MedNews.cz

Pardubický kraj nabízí dotaci lékařům, kteří začnou pracovat v regionu

28 března, 2025
by budskap

“V některých oblastech kraje chybí praktičtí lékaři i zubaři a chceme jim pomoci se zde usadit. Tento program není jen podporou pro lékaře, ale také zajišťuje, že obyvatelé Pardubického kraje, zejména v regionech s nižším pokrytím zdravotních služeb, budou mít snadnější přístup k potřebné odborné péči,” uvedl hejtman Martin Netolický (3PK/SOCDEM).

Kraj v rozpočtu na letošní rok pro tyto účely vyčlenili pět milionů korun. Podpora na jeden projekt může dosáhnout až 900.000 korun při plném úvazku, předpokládaná doba trvání smlouvy je pět let. První rok bude vyplacen jednorázový motivační bonus až 500.000 korun, další čtyři roky po 100.000 korunách. Žádosti se budou přijímat od 1. května do 30. září. Podporu mohou získat lékaři, kteří v době vyhlášení výzvy dotačního programu ještě nemají oprávnění k poskytování zdravotních služeb v Pardubickém kraji.

Dostupnost zdravotní péče by se měla zlepšit zejména v menších městech a venkovských oblastech, kde lékaři dlouhodobě chybí. Týká se to oborů všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost a zubní lékařství. Dotace kraj nabízí ve vybraných oblastech obcí s rozšířenou působností (ORP) . Pro praktické lékaře pro dospělé nebo děti to jsou Česká Třebová, Králíky, Přelouč, Svitavy, Lanškroun, pro zubaře Hlinsko, Králíky Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Přelouč, Svitavy, Ústí nad Orlicí a Žamberk.

Tisková zpráva

Využití pupečníkové krve na vzestupu Čína a USA vedou, Evropa…

21 ledna, 202521 ledna, 2025
by budskap

Praha, 21.1.2025 – Podle nadace Parent’s Guide to Cord Blood využití pupečníkové krve rychle roste, přičemž Čína provádí více terapií pupečníkovou krví ročně než zbytek světa dohromady. Tento trend je důsledkem rostoucího povědomí o terapeutickém potenciálu kmenových buněk, pokroku ve výzkumu, vývoji a rostoucí potřeby léčby chronických a genetických onemocnění, která vyžadují moderní terapeutické přístupy. Podle aktuálního reportu, který zveřejnila globální společnost Towards Healthcare je aktuální velikost amerického trhu služeb bank pupečníkové krve za rok 2023 oceněna na 33,9 miliardy USD a očekává se dramatický růst. Spojené státy se soustředí především na biotechnologické inovace, zatímco Evropa za těmito lídry pokulhává a čelí výzvám, které brzdí rozvoj v této oblasti.

Trh služeb bank pupečníkové krve v USA zažívá nebývalý rozmach. V roce 2023 byla jeho hodnota odhadována na 33,9 miliardy USD, přičemž odborníci očekávají, že do roku 2034 dosáhne 65,36 miliardy USD. To odpovídá průměrné roční míře růstu (CAGR) 6,15 %. Tento růst je podporován rostoucím povědomím o terapeutickém potenciálu pupečníkové krve, pokrokem ve výzkumu a vývoji a potřebou moderních léčebných metod pro chronická a genetická onemocnění. Spojené státy, díky vysoké míře povědomí a podpoře biotechnologických firem, patří k dalším klíčovým hráčům na tomto trhu. Kalifornie je v této oblasti na špici, přičemž Spojené státy zaznamenávají nejvyšší míru využití služeb soukromých bank pupečníkové krve. Americká FDA schválila pupečníkovou krev pro léčbu více než 80 různých onemocnění, což dále podněcuje zájem veřejnosti.

Čínská lékařská komunita, která pořádá každoroční národní konference o pupečníkové krvi zveřejnila údaje, že v Číně bylo celkově do roku 2024 provedeno téměř 40 000 klinických aplikací, zatím co do roku 2023 činil celkový počet pouze 30 000. Jen za poslední rok tak došlo k nárustu aplikací o 10 000. Čína tak již několik let provádí více terapií pupečníkovou krví než všechny ostatní země dohromady. Pro srovnání, členské banky Světové asociace dárců dřeně (WMDA) celosvětově vykázaly za rok 2023 pouze 2 300 transplantací.

Evropa však s tímto dynamickým vývojem drží krok jen obtížně. Oproti Číně a USA je růst trhu pomalejší, což je způsobeno přísnějšími regulačními rámci, nižší mírou povědomí a nedostatkem investic do výzkumu a infrastruktury. Veřejné i soukromé banky pupečníkové krve zde čelí omezené kapacitě a vysokým nákladům na skladování. Pokud má Evropa udržet krok s globálním vývojem, je důležité zvýšit povědomí veřejnosti, podpořit výzkumné programy a přilákat více investic.

S rostoucími investicemi do vývoje nových terapeutických metod je zřejmé, že pupečníková krev bude hrát stále důležitější roli v moderní medicíně. Zatímco Čína a USA nastavují vysoký standard, Evropa má příležitost využít potenciál tohoto trhu a přispět ke zlepšení zdravotní péče.

Výzkumy a studie

Průzkum: Nynější spoluúčast na zdravotní péči považuje 52 pct…

15 ledna, 2025
by budskap

Lidé si v českém zdravotnictví platí za péči, která není hrazená z veřejného zdravotního pojištění nebo u lékařů, kteří nemají smlouvy s pojišťovnami. Zcela si hradí například volně prodejné léky v lékárnách, část doplácí i na léky hrazené nebo část péče zubních lékařů, například bílé zubní plomby. Lidé si často doplácejí také za psychoterapii nebo fyzioterapii.

Asi 34 procent lidí platí ze svého do 1000 korun ročně, 46 procent lidí mezi 1000 a 5000 korunami, 15 procent od 5000 do 15.000 korun za rok. Podle průzkumu z konce loňského roku, kterého se zúčastnilo 1000 dospělých respondentů, by skoro 80 procent lidí uvítalo, kdyby mohli díky zdravému životnímu stylu platit nižší pojistné a 46 procent by rádo více odlišných pojistných programů.

Současná legislativa to podle prezidenta SZP Martina Balady neumožňuje. “Naladění veřejnosti je jednoznačně směrem k tomu, aby se v ČR umožnilo pojišťovnám více si konkurovat. Vzhledem ke konstrukci odvodů je odlišná výše pojistného nereálná, ale rozdíly třeba ve specializaci a šíři služeb si představit umíme, stejně jako nějakou formu bonusů například za zdravý životní styl a návštěvy preventivních prohlídek,” uvedl Balada.

Nejčastěji lidé žádají, aby se pojišťovny lišily účelem. Pro to se vyjádřilo 50 procent respondentů. Dále chtějí různou nabídku výše příspěvků na prevenci, což uvedlo 43 procent dotázaných. Zhruba třetina by uvítala různý rozsah hrazené péče nebo nabídku připojištění. “Ze zkušenosti se domnívám, že by hodně záleželo na ceně,” dodal Balada.

Pro 47 procent respondentů je přijatelná možnost příplatku za lepší komfort, pro 24 procent i za vyšší kvalitu služeb. Lidé by si byli ochotní připlatit za pohodlí typu samostatného pokoje (44 pct), lepší pomůcky (36 pct), rychlejší ošetření (24 pct) nebo za vyšetření v konkrétním zařízení (22 pct).

Příjmy veřejného zdravotního pojištění budou letos podle plánů ministerstva zdravotnictví 527,9 miliardy korun, což je meziročně o 27,4 miliardy víc. Většina pochází z plateb zdravotního pojištění od zaměstnanců, zaměstnavatelů nebo podnikatelů. Příspěvek státu za státní pojištěnce, tedy děti, seniory nebo nezaměstnané, tvoří zhruba třetinu. Měsíční platba se zvýšila z loňských 2085 korun na 2127 Kč. Do její automatické valorizace se promítá inflace a růst reálné mzdy v posledních dvou letech. Přímo na zdravotní péči pojišťovny v letošním roce vydají 515 miliard korun, meziročně o 3,3 procenta víc.

Aktuálně

Analýza: Potíže s dostupnou zdravotní péčí jsou v příhraničí i středních Čechách

28 listopadu, 2024
by budskap

Dosud přehledy dostupnosti lékařské péče vycházely z počtů lékařů v krajích či okresech, nyní odborníci sledovali dostupnost základní lékařské péče na úrovni malých geografických jednotek, mezi kterými pacienti za péčí běžně dojíždějí. Zajímala je dostupnost zdravotní péče praktiků, dětských lékařů a zubařů. V rámci krajů vyhodnocovali i rovnost přístupu k jejich péči.

“Nejrovnější přístup k primární zdravotní péči mají obyvatelé Zlínského a Jihomoravského kraje a Prahy. Naopak největší nerovnost panuje v krajích sousedících s Německem: Ústeckém, Plzeňském, Karlovarském a Jihočeském,” uvedl Štěpán Mikula z ESF a SYRI.

Kromě příhraničních krajů jsou ale problémy také ve Středočeském kraji – zejména kvůli koncentraci lékařů ve velkých městech, ve spádových oblastech je ale dostupnost nižší. “Zvláště markantní je toto rozdělení v případě Středočeského kraje, který fakticky tvoří z hlediska dostupnosti primární péče vnitřní periferii,” dodal Mikula.

Nerovnost v dostupnosti lékařské péče je v regionech nejnižší u zubních lékařů, rozprostření jejich ordinací lépe kopíruje geografické rozložení populace.

Podle odborníků by tento přístup k analýze dostupnosti služeb mohl sloužit nejen při měření dostupnosti lékařské péče, ale i dalších veřejných služeb, například sociálních.

“Doplnění dat o kapacitě, kvalitě a struktuře nabídky by mohla vést nejen k ještě přesnějšímu měření, ale například i k projekcím očekávaných změn dostupnosti primární zdravotní péče ve společnosti, v níž stárne nejen populace, ale i lékaři, kteří péči poskytují,“ dodal Mikula.

Výzkumy a studie

Studie: Nižší dostupnost primární zdravotní péče se netýká jen…

19 listopadu, 2024
by budskap

Nejrovnější přístup k péči praktického lékaře mají podle Jakuba Hlávky, vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který na studii na sociální síti X upozornil, obyvatelé Zlínského a Jihomoravského kraje a Prahy, největší nerovnost panuje v krajích sousedících s Německem, jako je Ústecký, Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský.

Podle mapy, která je součástí studie, je horší dostupnost praktických lékařů pro dospělé v západní polovině České republiky a při hranicích krajů. Vysoký podíl obyvatel, pro které je péče méně dostupná, je podle mapy v okresech Praha-východ a Praha-západ, na Benešovsku, Mělnicku a Berounsku.

Praktičtí lékaři pro děti podle studie nejvíc chybí obyvatelům okresů Tachov, Domažlice, Rakovník, Beroun, Mělník, Praha-východ, Jihlava a Znojmo. U zubních lékařů jsou označené oblasti Litoměřicka, Rakovnicka, Benešovska a Prachaticka.

“Výsledky poukazují na koncentraci kapacit do velkých měst, zatímco v jejich spádových oblastech je dostupnost primární péče nižší. Zvláště markantní je toto rozdělení v případě Středočeského kraje, který fakticky tvoří z hlediska dostupnosti primární péče vnitřní periferii,” uvedl Hlávka.

Detailnější analýzu by si podle něj zasloužily příhraniční oblasti, zvážit by se mohl i potenciál přeshraničního poskytování péče. “Další vývoj měření dostupnosti primární péče by měl lépe zohlednit kapacity konkrétních poskytovatelů primární péče, například počet ordinačních hodin, smluvní vztahy se zdravotními pojišťovnami či nabídku vybraných služeb pro pacienty, například v oblasti rychlé diagnostiky,” doplnil Hlávka.

Zajištění dostupnosti péče je podle zákona odpovědností zdravotních pojišťoven. Nařízení vlády stanoví, jak dlouho maximálně může pacient k lékaři cestovat. U oborů praktického lékařství pro dospělé i pro děti, gynekologie nebo stomatologie mají být dostupní do 35 minut cesty.

Dostupnost analyzují také pojišťovny, podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny pacienti nejdéle k praktickému lékaři pro dospělé cestují v jihozápadním a severozápadním pohraničí. U dětských lékařů navíc například v příhraničí Tachovska a Domažlicka, dostupnost podle zákona je ale podle pojišťovny zajištěna pro všechny obyvatele.

V současné době je 40 procent praktických lékařů starších 60 let, dá se tedy očekávat jejich odchod do penze. Podle dřívějšího vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se situace zlepší do několika let, na profesi se připravuje 1667 nových. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky je ale problém nové lékaře do některých regionů dostat.

Aktuálně

Fakultní nemocnice Olomouc začala stavět nový ústřední pavilon za…

21 října, 2024
by budskap

“Výstavba centrálního pavilonu B Fakultní nemocnice Olomouc patří mezi strategické investice ministerstva zdravotnictví. Jsme rádi, že se nám ji podařilo posunout do realizační fáze a těšíme se na benefity nové budovy pro všechny pacienty i samotné zdravotníky. Fakultní nemocnici Olomouc vnímáme jako jeden ze stěžejních pilířů mezi poskytovateli zdravotní péče v České republice,” uvedl dnes ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Podle ředitele nemocnice Romana Havlíka je nový pavilon B klíčový pro zvýšení kvality zdravotní péče i další rozvoj nemocnice jako takové. Své provozy v novém pavilonu rozšíří také urgentní příjem, radiologická klinika, centrální operační sály a klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. “V budově vznikne mimo jiné deset operačních sálů, tři sály pro jednodenní chirurgii se zázemím pro dospávání a jednotka intenzivní péče pro jmenované lůžkové obory. Celkem zde bude umístěno 273 lůžek pro pacienty a řada specializovaných lékařských přístrojů včetně angiografických systémů,” uvedl ekonomický náměstek ředitele Tomáš Uvízl.

Podle ředitele nemocnice jde o další z klíčových investic největšího zdravotnického zařízení na střední Moravě. Poukázal na to, že se v současné době v areálu FNOL staví ambulantní onkologický pavilon P4. Po dokončení hrubé stavby budovy B se chce vedení nemocnice pustit do dlouho očekávané a nutné výstavby nového sídla porodnicko-gynekologické kliniky. Náročné roky tak čekají podle ředitele zaměstnance, ale i pacienty a návštěvníky.

Zhotovitelem stavby je sdružení firem GEMO, OHLA ŽS a HOCHTIEF CZ. Předpokládaná cena činí bezmála 3,48 miliardy korun bez DPH a doba výstavby má podle projektu být 1306 dní. Stavba se uskuteční za plného provozu nemocnice. Financování projektu je zajištěno prostřednictvím státních dotací a vlastních zdrojů FN Olomouc. Stavební práce budou v několika fázích; první etapa zahrnuje samotnou výstavbu hlavní budovy B, která bude mít celkem pět nadzemních a tři podzemní podlaží. Součástí podzemních podlaží bude 153 parkovacích míst, technologické zázemí a podzemní kolektory, které zajistí propojení se sousedními budovami nemocnice. Více informací k stavbě nového pavilonu je na stránkách nemocnice.

FN Olomouc je šestou největší nemocnicí v ČR. Má 66 pracovišť, zhruba 1200 lůžek a 4542 zdravotnických i nezdravotnických zaměstnanců.

Aktuálně

MZd: Se stárnutím populace pomůže transformace nemocnic i tlak na…

3 května, 2024
by budskap

“Podobný dokument má každý vyspělý stát Evropy,” uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek s tím, že materiál se bude pravidelně aktualizovat o nová data. Za největší výzvu, které bude ČR v příštích letech čelit, považuje stárnutí populace, jež povede k větším nárokům na péči nebo odchodům zdravotnických pracovníků do důchodů. “Do deseti až 12 let hrozí odchod do důchodu u třetiny sester,” dodal.

Počet seniorů, kteří nejvíc čerpají zdravotní péči, se v příštích 15 letech zdvojnásobí. “Do roku 2030 se změně musí přizpůsobit struktura části lůžkového fondu včetně podpory geriatrické péče, musí dojít k razantnímu posílení kapacit dlouhodobé ošetřovatelské péče,” píše se v dokumentu. “Dominantně je nutné podporovat ambulantní léči a domácí péči či péči v sociálním prostředí pacienta v různých formách,” uvádí dále.

Už v současné době je zdravotní stav české populace v mnoha oblastech horší než v západních zemích. “Oproti Evropě dříve začínáme být nemocní, hůře práceschopní. Přináší to velké náklady i co se týče ekonomiky,” doplnila ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. Zlepšovat to má důraz na prevenci, kontrolu kvality a efektivity péče. Na její hodnocení se bude specializovat Národní institut kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ). První balík hodnocení bude podle Duška dostupný v říjnu letošního roku.

Vyšší kvalitu podle hodnocení by podle MZd měly zohlednit v úhradách i zdravotní pojišťovny, na jejichž větší odpovědnost analýza klade důraz. Větší roli by pojišťovna měla hrát jako průvodce pacienta systémem a při stanovení jeho ideální trasy do prvních vyšetření po následnou péči. Jako další úkol jim stanoví Monitoring čekacích dob a motivaci poskytovatelů péče k on-line objednávání na zákroky či vyšetření. V oblasti elektronizace by pak mělo začít fungovat také elektronické odesílání žádanek nebo propouštěcích zpráv.

Z konkrétních kroků, které chce ministerstvo zvládnout do roku 2025, koncepce uvádí například elektronické nástroje umožňující centrální objednávání na preventivní a jiná vyšetření, větší podporu jednodenní péče, větší centralizaci péče vysoce specializované nebo podpora sdružení praxí praktických lékařů, které by umožnily delší ordinační dobu.

Vzniknout by měly také nové strategické dokumenty, například analýza možných hrozeb pro veřejné zdraví, Národní plán prevence, Národní vakcinační strategie nebo analýza struktury lůžkového fondu a efektivity jeho využívání nebo transformační plány nemocnic reagující na nedostatek lůžek následné péče.

České zdravotnictví

VZP při úpravě sítě nemocnic zohlední využití lůžek, počty výkonů…

18 dubna, 2024
by budskap

“Důležité je, aby lékaři měli s prováděnými výkony dostatek zkušeností. Dobře se o vás nepostarají tam, kde vidí infarkt jednou za tři neděle, nebo rodí dítě jednou za týden,” řekl Kuba novinářům.

V současné době je k dispozici 47.900 lůžek akutní nemocniční péče, průměrná obložnost je necelých 60 procent. Podle Kabátka je to zhruba deset procent pod průměrem zemí OECD. V oborech, jako jsou lůžková oftalmologie, dermatologie nebo některá dětská oddělení, jsou to však jen nízké desítky procent. Podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Feltla mohou ale vzniknout problémy při vzdělávání lékařů, které je i v těchto oborech navázané na oddělení s daným počtem lůžek.

Na 1000 obyvatel má ČR 6,7 lůžka, průměr OECD je 4,8 lůžka. Německo, které podle Kabátka počítá i lůžka sociální, má 7,8 lůžka, Slovensko 5,7 lůžka, Slovinsko 4,3, Izrael 2,9 a Švédsko dvě lůžka. Průměrná délka hospitalizace přitom dlouhodobě klesá, v roce 2021 činila v ČR 9,8 dne, podle Eurostatu je tak delší pouze v Srbsku. Například v Polsku trvá průměrně 7,3 dne, v Nizozemí 4,3 dne. “Částečně je to dáno úhradovými mechanismy a částečně je to dáno strukturou sítě,” uvedl k délce hospitalizací v ČR Kabátek.

Lůžek dlouhodobé a následné péče, které využívají zejména senioři, je nyní v Česku asi 38.000. Loni podle Českého statistického úřadu žilo v ČR 2,2 milionu lidí starších 65 let, v roce 2050 jich bude již 3,25 milionu. Konkrétní počty lůžek, které by se měly podle VZP převádět z akutních na následná, Kabátek uvádět nechtěl. Podle něj nejde o to, že by se nemocnice rušily. “Neděláme žádnou reformu, nijak plošně nerušíme,” uvedl. Největší bariérou dohod je podle něj nedůvěra poskytovatelů. Nejsložitější debata je tam, kde jsou nemocnice s větším počtem provozovatelů.

Změny se však přesto dotknou menších i velkých nemocnic. Například Karel Kantor, ředitel skupiny Vamed Medittera, která zřizuje některé nemocnice ve Středočeském kraji, na dnešní tiskové konferenci uvedl, že od příštího roku se sloučí nemocnice v Mělníce a Neratovicích. Kabátek jako další příklady doplnil nemocnici v Sušici, kde se akutní péče změní v jednodenní a následnou, nebo nemocnici Šternberk, kde dětské lůžkové oddělení bude dál fungovat jako denní stacionář.

Podle ředitele Feltla mají v pražské Všeobecné fakultní nemocnice v plánu uzavření 105 z 1921 lůžek, polovina z nich je interních. Nová tam naopak budou do budoucna vznikat, například pro neurodegenerativní onemocnění nebo dětskou psychiatrii.

Další nemocnice se základními obory, jejichž fungování by podle Kabátka sice ekonomicky úplně nevycházelo, zůstanou, aby bylo splněno vládní nařízení o dostupnosti zdravotní péče v místě a čase. Podle Kabátka je takových, jejichž provoz pojišťovna zvlášť bonifikuje, celkem šest, například nemocnice v Jeseníku.

Aktuálně

V Japonsku vznikne odbočka WHO k zajištění univerzální zdravotní péče

11 srpna, 2022
by andrlovak1

Podle Kjódó by nová sekce WHO měla být ustavena do summitu skupiny G7, který se bude konat příští rok v květnu v Hirošimě.

Kromě zajištění univerzální zdravotní péče má tato instituce přispět k posílení zdravotnických systémů v rozvojových zemích a vytvořit mezinárodní systém prevence šíření infekcí.

Guterres tento týden navštívil Japonsko a s Kišidou se sešel, když si Japonsko připomínalo 77. výročí svržení atomové pumy na Hirošimu. WHO je specializovanou agenturou OSN se sídlem v Ženevě. Koordinuje řešení otázek souvisejících s veřejným zdravím ve světě.

České zdravotnictví

V rámci vztahů s pojišťovnami je důležité oboustranné pochopení, říká…

21 března, 2022
by andrlovak1

Svět zdravotnictví prochází mnoha změnami, a to i bez přispění virové epidemie. Vznikají nové poznatky ve světě lékařské vědy, vyrábějí se nové a inovativní zdravotnické prostředky, přichází na trh nová léčiva. Neviditelnou součástí zdravotnictví jsou ale také výkony, vykazování a vztahy se zdravotními pojišťovnami. Narůstající množství administrativy ve zdravotnictví přitom ztěžuje lékařům a zdravotnímu personálu práci.

Zdravotní péče placená z veřejného zdravotního pojištění se zpravidla odvíjí od uzavření smluvního vztahu poskytovatele zdravotních služeb s pojišťovnami. Cesta k uzavření smluvních vztahů ale pro lékaře není vždy snadná. Důvody mohou být různé, od těch procesních až po ty zákonné. Zdravotní pojišťovny mají ze zákona povinnost zajistit místní a časovou dostupnost zdravotní péče pro své pojištěnce, zároveň ale také musí zacházet hospodárně s penězi poplatníků.

Pro uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou je třeba nejprve projít výběrovým řízením krajského úřadu s doporučujícím stanoviskem, teprve potom lze vůbec pojišťovny žádat o uzavření smluvního vztahu. „Pro pojišťovny je efektivnější mít v jednom místě poskytovatele zdravotních služeb s více navazujícími odbornostmi, než je mít roztroušené po regionu a nutit pacienty cestovat za každým vyšetřením jinam. Proto se může stát, že i když mají lékaři dobrý záměr, nemusí k nasmlouvání dojít,” přibližuje Radka Bauerová, vedoucí smluvních vztahů se zdravotními pojišťovnami ze společnosti STROFIOS a.s.

Administrativa zatěžuje lékaře

Administrativa pro lékaře představuje velkou časovou zátěž. Jedním z důvodů je mj. kontinuální provádění změn, vycházejících od Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven. Změny se týkají nových kódů, úhradové vyhlášky i nových pravidel v rámci organizačních opatření. Nejen tyto změny musí lékaři reflektovat směrem k pojišťovnám v rámci vykazování poskytnuté zdravotní služby pacientům. Ne všechny výkony ale z důvodu chybného vykázání pojišťovny proplatí.

„Mezi ty nejčastější chyby patří poskytování péče, pro kterou nemá poskytovatel zdravotní péče uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou nebo poskytování a vykázání k úhradě služby mimo rozsah smlouvy, např. poskytnutí péče mimo smluvenou oblast, mimo dny, kdy jsou nasmlouvané ordinační hodiny, poskytnutí péče pracovníkem, který není uveden ve smlouvě, popř. nenasmlouvaným přístrojem či technickým vybavením,” přibližuje Radka Bauerová.

Podle expertů ze společnosti STROFIOS a.s., která se budováním vztahů s pojišťovnami i agendě výkazů úhrad za zdravotnická zařízení věnuje přes 10 let, není situace mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami černobílá. Jak poskytovatelé, tak i pojišťovny, se musí pohybovat v mezích platných zákonů, a protože v praxi dochází k mnohým záludnostem, je důležité oboustranné pochopení.

„V rámci mezilidských vztahů si vycházíme vstříc. Pojišťovny nejvíce oceňují, že se bavíme konstruktivně a zbytečně na ně nikdo nekřičíme do telefonu a nedomáháme se věcí, které i při nejlepší vůli referentky v pojišťovnách zajistit nemohou,” doplňuje Bauerová. Vykazování zdravotní péče na zdravotní pojišťovny je tedy již jen „třešinkou na dortu“ smluvních vztahů mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami.

Květen

Červen 2025

Červenec

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

30
1
2
3
4
5
6

Červen

29

6:00 am - 9:00 pm

Administrativa zatěžuje lékaře

Kalendář akcí

Červen 2025

Červen

29

Červen

30

Červenec

1

Červenec

2

Červenec

3

Červenec

4

Červenec

5

Červenec

6

Červenec

7

Červenec

8

Červenec

9

Červenec

10

Červenec

11

Červenec

12

Červenec

13

Červenec

14

Červenec

15

Červenec

16

Červenec

17

Červenec

18

Červenec

19

Červenec

20

Červenec

21

Červenec

22

Červenec

23

Červenec

24

Červenec

25

Červenec

26

Červenec

27

Červenec

28

Červenec

29

Červenec

30

Červenec

31

Srpen

1

Srpen

2

Newsletter