivitách a při mírném zhoršení dočasně snížit zátěž. Podpora psychiky (např. poradenství) a pomoc s pracovním či sociálním zařazením může být rovněž nutná, protože některé příznaky připomínají chronický únavový syndrom (ME/CFS) či jiné postinfekční stavy.

Podle WHO je třeba přistupovat ke každému pacientovi individuálně a často ve spolupráci s více odborníky. Cílem léčby je co nejvíce zlepšit kvalitu života a návrat k běžným aktivitám. WHO připravuje oficiální klinická doporučení pro lékaře k péči o tyto pacienty. CDC doporučuje, aby lidé s přetrvávajícími symptomy vyhledali lékařskou pomoc a společně s lékařem si sestavili individuální plán péče.

Prevence

Prevence long COVID spočívá v minimalizaci rizika závažné infekce. Zejména je klíčové očkování proti COVID-19 – studie ukazují, že očkovaní mají výrazně menší pravděpodobnost rozvinout dlouhodobé následky. CDC výslovně uvádí, že očkování je „nejlepším dostupným nástrojem“ k prevenci post-COVID stavu. Dalšími preventivními opatřeními jsou běžná hygienická pravidla a ochrana před nákazou SARS-CoV-2: mytí rukou, nošení roušky/respirátoru v riziku, udržování čistoty vzduchu a vyhýbání se větším shromážděním během epidemie. Při respiračních potížích či potvrzené nákaze SARS-CoV-2 je důležité včas zahájit léčbu – zejména u rizikových osob užít dostupná antivirotika či jiné moderní léky, které mohou zmírnit závažnost průběhu. Každé další onemocnění COVID-19 totiž zvyšuje šanci na dlouhodobé následky.

Shrnutí a současný výzkum

Post-COVID stav je nově rozpoznaný, ale velmi reálný zdravotní problém. Přetrvávající příznaky jako únava, dušnost nebo psychické obtíže mohou značně zatížit pacienta a jeho rodinu. Zároveň zatěžují zdravotnický systém – vyžadují koordinovanou péči a často dlouhodobou rehabilitaci. Výzkum stále pokračuje: CDC, WHO a další instituce shromažďují data o počtech pacientů, charakteru příznaků, vlivu nových variant viru a účincích vakcín či léčby. Znalosti o post-COVID stavu narůstají a očekává se, že přibydou lepší léčebné postupy. Pro pacienty v Česku i jinde je důležité všímat si svého zdravotního stavu a spolupracovat s lékaři – mnohým lidem pomáhají vznikající rehabilitační programy a specializovaná péče.

Použité zdroje

  • Světová zdravotnická organizace (WHO): Post COVID-19 condition (long COVID) – aktuální faktický list, únor 2025 who.intwho.int.

  • Centers for Disease Control and Prevention (CDC, USA): Long COVID Basics (akutalizováno 24. 7. 2025) cdc.govcdc.gov.

  • CDC (USA): Clinical Overview of Long COVID (24. 7. 2025) cdc.govcdc.gov.

  • Song JY a kol., Updated Clinical Practice Guidelines for the Diagnosis and Management of Long COVID (PMC, 2024) pmc.ncbi.nlm.nih.gov.

  • MedlinePlus (NLM, USA): Long COVID – lékařská encyklopedie (převážně všeobecné informace o příznacích a léčbě).

Aktuálně

Sezónní respirační infekce a vakcíny 2025/2026

  • 30 října, 202530 října, 2025
  • by budskap

V nadcházející sezóně budou opět kolidovat tři hlavní respirační infekce – chřipka, COVID-19 a RSV. Odborníci očekávají, že souhrnná špička hospitalizací v zimě 2025/26 bude podobná loňské sezóně (v rozmezí ±20 %). Riziko závažné sezóny zvyšuje výskyt nové varianty viru (zejména SARS-CoV-2), převaha agresivnější chřipkové linie nebo nižší proočkovanost/účinnost vakcín. Lze tedy očekávat souběhy špiček: COVID často vrcholí v prosinci–lednu, chřipka mezi prosincem a únorem a RSV na konci prosince.

  • COVID-19: Pro sezonu 2025/26 schválila EMA i WHO novou vakcínu Comirnaty LP.8.1 cílící na variantu LP.8.1. Bude dostupná pro všechny věkové skupiny (6 měsíců a více) a očkování se doporučuje zejména rizikovým osobám. Interval mezi dávkami je ≥3 měsíce od posledního očkování. Doporučuje se aplikovat očkování ideálně před zimní sezonou, opakované každoroční dávky zvyšují ochranu.

  • Chřipka: Při očkování proti chřipce (vakcína 2025/26 je trivalentní: A/H1N1, A/H3N2, B/Victoria) platí, že očkovat by se měli zejména senioři (v ČR od 50 let, dříve 65+) a chronicky nemocní (onemocnění srdce, plic, cukrovka apod.) Další doporučené skupiny jsou těhotné ženy, osoby pečující o rizikové pacienty či děti od 6 měsíců do 5 let. Pro osoby nad 60 let jsou k dispozici i vysokodávkové vakcíny (poskytují vyšší účinnost). Pravidelné každoroční přeočkování jednou dávkou zajišťuje adekvátní ochranu (složení vakcíny se každoročně aktualizuje podle WHO).

  • RSV (respiračně syncytiální virus): Od roku 2023 existují nové vakcíny cílené na seniory a těhotné. Vakcíny Abrysvo (Pfizer) a Arexvy (GSK) využívají stabilizovaný „prefúzní“ F-protein viru a prokázaly vysokou účinnost proti těžkému RSV u dospělých. Abrysvo je indikováno pro osoby ≥60 let a těhotné mezi 28.–36. týdnem (pro pasivní ochranu novorozenců) v dubnu 2025 byla indikace rozšířena i na rizikové jedince 18–59 let (např. s CHOPN, cukrovkou či selháním srdce). Arexvy je určena pro aktivní imunizaci osob ≥60 let (případně 50–59 s vysokým rizikem). Obě vakcíny se podávají jednorázově (prokazují ochranu alespoň na dvě sezóny) a lze je podat současně s jinými vakcínami (kromě vysokodávkové/chřipkové vizuálně studiemi neověřeno).

Použité zdroje:

  • CDC – 2025-2026 Respiratory Disease Season Outlook cdc.govcdc.gov

  • Státní zdravotní ústav (SZÚ) – Očkování proti chřipce 2025/2026 szu.gov.czszu.gov.cz

  • Ministerstvo zdravotnictví ČR – Informace k očkování proti COVID-19 2025/2026 svl.czsvl.cz

  • Česká vakcinologická společnost (ČLS JEP) – Doporučení k očkování proti RSV u dospělých vakcinace.euvakcinace.eu

Aktuálně

Jak reaguje náš mozek na nedostatek spánku?

  • 30 října, 202530 října, 2025
  • by budskap

Za krátkodobými výpadky pozornosti může být nedostatek spánku. Vědkyně se ve studii proto zaměřily na procesy, které se v takové situaci odehrávají v mozku. Skeny orgánu odhalily vlnu mozkomíšního moku, která z něj byla vypuzena okamžitě po poklesu pozornosti a vrátila se asi sekundu po skončení ztráty pozornosti. Takové vlny se obvykle vyskytují v hlubokém spánku a předpokládá se, že pomáhají mozku vyplavit metabolické odpady, které se během dne hromadí.

„V okamžiku, kdy někdo ztratí pozornost, začne tato vlna tekutiny pulzovat,“ uvedla hlavní autorka studie Laura Lewisová. „Nejde jen o to, že vaše neurony nevěnují pozornost okolnímu světu, ale zároveň dochází k velké změně v mozkomíšním moku,“ vysvětlila expertka.

Lewisová a její kolegyně Zinong Yangová proces zkoumaly, aby pochopily, jaké druhy selhání pozornosti způsobují to, že ospalý řidič nabourá nebo proč se unavená zvířata stanou snadnější kořistí predátorů.

Není překvapením, že účastníci experimentu podávali mnohem horší výkony, když nebyli dostatečně vyspalí. Unavení reagovali pomaleji nebo vůbec. Ztrátu pozornosti zároveň doprovázely další změny. Výzkumnice uvádějí, že se nevyspalým lidem také snížila dechová frekvence a srdeční tep. Zornice jejich očí se zúžily asi 12 sekund předtím, než tekutina opustila mozek, a po výpadku se vrátily do normálu.

I když zůstává ještě mnoho otázek, zdá se, že k výpadkům dochází, když se mozek snaží skloubit normální kognitivní funkce s nezbytnou údržbou, která se obvykle provádí během spánku. „Váš mozek se snaží odpočinout,“ shrnuje Yangová.

Prevence a léčba

Vysoký krevní tlak – Hypertenze

  • 29 října, 202530 října, 2025
  • by budskap

Co je hypertenze a jaké jsou její hranice

Vysoký krevní tlak neboli hypertenze je stav, kdy je dlouhodobě zvýšen tlak krve v tepnách nad normální hodnoty. Krevní tlak se měří dvěma čísly – systolickým a diastolickým tlakem – uváděnými v milimetrech rtuťového sloupce (mm Hg). Za optimální krevní tlak u zdravého dospělého se považují hodnoty kolem 120/80 mm Hg. Pokud je krevní tlak opakovaně zvýšen nad 140/90 mm Hg (měřeno v klidu při opakovaných návštěvách lékaře), hovoříme o hypertenzi. Při měření tlaku v domácích podmínkách bývá za hraniční považována již hodnota okolo 135/85 mm Hg.

Hypertenze patří k nejrozšířenějším civilizačním chorobám současnosti. Postihuje velkou část populace – v České republice trpí vysokým krevním tlakem odhadem kolem 35–40 % dospělých ve středním věku a ve vyšších věkových skupinách jím trpí dokonce každý druhý člověk.

Příznaky a rizika vysokého tlaku

Nebezpečí hypertenze spočívá v tom, že zprvu zpravidla nezpůsobuje žádné nápadné obtíže. I proto se jí často říká „tichý zabiják“ – člověka nijak nebolí, a přesto může pozvolna vážně poškozovat jeho zdraví. Mírně až středně zvýšený tlak se obvykle neprojevuje výraznými příznaky. Při prudkém nebo velmi výrazném vzestupu krevního tlaku se mohou objevit nespecifické potíže jako bolest hlavy, závratě, hučení v uších, únava, bušení srdce nebo krvácení z nosu. Jestliže hodnoty tlaku vystoupají do extrémních výšek, může člověk pociťovat dušnost při námaze, tlak na hrudi, poruchy vidění či nevolnost. Často však zvýšený krevní tlak odhalí až preventivní prohlídka, nebo se plně projeví až ve formě vážné komplikace. Neléčená hypertenze může zaútočit znenadání – prvním „příznakem“ tak může být infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.

Nejčastější příčiny a rizikové faktory

Ve většině případů se u vysokého krevního tlaku nedá určit jedna konkrétní příčina. Tzv. primární (esenciální) hypertenze vzniká působením kombinace více faktorů. K rizikovým faktorům patří především nezdravý životní styl a genetické predispozice. Vyšší pravděpodobnost vzniku hypertenze mají lidé s nadměrným příjmem soli, s nadváhou či obezitou, kuřáci a osoby konzumující nadměrné množství alkoholu. Své hraje také dlouhodobý stres, nedostatek pohybu a nevhodné složení stravy (např. strava chudá na ovoce a zeleninu a naopak bohatá na nasycené tuky a průmyslově zpracované potraviny). Významným faktorem je věk – krevní tlak má tendenci stoupat s přibývajícím věkem. Dále nelze ovlivnit dědičné vlohy: pokud rodiče trpěli hypertenzí, je vyšší riziko, že se objeví i u potomků.

Možnosti prevence a léčby

V prevenci vysokého tlaku i jako součást jeho léčby hraje zásadní roli životospráva. Světová zdravotnická organizace uvádí, že hypertenze je nejvýznamnějším rizikovým faktorem rozvoje kardiovaskulárních chorob, jako jsou srdeční infarkt a mrtvice. Dodržováním zdravého životního stylu lze však vzniku vysokého tlaku předejít nebo jej alespoň výrazně oddálit. Mezi hlavní opatření patří: udržování přiměřené tělesné hmotnosti, vyvážená strava s dostatkem zeleniny a omezením soli, pravidelná fyzická aktivita, vyhýbání se kouření a nadměrné konzumaci alkoholu, a také zvládání stresu.

Je třeba zdůraznit, že hypertenze je chronické onemocnění, které nelze definitivně vyléčit, ale při správné léčbě jej lze udržet pod kontrolou. Léčba vysokého tlaku bývá zpravidla dlouhodobá, často celoživotní. Důležité je dodržovat doporučení lékaře, chodit na pravidelné kontroly a nepřerušovat užívání předepsaných léků bez konzultace. Při kvalitní léčbě a úpravě životosprávy může hypertonik vést plnohodnotný život s minimálním omezením.

Praktické rady pro čtenáře

  • Pravidelné měření tlaku: Nechte si krevní tlak kontrolovat při každé preventivní prohlídce u lékaře a u rizikových osob i častěji. Pokud máte vyšší hodnoty, zvažte pořízení digitálního tlakoměru a pravidelné měření doma. Ideální je měřit tlak vždy v klidu, ráno a večer ve stejnou dobu, a výsledky si zapisovat do deníku.

  • Úprava jídelníčku: Snažte se o zdravou stravu bohatou na zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny a libové bílkoviny. Omezte nadměrné solení – většině lidí stačí méně solit, než jsou zvyklí. Vyhýbejte se také potravinám s vysokým obsahem soli a nezdravých tuků (typicky fast food a průmyslově zpracované pokrmy).

  • Udržování zdravé hmotnosti: Pokud máte nadváhu, snažte se zredukovat váhu na rozumnou úroveň. I úbytek několika kilogramů může vést ke znatelnému snížení krevního tlaku. Sledujte si svůj body mass index (BMI) a obvod pasu.

  • Pravidelný pohyb: Zařaďte do svého denního režimu přiměřenou fyzickou aktivitu. Doporučuje se alespoň 30 minut středně intenzivního pohybu (například svižná chůze) většinu dní v týdnu. Vyberte si pohyb, který vás baví, aby bylo snazší jej dodržovat dlouhodobě.

  • Omezení kouření a alkoholu: Kouření přispívá k poškození cév a zvyšování krevního tlaku, proto je vhodné co nejdříve přestat kouřit. Také nadměrné pití alkoholu zhoršuje hypertenzi – konzumujte alkoholické nápoje jen výjimečně a s mírou.

  • Minimalizace stresu: Dlouhodobý stres může negativně ovlivnit krevní tlak. Zkuste proto zařadit relaxaci do každodenního života – ať už formou procházek, jógy, meditace, nebo koníčků, které vám pomohou uvolnit se. Důležitý je také dostatek spánku a odpočinku.

  • Spolupráce s lékařem: Máte-li diagnostikovanou hypertenzi, dodržujte léčebný plán stanovený lékařem. Nevynechávejte užívání léků a nikdy sami nevysazujte léčbu, ani když se váš tlak zlepší. V případě neobvyklých obtíží nebo nežádoucích účinků léků kontaktujte svého lékaře a situaci s ním konzultujte.

Zdroje:

  1. Arteriální hypertenze – WikiSkripta wikiskripta.eu

  2. Celimed (2023): Co znamenají vaše hodnoty krevního tlaku? krevni-tlak-omron.cz

  3. MUDr. Igor Karen: Hypertenze – výskyt zvýšeného krevního tlaku roste s věkem. Ordinace.cz (2020) ordinace.czordinace.cz

  4. VZP ČR (2021): Vysoký krevní tlak (Otázky týdne) vzp.czvzp.cz

  5. Celimed (2023): Jak snížit krevní tlak krevni-tlak-omron.cz

  6. Krumpová B., Karafiátová M.: Hypertenze – co s ní. (FN Olomouc, prezentace) kardio-cz.cz

Doporučené články

GLP-1 agonisté: Nová éra v léčbě cukrovky i obezity

  • 29 října, 202530 října, 2025
  • by budskap

Agonisté GLP-1 se stali klíčovým nástrojem v léčbě diabetu 2. typu a obezity. Tyto léky nejen snižují hladinu cukru v krvi, ale také napomáhají redukci hmotnosti a snižují riziko kardiovaskulárních komplikací. Co o nich říkají aktuální klinické studie a jaký je jejich skutečný přínos?

Co je GLP-1 a jak funguje?

GLP-1 (glucagon-like peptide-1) je hormon vylučovaný ve střevě v reakci na příjem potravy. Jeho hlavními funkcemi jsou:

  • stimulace tvorby inzulinu v přítomnosti glukózy,

  • potlačení sekrece glukagonu (hormonu zvyšujícího glykémii),

  • zpomalení vyprazdňování žaludku,

  • ovlivnění centra hladu a navození pocitu sytosti.

GLP-1 agonisté jsou léky, které napodobují působení tohoto hormonu. Jsou dostupné ve formě injekcí (např. semaglutid, liraglutid, dulaglutid) a nově i jako tablety (perorální semaglutid).

Pro koho jsou vhodné?

Tyto léky jsou schváleny a doporučovány zejména pro:

  • osoby s diabetem 2. typu, kde není dostatečný účinek samotné metforminu,

  • pacienty s obezitou (BMI >30, nebo >27 s komorbiditami),

  • jedince s vysokým kardiovaskulárním rizikem – semaglutid a liraglutid prokázaly snížení rizika infarktu, mrtvice a úmrtí na KV příčiny.

Představují také možnost odložení nástupu potřeby inzulinu u diabetiků a jsou doporučovány v algoritmech ADA/EASD a české diabetologické společnosti.

Účinnost: Co ukazují studie?

Ve velkých klinických studiích bylo prokázáno:

  • Snížení HbA1c o 1–1,5 % v průměru,

  • úbytek hmotnosti 5–15 %, v některých případech i více (zejména u semaglutidu a tirzepatidu),

  • zlepšení kardiometabolických parametrů – krevní tlak, lipidový profil,

  • snížení rizika progrese chronického onemocnění ledvin.

Důležitý je také nízký výskyt hypoglykémií – protože účinek na inzulin je glukózo-dependentní, nedochází k jeho nebezpečnému přebytku.

Nežádoucí účinky a omezení

Nejčastějšími vedlejšími účinky jsou:

  • nevolnost, zvracení, průjem (zejména na začátku léčby),

  • nadýmání a dyspepsie,

  • bolest hlavy nebo únava (méně často).

Tyto symptomy obvykle ustupují po několika týdnech. Riziko pankreatitidy je vzácné, ale sleduje se. Léky nejsou vhodné pro pacienty s:

  • těžkou gastroparézou,

  • osobní nebo rodinnou anamnézou MTC (medulárního karcinomu štítné žlázy),

  • těhotenstvím nebo kojením.

Využití u obezity

GLP-1 agonisté nejsou jen léky pro diabetiky. V nižších dávkách pomáhají zlepšovat metabolismus, ale ve vyšších dávkách (např. Wegovy – semaglutid 2.4 mg/týden) byly schváleny pro léčbu obezity. U pacientů bez diabetu došlo v některých studiích k úbytku až 15 % tělesné hmotnosti.

To z nich činí první skutečně účinnou farmakologickou možnost léčby obezity bez nutnosti chirurgického zákroku.

Kam směřuje vývoj?

Nové generace léků kombinují více hormonálních účinků – například tirzepatid působí zároveň jako agonista GLP-1 a GIP (další inkretin), což přináší ještě silnější účinek na metabolismus. První data z klinických studií jsou velmi slibná.

Roste i zájem o využití GLP-1 agonistů mimo oblast diabetologie – například v neurologii (Alzheimerova choroba), hepatologii (nealkoholická steatóza) nebo kardiologii.

GLP-1 agonisté představují zásadní průlom v léčbě diabetu 2. typu i obezity. Jejich komplexní účinek na metabolismus, příznivý vliv na kardiovaskulární zdraví a podpora redukce hmotnosti je činí velmi cenným nástrojem moderní medicíny. Přesto je důležité s nimi zacházet obezřetně a vybírat pacienty pečlivě.

Použité zdroje

  • Collins L., Costello R.A. Glucagon-Like Peptide-1 Receptor Agonists, StatPearls, 2024

  • Moiz A. et al., The expanding role of GLP-1 receptor agonists, EClinicalMedicine (Lancet), 2025

  • Healthline – What Are GLP-1 Agonists?

  • MedlinePlus – Diabetes Medicines

  • Cochrane Library – GLP-1 agonists for the treatment of type 2 diabetes mellitus

Aktuálně

ČPZP: Nejlepší ochranou před trombózou je pravidelný pohyb

  • 13 října, 202513 října, 2025
  • by budskap

Trombóza je stav, kdy uvnitř cév vzniká krevní sraženina (trombus). Jde o závažnou poruchu srdečně-cévního systému, která může zablokovat průtok krve v orgánech a vést k srdečnímu infarktu, cévní mozkové příhodě nebo plicní embolii. Pokud se sraženina uvolní a začne putovat krevním řečištěm, může způsobit i smrt. Pro zachování zdravého srdce a cév je klíčová prevence spočívající ve zdravém životním stylu. Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) eviduje 10 tisíc pacientů s trombózou ročně. Pojištěncům hradí léčbu a přispívá na pravidelný pohyb.

Trombóza hrozí lidem každého věku se sedavým stylem života. Nejvíce ohrožení jsou starší lidé, ale také hospitalizovaní pacienti, kteří jsou upoutáni na lůžko například po vážném úrazu. Vysoké riziko je u onkologických pacientů z důvodu celkového oslabení organizmu.

„Trombóza podle našich statistik postihuje častěji ženy, než muže. Častěji se vyskytuje u lidí ve věku 45 let a výše, ale Česká průmyslová zdravotní pojišťovna eviduje i pacienty s touto diagnózou v mladším věku,“ uvádí mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová. Od roku 2021 se s následky trombózy každoročně léčilo více než 10 tisíc pojištěnců ČPZP, přičemž náklady na jejich léčbu se od roku 2021 každoročně zvyšují.

Za loňský rok 2024 se tyto náklady přiblížily částce 56 milionů korun, kdy o rok dříve byly zhruba 52 milionů, zatímco v letech 2021 a 2022 byly shodně ve výši 47 milionů korun. Jen za prvních osm měsíců tohoto roku ČPZP vynaložila na léčbu trombózy u sedmi a půl tisíce pacientů celkem 34 milionů korun.

Kdy vyhledat lékaře?

Tromby se mohou tvořit v žilách (venózní trombóza), nebo v tepnách, kde hovoříme o arteriální trombóze. Nemoc se může projevit při cukrovce nebo v těhotenství. Častým projevem trombózy je bolest, otoky, modřiny nebo zarudnutí kůže v postižené oblasti, což mohou být horní i dolní končetiny. Pacient může cítit teplo, těžké nohy nebo únavu. Dalším projevem může být dušnost, bolest na hrudi, závratě či nepravidelný rytmus srdce. Pokud se objeví takové příznaky, je nutné co nejdříve vyhledat lékaře.

Pomáhá pravidelný pohyb, dostatek vody i preventivní léky

Riziko trombózy výrazně snižuje změna životního stylu a dodržování lékařských pokynů. Preventivní opatření spočívá v pravidelném pohybu, dostatečné hydrataci organizmu a vyhýbání se dlouhému sezení nebo stání.

Aktivní životní styl podporuje ČPZP svými příspěvky z nabídky preventivních programů, například částkou 700 Kč na program Pravidelný pohyb a až 1000 korunami ročně za nachozené kroky načtené mobilem v rámci programu Krok pro zdraví.

U lidí s vysokým rizikem mohou lékaři doporučit preventivní léky na ředění krve, tzv. antikoagulancia. Mezi klasické léky patří Warfarin, ale stále častěji se používají nová orální antikoagulancia (NOAK), která obvykle nevyžaduje tak časté kontroly srážlivosti krve.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna registruje více než 1,3 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má přes sto poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní příspěvky a programy plné výhod, slev a bonusů.

Aktuálně

Antimikrobiální rezistence – globální hrozba, která se týká každého

  • 10 října, 202513 října, 2025
  • by budskap

Antimikrobiální rezistence (AMR) je jedním z největších zdravotních problémů současnosti. Rezistentní bakterie snižují účinnost antibiotik, zvyšují riziko komplikací a ohrožují schopnost moderní medicíny léčit běžné infekce. Tento článek vysvětluje mechanismy rezistence, její dopady, aktuální data a strategie prevence, založené na vědeckých zdrojích.

Proč je AMR problémem

Antibiotika byla jedním z nejdůležitějších objevů 20. století a výrazně snížila úmrtnost na infekční nemoci. Dnes však účinnost těchto léčiv ohrožuje rychle se šířící rezistence bakterií. Podle WHO je AMR globální zdravotní hrozbou, která by mohla způsobit více než 10 milionů úmrtí ročně do roku 2050, pokud nebudou přijata účinná opatření.

Rezistence ovlivňuje nejen nemocnice, kde se léčí vážné infekce, ale i komunitní prostředí, kde běžné infekce, jako jsou močové nebo dýchací, mohou být léčeny jen obtížně.

Mechanismy, kterými bakterie získávají rezistenci

Bakterie jsou velmi adaptabilní organismy. AMR vzniká, když mikroorganismy získají schopnost přežít expozici antibiotikům. Hlavní mechanismy zahrnují:

  1. Enzymatickou degradaci antibiotik – například beta-laktamázy, které rozkládají penicilin a jeho deriváty.

  2. Změnu cílových struktur – bakterie mění molekuly, na které antibiotikum působí, a tím snižují jeho účinek.

  3. Aktivní transport – bakterie mohou antibiotikum aktivně odstraňovat ze své buňky.

  4. Biofilm a fyzikální bariéry – některé bakterie se shlukují do biofilmů, které snižují penetraci antibiotik.

Tyto mechanismy jsou často podporovány nadměrným nebo nesprávným používáním antibiotik, například samoléčbou, nedokončením léčebného cyklu nebo použitím antibiotik při virových infekcích.

Aktuální epidemiologická situace

V ČR i Evropě roste počet rezistentních bakterií, zejména Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae a Staphylococcus aureus.

  • Podle ECDC je zvýšený výskyt rezistence u gramnegativních bakterií, které jsou častou příčinou močových infekcí a septických stavů.

  • V nemocnicích se stále častěji vyskytují kmeny rezistentní na více antibiotik současně (tzv. multidrug-resistant bacteria – MDR), což komplikuje léčbu.

  • CDC upozorňuje, že některé běžně používané antibiotika již nejsou účinná proti určitým infekcím a v komunitě se objevují první případy těžko léčitelných infekcí.

Epidemiologická data ukazují, že rezistence není jen problém nemocnic, ale celé společnosti. Rezistence se šíří mezi lidmi, zvířaty a životním prostředím, což komplikuje prevenci.

Dopady na pacienty a zdravotní systém

AMR zvyšuje:

  • Délku hospitalizace pacientů.

  • Riziko komplikací a úmrtí.

  • Náklady na zdravotní péči.

  • Omezení možností moderní medicíny, například při chirurgických zákrocích, transplantacích nebo chemoterapii, kde antibiotická prevence hraje klíčovou roli.

Pro pacienty to znamená, že běžná infekce, která byla před desetiletím snadno léčitelná, se může stát život ohrožující.

Strategie prevence a řešení

  1. Racionální preskripce antibiotik (Antibiotic Stewardship)
    Lékaři musí předepisovat antibiotika pouze v případě skutečné bakteriální infekce, dodržovat správnou dávku a délku léčby.

  2. Veřejná osvěta
    Pacienti by měli vědět, že antibiotika nejsou účinná proti virovým infekcím a že je nutné dodržovat předepsanou léčbu.

  3. Vývoj nových antibiotik a alternativ
    Klinické studie testují nové molekuly, kombinace antibiotik a alternativní přístupy, například bakteriofágy nebo imunoterapii.

  4. Kontrola infekcí v nemocnicích
    Standardizované protokoly hygieny a izolace pacientů s MDR bakteriemi pomáhají omezit šíření.

  5. Globální strategie a spolupráce
    Podle WHO je koordinace mezi státy, nemocnicemi a farmaceutickým průmyslem zásadní pro zvládnutí AMR.

Praktické tipy pro veřejnost a zdravotníky

  • Nepoužívejte antibiotika bez lékařského předpisu.

  • Dokončete celý antibiotický cyklus, i když se cítíte lépe.

  • Udržujte správnou hygienu a očkování, aby se snížilo riziko infekcí.

  • V nemocnicích dodržujte protokoly pro prevenci šíření rezistentních bakterií.

AMR je komplexní globální problém, který ovlivňuje každého. Bez koordinované prevence a odpovědného přístupu k antibiotikům bude stoupat počet nebezpečných rezistentních infekcí. Kombinace vzdělávání, správného předepisování a výzkumu nových terapií je nezbytná pro ochranu zdraví populace.

Použité zdroje

  1. https://www.ecdc.europa.eu/en/antimicrobial-resistance
  2. https://www.cdc.gov/antimicrobial-resistance/data-research/threats/?CDC_AAref_Val=https://www.cdc.gov/drugresistance/biggest-threats.html
  3. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/antimicrobial-resistance
České zdravotnictví

Mladí si navzájem sdílejí antidepresiva a další léky, upozornily…

  • 10 října, 202513 října, 2025
  • by budskap

Společnost se opírá o data, podle kterých je v dobré psychické pohodě jen 46 procent šestnáctiletých. U dívek je to pouze 33 procent. Souvisí to kromě jiného s digitálními technologiemi, kdy mladí obsah na sociálních sítích vnímají jako normu, kterou mají naplňovat. Někteří se pak uchylují k psychofarmakům.

Podle studie HBSC 2024 užilo 13,4 procenta šestnáctiletých někdy v životě léky na uklidnění nebo spaní na doporučení lékaře a 7,1 procenta má zkušenost s antidepresivy, častěji dívky. Více než každý čtvrtý dospívající také někdy zneužil psychoaktivní léky, často i v kombinaci s alkoholem. U dívek se podíl těch, které opakovaně zneužívaly léky, od roku 2019 téměř ztrojnásobil.

Nejmladším dětem, které mají s psychofarmaky zkušenost, je 12 let. „Často se k nim dostanou tak, že je vezmou svým rodičům. Tento jev odráží širší trend ve společnosti, kdy se děti samoléčí,“ uvedla Romana Vašátková, která má v Podaných rukou na starosti služby zaměřené na děti a dospívající.

Experti upozorňují, že česká dětská psychiatrie je dlouhodobě poddimenzovaná a rodiče i děti narážejí na nedostatek kapacit a roztříštěnost služeb. „Setkáváme se s nespokojeností rodičů. Nejen, že kvůli zahlcení čekají pacienti na první kontakt běžně půl roku, ale pro nedostatek času psychiatři děti či mladistvé pouze krátce vyslechnou a následně jim předepíšou léky. Mezi mladými proto koluje vysoké množství psychofarmak, která si následně vyměňují. Přitom se jedná o léky předepsané konkrétnímu pacientovi na míru. V lepším případě jinému dítěti nebudou fungovat, v horším na něj mohou mít i negativní vliv. Výjimkou není ani závislost,“ uvedl vedoucí Centra prevence v Brně Společnosti Podané ruce Michal Škerle.

Za klíčové Podané ruce považují především posílení dostupnosti odborné péče, ale i zvyšování informovanosti, destigmatizaci psychických potíží a prevenci, aby dospívající měli bezpečný prostor sdílet své problémy a včas hledat řešení.

Aktuálně

COVID-19 a dlouhodobé následky – Co říkají nejnovější studie

  • 10 října, 202513 října, 2025
  • by budskap

Long COVID se stal důležitou součástí péče o pacienty po prodělané infekci COVID-19. Tento článek shrnuje aktuální vědecké poznatky o jeho projevech, mechanismech a možnostech léčby, založené na důvěryhodných zdrojích.

Pandemie COVID-19 neovlivnila pouze akutní zdravotní stav pacientů, ale u mnoha lidí přetrvávají symptomy i po odeznění infekce. Tento stav, označovaný jako long COVID nebo post-COVID-19 condition, zahrnuje široké spektrum potíží, od chronické únavy, přes dechové obtíže, až po kognitivní poruchy, tzv. “brain fog”. Podle WHO postihuje long COVID až 30 % pacientů po prodělané infekci.

Long COVID není jen otázkou fyzického zdraví. Je spojen s narušením každodenního života, pracovních schopností a kvality života. Proto je jeho včasná identifikace a správná péče zásadní.

Příznaky a prevalenční údaje

Pacienti s long COVID mohou pociťovat vytrvalou únavu, svalovou slabost, dušnost, poruchy spánku a koncentrace, bolesti kloubů a zvýšenou náchylnost k infekcím. Epidemiologická data ukazují, že častěji postihuje ženy, starší osoby a ty, kteří prodělali závažný průběh COVID-19.

Významným aspektem je, že symptomy mohou přetrvávat měsíce a v některých případech dokonce více než rok. Studie na vzorcích pacientů z USA a Evropy ukazují, že přibližně 10–30 % nemocných s potvrzenou infekcí SARS-CoV-2 vykazuje dlouhodobé následky.

Mechanismy a rizikové faktory

Výzkum naznačuje, že long COVID je způsoben kombinací virové přítomnosti, imunitní dysregulace a mikrozánětlivých procesů v těle. Přetrvávající zánět může ovlivňovat metabolismus, funkci nervového systému i svalovou sílu. Mezi rizikové faktory patří závažný průběh akutního onemocnění, starší věk, komorbidity a genetické predispozice.

Léčba a rehabilitace

Léčba long COVID je především symptomatická. Důležitou součástí je multidisciplinární péče, která kombinuje fyzioterapii, psychologickou podporu, rehabilitační cvičení a, v některých případech, farmakoterapii. Klinické studie ukazují, že cílené programy rehabilitace zlepšují fyzickou výkonnost a kvalitu života pacientů.

WHO a CDC doporučují pravidelné sledování pacientů s long COVID a využití standardizovaných protokolů pro hodnocení symptomů a funkční schopnosti.

Long COVID je závažný fenomén, který vyžaduje včasnou identifikaci, multidisciplinární péči a dlouhodobé sledování. Včasná rehabilitace a podpora pacientů mohou významně zmírnit dopady na jejich každodenní život.

Doporučené články

Umělá inteligence v medicíně 2025: Revoluce v diagnostice a…

  • 9 října, 202513 října, 2025
  • by budskap

Umělá inteligence (AI) se v roce 2025 stal neodmyslitelnou součástí moderního zdravotnictví, transformujíc způsob, jakým diagnostikujeme, léčíme a pečujeme o pacienty. Podle aktuálních dat Evropské komise představuje AI zásadní sílu, která mění nejen efektivitu zdravotní péče, ale i její dostupnost a ekonomickou udržitelnost.

Současné aplikace AI v klinické praxi

AI technologie dnes umožňují významně přesnější diagnostiku než tradiční metody. V oblasti onkologie dokáží AI systémy identifikovat časné známky rakoviny prsu při mamografickém screeningu s pozoruhodnou přesností, která často překračuje schopnosti lidských radiologů. Podobně v intenzivní péči jsou AI systémy schopny predikovat vznik sepse několik hodin před klinickými příznaky, což umožňuje včasnou intervenci a zachraňuje životy.

V oblasti farmaceutického výzkumu AI akceleruje celý životní cyklus léků – od objevování a vývoje přes hodnocení až po schvalování a farmakovigilanci. AI pomáhá identifikovat cíle pro léčbu, optimalizuje design léčiv a ulehčuje vývoj personalizované medicíny.

Ekonomické dopady a efektivita

Implementace AI v zdravotnictví přináší významné ekonomické výhody. AI může efektivně alokovat zdravotnické zdroje prostřednictvím prediktivního modelování, které předpovídá přijetí pacientů a optimalizuje využití nemocničních lůžek, personálu a vybavení. Automatizace administrativních úkolů, jako je plánování pacientů a správa elektronických zdravotních záznamů, osvobozuje zdravotnické pracovníky pro zaměření na přímou péči o pacienty.

Výzvy a regulace v ČR

České zdravotnictví stojí před výzvou integrace AI do běžné praxe. Klíčové překážky zahrnují otázky ochrany dat, komplexnost interpretace dat a potřebu rozšíření genomické gramotnosti mezi zdravotnickými pracovníky. Evropská komise očekává dokončení kodexu praxe pro poskytovatele obecných AI modelů do dubna 2025, což vytvoří regulatorní prostředí podporující AI inovace v medicíně.

Budoucnost AI v české medicíně

Do roku 2030 se očekává, že AI bude standardní součástí zdravotní péče. Prediktivní analýza bude schopna identifikovat vzorce a trendy, umožňující včasné intervence a prevenci. AI bude hrát klíčovou roli při řízení epidemií analýzou různorodých datových sad, což umožní včasné a cílené reakce veřejného zdraví.

Pro úspěšnou implementaci je důležité zaměřit se na etické aspekty AI, zajištění spravedlivého přístupu k technologiím a ochranu soukromí pacientů. Pouze s odpovědným přístupem může AI skutečně zlepšit zdravotní péči pro všechny pacienty.

Zdroje

  • https://health.ec.europa.eu/ehealth-digital-health-and-care/artificial-intelligence-healthcare_en
  • https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11981433/
  • https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11988385/

Stránkování příspěvků

1 2 3 … 59

Kalendář akcí

Září

Říjen 2025

Listopad
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
27
28
29
30
31
1
2
Událost pro Říjen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
3
4
5
6
7
8
9
Událost pro Listopad

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
10
11
12
13
14
15
16
Událost pro Listopad

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
17
18
19
20
21
22
23
Událost pro Listopad

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
24
25
26
27
28
29
30
Událost pro Listopad

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
1
2
3
4
5
6
7

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS