Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Výzkumy a studie

Proti infekcím bojují i krvetvorné kmenové buňky, ukázal výzkum AV…

  • 11 prosince, 20233 ledna, 2024
  • by budskap

Akutní infekce, které nejsou rychle a účinně vyřešeny, mohou vést k závažnějším stavům, jako je sepse. Obvykle se sepsi předejde aktivací rychlé a akutní reakce na původce infekce, což je proces známý jako nouzová granulopoéza. Zodpovědné za eliminaci a odstraňování patogenů, tedy choroboplodných zárodků či původců nemocí, jsou imunitní buňky – granulocyty, B-lymfocyty a T-lymfocyty. Vědci si však položili otázku, zda ochranu organismu zprostředkovávají výhradně zralé imunitní buňky, nebo zda se na ní mohou podílet i jiné typy buněk.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR zkoumají nouzovou granulopoézu téměř jedno desetiletí a potvrdili, že kromě zásadní role imunitních buněk se aktivují také krvetvorné kmenové buňky, které reagují na přítomnost patogenů, a objasnili mechanismy této aktivace.

Výsledky naznačují, že hematopoetické kmenové buňky v kostní dřeni jsou schopny změnit svou identitu a podpořit tak produkci granulocytů, které jsou nezbytné k likvidaci vnějšího patogenu. “Krvetvorné kmenové buňky se rozhodnou změnit svůj osud a ohrozit své každodenní úkoly, aby pomohly v boji proti infekcím. Překvapilo nás, že buňky, jejichž úkolem je udržovat krvetvorbu po celý náš život, budou tak flexibilní a budou schopny použít natolik sofistikované mechanismy k likvidaci choroboplodných zárodků,” uvedla vědkyně Karolina Vaníčková.

K závěrům se vědci dobrali pomocí zvířecích modelů, při budoucích experimentech bude třeba poznatky ověřit na lidech.

České zdravotnictví

Nemocnice v Novém Městě na Moravě obnovila infekční oddělení

  • 12 července, 2022
  • by andrlovak1

“Umístění infekčního oddělení se nezměnilo, i nadále sídlí v prvním patře chirurgického pavilonu. Díky jeho obnovení bude jednodušší postgraduální vzdělávání lékařů. A usnadní to také vykazování úhrady zdravotní péče infekčních pacientů pro pojišťovny. Navíc pro některé diagnózy, jako je například akutní žloutenka, platí, že hospitalizace je možná pouze na infekčním oddělení. Poté, co jsme znovu získali infekční oddělení, budeme moci pacienty s těmito diagnózami také hospitalizovat,” uvedla mluvčí. Pro pacienty infekčního oddělení je vyhrazeno 22 lůžek, stará se o ně pět lékařů.

 

Samostatné infekční oddělení měla novoměstská nemocnice už v roce 1940. Ročně se staralo o přibližně 800 pacientů. Zaniklo v roce 2012 ukončením smlouvami se zdravotními pojišťovnami. Podle náměstka hejtmana pro zdravotnictví Vladimíra Novotného (ČSSD) dřív kraj uvažoval o centralizování infekční péče do jihlavské nemocnice. Pandemie ukázala, že bylo dobré mít ji i v dalších nemocnicích kraje. „Proto jsme na konci loňského roku opětovně požádali ministerstvo zdravotnictví o vyhlášení výběrového řízení na infekční lůžkovou péči pro naši nemocnici. Koncem dubna letošního roku jsme před výběrovou komisí při splnění všech podmínek věcných, technických i personálních znovu obhájili tento náš záměr a následně požádali všechny zdravotní pojišťovny o novou smlouvu na tuto péči,“ uvedla ředitelka novoměstské nemocnice Věra Palečková.

 

Samostatné infekční oddělení mají nemocnice v Jihlavě, Havlíčkově Brodě a Třebíči. Podle zveřejněných výročních zpráv mají dohromady přes 80 standardních lůžek a 22 lékařů. Jedinou z pěti krajem zřizovaných nemocnic bez infekčního oddělení zůstane Nemocnice Pelhřimov.

 

Výzkumy a studie

Na Vysočině se vyskytl případ záškrtu, naposledy byl v ČR…

  • 12 května, 2022
  • by andrlovak1

Do SZÚ laboratoře zasílají vzorky s podezřením na infekci, ústav má vybavení a metodiku, která dokáže podezření potvrdit, či vyvrátit. SZÚ nynější vzorek dostal 20. dubna. “K nákaze došlo u imunosuprimované pacientky s jiným chronickým onemocněním,” uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková. “Je namístě uklidnit veřejnost, protože jde opravdu o raritní případ. V České republice je mezi povinná očkování zařazeno právě i očkování proti záškrtu a máme dobře proočkovanou populaci,” doplnila.

 

Poté, co SZÚ nález záškrtu potvrdil, zahájila krajská hygienická stanice na Vysočině epidemiologické šetření. “To spočívá ve zjišťování zdroje infekce a cesty přenosu a dohledávání všech rizikových kontaktů, které s pacientkou byly ve styku,” uvedl její ředitel Jan Pečinka. Tito lidé nyní musejí sledovat svůj zdravotní stav. Jsou v péči svého praktického lékaře, půjdou na klinické vyšetření a odběr z horních cest dýchacích.

 

“Protože se jedná o starší pacientku, je ten okruh (kontaktů) velmi uzavřený, zatím se šetří do deseti osob a předpokládáme, že ten okruh nebude širší,” řekla ČTK Jana Böhmová, mluvčí Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina. U lidí, kteří byli s nemocnou v kontaktu, se podle ní zatím žádné příznaky nemoci nevyskytly. Inkubační doba nemoci je dva až pět dní. “Předpokládáme, že to onemocnění už by u nich asi vypuklo, samozřejmě jsou pod dohledem svých praktických lékařů,” řekla Böhmová. Výsledky jejich vyšetření podle ní budou známé do konce příštího týdne.

 

Poslední dvě úmrtí na záškrt byla evidována v Československu v roce 1969. Ačkoliv se v Česku záškrt delší dobu nevyskytl, v Evropě jsou podle SZÚ jednotlivé případy hlášeny každoročně. Riziko nákazy se podle SZÚ zvyšuje s věkem a poklesem ochranných látek po očkování. Většinou souvisí s kontaktem s neočkovanými lidmi nebo s cestováním do zahraničí. Zdrojem infekce záškrtu může být i zvíře, což se podle SZÚ pravděpodobně stalo i v tomto případě. Na šetření případu se proto podílí i Státní veterinární inspekce.

 

Infekce se šíří kapénkami, podobně jako například rýma, ale vzácně i stykem s kontaminovanými předměty. Záškrt může mít různé projevy a při včasném záchytu bývá dobře léčitelný antibiotiky. Nejčastěji začíná horečkou, slabostí a bolením v krku, časem se pak na sliznici objevují běložlutá napadená místa, která nelze odstranit bez porušení tkáně. Ta se pak mohou šířit. Jedna z forem záškrtu byla v minulosti obávaným onemocněním u kojenců a malých dětí, končila i zadušením nemocného. Existuje ale třeba i kožní forma, která se projevuje nebolestivými otoky až vředy, které se špatně hojí.

 

Výzkumy a studie

USA nyní evidují v průměru přes 700.000 nových infekcí za…

  • 10 ledna, 2022
  • by andrlovak1

Nejméně 40 z 50 amerických států nyní registruje dosud nejvyšší čísla nakažených od začátku pandemie, nebo se těmto rekordům blíží. Více než desetina nových případů pochází ze státu New York, kde musí řada nemocnic odkládat plánované operace kvůli náporu nových pacientů a chybějícímu personálu.

 

Okres Los Angeles o víkendu oznámil, že za poslední týden zaregistroval více než 200.000 nově infikovaných, dosud nejvíce. Počet lidí v nemocnicích se tam za týden zdvojnásobil na zhruba 3200 a každý pátý testovaný měl v posledních sedmi dnech pozitivní výsledek.

 

V amerických nemocnicích je nyní kvůli covidu-19 přes 130.000 lidí. Vyšší údaj USA zaznamenaly od začátku pandemie jen jeden den, a to loni 14. ledna.

 

Situace v nemocnicích se přitom bude zřejmě ještě zhoršovat, a to zejména na místech, kam vlna omikronu dorazila teprve nedávno. List The New York Times (NYT) porovnal data o počtu nových infekcí ve městech New York, Boston a Chicago, kam omikron dorazil nejdříve, s počty hospitalizovaných o 14 dní později a počty zemřelých po třech týdnech. Grafy podle listu ukazují, že poměr úmrtí a hospitalizovaných oproti počtu nakažených je o něco nižší, než při předchozích vlnách, vzhledem k obrovskému počtu infekcí však bude konečná bilance zřejmě velmi vážná.

 

Počty pacientů na jednotkách intenzivní péče i lidí napojených na umělou plicní ventilaci se v těchto městech blíží úrovni z minulé zimy, kdy USA zasáhla dosud nejhorší vlna pandemie. Kvůli velké nakažlivosti omikronu se rovněž virus prokáže často i u lidí, kteří do nemocnice přijdou původně kvůli jinému problému.

 

Podle lékařů se nicméně nyní pacientům přijímaným do nemocnic obecně daří lépe, než při vlnách způsobených předchozími variantami. Velká většina lidí, kteří končí na JIP, je podle NYT buď nenaočkovaná, nebo má výrazně poškozený imunitní systém.

 

Průměrný počet zemřelých se v USA nyní pohybuje kolem 1600 za den, kolem přelomu roku přitom činil 1250. Nárůst by však podle expertů mohl do určité míry souviset s výpadky v nahlašování dat v období svátků a není proto zcela vypovídající.

 

Někteří experti doufají, že by nynější vlna mohla rychle vyvrcholit a počty infekcí pak klesat podobnou rychlostí, jakou rostly. Například ve městě New York v posledních dnech již klesá sedmidenní incidence, což by mohlo být znamením, že vlna brzy ustoupí.

Prevence a léčba

Pásový opar – jak ho poznat a následně léčit?

  • 16 prosince, 202116 prosince, 2021
  • by CRS Webmaster

Bolestivá a citlivá kůže, zarudnutí, puchýřky – řeč je pravděpodobně o pásovém oparu. Toto virové onemocnění může potkat každého, kdo si v životě prošel planými neštovicemi. Co mají tyto dvě nemoci společného a jak pásový opar léčit?

Co je pásový opar

Pásový opar, odborně nazývaný herpes zoster, je nepříjemné virové onemocnění, které nám dokáže i na několik týdnů zkomplikovat život. Příčinou jeho vzniku je vir varicella zoster, který stojí také za planými neštovicemi, kterými si většina lidí prošla již v dětství. Po jejich vymizení si člověk vytvoří protilátky, díky kterým se neštovice již znovu neobjeví. Virus v těle ale i nadále zůstává a v některých případech propukne právě v pásový opar.

Jak onemocnění poznat

Pásový opar se na našem těle projevuje v několika fázích. Nejprve dochází k přecitlivělosti a bolesti na dotek na postiženém místě. Objevit se může také pálení, svědění či brnění. Následně se pár dní po první bolesti objeví zarudlá vyrážka, které se postupně začne plnit čirou tekutinou a vznikají z ní puchýřky. Ty se začnou slévat do větších puchýřových ložisek a nakonec zasychají. Strupy, které se z nich vytvoří, se dále hojí zhruba 2-3 týdny.

Kromě těchto příznaků se u postižené osoby mohou objevit teploty, bolesti hlavy, kloubů i svalů, únava, nechutenství či citlivost na světlo.

Je pásový opar infekční?

Toto onemocnění je infekční, ale na rozdíl od neštovic není přenosné kapénkově, tedy vzduchem, tudíž není pravděpodobnost přenosu tak vysoká. K infekci dochází pomocí obsahu puchýřů, tedy v případě doteku přes narušenou kůži další osoby.

Pásový opar bývá nakažlivý v období přibližně 1-2 dny před prvními příznaky a maximálně 5 dní po objevení prvních puchýřů. Ve chvíli, kdy dojde k jejich zaschnutí, již infekční není.

Jak se onemocnění léčí

Speciální léky konkrétně na pásový opar neexistují, proto dochází především k léčbě doprovodných symptomů a zabránění vzniku dalších komplikací. Lékař může doporučit masti s protizánětlivým účinkem či léky na tlumení bolesti. Ve vážnějších případech přistupuje k podání virostatik či antibiotik.

Při léčbě pásového oparu je nutné dbát na to, aby bylo postižené místo čisté a suché. Je vhodné nosit prodyšné oblečení, které zabrání zapaření rány.

Kdy navštívit lékaře?

V případě léčby pásového oparu je návštěva lékaře vhodná kdykoliv. Ten zkontroluje, jak vážné onemocnění je a poradí vhodnou léčbu. Existují ale případy, kdy je jeho návštěva nezbytně nutná. Ty jsou následující:

  • Vyrážka se objevila v oblasti obličeje, zejména v okolí očí.
  • V těhotenství.
  • Ve věku vyšším než 60 let.
  • Při onkologické či jiné náročné léčbě.
  • V případě chronických onemocnění, které mají za následek oslabení imunity.
  • Když se vyrážka nezlepšuje, případně horší a je velmi bolestivá.
Zpravodaj

Na ČZU vzniká nové centrum pro výzkum infekčních chorob…

  • 10 srpna, 2020
  • by Lucie Fílová

Praha 10. srpna (ČTK) – Na České zemědělské univerzitě (ČZU) vzniká Centrum pro studium infekčních nemocí zvířat. Cílem je monitorovat rizika spojená se šířením vybraných onemocnění v populacích zvířat včetně viru SARS-CoV-2. Právě koronavirová krize založení centra podnítila. Mluvčí ČZU Karla Mráčková dnes o tom informovala ČTK v tiskové zprávě. Podle dosavadních výzkumů se konoravirem mohou nakazit psi, kočky, opice, ale i křečci nebo fretky.

Virolog Jiří Černý dnes ČTK řekl, že na ČZU se věnují výzkumu infekčních nemocí zvířat asi tři desítky lidí. Centrum má za cíl koordinovat a podpořit jejich práci i kontakty s jinými pracovišti. Sám Černý nyní mimo jiné spolupracuje i na projektech výzkumu SARS-CoV-2.

Virolog řekl, že ačkoliv vědci nyní věnují koronaviru velkou pozornost, centrum je zaměřené i na další infekce způsobené jak viry, tak bakteriemi a parazity. Poznamenal, že v budoucnu by rád uskutečnil genetický výzkum viru Rift Valley fever (RFV), který infikuje dobytek v subsaharské Africe. Zmínil také kolegy pracující na výzkumu parazitů lišek, koček a psů. “V současné době hledáme pracovníky, kteří by nám pomáhali třeba s bakteriologií, věnovali se salmonelám, kampylobakteriím a podobným věcem,” dodal výzkumník.

Vědci se zabývají hospodářskými a domácími zvířaty i exotickými druhy v zoologických zahradách. Se zoologickými zahradami spolupracují právě na výzkumu nového typu koronaviru. Černý popsal, že tuzemské zoo posílají na ČZÚ vzorky sér ‘ze svých zvířat’ a vědci zkoumají, zda se v nich vyskytují protilátky proti koronaviru.

V budoucnu má pak centrum poskytnout ‘servis’ také chovatelům domácích mazlíčků včetně testování zvířat. Černý ČTK řekl, že by tyto služby mohly odstartovat už během podzimu.

Nové pracoviště bude také ve spolupráci s Centrem pro výzkum chování psů při Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) vyvíjet metodiku identifikace lidí nakažených nemocí covid-19 za pomoci psů. “Z výzkumů je známo, že psi jsou schopni rozpoznat specifický pach lidí s různým onemocněním. Této schopnosti chceme využít k identifikaci lidí s nemocí covid-19. Dnes už víme, že virus SARS-CoV-2 je po 24 hodinách v pachových konzervách mrtvý, metoda je tedy pro psy bezpečná,” uzavřela děkanka fakulty Iva Langrová.

sar mha mal

Doporučené články

Štěstí přeje všímavým. Rozpoznejte boreliózu v rané fázi

  • 2 července, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Krásné počasí, procházky v přírodě, pikniky v trávě. Nádherné vzpomínky může pokazit nemilé překvapení v podobě přisátého klíštěte. Panika rozhodně není na místě. Po procházce se stačí prohlédnout, v případě nevítaného návštěvníka jej šetrně odstranit a ranku vydezinfikovat. Místo, kde se parazit zabydlel, je však dobré nějaký čas sledovat. Boreliózou, kterou klíště přenáší, se v Česku ročně nakazí kolem čtyř tisíc lidí.

Od chvíle, kdy se přenašeč přisaje, k prvním příznakům nemoci mohou uplynout dva dny, ale také třeba i dva měsíce. Inkubační doba je nepředvídatelná. Lymská borlióza je infekční onemocnění, které je způsobené druhem gramnegativní bakterie. Postihuje klouby, kůži, srdce i nervovou soustavu. Nejčastějším přenašečem je klíště obecné, ale výjimečně se člověk může nakazit také od komára, mouchy, ováda či blechy. Přenos bakterie vyžaduje delší čas – k proniknutí viru do krve dochází zhruba do dvou hodin od přisátí klíštěte. Zkrátka, čím déle je klíště přisáté, tím vyšší je pravděpodobnost nakažení.

Čeho si tedy vlastně na místě, kde se klíště zabydlelo, všímat? Učebnicovým a často nepřehlédnutelným varovným signálem je červená skvrna, která se postupně rozšiřuje. Uvnitř však zůstane bledá. Nebolí, někdy může lehce svědit. V tomto stádiu je infekce dobře léčitelná antibiotiky.

Skryté příznaky

Ne vždy se však tento prstenec objeví a nemoc se tak šíří „skrytě“. A naopak, ne vždy zarudnutá kůže signalizuje infekci. Je třeba rozlišovat běžnou reakci, jako je svědící, horká zarudnutá pokožka menších rozměrů, která se většinou brzy vrátí do normálu. Takové příznaky se projevují po odstranění klíštěte po následující dva dny. V případě pochybností je však vždy dobré kontaktovat svého lékaře.

V druhém stádiu se mohou objevit další varovné signály: únava, malátnost, horečka, bolest kloubů, svalů, hlavy a v krku. Od běžné virózy lze boreliózu rozeznat například díky absenci kašle a rýmy. Právě kvůli časté zaměnitelnosti s běžnou chřipkou je borelióza nebezpečná. Příznaky totiž postupně odezní a nakažený se cítí naprosto zdravý – než však nemoc u části nakažených později propukne v plné síle.

Příznaků chronických onemocnění je mnoho, záleží na tom, kde se bakterie usídlily. Může se jednat o záněty kloubů, mozku, míchy, očí či srdce. I v této fázi je samozřejmě možné dostat nemoc pod kontrolu. Je však nutné ji léčit. Stačí být zkrátka pozorní ke svému tělu a po pobytech v přírodě, nebo třeba i městských parcích, se pravidelně kontrolovat.

Zpravodaj

Zánětlivé onemocnění u dětí souvisí s koronavirem, zjistili vědci

  • 15 května, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Řím 15. května (ČTK) – Zvýšený výskyt zánětlivého onemocnění u dětí srovnávaného se vzácnou Kawasakiho nemocí nejspíše souvisí s prodělanou infekcí koronavirem. Zjistili to italští vědci, kteří své závěry publikovali v britském odborném periodiku The Lancet. Lékaři dosud o spojitosti mezi zánětlivým syndromem, který byl v posledních týdnech v mnoha zemích diagnostikován stovkám dětí, a chorobou covid-19 pouze spekulovali.

Záhadnou chorobu u mladých pacientů s koronavirem zaznamenali lékaři nejen v Itálii, ale také v Británii, USA či Francii. Její průběh přirovnávají ke Kawasakiho nemoci, která způsobuje u dětí do pěti let záněty cév a srdce, či k syndromu toxického šoku. Kawasakiho nemoc se normálně vyskytuje zhruba u jednoho z 10.000 dětí, v poslední době se ale jí podobné zánětlivé onemocnění objevuje mnohem častěji.

Italští vědci poprvé přišli s důkazem, že důvodem častějšího výskytu může být právě koronavirová pandemie. U dětí v oblasti Bergama, které se se záněty v posledních týdnech léčily, se totiž prodělaná nákaza covidem-19 prokázala v osmi z deseti případů. Podle odborníků ale zřejmě byly nakažené i zbylé dvě děti, jen to neukázaly nedostatečně spolehlivé testy.

Míra výskytu nového onemocnění, které lékaři dočasně nazvali zkratkou PIMS-TS (Zánětlivý pediatrický multisystémový syndrom spojovaný s virem SARS-CoV-2), se v Bergamu za poslední měsíc zvýšila třicetkrát. I tak jde ale dál o vzácnou komplikaci, kterou prodělá jen zhruba jedno z tisíce nakažených dětí.

“Naše studie přináší první jasný důkaz spojitosti mezi nákazou virem SARS-CoV-2 a tímto zánětlivým stavem,” řekl deníku The Guardian Lorenzo D’Antiga, primář dětského oddělení nemocnice v Bergamu, který se na studii podílel.

Mezi příznaky zánětlivé choroby patří vysoká horečka, nízký krevní tlak, vyrážky a dušnost. Syndrom se může projevovat rovněž bolestmi břicha, zvracením a průjmem. Většina nemocných na léčbu dobře reaguje, fatální komplikace jsou vzácné.

V americkém státě New York už na zánětlivé onemocnění zemřely dvě děti a jeden mladý pacient, v Londýně za podobných okolností umřel čtrnáctiletý pacient. První úmrtí na nemoc přirovnávanou ke Kawasakiho chorobě dnes ohlásila i Francie, kde v Marseille zemřel devítiletý chlapec. Celkem ve Francii dosud napočítali 125 nemocných s tímto syndromem.

lep mka

Zpravodaj

Ministr: V Česku je kvůli podezření 307 lidí v domácí karanténě

  • 28 února, 20203 srpna, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 28. února (ČTK) – V domácí karanténě, kterou nařídily krajské hygienické stanice kvůli obavám z nového typu koronaviru, je k dnešnímu dni 307 lidí. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) pobývali v rizikových oblastech severní Itálie, ale jsou bez příznaků nemoci. Pokud by se u nich objevila horečka nad 38 stupňů Celsia, dušnost nebo kašel, byli by testováni. Dosud bylo ve Státním zdravotním ústavu otestováno 154 vzorků, u některých lidí opakovaně. Řekl to na dnešní tiskové konferenci.

Podle ministra je třeba mluvit nejen o nakažených, ale i uzdravených. “Výrazně stoupá počet uzdravených pacientů. Aktuálně je to více než 36.000 uzdravených,” řekl ministr zdravotnictví. Nakažených je už téměř 84.000, více nových případů aktuálně přibývá mimo Čínu, kde epidemie začala. “Přes 80 procent lidí má lehký průběh velmi podobný respirační chorobě,” dodal ministr. Vážnější průběh mají senioři a chronicky nemocní.

Zemí s třetím nejvyšším výskytem nákazy je Itálie, podle Vojtěcha tam dnes nejsou hlášené žádné nové případy. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly většina evropských případů, které se objevují v jiných zemích, souvisí s Itálií. “Jsou informace o tom, že někteří se nakazili třeba na letišti v Miláně,” uvedl náměstek.

Do Prahy se podle Babiše vrátí o víkendu zhruba 20.000 lidí, kterým skončí jarní prázdniny. Větší pozornost by měli svému zdravotnímu stavu věnovat ti, kteří přijedou z regionů Lombardie, Benátky, Piemont a Emilia Romagna. “Ne všechna lyžařská střediska jsou v postižených lokalitách,” dodal ministr. Většina Čechů míří do regionu Trentino.

Pražská hygienická stanice zprovozní od soboty infolinku pro zodpovídání dotazů Pražanů na výskyt koronaviru ve světě a na opatření, která mají dělat lidé vracející se ze zasažených lokalit. Linka na čísle 773 782 856 bude v provozu každý den od 9:00 do 19:00 a je primárně určena pro obyvatele metropole, kteří se vrací z Itálie, sdělil ČTK mluvčí Zbyněk Boublík.

Pokud se lidé vrátí z oblasti, ale nemají příznaky, rozhodne krajská hygienická stanice preventivně o jejich dvoutýdenní karanténě. Testovat se budou lidé, u kterých se příznaky objeví. Rozhodně podle ministra není na místě zavírat školy nebo vyhlašovat prázdniny.

Do pondělí chce ministerstvo podle Vojtěcha rozhodnout, jestli je možné tyto podezřelé případy nepřevážet speciální sanitkou na infekční oddělení nemocnic, ale testovat je přímo doma. “Museli by se zapojit lékaři-infektologové, kteří jsou na to vyškoleni a kteří by správně odebrali stěr z nosohltanu a vzorky krve,” uvedl Vojtěch. Infekční kliniky jsou v každém kraji, do pondělí by podle Vojtěcha mělo být jasné, jestli na domácí testování mají kapacity.

van snm

Zpravodaj

Hygienici nabádají k opatrnosti kvůli spalničkám na Karvinsku

  • 20 února, 20203 srpna, 2020
  • by CRS Webmaster

Ostrava 20. února (ČTK) – Moravskoslezští hygienici v tomto týdnu zaznamenali letošní první případ spalniček. Vysoce infekční onemocnění se objevilo na Karvinsku. V této souvislosti hygienici žádají občany, aby v případě příznaků onemocnění nechodili do ordinace lékaře. Informovali o tom hygienici na svých webových stránkách. Kraj se loni potýkal s epidemií spalniček, nakazilo se více než sto lidí, mezi nimi i zdravotníci.

“Chceme požádat občany, aby v případě příznaků nechodili do ordinace, a to ani se svým dítětem, a spojili se telefonicky s ošetřujícím lékařem nebo s lékařem infekčního oddělení a postupovali dle pokynů zdravotníků,” uvedli hygienici.

Spalničky jsou onemocnění typické právě pro zimní období. Šíří se vzduchem. Inkubační doba spalniček, tedy od vniknutí původce nákazy do organismu až po první příznaky, je sedm až 21 dní. Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím a čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka. Začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny. Ve stejném pořadí pak také ustupuje. Ke komplikacím onemocnění patří zápal plic, zánět středního ucha, vedlejších nosních dutin nebo zánět mozku.

U nemocných je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky. U nekomplikovaných případů se spalničky léčí klidem na lůžku, srážením teploty a přísunem tekutin. V případě komplikací se podávají antibiotika. Podle hygieniků je prevencí onemocnění očkování.

Loni se první případy spalniček objevily v kraji už v lednu. V regionu následně propukla epidemie, která skončila v polovině roku. V kraji se v tomto období spalničkami nakazilo 103 lidí, z toho 17 zdravotníků, nejvíce nakažených bylo v Ostravě. Spalničky se objevily ve všech věkových skupinách s výjimkou dětí ve věku od pěti do devíti let. Nejvíce nemocných bylo mezi lidmi ve věku od 40 do 49 let. Nemocných ale loni bylo méně než v roce 2017, kdy v kraji onemocnělo 130 lidí, z toho 19 zdravotníků.

mtk kš

Navigace pro příspěvky

1 2 3

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
29
30
31
1
2
3
4
Duben

30

Žádné akce
Květen

1

Žádné akce
Květen

2

Žádné akce
Květen

3

Žádné akce
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

Žádné akce
Květen

5

Žádné akce
Květen

6

Žádné akce
Květen

7

Žádné akce
Květen

8

Žádné akce
Květen

9

Žádné akce
Květen

10

Žádné akce
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

Žádné akce
Květen

12

Žádné akce
Květen

13

Žádné akce
Květen

14

Žádné akce
Květen

15

Žádné akce
Květen

16

Žádné akce
Květen

17

Žádné akce
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

Žádné akce
Květen

19

Žádné akce
Květen

20

Žádné akce
Květen

21

Žádné akce
Květen

22

Žádné akce
Květen

23

Žádné akce
Květen

24

Žádné akce
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

Žádné akce
Květen

26

Žádné akce
Květen

27

Žádné akce
Květen

28

Žádné akce
Květen

29

Žádné akce
Květen

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS