MedNews.cz

V Karlovarském kraji se rozšířila žloutenka, ohniskem je Horní…

30 září, 2024
by budskap

“V roce 2024, k 23. září, eviduje KHS KK 42 potvrzených případů hepatitidy A, z toho tři případy na Karlovarsku, 38 případů na Sokolovsku a jeden na Chebsku. Oproti roku 2023 se jedná o nárůst o 88,1 procenta, za stejné období roku 2023 bylo evidováno pět potvrzených případů,” uvedla mluvčí KHS KK Zajíčková.

“V současné době dominuje výskyt případů v Horním Slavkově. Aktuálně je na infekčních odděleních izolováno sedm osob. Epidemiologicky významným kontaktům byl stanoven lékařský dohled, který spočívá v povinnosti podrobit se lékařské prohlídce, opakovanému laboratornímu vyšetření krve, důsledném dodržování hygienických návyků – zejména mytí a dezinfekci rukou a omezení některých aktivit – například účasti na hromadných akcích, návštěvy bazénu, sauny,” popsala Zajíčková.

Pacienti se žloutenkou už začínají zatěžovat infekční oddělení Karlovarské krajské nemocnice, uvedla její mluvčí Markéta Singerová. “Infekční oddělení slouží převážně pro těžší případy covidových onemocnění. Nyní už se blížíme situaci, kdy nebude možné tyto skupiny oddělit,” uvedla Singerová.

Lidé, kteří se dostali do přímého kontaktu s nakaženými, mají nařízený dohled a omezení řady činností na dobu 50 dní. Dohled může být ukončen při prokázání dostatečného množství protilátek a zároveň při absenci příznaků nemoci.

Na zvýšený výskyt žloutenky zareagovaly preventivně i školy v Horním Slavkově. Například základní škola ve Školní ulici informovala na svých webových stránkách rodiče, že hygienici trasují možné kontakty s nakaženými. Režimová opatření ale byla zavedena jen v jednom případě. “Ve škole jsou rozmístěny stojany s dezinfekcí, všechny plochy se ošetřují doporučenými prostředky. Ve spolupráci s městem a krajským úřadem se snažíme zajistit očkování pro žáky, jejichž rodiče o to k 20. září projevili zájem,” uvádí škola.

Původce onemocnění – virus hepatitidy A vylučuje nemocný člověk stolicí. Vstupní branou nákazy je zažívací trakt. Je tedy třeba důsledně dodržovat základní hygienické návyky, zejména důkladné mytí rukou po použití WC a před konzumací stravy a dezinfikování rukou.

Onemocnění začíná jako viróza, mohou se objevit příznaky jako je únava, nevolnost, nechutenství, bolest břicha, případně žluté zbarvení kůže a bělma. Typickým příznakem onemocnění je tmavá moč a světlá stolice, popisují příznaky a ochranu před žloutenkou hygienici.

Aktuálně

IKEM: Pacientů se žloutenkou typu C a E je oproti…

24 července, 202425 července, 2024
by budskap

V letech 2021 a 2022 bylo hlášeno Státním zdravotním ústavem každoročně asi 300 nových případů žloutenky typu E, v loňském roce jich bylo 684. Žloutenka typu E byla dříve častou nemocí v zemích s nízkým hygienickým standardem, kde se šířila kontaminovanou vodou nebo kvůli špatnému mytí rukou. V Evropě v posledních letech ale případů infikovaných narůstá.

Hlavním zdrojem nákazy v Evropě je nedostatečně tepelně upravené vepřové maso nebo zvěřina. “Nákaza však může pocházet i z jiných zdrojů, jako jsou krevety, mušle nebo jeleni. Je nutné umývat zeleninu, dostatečně upravovat maso a v zemích, kde je horší hygienický standart pít jen balenou vodu,” uvedla lékařka Soňa Fraňková. Nakažení žloutenkou typu E je rizikové zejména pro pacienty s oslabeným imunitním systémem. Například ti, kteří jsou po transplantaci orgánů nebo podstupují chemoterapii. Pro zdravého člověka nepředstavuje tento typ žloutenky velké riziko.

Problematické je, když žloutenka typu E přejde do chronického stadia, tedy člověk ji má více než půl roku a nepodařilo se ji v akutní fázi překonat vlastní imunitou. “U těchto pacientů je pak velmi rychlá progrese jaterní fibrózy, což znamená rychlé vazivovatění jater s tekutinou v břiše a může mít oteklé nohy. Prvním projevem infekce může být velmi pokročilé jaterní selhání, aniž by choroba byla dříve diagnostikována,” dodala Fraňková.

V hematoonkologii již řadu let platí pravidlo, že každý pacient musí před podáním protinádorové léčby provedeny krevní testy na virové hepatitidy. Včasné odhalení a bezodkladné zahájení léčby je důležité u zmíněné žloutenky typu E i dalších těch dalších.

V Česku je nejvíce rozšířená žloutenka typu C, potýká se s ní přibližně půl procenta populace. Problematický je fakt, že 75 procent nakažených o tom neví. Minulý tok se nákaza prokázala u 1300 lidí, dosud nejvíc. Ve většině případů se jednalo o mladé lidi. Podle lékařů z institutu může být nárůst ovlivněn stále zvyšujícím se testováním osob, které se léčí z drogové závislosti.

“Zákeřnost chronické hepatitidy C je dána skutečností, že ji člověk může mít roky zcela bez příznaků. Když už má nakažený potíže, tak to znamená, že už má velmi pokročilé jaterní onemocnění, které může vést až k transplantaci jater. V posledních deseti letech se dá tento typ žloutenky vyléčit přímo působícími antivirotiky,” řekl lékař Jan Šperl. Přenáší se krví, například nitrožilní aplikací drog, nechráněným pohlavním stykem či neodborně provedeným amatérským tetováním.

Problematiku žloutenek každý rok připomíná Světový den hepatitidy 28. července.

Prevence a léčba

Lékař: Žloutenku typu C mají v Česku desetitisíce lidí, ale…

15 května, 2024
by budskap

Odhadovaný počet 50.000 lidí se žloutenkou typu C, mezi kterými mají velké zastoupení injekční uživatelé drog, je sice podle Šperla poměrně vysoký, avšak plošné testování populace by se přesto nevyplatilo. Důraz je proto nutné klást na osvětu. U naprosté většiny infikovaných osob lze přítomnost infekce odhalit jen aktivním vyhledáváním. Testovat by se měli nechat zejména lidé, kteří v minulosti užívali drogy, měli rizikový pohlavní styk, absolvovali tetování v amatérských podmínkách či podstoupili transfuzi krve v některé z rozvojových zemích, kde je riziko přenosu viru způsobujícího žloutenku typu C poměrně vysoké.

Informace o žloutence C a její léčbě je podle Šperla nutné šířit mezi veřejností i lékaři. V řadách lékařů je sice řada progresivních odborníků, kteří na možnou infekci virem HCV včas pomýšlí a k léčbě pacientů přistupují bez zbytečných předsudků, avšak někteří lékaři se na tuto infekční nemoc stále dívají “skrz prsty”, což může prohlubovat obavy pacientů z testování a léčby. “Obě dvě cílové skupiny je třeba edukovat,” podotkl Šperl.

Lékaři loni v Česku odhalili žloutenku typu C u 1300 pacientů, letos do konce března u 580. Před deseti lety jich bylo zhruba 900 za celý rok. Podle odborníků je třeba diagnostikovat více lidí, kteří o své nemoci zatím nevědí. Cílem Světové zdravotnické organizace (WHO) je snížit výskyt této nemoci o 90 procent. Z epidemiologického modelu podle Šperla vyplývá, že pokles počtu lidí se žloutenkou typu C v Česku nastane až poté, co lékaři vyléčí více než 5000 nakažených pacientů ročně. “K tomuto číslu se zatím nepřibližujeme, jsme někde v polovině. V tuto chvíli tedy nemáme šanci dosáhnout tzv. eliminace žloutenky C do roku 2030, jak požaduje VHO,” upozornil.

U třetiny nakažených virem HCV se rozvine jaterní cirhóza. Hrozí jim ale i riziko různých onemocnění krvetvorby včetně rakoviny krve, onemocnění ledvin nebo autoimunitních onemocnění. Účinná léčba žloutenky C je založená na dvou- až tříměsíčním podávání léků s antivirovým účinkem.

Prevence a léčba

Na infekční žloutenku zemře 3500 lidí denně, varuje WHO

9 dubna, 2024
by budskap

Nové údaje ze 187 zemí ukazují, že odhadovaný počet úmrtí na infekční žloutenku vzrostl z 1,1 milionu v roce 2019 na 1,3 milionu v roce 2022, vyplývá podle agentury AFP ze zprávy, která byla zveřejněna při příležitosti světové konference o žloutence.

Jde o “znepokojivé tendence”, uvedla na tiskové konferenci ředitelka oddělení WHO pro HIV, žloutenku a přenosné pohlavní nemoci Meg Dohertyová. Každý den zemře na světě kolem 3500 lidí na některý z typů přenosné žloutenky. Třiaosmdesát procent úmrtí připadá na žloutenku typu B a 17 procent na žloutenku typu C. Právě žloutenka typu B je v ČR relativně vzácná, loni jí onemocnělo 37 lidí.

Podle aktualizovaných dat WHO žilo v roce 2022 254 milionů lidí s hepatitidou B a 50 milionů s hepatitidou C.

Jen tři procenta osob žijících s chronickou infekcí žloutenky typu B podstupovalo ke konci roku 2022 antivirální léčbu. S hepatitidou C se léčilo 20 procent nemocných. “Výsledky jsou hluboko pod globálními cíli léčit 80 procent lidí s chronickou hepatitidou B a hepatitidou C do roku 2030,” upozornila Dohertyová. Poslední čísla přitom ukazují mírné zlepšení oproti roku 2019.

Navzdory celosvětovému pokroku v prevenci se počet úmrtí zvyšuje, protože je diagnostikováno a léčeno příliš málo lidí s hepatitidou, upozornil šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Třiašedesát procent nových infekcí hepatitidy B připadá na Afriku. Přitom jen 18 procent novorozenců na kontinentě je proti nákaze očkováno při narození.

Navzdory cenové dostupnosti generických léků proti virové hepatitidě si je mnoho zemí nedokáže opatřit, upozornila WHO, která vyzývá k “rychlým opatřením” ke zvrácení trendu a vyzývá k rozšíření přístupu k testům a diagnostice.

Chronická žloutenka typu C se projeví až po letech nezvratným poškozením jater. Čeští odborníci proto vyzývají lidi, kteří měli operaci nebo porod s transfuzí krve do roku 1992, aby se nechali vyšetřit. Odhaduje se, že nakažených, kteří o své nemoci nevědí, může být několik desítek tisíc.

V Česku se podle údajů Státního zdravotního ústavu nakazilo nově žloutenkou typu A loni 66 osob, typu B 37 osob, typu C 1300 osob, typu D 12 osob a typu E 648 osob. Chronickou hepatitidu B, která se projeví po letech od nákazy, lékaři diagnostikovali u 378 osob. Letos za první tři měsíce to bylo u většiny typů meziročně víc, u hepatitidy A 24 nemocných, u typu B devět nemocných, typu C 580, typu D čtyři osoby a typu E 170 osob. Úmrtí jsou spíše vzácná, u chronické žloutenky je příčinou úmrtí často cirhóza jater.

Aktuálně

Lékaři: Lidé s cukrovkou druhého typu by se měli testovat…

27 července, 202328 července, 2023
by budskap

“V naší ambulanci má vyšší jaterní testy celá řada pacientů s diabetem. Roky jsme jejich zvýšení přičítali ztučnění jater a konzumaci alkoholu, nyní již víme, že test na hepatitidu C bychom měli provést alespoň jednou u každého diabetika,” řekl vedoucí lékař ambulance Kliniky diabetologie IKEM Robert Bém.

U lidí nakažených hepatitidou typu C je podle Béma větší pravděpodobnost, že jejich tělo nedokáže efektivně využívat hormon inzulin. To může vést k rozvoji cukrovky druhého typu nebo zhoršit stav diabetu. U cukrovkářů je tak podle odborníka vyšší výskyt hepatitidy, než u běžné populace. V porovnání s pacienty se žloutenkou, kteří se s diabetem nepotýkají, je u cukrovkářů také častější rozvoj onemocnění v cirhózu jater, upozornil lékař. Rozvoj cukrovky a žloutenky může shodně ovlivňovat pacientův životní styl. Rizikovými faktory jsou mimo jiné obezita pacienta, nekvalitní strava a nezdravý životní styl. Pacientů s cukrovkou je v Česku asi jeden milion, doplnil Bém.

Odborníci rovněž navrhují, aby testy na žloutenku typu C podstupovaly vedle diabetiků také všechny těhotné ženy. Nyní se na nemoc testují například lidé s chronickým onemocněním ledvin, vězni či uživatelé drog. Lékaři ale testování doporučují mimo jiné i lidem s amatérsky provedeným tetováním a piercingem, osobám, které dostaly krevní transfuzi před rokem 1992, kdy virus ještě nebyl známý a krev se na něj netestovala, a těm, kteří měli pohlavní styk s neznámou osobou. Podle lékařů z IKEM je v Česku ročně diagnostikováno asi 1000 nových případů hepatitidy C.

Proti žloutence typu C neexistuje očkování. Virus se přenáší nejčastěji kontaminovanou krví. Nemoc podle Jana Šperla z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM dlouho nemá žádné příznaky. Pokud se neléčí, může být následkem jaterní cirhóza, chronické jaterní selhání a rakovina jater. Onemocnění přitom lze podle lékařky Soni Fraňkové zcela vyléčit.

Od roku 2014 jsou v Česku k dispozici přímo působící antivirotika, která se podávají ve formě tablet. Léčivo, které musí pacient brát osm až 12 týdnů, nemá na rozdíl od dřívějších preparátů podle Fraňkové téměř žádné vedlejší účinky. Podáváním nových léků se podle expertů vyléčí přes 95 procent pacientů, dřívější metody léčení, které navíc mnohdy provázely chřipkové příznaky a únava, vedly k vyléčení asi u poloviny pacientů. V IKEM novými léky ve formě tablet podle ředitele nemocnice Michala Stiborka dosud vyléčili asi 1700 pacientů. Léčba jednoho pacienta podle něj stojí asi půl milionu korun.

Po celém světě se se žloutenkou třetího typu potýká asi 56 milionů lidí, většina z nich žije v rozvinutých západních zemích. O své diagnóze přitom podle lékařů ví asi 21 procent z nich, nejčastěji nejsou diagnostikovaní lidé užívající drogy. Infekce žloutenky je v západních zemích nejčastější příčinou cirhózy jater. Podle prognóz se cirhóza jater do 20 let rozvine až u 30 procent osob, které trpí chronickou hepatitidou. V Evropě kvůli cirhóze ročně zemře až 170.000 lidí, Evropská unie a Světová zdravotnická organizace proto považují žloutenku třetího typu za jednu z největších zdravotních hrozeb v současné Evropě.

mlg ptd

Zpravodaj

ČPZP: Před žloutenkou se chraňte mytím rukou a očkováním

26 července, 2023
by budskap

Ostrava, 26. července 2023 – Světový den boje proti hepatitidě si každoročně připomínáme 28. července. Hepatitida (lidově žloutenka) je zánět jater způsobený virem. Nakažlivá nemoc, která je nejčastěji diagnostikována jako hepatitida typu A, B nebo C, může vést k cirhóze, selhání či rakovině jater. Nemoci lze předcházet očkováním a dodržováním hygienických návyků.

Nejběžnějším způsobem přenosu hepatitidy je dotek rukou nakaženého člověka, přenáší se také kontaktem s infikovanou krví, nebo při nesterilním tetování. Nakazit se lze rovněž při nechráněném pohlavním styku nebo v důsledku jiného rizikového chování, jako je například nitrožilní užívání drog spojené se sdílením injekčních jehel a stříkaček.

„Před výskytem virové hepatitidy se můžeme chránit očkováním a prevencí. Nesedat si na prkénka WC mimo vlastní domov, po použití toalety si důkladně umýt ruce. Mít po ruce čisticí ubrousky a desinfekci pro případ, že není nablízku koupelna. Do těla se infekce dostává zažívacím traktem – prostřednictvím nemytých potravin nebo jídla, které infikovala moucha. Před jídlem je proto třeba pořádně umýt ovoce a zeleninu,“ upozorňuje tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Žloutenka hrozí i tomu, kdo se napije kontaminované vody, nebo se chytne madla v autobuse, jehož se předtím držel nakažený člověk. Samozřejmostí by mělo být umytí rukou vždy po návratu domů.

Pozor na odhozenou injekční stříkačku

Celosvětově zabije tato nemoc 1,4 milionu lidí ročně. V Evropě představuje žloutenka sedmou nejčastější příčinu smrti. Léčba žloutenky je také finančně náročná. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) vynaložila jen za rok 2022 zhruba 139 milionů korun na léčbu 979 pojištěnců s diagnózou virové hepatitidy. Nejnákladnější jsou pacienti se žloutenkou typu C, která bývá často označována jako „nemoc narkomanů“. Při pobytu v parcích a na hřištích je proto důležité, aby lidé věnovali zvýšenou pozornost tomu, aby nepřišli do kontaktu s použitou injekční stříkačkou.

Příznaky infekční žloutenky

Průběh této nakažlivé choroby je individuální. Začíná jako chřipka, může se projevit zvýšenou únavou, teplotou, nevolností, průjmem a zvracením. Nejčastější reakcí těla je zežloutnutí bělma očí a následně celého těla. V případě světlé stolice a tmavé moči je třeba se ihned izolovat a kontaktovat lékaře. Inkubační doba žloutenky je obvykle 15 až 50 dnů. To je doba, kdy se nemoc může projevit a zároveň je pacient pro své okolí infekční. Hlavní možnou léčbou je přísná dieta bez tuků a alkoholu. Doporučuje se také zvýšený přísun vitaminu B, který pomůže játrům při regeneraci.

Povinné a bezplatné očkování proti žloutence

Děti se v ČR povinně očkují na typ žloutenky B od roku 2001. Bezplatně jsou očkovány také rizikové skupiny stanovené Vyhláškou číslo 537/2006 o očkování proti infekčním nemocem. Jedná se například o zdravotníky a studující zdravotních škol, nově přijaté klienty do domovů pro osoby se zdravotním postižením a do domovů se zvláštním režimem, osoby po rizikovém kontaktu s nemocným či bacilonosičem nebo po poranění rizikovým předmětem, například injekční jehlou, a další. Na hepatitidu typu C zatím vakcína neexistuje. Očkování proti hepatitidě A je hrazeno jako zvláštní očkování (pojišťovna hradí výkon očkování a vakcínu hradí stát) u zaměstnanců a příslušníků integrovaného záchranného systému a při epidemiích, kdy očkování nařídí hygienik, jinak není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

Až 1500 korun na prevenci žloutenky

ČPZP na očkování proti žloutence přispívá i v rámci svých preventivních programů. Dospělí pojištěnci České průmyslové zdravotní pojišťovny tak mohou na preventivní očkování čerpat až 1000 korun a děti až 1500 korun. Za uplynulý rok 2022 eviduje ČPZP téměř tři tisíce pojištěnců, jimž na preventivní očkování proti žloutence přispěla částkou 2,71 milionu korun.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna registruje více než 1,3 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má více než sto poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní příspěvky a programy plné výhod, slev a bonusů.

Výzkumy a studie

Případy hepatitidy u dětí se už objevily v okolních zemích, v ČR…

4 května, 20225 května, 2022
by andrlovak1

SZÚ vydal metodiku pro lékaře a krajské hygienické stanice (KHS), jak podezřelý případ poznat a jak ho SZÚ hlásit. “Nelze vyloučit, že s ohledem na zveřejnění metodiky se nám nyní budou ozývat jednotlivé KHS k případným konzultacím, pokud by měly podezření na možnost této nákazy. Zatím ale v SZÚ nemáme žádný vzorek zaslaný ke konfirmaci a ani žádný hlášený vzorek s podezřením na tuto formu hepatitidy,” dodala Čechová.

Hlásit by se měly případy vážné hepatitidy u dětí, které jsou na ostatní druhy žloutenky vyšetřené. Lékaři potom mají do SZÚ zaslat vzorek krve, stolice a stěr z horních cest dýchacích. Ideální doba je do 24 hodin.

První případy hlásili lékaři z Velké Británie na začátku dubna. “Klinicky onemocnění probíhá jako těžká akutní hepatitida vyžadující hospitalizaci se žloutenkou,” uvedl SZÚ. Většinou předcházelo onemocnění trávicího traktu s příznaky jako je zvracení, průjem nebo nevolnosti. “Dosud se většina pacientů, o kterých jsou dostupné informace, uzdravila, ale u řady z nich došlo k progresi do akutního jaterního selhání a bylo nutno provést transplantaci jater,” napsal.

Odborníci se zatím snaží důvody těchto vážných hepatitid najít, hypotéz mají několik. Jednou z možností je přítomnost dalšího faktoru, který činí mírné adenovirové infekce závažnějšími, může jím být například předchozí nákaza koronavirem, souběh více infekcí nebo nedostatečné vystavení adenovirům v době pandemie. Další možností je expozice nějakému toxinu, patogenu, léku či nějaké látce v prostředí. Možností je také nový druh adenoviru nebo nová varianta koronaviru.

Z okolních evropských zemí se už první případy objevily v Rakousku, Německu a Polsku, v Evropě v celkem 11 zemích. U dvou dětí mladších deseti let se nákaza objevila v Rakousku, obě musely být hospitalizované, ale jejich stav byl stabilizovaný. Sedmileté dítě onemocnělo v dubnu v Polsku, v Německu pětileté. Obě musely být hospitalizované, jedno bylo pozitivní na adenovirus, druhé již dříve prodělalo covid.

Prevence a léčba

Vědec usiluje o nový, zacílený způsob léčby žloutenky typu B

23 března, 202224 března, 2022
by andrlovak1

Nanočástice je složená z tuků se zmíněnou siRNA. “Aktuálně se v laboratoři zabýváme přípravou a testováním částic. Ve chvíli, kdy se dostanou do jaterních buněk, uvolní se z nich léčivo, terapeutická siRNA, která způsobí utišení virového genu. Právě ten je zodpovědný za proniknutí viru do buněk,” vysvětlil Kratochvíl. Vědec předpokládá, že drtivá většina nanočástic se dostane na požadované místo do blízkosti jádra cílových buněk. “Tím pádem dokážeme maximálně eliminovat vedlejší účinky, které se jinak běžně při léčbě žloutenky objevují,” doplnil. Proti tomuto typu žloutenky je dostupné i očkování.

Nanočástice jsou obalené speciálním krycím polymerem, díky kterému organismus léčivo snáz akceptuje. “Tělo je přijme a nevyvine proti němu přehnanou imunitní reakci. Účinná látka se tak dostane přesně tam, kam má,” popsal Kratochvíl.

Podle výsledků prvních pokusů se ukazuje, že léčivo dokáže virový gen v jaterních buňkách utišit v průběhu několika dní až o 80 procent. Na projektu zamýšlí Kratochvíl s kolegy pracovat do konce roku. Následně se chtějí zaměřit na možnosti cílení tohoto typu nanočástic do mozku pro léčbu klíšťové encefalitidy. Využití by mohla najít i při léčbě nádorových onemocnění nebo ve výzkumu mRNA vakcín.

Kratochvíl se k doktorandskému studiu na agronomické fakultě dostal oklikou. Absolvent Vysokého učení technického v Brně v oboru chemie pro medicínské aplikace zamířil po konci studia do soukromého sektoru. Ten ho nenadchl, tak se vrátil na akademickou půdu.

Zpravodaj

V kantýně u budějovického nádraží se nakazilo 26 lidí žloutenkou

9 října, 2020
by CRS Webmaster

České Budějovice 9. října (ČTK) – V jižních Čechách onemocnělo 26 lidí hepatitidou typu A. Chorobou, přezdívanou nemoc špinavých rukou, se nakazili v kantýně u českobudějovického nádraží. Jde většinou o zaměstnance Českých drah (ČD). Jeden zaměstnanec kantýny byl 6. října hospitalizován na infekčním oddělení českobudějovické nemocnice. Hygienici hledají ty, kdo byli v přímém kontaktu s nemocným, tyto lidi budou očkovat. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělila ředitelka jihočeské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.

Předsedkyně představenstva holdingu Jihočeské nemocnice Zuzana Roithová ČTK ve čtvrtek řekla, že jde o epidemii. Hygienici trasují další kontakty všech, kteří se v kantýně stravovali. Roithová předpokládá, že příští týden bude hospitalizováno dalších 50 lidí. “Hospitalizováno bylo do čtvrtka 18 pacientů v Českých Budějovicích a tři ve Strakonicích,” uvedla Roithová. Nově vyčleněná stanice bude pro tyto pacienty v českokrumlovské nemocnici. Cílem je uvolnit lůžkové kapacity pro pacienty s covid-19.

Hygienici podle Kotrbové řeší hepatitidu typu A u 21 lidí z Českobudějovicka a pěti z dalších okresů. Prvních pět případů zaznamenali 5. října. “Zjistili jsme, že všechny případy jsou spojeny se stravovacím zařízením v blízkosti budovy českobudějovického nádraží,” uvedla Kotrbová. Jak dodala, většinou jsou to zaměstnanci ČD nebo ti, kdo se poblíž nádraží pohybovali, a v kantýně, která vařilo asi sto obědů denně, jedli.

Jídelna je teď zavřená a dezinfikuje se. Hygienici hledají, s kým se nakažení setkali. Mohli se totiž infikovat i ti, kteří se v kantýně stravovali na konci září a zkraje října, a příznaky zatím nemají. “Inkubační doba, tedy období, kdy se onemocnění může od nákazy projevit, je totiž jeden týden až padesát dnů,” uvedla epidemioložka krajské hygienické stanice Jitka Luňáčková. Jak dodala, další nemocní tak mohou přibývat.

Epidemie hepatitidy A, která vznikla v kantýně železničářů, komplikuje lůžkovou situaci kolem nemoci covid-19. S koronavirem bylo ve čtvrtek večer hospitalizováno v jihočeských nemocnicích 117 lidí, přičemž přes 30 jich bylo v těžkém stavu a deset z nich na umělé plicní ventilaci.

Jihočeské nemocnice zatím plánované operace kvůli nárůstu počtu pacientů s koronavirem neruší. Na operace ale budou delší objednací lhůty.

K typickým příznakům hepatitidy typu A patří tzv. žloutenka, čili žluté zbarvení kůže a bělma, tmavá moč, světlá stolice a nevolnosti.

vkc hj

Zpravodaj

Žloutenka v Turnově je zřejmě na ústupu, přibylo šest případů

4 listopadu, 201918 července, 2020
by CRS Webmaster

Turnov (Semilsko) 4. listopadu (ČTK) – Lokální epidemie žloutenky v Turnově je možná na ústupu, za poslední týden přibylo šest nových případů. Od druhé poloviny září hygienici zaznamenali 73 nemocných žloutenkou typu A s vazbou na ohnisko v Turnově. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí Krajské hygienické stanice v Liberci Zuzana Balašová.

Genetická vyšetření zachycených virů z Turnova prokázaly shodnost s původcem zvýšeného výskytu žloutenky typu A (VHA) v rizikových komunitách na Liberecku a Jablonecku na jaře letošního roku, kde onemocnělo 21 lidí.

“Vzhledem k charakteru epidemie se kromě kontaktního přenosu onemocnění jeví jako vysoce pravděpodobná cesta nákazy užitková voda používaná v zahrádkářských koloniích v Turnově, ačkoliv se nyní přítomnost viru VHA v ní neprokázala,” uvedl krajský ředitel hygieniků Vladimír Valenta.

Za poslední týden podle něj přibyly jen případy, které odhalili v rámci prováděného epidemiologického šetření, nebo šlo o osoby sledované v rámci takzvaného lékařského dohledu. “Od začátku roku v lékařském dohledu sledujeme více než 300 osob. V současné situaci předpokládáme, že se již nacházíme v sestupné fázi vývoje epidemie,” dodal Valenta.

Hygienici v ohnisku nákazy doporučují vyvarovat se konzumace ovoce a zeleniny zalévaných či omývaných užitkovou vodou z neprověřených zdrojů, a to jak čerstvých, tak mražených. “Virus VHA je velmi odolný vůči teplotám a dlouho přežívá v prostředí. V zamraženém stavu virus přežívá. Varem je virus zničen, pokud působí déle než pět minut, teplota 60 stupňů Celsia jej ničí po deseti hodinách,” uvedla Balašová.

Žloutenka typu A, označovaná také jako nemoc špinavých rukou, se přenáší především kontaktem. Lidé se ale mohou nakazit i kontaminovanou vodou, potravinami a znečištěnými předměty. Nemoc se projevuje dva až sedm týdnů od nákazy. Jde o onemocnění jater. Pacient má zažívací potíže, může mít také příznaky podobné chřipce či nervové potíže. Mezi příznaky nemoci patří zvýšená teplota, bolest svalů a kloubů, nevolnost. U dospělých se častěji než u dětí projeví nemoc i žlutým zabarvením kůže a očního bělma. Od začátku roku hygienici evidují v Libereckém kraji 97 případů a dalších osm lidí s trvalým bydlištěm mimo Liberecký kraj, ale vazbou na ohnisko nákazy v Turnově.

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

27

Duben

28

Duben

29

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Květen

31

Newsletter