Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

AMSP: Počet případů pracovní neschopnosti stoupl mezi lety 2019…

  • 28 června, 2023
  • by budskap

„Do vysoké nemocnosti se mohly promítnout zdravotní potíže způsobené v předchozím roce onemocněním covid-19, nicméně větší váhu přisuzujeme skutečnosti, že se projevují důsledky zrušení karenční doby,“ řekl ČTK předseda představenstva asociace Josef Jaroš. Zrušení karenční doby přineslo podle něj dva specifické dopady – výraznější zvýšení příjmů nemocných zaměstnanců a na druhé straně zvýšení nákladů zaměstnavatelů v řádu několika miliard korun ročně.

Kompenzace poskytovaná státem ve formě snížení nemocenských odvodů je nedostatečná a nepokrývá ani celé dva dny dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci zaměstnanců, doplnila místopředsedkyně představenstva asociace Pavla Břečková. Zaměstnavatelé také argumentují tím, že je nemocenská s placením prvních tří dnů nemoci často zneužívána. Zhruba polovina zaměstnavatelů podle ní řeší tuto problematiku poskytováním několika dnů specifického placeného volna, takzvanými sick days.

Epidemie covidu-19 začala v březnu 2020, kdy mělo pozitivní test s povinností domácí izolace zhruba 740.000 lidí. Nakažlivost viru se postupně zvětšovala a protiepidemická opatření byla mírnější, v roce 2021 bylo 1,78 milionu pozitivních testů a za celý rok 2022 více než dva miliony. V některých dnech na přelomu ledna a února 2022 mělo podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nařízenou karanténu s pracovní neschopností i přes 60.000 lidí.

Ve statistikách ČSSZ je covid-19 v evidovaný v kategorii „ostatní diagnózy“. V roce 2022 v ní bylo více než 1,4 milionu pracovních neschopností. Krátkodobou pracovní neschopnost lidé čerpají nejvíce na různé infekce dýchacích cest, v roce 2019 to bylo asi 390.000 případů, o rok později téměř 675.000, v roce 2021 pak 631.000 a loni více než 965.000 případů. Šlo o nejčastější příčiny pracovních neschopností v roce 2022, dále bylo asi 388.000 případů v kategorii nemocí oběhové soustavy, asi 203.000 úrazů a otrav, necelých 84.000 případů z kategorie močových a pohlavních nemocí a asi 55.000 z kategorie duševních nemocí.

Nejnižší průměrné procento pracovní neschopnosti je podle asociace v malých podnicích od jednoho do 49 zaměstnanců, kde činí 4,9 procenta. Naopak nejvyšší průměr je ve středních podnicích (od 100 do 499 zaměstnanců), kde přesahuje šest procent.

Karenční doba bez náhrady výdělku v prvních třech dnech nemoci se v Česku zavedla v roce 2008. Minulá vláda ANO Andreje Babiše a ČSSD s podporou komunistů ji od července 2019 zrušila. Zaměstnavatelé začali znovu od prvního dne nemoci poskytovat nemocným pracovníkům náhradu 60 procent základu příjmu. Za to se jim snížila sazba odvodů z 25 na 24,8 procenta. Systém nemocenského pojištění byl v minulosti v plusu. V deficitu je od roku 2019.

 

Počty případů dočasné pracovní neschopnosti (DPN):

Rok2019202020212022
Počet DPN (v milionech)1,8322,2942,723,438
diagnóza „ostatní“ (včetně covid-19*)183.826658.7671,106.9961,418.401
nemoci dýchací soustavy389.646674.993631.054965.326

zdroj: ČSSZ – pracovní neschopnosti

*od roku 2020 i covid-19

Výzkumy a studie

Vědci v anglickém Bathu vyvinuli nový typ kolenního implantátu…

  • 27 června, 2023
  • by budskap

S univerzitou na vývoji implantátu spolupracoval profesor Andrew Toms, který stojí v čele ortopedického oddělení fakultní nemocnice v Exeteru. BBC řekl, že pro pacienty mezi 40 a 60 lety věku není kompletní výměna kolena tak vhodnou cestou, jelikož nevydrží dostatečně dlouho.

„Koleno má něco jako tři automobilové pneumatiky, vnitřní, vnější a čéšku,“ popsal Toms. „Při běžné výměně kolena se všechny ty tři části vymění najednou, stejně jako to děláte na autě. Naše metoda spočívá v tom, že když se některá z těchto části opotřebuje, tak u mladších pacientů koleno vyrovnáme tím, že odebereme zátěž z opotřebovaných částí a srovnáme končetinu (implantátem),“ dodal Toms.

Aby lékaři zjistil, nakolik potřebuje pacientovo koleno „vyrovnat“, provedou nejdříve rentgen a vyšetření výpočetní tomografií (CT). Z dat je poté možné v počítači vymodelovat implantát, který vytvoří 3D tiskárna.

Britská léková agentura MHRA využívání průlomových implantátů udělila povolení poté, co byla technika virtuálně otestována na CT skenech 28 pacientů.

České zdravotnictví

Lékaři v IKEM transplantují ročně slinivku až 40 pacientům,…

  • 26 června, 2023
  • by budskap

Ve světě začal program v roce 1966, od té doby dostalo slinivku od dárce orgánů přes 70.000 lidí, z toho 760 v IKEM, který je jediným českým pracovištěm, který tento orgán transplantuje. Na počet obyvatel má ČR nejvíc transplantovaných po Finsku. Cukrovku prvního typu, tedy vrozenou, nikoliv způsobenou nezdravým životním stylem jako diabetes druhého typu, má v Česku zhruba 70.000 lidí.

Podle přednosty Kliniky diabetologie IKEM Petera Girmana jsou z nich k transplantaci slinivky vybíráni ti, u kterých nefungují jiné metody, které by pomohly nemoc stabilizovat, například pumpa automaticky dávkující inzulin. „Vhodní jsou pacienti s diabetem melitem prvního typu, kteří dospěli do ledvinového selhání a museli by mít dialýzu,“ vysvětlil.

Před 40 lety, 26. června 1983, lékaři z IKEM transplantovali ledvinu dvaatřicetileté pacientce, která měla cukrovku prvního typu od 11 let. Měla těžce poškozené ledviny, musela užívat velké dávky inzulinu, podstupovat přístrojové čištění krve, takzvanou dialýzu, a ztratila zrak. Zemřela deset měsíců po operaci na komplikace dialýzy.

V současné době v 85 procentech případů dostanou nemocní jak slinivku, tak novou ledvinu. Po operaci musí užívat léky, které potlačují imunitu, aby s novým orgánem nebojovala. Odpadá jim ale nutnost léčit cukrovku. „Máme řadu pacientů, kteří již déle než 20 let nepotřebují injekce inzulinu, nemusí dodržovat diabetickou dietu ani monitorovat glykémie,“ uvedl zástupce přednosty František Saudek.

U některých lékaři místo celého orgánu transplantují jen buňky slinivky, které se usadí v játrech a začnou produkovat inzulin. Jde o menší zákrok v lokálním umrtvení, takže je vhodný i pro nemocné, které by mohla velká operace ohrožovat. V IKEM je podali asi 150 pacientům. Cukrovka se jim většinou zlepší, inzulin ale musí dál v menších dávkách užívat. U lidí, kterým je třeba slinivku vyjmout kvůli riziku nádoru, je možné podat přímo jejich vlastní Langerhansovy ostrůvky.

Aktuálně

Zlínská krajská nemocnice hledá dobrovolníky, kvůli covidu jich ubylo

  • 26 června, 2023
  • by budskap

„Náplní činnosti dobrovolníků v nemocnici je společné trávení času s pacienty, čtení, povídání, klidně i zpívání nebo hraní společenských her. Vše, co obohacuje pacientův čas u nás. Rádi uvítáme i nové canisterapeuty,“ uvedla koordinátorka dobrovolníků v KNTB Lucie Balogová.

V nemocnici působí sedm dobrovolníků. „Z toho pět přichází i se svými pejsky. Nejčastěji na geriatrickém oddělení, docházejí také na následnou intenzivní péči nebo oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče,“ uvedla mluvčí.

Nábor dobrovolníků pomáhá nemocnici organizovat zlínská pobočka humanitární organizace Adra, která je prostředníkem mezi dobrovolníky a nemocnicí. Zájemci mohou kontaktovat Helenu Janíkovou na e-mailu: dc.zlin@adra.cz nebo telefonu 731 157 471. Před zařazením do programu zájemce absolvuje pohovor, jehož cílem je zjistit motivaci a vhodnost zařazení do programu. „Poté projde přípravou pro práci dobrovolníka a podepíše smlouvu. Podmínkou je minimální věk 15 let, čistý výpis z rejstříku trestů a výborný zdravotní stav,“ uvedla mluvčí.

 

Děti a mateřství

V Británii prudce přibývá žen, které si nechávají zmrazit…

  • 20 června, 2023
  • by budskap

Zmrazování vajíček a embryí je nejrychleji rostoucím způsobem léčby neplodnosti v Británii, vyplývá ze zprávy HFEA. Počet cyklů zmrazování a uchovávání vajíček se zvýšil z 2576 v roce 2019 na 4215 o dva roky později.

Někteří odborníci uvedli, že pandemie covidu-19 a čas na přemýšlení, který poskytla, měla velký vliv na počet žen, které chtějí zmrazit svá vajíčka v naději, že si tak zachovají plodnost.

V letech 2019-2021 byl také zaznamenán desetiprocentní nárůst cyklů oplodnění mimo tělo, tedy in vitro (IVF), bylo jich o zhruba 7000 více.

Ženy v heterosexuálních vztazích tvořily přibližně 90 procent pacientek podstupujících IVF. Počet žen ve stejnopohlavních vztazích, které absolvovaly mimotělní oplození, se zvýšil z 1649 v roce 2019 na 2201 v roce 2021 a počet svobodných žen, které zkusily tuto metodu léčby neplodnosti, vzrostl z 2001 v roce 2019 na 2888 v roce 2021.

Průměrný věk, kdy ženy podstupují mimotělní oplození, se zvýšil na 36 let. Pro srovnání: průměrný věk žen, které počaly dítě přirozenou cestou, je v Británii téměř 31 let.

Pokud jde o úspěšnost otěhotnění s použitím vlastních vajíček pacientky, průměrná celková míra otěhotnění při IVF s použitím čerstvých embryí se zvýšila z deseti procent na jedno přenesené embryo v roce 1991 na 29 procent v roce 2021.

Nejvyšší míru otěhotnění na jedno přenesené embryo měly pacientky ve věku 18 až 34 let, a to 41 procent v roce 2021. Nejnižší míru měly naopak ženy ve věku 43-50 let, u nichž byla v roce 2021 šest procent.

„Celkově nová zpráva HFEA vykresluje slibný obrázek. Ukazuje, že počty ošetření se vrátily na úroveň před pandemií a díky zlepšení klinické a laboratorní praxe se v průběhu času zvyšuje počet těhotenství,“ uvedla předsedkyně HFEA Julia Chainová.

„Naše zpráva ukazuje, že průměrný věk pacientek po IVF se zvýšil na 36 let, což je přibližně o pět let více než u matek, které otěhotněly přirozenou cestou, a tyto otřesy by mohly znamenat, že průměrný věk pacientky po IVF se bude i nadále zvyšovat,“ řekla Chainová. „Přestože se počet těhotenství zvýšil, pravděpodobnost úspěchu s věkem klesá. Pro některé pacientky to může znamenat, že se nikdy nedočkají dítěte, ve které doufaly, a to je srdcervoucí,“ dodala.

Výzkumy a studie

Systém Uris může pomoci pacientům trpícím hyperaktivním močovým měchýřem

  • 19 června, 202322 června, 2023
  • by budskap

Uris je systém pro neinvazivní a selektivní stimulaci nervových drah směřujících do mozku. Jeho cílem je usnadnit léčbu urologických pacientů. Systém má pacientům pomáhat s léčbou inkontinence, neboli úniku moči, která je je jedním z hlavních příznaků onemocnění hyperaktivního močového měchýře. Tímto onemocněním trpí podle společnosti Stimvia zhruba 500 milionů lidí na světě.

„Studie prokázala, že unikátní léčba pomocí zařízení Uris je bezpečná, dobře snášená a účinná. Klinicky významné zlepšení zaznamenalo více než 85 procent pacientů,“ řekl lékař Michal Rejchrt z Urologické kliniky 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (2. LF UK) a Fakultní nemocnice Motol. Podle Rejchrta má užívání přístroje i méně vedlejších účinků než léky.

Klinická studie porovnávala léčbu pomocí přístroje Uris a léků Vesicare, které se při problémech s hyperaktivním močovým měchýřem podávají. Pacienti používali zařízení Uris ve svých domovech jednou denně po dobu 30 minut. Skupina s farmakologií užívala pět miligramů léku Vesicare jednou denně po snídani.

Zvýšit povědomí o inkontinenci a s ní souvisejících problémů chce v těchto dnech každoroční iniciativa Světový týden kontinence, který trvá od 19. do 23. června 2023. Společnost Stimvia svou činností navázala na výzkum v rámci 2. LF UK, který se věnoval léčbě hyperaktivního močového měchýře.

Syndromem hyperaktivního měchýře trpí lidé, kteří mají náhlou a nutkavou potřebu močit, a to několikrát za den. Problém to působí hlavně těm, kteří nemohou jít „svobodně“ na toaletu, například učitelkám, které nemohou uprostřed hodiny opustit třídu, pokladním v supermarketech, řidičům a pracovníkům u přepážek. Pro řadu lidí je syndrom důvodem k odchodu do předčasného důchodu.

České zdravotnictví

Nemocnice zřizují ombudsmany, ministerstvo vydalo pokyn k jejich fungování

  • 19 června, 2023
  • by budskap

„Nejčastějším důvodem zřízení této funkce je usnadnění komunikace mezi pacienty, jejich blízkými a zaměstnanci poskytovatele. Řešení stížností se však napříč poskytovateli může lišit,“ uvedli zástupci ministerstva. V některých nemocnicích stížnosti vyřizuje manažer kvality, jinde právní oddělení nebo vedení nemocnice. „Účelem metodického pokynu je, aby stížnosti nebyly formalitou, ale posilovaly roli pacienta ve zdravotnickém systému,“ dodalo ministerstvo.

Cílem funkce ombudsmana je zvýšení porozumění mezi pacienty a zdravotníky i zvyšování kvality služeb. „Mezi klíčové principy fungování patří, že ombudsman působí přímo u poskytovatele, zná konkrétní prostředí, má vybudovanou autoritu a důvěru zaměstnanců. Tím může svou práci vykonávat efektivněji,“ uvedl v tiskové zprávě náměstek ministra Josef Pavlovic (Piráti).

Podle vedoucí oddělení podpory práv pacientů ministerstva Šárky Lioliové je pokyn vytvořený tak, aby z něj těžily všechny strany. „Pacienti pochopení, zdravotníci ulehčení a poskytovatelé efektivitu. Pokyn vnímáme jako vhodné vodítko ke správnému nastavení funkce nemocničního ombudsmana,“ uvedla.

Ministerstvo v pokynu zdůrazňuje, že přestože je ombudsman ve smluvním vztahu s nemocnicí, má postupovat nezávisle. „Poskytovatel zajistí, aby nemocniční ombudsman při výkonu svých úkolů nedostával žádné pokyny směřující k omezení či ohrožení nezávislého výkonu jeho funkce. Poskytovatel tak nezadává nemocničnímu ombudsmanovi pokyny, jakého výsledku má dosáhnout či jak konkrétně vyřizovat stížnost,“ píše se v pokynu.

Podle metodiky může dobré fungování nemocničního ombudsmana vést i k tomu, že mají pacienti méně často potřebu své zkušenosti s nemocnicí medializovat.

Prevence a léčba

Odborníci: Velká část nádorů se odhalí až pozdě, lidé…

  • 16 června, 202322 června, 2023
  • by budskap

Každých 20 minut v Česku nějaký pacient s rakovinou zemře, nejčastěji na rakovinu plic, tlustého střeva či konečníku, slinivky, prsu nebo prostaty. V Česku žije také 600.000 lidí, kteří se s nádorem léčí nebo se vyléčili. Riziko zvyšuje podle odborníků například kouření, nadměrné pití alkoholu nebo obezita. Některá vyšetření mohou odhalit už příznaky před nádorem, varovat může také úbytek váhy, nechutenství nebo bolesti zad.

„Rakovina tlustého střeva a konečníku by u řady pacientů v případě včasného podstoupení screeningu vůbec nevznikla,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Lékaři umí u při vyšetření najít ve střevě výrůstky, které rakovině předcházejí, a ty odstraní. Lidé nad 50 let ho mohou podstoupit jednou za deset let nebo jednou ročně test ze stolice, zda v ní není krev.

Na vyšetření zvou i zdravotní pojišťovny, v posledních deseti letech jej podstoupilo asi 29 procent populace. Od roku 2009, kdy screening začal, se podle přednosty Onkologické kliniky VFN Luboše Petruželky snížil výskyt těchto nádorů i úmrtnost. Přesto je každý rok lékaři najdou u asi 7700 osob a téměř 3400 zemře.

Od 90. let ubývá také případů rakoviny plic, zatím ale víc u mužů než u žen. Protože 80 procent nádorů plic lékaři odhalí u kuřáků, mají od loňského roku možnost nechat se vyšetřit, pokud jim je více než 55 let a kouří nebo kouřili dvě krabičky denně po 20 let. Varovným příznakem je hlavně úporný kašel, dýchací potíže nebo krev ve vykašlaném hlenu.

Podobně se mohou ještě ženy nechat pravidelně vyšetřit kvůli riziku rakoviny prsu nebo děložního hrdla. Tomuto nádoru v dospělosti je navíc možné předejít očkováním v dětském věku, které bude od příštího roku hrazené dětem od 11 do 15 let. Dosud na něj mají nárok třináctiletí a čtrnáctiletí.

Přestože jen menšina lidí využívá vyšetření, která jim pojišťovny hradí v ordinacích lékařů, velký zájem je o preventivní akce přímo v ulicích. Například nechat si vyšetřit kožní znaménka do Stanů proti melanomu každý rok v květnu chodí tisíce lidí. Další možnost mají Pražané ve středu 21. června odpoledne na Dni prevence na Karláku pořadném VFN. Lékaři nabízejí vyšetření plic, kůže, krevního cukru nebo poradnu pro hubnutí či odvykání kouření.

Nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře mají lidé jednou za dva roky, obvykle jim vyšetří krevní tlak, srdce, zrak, sluch nebo cukr v krvi. Kolem 40 procent lidí na ně ale nechodí. Podle Válka se vede debata o tom, jaká vyšetření do těchto prohlídek zařadit, aby byly efektivnější. Chce se také zaměřit ve spolupráci s ministerstvem školství na povědomí studentů, jak je důležité dbát o své zdraví.

Lidé podle odborníků často nevědí, na jaká vyšetření zdarma mají nárok v jakém věku. Podle výsledků dotazníku mezi asi 3000 pacienty a dalšími návštěvníky VFN dvě třetiny respondentů mají pocit, že nejsou dostatečně informováni o možnostech preventivních vyšetření. Ministr Válek by dotazník rád rozšířil mezi další nemocnice.

Z dotazníku také vyplynulo, že největší motivací pro návštěvu lékaře je onkologické onemocnění v rodině. Nějakým druhem rakoviny za svého života onemocní každý třetí člověk.

České zdravotnictví

Nemocnice v Liberci lidem ukáže, jak pokročila stavba Centra…

  • 16 června, 2023
  • by budskap

„Přístup na vyhlídkovou plošinu na heliportu bude od pavilonu chirurgie, konkrétně od vchodu A2,“ dodal.

Výstavba CUM sice začala teprve v druhé polovině dubna, díky demoličním pracím ale už nyní nemocniční areál doznal velkých změn. „Veřejnosti chceme ukázat, jak stavba vypadá. Poté, co byla zbourána z větší části budova staré interny a začali jsme se zemními pracemi,“ uvedl mluvčí nemocnice.

Pro největší zdravotnické zařízení v Libereckém kraji jde o nejvýznamnější stavbu minimálně za posledních 40 let, hotová by měla být v červnu 2026. Zásadně promění dolní část rozlehlého nemocničního areálu v centru města mezi ulicemi Husova, Jablonecká a Klášterní. Nyní mají ale práce negativní vliv i na běžný chod nemocnice. Uzavřený je kvůli nim pro všechna vozidla hlavní vjezd do areálu a provoz v něm je jednosměrný. Navíc od dalších části areálu je odříznutá budova D, kde se nacházejí oddělení následné péče, stomatochirurgie, ORL a oční. Přístup k této budově je jen z Jablonecké ulice.

Stavěné Centrum urgentní péče by mělo odstranit největší nedostatky nemocnice, jako je absence jednotného příjmu, centrálních laboratoří a nedostatečného parkovacího prostoru. V prostoru pod heliportem vyrostou dvě nové budovy. Jako první bude hotový parkovací dům pro 330 aut s energetickým centrem pro celý areál nemocnice. Přibude i nemocniční pavilon, který bude mít na délku zhruba 120 metrů, na šířku asi 40 metrů a 27 metrů do výšky. V pavilonu budou operační sály, laboratoře i lůžková část.

Výzkumy a studie

Vědci poprvé uměle vytvořili lidské embryo, objev vyvolává etické…

  • 15 června, 202322 června, 2023
  • by budskap

Modelová embrya se podobají embryím v nejranějších stadiích vývoje člověka. Vědci tvrdí, že by mohla napomoci k vysvětlení dopadů genetických poruch a biologických příčin opakovaných potratů. Syntetizované struktury nemají tlukoucí srdce ani zárodky mozku, ale obsahují buňky, z nichž se obvykle vytvoří placenta, žloutkový váček a samotné embryo. Práce však vyvolává závažné etické a právní otázky, protože legislativa v Británii a v mnoha dalších zemích o laboratorně vypěstovaných subjektech nepojednává.

„Přeprogramováním (embryonálních kmenových) buněk můžeme vytvořit modely podobné lidským embryím,“ řekla na konferenci Magdalena Žernická-Goetzová z Cambridgeské univerzity a z Kalifornského technologického institutu, která studii vedla.

Syntetická embrya nečekají v blízké budoucnosti klinické testy a zatím ani není jasné, zda by se tyto struktury vůbec byly schopny rozvíjet, dodala vědkyně.

V minulosti vědci implantovali myším umělé embryo vytvořené z kmenových buněk stejného druhu, plody se ale nevyvinuly. V dubnu vědci v Číně podobný pokus provedli s osly, ovšem rovněž bez zásadního vývoje.

Pro vědce je práce s umělým lidským embryem důležitá, aby nahlédli do období, které nazývají černou skřínkou. Ze zákona vědci smějí v laboratoři kultivovat lidská embrya pouze do stanoveného limitu 14 dní. Pak následuje období, o němž se ví jen velmi málo informací, protože další průběh už vědci zachycují až v pozdějších etapách těhotenství na základě vyšetření těhotných žen a studií embryí darovaných pro výzkum.

Vývoj v této oblasti žene kupředu také konkurence. Vedle Žernické-Goetzové na vývoji embryí z kmenových buněk pracuje i skupina ve Weizmannově Institutu v Izraeli.

Stránkování příspěvků

1 … 65 66 67 68 69 … 84

Kalendář akcí

Leden

Únor 2026

Březen
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
23
24
25
26
27
28
1
Událost pro Únor

28

Žádné události
2
3
4
5
6
7
8
Událost pro Březen

1

Žádné události
Událost pro Březen

2

Žádné události
Událost pro Březen

3

Žádné události
Událost pro Březen

4

Žádné události
Událost pro Březen

5

Žádné události
Událost pro Březen

6

Žádné události
Událost pro Březen

7

Žádné události
9
10
11
12
13
14
15
Událost pro Březen

8

Žádné události
Událost pro Březen

9

Žádné události
Událost pro Březen

10

Žádné události
Událost pro Březen

11

Žádné události
Událost pro Březen

12

Žádné události
Událost pro Březen

13

Žádné události
Událost pro Březen

14

Žádné události
16
17
18
19
20
21
22
Událost pro Březen

15

Žádné události
Událost pro Březen

16

Žádné události
Událost pro Březen

17

Žádné události
Událost pro Březen

18

Žádné události
Událost pro Březen

19

Žádné události
Událost pro Březen

20

Žádné události
Událost pro Březen

21

Žádné události
23
24
25
26
27
28
29
Událost pro Březen

22

Žádné události
Událost pro Březen

23

Žádné události
Událost pro Březen

24

Žádné události
Událost pro Březen

25

Žádné události
Událost pro Březen

26

Žádné události
Událost pro Březen

27

Žádné události
Událost pro Březen

28

Žádné události
30
31
1
2
3
4
5
Událost pro Březen

29

Žádné události
Událost pro Březen

30

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS