Epidemiolog: Lidé by stále měli nosit respirátor, pokud se…

„Hlavní je vzít si respirátor, když mám sám nějaké příznaky respiračního onemocnění,“ řekl Maďar. Očekával, že lidem po epidemii covidu-19 zůstane větší míra zodpovědnosti, že se společnost poučí. „Ale běžně v prostředcích MHD vidíme, že lidé kašlou, kýchají, smrkají a přesto si ten respirátor nevezmou,“ dodal.

V současné době nařizují nošení respirátorů ve svých prostorách, například v čekárnách před ambulancemi, některá zdravotnická nařízení. Mohou to udělat na základě svého uvážení nebo to může nařídit i hygienická stanice. „Povinné by to mělo být alespoň na některých velmi rizikových pracovištích,“ uvedl Maďar. Příkladem by mohla být například onkologická oddělení, kam by podle něj lidé s příznaky, pokud už tam musí, měli respirátor nosit.

Poslední plošné proticovidové opatření, které se týkalo celé populace, skončilo před necelými dvěma týdny. Ministerstvo zdravotnictví vydalo vyhlášku, ve které zrušilo povinnou sedmidenní karanténu po pozitivním testu. Zároveň ministerstvo spravedlnosti covid vyřadilo ze seznamu chorob, jejichž šíření je trestným činem.

„Současná data potvrzují správnost tohoto rozhodnutí, neboť již dlouhé měsíce se v populaci drží šíření různých subvariant omikron SARS-CoV-2, které sice mají velmi vysokou nakažlivost, ale zdravotní dopad na populaci je relativně mírný a nehrozí zahlcení intenzivní péče v nemocnicích,“ uvedl k tomu na webu institutu SYRI ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Po ukončení povinných plošných izolací zájem lidí nechat se testovat klesl jen mírně. Antigenních testů ubylo v následujících sedmi dnech proti předcházejícímu týdnu asi o čtvrtinu, PCR testů jen o necelou desetinu. V pracovních dnech v posledním týdnu evidováno mezi 1500 a 1800 antigenními testy a 450 až 700 testů PCR. Domácí samotesty se nikde neevidují.

Právě sběr dat, který vznikl v době epidemie, považuje Dušek za jeden z přínosů. „Máme tedy nyní funkční nástroje, které před epidemií neexistovaly, a některé byly dokonce nemyslitelné. Jde zejména o systém plošného sběru dat o prokázaných nákazách běžící se stoprocentním pokrytím diagnostických jednotek, dále systém kontrolující populační zdravotní intervence typu očkování a zejména dispečink intenzivní péče kontrolující v reálném čase rizika pro intenzivní lůžkovou péči. Doufejme, že tyto nástroje naše zdravotnictví udrží a bude je dále rozvíjet,“ uvedl. To už dříve potvrzovala hlavní hygienička Pavla Svrčinová i ministr zdravotnictví Vlastmil Válek (TOP 09).