Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Poslední chřipková sezona v Libereckém kraji byla atypická, hygienici…

  • 11 července, 2023
  • by budskap

„V souvislosti s potvrzeným onemocněním chřipkou byla v Libereckém kraji hlášena tři úmrtí, nejmladší pacientce bylo 44 let, nejstaršímu 74 let. V jiných krajích ČR byly bohužel zaznamenány případy závažných průběhů chřipky s úmrtím u dětí. Virus chřipky tedy znovu intenzivně cirkuluje v populaci a může způsobovat vážné zdravotní potíže a komplikace nejen u osob starších a oslabených základním onemocněním. Toto bychom měli mít určitě na mysli, až se na podzim budeme rozhodovat, zda se proti chřipce očkovat,“ uvedla Hausenblasová.

Za chřipkovou sezonu hygienici označují období od podzimu do jara následujícího roku. „Průběh letošní takzvané chřipkové sezony se dle očekávání lišil od předchozích covidových sezon a současně i od těch předcovidových. Rozdíl spočívá v tom, že virus chřipky A byl laboratorně potvrzen již před Vánoci a současně v tomto období dosáhla svého maxima i nemocnost akutními respiračními infekcemi,“ řekla Hausenblasová.

Loni před Vánoci bylo v kraji 2392 nemocných na každých 100.000 obyvatel regionu. Nad epidemickým prahem, což je 1600 až 1700 případů na 100.000 lidí, se nemocnost v kraji držela do poloviny letošního ledna a poté krátkodobě ještě v polovině února a na začátku března.

Potvrzených případů chřipky typu A bylo za celou sezonu 389, typu B bylo 88. Dva lidé měli dokonce oba typy současně. Závažný průběh mělo onemocnění chřipkou u 13 lidí, kteří proto museli být napojeni na umělou plicní ventilaci. „Jednalo se převážně o pacienty oslabené základním onemocněním – nejčastěji kardiovaskulárním či onkologickým, s onemocněním diabetem, chronickou obstrukční nemocí plic nebo pacienty obézní. Převážně se jednalo o pacienty, kteří nebyli proti chřipce očkováni,“ doplnila krajská mluvčí hygieniků Zuzana Balašová.

Prevence a léčba

Průzkum: Na zubní hygienu chodí pravidelně necelá pětina Čechů

  • 10 července, 2023
  • by budskap

Nejvíc lidí, 22 procent dotázaných, chodí na zubní hygienu nepravidelně. „Toto procento se dále liší podle věku. Mezi nejmladšími věkovými kategoriemi od 18 do 29 let je to 32 procent, přičemž tento podíl s věkem postupně klesá až na hodnotu 12 procent ve věkové kategorii nad 60 let,“ popsal výsledky manažer komunikace dm drogerie markt Jiří Peroutka.

Z toho 58 procent žen a 46 procent mužů v průzkumu odpovědělo, že k zubnímu lékaři chodí po šesti měsících nebo častěji. Už při prvních obtížích se k němu vydá 60 procent žen a 48 procent mužů. Respondenti také odpovídali, zda vynechávají čištění zubů. Plných 51 procent žen a 32 procent mužů v průzkumu uvedlo, že nevynechají nikdy nebo téměř nikdy.

Podle odpovědí 65 procent dotazovaných používá mezizubní kartáček, 18 procent alespoň jednou denně. Tři čtvrtiny respondentů odpověděly, že používají ústní vodu. Necelá čtvrtiny užívá jednosvazkový zubní kartáček, desetina ústní sprchu a 16 procent škrabku na jazyk.

Podle zubařů je pro uchování zdravých zubů nejdůležitější správná technika čištění a používání mezizubních kartáčků, na tom se shodují i s dentálními hygienisty a hygienistkami, kteří se právě i výukou správné techniky zabývají. Zanedbaná péče o zuby může podle loňského průzkumu stát i desetitisíce až statisíce korun.

Doporučené články

Odbornice: Tělo potřebuje v horku až čtyřikrát víc vody,…

  • 10 července, 2023
  • by budskap

V letních vedrech musí organismus aktivovat centra pro termoregulaci, což vede k vyšší únavě. „Tělo se snaží udržet svou teplotu na přijatelné úrovni pomocí potu, který odpařuje, a tím se ochlazuje. Zvyšuje se riziko dehydratace, která může vést ke křečím, nevolnosti až zvracení, bolestem hlavy nebo poruchám zraku,“ vysvětlila Bílková.

Úpal vznikne, když tělo není schopné dostatečně ochlazovat. „V extrémních případech pak hrozí tepelný šok, který končí bezvědomím a je stavem ohrožujícím život,“ doplnila.

Optimální příjem tekutin pro dospělé je dva až 2,5 litru, obsažené jsou kromě pití i v jídle. V horkých dnech nebo při fyzické námaze tělo může potřebovat až čtyřikrát tolik. Zásadní je podle Bílkové dostatek vody, minerálů a vitaminů. Varuje ale před pěšími a cyklo výlety „od hospody k hospodě“. „Jakýkoliv alkohol dehydrataci prohlubuje,“ uvedla.

V tropických dnech odborníci doporučují snížit sportovní výkony, případně je časovat do ranních či večerních hodin. Lidé by měli volit aktivity, které jsou méně namáhavé pro srdce a cévy. Běžci, zejména začátečníci, by měli zpomalit, klidně až na svižnou chůzi. „Rozhodně není správné se pohybu vzdát kvůli vysokým teplotám. Ale každý by si měl uvědomit, že tělo potřebuje čas, aby se na vedra adaptovalo. Takže i zkušení volnočasoví sportovci nebo lidé zvyklí pravidelně cvičit by měli v tropických dnech omezit intenzitu nebo délku tréninku, dokud se tělo nepřizpůsobí,“ dodala.

Ideální je pro horké dny plavání nebo cvičení ve vodě, které nezatěžuje klouby. Vhodné jsou také méně intenzivní cvičení jako pilates nebo jóga. „Jako aerobní sport s nižší hrozbou přehřátí organismu lze doporučit jízdu na kole v přírodě, kdy tělo udržuje v chladu proudící vzduch, nebo jízdu na rotopedu v klimatizované posilovně,“ uvedla.

Pokud člověk cítí slabost, závrať, nevolnost nebo horečku, měl by podle ní okamžitě zastavit, doplnit tekutiny a pokusit se tělo ochladit proudem vzduchu, studenými obklady nebo si namočit oblečení. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat příznakům přehřátí u dětí.

„Je velmi důležité děti v horkém počasí venku sledovat, protože nemusí být samy schopny příznaky přehřátí rozpoznat a přizpůsobit jim intenzitu svých aktivit,“ vysvětlila. Zpočátku se může přehřátí projevit hyperaktivitou, následuje velká únava a mohou se objevit závratě, zmatenost, bledost, studený pot a horečka.

V takovém případě je třeba zajistit chlazení a tekutiny, ideálně s ionty, jako je minerální voda nebo ředěný džus. „Pokud příznaky neustoupí nebo se zhoršují i po snahách o ochlazení organismu, je třeba vyhledat lékařskou pomoc,“ doplnila.

 

České zdravotnictví

Havlíčkobrodská nemocnice bude mít nový počítačový tomograf za 27…

  • 3 července, 2023
  • by budskap

Počet vyšetření na CT přístrojích v havlíčkobrodské nemocnici každoročně stoupá. V roce 2021 jich bylo 11.821, loni přes 13.000.

Počítačová tomografie umožňuje zobrazení vnitřních orgánů pacientů, používá se při odhalování akutních i chronických onemocnění různých druhů. Technologie dává ošetřujícímu personálu informace o zkoumané oblasti, přičemž klíčovou podmínkou pro úspěšnou diagnostiku a léčbu je kvalita, přesnost a skvělá čitelnost pořízených obrazů.

Kvůli výměně zařízení bude CT v nemocnici přibližně tři týdny nedostupné. Lékaři budou používat gama kameru, která obdobné vyšetření zvládá a nemocnice ji má k dispozici od poloviny roku 2021, případně nemocnice využije výpomoc okolních nemocnic.

Nemocnice se 143 lékaři a 543 lůžky loni provedla asi 9700 operací. V jejich ambulancích bylo přes 210.000 návštěv. Vyplývá to ze zveřejněné výroční zprávy.

Prostřednictvím REACT-EU financuje kraj obnovy přístrojového vybavení ve všech svých pěti nemocnicích. Dohromady je to modernizace za víc než miliardu korun.

 

Aktuálně

Dostavba a rekonstrukce kliniky nukleární medicíny FN Olomouc skončí…

  • 30 června, 202330 června, 2023
  • by budskap

„Pro nás je to velký svátek. Tímto přístrojem z posledních vývojových generací PET/CT se zatím může pochlubit jen velmi málo pracovišť jak v České republice, tak i v celé Evropě. Navíc je to jedinečná příležitost prohlédnout si jednotlivé části této technologie. V následujících dnech již přijedou technici Siemensu a přístroj složí a připraví k důkladnému testovacímu provozu,“ uvedl Horalík. Na uvedení nového přístroje do plného provozu mají odborníci ještě dva měsíce.

V nové dvoupodlažní budově bude v provozu vyšetřovna PET/CT. Fungovat bude nezávisle na nynějším pracovišti PET/CT, jehož vytíženost se pohybuje vysoko nad průměrem počtů vyšetření v ČR i ve světě. Druhé patro je vyčleněno pro laboratoře na výrobu a distribuci radiofarmak. Zbylá plocha druhého podlaží poslouží jako zázemí pro personál.

„Rekonstrukce a dostavba kliniky nukleární medicíny zvýší vybavenost nemocnice a zlepší podmínky pro zajištění adekvátní moderní zdravotní péče. A to včetně navýšení kapacity, kterou bude možné využít jak trvale, tak i s nově získanou možností dalšího navýšení v případě krizové situace, například rozkolísání chodu zdravotnických zařízení v případě epidemií,“ uvedl přednosta kliniky nukleární medicíny FN Olomouc Milan Kamínek.

Na projekt dostavby a rekonstrukce kliniky nukleární medicíny získala FN Olomouc z Evropského fondu pro regionální rozvoj dotaci 105 milionů korun a ze státního rozpočtu 15 milionů korun. Zbývající výdaje nemocnice uhradí z vlastních zdrojů.

FN Olomouc je šestou největší nemocnicí v ČR. Zařízení má pět desítek pracovišť. Ročně je tam hospitalizováno 55.000 pacientů a lékaři provedou 22.000 operací.

Zpravodaj

Cvikov má novou zubní ordinaci, zájem o přijetí byl…

  • 30 června, 202330 června, 2023
  • by budskap

„Byl to nevyužitý prostor. Dřív tam byl Městský klub kultury a v prostorech, kde je zubní ordinace a recepce, byla restaurace. Takže se tam dělaly kompletní stavební úpravy,“ řekl starosta.

Podle něj druhého zubaře začali shánět už před několika lety. „Předvídali jsme, že celorepubliková problematika zubařů doběhne i Cvikov. A přestože ve Cvikově jednoho zubaře máme, tak jsme se snažili sehnat vhodné prostory a hlavně zubařku,“ uvedl Vrabec. Zájem o registraci podle něj potvrdil, že dalšího zubaře ve městě potřebují. „Navíc bohužel v okolí Cvikova několik zubařů skončilo,“ dodal.

Zubařka Tereza Prouzová má ordinaci ve Cvikově pronajatou na deset let. S žádostí o registraci u ní uspělo zatím 500 pacientů. „Nejsem v ordinaci na plný úvazek, budu se ještě střídat s dentální hygienistkou. A také nevím, s čím pacienti přijdou. Takže, aby neměli pacienti termíny třeba až za rok,“ řekla dnes ČTK. Počítá s tím, že počet pacientů postupně zvýší na 1500.

Otevření další stomatologické ordinace v Libereckém kraji považuje krajský radní pro zdravotnictví Vladimír Richter (ODS) za potřebné. „Pokud jde o stomatologické ordinace, jsme na tom jako v celé České republice. Čili dle stomatologické komory jich je dostatek, avšak je mnoho pacientů, kteří nemají svého stomatologa. Přesněji řečeno nejsou registrováni u žádného z nich,“ řekl ČTK radní. Podle něj se nedá říci, které z míst v kraji je nejproblematičtější. V Libereckém kraji je podle České stomatologické komory 275 zubařů, na jednoho tak připadá 1609 obyvatel.

Obtížně se shánějí zubaři pro Frýdlantský výběžek na Liberecku. Hejnicím se stomatologa podařilo sehnat loni na podzim po více než pěti letech hledání a stovky lidí tam ve frontě na registraci čekaly už několik hodin před otevřením. Další zubní ordinace ve Frýdlantském výběžku přibyla letos před čtvrt rokem, konkrétně v Novém Městě pod Smrkem. V tomto pohraničním městě někteří obyvatelé marně hledali zubaře i přes tři roky.

Na podporu nově zřizovaných praktických a zubních ordinací vypíše Liberecký kraj letos v září dotační program. Obce na projekty uskutečněné v letošním roce mohou v případě zubní ordinace získat až milion korun. Místostarosta Cvikova Jaroslav Švehla (ODS) uvedl, že si žádost podají. „Je pro nás dobrou zprávou, že je možno žádat i zpětně na již zrealizované projekty,“ dodal.

České zdravotnictví

Svatoanenská nemocnice v Brně připravuje z krevního séra kapky…

  • 29 června, 2023
  • by budskap

„Na jaře na trhu nebylo dostatečné spektrum účinných léků pro tyto pacienty. Bylo mi líto, že jsou kvůli svým potížím často vyřazováni z běžných denních aktivit,“ řekla Zemanová. Dodala, že nemocní nejsou vždy dobře informovaní o závažnosti problému a do ambulance přicházejí až v momentě, kdy jejich nález vyžaduje chirurgickou léčbu.

Syndrom suchého oka je onemocnění povrchu oka. Mezi příznaky patří pocit cizího tělíska nebo písku v očích, pálení, únava, tlak, bolest a diskomfort očí. Pacienti si stěžují na zhoršené vidění, světloplachost, netoleranci kontaktních čoček, klimatizovaného nebo větrného a zakouřeného prostředí.

Jednou z takových pacientek a zároveň první nemocnou, která získala své autologní sérové kapky vyrobené v nemocniční lékárně, je Ivana Dohnálková. „Cítila jsem se, jako bych v očích měla žiletky. Víčka se mi lepila k oku a moje potíže vygradovaly letos v únoru, kdy se u mě objevil velký zánět. Po neúspěšné léčbě několika antibiotiky jsem se setkala s paní doktorkou Zemanovou, která mi představila svůj plán,“ uvedla.

Do léčebného programu na přípravu kapek je zapojeno několik pracovišť fakultní nemocnice. Proti běžně dostupným umělým slzám mají být účinnější a bez nežádoucích účinků, hradí je zdravotní pojišťovna. „Hlavní léčivou látkou je vlastní sérum pacienta, které se vyfiltruje z jeho krve. Následně se v lékárně ve vhodném poměru rozředí a po kontrole mikrobiologickým ústavem vydá ve zmražené formě pacientovi,“ dodala Zemanová.

Výzkumy a studie

Reuters: Agentura WHO označí sladidlo aspartam za potenciálně rakovinotvorné

  • 29 června, 2023
  • by budskap

Posudek IARC má na základě všech zveřejněných důkazů posoudit, zda určitá látka představuje potenciální nebezpečí, či nikoli. Závěry IARC neříkají, jaké množství výrobku nebo látky může člověk bezpečně zkonzumovat. K tomu se vyjadřuje jiný expertní výbor WHO, který se zaměřuje na potravinářské přídatné látky (JECFA). Klíčové jsou také výroky národních regulačních orgánů.

Stanovisko IARC ale ovlivňuje veřejné mínění a může přispět k tlaku na výrobce dotčených potravin. Podobná prohlášení IARC v minulosti u různých látek vyvolala mezi spotřebiteli obavy z jejich používání. Vedla také k soudním sporům a přiměla výrobce přepracovat receptury a používat alternativy kritizovaných látek. Například v roce 2015 označila IARC herbicid glyfosát za „pravděpodobně rakovinotvorný“, což mělo dopad na mnoho firem.

Možnou škodlivostí aspartamu se aktuálně zabývají oba zmiňované orgány. Svá stanoviska zveřejní ve stejný den, 14. července. Podle zdroje agentury Reuters se oba dokumenty budou vzájemně doplňovat a představují „první zásadní krok k pochopení rakovinotvornosti“.

Činnost IARC kritizují výrobci sladidel. „IARC není orgánem pro bezpečnost potravin a její hodnocení aspartamu není vědecky komplexní a je do značné míry založeno na široce zdiskreditovaném výzkumu,“ uvedla Frances Huntová-Woodová, generální tajemnice Mezinárodní asociace výrobců sladidel.

Od roku 1981 JECFA uvádí, že aspartam je bezpečný, pokud jeho spotřeba nepřesáhne jisté denní limity. Pro člověka o váze 60 kilogramů je tato hranice mezi 12 a 36 plechovkami dietních limonád, číslo závisí na množství aspartamu v nápoji.

Nahrazení aspartamu není jednoduché ani kvůli vyvážení chuti. Společnost Pepsico odstranila aspartam z limonád v roce 2015, o rok později ho vrátila zpět, aby ho v roce 2020 opět odstranila, uvedla agentura Reuters.

Děti a mateřství

Lékaři: Porodů císařským řezem může přibývat kvůli věku a…

  • 28 června, 2023
  • by budskap

„Císařský řez je velká břišní operace, u které je potřeba vždy pečlivě zvážit, zda je opravdu třeba. Slouží k záchraně života rodiček a dětí a k snížení jejich nemocnosti, doprovázet ho ale může i řada komplikací. Proto se musí používat s rozvahou a musí k němu vést opodstatněné důvody,“ uvedl přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava Ondřej Šimetka. Objevují se totiž i případy, že si žena císařský řez vyžádá bez jeho medicínské nezbytnosti.

Ženy po císařském řezu mohou mít sníženou plodnost nebo riziko špatného zahnízdění placenty v dalším těhotenství. „Císařský řez je ve srovnání s normálním porodem až čtyřikrát rizikovější,“ dodal Šimetka. V případech, kdy je nezbytný, ale podle něj dramaticky snižuje úmrtnost a nemocnost dětí a matek, má také ochranný efekt na pánevní dno.

Od 90. let 20. století císařských řezů v ČR přibývalo, od roku 2013 začal podíl klesat a v posledních letech stagnuje. Častější jsou zdravotní důvody pro císařský řez u žen ve vyšším věku prvního těhotenství, problém je podle lékařů i vyšší výskyt obezity. V roce 2000 bylo obézních 14 procent obyvatel ČR, do roku 2020 jejich podíl stoupl na 28 procent. Nadváhu má více než polovina žen, obézních je asi pětina.

Dětem, které se narodí císařským řezem, hrozí vyšší riziko rozvoje astmatu, intolerance složek potravy, autoimunitních onemocnění, obezity nebo diabetu.

Česká republika se v počtu takzvaných sekcí drží pod průměrem EU, například ve Skandinávii jsou ale podle Šimetky méně časté. Mezi nemocnicemi jsou ale podle dat Národního registru reprodukčního zdraví výrazné rozdíly, v některých bylo v roce 2021 12 procent sekcí, v jiných přes 40 procent. Roli hraje region i specializace porodnice na komplikovaná těhotenství.

 

Podíl porodů císařským řezem:

RokPočet porodůPočet císařských řezůPodíl
202298.69625.29725,63%
2021108.37127.72025,58%
2020107.20026.28124,52%
2019109.72826.16123,84%
2018111.76326.34823,57%
2017111.64326.98224,17%
2016109.52026.75424,43%
2015107.61828.08926,10%
2014106.97127.94526,12%
2013103.90226.55125,55%
2012105.79026.47725,03%

zdroj: data Národního registru reprodukčního zdraví (ÚZIS)

Zpravodaj

AMSP: Počet případů pracovní neschopnosti stoupl mezi lety 2019…

  • 28 června, 2023
  • by budskap

„Do vysoké nemocnosti se mohly promítnout zdravotní potíže způsobené v předchozím roce onemocněním covid-19, nicméně větší váhu přisuzujeme skutečnosti, že se projevují důsledky zrušení karenční doby,“ řekl ČTK předseda představenstva asociace Josef Jaroš. Zrušení karenční doby přineslo podle něj dva specifické dopady – výraznější zvýšení příjmů nemocných zaměstnanců a na druhé straně zvýšení nákladů zaměstnavatelů v řádu několika miliard korun ročně.

Kompenzace poskytovaná státem ve formě snížení nemocenských odvodů je nedostatečná a nepokrývá ani celé dva dny dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci zaměstnanců, doplnila místopředsedkyně představenstva asociace Pavla Břečková. Zaměstnavatelé také argumentují tím, že je nemocenská s placením prvních tří dnů nemoci často zneužívána. Zhruba polovina zaměstnavatelů podle ní řeší tuto problematiku poskytováním několika dnů specifického placeného volna, takzvanými sick days.

Epidemie covidu-19 začala v březnu 2020, kdy mělo pozitivní test s povinností domácí izolace zhruba 740.000 lidí. Nakažlivost viru se postupně zvětšovala a protiepidemická opatření byla mírnější, v roce 2021 bylo 1,78 milionu pozitivních testů a za celý rok 2022 více než dva miliony. V některých dnech na přelomu ledna a února 2022 mělo podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nařízenou karanténu s pracovní neschopností i přes 60.000 lidí.

Ve statistikách ČSSZ je covid-19 v evidovaný v kategorii „ostatní diagnózy“. V roce 2022 v ní bylo více než 1,4 milionu pracovních neschopností. Krátkodobou pracovní neschopnost lidé čerpají nejvíce na různé infekce dýchacích cest, v roce 2019 to bylo asi 390.000 případů, o rok později téměř 675.000, v roce 2021 pak 631.000 a loni více než 965.000 případů. Šlo o nejčastější příčiny pracovních neschopností v roce 2022, dále bylo asi 388.000 případů v kategorii nemocí oběhové soustavy, asi 203.000 úrazů a otrav, necelých 84.000 případů z kategorie močových a pohlavních nemocí a asi 55.000 z kategorie duševních nemocí.

Nejnižší průměrné procento pracovní neschopnosti je podle asociace v malých podnicích od jednoho do 49 zaměstnanců, kde činí 4,9 procenta. Naopak nejvyšší průměr je ve středních podnicích (od 100 do 499 zaměstnanců), kde přesahuje šest procent.

Karenční doba bez náhrady výdělku v prvních třech dnech nemoci se v Česku zavedla v roce 2008. Minulá vláda ANO Andreje Babiše a ČSSD s podporou komunistů ji od července 2019 zrušila. Zaměstnavatelé začali znovu od prvního dne nemoci poskytovat nemocným pracovníkům náhradu 60 procent základu příjmu. Za to se jim snížila sazba odvodů z 25 na 24,8 procenta. Systém nemocenského pojištění byl v minulosti v plusu. V deficitu je od roku 2019.

 

Počty případů dočasné pracovní neschopnosti (DPN):

Rok2019202020212022
Počet DPN (v milionech)1,8322,2942,723,438
diagnóza „ostatní“ (včetně covid-19*)183.826658.7671,106.9961,418.401
nemoci dýchací soustavy389.646674.993631.054965.326

zdroj: ČSSZ – pracovní neschopnosti

*od roku 2020 i covid-19

Stránkování příspěvků

1 … 62 63 64 65 66 … 82

Kalendář akcí

Září

Říjen 2025

Listopad
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
27
28
29
30
31
1
2
Událost pro Říjen

31

Žádné události
Událost pro Listopad

1

Žádné události
3
4
5
6
7
8
9
Událost pro Listopad

2

Žádné události
Událost pro Listopad

3

Žádné události
Událost pro Listopad

4

Žádné události
Událost pro Listopad

5

Žádné události
Událost pro Listopad

6

Žádné události
Událost pro Listopad

7

Žádné události
Událost pro Listopad

8

Žádné události
10
11
12
13
14
15
16
Událost pro Listopad

9

Žádné události
Událost pro Listopad

10

Žádné události
Událost pro Listopad

11

Žádné události
Událost pro Listopad

12

Žádné události
Událost pro Listopad

13

Žádné události
Událost pro Listopad

14

Žádné události
Událost pro Listopad

15

Žádné události
17
18
19
20
21
22
23
Událost pro Listopad

16

Žádné události
Událost pro Listopad

17

Žádné události
Událost pro Listopad

18

Žádné události
Událost pro Listopad

19

Žádné události
Událost pro Listopad

20

Žádné události
Událost pro Listopad

21

Žádné události
Událost pro Listopad

22

Žádné události
24
25
26
27
28
29
30
Událost pro Listopad

23

Žádné události
Událost pro Listopad

24

Žádné události
Událost pro Listopad

25

Žádné události
Událost pro Listopad

26

Žádné události
Událost pro Listopad

27

Žádné události
Událost pro Listopad

28

Žádné události
Událost pro Listopad

29

Žádné události
1
2
3
4
5
6
7

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS