Vědci a firmy z Olomouce chtějí připravit senzory k odhalení původců infekcí

30 ledna, 2025
by budskap

Projekt podle mluvčího reaguje na dvě velké současné světové výzvy v oblasti zdraví, jimiž jsou nepřipravenost na boj s pandemiemi a pokles účinnosti antibiotik kvůli rostoucí rezistenci mikroorganismů. “Proto se zaměříme na vývoj nových řešení pro prevenci, včasnou diagnostiku a minimalizaci dopadů onemocnění způsobených virovými a bakteriálními patogeny. Můžeme vycházet i ze zkušeností, které jsme získali v průběhu pandemie onemocnění covid-19,” uvedl vedoucí projektu Petr Jakubec z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého.

Spolehlivé, rychlé a cenově dostupné biosenzory pro odhalení původce infekcí, které budou vhodné pro běžné lékařské použití, na trhu chybí, uvedl Havrlant. Vědci chtějí ve spolupráci se společností Farmak připravit zejména materiály z grafenu, což je supertenká forma uhlíku, kombinované se specifickými molekulami, které dokážou patogeny odhalit. “Po dohodě s Fakultní nemocnicí Olomouc se zaměříme na detekci bakterií, které jsou příčinou například nemocničních infekcí,” podotkl vedoucí jednoho z výzkumných směrů Michal Otyepka.

Čtyřmi hlavními oblastmi výzkumu budou vývoj pokročilé antivirové a antibakteriální ochrany s využitím nových materiálů, diagnostika virových infekcí a dalších závažných onemocnění, antibakteriální a antivirální účinky vybraných proteinů a peptidů a analýza dopadu pandemie na život jedince a jeho prostředí v souvislosti s technologickými změnami. “V oblasti prevence je potřeba vyvinout nové materiály s antimikrobiálními vlastnostmi, které se mohou uplatnit nejen ve farmaceutickém, ale i kosmetickém, textilním či potravinářském průmyslu,” uvedl Jakubec. Na přípravě antimikrobiálních přídavných látek bude jeho tým spolupracovat s firmou MedicProgress.

K boji s bakteriální rezistencí vůči antibiotikům chce projekt přispět vývojem nových látek s využitím antimikrobiálních nanomateriálů a peptidů. Jejich vzájemné propojení by podle vědců mohlo antimikrobiální účinky ještě zvýšit. Ekonomicky výhodnou cestou plánují připravit peptidy ze skupiny katelicidinů, které antimikrobiálně působí v lidské kůži, a peptidy odvozené od laktoferinu, což je jedna z imunitních složek mateřského mléka.

Podle Jakubce jde o první velký projekt, který přímo podporuje spolupráci komerční a akademické sféry v olomoucké aglomeraci. Komerční sektor v plánech vývoje zastupují farmaceutická společnost Farmak a firma MedicProgress, akademický spolu s výzkumným centrem CATRIN také zástupci lékařské fakulty, pedagogické fakulty, fakulty zdravotnických věd a teologické fakulty. Projekt získal dotaci 63,7 milionu korun z výzvy Mezisektorová spolupráce pro ITI operačního programu Jan Amos Komenský.

Aktuálně

Mladoboleslavská nemocnice zakáže návštěvy na plicním oddělení a interně

29 ledna, 202530 ledna, 2025
by budskap

“Roste počet nemocných s akutními respiračními infekcemi a chřipkou typu A i B. Mladoboleslavská Klaudiánova nemocnice proto od zítřka (čtvrtka 30. ledna) až do odvolání vyhlašuje zákaz návštěv na vybraných lůžkových odděleních,” uvedla mluvčí. Nemocnost na Mladoboleslavsku činí 2284 nemocných na 100.000 obyvatel, jde o mezitýdenní nárůst o téměř 34 procent. Nemocnice vybízí k obezřetnosti i návštěvy dalších oddělení a pacienty, kterým doporučuje používat roušky nebo respirátory.

Podle středočeských hygieniků dosáhl minulý týden počet nemocných v regionu úrovně epidemie. Na 100.000 obyvatel evidovali 1938 nemocných, což je nárůst o 28 procent. Návštěvy omezila koncem minulého týdne také kolínská nemocnice, k pacientovi může pouze jeden člověk chráněný respirátorem nebo nanorouškou. Zákaz návštěv platí i v nemocnicích v Benešově, Slaném, Nymburce a ode dneška i v Příbrami.

Aktuálně

Vědec z Brna má grant na testování peptidů účinných proti…

23 ledna, 202530 ledna, 2025
by budskap

Vácha řeší potřebu léčby respiračních infekcí, které způsobují rezistentní bakterie vyskytující se zejména v nemocnicích. Peptidy vyvinuté jeho týmem cíleně narušují lipidový ochranný obal bakterií, například jeho proděravěním. Narušení obalu pak výrazně omezuje schopnost bakterií vytvořit si odolnost vůči antibiotikům.

“Naše peptidy prokázaly v laboratorních testech výjimečnou účinnost proti bakterii Acinetobacter baumannii vyvolávající infekce zejména u hospitalizovaných pacientů s oslabenou imunitou. Proti této bakterii americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) neschválil novou chemickou třídu antibiotik více než 50 let. Grant umožní posunout výzkum směrem ke klinickému testování, což je zásadní krok ke schválení nového léčiva v boji s těmito obtížně léčitelnými infekcemi,” sdělil Vácha.

Antimikrobiální peptidy vyvinuté v CEITEC vykazují slibnou aktivitu i proti dalším patogenům, které způsobují těžké infekce, například zápal plic, infekce krevního řečiště nebo infekce popáleninových ran. Podle univerzity je technologie výjimečná, nejen díky účinnosti proti bakteriím, ale i v potenciální schopnosti ničit rakovinné buňky.

Váchův tým projekt zahájí v následujících týdnech. Zaměří se na podrobnější farmakologické testy a hodnocení terapeutického potenciálu antimikrobiálních peptidů, přičemž hodlá minimalizovat testování na zvířatech a upřednostnit využití moderních buněčných modelů.

Aktuálně

Lékařka: Většinu infekcí dýchacích cest způsobují viry, antibiotika nefungují

10 ledna, 2025
by budskap

Pacienti často podle odborníků antibiotika užívají zbytečně. Příčinou může být i neznalost pacientů, kteří na lékaře tlačí, aby jim léky předepsali. Podle průzkumu z roku 2021 je žádalo po svém lékaři 40 procent pacientů.

“Udává se, že až devět z deseti infekcí horních dýchacích cest je virového původu. V těchto případech je zcela dostačující symptomatická léčba a poučení pacienta ohledně doby trvání příznaků, což je obvykle přibližně týden,” vysvětlila Adámková.

Někteří lékaři antibiotika předepisují i bez toho, aby určili přesně původce onemocnění. Všechna ale nefungují na všechny typy bakterií, proto jich někdy pacient musí vystřídat několik. Důsledkem je podle odborníků vznik odolných bakterií, takzvané antibiotické rezistence, na něž jsou antibiotika méně účinná.

Kromě léčby lehčích i závažnějších infekcí jsou antibiotika potřeba i preventivně, například při chirurgických zákrocích nebo pro ochránění křehkých pacientů. Antibiotická rezistence se netýká konkrétního pacienta, nezáleží tak na tom, zda sám antibiotika užívá často nebo méně, ale vede ke vzniku odolných bakterií, které se budou v populaci šířit a na něž léky nebudou účinkovat.

Spotřeba antibiotik v Česku podle odborníků stoupá a řadí se mezi státy s největší spotřebou v rámci Evropy. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je vznik superodolných bakterií jednou z nejvážnějších hrozeb pro veřejné zdraví.

“Odhaduje se, že v roce 2050 bude s rezistencí na antibiotika souviset celosvětově 8,2 milionu úmrtí za rok, zatímco v roce 2021 to bylo 4,7 milionu,” uvedla Adámková. Nejvíc postižené podle ní budou osoby starší 70 let.

České zdravotnictví

V Česku se častěji než dřív vyskytují některé bakterie…

18 listopadu, 2024
by budskap

O čtvrtinu se podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ Heleny Žemličkové zvýšila četnost infekcí krevního řečiště vyvolaných bakterií Escherichia coli, která je odolná k antibiotiku cefalosporin třetí generace. Tato onemocnění souvisí s infekcemi močových nebo žlučových cest, odkud se dostanou do krve. Může pak nastat sepse, tedy otrava krve.

Téměř na trojnásobek za pět let vzrostl výskyt infekcí krevního řečiště, které způsobují odolné formy bakterie Klebsiella pneumoniae. Tato bakterie způsobuje infekce močových cest nebo zápaly plic, může být také příčinou sepse.

Na problém antibiotické rezistence se ve svém doporučení zaměřuje i Evropská unie. Jednotlivé evropské země si stanovily cíle, kterých chtějí dosáhnout do roku 2030. V celoevropském měřítku výskyt infekce od tohoto typu od E.coli od roku 2019 mírně klesl, u Klebsiell stoupl o více než polovinu. “Česká republika tak spolu s ostatními evropskými zeměmi nijak nepokročila směrem k dohodnutému cíli snížení incidence do roku 2030,” uvedla Žemličková.

Jen mírně snížit se v ČR podařilo výskyt nákaz bakterií takzvaného zlatého stafylokoka (MRSA). “Zlatý stafylokok je jednou z nejčastějších příčin infekcí krevního řečiště. Tyto infekce jsou významnou příčinou závažných komplikací i úmrtí, a to zejména v nemocniční péči,” uvedla hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Pro snížení výskytu infekcí, kterými se pacienti nakazí při hospitalizaci, je podle vedoucí Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí Lucie Barekové zásadní prevence a kontrola ze strany personálu. Pomohlo by také navýšení možností izolace pro nakažené, například jednolůžkových pokojů.

“Ačkoliv nemocniční infekce představují významný problém pro kvalitu poskytované péče i bezpečí našich pacientů z hlediska vzniku některých infekčních komplikací, obávám se, že nebude ani do budoucna v silách žádné země jim zcela zabránit,” uvedla.

Za vznikem odolných typů bakterií je podle odborníků i nadužívání antibiotik. “Jsme zvyklí, že mnoho běžných bakteriálních infekcí už od dětství řešíme antibiotiky, od angín a nejrůznějších vnitřních zánětů až například po kožní problémy,” popsala Macková. Snižování účinnosti antibiotik je podle ní globálním problémem.

Častější nebo méně časté užívání antibiotik u jedince ale pro riziko jeho nákazy podle odborníků roli nehraje. “Bakterie rezistentní k antibiotikům se šíří stejně jako ty citlivé. Nemusím brát antibiotika vůbec, přesto se mohu nakazit rezistentní bakterií,” vysvětlila Žemličková. Jednotlivec podle ní může přispět celé společnosti tím, že nebude žádat antibiotika v případě, že nejsou potřebná.

Podle předsedy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpána Svačiny řeší její odborné skupiny zbytečné podávání antibiotik v léčbě lokálních infekcí a v prevenci například ve stomatologii, ortopedii či kardiologii.

České zdravotnictví

MZd: V Česku jsou desítky tisíc dětí, které nejsou očkované…

10 června, 202410 června, 2024
by budskap

“Spalničky jsou opravdu infekce, která může probíhat a probíhá komplikovaně,” uvedl přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Milan Trojánek. Nejčastěji jde o respirační nebo neurologické komplikace, může dojít i k úmrtí. Nemoc nemá žádnou účinnou léčbu, lékaři mírní jen příznaky.

Mezi ty podle praktické lékařky Ludmily Bezdíčkové patří vzestup teploty, rýma, kašel a zánět spojivek, poté se objevuje vyrážka. “Nejzávažnější případy spalniček postihují ty nejmenší děti,” dodal vrchní ředitel sekce Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví a pověřený hlavní hygienik. Riziko úmrtí u nich je jeden z tisíce nakažených.

Očkování proti spalničkám patří mezi povinná. Je součástí takzvané MMR vakcíny, která chrání také proti zarděnkám a příušnicím. První dávka se podává mezi třináctým a osmnáctým měsícem věku, druhá mezi pátým a šestým rokem. Podle Fošuma rodiče často ale očkování odkládají až před dobu nástupu do mateřské školy, pro přijetí do ní je povinné.

Nemoc je podle Radomíry Limberkové, vedoucí národní referenční laboratoře zaměřené mimo jiné na spalničky ze Státního zdravotního ústavu, minimálně desetkrát nakažlivější než chřipka. Při posledních epidemiích se stovkami nakažených v letech 2014 a 2017 až 2019 se nakazily i desítky zdravotníků. Ministerstvo proto podle Fošuma apeluje na přeočkování zdravotníků, nemocnicím rozeslalo dopisy, v nichž vyzvalo k překontrolování očkování, případně hladiny protilátek zdravotníků.

Letošní ohniska začala importy ze zahraničí neočkovanými osobami, na začátku roku z Ázerbájdžánu, Uzbekistánu a Ruska. Květnových 13 případů spojoval import u sedmileté neočkované dívky z Německa. Podle Limberkové u těchto ohnisek už uplynula inkubační doba. “Musíme být připraveni na to, že se situace na podzim může zhoršit,” dodala.

Zpravodaj

Meziročně přibylo případů desítky infekcí, vrátily se spalničky nebo…

8 března, 202428 března, 2024
by budskap

“Důvod určitě není jeden, dost se to liší nemoc od nemoci,” sdělila ČTK mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová. Například u nemocí, proti kterým existuje očkování, odborníci mluví o nižší ochotě nechat děti očkovat nebo jiném složení vakcín. Vliv má podle dřívějších vyjádření SZÚ u některých nemocí také to, že se s nimi populace ani lékaři nesetkávají často a někdy jim je trvá odhalit. Pokles v předchozích třech letech zase ovlivnila proticovidová opatření.

SZÚ už na začátku letošního roku informoval, že očekává epidemii černého kašle. Do minulého týdne zaznamenal 1666 případů, víc bylo naposledy na začátku 60. let krátce po zahájení očkování. Podle odborníků je vhodné přeočkování v dospělosti, protože se snížila proočkovanost a byla zavedena jiná vakcína. “Ta je šetrnější ke kojencům, má méně nepříjemných účinků, ale u starších dětí neposkytuje dlouhodobou a komplexní ochranu,” uvedl v rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR, Peter Šebo z jejího Mikrobiologického ústavu.

Podobně se předloni po desítkách let vrátil záškrt, kterému tento týden podlehl dvaaosmdesátiletý muž. Šlo o první úmrtí na tuto nemoc za 55 let. Znovu se častěji objevují také spalničky. Do konce února jich SZÚ eviduje 11 případů, loni jeden a v předchozích letech se díky proticovidovým opatřením nevyskytly vůbec. Poslední epidemii Česko prožilo v roce 2019, kdy bylo nakažených téměř 600.

Nemoci mpox, dříve označované jako opičí neštovice, zaznamenal SZÚ předloni 71 případů, loni žádný a letos sedm. Nákaza se projevuje vyrážkou, často v oblasti genitálií, a příznaky podobnými chřipce. Nejčastěji se přenáší při sexu, předloni nejvíc u mužů majících sex s muži.

Loni bylo meziročně asi šestkrát víc případů spály, letos jich lékaři zaznamenali už 1200. Od roku 2020 postupně roste počet pacientů se svrabem, který způsobuje parazitický roztoč zákožka svrabová. Lidé se jí nakazí při kontaktu s kůží nemocného, jeho oblečením či ložním prádlem. Loni bylo nakažených přes 9000, letos 1848.

Výrazně víc než loni je na začátku letošního roku také legionelózy. Na rozdíl od jiných infekcí se nepřenáší mezi lidmi, je způsobena infikovanou vodou, která se drží v potrubí, pokud se voda neohřívá na více než 70 stupňů Celsia. Nákaza může způsobovat těžké zápaly plic, hygienici proto doporučují nesnažit se peníze za energie šetřit na ohřevu vody.

Na nízkých počtech se v ČR drží různé exotické nemoci, například západonilská horečka, zika nebo chikungunya. Od začátku roku lékaři léčili 15 nemocných s horečkou dengue a desítku lidí s malárií. Naopak zhruba stejně zůstává případů nemocí přenášených klíšťaty, jako je lymská borelióza nebo klíšťová encefalitida, nebo případů tetanu, který se většinou přenáší z infikované hlíny.

Počty infekčních chorob v předchozích letech:

Rok	2019	2020	2021	2022	2023	2024*
Černý kašel	1347 (164*)	696 (356*)	51 (15*)	96 (13*)	494 (20*)	1634
Záškrt	0 (0*)	0 (0*)	0 (0*)	5 (0*)	7 (2*)	6
Spála	1992 (467*)	765 (482*)	167 (40*)	1150 (53*)	6936 (1257*)	1191
Tetanus	1 (0*)	0 (0*)	0 (0*)	0 (0*)	2 (0*)	0
Lymská borelióza	4102 (256*)	3710 (228*)	2831 (130*)	3517 (128*)	3270 (235*)	230
Klíšťová encefalitida	774 (10*)	856 (11*)	594 (9*)	710 (5*)	509 (4*)	6
Legionelóza	280 (31*)	216 (38*)	239 (39*)	287 (43*)	340 (39*)	76
Svrab	3570 (736*)	2382 (637*)	3306 (512*)	5276 (862*)	9167 (1458*)	1848
Malárie	34 (2*)	9 (7*)	10 (2*)	30 (0*)	42 (6*)	10
Západonilská horečka	2 (0*)	0 (0*)	0 (0*)	2 (1*)	0 (0*)	0
Horečka chikungunya	15 (0*)	0 (0*)	0 (0*)	2 (0*)	3 (0*)	0
Horečka zika	1 (1*)	2 (1*)	0 (0*)	1 (0*)	5 (1*)	0
Dengue	81 (10*)	38 (29*)	4 (1*)	22 (0*)	79 (7*)	15
Spalničky	590 (171*)	4 (3*)	0 (0*)	0 (0*)	1 (0*)	11
Hepatitida A	240 (28*)	183 (21*)	210 (26*)	70 (8*)	66 (3*)	16
Akutní hepatitida B	41 (9*)	26 (7*)	17 (0*)	48 (0*)	37 (7*)	8
Chronická hepatitida B	276 (54*)	144 (47*)	127 (24*)	244 (21*)	378 (47*)	88
Hepatitida C	1138 (166*)	770 (223*)	662 (80*)	921 (84*)	1300 (216*)	364
Hepatitida E	268 (34*)	223 (50*)	200 (31*)	319 (38*)	684 (82*)	120
Mpox (opičí neštovice)	0 (0*)	0 (0*)	0 (0*)	71 (0*)	0 (0*)	7

zdroj: Státní zdravotní ústav – Informační systém infekčních nemocí (ISIN)

*za leden a únor

Výzkumy a studie

Vědci z brněnského ICRC získali grant přes 180 milionů korun…

27 února, 2024
by budskap

Sepse ročně postihuje až 50 milionů lidí a její výskyt se každoročně zvyšuje. Vést k ní může každá infekce. Důležité je sepsi včas rozpoznat, neboť hrozí rychlé zhoršení stavu v důsledku poškození vlastních tkání a orgánů. “Stojí za pětinou světových úmrtí,” poznamenala jedna z koordinátorek Marcela Hortová-Kohoutková. Sepse nejčastěji pacienty postihuje, pokud jsou oslabení. Ohrožení jsou pacienti po závažných operacích nebo úrazech. Může se rozvinout i v důsledku komplikovaných onemocnění, jako je zápal plic, meningitida nebo infekce močového ústrojí.

Při léčbě musí lékaři léčit samotnou infekci a zároveň podpořit selhávající orgány například formou umělé plicní ventilace, podporou oběhu nebo náhradou funkce ledviny. Ve vyspělých zemích sepsi přežije až 85 procent lidí, její prodělání ale může mít dlouhodobé zdravotní následky, které snižují kvalitu života. Na ně se chtějí odborníci v projektu BEATsep, jehož součástí je třeba marseillská nemocnice nebo vídeňský traumatologický institut, zaměřit.

“Předpokládáme, že se do projektu zapojí až 500 pacientů se sepsí napříč Evropou, v Brně kolem 150. Sledovat je začneme už při jejich pobytu v nemocnici, kdy budeme zkoumat jejich imunitní odpověď. Chceme do detailu popsat jejich stav a pochopit změny, které v těle následně dlouhodobě přetrvávají. Chceme také hledat kombinace vhodných biomarkerů, tedy potenciálně diagnostických znaků, ze kterých bude možné předpovědět, jak se bude pacientův stav dále vyvíjet, a tím pádem lépe stanovit léčbu na míru,” uvedl Frič. S analýzou získaných dat má pomoct umělá inteligence.

Post-septický syndrom má různé projevy. Od neurologických obtíží, jako jsou poruchy spánku, poruchy soustředění, nebo zhoršená mentální kapacita, přes chronickou únavu nebo chronické bolesti, potíže s metabolismem a nedostatečným vstřebáváním živin, až po poruchy imunity. “Pacienti mohou trpět i dlouhodobým oslabením imunitního systému, takže jsou mnohem náchylnější k dalším infekcím. V důsledku sepse je mohou trápit třeba i deprese,” doplnila Hortová-Kohoutková.

Doporučené články

Bolest ledvin – čím může být způsobena a jak se…

22 února, 202426 února, 2024
by budskap

Bolest ledvin je symptomem, který může signalizovat řadu zdravotních stavů, od těch mírných až po vážné. Je důležité rozlišit, zda bolest skutečně pochází z ledvin, nebo zda je součástí širšího problému, který zahrnuje okolní struktury nebo jiné orgány.

Příčiny bolesti ledvin

Bolest ledvin může být způsobena řadou faktorů, které lze rozdělit do tří hlavních kategorií:

Infekce

Pyelonefritida: Toto je typ bakteriální infekce, která postihuje ledviny, obvykle v důsledku šíření infekce z dolních močových cest. Může způsobovat bolest v boku nebo v zádech, horečku a další symptomy, jako je pocit pálení při močení.
Glomerulonefritida: Jedná se o zánět glomerulů, malých struktur v ledvinách, které se podílejí na filtraci. Může být způsoben autoimunitními stavy, infekcemi nebo jinými onemocněními. Symptomy zahrnují otoky, vysoký krevní tlak a přítomnost bílkovin nebo krve v moči.

Strukturní problémy

Ledvinové kameny: Tvrdé minerální a solné usazeniny, které se mohou formovat v ledvinách a způsobovat bolestivé příznaky, když procházejí močovými cestami. Bolest bývá velmi intenzivní a může být doprovázena nevolností a zvracením.
Zablokování močových cest: Jakékoli obstrukce, které brání normálnímu toku moči z ledvin do močového měchýře, může způsobovat bolest a někdy i vážné komplikace včetně poškození ledvin.

Chronická onemocnění

Hypertenze (vysoký krevní tlak): Dlouhodobě vysoký krevní tlak může poškodit krevní cévy v ledvinách, čímž snižuje jejich schopnost správně fungovat. To může vést k akumulaci toxických látek v těle a způsobit další zdravotní problémy.
Diabetes mellitus: Vysoká hladina cukru v krvi spojená s diabetem může poškodit krevní cévy a nervy v ledvinách. To může vést k zhoršení filtrační schopnosti ledvin a nakonec k chronickému onemocnění ledvin.

Diagnostika a rozpoznání

Diagnóza problémů s ledvinami vyžaduje pečlivou analýzu symptomů pacienta, fyzikální vyšetření, laboratorní testy krve a moči a využití obrazových metod. Tyto kroky jsou nezbytné pro určení přesné příčiny bolesti a pro plánování efektivní léčby.

Léčebné přístupy

Léčba se liší v závislosti na příčině bolesti. Zatímco infekce mohou vyžadovat antibiotickou terapii, u ledvinových kamenů se může upřednostňovat léčba zaměřená na jejich rozpuštění nebo odstranění. Chronické stavy, jako je vysoký krevní tlak nebo diabetes, vyžadují dlouhodobou kontrolu a management.

Prevence a péče o ledviny

Kromě léčby specifických příčin bolesti ledvin je důležitá i podpůrná péče, která zahrnuje dostatečný příjem tekutin, zdravou stravu a životní styl. Tato opatření mohou pomoci zlepšit funkci ledvin a předcházet dalším zdravotním problémům.

Bolest ledvin je signálem, který nesmí být ignorován. Včasná diagnóza a léčba mohou zabránit komplikacím a podpořit dlouhodobé zdraví ledvin. Je důležité, aby jednotlivci vyhledali lékařskou pomoc při jakémkoliv podezření na problémy s ledvinami, aby zajistili nejlepší možnou péči.

Aktuálně

Hygienici: Infekcí přibylo za týden o desetinu, zatím nejde o epidemii

22 ledna, 2024
by budskap

Hygienici evidují všechny akutní respirační infekce (ARI) včetně covidu a chřipky dohromady, samostatně jim pak lékaři hlásí takzvaná chřipková onemocnění (ILI), která se projevují stejnými příznaky jako chřipka, tedy náhlým nástupem, bolestí hlavy a svalů a horečkou nad 38 stupňů Celsia. Těch přibylo podle hygieniků za týden o 82 procent.

“Hodnoty v obou skupinách se pohybují v pásmu epidemického prahu, který ale zatím nepřekračují. Situaci nelze zatím hodnotit jako celoplošnou epidemii,” uvedlo MZd.

Pozitivní test na covid mělo v posledním týdnu v ČR 1604 osob, pro srovnání 2. ledna byl takové počet pozitivně testován za jediný den. Odborníci očekávají, že k dalšími výraznějšímu vzestupu nemocnosti dojde v únoru či v březnu. V loňském roce začala jarní vlna na konci ledna, nejvyšší denní počty pozitivních testů byly na přelomu února a března kolem 1800 pozitivně testovaných. Loňská podzimní vlna v prosinci vrcholila na téměř trojnásobných počtech. V té době i počet hospitalizovaných překročil 1200. V současné době je skoro desetkrát nižší.

Počty případů nemocí dýchacích cest v ČR na 100.000 obyvatel:

Týden	pondělí	Akutní respirační infekce	Mezitýdenní změna	Covid	Mezitýdenní změna
3. týden	15. 1.	1423	+ 10 %	14	– 30 %
2. týden	8.1.	1292	+ 6 %	20	– 49 %
1. týden	1. 1.	1228	+ 44 %	41	+ 0,2 %
52. týden	25.12.	854	-45 %	40,9	– 64,4 %
51. týden	18. 12.	1544	– 8 %	115	– 13,5 %
50. týden	11. 12.	1679	+ 8,8 %	132,9	+ 9 %
49. týden	4. 12.	1542	+ 5,9 %	121,9	+ 37,9 %
48. týden	27. 11.	1457	+ 8,9 %	88,4	+ 54 %
47. týden	20. 11.	1340	+ 12,9 %	57,2	+ 12,2 %
46. týden	13. 11.	1185	– 2,6 %	51	– 0,2 %
45. týden	6. 11.	1217	+ 4,5 %	51,1	+ 7 %
44. týden	30. 10.	1161	+ 6,7 %	47,7	+ 45 %
43. týden	23. 10.	1060	+ 7 %	32,9	+17 %

zdroj: ministerstvo zdravotnictví, KHS Libereckého kraje

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Příčiny bolesti ledvin

Infekce

Strukturní problémy

Chronická onemocnění

Diagnostika a rozpoznání

Léčebné přístupy

Prevence a péče o ledviny

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

27

Duben

28

Duben

29

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Květen

31

Newsletter