Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Výzkumy a studie

Systém Uris může pomoci pacientům trpícím hyperaktivním močovým měchýřem

  • 19 června, 202322 června, 2023
  • by budskap

Uris je systém pro neinvazivní a selektivní stimulaci nervových drah směřujících do mozku. Jeho cílem je usnadnit léčbu urologických pacientů. Systém má pacientům pomáhat s léčbou inkontinence, neboli úniku moči, která je je jedním z hlavních příznaků onemocnění hyperaktivního močového měchýře. Tímto onemocněním trpí podle společnosti Stimvia zhruba 500 milionů lidí na světě.

„Studie prokázala, že unikátní léčba pomocí zařízení Uris je bezpečná, dobře snášená a účinná. Klinicky významné zlepšení zaznamenalo více než 85 procent pacientů,“ řekl lékař Michal Rejchrt z Urologické kliniky 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (2. LF UK) a Fakultní nemocnice Motol. Podle Rejchrta má užívání přístroje i méně vedlejších účinků než léky.

Klinická studie porovnávala léčbu pomocí přístroje Uris a léků Vesicare, které se při problémech s hyperaktivním močovým měchýřem podávají. Pacienti používali zařízení Uris ve svých domovech jednou denně po dobu 30 minut. Skupina s farmakologií užívala pět miligramů léku Vesicare jednou denně po snídani.

Zvýšit povědomí o inkontinenci a s ní souvisejících problémů chce v těchto dnech každoroční iniciativa Světový týden kontinence, který trvá od 19. do 23. června 2023. Společnost Stimvia svou činností navázala na výzkum v rámci 2. LF UK, který se věnoval léčbě hyperaktivního močového měchýře.

Syndromem hyperaktivního měchýře trpí lidé, kteří mají náhlou a nutkavou potřebu močit, a to několikrát za den. Problém to působí hlavně těm, kteří nemohou jít „svobodně“ na toaletu, například učitelkám, které nemohou uprostřed hodiny opustit třídu, pokladním v supermarketech, řidičům a pracovníkům u přepážek. Pro řadu lidí je syndrom důvodem k odchodu do předčasného důchodu.

České zdravotnictví

Nemocnice zřizují ombudsmany, ministerstvo vydalo pokyn k jejich fungování

  • 19 června, 2023
  • by budskap

„Nejčastějším důvodem zřízení této funkce je usnadnění komunikace mezi pacienty, jejich blízkými a zaměstnanci poskytovatele. Řešení stížností se však napříč poskytovateli může lišit,“ uvedli zástupci ministerstva. V některých nemocnicích stížnosti vyřizuje manažer kvality, jinde právní oddělení nebo vedení nemocnice. „Účelem metodického pokynu je, aby stížnosti nebyly formalitou, ale posilovaly roli pacienta ve zdravotnickém systému,“ dodalo ministerstvo.

Cílem funkce ombudsmana je zvýšení porozumění mezi pacienty a zdravotníky i zvyšování kvality služeb. „Mezi klíčové principy fungování patří, že ombudsman působí přímo u poskytovatele, zná konkrétní prostředí, má vybudovanou autoritu a důvěru zaměstnanců. Tím může svou práci vykonávat efektivněji,“ uvedl v tiskové zprávě náměstek ministra Josef Pavlovic (Piráti).

Podle vedoucí oddělení podpory práv pacientů ministerstva Šárky Lioliové je pokyn vytvořený tak, aby z něj těžily všechny strany. „Pacienti pochopení, zdravotníci ulehčení a poskytovatelé efektivitu. Pokyn vnímáme jako vhodné vodítko ke správnému nastavení funkce nemocničního ombudsmana,“ uvedla.

Ministerstvo v pokynu zdůrazňuje, že přestože je ombudsman ve smluvním vztahu s nemocnicí, má postupovat nezávisle. „Poskytovatel zajistí, aby nemocniční ombudsman při výkonu svých úkolů nedostával žádné pokyny směřující k omezení či ohrožení nezávislého výkonu jeho funkce. Poskytovatel tak nezadává nemocničnímu ombudsmanovi pokyny, jakého výsledku má dosáhnout či jak konkrétně vyřizovat stížnost,“ píše se v pokynu.

Podle metodiky může dobré fungování nemocničního ombudsmana vést i k tomu, že mají pacienti méně často potřebu své zkušenosti s nemocnicí medializovat.

Prevence a léčba

Odborníci: Velká část nádorů se odhalí až pozdě, lidé…

  • 16 června, 202322 června, 2023
  • by budskap

Každých 20 minut v Česku nějaký pacient s rakovinou zemře, nejčastěji na rakovinu plic, tlustého střeva či konečníku, slinivky, prsu nebo prostaty. V Česku žije také 600.000 lidí, kteří se s nádorem léčí nebo se vyléčili. Riziko zvyšuje podle odborníků například kouření, nadměrné pití alkoholu nebo obezita. Některá vyšetření mohou odhalit už příznaky před nádorem, varovat může také úbytek váhy, nechutenství nebo bolesti zad.

„Rakovina tlustého střeva a konečníku by u řady pacientů v případě včasného podstoupení screeningu vůbec nevznikla,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Lékaři umí u při vyšetření najít ve střevě výrůstky, které rakovině předcházejí, a ty odstraní. Lidé nad 50 let ho mohou podstoupit jednou za deset let nebo jednou ročně test ze stolice, zda v ní není krev.

Na vyšetření zvou i zdravotní pojišťovny, v posledních deseti letech jej podstoupilo asi 29 procent populace. Od roku 2009, kdy screening začal, se podle přednosty Onkologické kliniky VFN Luboše Petruželky snížil výskyt těchto nádorů i úmrtnost. Přesto je každý rok lékaři najdou u asi 7700 osob a téměř 3400 zemře.

Od 90. let ubývá také případů rakoviny plic, zatím ale víc u mužů než u žen. Protože 80 procent nádorů plic lékaři odhalí u kuřáků, mají od loňského roku možnost nechat se vyšetřit, pokud jim je více než 55 let a kouří nebo kouřili dvě krabičky denně po 20 let. Varovným příznakem je hlavně úporný kašel, dýchací potíže nebo krev ve vykašlaném hlenu.

Podobně se mohou ještě ženy nechat pravidelně vyšetřit kvůli riziku rakoviny prsu nebo děložního hrdla. Tomuto nádoru v dospělosti je navíc možné předejít očkováním v dětském věku, které bude od příštího roku hrazené dětem od 11 do 15 let. Dosud na něj mají nárok třináctiletí a čtrnáctiletí.

Přestože jen menšina lidí využívá vyšetření, která jim pojišťovny hradí v ordinacích lékařů, velký zájem je o preventivní akce přímo v ulicích. Například nechat si vyšetřit kožní znaménka do Stanů proti melanomu každý rok v květnu chodí tisíce lidí. Další možnost mají Pražané ve středu 21. června odpoledne na Dni prevence na Karláku pořadném VFN. Lékaři nabízejí vyšetření plic, kůže, krevního cukru nebo poradnu pro hubnutí či odvykání kouření.

Nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře mají lidé jednou za dva roky, obvykle jim vyšetří krevní tlak, srdce, zrak, sluch nebo cukr v krvi. Kolem 40 procent lidí na ně ale nechodí. Podle Válka se vede debata o tom, jaká vyšetření do těchto prohlídek zařadit, aby byly efektivnější. Chce se také zaměřit ve spolupráci s ministerstvem školství na povědomí studentů, jak je důležité dbát o své zdraví.

Lidé podle odborníků často nevědí, na jaká vyšetření zdarma mají nárok v jakém věku. Podle výsledků dotazníku mezi asi 3000 pacienty a dalšími návštěvníky VFN dvě třetiny respondentů mají pocit, že nejsou dostatečně informováni o možnostech preventivních vyšetření. Ministr Válek by dotazník rád rozšířil mezi další nemocnice.

Z dotazníku také vyplynulo, že největší motivací pro návštěvu lékaře je onkologické onemocnění v rodině. Nějakým druhem rakoviny za svého života onemocní každý třetí člověk.

České zdravotnictví

Nemocnice v Liberci lidem ukáže, jak pokročila stavba Centra…

  • 16 června, 2023
  • by budskap

„Přístup na vyhlídkovou plošinu na heliportu bude od pavilonu chirurgie, konkrétně od vchodu A2,“ dodal.

Výstavba CUM sice začala teprve v druhé polovině dubna, díky demoličním pracím ale už nyní nemocniční areál doznal velkých změn. „Veřejnosti chceme ukázat, jak stavba vypadá. Poté, co byla zbourána z větší části budova staré interny a začali jsme se zemními pracemi,“ uvedl mluvčí nemocnice.

Pro největší zdravotnické zařízení v Libereckém kraji jde o nejvýznamnější stavbu minimálně za posledních 40 let, hotová by měla být v červnu 2026. Zásadně promění dolní část rozlehlého nemocničního areálu v centru města mezi ulicemi Husova, Jablonecká a Klášterní. Nyní mají ale práce negativní vliv i na běžný chod nemocnice. Uzavřený je kvůli nim pro všechna vozidla hlavní vjezd do areálu a provoz v něm je jednosměrný. Navíc od dalších části areálu je odříznutá budova D, kde se nacházejí oddělení následné péče, stomatochirurgie, ORL a oční. Přístup k této budově je jen z Jablonecké ulice.

Stavěné Centrum urgentní péče by mělo odstranit největší nedostatky nemocnice, jako je absence jednotného příjmu, centrálních laboratoří a nedostatečného parkovacího prostoru. V prostoru pod heliportem vyrostou dvě nové budovy. Jako první bude hotový parkovací dům pro 330 aut s energetickým centrem pro celý areál nemocnice. Přibude i nemocniční pavilon, který bude mít na délku zhruba 120 metrů, na šířku asi 40 metrů a 27 metrů do výšky. V pavilonu budou operační sály, laboratoře i lůžková část.

Výzkumy a studie

Vědci poprvé uměle vytvořili lidské embryo, objev vyvolává etické…

  • 15 června, 202322 června, 2023
  • by budskap

Modelová embrya se podobají embryím v nejranějších stadiích vývoje člověka. Vědci tvrdí, že by mohla napomoci k vysvětlení dopadů genetických poruch a biologických příčin opakovaných potratů. Syntetizované struktury nemají tlukoucí srdce ani zárodky mozku, ale obsahují buňky, z nichž se obvykle vytvoří placenta, žloutkový váček a samotné embryo. Práce však vyvolává závažné etické a právní otázky, protože legislativa v Británii a v mnoha dalších zemích o laboratorně vypěstovaných subjektech nepojednává.

„Přeprogramováním (embryonálních kmenových) buněk můžeme vytvořit modely podobné lidským embryím,“ řekla na konferenci Magdalena Žernická-Goetzová z Cambridgeské univerzity a z Kalifornského technologického institutu, která studii vedla.

Syntetická embrya nečekají v blízké budoucnosti klinické testy a zatím ani není jasné, zda by se tyto struktury vůbec byly schopny rozvíjet, dodala vědkyně.

V minulosti vědci implantovali myším umělé embryo vytvořené z kmenových buněk stejného druhu, plody se ale nevyvinuly. V dubnu vědci v Číně podobný pokus provedli s osly, ovšem rovněž bez zásadního vývoje.

Pro vědce je práce s umělým lidským embryem důležitá, aby nahlédli do období, které nazývají černou skřínkou. Ze zákona vědci smějí v laboratoři kultivovat lidská embrya pouze do stanoveného limitu 14 dní. Pak následuje období, o němž se ví jen velmi málo informací, protože další průběh už vědci zachycují až v pozdějších etapách těhotenství na základě vyšetření těhotných žen a studií embryí darovaných pro výzkum.

Vývoj v této oblasti žene kupředu také konkurence. Vedle Žernické-Goetzové na vývoji embryí z kmenových buněk pracuje i skupina ve Weizmannově Institutu v Izraeli.

Aktuálně

Nadace Experientia podpoří výzkum nové strategie k léčbě rakoviny

  • 15 června, 202322 června, 2023
  • by budskap

Vaňková stráví díky více jak milionovému stipendiu rok ve výzkumné skupině chemika Craiga Crewse, která se zabývá výzkumem léčiv rakoviny. „Naším cílem je vyvinout léčivo, které bude cílit na poškozený retinoblastomový protein. Ten má na svědomí nekontrolované dělení buněk ústící v rakovinu. Chceme protein opravit tak, aby byl zase plně funkční a bojovat tak s touto zákeřnou nemocí,“ řekla Vaňková.

Medea si pro svou zahraniční stáž vybral japonský Institut vědy a technologie v Okinawě. Ve skupině chemika Ryoty Kabeho se bude věnovat přípravě zářících organických materiálů pro novou generaci displejů. „Mohou být průhledné, flexibilní, barva jejich luminiscence se dá velmi snadno měnit a hlavně je cena jejich výroby výrazně nižší než u anorganických materiálů, ke kterým je třeba využívat vzácných kovů,“ řekl Medea.

Letošní start-up grant nadace Experientia získal Ondřej Kováč z Univerzity Palackého v Olomouci, a to na založení vlastní výzkumné skupiny, která se bude věnovat vývoji nových, účinnějších antibiotik. Kováč se vývoji antibiotik věnuje od svých studií, v roce 2020 získal zahraniční stipendium Experientia na výjezd do Innsbrucku.

Nadace Experientia podporuje mladé vědce a vědkyně v organické, bioorganické a medicinální chemii. Založili ji vědci a manželé Hana a Dalimil Dvořákovi. V lednu 2020 Dvořákovi oznámili, že do nadace v následujících 20 letech vloží 200 milionů korun.

Hana Dvořáková působila v týmu Antonína Holého, jednoho z nejvýznamnějších českých vědců posledních desetiletí, kde vznikly látky úspěšně používané k léčbě virových onemocnění, včetně AIDS. Dvořákovi tímto způsobem vracejí peníze získané z podílu výnosů patentů zpátky do vědy. Nadace společně s Českou společností chemickou uděluje také Cenu Rudolfa Lukeše za výzkum v oblasti chemie.

Prevence a léčba

Každý čtvrtý Čech se léčí s nemocí srdce, pomoci…

  • 14 června, 2023
  • by budskap

S nějakou nemocí srdce či cév se léčí 2,9 milionu lidí. Častá jsou ta, při nichž srdce nefunguje dostatečně. Při ischemické chorobě srdeční, kterou má asi 470.000 lidí, neproudí do srdce dost kyslíku v důsledku zúžení věnčitých tepen kolem srdce. V nich se usazují tukové látky, což může vést i k infarktu. S ním je ročně hospitalizováno kolem 14.000 lidí, další se ale do nemocnic nedostanou včas. Později se u nich může projevit srdeční selhání, kdy srdce nedokáže pracovat dostatečně, aby zásobovalo krví celé tělo. Vzniknout může také třeba neléčeným vysokým krevním tlakem. Vysoký krevní tlak má podle odhadů více než třetina lidí starších 25 let.

Infarkt přežije téměř 95 procent pacientů, kteří se s ním dostanou včas do nemocnice. Jejich srdce ale zůstává poškozené. „Poškození srdečního svalu při infarktu je nevratné. Nikdy se neobnoví, na to tělo nemá žádné mechanismy,“ odpověděl na dotaz ČTK předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Jde tak o jednu z příčin častějšího výskytu srdečního selhání v pozdějším věku.

V roce 2021 se s ním léčilo 361.000 lidí, u více než 49.000 ho lékaři nově diagnostikovali. V roce 2040 bude podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška léčených 885.000 a nově diagnostikovaných přes 75.500. „Je to důsledek demografického vývoje a vysokého výskytu rizikových faktorů,“ dodal. Těmi jsou podle odborníků obezita, kouření, nedostatek pohybu nebo nezdravá strava.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je prostor pro zlepšení zejména v prevenci, velké části těchto chronických nemocí se dá předcházet zdravým životním stylem nebo včasným zahájením léčby. Cílem je snížit nejen úmrtnost, ale také dobu života ve zdraví. U seniorů jsou kardiovaskulární problémy nejčastějším důvodem k pobytu v nemocnici.

„Populační riziko je skutečně alarmující a současné trendy mohou být dokonce dále zhoršeny nárůstem výskytu rizikových faktorů v populaci, jako je obezita, diabetes, zhoršující se demografická struktura populace, dále stagnací nebo zhoršením socioekonomické situace a vyčerpáním benefitů farmakoterapie zavedené na přelomu století,“ uvedl předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Každý člověk by podle něj měl znát hodnotu svého tlaku či cholesterolu.

Podíl zemřelých na srdeční a cévní nemoci se postupně zlepšuje, v roce 1994 byl přes 55 procent, v roce 2021 necelých 42 procent. Česko přesto patří mezi evropskými zeměmi k nejhorším, například Francie je na tom o čtvrtinu lépe.

Kardiologové proto chtějí například jednat o úpravách obsahu preventivních prohlídek u praktických lékařů. Lidé s rizikem srdečních nemocí by mohli být lékařem sledováni častěji. Podle Válka se jedná i o tom, aby zdravotní pojišťovny lékařům za tyto prohlídky platily víc peněz. Asi 40 procent obyvatel ale tyto preventivní prohlídky vůbec neabsolvuje.

 

Aktuálně

Od ledna do května na Vysočině onemocnělo svrabem 172…

  • 14 června, 2023
  • by budskap

„Náš region nepatří mezi nejvíce zasažené kraje v republice, avšak v porovnání se stejným obdobím v letech 2018 – 2022 je nárůst počtu případů na Vysočině patrný,“ uvedla Hana Pavlasová, ředitelka protiepidemického odboru krajských hygieniků. Nejvíc nemocných podle ní v poslední době přibývá mezi lidmi ve věku 15 až 19 let.

Od ledna do května 2021 bylo nemocných se svrabem na Vysočině 80, v roce 2020 o padesát méně a v roce 2019 jich hygienici evidovali 55. V roce 2018 to bylo 60 lidí.

Svrab je velmi nakažlivé parazitární onemocnění kůže, které způsobuje zákožka svrabová. Přenáší se úzkým tělesným kontaktem s nemocným člověkem, lze se nakazit i z kontaminovaných předmětů. Během velmi krátké doby dvou až tří minut se samička zavrtává do kůže nového hostitele. Ve svrchní vrstvě kůže vytváří několikamilimetrové chodbičky, do nichž klade vajíčka. Chodbičky si pak hloubí všechna vývojová stadia cizopasníka. Příznakem svrabu je svědění, které se objevuje zejména v noci po zahřátí v posteli.

Nemoc se šíří v ubytovnách, v některých ubytovacích a rekreačních provozovnách, zdravotnických či sociálních lůžkových zařízeních, ale také v rodinách. Ideální je proto prádlo, lůžkoviny a ručníky prát nejméně na 60 stupňů Celsia a žehlit na nejvyšší teplotu. „Doporučujeme vyvarovat se vzájemného půjčování oděvů, sdílení jedné postele více osobami, používání stejných ručníků, přikrývek či spacáků. Také je důležité dodržování základních hygienických pravidel,“ uvedla Pavlasová.

Aktuálně

Počet nových dárců krve v Liberci se loni vrátil…

  • 13 června, 2023
  • by budskap

„Domníváme se, že snížený počet v roce 2021 byl způsobený covidovou epidemii, kdy lidé měli jiné starosti než přemýšlet o darování krve,“ řekla Procházková. Před dvěma lety bylo nových dárců 435, loňský rok byl v tomto směru podle primářky lepší. „A nejenom na plnou krev, ale evidujeme i několik desítek nových dárců na dárcovství plazmy. Z toho máme velkou radost,“ dodala Procházková.

Skoro polovina nových dárců byli lidé mladší 30 let. Často se podle primářky stává, že nového dárce přivede některý z pravidelných dárců, ať už jde o člena rodiny nebo kolegu z práce. „V podstatě ono se ukazuje, že nejlepším náborářem je spokojený dárce. To je letitá pravda. A pak, co nám určitě pomáhá, je občasná medializace,“ uvedla Procházková. Celosvětově den dárců krve připadá na 14. června, tedy na tuto středu.

Dárcovství plné krve je u v ČR bezplatné, lidé ale mají v den odběru nárok na volno v zaměstnání. Navíc mohou darování krve uplatnit jako slevu na dani, případně získat další benefity. Na transfuzním oddělení v Liberci se snaží pro dárce krve postupně vylepšovat i podmínky. Staniční sestra Valérie Fojtová dnes novinářům řekla, že pro ně nedávno pořídili nový kávovar a brzy budou mít i návlekové automaty.

Liberecké transfuzní oddělení má v evidenci kolem 7000 dárců, pravidelně z nich chodí darovat krev zhruba 5300. Odběrů plné krve na tomto oddělení loni zdravotníci provedli téměř 11.000, což je asi o 1000 více než v roce 2021. K tomu měli ještě kolem 4800 odběrů plazmy, meziročně je to asi o 300 více. Odebraná krev slouží nejen pro pacienty v liberecké nemocnici, ale i pro okolní v Jablonci nad Nisou, České Lípě, Turnově a Tanvaldu. „A pokud nás požádá třeba nějaká krevní banka z Prahy, tak se jim samozřejmě snažíme vypomoci, pokud to lze,“ uvedla Procházková. Zhruba třikrát do roka se podle ní stane, že o pomoc musejí i oni požádat nějakou jinou krevní banku. To se děje v případech, kdy nemocnice přijmou v krátkém sledu větší počet vážně zraněných lidí, kteří mají stejnou krevní skupinu. „Tak vám samozřejmě začnou ty přípravky mizet rychleji, než je stačíte doplňovat tím standardním zvaním dárců krve,“ řekla primářka. V tomto směru se podle ní osvědčilo zřízení facebookové skupiny dárců. „Když dáme výzvu, tak nám to pro urgentní zvaní dárců pomáhá,“ dodala Procházková.

České zdravotnictví

MZd: Novela zákona o léčivech by měla začít platit…

  • 13 června, 2023
  • by budskap

„Předpokládáme, že k projednání novely tohoto zákona ve Sněmovně by mohlo dojít na konci června nebo počátku července. Účinnost očekáváme na podzim letošního roku,“ sdělil Novotný.

Podle materiálu, který ve středu projedná vláda, chce MZd bránit krátkodobým výpadkům a získat více času na řešení dlouhodobých tím, že výrobcům dá povinnost držet zásoby. Ti, kteří výpadek v posledních letech neměli, budou mít zásobu na jeden měsíc, firmy s výpadkem v posledních dvou letech dva měsíce. Pokud přípravek ministerstvo zařadí na zvláštní seznam systému rezervních zásob, bude muset jeho měsíční zásobu držet i distributor, který léky od výrobců dováží do lékáren. Při oznámení ukončení výroby bude muset firma lék dodávat ještě dva měsíce.

„Správní orgány v České republice mají pouze omezené možnosti, jak zabezpečit dostupnost léčivých přípravků v potřebném čase, pro které bylo oznámeno přerušení nebo ukončení dodávek,“ uvedlo v materiálu ministerstvo. Nemá ani informace o tom, jaký je aktuální stav zásob.

Povinnost se nebude vztahovat na léky, které mají například krátkou expirační dobu nebo cytostatika pro onkologickou léčbu. Ministerstvo ve vyhlášce vydá jejich seznam. Lékárny budou mít zároveň omezenou možnost dělat si z méně dostupných léků zásoby, zároveň vznikne povinnost hlásit léky s ohroženou dostupností Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Nové agendy si na SÚKL vyžádají podle dokumentu 13 nových pracovních míst, náklady budou asi 13 milionů korun ročně. Vzniknout má také nový informační systém ke zpracování dat za zhruba 15 milionů korun s provozními náklady asi tři miliony korun ročně. Zákon také zavádí pokuty za nedodržování nově stanovených povinností, pro lékárny až dva miliony korun, pro výrobce nebo distributory až pět milionů a za neoprávněné dodávání léku do zahraničí až 20 milionů korun.

Výpadky léků jsou podle ministerstva způsobované různými důvody, zejména výrobními, ekonomickými nebo administrativními na straně producentů. V letošním roce, kdy byl nedostatek například antibiotik, byla ale podle výrobců výjimečně vysoká i spotřeba. Uvádějí, že léků dodali o 90 procent víc než v předchozím roce. Za problém shodně výrobci i státní úřady označují to, že v současné době se většina účinných látek vyrábí v několika málo továrnách, většinou v Asii. Před 20 lety se přitom většina léků vyráběla v zemích EU. Nové povinnosti dané v zákoně podle výrobců mohou vést i ke zvýšení cen. Pokud jsou regulované, tak i k odchodu z trhu.

Dočasné výpadky léčiv jsou podle odborníků běžný jev, obvykle se je daří nahrazovat léky jiného výrobce se stejnou účinnou látkou. Současná situace je ale podle praktických lékařů i lékárníků horší než dříve. Kromě výrobních důvodů je na vině i vyšší nemocnost a panika z nedostatku, kvůli níž lidé léky, které k dispozici jsou, vykupují.

Stránkování příspěvků

1 … 69 70 71 72 73 … 88

Kalendář akcí

Duben

Květen 2026

Červen
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
1
2
3
4
5
6
7
Událost pro Květen

31

Žádné události
Událost pro Červen

1

Žádné události
Událost pro Červen

2

Žádné události
Událost pro Červen

3

Žádné události
Událost pro Červen

4

Žádné události
Událost pro Červen

5

Žádné události
Událost pro Červen

6

Žádné události
8
9
10
11
12
13
14
Událost pro Červen

7

Žádné události
Událost pro Červen

8

Žádné události
Událost pro Červen

9

Žádné události
Událost pro Červen

10

Žádné události
Událost pro Červen

11

Žádné události
Událost pro Červen

12

Žádné události
Událost pro Červen

13

Žádné události
15
16
17
18
19
20
21
Událost pro Červen

14

Žádné události
Událost pro Červen

15

Žádné události
Událost pro Červen

16

Žádné události
Událost pro Červen

17

Žádné události
Událost pro Červen

18

Žádné události
Událost pro Červen

19

Žádné události
Událost pro Červen

20

Žádné události
22
23
24
25
26
27
28
Událost pro Červen

21

Žádné události
Událost pro Červen

22

Žádné události
Událost pro Červen

23

Žádné události
Událost pro Červen

24

Žádné události
Událost pro Červen

25

Žádné události
Událost pro Červen

26

Žádné události
Událost pro Červen

27

Žádné události
29
30
1
2
3
4
5
Událost pro Červen

28

Žádné události
Událost pro Červen

29

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS