MedNews.cz

Čtyři moravské nemocnice spojí síly v péči o lidi s nádory míchy…

30 dubna, 2024
by budskap

Nádorů mozku a míchy přibývá, v Česku se každoročně s touto diagnózou léčí přes 3500 pacientů. Přibližně polovina nádorů je přitom zhoubných a u pacientů je nutná rychlá diagnostika a léčba. “Řekněme, že v 90 procentech případů ji i nadále poskytne rajónní pracoviště nemocného, ale spojením našich čtyř zařízení jej budeme schopni poslat tam, kde bude aktuálně volnější kapacita,” uvedl jeden z přínosů centra přednosta Neurochirurgické kliniky FNO Radim Lipina.

Konkrétní léčebné možnosti u každého pacienta budou odborníci z jednotlivých nemocnic jednou týdně probírat na společných seminářích. “Domluvíme se, kde bude pacient operovaný a kde bude probíhat následná onkologická léčba. Ten léčebný postup chceme unifikovat tak, aby byl standardní a co nejlepší pro pacienta,” řekl primář Neurochirurgie MNO Róbert Kroupa.

Pacienti, kteří navštíví jakékoliv ze čtyř zdravotnických zařízení nově vzniklého centra, budou směřováni na pracoviště, které má v danou chvíli možnost poskytnout péči na nejvyšší úrovni. Inspirací pro spolupráci onkologů byl nizozemský model. V Amsterdamu takto spolupracuje na onkologické péči pět nemocnic.

“A to přesto, že každá ta nemocnice v různých čtvrtích má svoje partikulární zájmy. Jsem hluboce přesvědčen, že pokud se nám něco podobného podaří na úrovní regionální, tak můžeme dosáhnout vynikajících výsledků. Kromě toho, že významně zlepšíme péči o pacienty, tak posuneme i náš vědecko-výzkumný potenciál,” řekl náměstek ředitele FNO pro vědu, výzkum a výuku a přednosta Kliniky onkologické ve FNO Jakub Cvek.

České zdravotnictví

VZP při úpravě sítě nemocnic zohlední využití lůžek, počty výkonů…

18 dubna, 2024
by budskap

“Důležité je, aby lékaři měli s prováděnými výkony dostatek zkušeností. Dobře se o vás nepostarají tam, kde vidí infarkt jednou za tři neděle, nebo rodí dítě jednou za týden,” řekl Kuba novinářům.

V současné době je k dispozici 47.900 lůžek akutní nemocniční péče, průměrná obložnost je necelých 60 procent. Podle Kabátka je to zhruba deset procent pod průměrem zemí OECD. V oborech, jako jsou lůžková oftalmologie, dermatologie nebo některá dětská oddělení, jsou to však jen nízké desítky procent. Podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Feltla mohou ale vzniknout problémy při vzdělávání lékařů, které je i v těchto oborech navázané na oddělení s daným počtem lůžek.

Na 1000 obyvatel má ČR 6,7 lůžka, průměr OECD je 4,8 lůžka. Německo, které podle Kabátka počítá i lůžka sociální, má 7,8 lůžka, Slovensko 5,7 lůžka, Slovinsko 4,3, Izrael 2,9 a Švédsko dvě lůžka. Průměrná délka hospitalizace přitom dlouhodobě klesá, v roce 2021 činila v ČR 9,8 dne, podle Eurostatu je tak delší pouze v Srbsku. Například v Polsku trvá průměrně 7,3 dne, v Nizozemí 4,3 dne. “Částečně je to dáno úhradovými mechanismy a částečně je to dáno strukturou sítě,” uvedl k délce hospitalizací v ČR Kabátek.

Lůžek dlouhodobé a následné péče, které využívají zejména senioři, je nyní v Česku asi 38.000. Loni podle Českého statistického úřadu žilo v ČR 2,2 milionu lidí starších 65 let, v roce 2050 jich bude již 3,25 milionu. Konkrétní počty lůžek, které by se měly podle VZP převádět z akutních na následná, Kabátek uvádět nechtěl. Podle něj nejde o to, že by se nemocnice rušily. “Neděláme žádnou reformu, nijak plošně nerušíme,” uvedl. Největší bariérou dohod je podle něj nedůvěra poskytovatelů. Nejsložitější debata je tam, kde jsou nemocnice s větším počtem provozovatelů.

Změny se však přesto dotknou menších i velkých nemocnic. Například Karel Kantor, ředitel skupiny Vamed Medittera, která zřizuje některé nemocnice ve Středočeském kraji, na dnešní tiskové konferenci uvedl, že od příštího roku se sloučí nemocnice v Mělníce a Neratovicích. Kabátek jako další příklady doplnil nemocnici v Sušici, kde se akutní péče změní v jednodenní a následnou, nebo nemocnici Šternberk, kde dětské lůžkové oddělení bude dál fungovat jako denní stacionář.

Podle ředitele Feltla mají v pražské Všeobecné fakultní nemocnice v plánu uzavření 105 z 1921 lůžek, polovina z nich je interních. Nová tam naopak budou do budoucna vznikat, například pro neurodegenerativní onemocnění nebo dětskou psychiatrii.

Další nemocnice se základními obory, jejichž fungování by podle Kabátka sice ekonomicky úplně nevycházelo, zůstanou, aby bylo splněno vládní nařízení o dostupnosti zdravotní péče v místě a čase. Podle Kabátka je takových, jejichž provoz pojišťovna zvlášť bonifikuje, celkem šest, například nemocnice v Jeseníku.

České zdravotnictví

Slezská nemocnice Opava odstranila nádor s pomocí magnetického zrna

27 března, 202428 března, 2024
by budskap

Nemocnice má přístroj zapůjčený a testuje jej. Použití metody v České republice už schválil Státní ústav pro kontrolu léčiv. V Opavě dnes takto zdravotnické týmy operovaly dvě ženy. “Pokud technologii vyhodnotíme jako přínosnou, může pak ředitel nemocnice rozhodnout o zakoupení přístroje,” řekl primář.

Dodal, že pomocí jehly se do nádoru zavede magnetické zrno. S jeho pomocí pak sonda o velikosti psacího pera nádor s velkou přesností lokalizuje. Při samotné operaci chirurg odebere méně tkáně. Zákrok je ale dostatečný na to, aby z těla nádor odstranil.

Operace provedl chirurg Jan Žatecký. Podle něj nemocnice momentálně využívá k lokalizaci malých a nenahmatatelných nádorů prsů radioaktivní jódové zrno.

“I tato technologie snížila při operacích objem odebrané tkáně, což je pro pacientky velkou výhodou i z hlediska kosmetického výsledku. Od nové metody lokalizace magnetickým zrnem si slibujeme další zpřesnění, zvláště protože umožňuje operatérovi pomocí detekční sondy zjistit přesnou polohu zrna, a tedy i nádoru,” popsal.

Uvedl, že po dnešních zkušenostech se jemu i dalším operatérům nová technologie zdá jako velmi slibná. “Hlavní výhodou bylo, že nám sonda udává nejen vzdálenost k nádoru, ale určuje i správný směr. U jiných technologií jsme sice viděli vzdálenost, ale mohli jsme mířit špatným směrem,” poznamenal.

Aktuálně

Nemocnice v USA oznámila první úspěšnou transplantaci prasečí ledviny živé…

21 března, 2024
by budskap

Chirurgové čtyřhodinovou transplantaci provedli v sobotu, uvádí prohlášení MGH. Nová ledvina podle lékařů záhy začala vytvářet moč. Orgán byl odebraný z prasete, na němž spolupracovníci nemocnice provedli desítky genetických úprav metodou CRISPR s cílem zlepšit kompatibilitu s člověkem.

Experiment navazuje na roky pokroku v oboru xenotransplantace, jak je označovaná snaha nahrazovat nefunkční lidské orgány těmi zvířecími. Po desetiletí koncept nefungoval, neboť lidský organismus zvířecí tkáň odmítal, napsala agentura AP, v posledních letech se však lékařům podařilo pacientům transplantovat prasečí srdce. Dva muži, kteří jej v USA dostali loni a předloni, ovšem zemřeli do několika týdnů.

“Úspěch této transplantace je vyvrcholením úsilí tisíců vědců a lékařů trvajícího několik desetiletí,” uvedl v tiskové zprávě jeden z lídrů projektu MGH Tatsuo Kawai. “Je nám ctí, že jsme při tomto milníku sehráli významnou roli. Doufáme, že tento přístup k transplantacím nabídne záblesk naděje milionům pacientů po celém světě, kteří trpí na selhání ledvin,” dodal.

Nemocnice také vyzdvihuje odvahu pacienta Richarda Slaymana, který si nechal orgán voperovat. Muž se mnoho let potýkal s cukrovkou a na konci roku 2018 dostal novou ledvinu od zesnulého dárce. Po necelých pěti letech ale transplantovaná ledvina začala selhávat a Slayman musel znovu začít chodit na dialýzu, což je procedura, při níž je uměle nahrazována funkce ledvin.

Pokud by se z transplantací ledvin z geneticky upravených zvířat stala běžná praxe, dialýza by se mohla stát přežitkem, řekl NYT další člen týmu MGH Leonardo Riella. Na dialýzu musí v USA chodit přes 800.000 lidí a více než 100.000 jich v zemi čeká na transplantaci ledviny. Každý rok tisíce takovýchto pacientů umírají.

Děti a mateřství

Rodinám s vážně nemocnými dětmi budou nově pomáhat koordinátoři péče

13 března, 2024
by budskap

“Cílem pilotního projektu je získat dostatečné množství relevantních dat o benefitech této nové služby a dále ověřit a správně nastavit principy a zásady fungování Koordinátora péče jak v prostředí zdravotnických zařízení, tak v prostředí sociálních a komunitních služeb,” píše se v tiskové zprávě. Kromě tří nemocnic jsou do něj zapojení také při poskytovatelé sociálních služeb, kteří rodinám pomáhají.

Koordinátor bude rodinám pomáhat s orientací v systému péče, bude zajišťovat komunikaci mezi rodinou a odborníky, plánovat veškerou potřebnou a dostupnou péči o dítě. “V systému chybí větší koordinace a je v něm velký prostor pro výraznější podporu rodin. Chceme, aby každá rodina, která musí pečovat o dítě s vážnou diagnózou, dostala profesionální a plně individuální podporu zahrnující komplexní péči nejen o dítě, ale i veškeré potřeby rodiny,” uvedla členka koordinačního týmu pro zavedení koncepce řešící péči o tyto rodiny Jitka Bartlová, ředitelka Společnosti pro ranou péči.

Do tvorby koncepce bylo zapojeno v roce 2021 dvacet odborných společností a jiných organizací. Jejím cílem je, aby každé dítě s paliativními potřebami a jeho rodina dostali individualizovanou a profesionální podporu, která pokryje zdravotní, sociální a další důležité potřeby dítěte a jeho rodiny.

Podle odhadů Českého statistického úřadu (ČSÚ) žije v ČR zhruba 120.000 dětí do 15 let se zdravotním postižením různé závažnosti, což je zhruba sedm procent všech dětí. Podle odborníků reálně využívá služby rané péče asi 900 rodin, využilo by jí však ještě asi o pětinu víc. Více než 60 procent poskytovatelů této služby vede pro zájemce pořadníky.

Domácí péče má podle odborníků desetinové náklady proti umístění v ústavech, kterou odhadují na 70.000 až 100.000 korun za měsíc. Dřívější nasazení služeb rané péče přitom podle nich může zdravotní stav postiženého dítěte zlepšit a podpořit jeho vývoj tak, aby dosáhlo svého maximálního potenciálu.

Podle dřívějšího vyjádření zástupců ministerstev zdravotnictví a sociálních věcí se připravují legislativní změny, které by mohly pomoci. Připravované novely mají podporovat ambulantní a terénní služby před ústavními. Zabývat se mají dostupností potřebných sociálních služeb v místě a jejich finanční dostupností pro uživatele.

České zdravotnictví

Uherskohradišťská nemocnice má nový přístroj, využívá se při léčbě rakoviny…

12 března, 202428 března, 2024
by budskap

“Sentinelová uzlina je první lymfatická (mízní) uzlina, do které se šíří rakovinné buňky z nádoru. Odstranění a vyšetření sentinelové uzliny pomáhá chirurgům zjistit, zda se rakovina rozšířila do lymfatického systému, a stanovit tím rozsah postižení. V případě, že je sentinelová uzlina v pořádku, není nutné odstraňovat všechny další spádové uzliny. Vyšetření má tak klíčový význam k určení další léčby,” uvedl primář chirurgického oddělení Peter Galvánek.

Přístroj stál téměř milion korun. Skládá se z univerzální počítačové ovládací jednotky s dotykovou obrazovkou a bezdrátové detekční sondy. “Pacientovi se do podkoží v místě nádoru aplikuje bezpečná radioaktivní látka, která se lymfatickými cestami šíří do sentinelové uzliny. Uzlinu pak chirurg může lokalizovat pomocí detekční gama sondy, která reaguje na aplikované radiofarmakum,” uvedla mluvčí.

“Proti původnímu staršímu typu je novinka v podobě moderního přístroje významným přínosem, a to především z důvodu zkvalitnění vyhledávání uzliny pro naše pacienty. Díky přesnějšímu a šetrnějšímu určení sentinelové uzliny se snižuje riziko komplikací a zlepšuje se prognóza u pacientů,” uvedla lékařka Pavla Kavalcová. “K jeho dalším přednostem patří určení přesného umístění radioaktivního zrna, které se před operací zavádí do drobných ‘neviditelných’ nádorů pod ultrazvukem,” uvedla lékařka.

“Chirurgické oddělení se používáním nového přístroje zařadilo mezi pracoviště, které nabízí v léčbě nádorového onemocnění prsu nejmodernější postupy. Onkochirurgická ambulance pro nádorové onemocnění prsu je v Uherskohradišťské nemocnici v provozu vždy v úterý v čase 13:00 až 15:00. Každý případ posuzuje mamární komise, která hodnotí všechny nálezy a navrhuje optimální možný postup pro konkrétního pacienta,” uvedla mluvčí. Termín dostanou pacienti, z převážené většiny pacientky, v rozmezí od dvou týdnů do jednoho měsíce.

České zdravotnictví

Zlepšit ozařování pacientů s nádory v lebce by mohlo české zařízení

6 března, 202428 března, 2024
by budskap

“Jsou to změny polohy v řádu několika milimetrů. Velmi nás zajímají i oblasti, kde naopak k pohybu nedochází vůbec, případně jsou menší než se v současnosti předpokládá,” uvedla Mária Martišíková z Německého centra pro výzkum rakoviny. Umožní to podle ní zmenšit ozářený objem tkáně. “Tím ušetříme zdravou tkáň a redukujeme nežádoucí účinky radioterapie. Také budeme moci aplikovat vyšší dávky záření do nádoru. Dávka do zdravé tkáně se totiž bude držet pod akceptovatelnou hranicí,” dodala.

Primář oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce, kde se nádorům hlavy věnují, Roman Liščák na dotaz ČTK uvedl, že novinka bude vhodná pro ty případy, kdy se používá takzvaná francionovaná radioterapie, která může trvat několik týdnů, a může se při ní i zmenšit nádor. Proto by pak bylo možné plány ozařování na základě výsledků z nového přístroje upravovat.

Nemocnice Na Homolce má pro léčbu nádorů mozku takzvaný gama nůž, tedy přístroj podávající vysokou dávku ionizujícího záření s přesností na jeden milimetr. “U gama nože díky zonálnímu efektu, který přístroj nabízí, provádíme léčbu v jedné dávce v průběhu několika minut, proto změny anatomických poměrů v průběhu léčby jsou vyloučené,” řekl Liščák.

Na podzim 2023 zahájili odborníci v Německu klinickou studii InViMo. Soustředí se na pacienty s nádorem v blízkosti spodiny lebeční. Tato oblast je obzvlášť těžko přístupná pro ozařování kvůli blízkosti kriticky důležitých orgánů jako je mozkový kmen. Při preventivním ozařování okolí nádoru, které má minimalizovat riziko návratu onemocnění, se podle Martišíkové poškodí okolní tkáň, oční nerv nebo i paměť.

Pacient, který se chystá na několikatýdenní sérii ozařování ionty, musí nejprve podstoupit počítačovou tomografii (CT). Vzniklý CT snímek vnitřku jeho hlavy lékaři používají jako takzvanou mapu, podle které na nádor cílí iontové částice. Umístění nádoru se ale může s postupem času proměňovat. Třeba vinou otoků, zmenšení tumoru nebo jen kvůli infekci, která způsobila naplnění dutin hlenem.

S navigací uvnitř hlavy by mohlo pomoct nové zařízení, které zachytává takzvané sekundární částice. Tedy ty, které po průchodu pacientem vylétávají ven. “Naše kamery umí zaregistrovat každou jednotlivou nabitou částici sekundárního záření, které po průchodu iontů vylétává z těla pacienta. Je to jako dívat se na koule rozražené kulečníkovým úderem,” řekl Lukáš Marek z Advacam. Pokud se částice odráží očekávaně podle snímku z CT, je jisté, že lékař míří správně. V opačném případě to značí, že mapa neplatí a léčbu je potřeba přeplánovat.

Aktuálně

V bývalé opočenské nemocnici vznikne centrum ambulantní pediatrie

5 března, 2024
by budskap

“Letos vznikne první nová ordinace praktického lékaře, a to v dolní části areálu nákladem 3,5 milionu korun bez DPH,” řekla Černá.

Tři dětské ordinace jsou v plánu v objektu bývalého bufetu v areálu nemocnice. Tuto investici radnice odhaduje na 17 milionů korun. “Co se týče ordinace pediatrů, tak v září chceme mít projektovou dokumentaci, letos získat stavební povolení, a pokud se podaří sehnat peníze, tak v roce 2025 začít stavět,” řekla Černá.

Ve třítisícovém městě podle ní není zatím problém s nedostatkem pediatrů a praktických lékařů, ale s nedostatkem prostor pro jejich lékařskou praxi. Lékaři často v Opočně působí v soukromých objektech svých starších kolegů lékařů nebo jiných vlastníků, ve kterých nemají jistou budoucnost.

“Například jeden praktický lékař je v areálu nedávno uzavřené střední školy, která je v majetku kraje. Nevíme, jaké má kraj s areálem školy záměr, proto je působení tohoto lékaře nejisté. Máme také pediatričku, která působí v soukromém objektu bývalé paní doktorky, která dosáhla důchodového věku, zatím ji tam nechává ordinovat,” řekla Černá.

Vybudování centra ambulantní pediatrie v areálu bývalé nemocnice by mělo zajistit kapacitu i pro lékaře dětských pacientů z okolních obcí.

“Máme i další prostory, pokud bude zájem, jsme připraveni hledat cestu, jak je upravit tak, aby vyhovovaly požadavkům ambulantních lékařů,” dodala Černá.

Radnice se snaží areál bývalé nemocnice oživit. Už nyní tam funguje chirurgická ambulance či rentgen, ordinaci tam má ortoped. V prostorech pronajatých od města působí i pracoviště klinické biochemie a diagnostiky náchodské krajské nemocnice. Je tam krajská léčebna dlouhodobě nemocných. Další prostory jsou využívány jako provozovny drobných služeb, například fotoateliér, šatník pro pěstounské rodiny či technické služby města.

Areál bývalé opočenské nemocnice je v centru města. Původně patřila kraji, který ji pro ztrátovost v roce 2010 uzavřel. Zrušení zařízení vyvolalo nesouhlas mezi obyvateli Opočna a přilehlých obcí. Nejbližší nemocnice je v Rychnově nad Kněžnou a Náchodě. V roce 2013 kraj nemocnici daroval městu, které pro ni hledalo využití. V roce 2019 se bývalá chirurgie a porodnice vrátily do majetku kraje, jejich přestavbou v letech 2020 až 2022 vznikl za více než 100 milionů korun domov pro seniory a alzheimercentrum, investorem byl kraj. Zařízení s kapacitou 47 lůžek provozuje město Opočno a Dobruška prostřednictvím společně založené společnosti Domov F. A. Skuherského.

České zdravotnictví

Asociace: Kultivace sítě nemocnic je nezbytná, neznáme ale podmínky…

1 března, 20241 března, 2024
by budskap

“České nemocniční zdravotnictví vstupuje do etapy charakterizované rostoucím selekčním tlakem zdravotních pojišťoven na redukci či alespoň restrukturalizaci nemocnic, v lepším případě na racionalizaci služeb,” uvedla asociace. Podle dřívějších vyjádření například ředitele největší zdravotní pojišťovny Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka by se některé nemocnice mohly místo akutní péče více zaměřit na jednodenní, následnou a dlouhodobou péči, kterou potřebují zejména senioři.

Asociace předpokládá, že tento tlak se bude týkat zejména malých nemocnic a zdravotní pojišťovny ho budou chtít promítnout do rámcových smluv, které budou letos s nemocnicemi uzavírat na roky 2025 až 2029. “Myslíme si, že problém transformace nemocnic nespočívá v neochotě managementů nebo jejich vlastníků ji uskutečnit, ale v neznalosti pravidel a podmínek, za jakých proběhne,” doplnila.

Veřejné zdravotní pojištění letos hospodaří s více než 500 miliardami korun, polovina z nich jde do nemocnic. V ČR jich je asi 150, 12 největších zřizuje stát a další menší řídí většinou kraje, města či soukromé firmy. Podle asociace poskytují regionální nemocnice 50 procent hospitalizační péče.

Kultivace sítě nemocnic je i podle ASČM nezbytná, vycházet ale podle ní musí z narovnání financování a efektivní elektronizace, změny žádá i ve vzdělávání lékařů. “Proces restrukturalizace by měl být racionální debatou nad zajištěním péče v regionech, a to nejen z pohledu center (…), ale i z pohledu banálních a běžných onemocnění, kterých vlivem stárnutí populace bude spíše přibývat,” uvedla.

Role malých a středních nemocnic bude podle ní dál nezastupitelná. “S rostoucím spektrem výkonů v takzvaných centrech stoupá význam regionálních nemocnic v rychlé diferenciální diagnostice, směrování pacientů do center a následně v doléčování těchto pacientů,” doplnila. Zásadní je pro asociaci také to, zda se budou moci transformované nemocnice dál podílet na postgraduálním vzdělávání lékařů.

Za problém, který malé nemocnice ekonomicky poškozuje, považuje asociace nerovnost úhrad za stejné výkony. Teď se shodně hradí jen 18 procent hospitalizací, ostatní péče je placena podle individuálních smluv nemocnic s pojišťovnami. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v lednu uvedl, že do konce volebního období by chtěl podíl navýšit na 35 procent. Podle asociace je ale MZd ve střetu zájmů, protože zřizuje velké fakultní nemocnice, kterým by úhrady jejich sjednocením poklesly.

Asociace kritizuje také změny v zákoníku práce v oblasti přesčasů, které nemocnicím komplikují zajištění odpoledních a víkendových pohotovostí. Vadí jí také centralizace péče na úkor regionálních nemocnic. “Ministerstvo snížilo úhrady nemocnicím u některých výkonů, které chce centralizovat, a spoléhá na to, že je ředitelé zakážou lékařům provádět, ačkoli je dosud prováděli, mají vynikající výsledky, mají je nasmlouvány se zdravotními pojišťovnami, a to jenom proto, že se stanou ekonomicky nerentabilní,” píše AČMN.

České zdravotnictví

Kardiologové usilují o rozšíření specializovaných ambulancí srdečního selhání

1 března, 2024
by budskap

“Podle našich zkušeností do roka po odchodu z nemocnice, kam byli převezeni se srdečním selháním, zemře přibližně pětina pacientů. Dalších asi 25 procent se musí do nemocnice vrátit kvůli potížím už po jednom měsíci,” uvedl Krejčí, jenž je zároveň předsedou České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.

Čísla mohou být podle lékařů výrazně nižší, kdyby pacienta okamžitě po propuštění z nemocnice převzal do péče ambulantní kardiolog, který má zkušenosti s léčbou srdečního selhání. “Podle nejnovějších doporučených postupů musí být pacient co nejlépe zaléčen při hospitalizaci a poté v prvních šesti týdnech. Kvůli nedostačující kapacitě specialistů se to ale ne vždy děje. Není výjimkou, že pacient po propuštění z nemocnice dostane u kardiologa termín kontroly za tři měsíce nebo i půl roku. První dny jsou přitom nejdůležitější,” dodal Krejčí.

Intenzivní monitoring pacienta spolu s úpravou léčby dokáže ve 180 dnech snížit úmrtí nebo hospitalizace pro srdeční selhání až o třetinu. Specializované ambulance by podle Krejčího měly být v každé nemocnici či při většině kardiologických ambulancí. Česká kardiologická společnost se také snaží o zvýšení úrovně znalostí a pravomocí zdravotních sester, které by mohly řadu měření a úkonů dělat samy.

Další úlevu by mohl přinést rozvoj telemedicíny, kterou ve FNUSA několik let používají. “Systém pacientovi každý den vygeneruje dotazník, kde vyplní například kolik váží, jak se cítí, jaký má tlak, zda je dušný, má otoky a pokud ano kde a jak velké. Jakmile vidíme, že se zhoršuje, okamžitě zasáhneme a upravíme například medikaci,” řekla vrchní sestra kliniky Monika Černá.

V současné době takto sledují deset pacientů s mechanickou podporou srdce a dalších deset, kteří čekají na transplantaci. Všichni kvůli své nemoci trpí pokročilým srdečním selháním. “Pro pacienty je výrazně lepší, když je monitorujeme průběžně. Může se totiž stát, že přijdou po půl roce na kontrolu s osmi kily navíc, kvůli zadrženým tekutinám, a tento stav se pak upravuje těžce,” doplnila Černá.

Květen

Červen 2025

Červenec

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

30
1
2
3
4
5
6

Červen

30

Žádné akce

Červenec

1

Žádné akce

Červenec

2

Žádné akce

Červenec

3

Žádné akce

Červenec

4

Žádné akce

Červenec

5

Žádné akce

7
8
9
10
11
12
13

Červenec

6

Žádné akce

Červenec

7

Žádné akce

Červenec

8

Žádné akce

Červenec

9

Žádné akce

Červenec

10

Žádné akce

Červenec

11

Žádné akce

Červenec

12

Žádné akce

14
15
16
17
18
19
20

Červenec

13

Žádné akce

Červenec

14

Žádné akce

Červenec

15

Žádné akce

Červenec

16

Žádné akce

Červenec

17

Žádné akce

Červenec

18

Žádné akce

Červenec

19

Žádné akce

21
22
23
24
25
26
27

Červenec

20

Žádné akce

Červenec

21

Žádné akce

Červenec

22

Žádné akce

Červenec

23

Žádné akce

Červenec

24

Žádné akce

Červenec

25

Žádné akce

Červenec

26

Žádné akce

28
29
30
31
1
2
3

Kalendář akcí

Červen 2025

Červen

30

Červenec

1

Červenec

2

Červenec

3

Červenec

4

Červenec

5

Červenec

6

Červenec

7

Červenec

8

Červenec

9

Červenec

10

Červenec

11

Červenec

12

Červenec

13

Červenec

14

Červenec

15

Červenec

16

Červenec

17

Červenec

18

Červenec

19

Červenec

20

Červenec

21

Červenec

22

Červenec

23

Červenec

24

Červenec

25

Červenec

26

Červenec

27

Červenec

28

Červenec

29

Červenec

30

Newsletter