Loni skončilo v Jihomoravském kraji 18 lékařů, z toho…

„Důvody ukončení lékařské praxe bez náhrady se do žádostí obvykle vůbec neuvádějí. Z dostupných analýz však vyplývá, že nejčastějšími faktory jsou vyšší věk lékařů a zdravotní důvody. Dalším významným problémem je nízký zájem mladších lékařů o působení v regionech, což výrazně komplikuje hledání náhrady za odcházející lékaře. Tyto faktory často vedou k rozhodnutí ukončit praxi, aniž by byl nalezen vhodný nástupce,“ uvedla Žídková.

Předloni skončilo 18 zubařů, loni osm. Tři přestali ordinovat na Břeclavsku, dva v Brně a po jednom na Znojemsku, Hodonínsku a Blanensku. Jeden pediatr skončil na Brněnsku, Břeclavsku, Hodonínsku i v Brně. Tři praktici pak zavřeli na Hodonínsku, jeden v Brně a jeden na Znojemsku.

Dostupnost lékařské péče je v některých regionech kraje stále problematická, zejména pokud jde o praktické lékaře, pediatry nebo zubní lékaře. „Především zdravotní pojišťovny mají povinnost zajistit dostupnou péči pro své pojištěnce. Krajský úřad se snaží na tento problém pravidelně pojišťovny upozorňovat a ve spolupráci s nimi organizuje výběrová řízení na uzavření smluv. Návrh na tato řízení mohou podávat poskytovatelé zdravotních služeb, zdravotní pojišťovny nebo obce,“ řekla Žídková.

Podle ní je také důležitá role samospráv, které se často vlastními zdroji podílejí na financování zdravotnictví a můžou lékaře motivovat třeba nabídkou ubytování v místě, kde pracují. „Lákání praktických lékařů a pediatrů na periferie s příslibem bytů, ordinací, proplácením jízdného a podobně ovšem není věcí krajského úřadu, ale více institucí, které mohou pomocí různých forem pozitivní motivace podnítit zakládání ordinací v cílových oblastech s ohroženou dostupností,“ doplnila.