MedNews.cz

Zlínská univerzita nabídne nový studijní program Zdravotnický záchranář

2 října, 2024
by budskap

Půjde o tříletý bakalářský program v prezenční formě. Zaměřený bude na získání teoretických znalostí a především praktických dovedností z oboru první pomoci, urgentní medicíny, medicíny katastrof a dalších disciplín. Studenti absolvují odborné praxe v nemocnicích, na záchranné službě, ale také u policie, hasičů nebo u vodní záchranné služby.

“Zdravotničtí záchranáři představují první linii v péči o pacienta při akutním ohrožení života. Jejich rychlé rozhodování, odborné znalosti a dovednosti jsou nezbytné pro zajištění prvotní péče a následného transportu do zdravotnických zařízení nebo při mimořádných událostech,” uvedl děkan FHS Libor Marek. Přihlášky bude možné podávat od ledna. Předpokládá se, že do prvního ročníku bude přijato 40 studentů.

Univerzita na přípravě akreditace spolupracovala s institucemi v regionu. “Velmi si cením intenzivní spolupráce se Zlínským krajem, Zdravotnickou záchrannou službou Zlínského kraje a Krajskou nemocnicí Tomáše Bati. Bez této kooperace bychom náročný proces akreditace nedotáhli do úspěšného konce,” uvedl rektor UTB Milan Adámek.

Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje (ZZS ZK) je nyní relativně dobře personálně zajištěná, u zdravotnických záchranářů však začíná pociťovat nedostatek zájemců. “Jen dvě čísla pro dokreslení potřebnosti tohoto programu. V roce 2014 činil průměrný věk zdravotnických záchranářů ve Zlínském kraji necelých 42 let, v roce 2024 se tento průměr zvýšil o 1,7 na 43,5 let. S rostoucím průměrným věkem se samozřejmě zvyšuje i nemocnost, a to i ta dlouhodobá. V dlouhodobém výhledu je studijní program Zdravotnický záchranář přímo ve Zlíně nezbytností pro udržení chodu zdravotnické záchranné služby,” uvedl ředitel ZZS ZK Josef Valenta.

Absolventi budou moci jako záchranáři začít pracovat nejdříve v roce 2029. “Podmínkou práce na zdravotnické záchranné službě jako zdravotnický záchranář je totiž nejen úspěšné dokončení studia, ale poté musí následovat minimálně rok praxe alespoň na poloviční úvazek na oddělení urgentního příjmu, ARO nebo JIP,” uvedla mluvčí ZZS ZK Gabriela Netopilová Sluštíková.

Univerzita ve spolupráci se zlínskou krajskou nemocnicí a Zlínským krajem usiluje také o akreditaci dalšího žádaného zdravotnického oboru, a to radiologický asistent.

Aktuálně

Na okraji Jičína začala výstavba základny zdravotnických záchranářů za…

26 září, 2024
by budskap

Podle hejtmana Martina Červíčka (ODS) nová základna na Jičínsku sníží dojezdové časy k pacientům a také zvýší kapacitu záchranářských služeb.

Areál výjezdového stanoviště ZZS, který vznikne v blízkosti obchvatu Robous, bude oplocený, se zpevněnými komunikacemi a dalšími upravenými plochami s vjezdem přes automatickou závoru. Počítá se i s parkovacími místy pro personál a možností využití jedné dobíjecí stanice na elektromobily.

Dvoupodlažní nepodsklepený objekt obdélníkového půdorysu s plochou zatravněnou střechou, na které budou fotovoltaické panely, bude mít kapacitu pro zázemí tří posádek. V přízemí budou technologie, garáže pro sanitní vozy, sklad, dekontaminačních prostor a šatny personálu.

“Ve druhém podlaží vybudujeme pokoje pro lékaře a řidiče, společenskou a jednací místnost, kuchyňku s terasou, šatny, toalety a sprchy,” uvedl náměstek hejtmana pro investice Pavel Bulíček (Piráti).

Kraj chystá výstavbu i dalších základen zdravotnických záchranářů. “Aktuálně připravujeme projektovou dokumentaci na výstavbu výjezdových stanovišť v Jaroměři a Náchodě,” uvedl hejtman Martin Červíček.

ZZS KHK má výjezdové skupiny na 17 výjezdových základnách ve 14 městech a obcích. Součástí deseti výjezdových skupin z 33, včetně posádky letecké záchranné služby, je lékař. Zbylých 23 výjezdových skupin představují nelékařské výjezdové skupiny rychlé zdravotnické pomoci (RZP). Nad rámec běžných dvou nebo tříčlenných posádek je do systému trvale nasazen také inspektor provozu s plně vybaveným zásahovým vozidlem.

České zdravotnictví

Od roku 2028 by měla létat pro záchrannou službu…

2 srpna, 2024
by budskap

“Vláda se shodla, že podporuje variantu s větší mírou zapojení Policie ČR, kdy se do budoucna tak předpokládá její větší zapojení v Praze, Brně a Ostravě,” řekl Jakob. Vznik jedenácté základny pro pokrytí Karlovarského kraje také podle něj zajistí, že se nebude muset žádná základna stěhovat. Dříve se spekulovalo o tom, že by se vrtulník do Karlových Varů přesunul z Plzně, kde armáda zajišťuje LZS na letišti v Líních, na jehož místě měla vzniknout továrna gigafactory na baterie do elektromobilů.

“Dojde také k rozšíření nepřetržitého provozu u dvou stanovišť, a to v Jihlavě a Olomouci, a nyní bude šest stanovišť pro speciální záchranné činnosti,” doplnil mluvčí. Vláda podle něj také souhlasila s tím, že do provozu na stanovištích Praha, Plzeň a Karlovy Vary budou zapojené vojenské zdravotnické posádky, tedy záchranář a lékař armády.

V řádu měsíců ministerstvo podle Jakoba musí vypsat veřejnou zakázku a připravit podrobný časový harmonogram. Současná smlouva na provoz LZS platí do konce roku 2028, náklady jsou 2,8 miliardy korun.

MZd na jednání vlády minulý týden předkládalo několik variant, jak v provozu LZS pokračovat. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) při příchodu na jednání označil dřívější snahu systém centralizovat pod státní podnik, který připravovala vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), za fiasko. Česko podle něj jde cestou obvyklou v Evropě, kdy provoz letecké záchranné služby nezajišťuje armáda, ale soukromníci se specializovanými vrtulníky. Vláda ale nakonec rozhodla o posílení podílu regionů, kde se o LZS stará ministerstvo vnitra.

LZS v Česku funguje od dubna 1987. Od poloviny 90. let se stabilně zajišťuje z deseti stanovišť, která jsou majetkem jednotlivých krajů, výjimkami jsou vojenská základna v Plzni-Líních a pražské ruzyňské letiště.

Od roku 2021 provozují LZS na osmi stanovištích soukromníci. Společnost DSA má na starosti České Budějovice, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Brno a Jihlavu. Firma Air Transport Europe (ATE) pak létá z Ostravy a Olomouce. Vrtulníky na stanovišti v Praze-Ruzyni provozuje na základě dohody mezi úřady ministerstvo vnitra, v Plzni-Líních ministerstvo obrany. Svou základnu v současné době nemají Pardubický, Středočeský, Zlínský a Karlovarský kraj.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1,087.000 obyvatel. Například na Slovensku je to 778.000 lidí, v Rakousku 536.000, v Polsku 1,720.000. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu.

České zdravotnictví

Záchranáři ve Zlínském kraji získají nové výukové modely a pomůcky

10 července, 2024
by budskap

“K tomu, abychom kvalitně vychovávali a vzdělávali nové záchranáře, kterých je nedostatek, a motivovali je pro tuto práci, je důležitá názorná a vysoce odborná výuka. Jdeme s dobou, a proto pro tyto účely necháme pořídit pomůcky, které odpovídají nejnovějším trendům v urgentní medicíně,” uvedl hejtman Radim Holiš (ANO).

Mezi novými pomůckami pro výuku základní i rozšířené resuscitace budou modely dospělého, dítěte nebo novorozence, ale i model končetin pro ošetření krvácení. Zaměřené budou na traumata a střelná zranění. Poslouží zejména pro školení zaměstnanců složek Integrovaného záchranného systému.

Simulační výukové pomůcky, například simulátor pro nácvik zajištění dýchacích cest, přispějí ke vzdělávání lékařů, specializovaných posádek a členů výjezdových skupin. Sanitka bude pro potřeby výuky, která doplní a zatraktivní studium vysokoškolských a středoškolských zdravotnických oborů, vybavena přístrojem pro nepřímou masáž srdce nebo ventilátorem k umělé plicní ventilaci.

České zdravotnictví

Počet záchranářů je podle šéfa zdravotnických statistiků nezbytné navýšit

24 dubna, 2024
by budskap

“Nevyhnutelně je potřeba začít intenzivně plánovat zásadní navýšení kapacit (záchranářů),” uvedl Dušek. Pomoci by podle něj mohlo také posílení komunitní ošetřovatelské péče, která by částečně suplovala záchranářské výjezdy. “Necháme-li to tak, jak to je, dojedeme do zdi, kde nebude žádné tlačítko ‘back’,” varoval.

Více než polovinu ze zhruba jednoho milionu pacientů ošetřených záchranáři, konkrétně na 520.000, tvořili loni lidé nad 65 let věku, shodoval se Dušek se statistikou předsedy Asociace zdravotnických záchranných služeb a senátora Marka Slabého z klubu ODS a TOP 09. Náklady pojišťoven na zdravotnickou záchrannou službu loni představovaly 5,71 miliardy korun, o pět let dříve to bylo 2,8 miliardy, uvedl Slabý. Lékařů loni pracovalo u záchranné služby podle evidence její asociace zhruba 860, nelékařů přes 3700, řidičů bylo 2300.

Do roku 2040 se počet nemocných podle projekce Českého statistického úřadu zdvojnásobí, až důchodového věku dosáhnou silné populační ročníky, upozornil Dušek. O pětinu se podle něj zvýší počet pacientů s cukrovkou, o čtvrtinu počet pacientů s rakovinou, o 68 procent počet kardiaků a o 115 procent počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou.

Spolu se stárnutím populace bude podle Duška potřeba nahradit kolem 500 úvazků z celkového počtu 1300 v případě lékařů záchranné služby, jejichž průměrný věk se nyní pohybuje nad 50 lety. U záchranářů je to 250 úvazků, u sester kolem 450, uvedl Dušek. V současné době podle něj chybí 100 úvazků zdravotnických záchranářů, až 700 úvazků ubyde kvůli odchodům do penze a stejný počet se bude týkat i zdravotních sester.

V následujících 12 letech bude potřeba podle Duška vychovat zhruba 3400 záchranářů a až 30.000 vysokoškolsky vzdělaných zdravotních sester. Pomoci by v tom mělo šest lékařských fakult a 11 dalších vysokých škol, které se zavázaly navýšit kapacity pro vzdělávání záchranářů o pětinu a u sester o dvě pětiny. Program, v němž by mohlo získat vzdělání přes 22.000 nelékařských zdravotnických pracovníků a 3400 záchranářů, podporuje Česká konference rektorů. Realizace programu by si v prvním roce vyžádala náklady ve výši zhruba 426 milionů korun, v posledním roce za 12 let 13,8 miliardy korun, dodal Dušek.

České zdravotnictví

Liberecký kraj zvýší podporu pro speciální tým leteckých záchranářů

6 října, 2023
by budskap

“Musíme počítat s roční mírou inflace, která v roce 2022 dosáhla 15,1 procenta. Proto jsme se rozhodli podepsat novou smlouvu, která bude aktuální ceny reflektovat. Zajištění provozu letecké záchranné služby včetně speciálních technik slaňování je pro Liberecký kraj nezbytné a důležité. Řada míst je v našem regionu špatně dostupná,” doplnil Richter. Omezením letecké záchranné služby by se podle něj výrazně zhoršila dostupnost neodkladné zdravotní péče v kraji.

Liberecký kraj je velmi členitý, i proto mají záchranná a horská služba v kraji od roku 1997 speciálně vycvičené týmy, které s vrtulníkem létají, slaňují a zachraňují v náročném terénu. “Těch zásahů přibývá, loni jsme jich za celý rok provedli 19, letos do konce září už 20. S moderními sporty, jako je lezení, paragliding, ale také třeba singltrek, zásahů přibývá. Víc je také úrazů na elektrokolech a koloběžkách v horském terénu a předpokládáme, že se to bude dál navyšovat,” řekl ČTK mluvčí záchranné služby Michael Georgiev.

Podle Georgieva je při úrazech v náročném terénu klíčové dostat se na místo co nejrychleji a co nejdříve tam dopravit lékaře, v horských oblastech je často vrtulník jedinou možností a lékaři často musí na místo slanit. Zraněného pak vrtulník přepravuje z nedostupného místa v podvěsu na vhodnou plochu, kde je ho možné naložit do vrtulníku nebo do sanitky. Liberečtí záchranáři přitom neoperují jen v kraji, často pomáhají v Ústeckém a Královéhradeckém kraji, ale také ve středních Čechách.

Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje má výjezdové základny ve 13 městech, v Liberci jsou dvě, jedna v centru a druhá na letišti. Součástí je letecká záchranná služba a tým speciálních činností, který slouží k efektivnějšímu zvládnutí mimořádných událostí a k dispozici má i vůz pro převoz pacientů s vysoce nakažlivou nemocí. Loni vyjeli záchranáři v kraji téměř k 69.700 případů a k 670 vzlétl vrtulník. Liberecký kraj dal loni na provoz a investice záchranky bezmála 290,6 milionu korun, letos je v krajském rozpočtu přes 316 milionů.

Zpravodaj

Středočeští záchranáři pořídí přístroje na rozpoznání otravy oxidem uhelnatým

14 září, 2023
by budskap

“Včasné odhalení otravy oxidem uhelnatým rozhoduje o směřování pacienta do nemocničního zařízení, které je schopné zajistit hyperbarickou oxygenoterapii. Tím se zvyšuje šance na úspěšnou léčbu,” vysvětlil krajský náměstek pro zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS). Přístroje budou v lékařských vozech po celém kraji.

Nová technologie umožní posádkám záchranné služby monitorovat nejen koncentraci oxidu uhelnatého v krvi, ale například i množství karboxyhemoglobinu, který vzniká vazbou oxidu uhelnatého. Rychlejší a přesnější diagnostika umožní zajistit bez prodlev komplexní péči. Měření se získává umístěním senzoru na pacienta, zpravidla na špičku prstu u dospělých a ruku nebo nohu u kojenců.

Zpravodaj

Kolapsů z horka a reakcí na hmyz bylo v Jihomoravském kraji letos…

6 září, 2023
by budskap

“Byly dny, kdy jsme měli třeba 320 výjezdů, tedy lehký nadprůměr, ale nebylo jich mnoho. Ani v těch nejvíce tropických dnech jsme neevidovali dramatické zvýšení počtu výjezdů kvůli kolapsům, většinou se jednalo o jednotky či nízké desítky případů za den. V této souvislosti šlo o typicky nejohroženější skupiny, tedy o seniory a chronicky nemocné pacienty,” řekla Bothová.

“Loni jsme rovněž řešili mnohem víc alergických reakcí na hmyz. Teplé dny nás nicméně ještě čekají, takže je nutné s aktivitou hmyzu počítat,” dodala. Záchranáři obvykle v létě ošetřují desítky pacientů s alergickou reakcí. Pokud se štípnutí projeví jen lokálně, doporučují místo chladit a případně užít léky proti alergii. Pokud ale nastane anafylaktický šok, který se může projevit svěděním celého těla, slabostí i poruchou vědomí, je třeba volat odbornou pomoc. “Stejně tak je nutné kontaktovat tísňovou linku, jde-li o bodnutí do obličeje či krku. Postižené místo začne otékat a dostaví se dýchací potíže, může dojít i k úmrtí,” uvedla mluvčí.

Od začátku července do poloviny srpna záchranáři vyjížděli k osmi případům tonutí, za celé léto to bylo podle Bothové okolo deseti. Číslo je srovnatelné s loňskem. Loni i letos záchranáři zaznamenali tři úmrtí. Letní měsíce obnáší také zvýšený počet úrazů. Typicky po pádu na kole či koloběžce nebo ze stromu či z okna. Výjimkou nejsou ani úrazy vzniklé při skákání na trampolíně.

Zdravotníci v létě také více řeší otravy alkoholem. “Vyjíždíme bohužel i k dětem a mladistvým, kteří to přehnali s alkoholem či jinou návykovou látkou. Každý rok pociťujeme narůstající trend v letních měsících. Vliv na to má skutečnost, že pokud je teplé počasí, děti mohou pobývat více venku, mimo dozor rodičů a dospělých a užívají návykové látky v hojnější míře. Ale intoxikace u této věkové skupiny řešíme v průběhu celého roku. Někdy jde i o pacienty, kterým je například 13 či 14 let. V některých případech jde o závažné stavy,” dodala Bothová.

Zpravodaj

Z Prahy vyráží do Řecka pomáhat s požáry osm hasičů…

22 srpna, 2023
by budskap

“V rámci modulu pro pozemní hašení bude v Řecku zasahovat také osm pražských hasičů, kteří právě vyrazili ze strašnické hasičské stanice,” sdělil dnes ráno mluvčí. Spolu s pražskými hasiči pomohou s požáry v Řecku také příslušníci hasičského sboru Středočeského, Olomouckého, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Odřad čítá 53 hasičů, sedm záchranářů a čtyři členy podpůrného týmu servisních pracovníků výrobců zásahových vozidel.

Pražská záchranná služba vyslala do Řecka čtyři zdravotníky, dva řidiče speciálního modulu a krizového manažera jako velitele odřadu, upřesnila ráno na dotaz ČTK mluvčí. Spolu s hasiči jsou již na cestě do Podivína, dodala. V Řecku budou disponovat vedle speciálního vozidla Fénix také terénní čtyřkolkou Polaris a dvěma podpůrnými vozidly. “Vozidlo Fénix se opakovaně osvědčilo při transportování většího počtu pacientů vyžadujících kyslíkovou terapii a poslouží i jako zázemí pro zasahující hasiče,” uvedla později mluvčí v tiskové zprávě. Čtyřkolka Polaris se v minulosti osvědčila například loni při požáru v Hřensku, kdy sloužila pro dopravu zdravotnického materiálu a dalšího vybavení k zasahujícím jednotkám v obtížném terénu. Pomocí čtyřkolky je rovněž možné dostat na místo zdravotníky, případně evakuovat zraněného v nosítkách. Záchranáři by podle mluvčí měli zasahovat na východě Řecka v oblasti okolo města Alexandrupoli.

Z Podivína by celý pozemní odřad měl odjíždět do Řecka kolem 13:00. Odřad pro letecké hašení s vrtulníkem Black Hawk odletí po zajištění nezbytných administrativních úkonů posléze, sdělila dnes ČTK mluvčí hasičů Martina Götzová. Odřad pro letecké hašení s vrtulníkem Black Hawk zahrnuje kromě šestičlenné letecké posádky devět hasičů.

Požáry sužují Řecko celé léto, nový požár se v noci z neděle na pondělí rozhořel v oblasti Bojótie západně od Atén, Řekové požádali v pondělí odpoledne o pomoc. Nejkritičtější je nyní situace v přístavu Alexandrupoli, kde se kvůli blížícím se plamenům muselo v noci na dnešek evakuovat přes 200 pacientů z tamní nemocnice. Podle deníku To Vima oheň bezprostředně ohrožuje i další části města a blízké obce, které se snaží ochránit stovky hasičů.

Aktuálně

Jihomoravští záchranáři loni pečovali o více než stovku dětí s popáleninami

20 února, 2023
by budskap

Naposledy záchranáři zasahovali u popálené dívky o víkendu, sanitkou ji převezli na Popáleninové centrum Fakultní nemocnice Brno. Podrobnosti Bothová s ohledem na citlivost případu nesdělila. Z obecné statistiky ale vyplývá, že případy popálení nejsou ojedinělé. “Loni jsme ošetřili 114 dětí s popáleninami, což je něco přes polovinu z celkového počtu asi 220 popálených. Nejvíce pacientů máme ve věku od 0 do tří let a nejčastěji se jedná o opařeniny kávou, čajem, horkou vodou,” řekla Bothová.

Další skupinu tvoří větší děti v náctiletém věku. “Může to nastat ve chvíli, kdy jsou děti samy iniciativní. Pamatuju si případ dívky, která se popálila horkým olejem, když si chtěla něco usmažit,” přiblížila Bothová. Další popálení vznikají při požárech. Jednotky případů pak tvoří teenageři, kteří vylézají na vlakové vagony spojené s napětím. “Tam se často bavíme o vážných poraněních s doživotními následky, dokonce bývají i smrtelná zranění,” upozornila Bothová.

Pokud se dítě popálí, je podle ní potřeba přerušit účinek tepla, takže uhasit nebo sejmout oděv. Postižené místo je potřeba ochladit vodou. “Popáleniny malého rozsahu je možné chladit až do úlevy od bolesti. Popáleniny většího rozsahu jen krátkodobě a jednorázově, protože hrozí riziko podchlazení. Zasažený oděv je nutné sundat, části přilnuté k ráně ale nelze strhávat,” zdůraznila Bothová.

Pokud je popálenina závažná rozsahem i hloubkou, je potřeba volat na tísňovou linku. “U malých dětí stačí popálenina s puchýři na pěti procentech tělesného povrchu. Rozsah jednoho procenta odpovídá dlani s prsty postiženého. Tísňovou linku je potřeba volat i v případě, že popálený kolabuje nebo jeví známky dalšího poranění, má popálené dýchací cesty nebo se nadýchal zplodin hoření,” dodala Bothová.

Říjen

Listopad 2024

Prosinec

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

25
26
27
28
29
30
1

Listopad

24

6:00 am - 9:00 pm

Kalendář akcí

Listopad 2024

Listopad

24

Listopad

25

Listopad

26

Listopad

27

Listopad

28

Listopad

29

Listopad

30

Prosinec

1

Prosinec

2

Prosinec

3

Prosinec

4

Prosinec

5

Prosinec

6

Prosinec

7

Prosinec

8

Prosinec

9

Prosinec

10

Prosinec

11

Prosinec

12

Prosinec

13

Prosinec

14

Prosinec

15

Prosinec

16

Prosinec

17

Prosinec

18

Prosinec

19

Prosinec

20

Prosinec

21

Prosinec

22

Prosinec

23

Prosinec

24

Prosinec

25

Prosinec

26

Prosinec

27

Prosinec

28

Prosinec

29

Prosinec

30

Prosinec

31

Leden

1