Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Hodonín a Buchlovice budou nově oficiálními lázněmi podle zákona

  • 24 března, 2025
  • by budskap

“Město Hodonín je považováno historicky za lázeňské místo, ale dosud nebyl stanoven jeho statut ve smyslu zákona,” uvedlo MZd v důvodové zprávě k novému nařízení. Lázně byly v tomto jihomoravském městě založeny v roce 1979 a do roku 1992 byly součástí státního podniku Lázně Luhačovice.

Tamní zdroj minerální jodobromové vody byl objeven v 70. letech minulého století při naftovém průzkumu. “Zdroj má unikátní chemické složení. Jodobromová voda ze zdroje, užívaného v těchto lázních, je jedna z nejkvalitnějších v České republice,” doplnilo ministerstvo. Nařízení také vymezuje ochranné území, kde bude mít město větší nároky na výstavbu nebo životní prostředí.

Oblast Smraďavka-Leopoldov v katastru městyse Buchlovice na Zlínsku je historicky známá jako lázeňská lokalita. “Zdrojem minerální vody byly přirozené vývěry sirných minerálních vod v těsné blízkosti budov spojených s poskytováním lázeňských služeb,” píše se v materiálu. Sirné minerální vody se v lázních Buchlovice využívají od roku 2012 a provoz tak navazuje na lázně založené Leopoldem Berchtoldem v roce 1805.

V Česku existuje 93 registrovaných poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče, dohromady mají 25.000 lůžek a zaměstnávají 11.000 lidí. Podle údajů společnosti CzechTourism v roce 2023 zamířilo do některého z lázeňských ubytovacích zařízení 926.000 hostů. Z nich 60 procent tvořili domácí návštěvníci, kteří nejčastěji směřovali do Karlovarského kraje, ale i Zlínského, Olomouckého a Jihočeského kraje. Cizinci pak preferovali převážně Karlovarsko, lázně jich navštívilo 384.000.

Aktuálně

David Becher přispěl zásadním způsobem k modernizaci karlovarské balneologie

  • 18 února, 202518 února, 2025
  • by budskap

Rodina Becherů byla s Karlovými Vary spojována už od 16. století. V téměř každé generaci měla lékaře či lékárníka. Vzdálenými příbuznými byli vlastnící továrny na výrobu bylinného likéru Becherovka. David Becher se narodil v Karlových Varech 19. února 1725 a místní prameny ho zajímaly již od dětství. Studoval filozofii, nakonec vystudoval medicínu. Po ukončení studií působil krátce jako lékař ve Vídni. V letech 1757 až 1758 byl děkanem lékařské fakulty tehdejší Karlo-Ferdinandovy univerzity, odkud se však vrátil do rodných Karlových Varů, aby se zde naplno věnoval balneologické praxi a studiu pramenů.

V roce 1777 byl v lázeňském městě zřízen na jeho popud moderní Vřídelní sál, který byl odrazem uplatňování léčebných zásad Davida Bechera, jenž zdůrazňoval pití vody přímo u pramene. Od roku 1764 byla v Karlových Varech rovněž z jeho popudu vyráběna a exportována vřídelní sůl. Z peněz získaných jejím prodejem byla například zčásti financována stavba nového karlovarského divadla, které bylo otevřeno v roce 1788.

David Becher byl dvakrát ženatý, dcerka z prvního manželství zemřela ve třech měsících. Druhé manželství bylo bezdětné. David Becher zemřel 5. února 1792 ve věku 66 let.

 

Prevence a léčba

Sanatoria Klimkovice evidují až trojnásobně větší poptávku, než mají…

  • 12 července, 2024
  • by budskap

Vedoucí příjmové kanceláře sanatorií Magdalena Sochová řekla, že až na ojedinělé situace nepamatuje dobu, kdy by lázně měly nouzi o klienty, letošní rok je však značným převisem poptávky výjimečný. V lázních pracuje téměř 30 let.

“Denně nám chodí cca 30 návrhů, a my jsme schopni umístit maximálně deset dospělých. I u dětských pacientů je poptávka nad míru, ale je to nižší než na dospělé léčebně, odmítáme asi 20 procent návrhů,” řekla Sochová. Zájem o lázeňskou péči podle ní roste mimo jiné proto, že pacienti jsou lépe informovaní, více si dokážou zjistit o možnostech péče a chtějí po úrazech, operacích či s vrozeným onemocněním maximálně zlepšit kvalitu svého života.

Podle ředitele Jozefa Dejčíka se sanatoria nadále chtějí profilovat jako léčebné lázně s vysokou mírou specializace na koncept intenzivní neurorehabilitace pro pacienty s neurologickými deficity. “Teď jsme před obdobím rozsáhlejších investic. V letošním roce začínáme investicemi do přístrojové techniky zaměřené na posílení neurorehabilitačních programů,” řekl Dejčík.

Léčebny dospělých se týkají investice zhruba za pět milionů, u dětské léčebny jde o 1,5 milionu. “Přístroje jsou zaměřené na rozvoj pohybu a chůze, případně na vylepšení jemné motoriky u pacientů se získaným poškozením mozku. Stejně je to na dětské léčebné, kde přístroje budou zaměřeny především na vylepšení jemné motoriky pacientů s dětskou mozkovou obrnou,” řekl Dejčík.

V dalších letech lázně chystají rekonstrukci pokojů s 30 lůžky odborného léčebného ústavu dospělých. “Je to investice zhruba za 12 milionů korun a bude zaměřena na kompletní rekonstrukci pokojů a polohovacích postelí. Následně v roce 2026 bychom obdobnou investici zhruba za 14,5 milionu realizovali na dětské léčebně, kde je taky 30 lůžek odborného léčebného ústavu,” řekl ředitel.

Sanatorii za 30 let prošlo 160.000 pacientů. O stavbě nových lázní na Ostravsku s léčbou jodobromovou vodou rozhodla vláda v polovině 70. let minulého století. Měly být náhradou za karvinské Lázně Darkov, u nichž panovaly obavy, že je nevratně poškodí těžba uhlí. To se nakonec nestalo, ale nové lázně v Klimkovicích vznikly.

Nejvhodnější pro nové jímací vrty se ukázala ostravská okrajová část Polanka nad Odrou, kvůli čistému vzduchu byl ale pro výstavbu lázní vybrán hýlovský kopec v Klimkovicích. Jodobromová voda se tam proto vede od vrtů v Polance zhruba dvanáctikilometrovým potrubím.

Po změně režimu počátkem 90. let, když vláda rozhodla o zrušení už schválené finanční dotace, byla stavba lázní v ohrožení. Novým investorem se stala Česká státní pojišťovna Praha, která prosadila i revizi architektonického výrazu lázní.

Stavba začala na konci roku 1991. Nové lázně se slavnostně otevíraly 18. července 1994 a první pacienti tam přijeli o devět dní později. Úspěšnost sanatorií od počátku výrazně ovlivnila jejich dětská léčebna, která umožňovala pobyt malých pacientů i s rodiči, což byla před 30 lety novinka.

V 90. letech minulého století rehabilitovalo v klimkovických lázních každoročně něco přes 4500 pacientů. V roce 2004 poprvé počet pacientů překročil 5000. Od roku 2014 bylo hostů s výjimkou dvou covidových let 2021 a 2022 každoročně už přes 6000, největší počet dosud lázně zvládly v roce 2017, kdy přijelo 6582 lidí.

Současná kapacita dospělé léčebny je 330 klientů, v dětské léčebně 220 klientů. Pečuje o ně 350 zaměstnanců. Od roku 2009 je majitelem lázní ostravská společnost AquaKlim.

Aktuálně

Klima v Mariánských Lázních by se mohlo stát přírodním léčivým…

  • 7 března, 2023
  • by budskap

“Nacházíme se v poslední fázi úsilí o získání statusu klimatických lázní. Pevně věříme, že ho získáme. Samozřejmě ale budou nutné nějaké další kroky, jako už máme třeba informaci, že bychom měli omezit vjezd aut do nejužšího lázeňského centra,” řekl Hurajčík. Vjezd aut do lázeňského centra nechce radnice zcela zakázat. V úvahu připadá více variant, jako například omezený vjezd do vybraných ulic nebo dočasné parkování.

O získání statusu klimatických lázní začaly Mariánské Lázně usilovat v květnu 2021. Ovzduší měřil Český hydrometeorologický ústav ve městě již čtyřikrát. Předchozí měření ukázala kvalitní ovzduší pod limitními hodnotami danými legislativou ČR. Poslední výsledky dvouletého procesu by mělo město dostat v dubnu. Rozhodnout by se tak mělo už v první polovině letošního roku.

Mariánské Lázně by se tak staly sedmým lázeňským místem s tímto označením v České republice a po Lázních Kynžvart druhým v Karlovarském kraji. Očekávají, že se jim díky tomu podaří přilákat více hostů z České republiky i ze zahraničí. Lázně už mohou nabídnout další léčivé přírodní zdroje, jako je minerální voda, minerální oxid uhličitý a rašelina.

Prevence a léčba

Lázně Bělohrad a Konstantinovy Lázně by mohly léčit pacienty s více…

  • 16 května, 2022
  • by andrlovak1

V Lázních Bělohrad umožní nový minerální pramen povolený od roku 2020 rozšíření indikací o nemoci srdce a cév a nemoci trávicího ústrojí, případně u dětí nemocí způsobených poruchami látkové výměny a činností žláz s vnitřní sekrecí, jako je například slinivka.

 

“Jedná se o zdroj uhličité, hydrogenuhličitano-vápenato-sodno-hořečnaté minerální vody, která je podle balneologického posudku vhodná pro vnější i vnitřní balneaci, tedy pitné kúry a inhalace,” píše se v dokumentu ministerstva.

 

V Konstantinových Lázních by mělo být podle návrhu rozšířeno využívání stávajícího pramene uhličité vody k léčení nemocí dýchacího ústrojí.

 

“Obě lázeňská místa splňují podmínky pro využití stávajících přírodních léčivých zdrojů pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči,” uvedlo MZd. Aby mohla být péče o tyto pacienty hrazená z veřejného zdravotního pojištění, musí dojít právě ke změně vyhlášky.

 

Náklady za lázeňskou péči

Nárůst nákladů zdravotních pojišťoven, které loni za lázeňskou péči zaplatily více než 3,6 miliardy korun, ale ministerstvo nepředpokládá, protože stávající kapacity těchto lázní jsou naplněné z více než 90 procent. “Nasmlouvaná kapacita lázeňského zařízení je daná a pro její změnu je nutná dohoda poskytovatelů se zdravotními pojišťovnami,” doplnilo MZd.

 

Provoz lázní zejména v roce 2020 výrazně ovlivnila pandemie koronaviru. V roce 2000 počet pacientů, kteří podstoupili lázeňskou léčebnou rehabilitační péči, dosáhl 275.800. Od té doby s mírnými výkyvy stoupal, v posledních deseti letech se pohyboval mezi 360.000 a 380.000 klienty ročně. Loni se návštěvnost lázní propadla téměř o polovinu.

 

Pacientů předloni bylo 196.307, což je nejméně od konce 90. let. Z celkového počtu pacientů bylo loni 38.835 cizinců, což je proti roku 2019 necelá třetina. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Provozovatelé lázní si stěžovali především na úbytek německé klientely, která je nejvýznamnější skupinou hostů z ciziny.

 

Loni se podle dat zdravotních pojišťoven počty pacientů opět zvýšily zhruba na úroveň roku 2019. Kromě pacientů po úrazech, operacích nebo chronicky nemocných, kterým hradí část pobytu zdravotní pojišťovna, jezdí lidé do lázní také jako samoplátci.

Náklady systému veřejného zdravotního pojištění na lázeňskou péči:

201620172018201920202021
Náklady v mld Kč3,1743,2883,3873,6413,3523,647
Index (k roku 2016 v %)100103,6106,7114,7105,6114,9
Index (k předchozímu roku, v %)–103,6103,0107,592,1108,8

 

Aktuálně

Lidé mohou od ledna znovu využít slevové poukazy na…

  • 6 ledna, 2022
  • by andrlovak1

Podmínkou využití je délka pobytu alespoň na šest nocí a využití pěti procedur, určené jsou pro lidi starší 18 let. Na první tři měsíce roku je k dispozici 30.000 poukazů. Zájemci o slevový poukaz ho mohou stejně jako v předchozím období získat přes cestovatelský portál Kudyznudy.cz, který provozuje agentura CzechTourism. Proti programu COVID lázně si tentokrát jednotlivá zařízení zvolí, kolik poukazů chtějí přijmout. Nebude se tak opakovat situace, že by nemohly zájemce přijímat kvůli limitu veřejné podpory, což bylo v minulém obdobím podle ředitele CzechTourismu Jana Hergeta jednou z hlavních připomínek provozovatelů lázní.

 

Do nového projektu se podle viceprezidenta Svazu léčebných lázní ČR Martina Plachého zapojilo zhruba šest desítek lázeňských zařízení, což jsou dvě třetiny z celkového počtu. Po prvním kvartálu se podle Plachého uskuteční hodnocení projektu a rozhodne se o případném dalším pokračování. Úspěchem by podle něj bylo vyčerpat maximální počet nabízených voucherů. První čtvrtletí roku je z hlediska návštěvnosti pro lázně nejslabším obdobím.

 

Kvůli nižší hodnotě poukazu nemusí být nový program podle Plachého tak atraktivní. Z dřívějšího průzkumu agentury CzechTourism ovšem podle Hergeta vyplynulo, že přímá finanční podpora na cestování motivuje 60 procent Čechů, kteří nejsou rozhodnuti, zda na dovolenou vyrazí. Vlastními poukazy se zájem o pobyty v lázních loni na konci roku rozhodl podpořit i portál Spa.cz. Vouchery na slevu 1000 korun na wellness a lázeňské pobyty si za zhruba dva měsíce podle manažera portálu Richarda Šipoše vygenerovalo 13.301 lidí. “Vytvořili již přes 500 rezervací a další mohou vytvářet až do 30. června,” uvedl.

 

Program MMR COVID lázně začal fungovat 1. července 2020. K dispozici byly poukazy v hodnotě čtyři tisíce korun při pobytu na alespoň šest nocí spojený s minimálně pěti procedurami. Resort dosud podle Hergeta proplatil 109.550 slevových poukazů z 438 milionů korun. O proplacení je možné žádat do konce ledna. Plachý věří, že z COVID lázně zbudou prostředky, které by mohlo ministerstvo poskytnout na pokračování podpory lázeňských pobytů.

 

Tuzemské lázně kvůli pandemii koronaviru podle Plachého v roce 2020 evidovaly zhruba o dva miliony pobytů méně, než v době před vypuknutím krize. Výsledky za loňský rok nejsou zatím dostupné, podle Plachého ale budou do velké části kopírovat rok 2020. Dá se očekávat zlepšení maximálně v jednotkách procent, uvedl.

 

Před pandemií přibližně čtvrtinu všech přenocování v ČR tvořilo podle Hergeta lázeňství.

 

 

Zpravodaj

Ne všechny léčebné lázně vnímají vouchery na pobyty jako…

  • 8 července, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Klimkovice/Jeseník/Teplice nad Bečvou/Bohdaneč 8. července (ČTK) – Ne všechny lázně vnímají vouchery na pobyty jako podporu, která by mohla pomoci léčebným lázním. Například podle zástupců Sanatorií Klimkovice na Ostravsku zájem lidí o dovolenkový pobyt situaci spíše komplikuje. ČTK to řekla mluvčí lázní Ivana Gračková. Léčebné lázně Bohdaneč na Pardubicku slevové poukázky přijímat patrně nebudou. Důvody výkonná ředitelka lázní Bohdana Opočenská sdělit nechtěla. Státem podporované poukazy na pobyt nepřijímají také jedny z nejstarších moravských lázní, Lázně v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku.

“Jsme především špičkovým neurorehabilitačním centrem orientovaným prioritně na rehabilitaci pacientů s neurologickými, pohybovými či jinými vážnými zdravotními potížemi, s indikováním pobytů v délce od tří týdnů,” řekla mluvčí Sanatorií Klimkovice. Ještě před vyhlášením této vládní podpory podle ní měly lázně kapacitu znova zaplněnou z 95 procent pacienty přijíždějícími na komplexní lázeňskou péči, což je pro běžný provoz možné maximum.

Zájem hostů, kteří by nyní rádi využili státní vouchery k strávení krátké dovolené v Sanatoriích Klimkovice, je podle ní v současné době spíše komplikací. “Nemůžeme požadavkům vyjít vstříc, neboť naše kapacita je aktuálně plná,” řekla.

Nabídku pro tyto hosty vedení lázní otevřelo zatím na jediný den, a hned se v rezervačním systému sešlo 65 objednávek. “Což je možné maximum z naší kapacity, které můžeme v příštích měsících uvolnit,” řekl. Vouchery by mohli využít pacienti, kteří si v lázních v řádech desítek tisíc korun platí nákladné neurorehabilitační programy nehrazené zdravotními pojišťovnami. “Ale to pouze v případě, že si celý pobyt zaplatí sami, tedy nikoliv jako doplatkový k běžnému lázeňskému pobytu hrazenému z veřejného zdravotního pojištění,” řekla.

Až podzimní termíny nabízí zájemcům o státem dotovaný pobyt v tuzemských lázních Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku. “Momentálně můžeme nabídnout pro tyto pobyty nejbližší volné termíny od 12. listopadu 2020. V případě zájmu o kratší pobyty bez využití voucheru nabízíme i letní termíny,” oznámilo vedení jesenických lázní na webu.

O pobyt dotovaný státem je značný zájem a pracovníci jesenických lázní evidují velké množství nevyřízených e-mailů a telefonátů. “Budeme odpovídat postupně a nemůžeme garantovat, že vždy kladně. Upozorňujeme, že může jít pouze o léčebně rehabilitační pobyt s lékařskou prohlídkou a garancí léčebně rehabilitačních procedur, nikoli tedy wellness pobyt nebo hotelový pobyt,” upozornily jesenické lázně.

Státem podporované poukazy na pobyt nepřijímají jedny z nejstarších moravských lázní, Lázně v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku. “Poukazy v hodnotě 4000 korun vygenerované na www.kudyznudy.cz u nás nebude možno uplatnit,” oznámilo vedení lázní v Teplicích nad Bečvou.

dvc beh jlc fsl dr

Zpravodaj

Expert: Stát by měl pomoci zdravotní turistice, přináší mld.…

  • 2 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 2. června (ČTK) – Stát by měl podpořit zdravotní turistiku, která do České republiky přináší miliardy korun ročně. Podpořit by ji mohl marketingovou kampaní, dotací letenek, případně agenturám a zdravotnickým zařízením závislým na tomto segmentu poskytnout dotace. Kvůli omezení cestování z důvodu zamezení šíření koronaviru podnikatelé v tomto oboru nemají příjem. Bez pomoci státu jim hrozí krach, a zdravotní turistika se tak pravděpodobně přesune do jiných zemí. ČTK to dnes řekl Zdeněk Dvořák, majitel společnosti Praga Medica, která je zprostředkovatelem zdravotních zákroků v ČR.

V České republice se podle Dvořáka před pandemií provádělo několik set zákroků denně na “zdravotních turistech”. Praga Medica by letos podle něj za běžné situace byla schopna odbavit kolem 1500 velkých zákroků. Průměrná cena jednoho je zhruba 3500 eur (94.500 korun). “Naši klienti navíc utrácejí během svého pobytu také za ubytování, dopravu, stravu, nákupy, průvodcovské i jiné služby,” uvedl Dvořák.

O zdravotní turistiku mají podle Dvořáka zájem především Britové a Němci. Zatímco turisté z Velké Británie přijíždějí kvůli větším zákrokům, Němci díky menší vzdálenosti absolvují častěji menší, například stomatologická ošetření. “Myslím, že je pro nás nyní velká příležitost stáhnout rakouský trh, kdy je uzavřené Slovensko a Maďarsko,” řekl Dvořák. Z Evropy podle něj dále do ČR za zdravotním ošetřením přijíždějí lidé z Nizozemska či Švýcarska. Výjimkou nejsou ale také klienti z arabských zemí nebo Spojených států.

Vyhledávanými obory jsou podle Dvořáka plastická chirurgie, stomatologie, ortopedie, ale také operace očí, léčba rakoviny nebo zákroky související s obezitou.

Podnikatelé ve zdravotní turistice podle Dvořáka nedosáhnou na úvěrové programy se státní zárukou COVID, protože jsou vyhodnocováni jako rizikoví. V Maďarsku nebo Turecku se podle něj ale v minulosti osvědčila propagace a dotace letenek.

Peníze od zahraničních klientů klinikám podle Dvořáka umožňují nakupovat nové vybavení, které pak využívají také čeští pacienti. Pro mnohé lékaře jsou prestiž a výnosy spojené se zdravotní turistikou důvodem, aby neodcházeli do zahraničí.

Obor zdravotní turistiky je podle Dvořáka přes postupné uvolňování opatření stále ochromen. Týká se to povinnosti negativních testů na covid-19 či nedostatečného leteckého spojení.

Vláda v pondělí schválila, že od 15. června budou moci bez omezení do republiky přijíždět turisté ze Slovenska, Německa, Polska, Rakouska, Maďarska či Švýcarska. Negativním testem se budou muset prokázat Italové, Španělé, Francouzi, dále hosté z Belgie, Dánska nebo Velké Británie.

jif jw snm

Zpravodaj

Lázeňství stojí na kraji záhuby, bez pomoci státu se…

  • 9 dubna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Karlovy Vary 9. dubna (ČTK) – Lázeňství se podle zástupců odvětví ocitlo kvůli koronavirové krizi na kraji záhuby. Lázně začínají propouštět a výhled do blízké budoucnosti mluví o výrazném propadu. Představitelé lázní apelují na vládu, aby české lázeňství pomohla zachránit, zjistila dnes ČTK. Hlavně v Karlovarském kraji a o to víc v Karlových Varech, kde byly lázně zaměřené zejména na zahraniční klientelu, začalo razantní propouštění.

“Je to tragédie. Lázně, aby přežily, budou muset propustit velký počet lidí. To už je jasné a nevyhnutelné. Čím později se otevře zahraniční trh, tím víc to ubírá lázním z jejich rezerv a vydrží ti jen v řádu měsíců,” řekl ČTK prezident Svazu léčebných lázní a ředitel Léčebných lázní Jáchymov Eduard Bláha.

Jeden z největších lázeňských komplexů Imperial propustil téměř 300 lidí, tedy asi dvě třetiny. Podobně jsou ale na tom další lázeňské podniky.

Podle Bláhy lze očekávat, že české lázně, které přímo zaměstnávají asi 20.000 lidí, budou muset propustit celkem na 30 procent zaměstnanců. Nejenže nyní jsou zcela bez příjmů, protože vládní opatření lázně zavřela, ale budoucí náběh lázeňské péče bude postupný a práce nebude pro všechny.

Lázně by nyní podle Bláhy potřebovaly tři věci. Jednak vědět, kdy přísná opatření skončí a budou moci otevřít, zadruhé by potřebovaly, aby takzvaný kurzarbeit platil v lázních i v době postupné obnovy provozu a také aby lázně mohly zaměstnance propustit bez povinnosti vyplácet několikaměsíční odstupné, a předat je tak přímo do péče úřadů práce.

Podle karlovarského krajského uvolněného radního pro lázeňství a cestovní ruch Vojtěcha Franty (Piráti) na kraji vzniká pracovní skupina, která má za úkol shromáždit podklady a akční skupina, v níž bude například hejtman a poslanci, kteří se musí pokusit argumenty předložit ministrům a vládě a apelovat na to, aby tradiční české lázně považované za národní stříbro, vůbec přežily.

pnp sd

Kalendář akcí

Duben

Květen 2025

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
2
3
4
5
6
7
8
Červen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
9
10
11
12
13
14
15
Červen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
16
17
18
19
20
21
22
Červen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
23
24
25
26
27
28
29
Červen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
30
1
2
3
4
5
6
Červen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS