Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Jihočeští hygienici zaznamenali dvakrát více případů lymské boreliózy než…

  • 8 června, 202612 června, 2026
  • by budskap

„U lymeské boreliózy aktuálně evidujeme od začátku roku 228 nahlášených a potvrzených případů, což je o 115 více než vloni v tomto období, kdy jsme jich měli 113. V posledních letech jsme v případě lymeské boreliózy zaznamenali vůbec nejvyšší výskyty za poslední roky, kdy bylo v kraji potvrzeno v roce 2022 celkem 529 případů, v roce 2023 celkem 518, v roce 2024 to bylo 613 případů a vloni 1000 případů. Statistické zvýšení počtu evidovaných případů v posledních letech je dáno i elektronizací systému hlášení, které výrazně zpřesnilo hlášená data z terénu,“ uvedla ředitelka jihočeské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.

Dodala, že v kraji je zatím letos potvrzeno devět případů klíšťové encefalitidy. Je to méně než loni, kdy bylo ve stejném období na jihu Čech registrováno 14 pacientů.

Lymská borelióza je bakteriální onemocnění, asi pětkrát častější než klíšťová encefalitida, protože přítomnost borrelií vykazuje v ohniscích až deset procent populace klíšťat. Borelióza může způsobit potíže s klouby nebo se srdcem. Léčí se antibiotiky. Proti lymské borelióze zatím ve středoevropských podmínkách neexistuje očkování.

Klíšťová encefalitida je nehnisavý zánět mozkových blan nebo mozku. Léčba onemocnění není známa, léčí se pouze příznaky. V první fázi se objevuje zvýšená teplota, únava, bolesti hlavy a svalstva a malátnost. Po částečné úlevě ve druhé fázi nastupují velké bolesti hlavy, závratě, malátnost a vysoké teploty. U některých pacientů je průběh onemocnění velmi vážný, infekce může skončit i smrtí.

 

Aktuálně

VZP chce otestovat preventivní program pro lidi s nadváhou…

  • 25 května, 202612 června, 2026
  • by budskap

Na preventivním programu spolupracuje VZP s Centrem onkologické prevence Masarykova onkologického ústavu v Brně. Vybraní lékaři z Jihomoravského kraje vytipují 250 klientů pojišťovny, kterým VZP uhradí 8000 z celkových 10.500 korun ceny programu.

„Půjde o pohybovou aktivitu, nutriční poradenství nebo odvykání kouření,“ popsal Philipp. Po 13 týdnech programu lékaři vyhodnotí, zda u účastníků došlo ke snížení tělesného tuku, zvýšení svalové síly nebo zlepšení flexibility páteře.

Prediabetes je stav, kdy tělo pacienta začíná ztrácet schopnost zpracovávat glukózu, hladina krevního cukru u něj přesahuje normu, ale ještě nedosahuje hodnot typických pro cukrovku druhého typu. Právě rozvoji onemocnění, se kterým se v tuzemsku léčí zejména kvůli nezdravému životnímu stylu přes milion lidí, chce VZP spolu s lékaři zabránit. Často k němu vede špatné stravování nebo malá pohybová aktivita.

Ředitel VZP Ivan Duškov na dotaz ČTK doplnil, že pojišťovna v pilotní fázi uhradí péči i u lidí, u kterých nebude po 13 týdnech viditelné zlepšení. Hlavním cílem je podle něj otestovat, zda má takový program pro klienty přínos, případně odhalit důvody, proč neuspěli. S vyhodnocením programu počítá v únoru 2028.

Podobné programy má podle VZP dalších deset zemí EU. Prevenci pohybem lékaři indikují například také kvůli vysokému krevnímu tlaku, řídnutí kostí, depresi nebo demenci.

Podobně chce VZP ověřit také přínos příspěvků firmám, jejichž zaměstnanci, kteří jsou pojištěnci VZP, se důsledně věnují prevenci. Do programu Zdravá firma se mohou zapojit zaměstnavatelé, u kterých 75 procent zaměstnanců z řad pojištěnců VZP absolvovalo od ledna 2024 preventivní prohlídku u lékaře a 15 procent je očkováno proti chřipce.

Firma získá nárok na příspěvek VZP 500 korun na jednoho takového pojištěnce, využít ho bude možné na vyšetření sluchu, kožních znamének, psychoterapii či adiktologii nebo masáž vsedě v místě zaměstnání. Pojišťovna počítá v pilotním testování od září 2026 do května 2027 s podporou 5000 zaměstnanců.

České zdravotnictví

Novelu o péči o nevyléčitelně nemocné chtějí její tvůrci…

  • 20 května, 202612 června, 2026
  • by budskap

Novelou o zdravotních službách chce skupina 17 senátorů ze čtyř frakcí upravit pravidla paliativní péče. Jejich přesnější vymezení je potřebné s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, uvedl při představení úprav Adam Doležal z Ústavu státu a práva. Podle něj je hlavním cílem stanovit jasná zákonná pravidla pro rozhodování o léčbě s přihlédnutím k přáním pacienta nebo jeho blízkých a sjednotit terminologii.

Výhrady k předloze měly zástupkyně hospiců nebo společností paliativní či geriatrické medicíny, podle nichž by uzákonění pravidel bylo duplicitní s postupy podle dosavadních úprav a metodických pokynů. Obávaly se, že čím více budou konkrétní pravidla obsaženy v zákoně, tím horší to bude pro možnosti individuálního přístupu k jednotlivým pacientům.

Návrh má proto mimo jiné rozšířit definici paliativní péče například jako aktivní soustavné péče o pacienta se život ohrožujícím nebo omezujícím onemocněním. Lékař má podle tvůrců novely povinnost ochraňovat a prodlužovat lidský život vždy, pokud je taková činnost smysluplná. Pokud pacienta nelze udržet při životě, má novela umožnit jeho důstojné umírání a minimalizaci utrpení. Novela rozhodně nezavádí možnost eutanazie, uvedli za předkladatele Doležal i senátorka ANO Věra Procházková.

Novela by měla má uzákonit právo každého pacienta, jehož stav to vyžaduje, na paliativní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Jejím cílem je komplexní léčba zaměřená na pokrytí fyzických, psychických i duchovních potřeb pacienta.

Ošetřujícímu lékaři chtějí dát autoři novely možnost rozhodnout, zda zahájit, nebo nepokračovat v život udržující léčbě, která by mimo jiné nebyla v souladu s cílem péče, nepřinášela by pacientovi žádný užitek, nebo pro něj znamenala nadměrnou zátěž, zbytečné strádání nebo riziko komplikací.

Autoři senátorské novely se při jejím zdůvodnění odvolávali na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle něhož má každý jednotlivec právo rozhodovat o své zdravotní péči. Poukazují i na rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož je právem pacienta informovaně odmítnout jakoukoli léčbu, byť by následky mohly být fatální. Informovaný souhlas i informované odmítnutí jsou vyjádřením ústavně zaručeného práva na nedotknutelnost osoby a její osobní svobody.

Aktuálně

Usnadnit léčbu pacientů se vzácnými onemocněními má propojení nemocnic…

  • 14 května, 202612 června, 2026
  • by budskap

„Choroby jsou tak vzácné, že expertů v Evropě není příliš mnoho,“ řekl vedoucí Centra pro plicní hypertenzi VFN Pavel Jansa. Nemocnice sdílejí informace, případě odesílají pacienty tam, kde mají s onemocněním více zkušeností. „Pacient může cestovat za péčí do jiné země a většinou se dočká nejen velmi kvalitní péče, ale i její úhrady z veřejného zdravotního pojištění,“ dodal.

Evropská referenční síť propojuje poskytovatele zdravotní péče akreditované Evropskou komisí. První myšlenka podle Jansy vznikla v roce 2011, v roce 2017 bylo vytvořeno 24 jednotlivých sítí zaměřených na konkrétní onemocnění. V Česku je jich 17 z 24, nejvíc center pro jednotlivé diagnózy mají Fakultní nemocnice Motol, VFN a Fakultní nemocnice Brno.

V celé evropské síti se v roce 2017 léčilo 161.000 pacientů se vzácnými onemocněními, předloni jich bylo 416.000. „Registry umožňují vytvářet z malých populací populace, které jsou relevantní,“ dodal. V Česku zatím podle Pavly Doležalové z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN komplexní registr pacientů s vzácnými onemocněními není, ale připravuje se.

Známých vzácných onemocnění je více než 8000, další neustále přibývají. Doležalová se soustředí na takzvané autoinflamatorní onemocnění, tedy zánětlivé poruchy způsobené poruchou vrozené imunity způsobené mutacemi genů. „V průběhu deseti let se počet popsaných onemocnění více než zdvojnásobil a tento trend trvá,“ dodala.

Pro pacienty se vzácnými nemocemi je podle odborníků typické, že jim dlouho trvá dobrat se ke správné diagnóze. „Řada pacientů má za sebou dlouhou cestu od jednoho specialisty ke druhému. Byli třeba i v dětství nařčení z toho, že simulují,“ řekla primářka oční kliniky VFN Marie Vajter. Především u dětí ale může prodleva znamenat výrazné zhoršení zdravotního stavu.

Aktuálně

Finsko změnila klasifikaci nemoci vyvolané hantavirem, v karanténě jsou…

  • 13 května, 202612 června, 2026
  • by budskap

Dvojice finských občanů byla na konci dubna na palubě letadla, kterým z Johannesburgu cestovala osoba infikovaná hantavirem. Finové jsou nyní v domácí izolaci, jejíž délku úřady stanovily na 42 dní. Finská vláda uvedla, že riziko ohrožení veřejnosti je v tuto chvíli velice malé.

Ohnisko nákazy hantavirem je spojeno s výletní lodí MV Hondius, plující pod nizozemskou vlajkou, která zahájila plavbu 1. dubna v argentinském městě Ushuaia. První cestující, 70letý Holanďan, zemřel na palubě 11. dubna. Po necelých dvou týdnech bylo jeho tělo vyloženo na ostrově Svatá Helena, kde vystoupily také tři desítky lidí včetně manželky zesnulého Nizozemce, která 26. dubna zemřela v nemocnici v Johannesburgu. Testy v tamní nemocnici potvrdily, že se jedná o hantavirus.

Na nákazu hantavirem na lodi zemřela 2. května také žena z Německa. Den nato zakotvila loď na Kapverdských ostrovech, jejichž úřady nepovolily vylodění pasažérů s tím, že nemají dostatečné zdravotnické kapacity. Později bylo vyjednáno, že loď popluje na španělské Kanárské ostrovy, kam dorazila v neděli. Zde z ní úřady evakuovaly zbytek pasažérů a část členů posádky. Plavidlo nyní míří do Rotterdamu, kde se podle agentury AFP očekává v neděli večer a kde projde dezinfekcí.

Hantaviry jsou viry přenášené hlodavci. U pozitivně testovaných z lodi se potvrdil kmen viru nazvaný Andes, který se může přenášet z člověka na člověka. Způsobuje dýchací onemocnění, provázené bolestmi hlavy, závratěmi, horečkou či nevolností. Proti viru zatím neexistuje vakcína.

Aktuálně

Lékařka: Běžně mají lidé osm až deset kožních znamének,…

  • 4 května, 202614 května, 2026
  • by budskap

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) se loni v Česku léčilo s melanomem více než 11.000 lidí. V roce 2024 si diagnózu vyslechlo asi 3400 lidí, 444 zemřelo. „Mortalita mírně narůstá, souvisí to zejména s pozdním záchytem,“ řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Pozdě je podle něj zachycena asi pětina těchto kožních nádorů, přitom při včasné diagnóze je šance na vyléčení podle něj prakticky stoprocentní.

„Projekce do roku 2050 je opravdu hrozivá. Předpokládá se nárůst počtu pacientů o 15 procentních bodů oproti stávajícímu stavu,“ řekl dermatolog Petr Arenberger. Podle něj díky moderní léčbě a včasnému vyšetřování ale bude méně pacientů kvůli rakovině kůže umírat.

Preventivní vyšetření u kožního lékaře pojišťovny nehradí, prohlídka znamének je ale součástí prevence u praktického lékaře. Bezplatné je u dermatologa posouzení znaménka, které už vykazuje nějaký problém. „Vyšetření znamének, pokud je indikováno lékařem, je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění,“ uvedl Arenberger. Na prevenci pojišťovny přispívají zpětně z fondů prevenci těm, kteří si vyšetření sami zaplatí.

Bezplatně je možné nechat si znaménka posoudit na osvětových akcích. Od dnešního dne je v Praze na Václavském náměstí dva dny Stan proti melanomu, poté se akce přesune 11. května do Brna a 14. května do Ostravy. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna pořádá akci Spolu proti melanomu od 11. května, vyšetření bude možné absolvovat v 15 městech.

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) dnes v tiskové zprávě uvedlo, že se tam začíná testovat způsob vyšetřování pomocí telemedicíny, tedy speciálního softwaru. Zapojit by se do něj měli praktičtí lékaři, snímky pak vyhodnotí dermatolog. V pilotním projektu se zaměří na lidi starší 50 let se světlou kůží, kteří neměli kontrolu znamének v posledním roce.

„Praktický lékař je pro většinu pacientů prvním kontaktem se zdravotním systémem. Zapojením primární péče do časného záchytu kožních nádorů můžeme výrazně zvýšit šanci na jejich odhalení v raném stadiu,“ uvedl v tiskové zprávě MZd Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra.

Arenberger varoval, že v případě použití moderních přístrojů, které posuzují snímky znamének, je třeba i pohled kožního lékaře. „Systémy jsou nastavené velmi citlivě, asi ve 30 procentech případů posílají pacienta na vyříznutí zbytečně. Měl by to vždy posoudit i dermatolog,“ dodal.

Prevencí je podle lékařů nevystavování se zbytečně slunečnímu záření. Pro zajištění dostatku slunce pro produkci vitaminu D stačí podle Arenbergerové i 15 minut, kdy má člověk odkrytý jen obličej a ruce. Za základ považují lékaři krém s ochranným faktorem. „Chceme doplnit ke krémové protekci, kterou všichni znají, i protekci režimovou,“ dodal Arenberger s tím, že přes poledne by lidé na slunce vůbec vycházet neměli. Doporučuje také doplnit krémy lehkým oblečením a kloboukem.

Aktuálně

Transplantace dělohy je výjimečný zákrok, v ČR se jich…

  • 29 dubna, 202614 května, 2026
  • by budskap

Transplantace dělohy je poměrně nový zákrok, poprvé se o ni pokusili na přelomu tisíciletí v Saúdské Arábii, zákrok však nedopadl úspěšně. V roce 2011 provedli obdobný zákrok v Turecku a pacientka otěhotněla, v prvním trimestru ale potratila. Úspěšnější byli lékaři ve švédském Göteborgu o rok později, ve Švédsku se v září 2014 poprvé podařilo ženě s transplantovanou dělohou donosit dítě. Také v České republice porodilo už několik žen, v srpnu 2019 se dokonce narodilo dítě matce s transplantovanou dělohou od zemřelé dárkyně.

Aktuálně

Robotický sál v Městské nemocnici Ostrava umožní šetrnější a…

  • 23 dubna, 202614 května, 2026
  • by budskap

Sál vznikl rekonstrukcí nevyužívaného bývalého oddělení ARO v pavilonu E4. „Pro nemocnici má robotický sál a robot da Vinci obrovský význam, co se týče rozvoje chirurgické operativy. Budou se tady střídat čtyři odbornosti. Je to především urologické oddělení, potom je to chirurgické oddělení, ORL a samozřejmě gynekologická chirurgie. Pracoviště bude vytížené pět dní v týdnu,“ řekl ředitel MNO Petr Uhlig.

Robotický systém podle něj umožní například daleko preciznější přístup v chirurgii břicha. Lékař ovládá nástroje z konzole s detailním trojrozměrným obrazem operačního pole, ramena lze ovládat s maximální přesností.

„Nazval bych to jiný vesmír. Byli jsme zvyklí na laparoskopickou operativu, která je ve videozobrazení, to znamená, že vidíme podobný obraz jako v televizi. Nevidíme tam tu třetí rovinu,“ řekl primář urologie Rostislav Kuldan. U robotického systému je podle něj vidět velký rozdíl například při šití.

„U robotické operativy máte krásný precizní 3D obraz. To znamená, že vidíte všechny detaily a díky flexibilnímu konci ramene dokážete vlastně v jakémkoliv malém prostoru preparovat nebo zašít tkáň bez jakýchkoliv problémů. Oproti laparoskopii je to obrovský posun,“ řekl Kuldan, který v MNO vedl první robotickou operaci.

Uvedl, že výkony v robotickém sále jsou o polovinu kratší než dosud. Doba hospitalizace se zkracuje zhruba na třetinu a kratší je i doba rekonvalescence. „Pacienti vlastně už druhý den po operaci prakticky nemají žádné potíže,“ řekl primář.

Ředitel řekl, že pro práci v sále je potřeba sedm, osm lidí. „Je potřeba operatéra, který stojí za konzolí, pak je to samozřejmě jeho asistent, instrumentářka, jedna až dvě podle typu výkonu. Pak je to anesteziolog, anesteziologická sestra, eventuálně nějaký pomocný ošetřovatelský personál,“ řekl Uhlig.

Dodavatelem technologie byla společnost Synektik, která vyhrála veřejnou zakázku. Jedná se o pátého robota v Moravskoslezském kraji, MNO má nejmodernější variantu.

Aktuálně

Zlínská nemocnice nabídne semináře o péči o nemocné v…

  • 16 dubna, 202614 května, 2026
  • by budskap

Na seminářích pracují se zájemci zdravotní sestry i rehabilitační a sociální pracovnice. „Lidé vždy nejvíce oceňují praktické ukázky polohování, hygieny u imobilního pacienta, úpravy lůžka, výměny plen, ukázky podávání stravy a podobně,“ uvedla vrchní sestra gerontologického oddělení Edita Habartová.

V minulosti byl o semináře zájem, kvůli rekonstrukci prostor je však nemocnice musela přerušit. „Věřím, že to lidé uvítají, protože příbuzní, kteří se chtějí o nemocného doma postarat, často tápou v začátcích péče. Nejsou si jistí, jestli vše dělají dobře, bojí se, aby neublížili svým blízkým nebo sobě,“ uvedla Habartová.

Seminářů se účastní zájemci různého věku, kteří pečují o svého blízkého. „Někdy se jedná o dospělé děti nebo vnuky, ale přicházejí i neteře, synovci, občas také dospělá pravnoučata,“ uvedla Habartová.

Letošní semináře budou 13. května, 17. června, 16. září, 21. října a 25. listopadu. Zájemci se nemusí přihlašovat předem.

 

České zdravotnictví

Lékaři v Motole operovali 21měsíční dívku s epilepsií, odpojili…

  • 15 dubna, 202614 května, 2026
  • by budskap

Záchvaty se u dítěte objevily v kojeneckém věku, postupně se zhoršovaly a nedařilo se je dlouhodobě zvládnout léky. Časté a nekontrolované záchvaty podle odborníků u takto malých dětí představují vážné riziko pro vývoj mozku i celkový psychomotorický vývoj.

Dosud lékaři často v podobné situaci volili radikální chirurgické řešení, například rozsáhlé odstranění části mozkové tkáně nebo takzvanou hemisferotomii, tedy odpojení celé jedné mozkové hemisféry. Takový výkon však téměř vždy vede k trvalému ochrnutí poloviny těla.

Lékaři FNMH loni zvolili šetrnější postup, při němž odpojili pouze zadní část mozkové hemisféry, takzvanou zadní diskonekci. „Cílem tohoto typu operace není odstranění mozkové tkáně, ale přerušení patologických nervových spojů, které záchvaty vyvolávají. Díky tomu můžeme zachovat co nejvíce mozkových funkcí,“ řekl vedoucí Centra epilepsie Motol Pavel Kršek.

Téměř rok po operaci je dívenka podle lékařů zcela bez epileptických záchvatů, nemá žádné závažné neurologické následky a její psychomotorický vývoj pokračuje normálně. Lékaři navíc postupně vysazují protizáchvatovou léčbu.

„Jednou z nejkrásnějších a nejvýraznějších změn po operaci bylo, že se naše dcera začala smát. Do té doby to byl velmi vzácný jev. Je krásné sledovat, že i přesto všechno, co si zažila, tak se dobře vyvíjí a věříme, že v budoucnu bude žít stejně kvalitní život jako její vrstevníci,“ uvedla v tiskové zprávě nemocnice maminka malé pacientky.

Epilepsie patří mezi nejčastější neurologická onemocnění u dětí, část z nich ale nereaguje na léčbu léky. Loni nemocnice uvedla, že za 25 let operovali tamní lékaři více než 500 dětí z ČR a Slovenska, v posledních letech kolem 40 ročně. Po operaci je více než 80 procent z nich bez záchvatů, často nemusí užívat ani léky.

Epilepsie může být vrozená, může se ale objevit kdykoli během života. Onemocnění mozku může vyvolat úraz, stres, vyčerpání či operace. Příznaky mohou být kromě záchvatů s křečemi a poruchami vědomí také mravenčení, zrakové vjemy či výpadky, sluchové nebo čichové halucinace nebo závratě.

Většina pacientů se úspěšně léčí léky antiepileptiky, dodržováním správné životosprávy, malé procento operativně. Ze zhruba 240.000 léčených měla asi třetina alespoň jeden záchvat v posledních pěti letech.

Stránkování příspěvků

1 2 3 … 63

Kalendář akcí

Duben

Květen 2026

Červen
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
1
2
3
4
5
6
7
Událost pro Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
8
9
10
11
12
13
14
Událost pro Červen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
15
16
17
18
19
20
21
Událost pro Červen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
22
23
24
25
26
27
28
Událost pro Červen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
29
30
1
2
3
4
5
Událost pro Červen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červenec

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červenec

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červenec

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Červenec

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS