Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Královéhradecký kraj má nejvíce nemocných chřipkou, epidemie stagnuje

  • 17 března, 2025
  • by budskap

V aktuální sezoně hygienici v Královéhradeckém kraji zaznamenali 36 případů klinicky závažného onemocnění chřipkou, o čtyři více než v předchozím týdnu. Z toho 15 lidí v souvislosti s tímto onemocněním zemřelo, což je v mezitýdenním srovnání o dva více.

„Epidemie akutních respiračních onemocnění smíšeného nechřipkového a chřipkového původu v kraji pozvolna slábne a přechází spíše v regionální ohniska. Převažujícím původcem respiračních infekcí i nadále zůstávají viry chřipky,“ uvedli dnes na webu zástupci Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje.

V kraji byla v uplynulém týdnu nejvyšší nemocnost na Jičínsku, naopak nejnižší v okrese Náchod. Vzhledem k tomu, že v uplynulém týdnu byly ještě v okrese Jičín a Rychnov nad Kněžnou jarní prázdniny, nelze současnou situaci vyhodnotit zcela objektivně, dodali hygienici.

Aktuálně

V Karlových Varech byla dokončena modernizace heliportu na střeše…

  • 14 března, 2025
  • by budskap

„Nový letecký předpis jasně říká, že heliporty ve zdravotnických zařízeních s urgentním příjmem prvního typu, což nemocnice Karlovy Vary je, musí splňovat podmínky nového požárního systému. To znamená, že musí mít k dispozici 18.000 litrů vody a těžkou hasicí pěnu,“ řekl Čvančara. Heliport je nyní jako první v Česku vybaven plně automatickým hasicím systémem. Ten spustí po detekci požáru vrtulníku hašení do 15 vteřin a celou nádrž vystříká na plochu heliportu do pěti minut. Při modernizaci, která trvala sedm měsíců, byla u heliportu vybudována také nová úniková lávka.

Nosnostní limity nemá heliport podle Čvančary žádné, mohou zde přistávat jak nejtěžší armádní vrtulníky Sokol s váhou 6,4 tuny, tak i ty lehčí, které většinou váží okolo 4,5 tuny. Stavební práce spočívaly v úpravě denního značení heliportu včetně instalace světelných návěstidel, doplnění bezpečnostního zařízení a úpravě směrů pro přistání a vzlety. Radiomaják zcela ovládá pilot vrtulníku, který má možnost nastavení intenzity osvětlení prostřednictvím rádiové frekvence.

Vybrat dodavatele se podařilo až na druhý pokus, jelikož do prvního výběrového řízení se nikdo nepřihlásil. Předpokládaná cena byla 24,5 milionu korun a hejtmanství usilovalo o získání dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. To se nakonec nepodařilo, proto celou investici 25 milionů korun financoval kraj sám.

Heliport v karlovarské nemocnici je umístěn na střeše pavilonu akutní medicíny. Má tak ideální polohu pro rychlý přesun pacienta z vrtulníku na oddělení urgentního příjmu nemocnice. Heliport je otevřený od roku 2012, mohly na něm ale přistávat pouze vrtulníky do 3,5 tuny. Větší stroj, jako například armádní vrtulník Sokol, zde poprvé přistál díky úpravám až o pět let později.

Do Karlovarského kraje létají vrtulníky záchranné služby většinou z Plzně nebo z Ústí nad Labem, někdy z Prahy. Karlovarský kraj dlouhodobě usiluje o zřízení vlastní letecké záchranné služby, zejména kvůli dosahu v horských oblastech Krušných hor. Základna leteckých záchranářů by měla vyrůst na karlovarském mezinárodním letišti a v provozu by mohla být od roku 2027.

České zdravotnictví

Zdravotnická skupina AGEL zahájí mobilní odběry krve, první bude…

  • 14 března, 202514 března, 2025
  • by budskap

Odběrový tým v pondělí 24. března přijede do Nemocnice AGEL Šternberk, lidé tam budou moci po předchozí registraci darovat krev v ordinaci onkologické ambulance. První mobilní odběry byly v pilotním režimu zkušebně uspořádány na přelomu února a března v Moravské Třebové. Lidé tam darovali krev v prostorách vojenské střední školy a vyšší odborné školy ministerstva obrany. Zájem darovat krev tehdy projevilo 41 dárců, z nichž 14 darovalo krev poprvé. „Po úspěšném pilotním odběru můžeme s jistotou říct, že jsme plně připraveni nabídnout naše služby mobilního odběrového týmu v lokalitách, kde není transfúzní služba. Naším cílem je přiblížit možnost darovat krev široké veřejnosti,“ uvedl Řiháček.

Mobilní odběry jsou podle něj skvělou příležitostí pro firmy a instituce, které chtějí podpořit společenskou odpovědnost. Pokud splní hygienické a prostorové podmínky a zajistí dostatečný počet dárců, může mobilní tým přijet přímo k nim. „Celý projekt je zaměřen na rozšiřování působnosti transfúzní služby a navyšování počtu dárců krve v různých lokalitách. Naším cílem je zajistit dostatečné množství transfuzních přípravků pro zdravotnická zařízení, a tím pomáhat zachraňovat lidské životy,“ podotkl Řiháček.

Skupina Agel podnikatele Tomáše Chrenka provozuje v Česku a na Slovensku zhruba dvě desítky nemocnic, síť poliklinik, lékáren, laboratoří, distribuční společnosti a další specializovaná zdravotnická zařízení. Zaměstnává celkem 16.500 lidí. Zdravotnická zařízení skupiny Agel mají kapacitu 5300 lůžek. V roce 2023 v nich bylo hospitalizováno 180.000 pacientů a lékaři provedli 105.000 operací.

Aktuálně

Kraj chce přispět na vznik urgentního příjmu nemocnice v…

  • 13 března, 202513 března, 2025
  • by budskap

„Projekt je zaregistrován v rámci výzvy IROP a žádost o dotaci činí 132,3 milionu korun. Středočeský kraj poskytne kofinancování ve výši až 900 milionů korun na realizaci tohoto projektu v období 2025–2027. Předpokládané celkové náklady projektu jsou 1,15 miliardy korun,“ uvedl Kašpar.

Oblastní nemocnice Kolín zatím jako jediná krajská nemocnice urgentní příjem jako samostatný provoz nemá. Ředitel nemocnice Petr Chudomel na dotaz ČTK uvedl, že v případě schválení podpory půjde zřejmě o největší investiční akci v historii nemocnice. Plnohodnotný urgentní příjem podle něj nemocnici přinese zejména zjednodušení přijímání pacientů přivezených zdravotnickou záchranou službou na jedno místo.

„Odborníci a specialisté potom v takových případech docházejí na urgentní příjem, a na urgentním příjmu přímo se stanovuje diagnóza, budou zde i observační lůžka a je zde i zrychlený transport k možnému urgentním výkonu na centrální operační sály,“ řekl Chudomel. Pokud se přípravy obejdou bez komplikací, mohlo by se podle něj začít stavět začátkem příštího roku.

 

Doporučené články

Na budově školy na Smíchově vznikla malba, má upozornit…

  • 13 března, 2025
  • by budskap

Mural vznikl při příležitosti mezinárodního kongresu Organizace mládeže Huntingtonovy choroby (Huntington Diesease Youth Organization – HDYO), který se letos koná od 14. do 16. března v Praze a je zaměřen na mladé dospělé z rodin s Huntingtonovou chorobou. Jde o neurodegene­rativní genetické onemocnění, tedy postupné poškozování nervové tkáně, s přenosem z rodičů na děti. To znamená, pokud jeden rodič trpí touto chorobou, je 50procentní riziko, že onemocní dříve či později i jeho dítě.

Podle Juegasiempra malba vznikala čtyři dny a s vymalováním pomáhali studenti uměleckého spolku ze smíchovské střední školy. Předcházely tomu dva dny navrhování obrazu, a jelikož dílo vznikalo takzvanou stencil technikou, tedy pomocí šablon, tak se podle umělce asi týden vyřezávalo 270 kartonových šablon.

Na malbě je vyobrazeno osm dětí s Huntingtonovou chorobou z Venezuely a Kolumbie, odkud výtvarník pochází. Podobných muralů vzniklo k šíření osvěty o nemoci hned několik právě v Kolumbii, tento pražský má být prvním v Evropě. Vznikl s cílem zvýšit povědomí o chorobě a zároveň předat poselství jednoty a naděje pro budoucnost, uvedl umělec.

Nemoc se vyznačuje zhoršující se pohybovou poruchou, demencí a emočními a behaviorálními poruchami. Mezi příznaky patří mimovolné pohyby či ztráta kognitivních funkcí, tedy řeči, paměti či poznávání a používání předmětů, to se projeví obvykle v dospělosti. Typická je neschopnost udržet určité postavení rukou či například jazyka. Nemoc je neléčitelná a dá se pouze potlačovat.

Tisková zpráva

Šest nejčastějších mýtů o léčbě neplodnosti

  • 12 března, 202512 března, 2025
  • by budskap

Praha, 12. 3. 2025 – Ačkoliv umělé oplodnění pomohlo na svět milionům dětí po celém světě, stále kolem něj panuje řada mýtů. Ty zbytečně odrazují ženy a jejich partnery od léčby neplodnosti. Nejčastěji se setkávají s pověrami typu: hormonální stimulace je bolestivá a zvyšuje riziko rakoviny, děti ze zkumavky jsou častěji nemocné a mohou mít problém s vlastní plodností. Vedoucí lékař reprodukční kliniky ReproGenesis MUDr. Marcel Štelcl, Ph.D., vyvrací tyto obvyklé domněnky a vysvětluje, proč je IVF bezpečné pro matku i dítě.

 

Mýtus: Hormonální stimulace je bolestivá a má řadu vedlejších účinků

Pravda: Před samotným odběrem vajíček je nutná hormonální stimulace, která připraví vaječníky k uvolnění zralých vajíček. Ženy z ní mívají obavy, protože si musí samy aplikovat injekcí lék do podkoží na břiše. „Jde sice o mírně nekomfortní situaci, většina pacientek je ale překvapených, že aplikace je daleko méně nepříjemná, než si původně myslely,“ říká MUDr. Marcel Štelcl, Ph.D., vedoucí lékař reprodukční kliniky ReproGenesis. V některých případech ženy mohou pociťovat mírnou bolest v oblasti vaječníků. „V nich totiž dozrává větší množství folikulů než při běžné ovulaci, proto ženy mohou vnímat zvýšenou tenzi, přirovnat ji lze k menstruačním křečím,“ vysvětluje MUDr. Štelcl.

 

Mýtus: IVF je pro tělo velká zátěž

Pravda: Umělé oplodnění sice zahrnuje několik lékařských zákroků, ale díky pokroku v medicíně dnes velmi šetrných. Odběr vajíček se provádí v krátké anestezii, která trvá jen několik minut. Ženy se mylně domnívají, že velkou zátěží pro tělo je i hormonální stimulace, po které se bude organismus delší dobu čistit. Je to ale naopak. „Hormonální přípravky jsou v injekční formě a musí se píchat každý den právě proto, že mají velmi krátký poločas a tělo je odbourá většinou do 24 hodin. V tabletách nejsou vůbec, protože v trávicím traktu by se velmi rychle rozložily, a ztratily tak svůj účinek ještě dřív, než by se vstřebaly,“ upřesňuje MUDr. Štelcl.

 

Mýtus: Léčba neplodnosti zvyšuje riziko rakoviny

Pravda: Ačkoliv se neustále objevují názory, že ženě po IVF hrozí vyšší riziko vzniku rakoviny, žádná studie toto tvrzení nepotvrdila. „Například odborníci ve Švédsku nebo v USA propojili registr asistované reprodukce s onkologickým registrem, aby zjistili, zda se ženy po IVF častěji léčí s nádorovým onemocněním – žádnou souvislost neobjevili,“ říká MUDr. Štelcl. Podle výzkumů je 5–6 ovariálních stimulací pro tělo zcela bezpečných.

 

Mýtus: IVF je jen pro starší ženy

Pravda: I když se často mluví o IVF v souvislosti se ženami po 35. roce věku, asistovaná reprodukce pomáhá i mladším párům, například v případě neprůchodnosti vejcovodů nebo nekvalitního spermatu partnera. „U žen starších 35 let je nutný rychlejší postup léčby, protože velmi prudce klesá jejich plodnost. Naopak u mladších žen mnohdy volíme delší vyčkávací strategii,“ přibližuje MUDr. Štelcl. V každém případě platí, že pokud se ženě nepodaří otěhotnět ani po roce pravidelného nechráněného styku (u žen nad 35 let už po šesti měsících), je vhodné vyhledat pomoc specialistů.

 

Mýtus: Děti počaté umělým oplodněním jsou častěji nemocné a mají genetické poruchy

Pravda: Vědecké studie dlouhodobě sledují zdravotní stav dětí „ze zkumavky“ a nikdy neukázaly, že by se tyto děti těšily horšímu zdraví než jejich přirozeně počatí vrstevníci. Pravdou je, že častěji navštěvují různé poradny. „Mnoho dětí je doslova vymodlených a jejich rodiče bývají úzkostliví a přehnaně starostliví, což se projeví v pečlivějším sledování dětí,“ vysvětluje MUDr. Štelcl. Mýty se šíří i kolem genetických vad. Ve skutečnosti je riziko genetických a vývojových poruch u dětí z IVF stejné jako u těch počatých přirozenou cestou. „Čím je vajíčko starší, tím vyšší je pravděpodobnost drobných genetických změn, přestože je žena zcela zdravá. Proto u starších pacientek doporučujeme genetické testování embryí, abychom tak výrazně snížili riziko samovolného potratu, nebo dokonce narození dítěte s genetickou vadou,“ dodává MUDr. Štelcl.

 

Mýtus: Děti z IVF budou mít v dospělosti problém s vlastní plodností

Pravda: Někdy sice může být neplodnost podmíněna geneticky, to ale zdaleka neznamená, že kdo se narodil díky metodě IVF, nemůže mít dítě přirozenou cestou. „U velmi malého procenta mužů může být neplodnost dědičná. Pokud měl otec zhoršený spermiogram, je možné, že jeho syn bude mít stejnou genetickou predispozici,“ vysvětluje MUDr. Štelcl. U většiny párů však stojí za neplodností faktory, které s genetikou nesouvisí – například hormonální nerovnováha, životní styl nebo věk rodičů. Děti ze zkumavky tak mají stejnou šanci na přirozené početí jako jejich vrstevníci.

Prevence a léčba

Průzkum: O zdravý životní styl se zajímá většina Čechů,…

  • 12 března, 2025
  • by budskap

Mezi těmi, co se o zdravý životní styl zajímají, převládají podle autorů průzkumu mladší lidé a ženy. „Tento trend může souviset s větší odpovědností žen za rodinné stravovací návyky a péči o zdraví celé domácnosti. Jsou to také častěji ženy, které rozhodují o výběru zdravotní pojišťovny pro všechny členy rodiny,“ uvedli. Naopak téměř polovina mužů odpověděla, že je téma zdravého životního stylu nezajímá.

Výraznější sklon k vyhledávání informací o zdraví mají také lidé s vysokoškolským vzděláním, autoři to dávají do souvislosti s jejich schopností vyhledávat kvalitní zdroje informací a větším povědomím o zdravotních rizicích. Větší zájem o problematiku uváděli také lidé, kteří zároveň pravidelně docházejí na preventivní prohlídky.

Nejčastějším zdrojem informací o zdravém životním stylu je rodina a přátelé, následovaná sociálními sítěmi. Každý čtvrtý oslovený pak čerpá informace hlavně z televize.

Češi také podle průzkumu považují za velmi důležité, aby se se zásadami zdravé životosprávy seznámily i děti. Více než čtvrtina respondentů se domnívá, že primárním zdrojem informací by pro děti v tomto případě měla být škola. Téměř dvě třetiny dotázaných se ale shodly na tom, že by edukaci měla zajistit hlavně rodina.

Moderní technologie pro hlídání kondice a životního stylu využívají tři pětiny populace. Nejčastěji jsou to chytré hodinky (náramky) a aplikace v mobilním telefonu. Lidé nejčastěji sledují počet kroků či kilometrů, které denně ujdou či uběhnou, a energetický výdej při sportovních činnostech. K často sledovaným hodnotám patří i kalorický příjem, který si hlídá každý pátý uživatel moderních technologií pro zdraví.

Průzkumu se loni v listopadu zúčastnilo 1000 respondentů starších 18 let.

České zdravotnictví

Písecká nemocnice připravuje vznik týmu se zaměřením na dětskou…

  • 11 března, 202511 března, 2025
  • by budskap

„O potřebě paliativní péče dnes hodně mluvíme v kontextu starých a umírajících osob. Závažné nemoci a utrpení se ale netýkají výhradně seniorů, setkáváme se s nimi také u dětí. Podle mezinárodních standardů by měla být dětská a perinatální paliativní péče dostupná v každém zdravotnickém zařízení, v němž může dojít k hospitalizaci dítěte s nevyléčitelným onemocněním nebo ke ztrátě dítěte během těhotenství či po porodu. V České republice se s ní však setkáváme jen výjimečně a téměř výhradně ve velkých fakultních nebo krajských nemocnicích. V menších nemocnicích okresního typu, kde se nevyléčitelně nemocné děti nevyskytují tak často, nebývá standardně dostupná,“ uvedla paliatrička písecké nemocnice Monika Váňová.

V Písku nyní chtějí v následujících dvou letech dělat školení pro zdravotníky, kterých se dětská a perinatální paliativní péče týká. Jde především o zaměstnance dětského nebo neonatologického oddělení. Na financování školení se bude podílet Nadace rodiny Vlčkových. „Kromě léčby fyzických symptomů se budoucí paliativní a podpůrný tým, složený z lékařů, sester, psycholožky, sociální pracovnice a duchovního, zaměří také na řešení psychosociálních a spirituálních problémů, se kterými se rodiny nemocných potýkají. Tento tým bude v budoucnu k dispozici dětským i dospělým pacientům,“ uvedla sociální pracovnice připravovaného píseckého paliativního týmu Dana Lauerová.

Nadace rodiny Vlčkových má aktiva v hodnotě 1,5 miliardy korun, z jejich výnosů může financovat své projekty. Ondřej Vlček je generálním ředitelem globální softwarové společnosti Avast, jeho žena Katarína je lékařka působící v mobilním hospici Cesta domů. Zdevastovanou památku Cibulka v pražských Košířích přestavují na dětský hospic. Kromě toho je cílem nadace také zvyšovat povědomí o dětské paliativní péči a potřebách rodin s nevyléčitelně nemocnými dětmi.

Tisková zpráva

Pilotní screening zraku odhalí oční vady u dětí již…

  • 11 března, 2025
  • by budskap

Praha, 11. 3. 2025 – Lékaři spustili pilotní program na rok 2025, který pomůže odhalit závažné oční vady u nejmenších dětí včas. Už nyní si mohou rodiče nechat vidění svých potomků vyšetřit v přibližně 450 ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost. Speciální optický přístroj, který se při vyšetření používá, je k dětem přívětivý – místo klasických lékařských přístrojů se dívají do kamery ve tvaru usměvavého obličeje. Vyšetření je zcela bezbolestné a pro matku ani dítě není stresující.

Cílem je zachytit ty oční vady, které v pozdějším věku nelze léčit. Jde především o zjištění závažných dioptrických vad, jež jsou hlavní příčinou vzniku tupozrakosti, která se vyvíjí v raném dětském věku a postihuje přibližně 10 % populace. „Prvním vyšetřením by děti měly projít mezi 6.–12. měsícem věku, druhým pak do 18 měsíců věku. Může se stát, že pediatr, ke kterému rodiče se svým dítětem dochází, přístroj v ordinaci nemá. V takovém případě jim lékař doporučí nejbližší ordinaci, kde lze prohlídku absolvovat,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Dítě při něm hledí do kamery, ze které je vyslán svazek světelných paprsků. Ten se odráží od sítnice oka a po návratu do kamery jej přístroj automaticky vyhodnotí. Následně vytiskne certifikát, zda je zrak v pořádku, nebo jestli vykazuje nějaké odchylky od běžného stavu. V případě pozitivního nálezu odešle dětský lékař rodiče s dítětem k očnímu lékaři. Pokud se pilotní projekt screeningu zraku v letošním roce osvědčí, měl by se od příštího roku stát součástí běžných preventivních prohlídek v dětském věku jako screeningové vyšetření plně hrazené ze zdravotního pojištění.

„Při vývoji zraku, který probíhá od narození do 3 let, je nutné, aby zrakové vjemy z obou očí byly rovnocenné a ostré a mozek si je mohl spojit v jeden prostorový obraz. Tím přitom také dochází ke správnému vývoji zrakových drah a center. Pokud je obraz z jednoho nebo vzácně i obou očí méně kvalitní, zraková dráha (spojení oka s mozkem) na straně špatně zobrazeného obrázku slábne a její správný vývoj se zastaví, pak utlumí a oko se stává tupozrakým,“ vysvětluje MUDr. Anna Zobanová, dětská oftalmoložka.

Výsledkem tupozrakosti je ztráta zrakové ostrosti, která se bez léčby ve správném věku dítěte stává trvalou a nevratnou. Podle lékařů je proto ideální zahájit léčbu nejpozději již do 3 let věku dítěte, kdy se jeho zrakový systém vyvíjí a je přizpůsobivý. Léčba kombinuje nošení dioptrických brýlí a tzv. okluzivní terapii, kdy zakrytím lepšího oka na část dne je dítě nuceno používat postižené oko.  Důležitou součástí léčby je průběžné sledování kvality zrakové ostrosti očním specialistou. Lidé s tupozrakostí nepoužívají ani s nejlepšími brýlemi jedno oko a mají kvůli tomu problémy s trojrozměrným viděním, tj. odhadem vzdálenosti, a s jemnou motorikou. Nemohou pak vykonávat některá povolání, která kladou velký důraz na zrak nebo jsou spojena s vyšším rizikem poranění očí.

Díky tomuto screeningu lze odhalit závažnou oční vadu bez aktivního zapojení dětí už v době, kdy ještě nemluví. „Screening nám pomůže zachytit nejen tupozrakost, ale i některé jiné vrozené vývojové vady. Zrak ovlivňuje mimo jiné nejen jemnou motoriku, ale i celkovou koordinaci pohybu v prostoru. Neostré vidění tak často limituje děti např. i ve sportovních aktivitách, nehledě pak později na možnosti volby budoucí profese,“ dodává MUDr. Zobanová.

Tisková zpráva

Pár minut denně stačí. Fyzická aktivita je základem pro…

  • 10 března, 202510 března, 2025
  • by budskap

život ve zdraví, Češi ale pravidelnému pohybu nefandí

Pravidelný pohyb chybí dle aktuálních statistik polovině Čechů. A i u těch, kteří se hýbou, by frekvence mohla být vyšší. Když k tomu připočteme sedavé zaměstnání, všudypřítomný stres a nedostatek spánku, je jasné, že na dlouhý život ve zdraví dosáhne jen málokdo. Právě fyzická aktivita je přitom jedním ze základních předpokladů pro to, abychom si i stáří užívali naplno a s minimem omezení. A nadcházející jaro je ideální příležitostí s obyčejným pohybem začít.

Ačkoliv při letmém pohledu do fitness center a městských parků by se mohlo zdát, že sport Čechům rozhodně není cizí, zdání tak trochu klame. Potvrzují to i údaje Českého statistického úřadu[1], který se zaměřil právě na pohybové návyky a zdravý životní styl české populace. A výsledky? Třetina českých mužů a o něco větší podíl žen přiznávají, že nesportují vůbec. Alespoň jednou týdně si na pohyb najde čas pouze 35,4 % mužů a 30,8 % žen. Pohybem přitom nebyl v rámci průzkumu myšlen desetikilometrový běh či hodina kardio cvičení, ale každá aktivita delší než 10 minut, při které vzroste tepová frekvence – zkrátka vede k lehčímu zadýchání.

Jak začít? Stačí i deset minut denně

Jarní teploty a příjemné počasí je skvělou možností, jak zkusit zařadit nenásilně pohyb do denního režimu i v případě, že jsme přes zimu spíše „hybernovali“. Každý začátek je těžký, a tak je důležité nenastavovat si nerealistické cíle a zkusit to spíše po malých krůčcích. Ostatně to, že už 10 minut pohybové aktivity denně navíc se může pozitivně projevit na zdraví, potvrdila i nedávná studie vědců z Univerzity Palackého v Olomouci. Smysl podle ní má nejen střední pohybová aktivita, ale i ta úplně nejlehčí – třeba když se místo sezení zajdeme projít se psem nebo se budeme věnovat úklidu.

Právě drobné krůčky jsou klíčem k tomu, aby se zdravotní návyky podařilo postupně změnit i lidem, kteří nejsou na pohyb zvyklí a velká změna by je mohla spíše odradit.

„Nejde o to, abychom z nuly začali běhat maratony, ale spíš o malé změny, které se na naší fyzické i psychické pohodě projeví. I pohyb jednou týdně je dobrý začátek, který můžeme dál vylepšovat – tak, abychom byli fit nejen ve třiceti nebo čtyřiceti, ale i v sedmdesáti,“ dodává Martin Bernátek, zakladatel OlaOla, projektu na podporu dlouhověkosti.

Alespoň jednou denně si nějakou fyzickou aktivitu momentálně dopřeje jen desetina české populace. K pohybu přitom patří i ten v rámci zaměstnání – tady ale Češi narážejí na limity své práce. Polovina žen totiž tráví čas v sedavém zaměstnání, u vysokoškolsky vzdělaných dokonce sedavá práce převažuje ve dvou třetinách. Těžkou a fyzicky náročnou práci pak vykonává necelých 15 % mužů.

Nedostatek pohybu se následně propisuje i do rostoucího podílu lidí s nadváhou, kterou u nás trpí polovina dospělých mužů a více než třetina žen. Každého čtvrtého seniora pak trápí obezita, se kterou se mohou pojit i další zdravotní neduhy, zkracující délku aktivního života – například s diabetem se v Česku léčí přibližně milion osob. „Zvýšit délku svého života ve zdraví by mělo být prioritou každého z nás. Ať už jde o to, nepodceňovat preventivní prohlídky a dobře se stravovat nebo mít dostatek spánku a také pohybu. Zařadit každý den krátkou procházku je na první pohled drobný krůček, který nám ale může pomoci k aktivnímu a naplněnému pozdnímu věku,“ dodává Martin Bernátek z OlaOla.

Pohyb jako jeden z dílků do skládačky dlouhověkosti

Češi se momentálně mohou „pochlubit“ historicky nejvyšší průměrnou délkou dožití, na druhé straně ovšem výrazně klesá doba, kterou i v pokročilém věku prožijeme zdraví. U mužů jde průměrně pouze o 7,1 let a u žen o 7,7, což nás řadí mezi sedm nejhorších států v Evropské unii.

Právě prodloužení délky života ve zdraví se tak stává stále častěji diskutovaným tématem – a Češi se zvolna učí do svého zdraví investovat. Podle průzkumu OlaOla neváhá 60 % z nás utratit každý měsíc 500-1 000 Kč za kvalitnější potraviny, sport, relaxaci nebo výživové doplňky. Vyvážená strava, dobrý spánek a spolu s tím i pravidelný pohyb, který nahradí třeba hraní na mobilu nebo televizi, jsou z dlouhodobého hlediska účinnou prevencí mnoha zdravotních obtíží a jednou z cest k dlouhověkosti.

„Nejde o to překopat ze dne na den své návyky, nakoupit drahé sportovní oblečení, zaplatit si členství ve fitku a nevstat bez chytrých hodinek s měřením aktivit. V první řadě řešme to, co nás trápí nejvíc – od špatného spánku a stresu přes podrážděný žaludek až po chybějící pohyb. Prostě se naučme o sebe pečovat – krůček po krůčku. Tak, abychom tu mohli být pro své blízké i v pozdějším věku,“ uzavírá Bernátek

Stránkování příspěvků

1 … 9 10 11 12 13 … 85

Kalendář akcí

Únor

Březen 2026

Duben
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
30
31
1
2
3
4
5
Událost pro Březen

31

Žádné události
Událost pro Duben

1

Žádné události
Událost pro Duben

2

Žádné události
Událost pro Duben

3

Žádné události
Událost pro Duben

4

Žádné události
6
7
8
9
10
11
12
Událost pro Duben

5

Žádné události
Událost pro Duben

6

Žádné události
Událost pro Duben

7

Žádné události
Událost pro Duben

8

Žádné události
Událost pro Duben

9

Žádné události
Událost pro Duben

10

Žádné události
Událost pro Duben

11

Žádné události
13
14
15
16
17
18
19
Událost pro Duben

12

Žádné události
Událost pro Duben

13

Žádné události
Událost pro Duben

14

Žádné události
Událost pro Duben

15

Žádné události
Událost pro Duben

16

Žádné události
Událost pro Duben

17

Žádné události
Událost pro Duben

18

Žádné události
20
21
22
23
24
25
26
Událost pro Duben

19

Žádné události
Událost pro Duben

20

Žádné události
Událost pro Duben

21

Žádné události
Událost pro Duben

22

Žádné události
Událost pro Duben

23

Žádné události
Událost pro Duben

24

Žádné události
Událost pro Duben

25

Žádné události
27
28
29
30
1
2
3
Událost pro Duben

26

Žádné události
Událost pro Duben

27

Žádné události
Událost pro Duben

28

Žádné události
Událost pro Duben

29

Žádné události

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS