Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

ČPZP: Nejlepší ochranou před trombózou je pravidelný pohyb

  • 13 října, 202513 října, 2025
  • by budskap

Trombóza je stav, kdy uvnitř cév vzniká krevní sraženina (trombus). Jde o závažnou poruchu srdečně-cévního systému, která může zablokovat průtok krve v orgánech a vést k srdečnímu infarktu, cévní mozkové příhodě nebo plicní embolii. Pokud se sraženina uvolní a začne putovat krevním řečištěm, může způsobit i smrt. Pro zachování zdravého srdce a cév je klíčová prevence spočívající ve zdravém životním stylu. Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) eviduje 10 tisíc pacientů s trombózou ročně. Pojištěncům hradí léčbu a přispívá na pravidelný pohyb.

Trombóza hrozí lidem každého věku se sedavým stylem života. Nejvíce ohrožení jsou starší lidé, ale také hospitalizovaní pacienti, kteří jsou upoutáni na lůžko například po vážném úrazu. Vysoké riziko je u onkologických pacientů z důvodu celkového oslabení organizmu.

„Trombóza podle našich statistik postihuje častěji ženy, než muže. Častěji se vyskytuje u lidí ve věku 45 let a výše, ale Česká průmyslová zdravotní pojišťovna eviduje i pacienty s touto diagnózou v mladším věku,“ uvádí mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová. Od roku 2021 se s následky trombózy každoročně léčilo více než 10 tisíc pojištěnců ČPZP, přičemž náklady na jejich léčbu se od roku 2021 každoročně zvyšují.

Za loňský rok 2024 se tyto náklady přiblížily částce 56 milionů korun, kdy o rok dříve byly zhruba 52 milionů, zatímco v letech 2021 a 2022 byly shodně ve výši 47 milionů korun. Jen za prvních osm měsíců tohoto roku ČPZP vynaložila na léčbu trombózy u sedmi a půl tisíce pacientů celkem 34 milionů korun.

Kdy vyhledat lékaře?

Tromby se mohou tvořit v žilách (venózní trombóza), nebo v tepnách, kde hovoříme o arteriální trombóze. Nemoc se může projevit při cukrovce nebo v těhotenství. Častým projevem trombózy je bolest, otoky, modřiny nebo zarudnutí kůže v postižené oblasti, což mohou být horní i dolní končetiny. Pacient může cítit teplo, těžké nohy nebo únavu. Dalším projevem může být dušnost, bolest na hrudi, závratě či nepravidelný rytmus srdce. Pokud se objeví takové příznaky, je nutné co nejdříve vyhledat lékaře.

Pomáhá pravidelný pohyb, dostatek vody i preventivní léky

Riziko trombózy výrazně snižuje změna životního stylu a dodržování lékařských pokynů. Preventivní opatření spočívá v pravidelném pohybu, dostatečné hydrataci organizmu a vyhýbání se dlouhému sezení nebo stání.

Aktivní životní styl podporuje ČPZP svými příspěvky z nabídky preventivních programů, například částkou 700 Kč na program Pravidelný pohyb a až 1000 korunami ročně za nachozené kroky načtené mobilem v rámci programu Krok pro zdraví.

U lidí s vysokým rizikem mohou lékaři doporučit preventivní léky na ředění krve, tzv. antikoagulancia. Mezi klasické léky patří Warfarin, ale stále častěji se používají nová orální antikoagulancia (NOAK), která obvykle nevyžaduje tak časté kontroly srážlivosti krve.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna registruje více než 1,3 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má přes sto poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní příspěvky a programy plné výhod, slev a bonusů.

Aktuálně

Antimikrobiální rezistence – globální hrozba, která se týká každého

  • 10 října, 202513 října, 2025
  • by budskap

Antimikrobiální rezistence (AMR) je jedním z největších zdravotních problémů současnosti. Rezistentní bakterie snižují účinnost antibiotik, zvyšují riziko komplikací a ohrožují schopnost moderní medicíny léčit běžné infekce. Tento článek vysvětluje mechanismy rezistence, její dopady, aktuální data a strategie prevence, založené na vědeckých zdrojích.

Proč je AMR problémem

Antibiotika byla jedním z nejdůležitějších objevů 20. století a výrazně snížila úmrtnost na infekční nemoci. Dnes však účinnost těchto léčiv ohrožuje rychle se šířící rezistence bakterií. Podle WHO je AMR globální zdravotní hrozbou, která by mohla způsobit více než 10 milionů úmrtí ročně do roku 2050, pokud nebudou přijata účinná opatření.

Rezistence ovlivňuje nejen nemocnice, kde se léčí vážné infekce, ale i komunitní prostředí, kde běžné infekce, jako jsou močové nebo dýchací, mohou být léčeny jen obtížně.

Mechanismy, kterými bakterie získávají rezistenci

Bakterie jsou velmi adaptabilní organismy. AMR vzniká, když mikroorganismy získají schopnost přežít expozici antibiotikům. Hlavní mechanismy zahrnují:

  1. Enzymatickou degradaci antibiotik – například beta-laktamázy, které rozkládají penicilin a jeho deriváty.

  2. Změnu cílových struktur – bakterie mění molekuly, na které antibiotikum působí, a tím snižují jeho účinek.

  3. Aktivní transport – bakterie mohou antibiotikum aktivně odstraňovat ze své buňky.

  4. Biofilm a fyzikální bariéry – některé bakterie se shlukují do biofilmů, které snižují penetraci antibiotik.

Tyto mechanismy jsou často podporovány nadměrným nebo nesprávným používáním antibiotik, například samoléčbou, nedokončením léčebného cyklu nebo použitím antibiotik při virových infekcích.

Aktuální epidemiologická situace

V ČR i Evropě roste počet rezistentních bakterií, zejména Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae a Staphylococcus aureus.

  • Podle ECDC je zvýšený výskyt rezistence u gramnegativních bakterií, které jsou častou příčinou močových infekcí a septických stavů.

  • V nemocnicích se stále častěji vyskytují kmeny rezistentní na více antibiotik současně (tzv. multidrug-resistant bacteria – MDR), což komplikuje léčbu.

  • CDC upozorňuje, že některé běžně používané antibiotika již nejsou účinná proti určitým infekcím a v komunitě se objevují první případy těžko léčitelných infekcí.

Epidemiologická data ukazují, že rezistence není jen problém nemocnic, ale celé společnosti. Rezistence se šíří mezi lidmi, zvířaty a životním prostředím, což komplikuje prevenci.

Dopady na pacienty a zdravotní systém

AMR zvyšuje:

  • Délku hospitalizace pacientů.

  • Riziko komplikací a úmrtí.

  • Náklady na zdravotní péči.

  • Omezení možností moderní medicíny, například při chirurgických zákrocích, transplantacích nebo chemoterapii, kde antibiotická prevence hraje klíčovou roli.

Pro pacienty to znamená, že běžná infekce, která byla před desetiletím snadno léčitelná, se může stát život ohrožující.

Strategie prevence a řešení

  1. Racionální preskripce antibiotik (Antibiotic Stewardship)
    Lékaři musí předepisovat antibiotika pouze v případě skutečné bakteriální infekce, dodržovat správnou dávku a délku léčby.

  2. Veřejná osvěta
    Pacienti by měli vědět, že antibiotika nejsou účinná proti virovým infekcím a že je nutné dodržovat předepsanou léčbu.

  3. Vývoj nových antibiotik a alternativ
    Klinické studie testují nové molekuly, kombinace antibiotik a alternativní přístupy, například bakteriofágy nebo imunoterapii.

  4. Kontrola infekcí v nemocnicích
    Standardizované protokoly hygieny a izolace pacientů s MDR bakteriemi pomáhají omezit šíření.

  5. Globální strategie a spolupráce
    Podle WHO je koordinace mezi státy, nemocnicemi a farmaceutickým průmyslem zásadní pro zvládnutí AMR.

Praktické tipy pro veřejnost a zdravotníky

  • Nepoužívejte antibiotika bez lékařského předpisu.

  • Dokončete celý antibiotický cyklus, i když se cítíte lépe.

  • Udržujte správnou hygienu a očkování, aby se snížilo riziko infekcí.

  • V nemocnicích dodržujte protokoly pro prevenci šíření rezistentních bakterií.

AMR je komplexní globální problém, který ovlivňuje každého. Bez koordinované prevence a odpovědného přístupu k antibiotikům bude stoupat počet nebezpečných rezistentních infekcí. Kombinace vzdělávání, správného předepisování a výzkumu nových terapií je nezbytná pro ochranu zdraví populace.

Použité zdroje

  1. https://www.ecdc.europa.eu/en/antimicrobial-resistance
  2. https://www.cdc.gov/antimicrobial-resistance/data-research/threats/?CDC_AAref_Val=https://www.cdc.gov/drugresistance/biggest-threats.html
  3. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/antimicrobial-resistance
České zdravotnictví

Mladí si navzájem sdílejí antidepresiva a další léky, upozornily…

  • 10 října, 202513 října, 2025
  • by budskap

Společnost se opírá o data, podle kterých je v dobré psychické pohodě jen 46 procent šestnáctiletých. U dívek je to pouze 33 procent. Souvisí to kromě jiného s digitálními technologiemi, kdy mladí obsah na sociálních sítích vnímají jako normu, kterou mají naplňovat. Někteří se pak uchylují k psychofarmakům.

Podle studie HBSC 2024 užilo 13,4 procenta šestnáctiletých někdy v životě léky na uklidnění nebo spaní na doporučení lékaře a 7,1 procenta má zkušenost s antidepresivy, častěji dívky. Více než každý čtvrtý dospívající také někdy zneužil psychoaktivní léky, často i v kombinaci s alkoholem. U dívek se podíl těch, které opakovaně zneužívaly léky, od roku 2019 téměř ztrojnásobil.

Nejmladším dětem, které mají s psychofarmaky zkušenost, je 12 let. „Často se k nim dostanou tak, že je vezmou svým rodičům. Tento jev odráží širší trend ve společnosti, kdy se děti samoléčí,“ uvedla Romana Vašátková, která má v Podaných rukou na starosti služby zaměřené na děti a dospívající.

Experti upozorňují, že česká dětská psychiatrie je dlouhodobě poddimenzovaná a rodiče i děti narážejí na nedostatek kapacit a roztříštěnost služeb. „Setkáváme se s nespokojeností rodičů. Nejen, že kvůli zahlcení čekají pacienti na první kontakt běžně půl roku, ale pro nedostatek času psychiatři děti či mladistvé pouze krátce vyslechnou a následně jim předepíšou léky. Mezi mladými proto koluje vysoké množství psychofarmak, která si následně vyměňují. Přitom se jedná o léky předepsané konkrétnímu pacientovi na míru. V lepším případě jinému dítěti nebudou fungovat, v horším na něj mohou mít i negativní vliv. Výjimkou není ani závislost,“ uvedl vedoucí Centra prevence v Brně Společnosti Podané ruce Michal Škerle.

Za klíčové Podané ruce považují především posílení dostupnosti odborné péče, ale i zvyšování informovanosti, destigmatizaci psychických potíží a prevenci, aby dospívající měli bezpečný prostor sdílet své problémy a včas hledat řešení.

Aktuálně

COVID-19 a dlouhodobé následky – Co říkají nejnovější studie

  • 10 října, 202513 října, 2025
  • by budskap

Long COVID se stal důležitou součástí péče o pacienty po prodělané infekci COVID-19. Tento článek shrnuje aktuální vědecké poznatky o jeho projevech, mechanismech a možnostech léčby, založené na důvěryhodných zdrojích.

Pandemie COVID-19 neovlivnila pouze akutní zdravotní stav pacientů, ale u mnoha lidí přetrvávají symptomy i po odeznění infekce. Tento stav, označovaný jako long COVID nebo post-COVID-19 condition, zahrnuje široké spektrum potíží, od chronické únavy, přes dechové obtíže, až po kognitivní poruchy, tzv. “brain fog”. Podle WHO postihuje long COVID až 30 % pacientů po prodělané infekci.

Long COVID není jen otázkou fyzického zdraví. Je spojen s narušením každodenního života, pracovních schopností a kvality života. Proto je jeho včasná identifikace a správná péče zásadní.

Příznaky a prevalenční údaje

Pacienti s long COVID mohou pociťovat vytrvalou únavu, svalovou slabost, dušnost, poruchy spánku a koncentrace, bolesti kloubů a zvýšenou náchylnost k infekcím. Epidemiologická data ukazují, že častěji postihuje ženy, starší osoby a ty, kteří prodělali závažný průběh COVID-19.

Významným aspektem je, že symptomy mohou přetrvávat měsíce a v některých případech dokonce více než rok. Studie na vzorcích pacientů z USA a Evropy ukazují, že přibližně 10–30 % nemocných s potvrzenou infekcí SARS-CoV-2 vykazuje dlouhodobé následky.

Mechanismy a rizikové faktory

Výzkum naznačuje, že long COVID je způsoben kombinací virové přítomnosti, imunitní dysregulace a mikrozánětlivých procesů v těle. Přetrvávající zánět může ovlivňovat metabolismus, funkci nervového systému i svalovou sílu. Mezi rizikové faktory patří závažný průběh akutního onemocnění, starší věk, komorbidity a genetické predispozice.

Léčba a rehabilitace

Léčba long COVID je především symptomatická. Důležitou součástí je multidisciplinární péče, která kombinuje fyzioterapii, psychologickou podporu, rehabilitační cvičení a, v některých případech, farmakoterapii. Klinické studie ukazují, že cílené programy rehabilitace zlepšují fyzickou výkonnost a kvalitu života pacientů.

WHO a CDC doporučují pravidelné sledování pacientů s long COVID a využití standardizovaných protokolů pro hodnocení symptomů a funkční schopnosti.

Long COVID je závažný fenomén, který vyžaduje včasnou identifikaci, multidisciplinární péči a dlouhodobé sledování. Včasná rehabilitace a podpora pacientů mohou významně zmírnit dopady na jejich každodenní život.

Doporučené články

Umělá inteligence v medicíně 2025: Revoluce v diagnostice a…

  • 9 října, 202513 října, 2025
  • by budskap

Umělá inteligence (AI) se v roce 2025 stal neodmyslitelnou součástí moderního zdravotnictví, transformujíc způsob, jakým diagnostikujeme, léčíme a pečujeme o pacienty. Podle aktuálních dat Evropské komise představuje AI zásadní sílu, která mění nejen efektivitu zdravotní péče, ale i její dostupnost a ekonomickou udržitelnost.

Současné aplikace AI v klinické praxi

AI technologie dnes umožňují významně přesnější diagnostiku než tradiční metody. V oblasti onkologie dokáží AI systémy identifikovat časné známky rakoviny prsu při mamografickém screeningu s pozoruhodnou přesností, která často překračuje schopnosti lidských radiologů. Podobně v intenzivní péči jsou AI systémy schopny predikovat vznik sepse několik hodin před klinickými příznaky, což umožňuje včasnou intervenci a zachraňuje životy.

V oblasti farmaceutického výzkumu AI akceleruje celý životní cyklus léků – od objevování a vývoje přes hodnocení až po schvalování a farmakovigilanci. AI pomáhá identifikovat cíle pro léčbu, optimalizuje design léčiv a ulehčuje vývoj personalizované medicíny.

Ekonomické dopady a efektivita

Implementace AI v zdravotnictví přináší významné ekonomické výhody. AI může efektivně alokovat zdravotnické zdroje prostřednictvím prediktivního modelování, které předpovídá přijetí pacientů a optimalizuje využití nemocničních lůžek, personálu a vybavení. Automatizace administrativních úkolů, jako je plánování pacientů a správa elektronických zdravotních záznamů, osvobozuje zdravotnické pracovníky pro zaměření na přímou péči o pacienty.

Výzvy a regulace v ČR

České zdravotnictví stojí před výzvou integrace AI do běžné praxe. Klíčové překážky zahrnují otázky ochrany dat, komplexnost interpretace dat a potřebu rozšíření genomické gramotnosti mezi zdravotnickými pracovníky. Evropská komise očekává dokončení kodexu praxe pro poskytovatele obecných AI modelů do dubna 2025, což vytvoří regulatorní prostředí podporující AI inovace v medicíně.

Budoucnost AI v české medicíně

Do roku 2030 se očekává, že AI bude standardní součástí zdravotní péče. Prediktivní analýza bude schopna identifikovat vzorce a trendy, umožňující včasné intervence a prevenci. AI bude hrát klíčovou roli při řízení epidemií analýzou různorodých datových sad, což umožní včasné a cílené reakce veřejného zdraví.

Pro úspěšnou implementaci je důležité zaměřit se na etické aspekty AI, zajištění spravedlivého přístupu k technologiím a ochranu soukromí pacientů. Pouze s odpovědným přístupem může AI skutečně zlepšit zdravotní péči pro všechny pacienty.

Zdroje

  • https://health.ec.europa.eu/ehealth-digital-health-and-care/artificial-intelligence-healthcare_en
  • https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11981433/
  • https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11988385/
Aktuálně

Atopický ekzém nejvíc Štěpána potrápil v době covidu

  • 7 října, 2025
  • by budskap

Pomohla biologická léčba, nyní už žije jako jeho vrstevníci 

„Štěpán byl vždy klidné, hodné dítě a takový je i dnes. Je přemýšlivý, poctivý v tom, co dělá, a má srdce bojovníka.“ Těmito slovy popisuje paní Ondrášková svého syna (18 let, Brno-venkov). Ten se už od dětství pere s atopickým ekzémem, přesto se nevzdává. Svoji vnitřní sílu využívá i ve sportu. V házené se díky rychlosti a bojovnosti stal oporou týmu.

První výraznější kožní problémy se u Štěpána objevily, když mu byl rok. V loketních jamkách a pod koleny se mu začala tvořit ložiska. O tři roky později poprvé dostal mast s kortikoidy. „Tehdy jsme začali tušit, že půjde o atopický ekzém. Netušili jsme ale, jak těžké období nás čeká. Onemocnění se střídavě zlepšovalo a zase horšilo,“ říká jeho matka. Nejsilnější vzplanutí přišlo v době covidu, když bylo Štěpánovi dvanáct let.

„Bylo to nesmírně těžké. Hledali jsme spouštěče, zkoušeli měnit stravu i další podmínky, ale jasnou příčinu jsme nenašli,“ vzpomíná maminka. Léčba dlouho nezabírala a rodiče měli o syna strach, zvlášť když se k vyrážkám přidaly horečky. Nejhorší byly fáze, kdy měl ložiska po většině těla. „Štěpán se musel obrovsky přemáhat, aby se neškrábal. Někdy nespal, jindy usnul až úplně vyčerpaný.“ Rodina zažívala chvíle, kdy musel Štěpán do nemocnice, aby nedošlo ke kolapsu.

Nemoc ovlivňovala celou rodinu. „V létě se obvykle nemoc na dva až tři měsíce zklidnila a žili jsme téměř normálně. To byl pro rodinu oddech,“ popisuje paní Ondrášková. V obdobích zhoršení se ale vše točilo kolem Štěpánovy kůže, což ovlivnilo veškeré plánování volného času. „S manželem jsme se u něj v noci střídali, abychom mu zamezili škrábat se do krve,“ vzpomíná Štěpánova maminka s tím, že nejtěžší pro ni byla bezradnost. „Vidíte bolest a trápení dítěte, s nadějí se chápete každé nové šance na uzdravení, a když vidíte, že se nemoc zase vrátila, psychicky vás to semele.“ Rodina zkoušela na atopický ekzém kdeco – od mastí přes diety až po tradiční čínskou medicínu.

„Zlom přišel až s biologickou léčbou, kterou Štěpán dostal díky lékařům v roce 2021. Byl to obrovský předěl, působilo to skoro jako zázrak.“

Dnes žije Štěpán stejně jako jeho vrstevníci a nemusí se omezovat. Nemoc je pod kontrolou a on se mohl vrátit k běžnému životu. „Jsme nesmírně vděční paní doktorce Pinkové, která Štěpánovi našla a nasadila správnou léčbu. Kromě odbornosti si vážíme i její empatie. Laskavým přístupem si získala Štěpánovu důvěru – uvěřil, že má naději, a dodnes k paní doktorce chodí rád,“ říká maminka. Štěpánovi také hodně pomohlo, že byl obklopen lidmi, kteří brali jeho stav bez předsudků. „Kdybych měla dát jednu radu rodičům, kteří si tím teprve začínají procházet, řekla bych: Věřte a buďte trpěliví. A nebojte se požádat o pomoc. Jak o tu odbornou, tak o podporu okolí,“ uzavírá maminka Štěpána.

Komentář lékařky: MUDr. Blanka Pinková, Ph.D., vedoucí lékařka dětského kožního oddělení Pediatrické kliniky FN Brno:

„Atopický ekzém je chronické recidivující onemocnění projevující se silně zarudlou, rozpraskanou kůží a velmi silným svěděním. Nejen pro pacienta, ale i pro celou rodinu představuje toto onemocnění, zvláště jeho těžké formy, velmi silnou zátěž, a to nejen psychickou – v případě, že dítě není schopno navštěvovat školku, školu, pak i finanční. Základem terapie atopického ekzému stále zůstává lokální terapie. Jsme ale velmi rádi, že od roku 2021 máme možnost nabízet pacientům s těžkou formou atopického ekzému biologickou terapii, která představuje opravdu zlomovou léčbu. Pro děti je tato terapie velmi bezpečná, s minimem nežádoucích účinků. Jak říká i Štěpánova maminka, nebojte se říct si o terapii, naše pracoviště vám může nabídnout všechny možnosti terapie atopického ekzému, včetně zmíněné biologické terapie.“

Doporučené články

Nečekaný protivník, který jí změnil tempo života

  • 23 září, 202525 září, 2025
  • by budskap

Daniela (45) z Hradce Králové nikdy bolestmi hlavy ani migrénou netrpěla – tedy až do svých 39 let. „Žila jsem aktivně, vychovávala tři děti, věnovala se rodině a sportu,“ vzpomíná. Potom se ale vše náhle změnilo. Tři měsíce po porodu nejmladšího syna přišly první potíže. Tehdy netušila, že jde o začátek něčeho, co výrazně ovlivní její život. „Zcela nečekaně mě tehdy přepadla silná, tupá a svírává bolest hlavy, kterou doprovázela zraková aura. Byl to doslova hororový zážitek. Říkala jsem si, co to, sakra bylo? Nechápala jsem, co se děje. Doufala jsem, že to byla výjimka a už se to nevrátí,“ popisuje Daniela. Bohužel se mýlila. Záchvaty bolestí hlavy se opakovaly, nejprve jednou dvakrát měsíčně. Pak i častěji. První ataku migrény se tehdy pokusila rozchodit, vzala děti ven, ale bolest se zhoršovala. „Po návratu domů jsem byla úplně zničená. Položila jsem si na hruď svého tříměsíčního syna a jen se modlila, ať spinká. Já totiž nebyla schopna vůbec ničeho. Ani mluvit, ani myslet,“ popisuje Daniela. Migréna se v jejím životě usadila natrvalo. Několik let se pokoušela zvládat bolest bez odborné pomoci. Zpočátku si vůbec nechtěla připustit, že by šlo o migrénu. „Já? Celý život jsem neměla ani obyčejnou bolest hlavy. A teď tohle?“ říkala si. Jenže záchvaty se zhoršovaly. Byly častější a silnější. Ve chvílích největší bezmoci skončila dokonce na neurologické pohotovosti. Odtud si odnesla poprvé potvrzení své diagnózy – migréna. Podali jí infuzi proti bolesti a doporučili pravidelně docházet k neurologovi. Naděje, že se blýská na lepší časy, ale dlouho nevydržela. „Nejdříve mi na chvilku pomohly triptany,“ říká Daniela. Úleva však netrvala dlouho. Brzy po požití léku pociťovala tlak na hrudi a v krku, provázela ji nevolnost a nutkání na zvracení. „Cítila jsem po nich tak silné nežádoucí účinky, že jsem stejně nemohla normálně fungovat,“ vzpomíná Daniela. Zkoušela i přírodní produkty, bylinky, hořčík, ale nic z toho jí nepřinášelo úlevu. Zlom přišel, když se po několika letech vrátila z mateřské dovolené zpět do práce. Kombinace stresu, ranního vstávání, starosti o děti a zodpovědnosti v zaměstnání byla příliš velkou zátěží. Ataky migrény zesílily. „Několikrát jsem musela odejít z práce dřív, protože jsem měla pocit, že zkolabuji. Ta bolest se nedala vydržet. Nešlo jen o hlavu – bylo mi na zvracení, všechno se točilo, a cítila jsem, že v mém těle je všechno špatně,“ vzpomíná Daniela. Přiznává, že v té době se dostala až na hranici zoufalství. „Kolikrát jsem šla domů z práce přes přechod a napadlo mě, že kdyby mě teď něco přejelo, aspoň by to přestalo. Naštěstí jsem tyhle myšlenky vždycky zahnala. Ale bylo to peklo.“ Velkou oporou jí byla rodina, přátelé i kolegyně. Všichni s ní soucítili a nikdo její problémy nezlehčoval. Daniela si ale uvědomila, že si musí pomoci především sama. Začala číst odborné články, zapojila se do organizace Migréna-help, která lidem s migrénou pomáhá a postupně hledala cesty, jak se se svou nemocí naučit žít. Prvním krokem bylo upravit životní styl. Začala chodit pravidelně spát, jíst zdravěji a opět se hýbat. Zpočátku jen jemně posilovat doma při hudbě. „Milovala jsem tanec – salsu, zumbu… To vše mi migréna vzala. Ale nechtěla jsem se toho vzdát úplně. Začala jsem pomalu znovu tančit, jak jen mi to tělo dovolilo. Ne už tak intenzivně jako dřív, ale tančím. A cítím se díky tomu lépe.“

Dalším krokem bylo znovu začít hledat pomoc mezi lékaři. A konečně měla štěstí. Narazila na neurologa, který její potíže začal brát vážně. Nasadil jí moderní léčbu, která jí přinesla úlevu od bolesti. Jde o novější typ léků, které blokují protein podílející se na spuštění záchvatu migrény a které se používají jak k akutní, tak preventivní léčbě. „Díky tomu zase můžu fungovat. Chodit do práce. Věnovat se rodině. Cestovat. Tančit. Dělat věci, které miluji.“ Přesto si Daniela uvědomuje, že migréna z jejího života nezmizí. „Vím, že tu se mnou bude pořád. Možná napořád. Ale už s ní nebojuji. Beru ji jako součást sebe. Učím se s ní žít a nenechávám ji, aby mě zničila,“ říká Daniela a dodává: „Život bez migrény bych samozřejmě brala všemi deseti. Ale zároveň vím, že díky ní jsem se o sobě naučila mnohé – a hlavně, že v tom nejsem sama.“

 

 

 

Aktuálně

Atopický ekzém ničí lidem život, pacienti se drásají do…

  • 22 září, 202525 září, 2025
  • by budskap

Zánětem kůže spojeným s úporným svěděním a bolestí trpí v Česku desítky tisíc lidí, z toho čtvrtina dětí a dospívajících. S těžkou formou atopického ekzému se pak potýká asi 10 % z nich. Nemoc provází úzkosti a deprese i další potíže, jako jsou mírné astma či potravinové alergie. Přestože existuje moderní cílená terapie, dostane se k ní jen zlomek pacientů. Na problém spojený s podléčeností upozorňují odborníci u příležitosti Světového dne atopického ekzému, který připadá na 14. září.

„Víme, že se v Česku pomocí moderní cílené léčby loni léčilo 2 020 osob. Pokud bereme v potaz, že téměř 10 % lidí s atopickým ekzémem má jeho těžkou formu, tak zde máme několik tisíc pacientů, kterým by moderní léčba pomohla,“ upozorňuje prof. MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, Ph.D., MBA, primář Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Podle něj se nemoc často zlehčuje a veřejnost ji vnímá jen jako kosmetický problém. „Kůže je ale největší orgán našeho těla a její zánět prokazatelně ovlivňuje například nervový systém. Nejnovější studie ukazují, že tento zánět bývá jedním z důvodů, proč pacienti častěji trpí úzkostmi, sebevražednými myšlenkami a dochází u nich i k vyššímu procentu pokusů o sebevraždu,“ říká prof. Gkalpakiotis.

Obzvlášť citlivým obdobím je puberta, která u dospívajících zdravotní stav často zhoršuje – tělo totiž prochází výraznými hormonálními změnami. Mladí lidé se potýkají se změnami vzhledu, stresem ze školy i s omezeními při sportu. „U starších dětí a dospívajících hraje psychika obrovskou roli a je potřeba s ní aktivně pracovat. Našim pacientům se kromě moderní terapie dostává také pomoci psychologa,“ doplňuje MUDr. Blanka Pinková, Ph.D., vedoucí lékařka dětského kožního oddělení Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno.

Zatímco dříve byly možnosti léčby atopického ekzému omezené, v posledních letech mají

lékaři v boji s nemocí novou zbraň – moderní cílenou terapii. „Je velmi účinná, ale především také bezpečná, což je pro nás zcela zásadní. Bavíme se o léčbě chronického onemocnění, která u dospělých často trvá několik let. Ostatní dostupné terapie atopické dermatitidy mají při delším užívání prokazatelně více nežádoucích účinků,“ říká doc. MUDr. Filip Rob, Ph.D., přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka.

Přelomová léčba se bohužel stále nedostává ke všem, kteří ji potřebují. Podle odborníků v tom hraje roli omezená kapacita specializovaných center, kde je léčba dostupná, a také zdlouhavá cesta k jejímu schválení. Moderní léky mohou specialisté nasadit až ve chvíli, kdy selžou jiné terapeutické metody – léčba lokálními mastmi, světloléčba a imunosupresiva. „Řada ambulantních dermatologů si navíc dospělé pacienty nechává dlouhá léta ve své péči, a ti tak zůstávají mimo specializovaná centra a k moderní léčbě se nedostanou,“ připomíná prof. Gkalpakiotis.

Podle doc. Roba lékařské studie jasně ukazují, že čím dříve nemocní s terapií začnou, tím větší je šance, že budou bez příznaků. „Pacienti ekzémem opravdu trpí, nemohou dělat to, co ostatní, jsou limitovaní. A my máme možnost jim ulevit, aby mohli prožít plnohodnotný život,“ dodává doc. Rob.

O atopickém ekzému

Atopický ekzém je chronické zánětlivé onemocnění kůže. Vzniká nejčastěji kombinací několika faktorů: oslabená ochranná vrstva kůže, imunologická reakce, vliv životního prostředí a v neposlední řadě také genetická predispozice. Pokud má jeden z rodičů atopický ekzém, riziko, že bude nemocné i jeho dítě, je asi 30 %. V případě onemocnění u obou rodičů riziko šplhá až na 75 %, přičemž rozvoji nemoci se téměř nedá předejít. Dle statistik vymizí příznaky atopické dermatitidy v dětství a dospívání jen u 50–70 % pacientů. Ostatní se s nemocí potýkají celý život. Závažnost ekzému lékaři určují podle několika kritérií: rozsah ložisek, míra svědění, stav kůže, začervenání a to, do jaké míry nemoc ovlivňuje pacientův spánek.

V České republice poskytuje moderní cílenou terapii 50 specializovaných center. Nachází se ve všech regionech, nejvíce pracovišť je v Praze, Olomouckém a Jihomoravském kraji. Jejich kompletní seznam je dostupný na webu České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP.

Doporučené články

Bolest – jen dílek nemoci zvané migréna

  • 11 září, 202525 září, 2025
  • by budskap

Bojovat s nemocí pomáhá festival Migréna nás spojuje

Praha, 3. 9. 2025 – Zvracení i desetkrát za sebou, přecitlivělost na světlo, zvuky, pachy a vůně, úzkost, pocení, zimnice, průjem, zvýšená potřeba močení, brnění, poruchy mluvení a chápání – to vše až několik dní v kuse. I toto je migréna, která v Česku trápí přes milion lidí. Všechny, kdo migrénu mají, spojuje snaha trýznivou bolest a potíže s ní spojené zastavit nebo se jim úplně vyhnout. Nemoc je silně omezuje – ztěžuje práci nebo péči o děti. Nikdy netuší, kdy přijde záchvat, který je ochromí. Nové poznatky o tom, co proti nemoci pomáhá, přiblíží akce pacientské organizace Migréna-help. Šestý ročník festivalu Migréna nás spojuje, začíná 11. září od 16.30 hodin v centru Loreto v Praze.

„Září je, kvůli nástupu dětí do školy a konci dovolených, obdobím zvýšeného stresu, a tedy i rizika vzniku atak migrény. Stres a shon jsou jedním ze spouštěčů záchvatů, které umí člověka zablokovat na řadu dnů,“ říká Rýza Blažejovská, předsedkyně Migréna-help. Účastníkům tradičního festivalu Migréna nás spojuje proto právě v „rizikovém měsíci“ nabízí rady a praktické ukázky fyzioterapie, aromaterapie a další podpůrné léčby migrény. Lidé se na místě dozví, jak si uvolnit krční páteř, tejpovat, nebo jaké vůně pomohou uvolnit stres, zlepšit spánek nebo zmírnit bolesti hlavy. Na místě přítomní lékaři, neurologové, představí novinky v léčbě a poradí účastníkům.

„Migréna sice nezabíjí, ale může zničit život. Aby se lidé vyhnuli bolestem a potížím, často užívají příliš mnoho analgetik a triptanů a nemoc se horší. Dnes máme naštěstí k dispozici preventivní biologickou léčbu s vysokou účinností. Úplnou novinkou jsou potom malé molekuly zvané gepanty, které umí zablokovat protein, jenž záchvaty migrény spouští. Lék lze využít jak při prevenci, tak při samotném záchvatu. Díky mechanismu účinku jej mohou užívat i lidé, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, infarkt, trpí vysokým krevním tlakem nebo lidé, kterým dosavadní léčba nezabírá,“ vysvětluje MUDr. Eva Medová, vedoucí Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy FN Královské Vinohrady.

Na místě akce bude účastníkům k dispozici také MUDr. Jiří Neumann, primář neurologického oddělení v Nemocnici Chomutov. „V ordinaci se bohužel stále setkávám s tím, že pacient vyhledá naši pomoc až po mnoha letech utrpení. I dnes totiž pacienti slýchají od svého okolí, že ‚je to jen bolest hlavy‘ a mají se z toho vyspat. Výsledkem je, že potíže tají, o nemoci se bojí mluvit v práci i doma. Přitom kvůli ní přicházejí o práci, plýtvají dovolenou, vzdávají se kariéry, přátelství a vztahů. Je třeba neustále opakovat, že migréna není slabost. Je to neurologické onemocnění, které si zaslouží stejně vážný přístup jako například diabetes nebo epilepsie,“ říká prim. Neumann.

K tomu, aby lidé lépe chápali, co migréna skutečně obnáší a jak pacientům co nejúčinněji ulevit, přispívá Migréna-help už sedmým rokem. „Jednou z našich klíčových aktivit je festival Migréna nás spojuje, který nabízí praktické ukázky pomoci, workshopy, a také možnost osobně konzultovat problémy s lékaři a dalšími odborníky. Pacienti tu mohou sdílet své příběhy – a o vlastní zkušenosti s migrénou se letos podělí i herečka a moderátorka Michaela Maurerová,“ popisuje Rýza Blažejovská. Festival naváže na Mezinárodní den boje proti migréně, který každoročně připadá na 12. září a vyhlašuje jej Evropská aliance pro migrénu a bolesti hlavy (EMHA). Cílem této iniciativy je zvyšovat povědomí o závažnosti migrény, odbourávat společenské stigma a podporovat pacienty, aby se nebáli mluvit o svých potížích a aktivně se hlásili o lepší péči.

Letošní novinkou festivalu je i víkendový (13.–14. 9.) workshop V pohodě, na němž organizace Migréna-help spolupracuje s Národním ústavem duševního zdraví. Zaměří se na lepší zvládání stresu a budování odolnosti v každodenním životě.

Migréna

Migréna je dlouhodobé neurologické onemocnění, které se projevuje opakovanými záchvaty bolesti hlavy doprovázenými příznaky, jako jsou světloplachost, přecitlivělost na zvuky, nevolnost nebo zvracení. Záchvat obvykle trvá jeden až tři dny a běžné denní aktivity během něj stav výrazně zhoršují.

Pokud se záchvaty objevují častěji než čtyřikrát do měsíce, doporučuje se zvážit preventivní léčbu. Důležitou roli hraje i akutní léčba, která pomáhá zvládnout samotný záchvat. Kromě zavedených možností, jako jsou analgetika a triptany, jsou dnes dostupné i tzv. gepanty, které blokují specifické mechanismy spojené se vznikem migrény. Tyto léky lze nasazovat jak preventivně, tak při samotném záchvatu – a představují naději zejména pro pacienty, kterým dosavadní léčba nezabírá, nebyla dobře snášena, nebo ji kvůli jiným onemocněním nemohou užívat (například po cévní mozkové příhodě, infarktu nebo při vysokém krevním tlaku). Kritéria pro hrazení akutní léčby jsou omezená, ale i tak si mohou pacienti léky hradit v režimu samoplátců. Vhodnou léčbu vždy určuje odborný lékař – neurolog v ambulanci nebo ve specializovaném centru pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Jejich seznam je dostupný na www.migrena-help.cz/poradny.

Migréna-help

Migréna-help je první pacientskou organizací v České republice, která se zaměřuje na podporu lidí s migrénou a jejich blízkých. Nabízí informační servis, poradenství, svépomocné kruhy sdílení, zprostředkování psychoterapie a realizuje osvětové kampaně i průzkumy mezi pacienty. Aktivně se také zasazuje o systémové změny v přístupu k diagnostice a léčbě migrény. Organizace funguje jako nezisková a své služby poskytuje zdarma nebo za symbolický poplatek. Více informací najdete na www.migrena-help.cz. O možnostech léčby je možné se poradit se specialisty na migrénu v unikátní bezplatné online lékařské poradně Migréna-help: www.migrena-help.cz/lekarska-poradna/

 

Migrénový maraton

Kateřina (34) z Dubňan znala bolest hlavy od dětství. Často bývala nemocná – angíny, záněty středního ucha, dokonce i zápal plic. Nikdo tehdy netušil, že právě bolesti hlavy ji budou provázet celý život a jednou zcela ovládnou její každodenní realitu. „Když mě bolela hlava, mamka mi dala tabletku od bolesti a jelo se dál. Nic výjimečného,“ vzpomíná Kateřina. Jenže bolesti neustupovaly, naopak v pubertě zesílily. Střední škola znamenala nové podněty, stres a soustředění. Kateřina studovala oděvní obor a trávila hodiny u šicího stroje. Ataky migrény přicházely několikrát měsíčně. „Připisovala jsem to hluku, práci a napětí. Nosila jsem v kabelce stále tabletky od bolesti – byly mými každodenními parťáky,“ popisuje Kateřina. Zásadní zlom ale přišel po narození druhé dcery. Bolesti hlavy začaly ještě více sílit a objevovat se čím dál častěji. Někdy i každý týden. Přesto Kateřina fungovala dál. Až do prosince 2023, kdy prodělala covid. S ním přišla i desetidenní, nepřerušovaná ataka migrény. „Ta poslední noc byla nejhorší. Bolest byla tak silná, že jsem nedokázala otevřít oči. Partner mě musel odvézt na pohotovost,“ popisuje Kateřina. Měla strach, že ji pošlou domů s tím, že to nic není. Narazila ale naštěstí na lékařku, která si její potíže vyslechla a reagovala okamžitě. „Dostala jsem dvě injekce a během hodiny se mi výrazně ulevilo. Řekli mi, že silná ataka migrény při covidu není neobvyklá,“ přibližuje Kateřina. Jenže tím to neskončilo. Naopak. „Od té chvíle už nic nebylo jako dřív. Bolest hlavy se stala mým každodenním společníkem. Někdy to byla jen tenze, jindy typická ataka. Už to nebyly dva dny v měsíci – ale deset dvanáct, někdy i každý druhý den,“ vzpomíná Kateřina. Migréna ovlivnila celý její rodinný život. Kateřina se nemohla spolehnout, že zvládne běžné činnosti jako dojít do obchodu, s dětmi na hřiště nebo vyzvednout ze školky. „Když mě migréna přepadla, byla jsem mimo provoz. Nemohla jsem nic plánovat. A s malými dětmi to bylo těžké,“ vzpomíná Kateřina. Migréna ale nezasáhla jen ji. Její dcera (9) začala mít podobné potíže už kolem pátého roku. Tehdy se v noci probouzela zmatená, zvracela a nevěděla, kde je. Kateřina začala mít podezření, že nejde jen o běžné dětské nevolnosti. Hledala informace na internetu – a objevila stránku pacientské organizace Migréna-help. „Byla to asi první stránka na webu, kde byly přehledně a srozumitelně sepsány informace o dětské migréně a jejích spouštěčích. Bylo to nesmírně užitečné,“ říká Kateřina, která se na webových stránkách organizace také dočetla, že Migréna-help nejenom šíří osvětu, ale poskytuje i poradenství a zprostředkovává psychoterapii. Když zjistila, že Migréna-help má i skupinu na Facebooku, okamžitě se přidala. „Skupina mi dodala hlavně odvahu. Díky ní jsem se odhodlala jít k lékaři,“ dodává Kateřina. Rozhodla se proto navštívit praktickou lékařku, která ji odeslala na neurologii. Čekací lhůty byly dlouhé, ale nakonec měla štěstí. Neurolog byl empatický a začal s testováním léčby, která zároveň slouží k potvrzení diagnózy migrény. „Léky zabraly, ale způsobovaly mi tak silné vedlejší účinky (tíhu na hrudi, zvracení), že jsem je musela přestat brát,“ vzpomíná Kateřina. Následovala profylaxe, tedy denní léčba, která má atakám předcházet. Nejprve betablokátory. Bez efektu. Poté antiepileptika. „Tam už jsem byla doslova mimo. Ospalá, dezorientovaná, neschopna řídit, starat se o děti. A na bolest hlavy neměla léčba žádný vliv. Cítila jsem se jako simulant. Ztrácela jsem naději, že se najde něco, co zabere,“ popisuje Kateřina.

Na další kontrole neurolog doporučil Kateřině vyšetření ve specializovaném centru pro léčbu bolestí hlavy a zároveň navrhl vyzkoušet jeden z novějších typů léčby, kdy léky blokují protein podílející se na spuštění záchvatu a některé z nich se používají k akutní léčbě, jiné preventivně. Přístup k nim však zatím není vždy snadný a hrazení zdravotní pojišťovnou bývá omezené.

Kateřina léčbu vyzkoušela a poprvé po dlouhé době zažila úlevu bez výrazných vedlejších účinků. Nyní čeká na přijetí do specializovaného centra a doufá, že bude moci v terapii pokračovat. „Migréna není jen silná bolest hlavy. Je to nemoc, která vám bere čas, energii, radost. Bere vám mateřství, práci, plány. A především – bere vám sebevědomí, když opakovaně slyšíte, že ‚to má každý‘ nebo že ‚si to vsugerováváš‘,“ uzavírá Kateřina.

Migréna je potvora, která čeká na moment slabosti

Bolesti hlavy začaly Ilonu (38) ze Zlína trápit už na střední škole. „Často jsem si brala léky na akutní bolest. Naštěstí zabíraly. Spolužačky si ale myslely, že jsem simulant,“ vzpomíná Ilona. S bolestmi se potýkala i při studiu na vysoké škole a později v práci. Zlom nastal před šesti lety, kdy se jí narodila dcera. „Porod nebyl jednoduchý, skončila jsem po něm na JIP. Byla jsem vyčerpaná a dcera stále plakala. Jednou jsem dokonce omdlela u přebalovacího pultu,“ popisuje Ilona. Bolesti hlavy pak zesílily a byly stále častější. „Nejintenzivnější bývaly v době menstruace. Někdy trvaly i tři dny. Nebyla jsem schopna normálně fungovat, zavírala jsem se do tmavých prostor a byla jsem ve stresu,“ říká Ilona, která si dlouho myslela, že bolesti souvisí s hormonálním cyklem. „Vůbec mě nenapadlo, že to může být migréna,“ doplňuje.

Bolesti ale zvládala stále hůř, a tak se před třemi lety rozhodla vyhledat lékařskou pomoc a navštívila svého praktického lékaře. „Ten mi naznačil, že přeháním. Ptala jsem se, jestli by mě neměl vyšetřit i neurolog, pan doktor mi ale řekl, že bych na vyšetření čekala moc dlouho a že to zatím není nutné. Nakonec mi na bolest hlavy předepsal silnější léky, tzv. triptany,“ popisuje Ilona. Ty jí ale nedělaly dobře – bušilo jí po nich srdce a mívala pocit, že omdlí. „Jednou v noci jsem se vzbudila, šla se napít a najednou jsem spadla. Manžel mě našel na zemi, třásla jsem se a chtělo se mi zvracet. Byla jsem úplně na dně,“ říká Ilona.

Došlo jí, že by měla svůj zdravotní stav zkonzultovat i s jiným lékařem a změnit typ terapie. Kolegyně v práci jí domluvila návštěvu u svého známého – neurologa. Ten Ilonu vyšetřil a stanovil diagnózu: migréna. „Byl velmi ochotný a milý a předepsal mi jiné léky, které jsem užívala preventivně, aby se zmírnila frekvence a intenzita záchvatů,“ vysvětluje Ilona. Ani tato terapie jí ale nevyhovovala. Ilona byla apatická a v krátké době přibrala 5 kilogramů. Ataky se navíc stále vracely, objevovaly se asi třikrát měsíčně a vždy trvaly několik dnů. „Někdy mě trápily až devět dnů v měsíci. Zkoušela jsem i různé přírodní přípravky, detox a meditaci, nic ale nepomáhalo. Neurolog mi proto předepsal jiný, nový typ léků,“ říká Ilona a dodává, že po nich se jí konečně ulevilo. Jde o moderní cílenou léčbu, která se používá jak preventivně, tak i při samotném akutním záchvatu. „Cítím se díky nim mnohem lépe. Konečně si mohu normálně hrát se svou dcerou a užívat si jí,“ usmívá se.

Iloně hodně pomáhá také pacientská organizace Migréna-help, kterou objevila na sociálních sítích. Ta šíří osvětu, poskytuje poradenství, zprostředkovává psychoterapii a nabízí možnost konzultovat své potíže se specialisty na migrénu v bezplatné online lékařské poradně. „Díky

organizaci Migréna-help jsem v kontaktu se spoustou pacientů. Sdílíme mezi sebou zkušenosti, radíme se, co komu pomáhá, a hlavně víme, že na nemoc nejsme sami. Je to taková moje druhá rodina,“ popisuje Ilona. Ataky se jí teď vrací už jen tehdy, když je ve stresu nebo má hodně práce. „Migréna je potvora, která se schovává za rohem a čeká na moment slabosti. Já už ale vím, jak na ni. A hlavně už se nebojím říct si o pomoc,“ uzavírá.

Aktuálně

V Praze bylo letos 505 případů žloutenky A, nejvíc…

  • 4 září, 202525 září, 2025
  • by budskap

„S rostoucím počtem případů hepatitidy A se u pacientů stále častěji setkáváme s velmi závažnými komplikacemi, zejména u osob s chronickým onemocněním jater, poruchou imunity nebo u starších pacientů,“ uvedl přednosta Kliniky infekčních nemocí FNB Hynek Bartoš.

„Výjimkou bohužel nejsou ani úmrtí na hepatitidu A. Jenom letos jich v Česku bylo zaznamenáno patnáct. U jednoho pacienta letos kvůli žloutence typu A lékaři k transplantaci přistoupili. Nemoc se často šíří v sociálně vyloučených lokalitách nebo mezi bezdomovci a drogově závislými.

Lidé často riziko související se žloutenkou typu A podle lékařů podceňují. „I v případě relativně lehkého průběhu onemocnění stráví pacient minimálně týden v nemocnici na infekčním oddělení, týdny v pracovní neschopnosti a měsíce bez sportu či jakékoliv větší fyzické námahy,“ vysvětlil.

Pražští hygienici vydali v souvislosti s nákazou od začátku roku přes 3000 rozhodnutí, od nařízení lékařského dohledu, přes zajištění očkování až po protiepidemická opatření na pracovištích, ve školách a dalších kolektivech. Zapojeno je asi 35 pracovníků.

„Pokud nemocný nepřišel do styku s dalšími lidmi, může šetření trvat půl hodiny. Pokud se ale jedná například o dítě ze školní třídy, kdy je nutné prověřit všechny spolužáky, kontaktovat jejich rodiče, nařídit lékařský dohled a zajistit očkování, jde někdy o práci na celé dny,“ popsala ředitelka protiepidemického odboru pražské hygienické stanice Martina Marešová.

S návratem dětí do škol očekávají hygienici další komplikace, zapojí zřejmě i pracovníky z dalších odborů hygienické stanice. „V dětských kolektivech je velmi náročné rychle kontaktovat všechny rodiče, vysvětlit opatření, vydat lékařské dohledy a nabídnout očkování. V létě se stávalo, že jsme dětem museli znemožnit účast na táborech, nebo rodiče museli dítě z takové akce dokonce odvézt,“ uvedla Marešová. Děti podle ní tvoří asi šestinu z dosud evidovaných nakažených.

Lidé v Praze by podle hygieniků měli dbát na zvýšenou hygienu, důraz je třeba klást na mytí a dezinfekci rukou po použití toalety a před jídlem. Vyzývají také k očkování, potřeba jsou dvě dávky vakcíny proti hepatitidě A. Ta ale není hrazená z veřejného zdravotního pojištění, stojí 1700 korun za dávku. Většina pojišťoven na ně řádově stokoruny přispívá.

 

Počty zachycených případů žloutenky typu A v Praze 2000 – 2025:

RokPočet
200043
200131
200216
200325
200420
200530
200613
200744
2008887
2009229
201020
20118
201282
2013161
2014247
201574
201621
201756
201816
201928
202023
20216
202221
20236
202437
2025505

zdroj: Hygienická stanice Hlavního města Prahy

van rot

Stránkování příspěvků

1 2 3 … 81

Kalendář akcí

Srpen

Září 2025

Říjen
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
29
30
1
2
3
4
5
Událost pro Září

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Září

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Září

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
6
7
8
9
10
11
12
Událost pro Říjen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
13
14
15
16
17
18
19
Událost pro Říjen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
20
21
22
23
24
25
26
Událost pro Říjen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
27
28
29
30
31
1
2
Událost pro Říjen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS