Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Zdravotnické odbory nesouhlasí s návrhem na případné obnovení karenční doby

  • 4 dubna, 20234 dubna, 2023
  • by budskap

“Karenční dobu jsme považovali za trest. Člověk má komplikace s tím, že onemocní. Ještě ho potrestáme, že mu zhoršíme finanční situaci. Snaží se pak chodit do práce z finančních důvodů, marodí pak déle. Systém to zatíží víc,” uvedl místopředseda svazu Lubomír Francl.

Karenční doba bez náhrady výdělku v prvních třech dnech nemoci se v Česku zavedla v roce 2008. Minulá Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ji od července 2019 zrušila. Zaměstnavatelé začali znovu od prvního dne nemoci poskytovat nemocným pracovníkům náhradu 60 procent základu příjmu. Za to se jim snížila sazba odvodů z 25 na 24,8 procenta.

Podle údajů sociální správy je systém nemocenského pojištění, z něhož se vedle nemocenské platí i mateřská, otcovská či ošetřovné, v deficitu. Výdaje loni činily 47,6 miliardy a příjmy 39,6 miliardy korun. NERV navrhuje kvůli zmírnění zadlužování státu zavést karenční dobu jeden až tři dny. Zaměstnavatelé by měli nižší náklady, zvedlo by se jim znovu pojistné. “Součástí by byla výjimka v době pandemie, kdy je žádoucí nemotivovat k chození do práce při nemoci,” uvedla v návrzích NERV. Podle ní karence výrazně snižuje počet krátkých nepřítomností v práci, omezuje zneužívání a lidé řeší zdravotní problémy pár dny volna.

Válek novinářům řekl, že k “šetření jsme strašně daleko” a resort práce musí mít nejdřív čas na sběr údajů. Poté data posoudí Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), což potrvá asi dva měsíce. “Ve chvíli, kdy budeme vědět, co je realita, tak nastane diskuse, jestli realita případně mění přístup ke karenční době,” uvedl Válek.

Vedení svazu si stěžuje na to, že s ním zástupci vlády o návrzích a chystaných změnách nejednají. Uvedli, že se o záměrech dozvídají neoficiálně. Kritizovali vládu za “vypouštění balonků”. Podle předáků a předaček politici sami nemají jasný postoj, někteří ho pak po přechodu do opozice či koalice mění.

Podle dřívější studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI po zavedení karenční doby v Česku ubylo nemocných zaměstnanců i dnů, kdy kvůli stonání lidé chyběli v práci. Větší úbytek byl u pracovníků s rutinní prací a pevnou dobou. U lidí s možností flexibilní práce se pokles projevil mnohem méně. Ministerstvo práce už dřív oznámilo, že za první rok po zrušení karence od pololetí 2019 do pololetí 2020 průměrný měsíční počet lidí na nemocenské vzrostl o 17 procent. Podle odborářů není možné ale minulé roky srovnávat. Poukazují na vysoký počet nemocných za covidové epidemie.

“Když lidé budou choroby přecházet, výdaje na nemocenskou budou vyšší a zdravotní stav se zhorší. Rozpočet není možné řešit na úkor zdravotního stavu obyvatelstva,” uvedl Francl.

 

Zpravodaj

V ČR bude dva týdny chybět jeden z injekčních léků…

  • 3 dubna, 2023
  • by budskap

Podle Dvořáčka byl původně avizovaný výpadek dodávek v řádu měsíců. “V týdnu od 17. dubna už jsou nám slíbeny dodávky v takové míře, aby byli uspokojeni čeští pacienti,” uvedl Dvořáček. Podle něj má většina pacientů doma zásobu na tři měsíce.

Podle vědeckého sekretáře České diabetologické společnosti Jana Šoupala lékaři umí situaci vyřešit náhradou jiného léku, například ve formě tablet. “Pacienti nechť si zkontrolují zásoby a s dostatečným předstihem to řeší se svým lékařem,” řekl Šoupal. Podle jeho odhadů jde o řádově tisíce pacientů.

Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové spotřeba narostla v poslední době na dvojnásobek. “Je důvod se domnívat, že je předepisovaný i v jiných indikacích,” řekla. Podle Dvořáčka proto ministerstvo dočasně po dobu nedostatku zakáže jeho předepisování pro léčbu jiných pacientů než diabetiků. Doporučení pro lékaře, kteří ho takto předepisují, připraví podle Šoupala i odborná společnost.

Také podle AIFP je důvodem zvýšené celosvětové spotřeby předepisování léku mimo schválené indikace, takzvaně off-label. “Výpadek (…) byl způsoben výrazným globálním navýšením poptávky ze strany pacientů, která se očekává v průběhu celého roku 2023. Dostupnost přípravku ohrožuje zejména off-label využití léku například k regulaci tělesné hmotnosti,” odpověděl na dotaz ČTK Kolář.

Česko se v posledních měsících potýká s výpadky léků, které jsou podle lékařů i lékárníků horší než dříve. Důvody jsou podle dřívějších vyjádření ministerstva různé, od problémů s výrobou obalů, problémy s výpadky výroby účinných látek nebo s globální dopravou, přes plánování výrobců na základě spotřeby v předchozích letech. Byla ale nižší kvůli epidemii covidu-19 a souvisejících protiepidemických opatření. Nedostatek je zejména základních antibiotik nebo léků proti horečce, včetně dětských sirupů.

Podle Dvořáčka by měla na konci dubna nebo na začátku května dorazit velká dodávka antibiotických sirupů, která českou spotřebu nasytí až do obnovení dodávek od původního výrobce.

České zdravotnictví

Moravskoslezský kraj dá 21 milionů korun na zlepšení zubní…

  • 3 dubna, 2023
  • by budskap

“Problém s nedostatkem zubařů trápí nejen náš region, je to celorepublikové téma. Spousta lidí nemá vlastního zubaře a své potíže řeší na zubní pohotovosti. Aktuálně u nás chybí 150 stomatologů. Kraj se snaží tento problém pomáhat řešit, tato situace je dlouhodobě neudržitelná. Mimo jiné nedávno jsme s městem Ostravou přispěli Ostravské univerzitě přes 14 milionů korun na podporu nového oboru zubní lékařství na lékařské fakultě,” uvedl náměstek hejtmana pro zdravotnictví Martin Gebauer (ANO).

Dodal, že kraj ze zákona odpovídá za zajištění a organizaci zubní pohotovosti v regionu. “Nikde však není určeno, v jakém rozsahu a jakou formou. Zubní pohotovost v jednotlivých okresech tedy zajišťujeme v našich nemocnicích, a protože v Ostravě krajskou nemocnici nemáme, přispíváme na provoz skoro 3,5 milionu ročně AJNA Dental Clinic, aby tuto službu lidem poskytovala. Krajským nemocnicích přispíváme na provoz zubní lékařské pohotovostní služby okolo 7,5 milionu ročně,“ uvedl Gebauer.

Ze schválené krajské podpory bude 15 milionů korun směřovat například do Sdruženého zdravotnického zařízení Krnov na Bruntálsku, které peníze využije na zařízení zubních ambulancí a zubní laboratoře. “Jedno zubařské křeslo tak přibude v Krnově, Rýmařově a Jindřichově ve Slezsku, dvě křesla ve Vítkově a v Bruntále. Vybavení laboratoře včetně intraorálního 3D scanneru vyjde na 3,8 milionu korun, zubařské křeslo na 1,6 milionu korun. Tato zařízení by měla významně pomoci řešit současnou nedostačující stomatologickou péči v této části regionu,“ řekl Gebauer.

Nemocnice Karviná – Ráj dostane od kraje pět milionů korun na pořízení dvou zubařských křesel včetně příslušenství a na zajištění zubní pohotovosti. Nemocnice Třinec na Frýdecko-Místecku pak dostane milion korun na nákup nového stomatologického křesla s příslušenstvím. “Nemocnice provozuje v rámci své činnosti také zubní lékařskou pohotovostní službu se spádovou oblastí okolo 100.000 obyvatel. Pro bezproblémové fungování této služby je nutné zajistit také technické vybavení ambulance. Protože si sloužící lékaři stěžovali na funkčnost stomatologického křesla, vedení nemocnice nechalo vyhotovit odborný posudek. Vyplynulo z něj, že souprava z roku 2005 je zastaralá a opotřebovaná,” doplnil Gebauer.

České zdravotnictví

IKEM: Vyšetření mikroskopem se strojovým učením může zabránit odmítnutí…

  • 31 března, 2023
  • by budskap

Lékaři v IKEM přístroj používají od loňského srpna, vyšetřili jím vzorky 111 ledvin a 29 srdcí nejen svých pacientů. “Odebere se vzorek tkáně, ta se ve speciálním přístroji rozdrtí na malé částečky a z nich se získají nukleové kyseliny. Vyšetří se genová exprese tisíců genů najednou a počítač poté s pomocí strojového učení, tedy se zapojením umělé inteligence, určí diagnózu,” popsal přednosta Transplantcentra IKEM Ondřej Viklický.

K určení výsledku přístroj využívá srovnání s tisíci vzorky z Česka, USA a Kanady. Na začátku jich odborníci měli zhruba 1200 u ledvin a 900 u srdcí, v současné době jich je více než 5000 u ledvin a 1300 u srdcí. IKEM nabízí metodu i dalších zařízením v ČR i okolních zemích, zájem podle ředitele Michala Stiborka mají také například Slovinsko či Švýcarsko.

Výhodou je, že podrobnější vyšetření umožní nezatěžovat tělo pacienta dalšími odběry vzorků. “V určitém procentu případů se výsledky poskytnuté patologem neshodují s klinickými projevy choroby. Určení přesné diagnózy tak není možné a ke zpřesnění je potřeba další biopsie. Molekulární mikroskop ale může tuto praxi změnit,” dodal Viklický. Biopsie je odebrání vzorku buněk přímo z transplantovaného orgánu.

IKEM je největším transplantačním centrem v ČR, v loňském roce jeho zdravotnické týmy odebraly podle informací na webu orgány od 162 zemřelých dárců a pacientům transplantovaly 300 ledvin, 140 jater, 51 srdcí, 31 slinivek, pět Langerhansových ostrůvků a jedno tenké střevo. V celé ČR bylo loni podle údajů Koordinačního střediska transplantací transplantováno 872 orgánů, zemřelých dárců bylo 298.

Zpravodaj

Česko chce získat antibiotika z Jižní Koreje, pět výrobců dodá…

  • 31 března, 2023
  • by budskap

Podle Pekarové Adamové podporuje českou iniciativu i korejský premiér. “Cílem je dodání antibiotik a dalších léků, které potřebujeme na příští sezonu, ale také to, abychom dál posunuli možnosti korejských výrobců do ČR,” řekla Pekarová.

Už na příští sezonu by mohlo být z Koreje dodáno podle Dvořáčka několik stovek tisíc balení. V současné době mají dodat dokumentaci o své výrobní praxi, kterou pak posoudí Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Nejprve by šlo o mimořádnou dodávku, do budoucna i o standardní postup, kdy léky budou dodávané přímo pravidelně českých distributorům.

“Jsou schopni naprosto bez problémů saturovat nejen Českou republiku, ale celý region,” uvedl. Kapacity těchto výrobců podle něj dramaticky převyšují kapacity, které by střední Evropa potřebovala.

Pekarová Adamová připomněla, že Jižní Korea je jedním z největších zahraničních investorů v ČR. Do budoucna by se z ní do Česka mohla přesunout i výroba léků. Podle Dvořáčka, který také byl součástí delegace do Koreje, se diskutovalo i o jiných typech léčiv, například pro onkologii nebo nemoci srdce. “Spíš se tady bavíme o oblasti úspor,” dodal.

Evropských výrobců léků je podle Dvořáčka velké množství, jde o poměrně konkurenční prostředí. Chce proto společně s ministerstvem průmyslu připravit analýzu trhu a případné pobídky pro korejské výrobce.

Do letošního podzimu chce mít Válek schválenou novelu zákona o léčivech, která výrobcům dává povinnost držet u všech léků dvouměsíční zásobu. Farmaceutické firmy návrh kritizovaly podle nich povede ke zvýšení cen léků pro pacienty nebo přímo nedostupnosti některých léků. Podle Válka ale návrh omezí výpadky léků.

S těmi se lékárny potýkají několik měsíců a podle Válka se situace do léta nejspíš nezlepší. Novinářům dnes řekl, že příští týden bude informovat o dalším mimořádném dovozu desítek tisíc balení léků ze zahraničí.

Aktuálně

Riziko srdečního infarktu je při nákaze chřipkou až šestinásobné, tvrdí…

  • 30 března, 2023
  • by budskap

Tým nizozemských vědců analyzoval výsledky laboratorních testů ze 16 laboratoří v celé zemi a porovnal je se záznamy o úmrtích a nemocničními údaji. V letech 2008 až 2019 bylo v laboratořích potvrzeno 26.221 případů chřipky.

Z této skupiny prodělalo 401 pacientů infarkt v roce před nebo po chřipkovém onemocnění – někteří z nich více než jeden, výzkumníci tedy zaznamenali celkem 419 infarktů.

Z těchto 419 případů se 25 odehrálo v prvních sedmi dnech po stanovení diagnózy chřipky, 217 během roku před stanovením diagnózy a 177 v roce po stanovení diagnózy chřipky.

Vědci vypočítali, že pravděpodobnost, že lidé prodělají infarkt během sedmi dnů po stanovení diagnózy, byla 6,16krát vyšší než v roce předtím nebo potom.

Odborníci se domnívají, že za touto souvislostí by mohla stát kombinace reakce organismu na chřipkový virus a schopnost viru způsobit, že krev je více “lepkavá”.

“Vzhledem k možným zdravotním důsledkům souvislosti mezi infekcí virem chřipky a akutními srdečními infarkty je důležité prokázat spolehlivost výsledků na jiné populaci,” řekla vedoucí studie Annemarijn de Boerová z univerzity v Utrechtu.

“Naše výsledky podporují strategie prevence chřipkové infekce, včetně očkování. Obhajují také zvýšenou informovanost lékařů a hospitalizovaných pacientů o příznacích srdečního infarktu,” řekla de Boerová. “I když z našich výsledků není jasné, zda jsou ohroženi i ti, kteří mají méně závažnou chřipku, je rozumné, aby si tuto souvislost uvědomovali,” dodala.

“Tyto nedávné předběžné údaje z Nizozemska jsou v souladu s tím, co víme, tedy že k infarktu může častěji dojít během chřipky nebo krátce po ní,” uvedla britská lékařka Sonya Babuová-Narayanová. “Podporují potřebu zvýšit povědomí veřejnosti o příznacích infarktu a posilují význam prevence chřipky v první řadě u starších lidí,” dodala.

Aktuálně

Před rokem vědci oznámili kompletní rozluštění lidského genomu

  • 30 března, 2023
  • by budskap

“Tyto kompletní informace nám umožní lépe pochopit, jak se formujeme jako individuální organismus a jak se lišíme nejen od ostatních lidí, ale i od jiných druhů,” citovala stanice CNN vedoucího výzkumu Evana Eichlera z americké Washingtonské univerzity. Vědci budou nyní moci analyzovat i to, jaké genetické odchylky hrají roli při onemocnění. “Ukázalo se, že tyto (dosud nepřečtené) geny jsou nesmírně důležité pro adaptaci,” uvedl Eichler. “Jsou mezi nimi geny zodpovědné za imunitní reakci, které nám pomáhají přizpůsobit se a přežít infekce, nákazy a viry. Obsahují geny, které jsou velmi důležité z hlediska předvídání reakce na léky,” dodal.

Výzkum publikovaný 31. března 2022 mezinárodním vědeckým konsorciem T2T v časopisu Science dodává do dříve přečtené DNA dalších 400 milionů písmen. Přečtení zbývajících osmi procent lidského genomu trápilo vědce dlouhá léta kvůli své složitosti. Průlom umožnila až kombinace dvou nových metod sekvenování, z nichž jedna dokáže s určitou mírou chybovosti přečíst milion písmen DNA najednou, druhá jich sice přečte “pouze” 20.000 v kuse, ovšem s přesností 99,9 procenta.

Sekvenování DNA je jako skládání puzzle, líčí Eichler. Vědci musí DNA nejprve rozdělit na menší části a poté je pomocí takzvaných sekvenátorů poskládat ve správném pořadí. Dosavadní nástroje dokázaly najednou sekvenovat pouze malé úseky DNA. U skládačky o 10.000 dílcích je obtížné složit malé, často se opakující a na první pohled shodné dílky ve správném pořadí. Když je ale dílků pouze 500, jde to mnohem snáze.

Nová zjištění by mohla být nápomocná v medicíně. “Až si někdo v budoucnu nechá přečíst svůj genom, budeme schopni identifikovat všechny varianty v jeho DNA a využít tyto informace k lepšímu řízení jeho zdravotní péče,” uvedl Adam Phillippy z Národního institutu pro výzkum lidského genomu v americkém Marylandu. “Skutečné dokončení sekvence lidského genomu bylo jako nasadit si nové brýle. Nyní, když vše vidíme jasně, jsme o krok blíže k pochopení toho, co to všechno znamená,” dodal.

 

Děti a mateřství

Expertka: Podporu v ČR potřebuje až 13.000 rodin s nevyléčitelně nemocnými…

  • 29 března, 2023
  • by budskap

Přesná data podle Plechaté nejsou zatím k dispozici, z databází Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ale lze získat údaje o počtech dětí léčených s diagnózami, kde je potřeba dětské paliativní péče nejčastější. “Teď je zpracováváme. Věříme, že v pololetí je budeme mít,” uvedla. K tomu jsou podle ní třeba přičíst i děti s následky komplikovaných porodů nebo úmrtí nenarozených dětí.

Odhady počtů v Česku vycházejí podle ní ze studie z roku 2020 z Velké Británie, která je vztažená na českou populaci. “Je to asi každá devadesátá čtvrtá rodina, která se s takovým problémem potká,” uvedla. Jde buď o děti nevyléčitelně nemocné nebo ty, u nichž léčba nemusí být úspěšná.

Příkladem jsou děti s onkologickými nemocemi, selháním orgánů nebo postižením po závažném traumatu mozku či míchy. Dále může jít o prodloužení života a zlepšení jeho kvality, například u cystické fibrózy, neurodegenerativních nemocí nebo svalových dystrofií. Pro přiblížení jejich situace veřejnosti vytvořila nadace krátké video.

Podle Plechaté by s rodinami mělo být pracováno už od stanovení diagnózy. “Jde o to, aby zdravotní systém dokázal rozpoznat, co dítě a rodina s paliativními potřebami potřebují. A aby jim bylo pomoženo,” dodala. Cílem nadace je, aby do deseti let nebyla v ČR žádná taková rodina, která zůstane bez pomoci.

Nejvíc je podle Plechaté potřeba, aby se téma dětské paliativy dostalo do všeobecného povědomí, jak odborné, tak laické veřejnosti. “Vyprávět o potřebách, které ty rodiny mají. Protože oni jsou někdy jak izolovaný ostrov. Hlavně v začátcích si říkají, co s nimi bude, kde mohou žádat o pomoc,” řekl. Počítat s tím, že se mohou setkat s takovými dětmi by podle ní měli všichni lékaři.

Uvedla, že rozdíl mezi dospělou a dětskou paliativní péči je hlavně v tom, že zatímco u umírajících dospělých jde většinou o týdny či měsíce péče, děti mohou dál podstupovat léčbu a některé se dožívají i věku mladých dospělých. Potřeba je proto nejen léčba a zdravotní služby, fyzioterapie, ale také sociální služby, psychologická podpora nebo odlehčení rodině.

“Rodina, která se stará o to dítě stále, se často dostávají do problémů. Maminka často musí odejít z práce, mnohdy mají i finanční problémy,” popsala Plechatá. V některých regionech sociální služby chybí, v Praze a Středočeském kraji jsou podle ní přetížené.

Možnost odlehčující péče o nemocné děti ve zdravotní oblasti podle Plechaté česká legislativa nezná. “Velmi nám chybí zdravotní respitní služba, chybí v legislativě i v úhradě. Zákon o zdravotních službách ji nezná,” uvedla.

Péče o takto nemocné děti a jejich rodiny má zdravotní a sociální složku, kterou je potřeba propojit a koordinovat. Podle Plechaté se v současné době testuje koncepce a metodika, kdo byl měl takovým koordinátorem péče být a kde by měl působit, zda v nemocnici nebo v centru, kde se koncentrují navazující sociální služby.

“Budeme to zkoušet a věřím, že do roka, do roka a půl, už budeme mít přesná doporučení a budeme je předkládat systému, aby bylo jasné, kdo by to měl financovat,” řekla.

Už letos se předpokládá novelizace zákona o sociálních službách a zákona o zdravotních službách, která by zakotvila takzvanou dlouhodobou péči. Podle Plechaté počítá i s pozicí koordinačního pracovníka.

Zpravodaj

Přes 50 procent Britů je nespokojených se stavem zdravotnictví,…

  • 29 března, 2023
  • by budskap

Se stavem zdravotnictví je nyní spokojeno jen 29 procent Britů, v roce 2010 to přitom bylo 71 procent. Britská veřejnost je nyní s NHS nejvíce nespokojená od začátku měření v roce 1983. Čtyřicátý ročník průzkumu se uskutečnil v září a říjnu loňského roku, v jeho rámci bylo dotazováno 3362 lidí z Anglie, Walesu a Skotska na jejich názory na zdravotní a sociální péči. Výsledky podle Sky News ukazují znepokojivý obraz toho, jak lidé NHS nyní vnímají.

Více než dvě třetiny respondentů jako jeden z hlavních důvodů své nespokojenosti uvedly příliš dlouhé čekací doby na návštěvu u praktického lékaře a v nemocnici. Značný počet lidí je také nespokojený s odděleními akutní péče, stomatologiemi či lůžkovými odděleními.

Mezi těmi, kteří byli s NHS spokojeni, byl hlavním důvodem fakt, že péče je bezplatná (74 procent), kvalitní (55 procent) a nabízí dobrou nabídku léčebných postupů (49 procent).

Výsledky průzkumu by měly být varovným signálem pro vládu, uvedl Matthew Taylor, šéf organizace NHS Confederation, která sdružuje představitele britského zdravotnictví. “Neměly by být vnímány jako hodnocení úsilí pracovníků v první linii o obnovu služeb po pandemii, ale spíše jako známka toho, že NHS nedostává to, co potřebuje, aby mohla plně poskytovat služby místním komunitám,” dodal Taylor. V anglickém zdravotnictví je podle něj 124.000 volných pracovních míst a chybí jí deset miliard liber (269 miliard Kč).

Nespokojenost v NHS se netýká pouze veřejnosti, ale podle samostatného šetření 75,5 procenta pracovníků uvažuje o úplném odchodu ze služby. Průzkum, kterého se zúčastnilo 2500 zaměstnanců NHS ukázal, že více než polovina z nich si bere volno kvůli stresu, úzkosti nebo vyhoření. Většina z nich také uvedla, že pacienti se v důsledku toho setkávají s chybami v medikaci, zpožděními při zákrocích a zhoršenou kvalitou péče.

Přestože jsou Britové nespokojeni, stále podporují NHS. Devět z deseti lidí podpořilo myšlenku, že NHS by měla být bezplatná, když ji lidé potřebují. Více než osm z deseti respondentů se však domnívá, že existuje velký nebo vážný problém s financováním této služby.

Britské zdravotnictví se potýká s krizí, podle expertů je státní zdravotnický systém chronicky podfinancovaný a trpí nedostatkem personálu. V zemi v posledních měsících kvůli platům opakovaně stávkovali zdravotníci. Například Londýn již zdravotníkům v Anglii nabídl pětiprocentní zvýšení mezd.

Zpravodaj

Zlínská krajská nemocnice má nový přístroj k léčbě močových kamenů

  • 28 března, 2023
  • by budskap

“Ročně jich ošetříme v průměru zhruba 200, před 20 lety to bylo ročně 400. Snížení počtu má několik příčin. Jednou z nich je preventivní program metabolické ambulance v naší nemocnici. Tam odesíláme pacienty k biochemickému rozboru krve a moči s tím, že jsou jim stanoveny rizikové faktory pro tvorbu nových konkrementů (kamenů). Při dodržování všech pokynů se jim v lepším případě přestanou nové konkrementy tvořit úplně, anebo se sníží počet recidiv,” uvedl vedoucí lékař pracoviště LERV Ivan Anděl. Druhou okolností je podle něj zavedení nových endoskopických metod, kdy je možné v celkové anestézii řešit problém s kameny v močovodu i v ledvině.

Ještě před zavedením endoskopických metod a rázových vln se močové kameny operovaly otevřeně, kdy lékaři vypreparovali močovod nebo ledvinu, kámen vyjmuli a pak zašili močovod. Pracovní neschopnost poté trvala minimálně šest týdnů. “Takové operace se u nás v minulosti prováděly dvakrát až třikrát týdně,” uvedl Anděl. Současné metody jsou podle něj daleko šetrnější a s mnohem kratší rekonvalescencí.

“Nový přístroj s elektrickým výbojem v kapalině je modernější verzí toho předchozího. Procedura rozbíjení trvá zhruba hodinu, provádíme ji při tlumení bolesti injekcí. Následně pacienta tři hodiny sledujeme v čekárně litotryptoru nebo na urologickém oddělení,” uvedl primář urologického oddělení Martin Kučera.

 

Navigace pro příspěvky

1 … 71 72 73 74 75 … 80

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

30

Žádné akce
Červenec

1

Žádné akce
Červenec

2

Žádné akce
Červenec

3

Žádné akce
Červenec

4

Žádné akce
Červenec

5

Žádné akce
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

Žádné akce
Červenec

7

Žádné akce
Červenec

8

Žádné akce
Červenec

9

Žádné akce
Červenec

10

Žádné akce
Červenec

11

Žádné akce
Červenec

12

Žádné akce
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

Žádné akce
Červenec

14

Žádné akce
Červenec

15

Žádné akce
Červenec

16

Žádné akce
Červenec

17

Žádné akce
Červenec

18

Žádné akce
Červenec

19

Žádné akce
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

Žádné akce
Červenec

21

Žádné akce
Červenec

22

Žádné akce
Červenec

23

Žádné akce
Červenec

24

Žádné akce
Červenec

25

Žádné akce
Červenec

26

Žádné akce
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

Žádné akce
Červenec

28

Žádné akce
Červenec

29

Žádné akce
Červenec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS