Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

VZP: Výsledek, jenž může naznačit rakovinu prostaty, mělo osm…

  • 3 dubna, 20259 dubna, 2025
  • by budskap

Vyšetření hladiny prostatického specifického antigenu (PSA) mohli do loňského roku svým pacientům předepisovat lékaři volně, nově ho mají hrazený z veřejného zdravotního pojištění muži ve věku 50 až 69 let. Podle výsledku se opakuje po dvou nebo čtyřech letech, protože nádor se vyvíjí velmi pomalu.

Podle dřívějších informací ministerstva zdravotnictví (MZd) nová organizace vyšetření může ušetřit až třetinu ročních nákladů, které zdravotní pojišťovny vydávají na tato vyšetření. Ve věku 50 až 69 let žije v Česku zhruba 1,3 milionu mužů. MZd očekává, že se zúčastní zhruba 300.000. V prvním roce tak výdaje odhadlo na 750 milionů korun, v dalším až 506 milionů ročně. Celkově systém veřejného zdravotního pojištění na péči letos vydává 515 miliard korun.

Mezi 104.190 klienty VZP, kteří si loni nechali testovat hladinu PSA, mělo 8298 výsledek, který ukázal podezření na rakovinu prostaty. “Víc než 8000 záchytů zvýšené hladiny PSA samozřejmě neznamená automaticky potvrzenou diagnózu. Tito pacienti jsou předáni do péče certifikovaného urologa, který teprve provádí další odborná vyšetření. Už zvýšená hladina PSA je ale pro muže signál, že mají ukazatel sledovat a vyšetření po dvou či čtyřech letech zopakovat,” uvedl náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči Jan Bodnár.

Nyní se s rakovinou prostaty léčí asi 50.000 klientů VZP. Tento typ rakoviny patří mezi nejčastější nádorová onemocnění mužů středního a vyššího věku. Před čtyřicátým rokem života je velmi vzácný, výskyt výrazně roste po padesátce. Přesnou příčinu vzniku nádoru lékaři neznají, mezi faktory zvyšující riziko patří věk, genetická predispozice nebo hormonální vlivy. Podílet se může i nezdravý životní styl.

“První příznaky se objevují až v pokročilejších stadiích. Mezi typické projevy patří potíže s močením, jako je častější nutkání, slabší proud moči nebo potíže s jejím udržením,” uvedla VZP v tiskové zprávě. V pozdějších stadiích nádoru se objevuje únava, úbytek hmotnosti bez zjevného důvodu nebo bolesti zad, kyčlí a končetin v případě metastáz do kostí.

České zdravotnictví

Nemocnice Plzeňského kraje uzavřely rámcové smlouvy s VZP na dalších…

  • 16 prosince, 2024
  • by budskap

“S pojišťovnami jsme dospěli ke shodě i v dílčích otázkách a navrhované změny tak odpovídají aktuálnímu vývoji v medicíně. Plánujeme rozšířit nabídku výkonů v jednodenní péči, například v oblasti chirurgie a ortopedie, a zároveň posílit následnou péči. Část nových kapacit vznikne díky úpravě stávajících lůžek akutní péče, která nebyla v posledních letech plně využívána – například díky zavedení méně invazivních metod a zkracování průměrné doby hospitalizace. Pacienti si těchto změn v běžném provozu nevšimnou,“ uvedl Soukup.

Podle mluvčího krajských nemocnic Jiřího Kokošky je menší počet nasmlouvaných akutních lůžek v některých nemocnicích jen minimální, pokles se týká například rokycanského dětského oddělení nebo domažlické gynekologie. “Jsou to ale lůžka, která nebyla dlouhodobě využívána, současná kapacita plně postačí pokrýt potřeby dané oblasti,” řekl.

Rámcové smlouvy jsou základními smluvními dokumenty mezi nemocnicemi a zdravotními pojišťovnami, které tak objednávají péči pro své klienty. Nemocnice se zavazují poskytovat odbornou ambulantní i hospitalizační péči pojištěncům a pojišťovny se zavazují tuto péči za své pojištěnce hradit.

“Se zástupci VZP jsme našli shodu. Obyvatelé našeho kraje tak budou mít i nadále zajištěnou veškerou péči, na kterou jsou zvyklí. Platí, že naše krajské nemocnice chceme modernizovat, aby si veškerá zdravotní péče v našem regionu udržela do budoucna tu nejvyšší kvalitu,” řekl hejtman Kamal Farhan (ANO).

Skupina Nemocnice Plzeňského kraje zahrnuje čtyři nemocnice akutní péče v Klatovech, Domažlicích. Rokycanech a Stodu a dvě nemocnice následné péče v Horažďovicích na Klatovsku a v Plané na Tachovsku. Dohromady mají přes 1060 lůžek a pracuje v nich přes 2100 lidí, z toho je 80 procent zdravotníků. Ročně nemocnice ambulantně ošetří nebo vyšetří přes 165.000 pacientů a téměř 28.000 lidí hospitalizují, lékaři provedou přibližně 13.300 operací.

České zdravotnictví

VZP začala s vývojem informačního systému, nechce být závislá na…

  • 26 srpna, 2024
  • by budskap

“Některé funkcionality bude potřeba poptat zvenčí, ale základ bude tvořen vlastními silami, vlastními pracovníky,” řekl Philipp na dotaz ČTK. Doplnil, že proto vzniká ve firmě i nový tým zaměřený na IT a digitalizaci. “Chceme se vyvázat z toho, abychom byli závislí na jakékoliv firmě,” dodal.

Příprava nového systému bude podle něho trvat ještě několik let. V plánu je využití cloudového prostředí, tedy externího úložiště, v kombinaci s vlastním datovým centrem a použití částečně open source technologií pro vývoj systému.

Podle informací z října 2018 měl nový systém začít fungovat už letos v létě. Kabátek tehdy odhadoval, že informační systém by měl s DPH stát 190 milionů korun. Systém interní ochrany by si vyžádal 64,5 milionu korun. Zálohování na čtyři roky by mělo vyjít na pět milionů.

VZP se v minulosti o elektronizaci už pokusila, když chtěla zavést elektronické zdravotní knížky společnosti IZIP. Za kritizovaný projekt, který se nepodařilo plošně rozšířit, zaplatila za 12 let zhruba dvě miliardy korun. V roce 2012 pak smlouvu vypověděla, další tři roky platila ale ještě asi šest milionů korun měsíčně za provoz portálu. Policie obvinila kvůli projektu několik lidí, údajně způsobili stamilionové škody.

Letos v dubnu Nejvyšší soud vrátil Městskému soudu v Praze případ bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy. Oba si původně vyslechli šestileté tresty vězení za podvod. Ústavní soud ale loni vytkl Nejvyššímu soudu, že v roce 2021 procesně chyboval, když Paškovi s Čurdou neumožnil reagovat na vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství k jejich dovolání. Nejvyšší soud pak napodruhé rozsudek zrušil a kauzu vrátil k městskému soudu.

Zpravodaj

VZP varuje před podvodem prostřednictvím aplikace WhatsApp

  • 10 června, 2024
  • by budskap

“Podvodníci tentokrát využívají také aplikaci WhatsApp, odesílatelem je zde fiktivní zaměstnanec VZP. Spolu s profilovým obrázkem, který je stažen z našich oficiálních materiálů, a uvedenou telefonní linkou, která se nápadně podobá té skutečné, jde o velmi sofistikovaný podvod,” uvedl šéf bezpečnostního úseku VZP ČR Jan Svoboda.

Lidem je nabízen zisk či vratka ze zdravotního pojištění. Po přihlášení na fiktivní web, který je součástí textové zprávy, se klient dostane do prostředí, které připomíná webové stránky VZP ČR. “Vyplněním údajů se vystavujete vysokému riziku, že budou údaje zneužity k odčerpání prostředků z vašeho účtu. Jediným správným postupem je takové zprávy zcela ignorovat a odesílatele klidně zablokovat,” dodal s tím, že lidé se mají v případě pochybností na pojišťovnu obrátit.

Už loni v říjnu pojišťovna upozorňovala na podobné podvody, tehdy šlo o falešné SMS zprávy, které nabízely klientům výplatu peněz.

Podvodné SMS se objevují opakovaně a zneužívají názvy známých firem nebo úřadů. Před rokem například varoval před falešnými textovými zprávami operátor T-Mobile, podvodníci se podle firmy snažili od lidí vylákat osobní údaje. V březnu 2023 zase upozornila na podvodné SMS Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle ní tehdy přicházely lidem zprávy lákající na informace o vyplacených dávkách, z nichž ale vedly odkazy na podvodné weby.

České zdravotnictví

VZP při úpravě sítě nemocnic zohlední využití lůžek, počty výkonů…

  • 18 dubna, 2024
  • by budskap

“Důležité je, aby lékaři měli s prováděnými výkony dostatek zkušeností. Dobře se o vás nepostarají tam, kde vidí infarkt jednou za tři neděle, nebo rodí dítě jednou za týden,” řekl Kuba novinářům.

V současné době je k dispozici 47.900 lůžek akutní nemocniční péče, průměrná obložnost je necelých 60 procent. Podle Kabátka je to zhruba deset procent pod průměrem zemí OECD. V oborech, jako jsou lůžková oftalmologie, dermatologie nebo některá dětská oddělení, jsou to však jen nízké desítky procent. Podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Feltla mohou ale vzniknout problémy při vzdělávání lékařů, které je i v těchto oborech navázané na oddělení s daným počtem lůžek.

Na 1000 obyvatel má ČR 6,7 lůžka, průměr OECD je 4,8 lůžka. Německo, které podle Kabátka počítá i lůžka sociální, má 7,8 lůžka, Slovensko 5,7 lůžka, Slovinsko 4,3, Izrael 2,9 a Švédsko dvě lůžka. Průměrná délka hospitalizace přitom dlouhodobě klesá, v roce 2021 činila v ČR 9,8 dne, podle Eurostatu je tak delší pouze v Srbsku. Například v Polsku trvá průměrně 7,3 dne, v Nizozemí 4,3 dne. “Částečně je to dáno úhradovými mechanismy a částečně je to dáno strukturou sítě,” uvedl k délce hospitalizací v ČR Kabátek.

Lůžek dlouhodobé a následné péče, které využívají zejména senioři, je nyní v Česku asi 38.000. Loni podle Českého statistického úřadu žilo v ČR 2,2 milionu lidí starších 65 let, v roce 2050 jich bude již 3,25 milionu. Konkrétní počty lůžek, které by se měly podle VZP převádět z akutních na následná, Kabátek uvádět nechtěl. Podle něj nejde o to, že by se nemocnice rušily. “Neděláme žádnou reformu, nijak plošně nerušíme,” uvedl. Největší bariérou dohod je podle něj nedůvěra poskytovatelů. Nejsložitější debata je tam, kde jsou nemocnice s větším počtem provozovatelů.

Změny se však přesto dotknou menších i velkých nemocnic. Například Karel Kantor, ředitel skupiny Vamed Medittera, která zřizuje některé nemocnice ve Středočeském kraji, na dnešní tiskové konferenci uvedl, že od příštího roku se sloučí nemocnice v Mělníce a Neratovicích. Kabátek jako další příklady doplnil nemocnici v Sušici, kde se akutní péče změní v jednodenní a následnou, nebo nemocnici Šternberk, kde dětské lůžkové oddělení bude dál fungovat jako denní stacionář.

Podle ředitele Feltla mají v pražské Všeobecné fakultní nemocnice v plánu uzavření 105 z 1921 lůžek, polovina z nich je interních. Nová tam naopak budou do budoucna vznikat, například pro neurodegenerativní onemocnění nebo dětskou psychiatrii.

Další nemocnice se základními obory, jejichž fungování by podle Kabátka sice ekonomicky úplně nevycházelo, zůstanou, aby bylo splněno vládní nařízení o dostupnosti zdravotní péče v místě a čase. Podle Kabátka je takových, jejichž provoz pojišťovna zvlášť bonifikuje, celkem šest, například nemocnice v Jeseníku.

Děti a mateřství

Počet klientů VZP léčených s autismem vzrostl za pět let…

  • 2 dubna, 202426 dubna, 2024
  • by budskap

Všechny děti vyšetřují dětští lékaři pro odhalení PAS v 18 měsících. “Jedná se o zhodnocení psychomotorického vývoje dítěte se zaměřením na vyhledání problémů typických pro poruchu autistického spektra,” uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Lékaři tak sledují mimo jiné takzvané sdílené pozornosti, tedy například navázání očního kontaktu, ukazování prstem nebo reakce na oslovením jménem. Pediatři využívají jednotný dotazník, jehož vyhodnocení trvá několik minut, rodiče se tak výsledek dozví ještě v průběhu prohlídky. “Pokud se projeví některé rysy PAS či rodič sám má podezření na tuto diagnózu, musí být dítě neprodleně vyšetřeno u odborného dětského psychiatra,” doplnila.

Autismus je jednou z vážných vrozených poruch dětského mentálního vývoje, jeho příčiny zatím nejsou známé. Projevuje se různými formami, které se mohou během života měnit. Podle platformy Naděje pro autismus žije s různými poruchami na autistickém spektru více než 2,7 procenta populace.

Kampaň má upozornit veřejnost na existenci autismu a podpořit lidi, kteří s PAS žijí, a jejich rodiny. Modrá barva, která je symbolem kampaně, odkazuje ke komunikaci, což je jedna ze tří oblastí, které jsou pro autisty v závislosti na míře jejich postižení problematické. Kromě modrého nasvícení budov jsou součástí také vzdělávací nebo osvětové akce včetně benefičních běhů.

 

Počty klientů VZP léčených s poruchami autistického spektra:

Rok20192020202120222023
Počet nemocných755575488355933310.139
Náklady na péči (v mil. Kč)258,5299,5333,9452,3502,8
Průměrné náklady na pacienta34.22139.68439.96648.50049.600

zdroj: VZP

Prevence a léčba

S vysokým krevním tlakem se léčí každý pátý pojištěnec…

  • 12 prosince, 2023
  • by budskap

“Hypertenzi, tedy vysoký krevní tlak, lze považovat za jednu z civilizačních chorob, které lze ovšem v 90 procentech předcházet zdravým životním stylem,” uvedla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová. Za léčbu vysokého tlaku pacientů loni pojišťovna vydala téměř 3,7 miliardy korun. “V nákladech přitom není zahrnuta léčba dalších souvisejících nemocí,” dodala.

Prvních příznaků vysokého krevního tlaku si často pacienti nevšimnou, výrazně se nemusí projevit i několik let. Často se ho ale podaří odhalit praktickému lékaři při preventivní prohlídce, kdy pacientovi tlak změří. Tuto prohlídku mohou lidé podstoupit jednou za dva roky, asi 40 procent lidí na ně ale nechodí.

“Správná léčba vysokého tlaku je velmi důležitá, protože vede k prevenci vzniku závažných onemocnění,” uvedla Plívová. Neléčený krevní tlak může vést i k mrtvici nebo infarktu, zvýšené je také riziko demence. Například cévní mozkové příhody pak stojí VZP přibližně další dvě miliardy korun, péče o pacienty s infarkty bezmála 1,2 miliardy korun.

Rizikovým faktorem ke vzniku vysokého tlaku jsou kromě věku nebo dědičnosti také obezita, kouření, strava s nadměrnou solí nebo pití alkoholu. Zdravý člověk by měl mít u lékaře krevní tlak ideálně 140 na 90, při měření doma 135 na 85.

S nějakou nemocí srdce či cév obecně se léčí v současné době každý čtvrtý Čech, je jich asi 2,9 milionu. Do budoucna jich bude v populaci ještě přibývat. Jsou také nejčastější příčinou úmrtí, tvoří více než 40 procent. Nejběžnějšími jsou ta, při nichž srdce nefunguje dostatečně. Při ischemické chorobě srdeční, kterou má asi 470.000 lidí, neproudí do srdce dost kyslíku v důsledku zúžení věnčitých tepen kolem srdce. V nich se usazují tukové látky, což může vést i k infarktu. Později se u nich může projevit srdeční selhání, kdy srdce nedokáže pracovat dostatečně, aby zásobovalo krví celé tělo.

Odborníci se shodují na tom, že jako prevence jsou nejdůležitější zdravá strava a dostatek pohybu. Důsledky nedostatečného pohybu Čechů stojí podle dřívějších vyjádření zástupců Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy veřejné zdravotnictví kolem desítky miliard korun ročně. Podle mezinárodní studie Eurobarometr sportuje pravidelně pět procent Čechů, 60 procent zřídka nebo vůbec. Doporučení odborníků je 150 až 300 minut pohybu týdně. Děti by se měly hýbat alespoň hodinu denně.

 

Náklady v tis. Kč a počty pacientů s hypertenzí (hlavní diagnóza) v letech 2018-2022:

RokPočet pacientůCelkové náklady v tis. Kč
20181 116 9672 839 100
20191 194 9133 010 457
20201 306 4073 453 234
20211 237 0313 414 546
20221 246 5163 684 349

 

Prevence a léčba

Až 750.000 lidí v ČR trpí řídnutím kostí, odhalit je může…

  • 18 října, 202318 října, 2023
  • by budskap

Často se nemoc, která nemá žádné další příznaky, odhalí až při úrazu. Lékaři odhadují, že ročně jich je kolem 100.000. Nejčastěji jde o zlomeniny krčku stehenní kosti, obratle nebo zápěstí, které nemají zjevnou příčinu. Část pacientů ve vyšším věku po nich zůstává nesoběstačná, zejména zlomeniny krčku mohou mít následky i fatální.

Podle statistik Mezinárodní společnosti pro osteoporózu do pěti let od první zlomeniny způsobené osteoporózou zemře 50 procent pacientů. Podle místopředsedy Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Richarda Piknera ale není odborně vyšetřeno v následujícím roce 80 až 90 procent pacientů, kteří mají zlomeninu obratle nebo kyčle.

Pokud je osteoporóza zachycena včas, je možné podávat léky. “Nejčastější faktory způsobující osteoporózu jsou nezdravý jídelníček, kouření, přílišná konzumace alkoholu, malá fyzická aktivita či nedostatek pohybu na slunci. Řídnutí kostí totiž významně urychluje i nedostatek vitamínu D, který je potřebný pro vstřebávání vápníku v těle a pro mineralizaci kostí,” uvedla v tiskové zprávě Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) ke čtvrtečnímu Světovému dni proti osteoporóze revizní lékařka Kristina Slavíková.

Dosud byla podle odborníků diagnostika a léčba v Česku hůře dostupná než v jiných zemích EU. Chyběly například přístroje pro vyšetřování celotělové kostní denzitometry, příští rok by jich však mělo být 160 a diagnostika být dostupná ve všech krajích.

Podle údajů VZP se loni s osteoporózou léčilo 114.000 klientů, 90 procent z nich byly ženy. Preventivní vyšetření mohou podstoupit ženy rok a déle po menopauze a muži od 65 let, součástí preventivní prohlídky u gynekologa nebo praktického lékaře bude vyplnění dotazníku a případné odeslání k vyšetření denzitometrem.

Dvouleté náklady screeningu jsou podle náměstka ředitele VZP Jana Bodnára 354 milionů korun. “Proti těmto nákladům pak stojí těžko vyčíslitelná úspora na léčbě komplikovaných zlomenin, k nimž díky záchytu nedojde,” uvedl.

Dřívější záchyt pacientů s osteoporózou je cílem i dalších zdravotních pojišťoven. K programu screeningu se od května 2023 připojila také Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. Od roku 2021 má projekt ke zlepšení péče o pacienty v riziku pojišťovna Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP), která má zhruba 1,3 milionu pojištěnců. Zapojit se do něj mohou ambulantní internisté.

České zdravotnictví

Od příštího roku bude VZP hradit preventivní vyšetření kůže

  • 23 května, 2023
  • by budskap

“V mezinárodním srovnání si nevedeme špatně, více než polovina léčených melanomů je u nás zachycena včas, v takzvaném prvním stadiu. Stále je zde ale 45 procent těch, které jsou objeveny ve stadiích pozdějších,” uvedl v tiskové zprávě předseda správní rady VZP Tom Philipp (KDU-ČSL). VZP je největší zdravotní pojišťovna, jejími klienty je zhruba 60 procent populace.

Úspěšnost léčby nádorů kůže podle náměstka ředitele VZP Jana Bodnára záleží právě na tom, v jakém stadiu lékaři nádor objeví. V prvním je téměř stoprocentní šance na vyléčení, ve čtvrtém méně než 30 procent. Loni se podle VZP s melanomem či jiným zhoubným nádorem kůže léčilo více než 16.000 jejích pojištěnců. Pojišťovna za jejich péči zaplatila 566 milionů korun, téměř 90 procent úhrad tvořila moderní, ale finančně nákladná biologická léčba.

Preventivní vyšetření kůže u dermatologa obvykle stojí 500 až 1500 korun podle počtu vyšetřovaných znamének, za cenu kolem 3000 korun je možné naskenovat celé tělo. Zdravotní pojišťovny na vyšetření svých pojištěncům přispívají z fondu prevence. VZP pro letošní rok 500 korun. Loni o příspěvek požádalo téměř 26.000 lidí. V letech epidemie covidu-19 zájem o prevenci výrazně klesl, loňské počty žádostí jsou podle VZP proti roku 2020 vyšší o 36 procent vyšší a proti roku 2021 o 29 procent vyšší. Odborníci odhadují, že v těchto letech nebylo odhaleno kolem 400 melanomů, na které by jinak lékaři při prevenci přišli.

Velké části nádorů kůže se dá podle lékařů předejít. Vyšší riziko mají lidé se světlou kůží a vlasy nebo velkým množstvím pigmentových znamének, ze kterého vznikne třetina až polovina melanomů. Pozornost by mělo vzbudit znaménko, které je větší než pět milimetrů, zvětšuje se jeho výška, má nepravidelný tvar, je tmavě hnědé, černé nebo skvrnité.

Prevencí vzniku nádoru je zejména zabránit spálení kůže na slunci. Jedno spálení až do puchýřů podle oborníků zvyšuje riziko nádoru v dospělosti až o polovinu. Melanomem nejčastěji onemocní lidé, kteří se často opalují nebo nepoužívají ochranné krémy, tedy mladé ženy nebo muži nad 55 let. Muži mají melanom nejčastěji na trupu, ženy na nohou.

Prevence a léčba

V době epidemie covidu klesl počet pacientů s rakovinou, VZP…

  • 9 května, 2022
  • by andrlovak1

Počet takzvaných screeningových prohlídek, tedy plošného vyšetřování určité skupiny zdravých lidí, například v konkrétní věkové skupině, v době pandemie poklesl o 227.000. Pravidelně se takto lidé vyšetřují kvůli rakovině prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku. Pojišťovny je zvou na vyšetření i dopisem.

 

“Těchto 227.000 prohlídek, které se neuskutečnily, může znamenat velmi vážný problém. Včasný záchyt nemoci je pro efekt léčby klíčový. Je tedy otázka, kolik nádorů jsme kvůli takovému výpadku v prevenci neodhalili,” popsal ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

 

S rakovinou se v posledních letech léčí více než 300.000 klientů VZP. Loni na jejich léčbu pojišťovny vynaložila 16,8 miliardy korun. Nejčastěji jde o nádory kůže (67.000 pacientů), prsu (55.000) a mužských pohlavních orgánů (49.000).

 

V letech před epidemií počet celkem léčených pacientů setrvale rostl, mezi roky 2019 a 2020 byl pokles o více než 16.000 lidí. “Lze předpokládat, že se na tomto faktu podepsala na jedné straně oslabená imunita pacientů, a tedy vyšší úmrtnost na covid-19, na straně druhé také nižší návštěvnost preventivních prohlídek. Tedy bylo méně záchytů lidí, kteří o svém onemocnění zkrátka ještě nevědí,” doplnil.

 

Pojišťovna tak podle náměstka Ivana Duškova chystá kromě pokračujícího zasílání dopisů pacientům, kteří na preventivní prohlídky nechodí, také mediální kampaň. Začít by měla v polovině května a stát bude desítky milionů korun.

 

Náklady investované do prevence se ale podle odborníků vyplatí. Předsedkyně České onkologické společnosti Jana Evangelisty Purkyně Jana Prausová uvedla, že léčba jednoho pacienta stojí často řádově i miliony korun. Například náklady pojišťovny na moderní biologickou léčbu nádorů vzrostly za posledních pět let o více než dvě miliardy, loni byly 5,8 miliardy korun.

 

Většina nádorů se dá mnohem lépe léčit, pokud se na ně přijde včas. U některých druhů rakoviny je šance na úplné uzdravení v takovém případě i vyšší než 90 procent. Screeningové prohlídky u lidí, kteří zatím nemají žádné potíže, jsou proto důležitým nástrojem prevence.

 

“VZP rozesílá svým klientům měsíčně zhruba 80.000 pozvánek na preventivní prohlídku v jednom ze screeningových programů, na nějž mají nárok. Naším cílem je, aby forma i obsah těchto pozvánek byly dostatečně mobilizující a přiměly adresáta se na prohlídku skutečně objednat,” doplnil náměstek Duškov. Každý rok přijde dopis od pojišťovny s pozvánkou k vyšetření zhruba milionu lidí.

 

Na vyšetření, které má odhalit rakovinu prsu, jsou ženy ve screeningovém programu zvané od 45 let. Screening rakoviny děložního hrdla je součástí každoroční gynekologické prohlídky, ženy ve věku 35 až 45 let jsou navíc vyšetřovány i na nákazu HPV virem, která tento druh rakoviny často předchází.

 

Oběma pohlavím jsou určená vyšetření, která mají odhalit rakovinu tlustého střeva či konečníku, na které každý rok v ČR umírá kolem 3500 mužů a žen. Od 50 let mohou lidé podstoupit vyšetření na skryté krvácení ve stolici nebo kolonoskopii, při níž lékař prohlíží přímo sliznici střeva.

 

Nově od letošního roku plicní lékaři také preventivně vyšetřují dlouhodobé aktivní či dřívější kuřáky nad 55 let kvůli riziku rakoviny plic. Pacienti pravidelně podstupují CT vyšetření plic. Ročně tato nemoc zabije více než 6500 lidí.

 

Vývoj počtu onkologických pacientů (klientů VZP) v letech 2017 až 2021:

RokPočet pacientůMeziroční změna
2017309.901
2018314.159+ 4258 (+ 1,4 %)
2019317.544+ 3385 (+ 1,1 %)
2020301.078– 16.466 (- 5,2 %)
2021302.510– 1432 (- 0,5 %)

zdroj: VZP

 

Navigace pro příspěvky

1 2

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS