Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Výzkumy a studie

Ženy vypijí šest litrů lihu za rok, přibývá závislých…

  • 21 října, 2021
  • by andrlovak1

Podle přednosty Kliniky adiktologie VFN a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Michala Miovského je ženské pití alkoholu stigmatizované, ženy proto svou závislost do poslední možné chvíle tají. “I lidé s psychiatrickými diagnózami jsou pro společnost více přijatelní než závislí,” dodal. Ženy do léčby podle něj nastupují později než muži a její zahájení je tak komplikovanější. Přesto abstinuje deset let od zahájení léčby na této klinice 57 procent žen, které je dokončily, a třetina těch, které nastoupily. Část ale léčbu nedokončí nebo ji opakuje.

“Na ženském oddělení léčíme všechny závislosti, pořád ale dominuje závislost na alkoholu, někdy v kombinaci s užíváním návykových léků, hypnotik a sedativ. Je to asi 60 procent. Občas se u nás objeví i ženy závislé na opiátech,” popsal primář kliniky Petr Popov. Léčí se tam podle něj i ženy závislé na hazardním hraní. V minulosti tam byla i pacientka, které ničilo život nepřetržité sledování televize.

Léčebný systém

Ženská nebo společná oddělení jsou při většině psychiatrických nemocnic, v Praze byla ale léčba zahájen v roce 1971. “Léčebný systém byl tehdy postaven na základě programu pro muže, ale lékaři jej přizpůsobili ženským potřebám a prodloužili na čtyři měsíce,” uvedl Miovský.

Po čtyřech měsících na lůžkovém oddělení následuje tři až pět let intenzivního doléčovacího programu. Dalších deset let mají ženy možnost navštěvovat některé části programu. Podle lékařky Olgy Pecinovské mají ženy v komunitě denně sedm až osm hodin terapeutického programu a další povinnosti, které vytvářejí model běžné zátěže zaměstnané ženy.

Společných akcí s aktuálně hospitalizovanými ženami se účastní i bývalé klientky, které různě dlouhou dobu abstinují. Dvě z nich na tiskové konferenci uvedly, že i jim společné pobyty pomáhají v dalším osobním rozvoji. Léčeným ženám jsou příkladem.

Příčiny závislosti

Podle Pecinovské přibývá závislých žen od poloviny 20. stoleté. Na vině jsou stoupající nároky na ženu ve společnosti, vyšší dostupnost návykových látek i vyšší společenská tolerance. Přes 50 lety připadala jedna léčená žena na zhruba deset můžu, v současné době je poměr 1:4.

Zatímco muži začínají pít spíš pivo a psychické potíže se dostaví později, u žen je vstupní drogou nejčastěji víno a pít začínají, aby upravily svůj špatný psychický stav. Proti mužům na ně i při stejné tělesné hmotnosti alkohol působí hůř, protože mají v těle méně vody a více tuku. Mají také menší játra, která by alkohol mohla odbourávat.

Lékaři nedoporučují pít alkohol vůbec, rizika jeho užívání snižuje nepít více než pět dní v týdnu. Průměrná denní dávka by neměla u žen překročit 16 gramů ethanolu, tedy asi půllitr piva, dvě deci vína nebo malá sklenička destilátu. Závislostí je podle odborníků stav, kdy užívání alkoholu či jiné drogy má negativní dopad na partnerský vztah, rodinu nebo práci.

Děti a mateřství

Vědci identifikovali stovky genů, které mají vliv na délku…

  • 5 srpna, 202112 srpna, 2021
  • by andrlovak1

Podle Lucie Knoblochové, která se na výzkumu podílela, přečetli vědci DNA zhruba 200 000 žen a identifikovali 290 genů, které souvisejí s dobou počátku menopauzy. “Přišli na to, že většina genů způsobující předčasný nástup menopauzy u žen souvisí s tím, jestli dojde ve vajíčku k opravení DNA po jejím poškození. Poškození DNA se ve vajíčku běžně děje, například dojde k jejímu zlomení,” napsala ČTK vědkyně. “Vajíčko má mechanismy, které toto poškození opraví a vajíčko je schopné se dál normálně vyvíjet. Pokud ale k opravě nedojde, může to vést k zániku vajíčka,” vysvětlila Knoblochová.

Vědkyně popsala, že ze zmíněných stovek genů vědci vybrali dva kandidáty – geny CHK1 a CHK2. Ty pak zkoumali na myších. “Po jejich úpravě se jim podařilo zvýšit dobu plodnosti u myší o zhruba 25 procent,” sdělila Knoblochová. Výzkumníci z Laboratoře integrity DNA ÚŽFG AV do mezinárodního projektu přispěli poznatky ohledně jednoho z vybraných genů.

Navýšení aktivity genu CHK1

“Naše laboratoř se již asi osm let zabývá studiem genu CHK1 a jeho vlivem na vývoj vajíčka po oplodnění. Můj školitel docent Petr Šolc byl dlouhodobě v kontaktu s jednou z hlavních autorek článku, Evou Hoffmann z univerzity v Kodani. Přizvala nás do studie v Nature, že ji náš výzkum dobře doplňuje,” uvedla ke spolupráci Knoblochová. “Ona (Hoffmann) v článku publikovala, jak se po navýšení aktivity genu CHK1 zvýšila plodnost u myší. My jsme přispěli výzkumem, který ukazuje, že u myšího modelu naopak při nižší aktivitě CHK1 dochází k problémům při vývoji vajíčka po oplození, což vede v důsledku k neplodnosti,” shrnula vědkyně. Geny CHK1 a CHK2 podle vědců v podstatě fungují jako “hlídači” – v případě potřeby přivolají na pomoc enzymy, které umí poškození opravit. Embryo také dokáže pozastavit některé své funkce, aby bylo na opravu více času.

Knoblochová uvedla, že výsledky výzkumu by v budoucnu mohly pomoci s diagnostikou a také s prevencí neplodnosti před nástupem menopauzy. “V článku byly identifikovány geny, při jejichž změně lze předpovědět, že by ženy mohly mít kratší reprodukční věk,” konstatovala. “Další možnou aplikací je zlepšení péče v oblasti asistované reprodukce. Výsledky identifikovaly několik cílů, které by mohly být v budoucnosti využity pro léčbu pomocí léčiv, pokud by standardní procedury při asistované reprodukci nefungovaly,” dodala Knoblochová.

Sex a intimní zdraví

Protiprávně sterilizované ženy získají možnost odškodnění

  • 3 srpna, 2021
  • by andrlovak1

Možnost získat odškodné se týká žen, které byly sterilizovány mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012, tedy v období od platnosti zákona o zdraví lidu do přijetí nové normy pro zdravotnické zákroky. V uvedeném období se ženy pro sterilizaci nemusely podle tvůrců zákona rozhodnout svobodně, ale po přesvědčování nebo hrozbě odebrání dětí či dávek.

Žádost by podle zákona mohly postižené ženy podat od příštího roku, budou mít na to tři roky. Zákon podle poslankyně zakazuje skartaci zdravotní dokumentace těchto žen po dobu deseti let. Žádosti bude posuzovat ministerstvo zdravotnictví. Proti zamítavému rozhodnutí ministra v rozkladovém řízení by byla možná bezplatná soudní žaloba. Odškodnění nebude podléhat zdanění. Odškodnění by se mohlo týkat podle autorů poslanecké předlohy zhruba 400 lidí. Stát by tedy mohl vyplatit na odškodněních asi 120 milionů korun.

Podezření na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, zveřejnilo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily veřejnému ochránci práv, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil.

České zdravotnictví

Protiprávně sterilizované ženy zřejmě budou mít nárok na odškodnění

  • 14 července, 2021
  • by andrlovak1

Možnost získat odškodné se týká žen, které byly sterilizovány mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012, tedy v období od platnosti zákona o zdraví lidu do přijetí nové normy pro zdravotnické zákroky. Pro sterilizaci se tyto ženy nemusely podle zdůvodnění rozhodnout svobodně, ale po přesvědčování nebo hrozbě odebrání dětí či dávek. Žádost by podávaly podle návrhu do tří let od účinnosti zákona.

Žádosti bude posuzovat ministerstvo zdravotnictví. Proti zamítavému rozhodnutí ministra v rozkladovém řízení by byla možná bezplatná soudní žaloba. Odškodnění nebude podléhat zdanění. Odškodnění by se mohlo týkat podle autorů poslanecké předlohy až 400 lidí. Stát by tedy mohl vyplatit nejvýše 120 milionů korun.

Rok 2004

Podezření na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, zveřejnilo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily veřejnému ochránci práv, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil.

Obdobnou předlohu připravil v minulém volebním období tehdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Vláda ji ale odmítla.

Prevence a léčba

Onkologové: Některé pacientky s nádorem chodí kvůli covidu pozdě

  • 7 května, 2021
  • by andrlovak1

Lékaři ročně objeví více než 7800 nových případů karcinomu prsu a přes 900 případů rakoviny vaječníků. Lékaři se obávají nežádoucího efektu pandemie covidu-19, tedy toho, že letos uvidí více pacientek s pokročilým nálezem karcinomu, které zanedbaly své potíže.

Podle Petry Tesařové z onkologické kliniky VFN loni v ČR asi o sedm procent poklesl počet mamografií, které jsou preventivním vyšetřením karcinomu prsu. Ve VFN o necelou pětinu poklesl počet operací pro rakovinu prsu a lékaři zaznamenali zhruba o pět procent méně nových pacientek. Péče o ně byla podle Tesařové ve VFN po celou dobu pandemie zachována, problém ale byl na straně pacientek, které se bály nákazy covidem a přicházely pozdě s novými případy i s opakovaným onemocněním.

Z údajů Národního registru hrazených zdravotních služeb, které Cibula představil, loni asi o osm procent poklesl počet pacientek, jež byly s rakovinou vaječníku hospitalizovány. Za celý loňský rok se rovněž snížil o sedm procent počet cytologických vyšetření, která jsou prevencí karcinomu děložního hrdla. “Vidíme snížené počty pacientek, které přicházejí, a domníváme se, že dojde k nežádoucímu efektu covidové infekce v tom, že uvidíme v letošním roce více pacientek s pokročilejším stadiem (nemoci),” uvedl Cibula.

Pravidelné kontroly

V sobotu je světový den boje s rakovinou vaječníků. Tento typ rakoviny podle Cibuly nepatří mezi nejčastější, ale patří mezi “ty nejošklivější”, u kterých výsledky léčby nejsou dobré. Ženy by proto podle něj neměly podceňovat příznaky jako pobolívání v podbřišku, zvětšování objemu břicha či nechutenství. Čtvrtina těchto karcinomů má podle onkologa genetický základ. Pacientky, u kterých se v rodině vyskytují karcinomy vaječníku, prsu či tlustého střeva a konečníku, by se měly obrátit na specialistu a chodit na pravidelné kontroly.

Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bylo v roce 2018 v Česku diagnostikováno 956 případů karcinomu vaječníků. S touto diagnózou zemřelo 622 žen, rakovina vaječníku je mezi onkologickými nemocemi pátou nejčastější příčinou úmrtí u žen.

Navigace pro příspěvky

1 2 3

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

30

Žádné akce
Červenec

1

Žádné akce
Červenec

2

Žádné akce
Červenec

3

Žádné akce
Červenec

4

Žádné akce
Červenec

5

Žádné akce
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

Žádné akce
Červenec

7

Žádné akce
Červenec

8

Žádné akce
Červenec

9

Žádné akce
Červenec

10

Žádné akce
Červenec

11

Žádné akce
Červenec

12

Žádné akce
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

Žádné akce
Červenec

14

Žádné akce
Červenec

15

Žádné akce
Červenec

16

Žádné akce
Červenec

17

Žádné akce
Červenec

18

Žádné akce
Červenec

19

Žádné akce
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

Žádné akce
Červenec

21

Žádné akce
Červenec

22

Žádné akce
Červenec

23

Žádné akce
Červenec

24

Žádné akce
Červenec

25

Žádné akce
Červenec

26

Žádné akce
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

Žádné akce
Červenec

28

Žádné akce
Červenec

29

Žádné akce
Červenec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS