MedNews.cz

Každý devátý dospělý žije s cukrovkou

13 listopadu, 202513 listopadu, 2025
by budskap

Zhruba každý devátý člověk na celém světě ve věku od 20 do 79 let trpí diabetem. Asi 252 milionů (možná i víc) z nich ale ještě nemá stanovenou diagnózu. Jinak řečeno – tito lidé žijí s vážnou nemocí, aniž by o ní věděli. Odhady také říkají, že do roku 2050 by mohl počet dospělých s diabetem narůst až o desítky procent. I z těchto důvodů se 14. listopadu slaví Světový den diabetu.

Cukrovka (diabetes mellitus) má několik forem. Nejčastěji se ale setkáme s:

Diabetes 1. typu: autoimunitní onemocnění, kdy dochází k poškození β- buněk slinivky produkujících inzulin. Obvykle začíná náhle v dětství a mladším věku a vždy vyžaduje umělé doplňování inzulinu.
Diabetes 2. typu: spíše metabolická porucha, kdy buňky reagují na inzulin hůře, nebo ho slinivka produkuje méně. Obvykle jde o kombinaci obou příčin a onemocnění se rozvíjí postupně. Může se objevit kdykoliv v dospělosti, ale kvůli obezitě, sedavému životnímu stylu a špatné výživě i podstatně dříve.
Těhotenská cukrovka (gestační diabetes): vzniká během těhotenství, obvykle se vrací do normálu po porodu, ale zvyšuje riziko vzniku diabetu v budoucnu.

„Diabetu 1. typu zatím neumíme úplně předcházet, u 2. typu ale můžeme pravděpodobnost onemocnění významně ovlivnit životním stylem, vyváženou stravou, pohybem, kontrolou hmotnosti, omezením stresu a pravidelným preventivním vyšetřením,“ radí MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby OZP.

Jak se diabetes 2. typu projevuje?

Pacienti si ho zpočátku nemusí vůbec uvědomovat. Mezi nejobvyklejší příznaky patří časté močení, nadměrná žízeň a únava či slabost. Dalšími typickými ukazateli jsou zvýšená chuť k jídlu, problémy s hojením ran, časté infekce, zhoršené vidění, kožní problémy, necitlivost nebo brnění v končetinách, zejména dolních (známka poškození nervů, tzv. neuropatie), v pokročilých stádiích neléčeného onemocnění neobvyklý úbytek váhy.

„Vysoká hladina cukru v krvi, hyperglykémie, způsobuje vylučování glukózy močí. To zvyšuje množství moči a současně vede k větší žíznivosti. Někteří lidé na diabetes přijdou až díky preventivním krevním testům, protože diabetes nemusí mít v počátečních fázích žádné výrazné projevy. Pravidelné kontroly hladiny cukru v krvi jsou proto klíčové pro včasnou diagnostiku a léčbu,“ upozorňuje MUDr. Ježková.

Pokud si všimnete některého z těchto příznaků, doporučujeme vám navštívit lékaře a nechat si změřit glykémii, případně i glykovaný hemoglobin (HbA1c). To pomáhá diagnostikovat diabetes nebo prediabetes. Důležité je také vědět, že změny životního stylu, jako jsou úprava stravování, zvýšení fyzické aktivity a redukce hmotnosti, mohou pomoci zvládnout nebo oddálit rozvoj diabetu 2. typu.

Doporučení pro prevenci cukrovky 2. typu:

Hýbejte se – minimálně 150 minut středně intenzivní aktivity týdně
Mějte pestrou stravu – omezte rychlé cukry a jednoduché sacharidy (cukrovinky, sladkosti, ovocné džusy, sladké pečivo, průmyslově zpracované potraviny s přidanými cukry a sladké nápoje), mějte dostatek vlákniny (ovoce a zelenina)
Udržujte si zdravou hmotnost – tzv. Body Mass Index (BMI) je už sice překonaný, přesto je ale pořád srozumitelným a jednoduchým ukazatelem poměru mezi hmotností a výškou. Zdravé hodnoty BMI jsou v rozmezí 18,5 až 24,9. Příklad: Měřím 175 cm, vážím 70 kg. Hmotnost vydělím výškou v metrech na druhou (1,75 x 1,75 = 3,06 ) , tedy 70/3,06 % = 22,88, což je v pásmu ideálu.
Vyvarujte se kouření – kouření zhoršuje jak samotný diabetes, tak doprovodné komplikace.
Choďte na pravidelné preventivní prohlídky k praktickému lékaři v doporučených intervalech – klinické a laboratorní vyšetření krve a moči

Komplikace spojené s diabetem

S diabetem se mohou pojit komplikace s oběhovou soustavou, diabetici mají zvýšené riziko srdečního infarktu a cévní mozkové příhody. „Našim pojištěncům proto poskytujeme unikátní preventivní programy, jako je například ‚STOP infarktu‘, který zahrnuje i prevenci diabetu a podporu včasného zachycení rizik spojených s tímto onemocněním. Pojištěnci mohou získat preventivní vyšetření a příspěvky na nutriční terapeutickou péči. Dále jim přispíváme na pomůcky pro diabetiky až do výše 10 000 Kč a podporujeme oční vyšetření diabetiků přímo u diabetologů, což pomáhá včas odhalit závažné oční komplikace spojené s cukrovkou,“ doplňuje vedoucí Asistenční služby OZP.

Vážné komplikace diabetu

Cukrovka neznamená jen „vysokou hladinu cukru“. Její dlouhodobé nepříznivé následky zasahují mnoho orgánových systémů. Proto je tak důležitá osvěta, kterou představuje například Světový den diabetu 14. listopadu.

„S cukrovkou souvisí poškození sítnice očí, což představuje riziko diabetické retinopatie a oslepnutí. Dále se jedná o kardiovaskulární onemocnění, poškození ledvin, poškození nervů, zejména dolních končetin. Dále cukrovka ovlivňuje i imunitní systém, který je pak méně výkonný a stoupá náchylnost k infekčním onemocněním. Kombinace poškození cév, nervů a imunitního systému může vyústit ve vážné komplikace jako jsou chronické vředy, gangréna a dokonce amputace části končetiny. Navzdory tomu, že cukrovka zpočátku ‚nebolí a není vidět‘, jde o velmi vážné onemocnění, které bez řádné léčby výrazně ovlivňuje kvalitu a délku života,“ vysvětluje MUDr. Jana Ježková.

Světový den diabetu má podpořit povědomí o onemocnění, její prevenci a odstraňovat stigmatizaci lidí s cukrovkou. Datum 14. listopadu současně připomíná narození Fredericka Bantinga, který společně s Charlesem Bestem objevil v roce 1922 inzulin.

Smutná statistika

V Evropě žije podle Světové zdravotnické organizace (WHO) minimálně 64 milionů dospělých s diabetem plus cca 300 000 dětí a adolescentů. V České republice je podle veřejně dostupných dat více než 1 milion diabetiků. Odborníci odhadují, že do roku 2030 by tento počet mohl stoupnout až na 1,3 milionu. Na vině je hlavně narůstající výskyt obezity, sedavý způsob života a stárnutí populace.

„Diabetes je onemocnění, které do značné míry můžeme ovlivnit – změnou životního stylu, zdravou stravou i dostatkem pohybu. Je proto trochu smutné, že i přes to, že víme, jak mu předcházet, a máme preventivní programy i možnosti včasného záchytu, počet nemocných dál stoupá. Přitom současná léčba nabízí řadu účinných léků a postupů, které pomáhají oddálit komplikace a umožňují žít plnohodnotný a kvalitní život. Není tedy důvod se diagnóze a léčbě vyhýbat,“ dodává vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP MUDr. Jana Ježková.

Aktuálně

Chřipková epidemie letos vypukne dřív. Lékaři očekávají nástup už…

13 listopadu, 202513 listopadu, 2025
by budskap

Chřipková epidemie v Česku každoročně nejsilněji udeří na přelomu ledna a února. Průměrně trvá šest až osm týdnů, většinou končí s příchodem jara. Letos by ale podle predikcí mohla propuknout s příchodem adventu. Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) souvisí s chřipkou jedno procento úmrtí.

Už začátkem letošního podzimu zaznamenali lékaři větší výskyt onemocnění chřipkou, než je v tomto období běžné. To by mohlo signalizovat, že chřipková epidemie odstartuje dřív. Na vině může být oslabená imunita populace, změny v kmenovém složení viru i chladnější a méně slunečné léto, UV záření má totiž schopnost sterilizace. „Kvůli několika slabším chřipkovým sezonám oslabila kolektivní imunita a většina populace má nyní nižší úroveň obranyschopnosti. Spolu s přirozenými změnami viru to vytváří podmínky pro rychlejší šíření onemocnění. Kombinace nižší hladiny protilátek v populaci a proměnlivosti viru může vést k prudšímu šíření nákazy než v minulých letech. Vzhledem k tomu je možné letos očekávat první výraznější nárůst případů chřipky už na přelomu listopadu a prosince,“ řekla Martina Bábová, praktická lékařka kliniky Venova.

Chřipka patří mezi nejčastější respirační onemocnění zimního období. Nějakou akutní respirační infekci včetně chřipky prodělalo podle údajů SZÚ v loňské sezoně více než dva a čtvrt milionu lidí. „Mezi typické příznaky chřipky patří náhlý nástup onemocnění, kdy se člověk najednou necítí dobře, vysoká horečka – často nad 39 °C, výrazná únava, schvácenost, bolest svalů a kloubů, bolesti hlavy – zpravidla intenzivní, za očima, suchý a dráždivý kašel. U dětí se mohou objevit i průjmy nebo nevolnost,“ popsala Martina Bábová.

Chřipka patří mezi akutní virová onemocnění dýchacích cest, která se vyznačují značnou nakažlivostí. Průběh onemocnění i doba rekonvalescence se mohou lišit v závislosti na věku, imunitním stavu či přítomnosti dalších onemocnění. „Období nakažlivosti začíná často před plnými příznaky a trvá několik dní po nástupu onemocnění. Doporučuje se vyhledat lékaře, pokud horečka trvá více než tři dny nebo se opět zvyšuje po poklesu. Inkubační doba trvá obvykle jeden až čtyři dny. U nekomplikovaného průběhu většina příznaků odezní během čtyř až sedmi dní, únava či kašel ale mohou přetrvávat i déle než týden. U komplikovaného průběhu nebo u rizikových osob může být léčba a rekonvalescence výrazně delší,“ uvedla lékařka.

Nemocní často berou chřipku na lehkou váhu, příznaky zlehčují a nemoc neléčí. Přecházení chřipky ale může zcela vyčerpat organismus. „Během chřipky je důležitý v první řadě odpočinek a dostatek tekutin, dodržování hygieny a větrání místnosti. Nemocný může sáhnout po běžně dostupných lécích na snížení teploty a tlumení bolesti, jako je například paracetamol nebo ibuprofen. Velkou chybou je onemocnění přecházet. Vyčerpání těla bez odpočinku může vést ke zhoršení stavu nebo k riziku sekundární infekce, například bakteriální. Není vhodné nadměrné zatěžování těla či sportování, dokud se člověk necítí lépe, a nezapomínat na izolaci. Zbytečný kontakt s lidmi může vést k dalšímu šíření. Viry chřipky se přenášejí nejčastěji kapénkovou cestou, přenos je ale možný i kontaminací rukou a povrchů,“ upozornila lékařka.

Chřipka bývá často zaměňována za jiná onemocnění. Velmi podobné příznaky jako chřipka má koronavirus. „COVID-19 může mít řadu příznaků podobných chřipce. Patří mezi ně horečka, kašel nebo únava. Oproti chřipce se častěji dostavuje ztráta čichu či chuti, počátek nemoci může být méně náhlý, může mít i asymptomatickou formu. Díky očkování a lepší informovanosti populace má COVID-19 v posledních letech mírnější průběh než v době pandemie. Díky testování jde obě nemoci snadno rozlišit už v jejich začátku. Přesto zůstává důležité obě infekce pečlivě sledovat, zejména u starších osob a chronicky nemocných,“ uvedla Martina Bábová.

Praktického lékaře kvůli infekci dýchacích cest loni navštívil každý druhý předškolák, třetí školák a čtvrtina adolescentů, dospělých bylo 14 procent. K nejohroženější skupině patří senioři, u kterých chřipka často zhoršuje jiná onemocnění a může skončit hospitalizací. „Chřipka může být velmi závažná, i životu nebezpečná, zejména u rizikových skupin. Mezi rizikové skupiny patří osoby nad 65 let, lidé s chronickým onemocněním a s oslabenou imunitou. U nich je vyšší pravděpodobnost komplikací – zápal plic, selhání orgánů, hospitalizace, ale i úmrtí. Prevencí a zmírnění průběhu onemocnění je očkování. Vakcína výrazně snižuje riziko onemocnění chřipkou a zejména riziko závažného průběhu. I když vakcína nemusí zabránit každému onemocnění, průběh bývá mírnější,“ vysvětlila lékařka.

Během loňského roku se proti chřipce nechalo naočkovat 762 tisíc lidí, což je zhruba sedm procent populace. Počet očkovaných v posledních letech stoupá, přesto je podle dat ministerstva zdravotnictví Česko pod evropským průměrem. „Nejvhodnější období pro očkování proti chřipce je říjen až prosinec, je dobré očkovat se dříve, než chřipková vlna začne — ideálně předtím, než dojde k vysokému výskytu viru v populaci. Po aplikaci vakcíny trvá zhruba dva týdny, než se rozvine ochrana. Pokud se očkuje později v sezoně, stále to má význam, ale čím dříve, tím lépe. Očkování je doporučováno každoročně, protože virus chřipky se každou sezonu mění,“ popsala Martina Bábová.

Klinika VENOVA, venova.cz

Soukromá klinika mužského a ženského zdraví byla založena v roce 2023. Klientům nabízí přístup k nejmodernějším metodám vyšetření a prevence, spolu s vysokými standardy bezpečnosti, prvotřídním servisem a expresními termíny bez dlouhého čekání. Mezi obory, které klinika poskytuje, patří gynekologie, urologie, žilní chirurgie a všeobecné praktické lékařství. V čele kliniky stojí cévní chirurg MUDr. Anton Karalko. MUDr. Karalko studoval na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a po promoci zahájil svou lékařskou praxi v Německu. Poté nastoupil jako sekundární lékař na Kliniku cévní a endovaskulární chirurgie v Chemnitzu. Po získání prvních zkušeností v Německu se rozhodl rozšířit své odborné znalosti v oblasti břišní, torakální a cévní chirurgie na Univerzitní klinice a poliklinice Carl Gustav Carus Technické univerzity v Drážďanech pod vedením profesora Reepsa, kde také úspěšně složil atestační zkoušku z oboru cévní chirurgie.

Aktuálně

Genová terapie PAPZIMEOS

11 listopadu, 202513 listopadu, 2025
by budskap

Na konci léta 2025 byla ve Spojených státech schválena průlomová léčba pro opakující se papilomatózu dýchacích cest (RRP) – papzimeos (zopapogene imadenovec-drba). Jde o první schválenou imuno-genovou terapii cílenou přímo na virus lidského papilomaviru HPV (typy 6 a 11), který RRP způsobuje. Tato terapie nabízí pacientům novou možnost léčby, která může výrazně omezit nutnost opakovaných chirurgických zákroků.

Rekurentní respirační papilomatóza (RRP)

RRP je vzácné chronické onemocnění horních cest dýchacích. Je vyvoláno trvalou infekcí HPV typem 6 nebo 11, která způsobuje vznik vícečetných nezhoubných nádorů (papilomů) především v oblasti hrtanu a průdušek. Papilomy mohou zúžit dýchací cesty a způsobovat potíže s dýcháním a mluvením. Pro pacienty to znamená opakované operace pro odstranění těchto výrůstků – jiná schválená léčba dosud nebyla k dispozici. RRP může vést ke změnám hlasu, dušnosti a v těžkých případech až k život ohrožujícímu zúžení průdušnic. Odhaduje se, že jen ve Spojených státech trpí RRP desetitisíce dospělých pacientů.

Mechanismus terapie PAPZIMEOS

Papzimeos je adenovirová vektorová imunoterapie. Neobsahuje replikující se virus, ale genetický „náklad“ – fúzní antigen složený z vybraných částí proteinů HPV typů 6 a 11. Po podání (čtyři subkutánní injekce podávané v průběhu 12 týdnů) vyvolává cílenou imunitní reakci zaměřenou proti buňkám infikovaným HPV. V podstatě tak „učí“ imunitní systém rozpoznávat a ničit buňky nesoucí virální proteiny, které jsou zodpovědné za růst papilomů.

Klinické studie a účinnost

Schválení Papzimeos vycházelo z klíčové otevřené studií u dospělých pacientů s RRP, kteří potřebovali alespoň 3 operace ročně. Výsledky byly slibné: 51 % léčených pacientů dosáhlo úplné remise, což znamená, že po dobu 12 měsíců po terapii nepotřebovali žádný další chirurgický zákrok. Z těchto pacientů u většiny efekt přetrval i po dvou letech sledování. Studie také prokázala imunitní odpověď: u léčených pacientů došlo k významné aktivaci T-buněk cílených proti HPV 6/11. Terapie byla dobře snášena – nejčastějšími nežádoucími účinky byly mírné až středně závažné reakce v místě vpichu, únava, horečka či bolesti svalů, žádné závažné nebo život ohrožující příhody hlášeny nebyly.

Schválení a dopad

US Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) udělil Papzimeosovi úplné schválení 14. srpna 2025. Jde o první a jedinou schválenou léčbu pro RRP, která zároveň cílí na samotnou příčinu nemoci. Lék obdržel status orphan drug (pro vzácná onemocnění) a breakthrough therapy, což urychlilo schvalovací proces bez nutnosti dodatečných potvrzujících studií. Společnost Precigen, která terapii vyvinula, plánuje okamžitě zahájit distribuci v USA a zároveň poskytuje pacientům podporu pomocí programu „Papzimeos SUPPORT“ – asistence při řešení úhrad péče či administrativy. Zatímco schválení se týká USA, je pravděpodobné, že v následujících letech Papzimeos projde klinickými zkouškami a regulačním procesem i v Evropě a dalších regionech. Pro pacienty s RRP to znamená významný průlom – místo opakovaných operací mohou nyní teoreticky získat dlouhodobou ochranu cílenou přímo proti viru vyvolávajícímu jejich onemocnění.

Použité zdroje

Tisková zpráva FDA o schválení Papzimeos (srpen 2025) fda.govfda.govfda.gov.
Tisková zpráva Precigen – detaily mechanismu a výsledků klinické studie prnewswire.comprnewswire.com.
Německý článek s informacemi o uvedení Papzimeos (včetně údajů o pacientském programu).

České zdravotnictví

Organizace v Praze příští rok otevře centrum pro onkologické…

7 listopadu, 202513 listopadu, 2025
by budskap

Podobná centra, kde mohou nemocní hledat informace i podporu, fungují i v zahraničí, například ve Velké Británii. V Česku bude fungovat od ledna v sídle Sokola, Tyršově domě na pražské Malé Straně. „Lidé tam mohou zamířit, když pro ně třeba ještě ta lékařská terminologie není denním chlebem,“ uvedla Nikol Pazderová z projektu Bellis, který v Hlasu onkologických pacientů zastupuje pacientky s rakovinou prsu. V plánu jsou pacientská setkávání, přednášky nebo terapie. Sídlit tam bude i centrum prevence.

Pacienti podle organizace HOP často nemají dostatečné informace o tom, kam se kvůli léčbě obrátit. Podle předsedkyně spolku Petry Adámkové mají někteří na cestě k optimální péči problémy, například musí sami shánět lékaře specialistu nebo onkologa. Dostávají se tak k léčbě později. Spolek pro ně připravil materiály nazvané Cesta pacienta po jednotlivých diagnózách.

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) v září informovalo, že každá nemocnice, kde sídlí komplexní onkologické centrum, bude mít od ledna alespoň jednoho koordinátora onkologické péče. Tento zaměstnanec bude mít za úkol jednotlivá vyšetření koordinovat.

U některých rychle postupujících diagnóz může mít zpoždění zásadní dopady na prognózu. „Koordinátor bude klíčovou osobou pro provázení pacienta především u diagnóz karcinomu plic, triple negativní karcinom prsu a slinivky,“ uvedla k tomu dnes místopředsedkyně HOP Michaela Tůmová. „Koordinátoři péče mohou zachránit vyšší desítky až stovky životů,“ doplnila Pazderová.

Podle Mariana Rybáře, který má problematiku na MZd na starosti, je potřeba racionálně nahrazovat práci lékařů a dalších zdravotníků jinými profesemi. Pro práci koordinátora tak podle něj není podmínkou zdravotnické vzdělání.

Podle Šárky Slavíkové se chce organizace zaměřit také na sociální dopady onkologických onemocněním. Diagnóza a léčba u nich často vede k náhlému propadu finanční situace. „Typická kombinace je nemoc, hypotéka a rozvod,“ řekla. Jako problematickou vidí například změnu v sociálních dávkách, nová takzvaná superdávka podle ní není na situaci onkologických pacientů dobře nastavená. Podobně je pro nevyléčitelně onkologicky nemocné často problém získat příspěvek na péči. Vhodná by podle ní byla větší spolupráce MZd a ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). „Na MPSV by měla vzniknout podobná platforma, jako je pacientská rada MZd,“ míní.

Každý rok v ČR lékaři diagnostikují nádor více než 85.500 osobám a kolem 28.000 rakovině podlehne. Mezi nejčastější diagnózy patří u mužů rakovina plic, prostaty, tlustého střeva a konečníku, žaludku a jater. U žen jsou nejčastější rakovina prsu, tlustého střeva a konečníku, plic, děložního čípku a štítné žlázy.

Rizikovými faktory, které vyvolávají či podporují vznik rakoviny, jsou užívání tabáku, konzumace alkoholu, nezdravá strava včetně nízkého příjmu ovoce a zeleniny, fyzická nečinnost, obezita či karcinogeny v prostředí. Přibližně jedna třetina úmrtí na rakovinu je způsobena faktory nezdravého životního stylu.

Aktuálně

Spánek a jeho vliv na zdraví

7 listopadu, 202513 listopadu, 2025
by budskap

Spánek je pro lidské zdraví nezbytný. Během něj se organismus regeneruje a konsoliduje informace – mozek třídí vzpomínky, imunitní systém se „dobíjí“ a uvolňují se hormony důležité pro růst a obnovu tkán. Nedostatek spánku se projevuje během dne únavou a sníženou pozorností a schopností učit se. Krátkodobý deficitu spánku může způsobit pocit na omdlení a potíže s koncentrací, což zvyšuje riziko nehod (např. za volantem).

Doporučená délka spánku

Množství potřebného spánku se liší věkem. Doporučení (průměr na den) jsou přibližně: děti předškolního věku: 11–12 hodin, dospívající: 9–10 hodin, dospělí (včetně seniorů): 7–8 hodin. Množství hodin však není vše – stejně důležitá je i kvalita spánku (hloubka a neporušený průběh spánkových cyklů).

Pozitivní vliv kvalitního spánku

Pravidelný a dostatečně dlouhý spánek přináší řadu zdravotních výhod:

Silnější imunitu – dobře odpočatí lidé mají větší obranyschopnost a méně často onemocní (rychleji se zotavují z infekcí).
Stabilní váhu a metabolismus – spánek reguluje hladové hormony: dostatek spánku snižuje pocit hladu a pomáhá udržovat zdravou tělesnou hmotnost.
Duševní výkonnost – během spánku se utvářejí mozkové spoje pro nové vědomosti; dobrý spánek zlepšuje paměť, soustředění, kreativitu a schopnost řešit problémy.
Lepší náladu a duševní zdraví – chronický nedostatek spánku je spojen s vyšším výskytem deprese, úzkostí a podrážděností. Odpovídající spánek naopak zmírňuje stres a napomáhá psychické pohodě.
Prevence chronických onemocnění – lidé spící pravidelně doporučenou dobu mají nižší riziko vzniku cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, srdečních chorob, cévní mozkové příhody či obezity. Důležitá je mimo jiné i regulace hladiny inzulínu: dlouhodobý spánkový deficit zvyšuje hladinu cukru v krvi, což zvyšuje riziko diabetu.

Důsledky nedostatku spánku

Naopak chronický nedostatek spánku může mít vážné dopady:

Kognitivní poruchy – špatný spánek vede k problémům s pozorností, učením, rozhodováním i pamětí. Lidé s nedostatkem spánku se častěji dopouštějí chyb a mají zpomalené reakce.
Poruchy nálady – mohou se objevit podrážděnost, nízká motivace, deprese nebo úzkosti. Děti a dospívající navíc mohou mívají problémy s chováním a školním prospěchem.
Riziko nehod – ospalí řidiči či pracující jsou náchylnější ke zraněním a dopravním nehodám.
Fyzické následky – dlouhodobý spánkový deficit zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, obezity, diabetu 2. typu a srdečně-cévních onemocnění. Tělo také produkuje méně růstového hormonu a méně cytokínů (protilátek), což oslabuje regeneraci tkání a imunitní odpověď.

Jak zlepšit spánek: Doporučené návyky

Pro lepší kvalitu spánku se doporučují následující postupy:

Pravidelný režim – choďte spát a vstávejte každý den ve stejnou dobu, i o víkende.
Příjemné prostředí – ložnice by měla být tichá, tmavá a s mírně nižší teplotou.
Omezte modré světlo – alespoň 30 minut před spaním vypněte televizi, počítač a telefon.
Strava a nápoje – večer vynechejte těžká jídla, alkohol a kofein (káva, energetické nápoje); tyto látky prodlužují usínání a zhoršují kvalitu spánku.
Fyzická aktivita – pravidelné cvičení podporuje spánek, pozor však na cvičení těsně před spaním (to může mít opačný efekt)
Relaxace před spaním – vyčleňte si čas na odpočinek a uvolnění (např. teplá koupel, čtení, relaxační hudba). Pomáhá snížit stres a připravit mysl na spánek.

Použité zdroje

Přehled zdravotních doporučení o spánku – cdc.govcdc.gov.
MedlinePlus – odborný přehled vlivu spánku na tělesné a duševní zdraví – medlineplus.govmedlineplus.govmedlineplus.gov.
Národní ústav zdraví USA (NIH) – informace o účincích nedostatečného spánku.

Aktuálně

Hepatitida A v ČR: aktuální situace a prevence

5 listopadu, 20255 listopadu, 2025
by budskap

V České republice v posledních letech dramaticky roste výskyt infekční hepatitidy A. K 2. 11. 2025 bylo hlášeno 2375 případů onemocnění včetně 28 úmrtí, což výrazně překonává předchozí roky. Pro srovnání: v roce 2024 bylo potvrzeno 636 případů a 2 úmrtí. Ke zvýšení nemocnosti přispívá to, že mnoho lidí (zejména mladých dospělých a dětí) nemá protilátky proti viru A. V době, kdy nemoci téměř vymizela, nebyli očkováni ani se s virem dosud nesetkali.

Příznaky

Průběh hepatitidy A obvykle začíná jako mírná chřipka, často s horečkou, únavou, bolestmi hlavy a svalů. Současně se mohou objevit trávicí obtíže – nechutenství, nevolnost, zvracení či průjem (někdy naopak zácpa). V pozdější fázi onemocnění nastupuje charakteristická žloutenka (žluté zbarvení kůže a očních bělmen) spolu s tmavou močí a světlou stolicí. U většiny dospělých trvá nemoc 2–4 týdny, rekonvalescence může trvat několik týdnů. Hepatitida A nepřechází do chronické formy; ojediněle může proběhnout velmi těžce (tzv. fulminantně), s mírou úmrtnosti 0,1–0,3 % (u osob nad 50 let až kolem 1,8 %).

Přenos a rizikové faktory

Virus hepatitidy A je velmi odolný vůči vnějším vlivům a šíří se fekálně-orální cestou. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanými rukami nebo potravinami a vodou znečištěnou stolicí infikovaného člověka. Mezi hlavní rizikové skupiny patří:

Cestovatelé do zemí s nižší hygienou (oblastí s vyšším výskytem žloutenky A).
Osoby pracující s biologickým materiálem – například pracovníci kanalizací či zdravotníci
Pacienti s chronickým onemocněním jater nebo hemofilici – u nich může být průběh závažnější.
Uživatelé nitrožilních drog a muži mající sex s muži – tyto skupiny jsou v řadě zemí zvýšeně ohroženy nákazou hepatitidou A.
Kontakty nemocných – lidé žijící nebo pracující s pacientem s hepatitidou A mohou být vystaveni riziku (viz karanténní opatření níže).
Pracovníci potravinářství – v riziku jsou ti, kteří manipulují s potravinami pro veřejnost.
Děti – v ČR se tradičně více onemocnění hlásí u mladších věkových skupin, i když poslední epidemie zasáhly zejména mladé dospělé.

Prevence

Specifická léčba hepatitidy A neexistuje, proto hraje prevenci klíčovou roli. Základem prevence je očkování a přísná hygiena. Mezi preventivní opatření patří například:

Očkování – v ČR jsou dostupné bezpečné vakcíny proti hepatitidě A pro děti i dospělé. Po jedné dávce vakcíny vzniká základní imunita, druhá dávka (po 6–18 měsících) poskytuje dlouhodobou ochranu. Očkování není hrazeno ze zdravotního pojištění standardně, ale pojišťovny často poskytují příspěvek.
Osobní hygiena – důkladné mytí rukou teplou vodou a mýdlem zejména po použití toalety a před každým jídlem.
Bezpečná voda a potraviny – v rizikových oblastech (např. při cestování) nepít vodu z kohoutku, důkladně omývat ovoce a zeleninu pitnou vodou či se jim vyhnout, konzumovat pouze dostatečně tepelně upravené pokrmy. Spoléhat se můžete na pravidlo WHO: „uvařit, upéct, oloupat, nebo vynechat“.
Očkování kontaktů – lidem, kteří se setkají s nakaženým (např. členům domácnosti), se doporučuje preventivně podat vakcínu do 14 dnů po expozici.
Karanténa nemocného – při podezření na onemocnění hepatitidou A je pacient izolován na infekčním oddělení až po několik týdnů

Kdo by se měl nechat očkovat: Prakticky všichni dosud neočkovaní, kteří mají zvýšené riziko onemocnění. Patří sem zejména lidé cestující do endemických oblastí, pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách, u kterých je riziko kontaktu s exkrementy, zaměstnanci v potravinářském průmyslu, ale i rodinní příslušníci infikovaných. Doporučení se vztahují i na lidi s onemocněním jater, drogově závislé, homosexuální muže a obecně komukoliv, kdo chce získat jistotu ochrany před hepatitidou A.

Aktuálně

Post-COVID stav (long COVID): co víme o dlouhodobých následcích…

30 října, 202530 října, 2025
by budskap

Mnozí lidé, kteří prodělali COVID-19, se potýkají s dlouhodobými problémy i po odeznění akutní fáze nemoci. Tento soubor přetrvávajících potíží se označuje jako „post-COVID stav“ nebo „long COVID“. Jedná se o stav, kdy se po infekci SARS-CoV-2 objevují různé symptomy, obvykle do 3 měsíců od nákazy, a trvají nejméně 2 měsíce. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že dlouhodobé následky se rozvinou přibližně u 6 osob ze 100, které prodělaly COVID-19. Americká CDC přitom poukazuje na to, že long COVID může znamenat chronické onemocnění vyžadující komplexní péči a v některých případech vést až k invaliditě.

Příznaky a dopady

Post-COVID stav zahrnuje širokou škálu příznaků – WHO hovoří o více než 200 různých symptomech. Nejčastější obtíže zahrnují:

Únava a vyčerpání – silná únava i po malé zátěži
Dušnost a dechové potíže – pocit nedostatku dechu i při běžné aktivitě
Bolesti svalů a kloubů
Bolesti hlavy
Kognitivní poruchy – problémy s pamětí, soustředěním, tzv. „mozková mlha“
Změny čichu a chuti
Psychické obtíže – deprese, úzkost, poruchy spánku

Tyto symptomy mohou kolísat – u některých pacientů se příznaky pomalu zlepšují, u jiných se mohou objevovat nové potíže či dočasné zhoršení po fyzické či psychické námaze (tzv. post-exertional malaise). Například někteří pacienti hlásí náhlé bušení srdce nebo závrať při vstávání (spojené s dysautonomií typu POTS). U post-COVID stavu se dále uvádí vyšší výskyt různých komplikací – typicky jde o zvýšené riziko onemocnění srdce, cévní mozkovou příhodu, diabetes či poruchy psychiky. V souhrnu mohou přetrvávající symptomy vážně omezit schopnost člověka pracovat či zvládat běžné denní aktivity.

Rizikové faktory

Teoreticky se post-COVID stav může vyskytnout u kohokoliv, kdo prodělal nákazu SARS-CoV-2. Některé skupiny osob ale mají vyšší riziko jeho rozvoje. Mezi hlavní rizikové faktory patří:

Závažný průběh COVID-19 – zejména hospitalizovaní nebo pacienti na jednotce intenzivní péče.
Ženy (studie uvádějí častější výskyt u žen).
Vyšší věk (riziko stoupá u starších dospělých).
Chronická onemocnění – např. cukrovka, srdeční či plicní choroby, obezita nebo autoimunitní onemocnění.
Kouření a obezita.
Opakované infekce SARS-CoV-2 – každé další onemocnění COVIDem zvyšuje pravděpodobnost rozvoje dlouhodobých následků.
Nerozumné očkování proti COVID-19 – neochránění pacienti mají vyšší riziko dlouhodobých potíží; doporučuje se včasná vakcinace a dokonce i antivirová léčba v akutní fázi jako prevence.

Specifika

Výzkumy také ukazují, že nerovnosti ve zdravotní péči (např. snížený přístup k léčbě) nebo faktory jako postižení pacienta mohou riziko dále zvýšit. Za zmínku stojí i to, že post-COVID stav se může objevit i u pacientů s mírným průběhem COVID-19, ba dokonce u těch, kteří o své nákaze možná ani nevěděli.

Diagnostika a léčba

Neexistuje žádný specifický laboratorní test ani vyšetření, které by „potvrdilo“ post-COVID stav. Diagnózu proto lékař stanovuje na základě anamnézy (zda pacient prodělal COVID-19), fyzikálního vyšetření a vyloučením jiných onemocnění. Je třeba vyloučit jiné příčiny příznaků – například infekce, endokrinní poruchy nebo komplikace, které mohou dlouhodobé potíže vysvětlit.

Léčba post-COVID stavu je převážně symptomatická. Lékaři předepisují léky cíleně k úlevě od obtíží (např. analgetika na bolest či antidepresiva na náladu) a řeší zároveň nové problémy podle standardních postupů (např. léčba srdeční nemoci či onemocnění ledvin). Klíčovou roli hraje rehabilitace – fyzioterapie, dechová a pohybová cvičení pomáhají obnovit fyzickou kondici a zmírnit mnohé funkční obtíže. Pacientům se rovněž doporučuje sebeřízení symptomů: dbát na dostatečný odpočinek a kvalitní spánek, šetřit energii při aktivitách a při mírném zhoršení dočasně snížit zátěž. Podpora psychiky (např. poradenství) a pomoc s pracovním či sociálním zařazením může být rovněž nutná, protože některé příznaky připomínají chronický únavový syndrom (ME/CFS) či jiné postinfekční stavy.

Podle WHO je třeba přistupovat ke každému pacientovi individuálně a často ve spolupráci s více odborníky. Cílem léčby je co nejvíce zlepšit kvalitu života a návrat k běžným aktivitám. WHO připravuje oficiální klinická doporučení pro lékaře k péči o tyto pacienty. CDC doporučuje, aby lidé s přetrvávajícími symptomy vyhledali lékařskou pomoc a společně s lékařem si sestavili individuální plán péče.

Prevence

Prevence long COVID spočívá v minimalizaci rizika závažné infekce. Zejména je klíčové očkování proti COVID-19 – studie ukazují, že očkovaní mají výrazně menší pravděpodobnost rozvinout dlouhodobé následky. CDC výslovně uvádí, že očkování je „nejlepším dostupným nástrojem“ k prevenci post-COVID stavu. Dalšími preventivními opatřeními jsou běžná hygienická pravidla a ochrana před nákazou SARS-CoV-2: mytí rukou, nošení roušky/respirátoru v riziku, udržování čistoty vzduchu a vyhýbání se větším shromážděním během epidemie. Při respiračních potížích či potvrzené nákaze SARS-CoV-2 je důležité včas zahájit léčbu – zejména u rizikových osob užít dostupná antivirotika či jiné moderní léky, které mohou zmírnit závažnost průběhu. Každé další onemocnění COVID-19 totiž zvyšuje šanci na dlouhodobé následky.

Shrnutí a současný výzkum

Post-COVID stav je nově rozpoznaný, ale velmi reálný zdravotní problém. Přetrvávající příznaky jako únava, dušnost nebo psychické obtíže mohou značně zatížit pacienta a jeho rodinu. Zároveň zatěžují zdravotnický systém – vyžadují koordinovanou péči a často dlouhodobou rehabilitaci. Výzkum stále pokračuje: CDC, WHO a další instituce shromažďují data o počtech pacientů, charakteru příznaků, vlivu nových variant viru a účincích vakcín či léčby. Znalosti o post-COVID stavu narůstají a očekává se, že přibydou lepší léčebné postupy. Pro pacienty v Česku i jinde je důležité všímat si svého zdravotního stavu a spolupracovat s lékaři – mnohým lidem pomáhají vznikající rehabilitační programy a specializovaná péče.

Použité zdroje

Světová zdravotnická organizace (WHO): Post COVID-19 condition (long COVID) – aktuální faktický list, únor 2025 who.intwho.int.
Centers for Disease Control and Prevention (CDC, USA): Long COVID Basics (akutalizováno 24. 7. 2025) cdc.govcdc.gov.
CDC (USA): Clinical Overview of Long COVID (24. 7. 2025) cdc.govcdc.gov.
Song JY a kol., Updated Clinical Practice Guidelines for the Diagnosis and Management of Long COVID (PMC, 2024) pmc.ncbi.nlm.nih.gov.
MedlinePlus (NLM, USA): Long COVID – lékařská encyklopedie (převážně všeobecné informace o příznacích a léčbě).

Aktuálně

Sezónní respirační infekce a vakcíny 2025/2026

30 října, 202530 října, 2025
by budskap

V nadcházející sezóně budou opět kolidovat tři hlavní respirační infekce – chřipka, COVID-19 a RSV. Odborníci očekávají, že souhrnná špička hospitalizací v zimě 2025/26 bude podobná loňské sezóně (v rozmezí ±20 %). Riziko závažné sezóny zvyšuje výskyt nové varianty viru (zejména SARS-CoV-2), převaha agresivnější chřipkové linie nebo nižší proočkovanost/účinnost vakcín. Lze tedy očekávat souběhy špiček: COVID často vrcholí v prosinci–lednu, chřipka mezi prosincem a únorem a RSV na konci prosince.

COVID-19: Pro sezonu 2025/26 schválila EMA i WHO novou vakcínu Comirnaty LP.8.1 cílící na variantu LP.8.1. Bude dostupná pro všechny věkové skupiny (6 měsíců a více) a očkování se doporučuje zejména rizikovým osobám. Interval mezi dávkami je ≥3 měsíce od posledního očkování. Doporučuje se aplikovat očkování ideálně před zimní sezonou, opakované každoroční dávky zvyšují ochranu.
Chřipka: Při očkování proti chřipce (vakcína 2025/26 je trivalentní: A/H1N1, A/H3N2, B/Victoria) platí, že očkovat by se měli zejména senioři (v ČR od 50 let, dříve 65+) a chronicky nemocní (onemocnění srdce, plic, cukrovka apod.) Další doporučené skupiny jsou těhotné ženy, osoby pečující o rizikové pacienty či děti od 6 měsíců do 5 let. Pro osoby nad 60 let jsou k dispozici i vysokodávkové vakcíny (poskytují vyšší účinnost). Pravidelné každoroční přeočkování jednou dávkou zajišťuje adekvátní ochranu (složení vakcíny se každoročně aktualizuje podle WHO).
RSV (respiračně syncytiální virus): Od roku 2023 existují nové vakcíny cílené na seniory a těhotné. Vakcíny Abrysvo (Pfizer) a Arexvy (GSK) využívají stabilizovaný „prefúzní“ F-protein viru a prokázaly vysokou účinnost proti těžkému RSV u dospělých. Abrysvo je indikováno pro osoby ≥60 let a těhotné mezi 28.–36. týdnem (pro pasivní ochranu novorozenců) v dubnu 2025 byla indikace rozšířena i na rizikové jedince 18–59 let (např. s CHOPN, cukrovkou či selháním srdce). Arexvy je určena pro aktivní imunizaci osob ≥60 let (případně 50–59 s vysokým rizikem). Obě vakcíny se podávají jednorázově (prokazují ochranu alespoň na dvě sezóny) a lze je podat současně s jinými vakcínami (kromě vysokodávkové/chřipkové vizuálně studiemi neověřeno).

Použité zdroje:

CDC – 2025-2026 Respiratory Disease Season Outlook cdc.govcdc.gov
Státní zdravotní ústav (SZÚ) – Očkování proti chřipce 2025/2026 szu.gov.czszu.gov.cz
Ministerstvo zdravotnictví ČR – Informace k očkování proti COVID-19 2025/2026 svl.czsvl.cz
Česká vakcinologická společnost (ČLS JEP) – Doporučení k očkování proti RSV u dospělých vakcinace.euvakcinace.eu

Aktuálně

Jak reaguje náš mozek na nedostatek spánku?

30 října, 202530 října, 2025
by budskap

Za krátkodobými výpadky pozornosti může být nedostatek spánku. Vědkyně se ve studii proto zaměřily na procesy, které se v takové situaci odehrávají v mozku. Skeny orgánu odhalily vlnu mozkomíšního moku, která z něj byla vypuzena okamžitě po poklesu pozornosti a vrátila se asi sekundu po skončení ztráty pozornosti. Takové vlny se obvykle vyskytují v hlubokém spánku a předpokládá se, že pomáhají mozku vyplavit metabolické odpady, které se během dne hromadí.

„V okamžiku, kdy někdo ztratí pozornost, začne tato vlna tekutiny pulzovat,“ uvedla hlavní autorka studie Laura Lewisová. „Nejde jen o to, že vaše neurony nevěnují pozornost okolnímu světu, ale zároveň dochází k velké změně v mozkomíšním moku,“ vysvětlila expertka.

Lewisová a její kolegyně Zinong Yangová proces zkoumaly, aby pochopily, jaké druhy selhání pozornosti způsobují to, že ospalý řidič nabourá nebo proč se unavená zvířata stanou snadnější kořistí predátorů.

Není překvapením, že účastníci experimentu podávali mnohem horší výkony, když nebyli dostatečně vyspalí. Unavení reagovali pomaleji nebo vůbec. Ztrátu pozornosti zároveň doprovázely další změny. Výzkumnice uvádějí, že se nevyspalým lidem také snížila dechová frekvence a srdeční tep. Zornice jejich očí se zúžily asi 12 sekund předtím, než tekutina opustila mozek, a po výpadku se vrátily do normálu.

I když zůstává ještě mnoho otázek, zdá se, že k výpadkům dochází, když se mozek snaží skloubit normální kognitivní funkce s nezbytnou údržbou, která se obvykle provádí během spánku. „Váš mozek se snaží odpočinout,“ shrnuje Yangová.

Prevence a léčba

Vysoký krevní tlak – Hypertenze

29 října, 202530 října, 2025
by budskap

Co je hypertenze a jaké jsou její hranice

Vysoký krevní tlak neboli hypertenze je stav, kdy je dlouhodobě zvýšen tlak krve v tepnách nad normální hodnoty. Krevní tlak se měří dvěma čísly – systolickým a diastolickým tlakem – uváděnými v milimetrech rtuťového sloupce (mm Hg). Za optimální krevní tlak u zdravého dospělého se považují hodnoty kolem 120/80 mm Hg. Pokud je krevní tlak opakovaně zvýšen nad 140/90 mm Hg (měřeno v klidu při opakovaných návštěvách lékaře), hovoříme o hypertenzi. Při měření tlaku v domácích podmínkách bývá za hraniční považována již hodnota okolo 135/85 mm Hg.

Hypertenze patří k nejrozšířenějším civilizačním chorobám současnosti. Postihuje velkou část populace – v České republice trpí vysokým krevním tlakem odhadem kolem 35–40 % dospělých ve středním věku a ve vyšších věkových skupinách jím trpí dokonce každý druhý člověk.

Příznaky a rizika vysokého tlaku

Nebezpečí hypertenze spočívá v tom, že zprvu zpravidla nezpůsobuje žádné nápadné obtíže. I proto se jí často říká „tichý zabiják“ – člověka nijak nebolí, a přesto může pozvolna vážně poškozovat jeho zdraví. Mírně až středně zvýšený tlak se obvykle neprojevuje výraznými příznaky. Při prudkém nebo velmi výrazném vzestupu krevního tlaku se mohou objevit nespecifické potíže jako bolest hlavy, závratě, hučení v uších, únava, bušení srdce nebo krvácení z nosu. Jestliže hodnoty tlaku vystoupají do extrémních výšek, může člověk pociťovat dušnost při námaze, tlak na hrudi, poruchy vidění či nevolnost. Často však zvýšený krevní tlak odhalí až preventivní prohlídka, nebo se plně projeví až ve formě vážné komplikace. Neléčená hypertenze může zaútočit znenadání – prvním „příznakem“ tak může být infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.

Nejčastější příčiny a rizikové faktory

Ve většině případů se u vysokého krevního tlaku nedá určit jedna konkrétní příčina. Tzv. primární (esenciální) hypertenze vzniká působením kombinace více faktorů. K rizikovým faktorům patří především nezdravý životní styl a genetické predispozice. Vyšší pravděpodobnost vzniku hypertenze mají lidé s nadměrným příjmem soli, s nadváhou či obezitou, kuřáci a osoby konzumující nadměrné množství alkoholu. Své hraje také dlouhodobý stres, nedostatek pohybu a nevhodné složení stravy (např. strava chudá na ovoce a zeleninu a naopak bohatá na nasycené tuky a průmyslově zpracované potraviny). Významným faktorem je věk – krevní tlak má tendenci stoupat s přibývajícím věkem. Dále nelze ovlivnit dědičné vlohy: pokud rodiče trpěli hypertenzí, je vyšší riziko, že se objeví i u potomků.

Možnosti prevence a léčby

V prevenci vysokého tlaku i jako součást jeho léčby hraje zásadní roli životospráva. Světová zdravotnická organizace uvádí, že hypertenze je nejvýznamnějším rizikovým faktorem rozvoje kardiovaskulárních chorob, jako jsou srdeční infarkt a mrtvice. Dodržováním zdravého životního stylu lze však vzniku vysokého tlaku předejít nebo jej alespoň výrazně oddálit. Mezi hlavní opatření patří: udržování přiměřené tělesné hmotnosti, vyvážená strava s dostatkem zeleniny a omezením soli, pravidelná fyzická aktivita, vyhýbání se kouření a nadměrné konzumaci alkoholu, a také zvládání stresu.

Je třeba zdůraznit, že hypertenze je chronické onemocnění, které nelze definitivně vyléčit, ale při správné léčbě jej lze udržet pod kontrolou. Léčba vysokého tlaku bývá zpravidla dlouhodobá, často celoživotní. Důležité je dodržovat doporučení lékaře, chodit na pravidelné kontroly a nepřerušovat užívání předepsaných léků bez konzultace. Při kvalitní léčbě a úpravě životosprávy může hypertonik vést plnohodnotný život s minimálním omezením.

Praktické rady pro čtenáře

Pravidelné měření tlaku: Nechte si krevní tlak kontrolovat při každé preventivní prohlídce u lékaře a u rizikových osob i častěji. Pokud máte vyšší hodnoty, zvažte pořízení digitálního tlakoměru a pravidelné měření doma. Ideální je měřit tlak vždy v klidu, ráno a večer ve stejnou dobu, a výsledky si zapisovat do deníku.
Úprava jídelníčku: Snažte se o zdravou stravu bohatou na zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny a libové bílkoviny. Omezte nadměrné solení – většině lidí stačí méně solit, než jsou zvyklí. Vyhýbejte se také potravinám s vysokým obsahem soli a nezdravých tuků (typicky fast food a průmyslově zpracované pokrmy).
Udržování zdravé hmotnosti: Pokud máte nadváhu, snažte se zredukovat váhu na rozumnou úroveň. I úbytek několika kilogramů může vést ke znatelnému snížení krevního tlaku. Sledujte si svůj body mass index (BMI) a obvod pasu.
Pravidelný pohyb: Zařaďte do svého denního režimu přiměřenou fyzickou aktivitu. Doporučuje se alespoň 30 minut středně intenzivního pohybu (například svižná chůze) většinu dní v týdnu. Vyberte si pohyb, který vás baví, aby bylo snazší jej dodržovat dlouhodobě.
Omezení kouření a alkoholu: Kouření přispívá k poškození cév a zvyšování krevního tlaku, proto je vhodné co nejdříve přestat kouřit. Také nadměrné pití alkoholu zhoršuje hypertenzi – konzumujte alkoholické nápoje jen výjimečně a s mírou.
Minimalizace stresu: Dlouhodobý stres může negativně ovlivnit krevní tlak. Zkuste proto zařadit relaxaci do každodenního života – ať už formou procházek, jógy, meditace, nebo koníčků, které vám pomohou uvolnit se. Důležitý je také dostatek spánku a odpočinku.
Spolupráce s lékařem: Máte-li diagnostikovanou hypertenzi, dodržujte léčebný plán stanovený lékařem. Nevynechávejte užívání léků a nikdy sami nevysazujte léčbu, ani když se váš tlak zlepší. V případě neobvyklých obtíží nebo nežádoucích účinků léků kontaktujte svého lékaře a situaci s ním konzultujte.

Zdroje:

Arteriální hypertenze – WikiSkripta wikiskripta.eu
Celimed (2023): Co znamenají vaše hodnoty krevního tlaku? krevni-tlak-omron.cz
MUDr. Igor Karen: Hypertenze – výskyt zvýšeného krevního tlaku roste s věkem. Ordinace.cz (2020) ordinace.czordinace.cz
VZP ČR (2021): Vysoký krevní tlak (Otázky týdne) vzp.czvzp.cz
Celimed (2023): Jak snížit krevní tlak krevni-tlak-omron.cz
Krumpová B., Karafiátová M.: Hypertenze – co s ní. (FN Olomouc, prezentace) kardio-cz.cz

Září

Říjen 2025

Listopad

PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE

27
28
29
30
31
1
2

Událost pro Říjen

26

6:00 am - 9:00 pm

Rekurentní respirační papilomatóza (RRP)

Mechanismus terapie PAPZIMEOS

Klinické studie a účinnost

Schválení a dopad

Použité zdroje

Doporučená délka spánku

Pozitivní vliv kvalitního spánku

Důsledky nedostatku spánku

Jak zlepšit spánek: Doporučené návyky

Použité zdroje

Příznaky

Přenos a rizikové faktory

Prevence

Příznaky a dopady

Rizikové faktory

Specifika

Diagnostika a léčba

Prevence

Shrnutí a současný výzkum

Použité zdroje

Co je hypertenze a jaké jsou její hranice

Příznaky a rizika vysokého tlaku

Nejčastější příčiny a rizikové faktory

Možnosti prevence a léčby

Praktické rady pro čtenáře

Kalendář akcí

Říjen 2025

Událost pro Říjen

26

Událost pro Říjen

27

Událost pro Říjen

28

Událost pro Říjen

29

Událost pro Říjen

30

Událost pro Říjen

31

Událost pro Listopad

1

Událost pro Listopad

2

Událost pro Listopad

3

Událost pro Listopad

4

Událost pro Listopad

5

Událost pro Listopad

6

Událost pro Listopad

7

Událost pro Listopad

8

Událost pro Listopad

9

Událost pro Listopad

10

Událost pro Listopad

11

Událost pro Listopad

12

Událost pro Listopad

13

Událost pro Listopad

14

Událost pro Listopad

15

Událost pro Listopad

16

Událost pro Listopad

17

Událost pro Listopad

18

Událost pro Listopad

19

Událost pro Listopad

20

Událost pro Listopad