Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Ve sdíleném záznamu pacienta se budou evidovat výsledky prevence…

  • 30 září, 2024
  • by budskap

“Jedná se o minimalizovaný set informací o zdravotním stavu pacienta, který je přístupný pouze poskytovatelům zdravotních služeb a zdravotnickým pracovníkům poskytujícím zdravotní služby pacientovi a pacientovi samotnému,” píše se v materiálu.

Původně zákon počítal s tím, že dostupný bude jen takzvaný emergentní záznam, tedy údaje o krevní skupině, alergii a užívaných lécích. Taková data jsou užitečná hlavně při zásazích zdravotnické záchranné služby. Sdílený zdravotní záznam evidovaná data rozšiřuje.

Screening je doporučené vyšetření osoby v daném věku, kdy se zvyšuje pravděpodobnost některého onemocnění. V ČR je zavedený u dospělých žen k odhalení rizika rakoviny děložního čípku, u 45letých a starších žen u rakoviny prsu, u mužů ve věku 50 až 69 let u rakoviny prostaty a u osob nad 50 let u rakoviny tlustého střeva a konečníku. Na bývalé a současné kuřáky starší 55 let se zaměřuje screening rakoviny plic. Preventivní prohlídky u praktického lékaře by měli lidé absolvovat každé dva roky.

“Bez znalosti stavu pacienta ve vztahu ke screeningovým programům dochází k duplicitnímu klinicky a ekonomicky neefektivnímu poskytování,” uvádí MZd. V některých případech podle něj naopak jeden lékař spoléhá na to, že pacientovi účast ve screeningu doporučí jiný kolega.

Nově tak bude například praktický lékař vidět, zda jeho pacient absolvovat doporučená screeningová vyšetření. Doplnit údaje do emergentního záznamu bude muset podle návrhu každý poskytovatel zdravotních služeb, který je zjistí. Údaje o lécích se budou čerpat z lékového záznamu. Lidé budou moci zároveň, podobě jako u lékového záznamu, deklarovat, že se sdílením svých záznamů nesouhlasí.

Klíčové prvky elektronizace zdravotnictví by se měly začít testovat v první půlce roku 2026. Odkládání spuštění jejích prvků, jako jsou elektronické žádanky nebo možnost sdílení dokumentace, v minulém týdnu kritizovalo hnutí ANO, podle ministra Vlastimila Válka (TOP 09) je ale zpoždění způsobeno tím, že minulé vedení ministerstva nic nepřipravilo.

Zákon z roku 2021 podle MZd představuje první fázi, která umožnila vznik základní infrastruktury a služeb, jako jsou kmenové registry, jednotný přístup zdravotnických pracovníků, sjednocení a standardizaci používaných formátů.

“Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví nepředpokládá vznik žádných centrálních úložišť zdravotnické dokumentace a dat o zdravotním stavu pacientů a rovněž minimalizuje centralizaci dat o zdravotnických pracovnících,” píše se v materiálu. Zároveň ministerstvo garantuje, že využití nově zaváděných služeb bude dobrovolné.

Náklady na jejich zavedení se odhadují na 50 milionů korun a deset milionů budou stát softwarové nástroje. Pětinu pořizovací ceny bude stát každý rok provoz systému. Možnou úsporu při využívání elektronických žádanek MZd odhaduje na 270 milionů korun ročně za každé procento e-žádanek, které nahradí papírové žádanky. Náklady na zavedení systému se například ve velké nemocnici mohou pohybovat v desítkách milionů korun.

Výzkumy a studie

Výskyt nadváhy a obezity výrazně stoupl, loni ji měly dvě…

  • 21 října, 202121 října, 2021
  • by andrlovak1

Podle průzkumu agentury STEM mělo loni nadváhu 38 procent lidí, o čtyři procentní body více než v roce 2013. Obezitou pak trpělo 28 procent lidí, což představuje nárůst o sedm procentních bodů. “Jsou to čísla neobyčejně dramatická, protože povedou nepochybně k výskytu komplikací obezity v dalších deseti a více letech a bude to stát obrovské kvantum peněz,” řekl předseda ČLS Štěpán Svačina. Podle Svačiny vzrostl i počet obézních dětí.

Počet obézních a lidí s nadváhou v Česku podle něj stoupal po roce 1990, po přelomu tisíciletí se ale stabilizoval a v letech 2008 až 2013 byl podle průzkumů zhruba stejný. Lékaři upozorňují na to, že obezita je závažné onemocnění, které mnozí pacienti i zdravotníci podceňují. Jen asi čtyři obézní lidé z deseti mají obezitu zapsanou ve svých zdravotních záznamech.

Dopady obezity

Lidé s obezitou mají častěji cukrovku druhého typu, nádorová i kardiovaskulární onemocnění, ale i těžší průběh covidu-19 a větší mortalitu. Obezitu je možné léčit. Kromě úpravy jídelníčku a zvýšení fyzické aktivity jsou na lékařský předpis dostupné léky, které například potlačují chuť k jídlu, zabraňují vstřebávání tuků ze stravy nebo zpomalují vyprazdňování žaludku. V případě vysokého stupně obezity je možný také chirurgický zákrok, který hradí zdravotní pojišťovny. Léky na obezitu ze zdravotního pojištění hrazené nejsou, měsíční náklady na ně jsou podle typu léku asi od 1000 do 4800 korun. Léčba obezity je ale podle lékařů výrazně levnější než léčba jejích následků.

Péči o obézní pacienty mají na starosti především praktičtí lékaři. Specializovaná obezitologická centra, která fungují spíše ve větších městech či při některých nemocnicích, mají omezenou kapacitu. Praktičtí dětští lékaři dostávají od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) bonifikace za to, že věnují větší péči obézním dětem. U praktiků pro dospělé podobné úhrady podle Svačiny neexistují. Často chybí také navazující péče, mnozí obézní pacienti potřebují také podporu psychologa a nutričního terapeuta.

 

České zdravotnictví

Prakticky půl roku čekala fyzioterapeutka Zelmer na návrat klientů

  • 3 května, 20213 května, 2021
  • by andrlovak1

Řada klientů se podle ní opětovného otevření služeb nemohla dočkat. “Lidé jsou moc rádi. Člověk si možná nedovede představit, že hodně mých klientů ke mně chodí pravidelně, jelikož mají určité dlouhodobé problémy. A tento druh služeb takovým lidem velmi pomáhá. Když nemohou chodit pravidelně, je jejich zdravotní stav i každodenní život omezený,” uvedla.

Od října měla otevřeno jen pár dní v prosinci, kdy restrikce na čas polevily. Nyní se enormní zájem klientů projevuje třeba tím, že jí plní termíny na několik týdnů dopředu. Zelmer při své práci používá pomůcky ze dřeva nebo jiných přírodních materiálů, s nimiž provádí korekce ztuhlých partií těla. Mezi takové pomůcky patří i parůžky zvěře. “Někdy jsou na těle místa, kam se prsty pořádně nedostanu, protože se jedná o malá svalová zatuhnutí a zauzlení. Proto je nahrazuji třeba těmi parůžky,” uvedla. Podle ní by opticky mohla pomůcky nahradit i věcmi z plastu nebo jiných podobných materiálů. Ale Zelmer preferuje přírodní produkty. “Ty parůžky mají určitou energii, přes kterou lépe cítím ty problémy, které se snažím odstranit,” uvedla.

Zatímco řada fyzioterapeutů v době koronavirového omezení musela hledat aspoň provizorně dočasné uplatnění v jiných profesích, Zelmer se své práci mohla věnovat. Kromě napravování lidí se také věnuje fyzioterapii koní. “To bylo jediné, co bylo možné. Ale i u těch zvířat to bylo složitější, jelikož platilo omezení pohybu a návštěv. Navíc když pracuji s koňmi, kteří se připravují na závody, tak i v tomto případě to bylo trochu jiné, jelikož prakticky žádná sportovní činnost nebyla,” řekla.

Zelmer se kvůli situaci v minulých týdnech těšila na den, kdy bude moci přivítat první klienty. “Snad ta situace bude delší dobu stabilnější a přejme si, aby se jen lepšila,” uvedla fyzioterapeutka, která znalosti ve svém oboru získala v Irsku a v Itálii, kde v minulosti žila.

České zdravotnictví

Lékaři se obávají dopadu epidemie na zdravotní stav chronicky…

  • 28 dubna, 202129 dubna, 2021
  • by andrlovak1

Zatímco v předchozích letech zemřelo v ČR zhruba 110.000 až 112.000 lidí za rok, loni to bylo více než 130.000. Nemoci srdce a cév a nádory byly dosud dvě nejčastější příčiny úmrtí. Podle předsedy internistické společnosti Richarda Češky se v posledních letech situace zlepšovala, když v roce 1994 zemřelo na kardiovaskulární potíže 65.000 lidí, zatímco předloni to bylo 49.000. Stále je ale mortalita jedna z nejvyšších v EU.

Odborníci se ale obávají, že se trend může zhoršit, nejen kvůli epidemii covidu-19. “Hrozí, že progres, který přinesla lepší léčba, bude vyčerpán. A pokud něco nezměníme, mohou počty stoupnout do roku 2040 až o 41 procent,” uvedl předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Podle něj už se negativní trend v některých západních zemích projevuje.

Důvody jsou kromě stárnutí populace také obezita a fyzická neaktivita, které se v době epidemie ještě zhoršovaly. Například podle průzkumu agentury Ipsos zhruba třetina Čechů v době pandemie přibrala, a to v průměru o šest kilogramů.

Lidé se podle Linharta také báli jít do nemocnice nebo k lékaři a zanedbali prevenci nebo včasnou léčbu. “Řada pacientů se je zdráhala využít z obavy, že budou infikováni v nemocničních zařízeních nebo také proto, že jim bylo řečeno, že mají nejdříve volat svému lékaři,” vysvětlil Linhart.

Podle něj představují tito lidé také část takzvaných nad úmrtí za loňský rok, tedy zemřelých navíc proti dlouhodobému průměru, které nelze přímo spojit s nákazou covidem. Podle statistik kardiologů loni v ČR asi o pětinu až čtvrtinu ubylo lékaři řešených infarktů. “Předpokládáme, že ti lidé do nemocnic nedoputovali,” dodal Linhart. Přitom v léčbě infarktu je právě rychlost zákroku zásadní pro dobré zotavení pacienta.

Na co si dát pozor

Mezi nejčastější rizikové faktory kardiovaskulárních chorob patří kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoký obsah tuků v krvi, přičemž častěji jsou postižení muži. Dalšími důvody, které se podle Linharta ještě zhoršily v době epidemie, je sociální deprivace, stres, závislosti nebo spotřeba alkoholu. Se stárnutím populace přibývá lidí, kteří umírají na srdeční selhání, tedy opotřebení srdce, které pracuje méně.

Vliv mají podle kardiologů také socioekonomické faktory, více infarktů zaznamenávají v chudších regionech a u méně vzdělaných lidí. Kvůli ekonomickým dopadům boje s epidemií se tak obávají, že může těchto srdečních příhod ještě přibývat.

Podle Češky podobně může přibývat dalších srdečních a metabolických problémů, jako je ateroskleróza neboli kornatění cév a jejich následné ucpávání, vysoký krevní tlak nebo podíl tuků v krvi, cukrovka, srdeční selhání, ale i psychiatrické problémy. “Musíme rychle udělat nějakou akci, abychom situaci, kterou předvídáme, dokázali nějakým způsobem ovlivnit,” uvedl s tím, že je třeba připravit plán prevence.

Například k diabetologům chodí na kontroly až o 30 procent méně pacientů než v době před pandemií koronaviru. Cukrovkáři se stále obávají nákazy a kvůli nedostatku pohybu někteří přibrali i osm kilo a více. Lékaři upozorňují, že odkládání návštěv je pro pacienty větším rizikem než koronavirus, jen při osobní kontrole je podle nich možné odhalit zhoršení nemoci nebo přidružené komplikace.

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS