Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Doporučené články

Vážné autoimunitní onemocnění odhalila náhoda

  • 16 května, 202325 května, 2023
  • by budskap

O tom, že trpí celiakií, se dozvěděl náhodou, když se jeho kožní lékařka rozhodla zjistit, jestli se za jeho atopickým ekzémem neskrývá nějaký druh alergie. Místo alergenů však krevní testy odhalily závažné autoimunitní onemocnění. Sociální geograf Jiří‑Jakub Zévl proto už půl roku dodržuje přísnou bezlepkovou dietu, což je jediná účinná forma léčby tohoto onemocnění.

 

„Podobně jako některým rockovým hvězdám, i mně se stal 27. rok života osudným,“ říká s nadsázkou Jiří-Jakub Zévl, který musel kvůli celiakii ze svého jídelníčku navždy vyřadit vše, co obsahuje lepek. Autoimunitní onemocnění, při němž dochází k chronickému zánětu tenkého střeva, se v jeho případě podařilo zachytit v raném stadiu. Sám nepozoroval žádné příznaky, které by naznačovaly, že celiakií trpí. Nebýt alergologických testů, na něž jej odeslala kožní lékařka, za kterou dochází kvůli atopickému ekzému, pravděpodobně by se na nemoc nepřišlo. „Než mi lékaři řekli, že trpím celiakií, moc informací jsem o tomto onemocnění neměl. Teprve postupně jsem zjišťoval, jak je závažné a jaké mohou být následky, když se nedodržuje bezlepková dieta,“ vysvětluje Zévl. Protože rád vaří, a je tak zvyklý vyhýbat se polotovarům, nebyl pro něj přechod na bezlepkové stravování příliš náročný. Za negativní dopad považuje spíš společenskou stránku stolování. Obědvat s kolegy v restauraci nebo vysokoškolské menze je pro něj prakticky nemožné: „Vybrat nějaké jídlo z obědového menu je pro mě většinou vyloučené. Málokdy najdu něco, co si mohu bez obav dát. Zejména česká kuchyně je celiakii málo nakloněna. Obědy si proto vařím sám a do práce si je nosím v krabičkách,“ doplňuje Zévl. Vzdát se musel nejen obědů s kolegy, ale také řady oblíbených jídel. Nejhůř se mu loučilo s typicky českým nápojem – pivem, které sice existuje i v bezlepkové variantě, ale pouze v lahvích. „Na pivu bych si rád pochutnal, dokonce jsem sbíral pivní zátky. Užíval jsem si rozmanitost různých pivních druhů. S tím je teď konec,“ přiznává Zévl.

Zorientovat se v bezlepkových potravinách mu pomohli pacienti se stejným onemocněním, se kterými se setkal prostřednictvím pacientské organizace Společnost pro bezlepkovou dietu. „Bohužel se stává, že si zvyknete na nějaký bezlepkový výrobek, a on časem přestane být bezlepkový. Třeba jako když se v minulosti přesunula výroba lentilek, a tím se změnilo jejich složení, které najednou obsahovalo i pšeničnou mouku. Tohle všechno naše pacientská komunita sleduje a sdílí,“ dodává Zévl.

Nyní ve spolupráci s pacientskou organizací spustil petici, jež upozorňuje na fakt, že zdravotní pojišťovny léčbu celiakie, kterou je celoživotní bezlepková dieta, nehradí. Bezlepkové stravování totiž klade vyšší finanční nároky na rodinný rozpočet než nákupy potravin bez dietního omezení. Některé pojišťovny na něj přispívají z fondu prevence. Příspěvky však často mají různá omezení, jsou nízké nebo se týkají pouze dětí.

Výzkumy a studie

Pásový opar: mýty a fakta

  • 16 května, 2023
  • by budskap

Mýtus: Kdo měl neštovice, nemusí se pásového oparu bát.

Fakt: Je tomu přesně naopak. Pouze u toho, kdo už plané neštovice prodělal (nejčastěji v dětství), může dojít k rozvoji pásového oparu. Plané neštovice i pásový opar způsobuje stejný virus – virus varicella zoster. Při primoinfekci (neboli primární/první infekci) vyvolá právě plané neštovice. Po jejich prodělání zůstává virus ve spící formě v těle člověka. Pásový opar je potom způsobený reaktivací tohoto viru. Promořenost virem varicella zoster dosahuje v České republice ve věkových skupinách 5–10 let 70–80 %, u starších věkových kategorií dokonce až 90 až 98 %. Až u 1 ze 3 lidí se může tento virus v průběhu života reaktivovat a způsobit pásový opar. *

*Na základě dat z USA, nemusí být reprezentativní pro světovou populaci

Reference:

Chlibek R, Smetana J et al: Neurologické komplikace při onemocnění herpes zoster – kazuistika, Cesk Slov Neurol N 2011; 74/107(4): 486-489

Harpaz R. Prevention of Herpes Zoster Recommendations of the Advisory Committee on Immunization Practices (ACIP). Morbidity and Mortality Weekly Report;2008;57;1-40

 

Mýtus: Pásový opar je onemocnění kůže.

Fakt: To není úplně přesné. Pásový opar je infekční onemocnění, které postihuje nervový systém a projevuje se zejména kožními příznaky – puchýřovitou vyrážkou. Je způsobený virem varicella zoster, který se šíří podél nervů a nejčastěji se projevuje výsevem bolestivé puchýřovité vyrážky v oblasti nervového zakončení (obvykle na hrudi, zádech, krku nebo obličeji). Ve výjimečných případech může pásový opar probíhat i bez vyrážky a projevuje se pak bolestí v oblasti nervového zakončení.

Reference:

Herpes zoster – klinický obraz, možnosti terapie a prevence MUDr. Pavla Schimmerová, Dermatol. praxi 2017; 11(3): 115–119

 

Mýtus: Nejedná se o bolestivé onemocnění.

Fakt: Pásový opar, latinsky herpes zoster, je bolestivé infekční onemocnění virového původu, které může být doprovázeno závažnými komplikacemi. Výsev vyrážky obvykle trvá 7 – 10 dnů, někdy však může jít i o týdny. Bolest způsobená pásovým oparem může být tak intenzivní a limitující, že dokáže narušit i vaše každodenní běžné činnosti, jako je oblékání, chůze nebo spánek. Tato bolest bývá charakterizována jako pálivá, bodavá, šlehavá nebo jako pocity elektrických výbojů. Nejčastější komplikací pásového oparu je postherpetická neuralgie (PHN), dlouhodobá bolest nervů, která může v oblasti zhojené vyrážky přetrvávat týdny, měsíce nebo dokonce i roky.

Reference:

Harpaz R. Prevention of Herpes Zoster Recommendations of the Advisory Committee on Immunization Practices (ACIP). Morbidity and Mortality Weekly Report;2008;57;1-40

Pospíšilová A_Herpes zoster_Med Pro Praxi;2009;6;38-41

Gauthier et al. Epidemiology and costs of herpes zoster and postherpetic neuralgia in the United Kingdom . Epidemiol infecti. 2009; 137: 38-472.

Nosková P; Postherpetická neuralgie a léčba bolesti. Neurol. praxi;2018;19;130-134

Herpes Zoster: Postherpetic Neuralgia and Other Complications;Chapter11;Drolet M;2017;119-140

 

Mýtus: Pásovým oparem jsou ohroženi jen starší lidé.

Fakt: Pásový opar si nevybírá. Pásovým oparem může onemocnět každý, kdo prodělal plané neštovice, bez ohledu na to, jak zdravý se člověk cítí. Lidský imunitní systém s přibývajícím věkem přirozeně slábne a je to právě tento s věkem související pokles funkce imunitního systému, který umožní spícímu viru varicella zoster se reaktivovat a způsobit tak pásový opar. Nejčastěji se onemocnění vyskytuje u osob ve věku 50 let a starších a u osob starších 18 let s oslabeným imunitním systémem. Pokud patříte mezi více než 90 % dospělé populace, která v dětství prodělala plané neštovice, máte virus, který způsobuje pásový opar, již v sobě. Až u 1 ze 3 lidí se může tento virus v průběhu života reaktivovat a způsobit pásový opar. *

*Na základě dat z USA, nemusí být reprezentativní pro světovou populaci

Reference:

Chlibek R, Smetana J et al: Neurologické komplikace při onemocnění herpes zoster – kazuistika, Cesk Slov Neurol N 2011; 74/107(4): 486-489

Harpaz R. Prevention of Herpes Zoster Recommendations of the Advisory Committee on Immunization Practices (ACIP). Morbidity and Mortality Weekly Report;2008;57;1-40

Kimberlin DW, Whitley RJ. Varicella-zoster vaccine for the prevention of herpes zoster. N Engl J Med. 2007 Mar;356 (13):1338-43.

 

Mýtus: Pásový opar je vysoce infekční onemocnění.

Fakt: Infekčnost pásového oparu je oproti planým neštovicím významně nižší. Infekční je tekutina puchýřků, přímým kontaktem s tekutinou se může nakazit osoba, která se s varicella zoster virem ještě nesetkala. U ní by se potom nákaza projevila jako plané neštovice.

Reference:

Roháčová H_2015_Pásový opar a současný pohled na jeho léčbu_Dermatol praxi 2015 9(3) 165–166

Pospíšilová A_Herpes zoster_Med Pro Praxi;2009;6;38-41

 

Mýtus: Pásový opar je pouhá vyrážka

Fakt: Pásový opar je bolestivé onemocnění, které se projevuje výsevem puchýřů na kůži. Bolest při pásovém oparu bývá popisovaná jako pálivá, bodavá, šlehavá nebo jako pocity elektrických výbojů. Kromě akutní bolesti, která může být tak intenzivní a limitující, že dokáže narušit běžné denní činnosti, jako je chůze nebo spánek, může být onemocnění doprovázeno závažnými komplikacemi. Nejčastější komplikací pásového oparu je postherpetická neuralgie – dlouhotrvající bolest nervů, která v místě zhojené vyrážky může přetrvávat týdny měsíce nebo dokonce i roky. Post herpetická neuralgie se může vyskytnou až u 20 % lidí s pásovým oparem. Mezi další možné komplikace může patřit např. postižení očí či sluchu.

Reference:

Herpes zoster – klinický obraz, možnosti terapie a prevence MUDr. Pavla Schimmerová, Dermatol. praxi 2017; 11(3): 115–119

Gauthier et al. Epidemiology and costs of herpes zoster and postherpetic neuralgia in the United Kingdom . Epidemiol infecti. 2009; 137: 38-472.

Nosková P; Postherpetická neuralgie a léčba bolesti. Neurol. praxi;2018;19;130-134

 

Mýtus: Proti pásovému oparu neexistuje očkování.

Fakt: Na trhu je dostupná vakcína SHINGRIX, která pomáhá chránit dospělé jedince před pásovým oparem (herpes zoster) a postherpetickou neuralgií (PHN), dlouhodobou bolestí nervů po onemocnění pásovým oparem. Vakcína SHINGRIX dosáhla v klinických studiích více než 90% účinnost proti pásovému oparu ve všech věkových skupinách ve věku 50 let a starších. Je určena pro dospělé ve věku 50 let a starší a dospělé ve věku 18 let a starší se zvýšeným rizikem výskytu pásového oparu. Vakcína SHINGRIX se podává v 2dávkovém schématu v odstupu 2 měsíců mezi dávkami. Pokud je nutná flexibilita očkovacího schématu, může být druhá dávka podána kdykoliv mezi 2 a 6 měsíci po první dávce. Dle současných údajů pomáhá očkování vakcínou SHINGRIX chránit proti pásovému oparu až 10 let a toto přetrvání ochrany je nadále sledováno.

Reference:

SPC Shingrix

Strezova A, et al. Long-term Protection Against Herpes Zoster by the Adjuvanted Recombinant Zoster Vaccine: Interim Efficacy, Immunogenicity, and Safety Results up to 10 Years After Initial Vaccination. Open Forum Infectious Diseases, 2022

 

Vakcína Shingrix je registrovaný léčivý přípravek vázaný na lékařský předpis. Vakcína se aplikuje do svalu formou injekce (obvykle do horní části paže). O očkování se poraďte se svým lékařem. Před použitím si pečlivě prostudujte příbalovou informaci dostupnou též na www.gskkompendium.cz. Případné nežádoucí účinky, prosím, nahlaste na cz.safety@gsk.com. Očkování nemusí chránit 100 % očkovaných.

Prevence a léčba

Původce pásového oparu v sobě nosí každý, kdo prodělal…

  • 16 května, 202316 května, 2023
  • by budskap
  • Společnost GSK uvedla na český trh vakcínu Shingrix proti pásovému oparu
    a postherpetickým neuralgiím1
  • Shingrix je první a jediná neživá adjuvovaná vakcína proti pásovému oparu.
    Vakcína Shingrix je speciálně navržená tak, aby zohlednila s věkem související pokles imunity proti varicella zoster viru1, 2, 3
  • Vakcína je určena pro dospělou populaci ve věku 50 let a více a osoby ve věku 18 let a starší s omezenou funkcí imunitního systému tj. ve zvýšeném riziku pásového oparu1
  • Registrační klinické studie vakcíny Shingrix probíhaly i v České republice

 

Virus v těle vyčkává na svou příležitost i desítky let

Pásový opar, latinsky herpes zoster, je virové onemocnění spojené s možnými dlouhodobými a závažnými zdravotními komplikacemi. Je způsoben reaktivací viru varicella zoster, stejného viru, který při tzv. primoinfekci způsobuje plané neštovice.4 „Varicella zoster virus patří k virům, které po prodělané primoinfekci organismus neopouštějí a přežívají v něm trvale“, jak uvádí primářka Kliniky infekčních nemocí FN Bulovka, MUDr. Hana Roháčová, Ph.D. Riziku rozvoje pásového oparu je tedy vystaven každý, kdo, většinou v dětství, prodělal plané neštovice. Jak ukázal průzkum společnosti GSK, právě znalost této spojitosti mezi planými neštovicemi a pásovým oparem, a tedy povědomí o osobním riziku nemá více než 90 % dotazovaných ve věku 50+ let.5 A to i přesto, že většina těchto dospělých spící virus v těle již nosí. Promořenost virem varicella zoster dosahuje v České republice ve věkových skupinách 5–10 let 70–80 %, u starších věkových kategorií dokonce až 90 až 98 %.6

 

Až 1 ze 3 lidí může v průběhu života prodělat pásový opar4*

V roce 2022 bylo v ČR hlášeno 3344 případů pásového oparu.7 Jak uvádí primářka Kliniky infekčního lékařství FN Ostrava, MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D., reálný výskyt tohoto infekčního onemocnění v populaci je ale značně vyšší: „Onemocnění je hlášeno do systému ISIN, hlavně hospitalizační případy. Osobně si myslím, že z ambulancí obvodních lékařů k pravidelnému hlášení nedochází, proto je zde velká podhlášenost.“ To potvrzují i data z průzkumu společnosti GSK, podle kterého se praktičtí lékaři dle vlastních odhadů v ordinacích setkávají nejčastěji až se dvěma případy pásového oparu měsíčně, průměrně pak se 3 případy za měsíc.5 Data z USA pak dále ukazují, že k reaktivaci viru varicella zoster a rozvoji pásového oparu může v průběhu života dojít až u 1 ze 3 lidí.4*

*Na základě dat z USA, nemusí být reprezentativní pro světovou populaci4

 

Kdy se virus znovu probudí

Hlavní příčinou reaktivace viru je pokles funkce imunitního systému související s věkem.4 Právě toto přirozené oslabování imunity vystavuje jedince zvýšenému riziku rozvoje pásového oparu bez ohledu na to, v jaké kondici se cítí.4, 8„K výsevu většinou dochází u starších jedinců – seniorů ve věku 65 a více, u osob po závažném onemocnění například operační léčba, onkologická léčba. Může se však objevit i u osob mladších, bez komorbidit,“ uvádí primářka MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D. K prudkému nárustu výskytu onemocnění obecně dochází od 50 let věku.9, 10 Mezi další rizikové skupiny patří především lidé po transplantaci kmenových buněk kostní dřeně, transplantaci orgánů, lidé žijící s HIV infekcí, pacienti s nádorovými onemocněními, roztroušenou sklerózou, lupénkou11 nebo například i s cukrovkou 2. typu.12  Riziko vzniku pásového oparu však u lidí nad 50 let věku zvyšuje například i prodělané onemocnění COVID-19, a to až o 15 % do 6 měsíců od onemocnění a o 21 % ve stejném období v případě, že byl pacient s onemocněním COVID-19 hospitalizován.13

 

Nemusí se jednat o „pouhou“ vyrážku

Pásový opar se obvykle projevuje bolestivým výsevem puchýřů na kůži, který se objevuje typicky na jedné straně těla, obvykle v oblasti trupu. Může se však vyskytnout i jinde například na krku nebo v obličeji. Bolest vyvolaná pásovým oparem bývá charakterizována jako pálivá, bodavá, šlehavá nebo jako pocity elektrických výbojů.14 Tato bolest může být tak intenzivní a limitující, že dokáže narušit i každodenní běžné činnosti pacientů, jako jsou například práce, oblékaní, spánek nebo chůze.4 „A vyžaduje podávání analgetik ještě několik týdnů po zhojení oparu“, jak dodává paní primářka Petroušová.

 

Chronická bolest přetrvávající týdny, měsíce a v některých případech i roky

Nejčastější komplikací, která se může vyskytnou až u 20 % lidí s pásovým oparem, je tzv. postherpetická neuralgie (PHN) dlouhodobá bolest nervů.17, 18 Tato chronická bolest může v místě výsevu po zhojení vyrážky přetrvávat celé týdny, měsíce nebo dokonce roky.4,19, 20 „Jako každá bolest, zvláště chronická, resp. dlouhodobá, pacienta stresuje a mění i jeho chování, pracovní či volnočasové aktivity. Postherpetické neuralgie se sice dají zmírnit léčbou, ale i její užívání je dlouhodobé a ústup bolestí nebývá úplný,“dodává primářka Roháčová. Mezi další možné komplikace pásového oparu patří mimo jiné zdravotní potíže spojené se zrakem či sluchem. K těmto potížím dochází při lokalizaci výsevu herpetické vyrážky v oblasti oka či ucha – tyto případy pásového oparu jsou označovány jako herpes zoster ophthalmicus a herpes zoster oticus.20

 

Vakcína Shingrix – účinná a dlouhodobá ochrana

Jedinou účinnou formou prevence reaktivace viru varicella zoster a rozvoje pásového oparu je vakcinace. Vakcína Shingrix je neživou vakcínou, neobsahuje žádné živé složky viru, a proto může být podána i imunokompromitovaným pacientům, kteří jsou ve zvýšeném riziku rozvoje pásového oparu.1 Ve dvou hlavních registračních klinických studiích, které probíhaly i v tuzemsku za účasti českých odborníků, prokázala vyšší než 90% účinnost proti pásovému oparu ve všech věkových skupinách u osob 50 let a starších.1, 21, 22 Dle dostupných údajů, i přes mírný pokles účinnosti v čase, pomáhá očkování vakcínou Shingrix chránit proti pásovému oparu až 10 let a toto přetrvání ochrany je nadále sledováno.23 Vakcína Shingrix je určena pro osoby ve věku 50 let a starší a osoby ve věku 18 let a starší s omezenou funkcí imunitního systému, které jsou z tohoto důvodu ve zvýšeném riziku výskytu pásového oparu.1 Vakcína Shingrix je dostupná již v celé ČR. Zájemci se mohou s žádostí o očkování obrátit na svého ošetřujícího lékaře nebo očkovací centrum.

 

Reference:

  1. Souhrn údajů o přípravku SHINGRIX (SPC), dostupné z: www.gskkompendium.cz
  2. Chlibek R, Smetana J, Pauksens K, Rombo L, Van den Hoek JA, Richardus JH, et al. Safety and immunogenicity of three different formulations of an adjuvanted varicella-zoster virus subunit candidate vaccine in older adults: a phase II, randomized, controlled study. Vaccine. 2014 Mar; 32 (15): 1745-53.
  3. Leroux-Roels I, Leroux-Roels G, Clement F, Vandepapelière P, Vassilev V, Ledent E, Heineman TC. A phase 1 /2 clinical trial evaluating safety and immunogenicity of a varicella zoster glycoprotein e subunit vaccine candidate in young and older adults. J Infect Dis. 2012 Oct;206 (8):1280-90.
  4. Harpaz R. Prevention of Herpes Zoster Recommendations of the Advisory Committee on Immunization Practices (ACIP). Morbidity and Mortality Weekly Report;2008;57;1-40
  5. GSK data on file. 2022. Postoje k očkování proti herpes zoster: Výsledky marketingového průzkumu pro společnost GSK. © Koncern GSK. Všechna práva vyhrazena. Výzkum zpracován společností IQVIA Technology Solution s.r.o., červen 2022.
  6. Chlibek R, Smetana J et al: Neurologické komplikace při onemocnění herpes zoster – kazuistika, Cesk Slov Neurol N 2011; 74/107(4): 486-489
  7. SZÚ, Výskyt vybraných hlášených infekcí v České republice, leden – prosinec 2022 porovnání se stejným obdobím v letech 2013-2021 (počet případů)
  8. Kimberlin DW, Whitley RJ. Varicella-zoster vaccine for the prevention of herpes zoster. N Engl J Med. 2007 Mar;356 (13):1338-43.
  9. Hales CM et al. Update on Recommendations for Use of Herpes Zoster Vaccine; CDC;2014; MMWR. Morbidity and mortality weekly report, 63(33), 729–731.
  10. Kawai K., et al. Systematic review of incidence and complications of herpes zoster: towards a global perspective. BMJ Open 2014;4:e004833
  11. Chen SY, et al. Incidence of herpes zoster in patients with altered immune function. Infection, 42(2), 325–334
  12. Poirrier JE et al. Herpes Zoster Incidence and Burden in Adults With Type 2 Diabetes in the U.S.: A Retrospective Database Analysis. Diabetes Care; 2022;1-9.
  13. Bhavsar A, et al. Increased risk of herpes zoster in adults ≥50 years old diagnosed with COVID-19 in the United StatesOpen Forum Infectious Diseases;2022;1-29
  14. Nosková P; Postherpetická neuralgie a léčba bolesti. Neurol. praxi;2018;19;130-134
  15. Drolet M. Herpes Zoster: Postherpetic Neuralgia and Other Complications;Chapter11;2017;119-140
  16. Curran, D et al. “Impact of herpes zoster and postherpetic neuralgia on the quality of life of Germans aged 50 or above.” BMC infectious diseases vol. 18,1 496. 3 Oct. 2018, doi:10.1186/s12879-018-3395-z
  17. Gauthier et al. Epidemiology and costs of herpes zoster and postherpetic neuralgia in the United Kingdom . Epidemiol infecti. 2009; 137: 38-472.
  18. Růžičková Jarešová L. Herpes zoster, komplikace a postherpetické neuralgie, prevence Dermatol. praxi 2014; 8(4): 152–153
  19. Pieran M. Současný pohled na léčbu herpes zoster a postherpetické neuralgie. Dermatol. praxi 2018; 12(4): 182–185
  20. Shimmerová P. Herpes zoster – klinický obraz, možnosti terapie a prevence. Dermatol. praxi 2017; 11(3): 115–119
  21. Lal H, Cunningham AL, Godeaux O, Chlibek R, Diez-Domingo J, Hwang S-J, et al. Efficacy of an adjuvanted herpes zoster subunit vaccine in older adults. N Engl J Med. 2015 May;372 (22): 2087-96.
  22. Cunningham AL, Lal H, Kovac M, Chlibek R, Hwang S-J, Diez-Domingo J, et al. Efficacy of the herpes zoster subunit vaccine in adults 70 years of age or older. N Engl J Med. 2016 Sep;375 (11): 1019-32.
  23. Strezova A, et al. Long-term Protection Against Herpes Zoster by the Adjuvanted Recombinant Zoster Vaccine: Interim Efficacy, Immunogenicity, and Safety Results up to 10 Years After Initial Vaccination. Open Forum Infect Dis. 2022;9(10):ofac485. Published 2022 Oct 23. doi:10.1093/ofid/ofac485

 

Vakcína Shingrix je registrovaný léčivý přípravek vázaný na lékařský předpis. Vakcína se aplikuje do svalu formou injekce (obvykle do horní části paže). O očkování se poraďte se svým lékařem. Před použitím si pečlivě prostudujte příbalovou informaci dostupnou též na www.gskkompendium.cz. Případné nežádoucí účinky, prosím, nahlaste na cz.safety@gsk.com. Očkování nemusí chránit 100 % očkovaných.

Výzkumy a studie

Zpráva o závislostech: Desetina dospělých denně pije alkohol, je…

  • 15 května, 202315 května, 2023
  • by budskap

„Míra konzumace alkoholu je dlouhodobě vysoká. Podle studií se situace dlouhodobě nemění. První náznak poklesu byl v roce 2021, kdy v jedné studii vyšly nižší hodnoty míry denního pití alkoholu – především mezi muži,“ uvedla Chomynová.

Průměrný obyvatel Česka spotřebuje za rok asi deset litrů čistého alkoholu. ČR se tak v pití řadí na přední příčky. Podle zprávy rizikově pije 1,5 až 1,7 milionu lidí. U 800.000 až 980.000 z nich odborníci mluví o „škodlivém pití“.

Víc pijí muži. Častěji jsou také závislí. Obvykle kombinují různé druhy alkoholických nápojů. „U žen se více objevuje pití vína. Vzorce pití mezi ženami jsou jiné. Ženy častěji pijí o samotě. Začne to nevinným pitím, skleničkou večer. Překlopí se to do denního pití,“ popsala šéfka střediska.

Mezi léčenými se závislostí podle ní mírně roste podíl žen. Podle zjištění ubývá pacientů v zařízeních. Lidé vyhledávají víc ambulantní léčbu.

Podle Chomynové na předávkování alkoholem ročně umírá asi pět desítek lidí. S užíváním alkoholu se pak spojuje dalších asi 6000 až 7000 úmrtí. Dopady pití v Česku činí podle propočtů 35 až 55 miliard korun.

Denně kouří asi pětina dospělých. Častěji si zapálí muži než ženy. Podle studií se situace dlouhodobě nemění. Změny experti ale pozorují u mladých. Od roku 2011 mezi dospívajícími ubývá těch, kteří kouří klasické cigarety. Roste popularita elektronických cigaret a zahřívaného tabáku. Zlomovým okamžikem je podle Chomynové přechod ze základní na střední školu, míra kouření pak narůstá. V maturitním ročníku pravidelně kouří 12 procent studentů a studentek.

Celkem 13 až 15 procent dospělých užívá rizikově léky. Sedativa, hypnotika či opioidní analgetika bere déle než šest týdnů, bez předpisu či v rozporu s doporučením lékaře kolem 1,35 milionu lidí. „Míra nadužívání a zneužívání léků je relativně na vysoké úrovni,“ uvedla šéfka centra. V posledních 12 měsících si léky na spaní či uklidnění bez předpisu, tedy sedativa a hypnotika vzalo devět procent dospívajících. Častěji to byly dívky. „ČR se řadí na přední příčky,“ podotkla Chomynová.

Nejčastější nelegální drogou zůstává konopí. V posledním roce ho užila až desetina dospělých. Zhruba 200.000 lidí užívá velmi rizikově. Podíl dospívajících, kteří mají s konopím zkušenost, klesá. Zatímco dřív měli zkušenost s marihuanou častěji chlapci, nyní jsou na tom stejně i dívky. „Rozdíly se úplně setřely,“ podotkla šéfka centra.

Mírně přibylo lidí, kteří berou nelegální drogy. Je jich asi 45.000. Z nich 41.000 si látky píchá. Ve srovnání s jinými státy má tak Česko vysoký podíl injekčních uživatelů. Naopak výskyt infekčních onemocnění mezi závislými je nízký. Sedm z deseti uživatelů totiž využívá nějaké služby, a to třeba výměnu jehel a stříkaček.

Zhruba 450.000 dospělým hrozí závislost na digitálních technologiích. Problémy s hraním má asi 200.000 lidí.

Vláda v programovém prohlášení uvádí, že proti závislostem chce postupovat podle „vědecky ověřeného a vyváženého konceptu prevence rizik a snižování škod“. Slibuje zajistit dostatek peněz na prevenci a služby. Regulace návykových látek má odpovídat míře jejich škodlivosti.

ktk rot

 

 

Prevence a léčba

V Praze začala preventivní kampaň Stan proti melanomu

  • 15 května, 2023
  • by budskap

Podle dermatoložky Moniky Arenbergerové melanomových kožních nádorů přibývá. „Kožní nádory patří k těm nejčastějším onkologickým onemocněním v České republice, ale ten trend je celosvětový,“ uvedla. Lékaři důvody vidí v tom, že lidé se rádi opalují, například často jezdí na dovolené k moři. Podílí se na tom i snížení ozónové vrstvy, takže sluneční záření je agresivnější. Prevencí je zejména užívání opalovacích krémů s UV filtrem.

Melanomem podle ní nejčastěji onemocní mladé ženy nebo muži nad 55 let. Častější jsou tyto nádory u lidí se světlou kůží, často mají blond nebo rezavé vlasy a ve větším riziku jsou také lidé, kteří mají větší množství pigmentových znamének. Muži podle ní mají melanom nejčastěji na trupu, ženy na nohou.

Klíčová pro snížení výskytu tohoto druhu rakoviny je ochrana dětí a dospívajících, podle zahraničních studií jedno spálení kůže až do puchýřů zvyšuje riziko kožní rakoviny v dospělosti na dvojnásobek. Přitom dvě třetiny mladých v průzkumech uvádějí, že se proti slunci nechrání. „Pokud by totiž pokračoval stávající trend, její počet vzroste do roku 2040 o 85 procent,“ dodala Arenbergerová.

V ČR podle ní žije přes 40.000 lidí, kteří mají historii melanomu, tedy aktuálně se léčí nebo jsou doživotně pravidelně sledováni. Díky včasnému záchytu a moderní léčbě ale podle ní nestoupá počet lidí, kteří kvůli tomuto typu nádoru zemřou.

Stan se otevřel v 10:00, první návštěvníci před ním stáli hodinu předem. Kvůli deštivému počasí byla ranní fronta kratší než v předchozích letech. Akce bude pokračovat 22. května v Brně a 23. května v Ostravě. Lékaři se budou zaměřovat kromě klasického vyšetřování znamének kvůli odhalení melanomu také právě na červené skvrny, které mohou být aktinickými keratózami. Každý rok lékaři při této preventivní akci odhalí několik znamének, které je potřeba dál zkoumat i léčit.

Zpravodaj

Válek: Prioritou jsou vyšší úhrady za péči o děti,…

  • 12 května, 2023
  • by budskap

Jednání pojišťoven se zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče o rozdělení peněz na péči v příštím roce začala v lednu, dohody by měly být uzavřeny v červnu. Ministerstvo do jednání oficiálně nezasahuje, své priority prezentuje prostřednictví rady poskytovatelů zdravotní péče. „Moje rada poskytovatelů pak s nimi diskutuje, co jsou ty priority a trendy tak, aby nějaká nátlaková skupina nepřeválcovala ty ostatní,“ řekl Válek.

Pojišťovny bude žádat o navýšení peněz na péči o duševní zdraví, na zvýšení dostupnosti praktických lékařů pro děti i pro dospělé nebo na preventivní programy a screeningová vyšetření, kam lékaři zvou jinak zdravé lidi ve skupinách, které mají vyšší riziko některého druhu rakoviny, aby ho u nich případně odhalili včas.

Nyní fungují pro rakovinu prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku a u kuřáků k rakovině plic. Válek už dříve avizoval, že od příštího roku bude pilotně zaveden screening rakoviny prostaty. Prioritou budou podle něj také jednodenní medicína a péče ve specializovaných centrech. „Toto jsou systémová rozhodnutí, která já navrhnu jako ministr,“ dodal.

Narovnat chce také špatně nastavenou úhradu za stejné výkony u dětí a u dospělých. Vyšetřit dětského pacienta je podle něj pro lékaře náročnější i časově, proto byl měl podle Válka za takovou péči dostávat více peněz. „Pokud máte nemocnici, kde je většina pacientů dětských, tak ta nemocnice vždycky bude v minusu,“ doplnil.

Podle materiálů z dohodovacího řízení se počítá s příjmy systému veřejného zdravotního pojištění 489,5 miliardy korun, asi o šest procent vyššími než letos. Loni byly náklady na zdravotní služby 420,7 miliardy, meziročně rostly o čtyři procenta. Největší podíl peněz jde do nemocnic akutní péče, loni to bylo 221 miliard korun. Například stomatologická péče stála loni 15 miliard, péče praktických lékařů 25 miliard a ambulantních specialistů 29 miliard.

Systém veřejného zdravotního pojištění má letos plánované příjmy 464 miliard korun, o 7,4 procenta vyšší než loni. Plánované výdaje ale jsou ještě o 12 miliard vyšší než příjmy, pojišťovny proto budou muset čerpat z rezerv z předchozích let. Náklady přímo na zdravotní péči budou 432 miliard korun. Na pojistném by se letos mělo vybrat 306,6 miliard korun, dalších 125,5 miliardy zaplatí stát za státní pojištěnce.

 

České zdravotnictví

Úrazová nemocnice v Brně pořizuje nové vybavení a modernizuje…

  • 12 května, 2023
  • by budskap

Patří mezi ně třeba RTG systém, který umožňuje vyšetření páteře, plicní snímkování nebo neurologická vyšetření. Další novinkou je laparoskopická věž, která slouží na chirurgických sálech a pomáhá pacientům na urgentním příjmu. Úrazovka má nové i operační stoly s příslušenstvím na většině sálů. Díky modernizaci je možné redukovat počet lékařů nezbytných pro daný operační výkon.

Nemocnice pořídila také infuzní techniku na ARO a JIP. „V tomto případě se jedná o desítky přístrojů, které jsou nutné pro přesné dávkování léčiv a infuzí. Personál má nyní dokonalý přehled o jejich podávání pacientovi. Nedostatečný počet přístrojů infuzní techniky se nejvíce ukázal při pandemii koronaviru,“ řekl obchodní náměstek Lev Doležal.

V prvním čtvrtletí tohoto roku zařízení získalo tři nové digitální rentgenové přístroje v hodnotě téměř 9,5 milionu korun. Budou sloužit pro traumatologické, ortopedické a chirurgické operační výkony. Za den je takový přístroj využit na operačních sálech zhruba u deseti případů. Letos má do nemocnice také dorazit nový výpočetní tomograf, který umí získat až 128 obrazových řezů.

„Tento přístroj pracuje v nepřetržitém provozu v rámci urgentního příjmu a nemocniční pohotovostní služby. Dokáže neinvazivně zobrazit vnitřní orgány a tkáně lidského těla. Slouží k diagnostice širokého spektra poranění a chorob. Mezi běžně prováděná vyšetření patří zobrazení mozku, páteře, hrudních orgánů, břišních a pánevních orgánů, včetně vyšetření pacientů s koronavirem,“ dodala primářka Daniela Rémanová.

K dalším letošním investicím patří obnovení endoskopického vybavení a nová polohovací lůžka pro resuscitační a intenzivní péči na oddělení ARO a JIP. Pacienti po úrazech budou mít k dispozici nové rehabilitační pomůcky a přístroje pro elektroléčbu, magnetoterapii či motorové dlahy pro velké a malé klouby. Za rok 2023 vyjde modernizace zdravotnického přístrojového vybavení z prostředků React-EU na celkem 75 milionů korun.

Prevence a léčba

Lékařka: Vzácná nemoc způsobující otoky může být zaměněna za…

  • 11 května, 202311 května, 2023
  • by budskap

„Na základě genetické chyby mají ti nemocní problém s cévami, které za určitých okolností bývají propustné pro tekutiny. Pacienti pak trpí velmi významnými otoky,“ popsala lékařka onemocnění HAE. V největším ohrožení jsou podle odborníků ti, kteří o nemoci nevědí.

„Proto je třeba co nejdříve navštívit lékaře, který určí správnou diagnózu a nasadí potřebnou léčbu. Pro nemocné je totiž zcela klíčové rozeznat HAE od otoků jiného původu, především alergických. Při pozdě rozpoznaném či špatně léčeném otoku hrdla může dojít i k úmrtí, pacienti se udusí,“ upozornila Králíčková. Objevovat se podle ní může i u dětí, většina pacientů jsou ale dospělí.

Nemoc je podle odborníků geneticky podmíněná, je poloviční pravděpodobnost, že ji po rodičích zdědí potomek. Podle Králíčkové je možné ji odhalit už z pupečníkové krve novorozence nebo i později genetickým vyšetřením.

Proč nemocný někdy otéká, lékaři přesně neví, situaci podle nich ale zhoršuje například stres, léčba estrogenem, některé léky na krevní tlak nebo mechanické dráždění či úraz. Téměř čtvrtina otéká každý týden, zhruba třetina ale méně často než jednou měsíčně. Pět procent lidí s genetickou chybou nemá příznaky žádné.

Ataku nemoci může předcházet únava, bolest svalů nebo vyrážka, pacienti si tak při rozpoznání jejího nástupu mohou vzít léky, které příznaky zmírní. Samotný otok se rozvíjí desítky minut až hodiny a zhoršuje se 12 až 36 hodin, ustupuje dva až pět dní. Otoky bývají velmi bolestivé, v případě krku a úst i nebezpečné, u vnitřních orgánů jsou otoky zaměnitelné se střevními problémy.

V Česku se léčbě věnují čtyři specializovaná centra v Praze, Brně, Plzni a Hradci Králové, která mohou pacientům předepisovat moderní léčbu. Ta se užívá preventivně. Pacientům, zejména dětským, se věnuje organizace HAE Junior. Pro rodiny připravuje například materiály, jak vysvětlit nemoc ve škole. Některé děti podle předsedkyně sdružení Camily Isaicové nemoc zvládají dobře, jiné ale nechtějí být s příznaky ve škole a často zameškávají.

Zpravodaj

Vědci představili dosud nejúplnější a nejrozmanitější soubor lidských genomů

  • 11 května, 2023
  • by budskap

Vědci v roce 2003 odhalili něco, co bylo označeno za kompletní sekvenci lidského genomu, ačkoli asi osm procent z něj nebylo zcela rozluštěno. Tento referenční genom byl mozaikou získanou od přibližně 20 lidí, včetně 70 procent od jednoho jedince se smíšeným evropským a africkým původem. První kompletní lidský genom, založený na jediném evropském jedinci, byl zveřejněn v loňském roce poté, co vědci doplnili mezery.

Tyto objevy změnily medicínský výzkum, ale jejich využití pro lidi s různým etnickým původem bylo omezené.

První „pangenom“ řeší tyto nedostatky, představuje totiž soubor genomů 47 lidí různého původu a jejich srovnání, které ukazuje, jaké části se shodují a liší. Z těchto 47 jedinců, kteří jsou anonymní, pochází více než polovina z Afriky, třetina z Ameriky, šest jedinců z Asie a je mezi nimi jeden aškenázský Žid z Evropy. Oceánie není zastoupena. Do poloviny roku 2024 hodlají vědci zvýšit počet osob, které jsou v datech zastoupeny, na 350.

Nový přehled může pomoci objasnit podíl genetických variací na zdraví a nemoci, zlepšit genetické testování a nasměrovat objevování léků. Mohl by být zvláště cenný pro pochopení neurovývojových poruch, jako je schizofrenie, autismus, makrocefalie a mikrocefalie, a také metabolismu léčiv.

Genom je genetický plán každého organismu – v tomto případě člověka – a obsahuje všechny prvky DNA a informace potřebné pro vývoj a růst. Genom dvou jedinců je z více než 99 procent shodný, ale zbývající rozdíly mohou způsobit, že u jednoho jedince se určité nemoci vyvinou snáze než u druhého. Mohou ale také pomoci objasnit zdravotní stav člověka, diagnostikovat nemoci, navrhnout léčbu a předpovědět její výsledky.

Referenční „pangenom“, který je celou sbírkou různých genomů, by díky jejich porovnání mohl pomoci rozdíly v genetických vzorcích osvětlit.

Práci vedlo mezinárodní konsorcium vědců sdružených v projektu Human Pangenome Reference Consortium (HPRC) a financoval ji americký vládní Národní ústav pro výzkum lidského genomu (NHGRI). Náklady na podporu konsorcia budou činit asi 40 milionů dolarů (860 milionů Kč) během pěti let, uvedl NHGRI, což je díky technologickému pokroku méně než mnohamiliardové výdaje na projekt genomu z roku 2003.

Děti a mateřství

V Británii se poprvé narodily děti s genetickou informací…

  • 10 května, 2023
  • by budskap

V roce 2015 se Británie stala první zemí na světě, která přijala právní předpisy specificky upravující metody, jež mají pomoci zabránit přenosu některých genetických vad z matky na dítě. Ty mohou mít za následek onemocnění, jako je svalová dystrofie, epilepsie, srdeční problémy a mentální postižení.

V Británii se přibližně jedno z 200 dětí narodí s mitochondriální poruchou. K dnešnímu dni byla tato léčba povolena 32 pacientům.

Ženě s vadnými mitochondriemi vědci odeberou genetický materiál z jejího vajíčka nebo embrya, který pak přenesou do vajíčka nebo embrya od dárkyně, které má zdravé mitochondrie, ale byl mu odstraněn zbytek klíčové DNA. Oplodněné embryo je poté přeneseno do dělohy matky. Genetický materiál z darovaného vajíčka tvoří méně než jedno procento dítěte vytvořeného touto technikou.

Tato metoda podle úřadu nabízí rodinám s vážným dědičným onemocněním možnost mít zdravé dítě. Británie vyžaduje, aby každá žena podstupující léčbu získala souhlas HFEA. Podle regulačního orgánu má na tento zákrok nárok pouze v případě, že je to její jediná možnost, jak počít zdravé dítě.

Mnozí kritici se staví proti technikám umělé reprodukce a tvrdí, že existují jiné způsoby, jak se vyhnout přenosu nemocí na své děti, například darování vajíček nebo screeningové testy. Podobné experimentální metody podle nich zatím nejsou bezpečné.

Jiní varují, že takovéto upravování genetického kódu by mohlo být šikmou plochou, která by nakonec vedla ke vzniku „designových“ dětí pro rodiče, kteří chtějí mít vyšší, silnější, chytřejší nebo lépe vypadající potomky.

Odborník na kmenové buňky z londýnského Institutu Francise Cricka Robin Lovell-Badge uvedl, že bude velmi důležité sledovat budoucí vývoj dětí s genetickou informací tří dárců. „Bude zajímavé zjistit, jak dobře technika fungovala na praktické úrovni, zda děti netrpí mitochondriálními chorobami a zda u nich existuje riziko, že se u nich v pozdějším věku objeví problémy,“ uvedl v prohlášení.

Vědci v Evropě počátkem tohoto roku zveřejnili výzkum, který ukázal, že v některých případech se malý počet abnormálních mitochondrií, které jsou nevyhnutelně přeneseny z vajíčka matky do vajíčka dárkyně, může rozmnožit, když je dítě v děloze, což by nakonec mohlo vést ke genetickému onemocnění.

Lékaři v USA oznámili narození prvního dítěte na světě, které se narodilo pomocí této techniky, v roce 2016 poté, co byl zákrok proveden v Mexiku.

Stránkování příspěvků

1 … 74 75 76 77 78 … 88

Kalendář akcí

Duben

Květen 2026

Červen
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
1
2
3
4
5
6
7
Událost pro Květen

31

Žádné události
Událost pro Červen

1

Žádné události
Událost pro Červen

2

Žádné události
Událost pro Červen

3

Žádné události
Událost pro Červen

4

Žádné události
Událost pro Červen

5

Žádné události
Událost pro Červen

6

Žádné události
8
9
10
11
12
13
14
Událost pro Červen

7

Žádné události
Událost pro Červen

8

Žádné události
Událost pro Červen

9

Žádné události
Událost pro Červen

10

Žádné události
Událost pro Červen

11

Žádné události
Událost pro Červen

12

Žádné události
Událost pro Červen

13

Žádné události
15
16
17
18
19
20
21
Událost pro Červen

14

Žádné události
Událost pro Červen

15

Žádné události
Událost pro Červen

16

Žádné události
Událost pro Červen

17

Žádné události
Událost pro Červen

18

Žádné události
Událost pro Červen

19

Žádné události
Událost pro Červen

20

Žádné události
22
23
24
25
26
27
28
Událost pro Červen

21

Žádné události
Událost pro Červen

22

Žádné události
Událost pro Červen

23

Žádné události
Událost pro Červen

24

Žádné události
Událost pro Červen

25

Žádné události
Událost pro Červen

26

Žádné události
Událost pro Červen

27

Žádné události
29
30
1
2
3
4
5
Událost pro Červen

28

Žádné události
Událost pro Červen

29

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS