Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Výzkumy a studie

Vědci sestrojili robotickou rybu poháněnou lidskými srdečními buňkami

  • 16 února, 202221 února, 2022
  • by andrlovak1

Tým vědců z Harvardovy univerzity a z Emoryho univerzity v USA sestavil “biohybridní” rybu z papíru, plastu, želatiny a dvou pásů živých buněk srdečního svalu. Jejich stahy poháněly ocas ryby ze strany na stranu a umožňovaly jí plavat. Výzkumníci publikovali výsledky svého experimentu v časopise Science.

 

“Přínosem tohoto rybího projektu je, že se stále snažíme zvládnout řemeslo používání živých buněk jako základního stavebního kamene,” řekl jeden z autorů studie Kit Parker. “Srdce je nesmírně složité a nestačí jen napodobit jeho anatomii. Je třeba znovu vytvořit biofyziku, aby bylo možné dosáhnout robustního chování, které se vyžaduje při konstrukci umělých srdcí pro děti, které se narodily se zdeformovaným srdcem,” dodal výzkumník.

 

Parker již dříve veřejnoprávnímu rozhlasu NPR řekl, že vědci si zpočátku nebyli jisti, jak dlouho hejno umělých rybek vydrží. Nakonec ale plavaly více než 100 dní.

 

“Tím, že jsme do této ryby replikovali biofyziku srdce, jsme v těchto buňkách aktivovali různé procesy, které jim mají pomoci se udržet,” popsal Parker. “Doufáme, že v našem dalším snažení udržíme tyto buňky a tkáně naživu mnohem déle než třeba čtyři a půl měsíce,” uvedl.

 

Svalové buňky v experimentu při cvičení údajně zesílily, což je pozitivní náznak, že by se tento postup mohl uplatnit při léčbě srdečních selhání.

 

Parker byl dříve členem harvardského týmu, který v roce 2016 sestrojil malého robotického rejnoka, kterého poháněly srdeční buňky z potkana. Vědec navzdory nynějšímu úspěšnému objevu říká, že je třeba udělat ještě mnoho práce.

 

“Naučili jsme se, co jsme se potřebovali naučit. Přizpůsobili jsme vynálezy našim současným snahám o pochopení dětských nemocí. Nyní se posouváme dál a snažíme se vytvořit komplexnější model trojrozměrného mořského organismu s využitím lidských srdečních buněk a lidské srdeční biofyziky,” řekl vědec.

 

 

 

Výzkumy a studie

V Brně se spojí pro biomedicínský výzkum svatoanenská nemocnice…

  • 28 ledna, 202228 ledna, 2022
  • by andrlovak1

“Chceme, aby naše instituce byla součástí brněnské vědecké komunity, aby pracoviště dostalo nový rozměr. Chtěli jsme vědcům nabídnout novou perspektivu a spojení s univerzitou nám umožní ucházet se o granty na celoevropské úrovni,” uvedl ředitel svatoanenské nemocnice Vlastimil Vajdák. Dosud byly některé granty pro ICRC nedostupné. Ve spolupráci s univerzitou se tak vědcům otevřou nové perspektivy.

 

Bude pokračovat přeměna pracoviště, které má nyní 23 výzkumných skupin. Začala už loni kvůli tomu, že centrum dostalo od státu méně peněz než dříve. Ředitelka centra Irena Rektorová, která se stane od července přednostkou pracoviště, uvedla, že postupně končí činnost některých nevýkonných skupin, a naopak centrum podpoří ty skupiny, které dosahují špičkových výsledků. “Zaměříme se na to, v čem jsme výborní, tedy preklinický výzkum, neurovědy a kardiologii,” doplnil Vajdák.

 

Díky vzniku společného pracoviště má být biomedicínský výzkum v Brně posunutý na vyšší úroveň. “Když ICRC vznikalo v roce 2009, stála za ním myšlenka přenést k nám nejmodernější léčebné postupy z Mayo Clinic. Vzniklo však trochu násilně, což vzbudilo kontroverze a určitou nespolupráci. Dospěli jsme po letech k tomu, že jedině při společném postupu můžeme být úspěšní,” řekl Vajdák.

 

Další spolupráce

Pracoviště bude spolupracovat s lékařskou fakultou a Rektorová chystá i spolupráci s dalšími dvěma fakultami Masarykovy univerzity, přírodovědeckou a farmaceutickou. Rektor Martin Bareš uvedl, že Masarykova univerzita tak pokračuje v cestě na vědeckou mapu světa.

 

Díky možnosti získávat velké granty a projekty už nebude ICRC závislé na dotaci ze státního rozpočtu, ale podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) právě tato spolupráce umožní získat i peníze ze státního rozpočtu. “Myslím, že centrum se posunulo do finální fáze, kdy se podařilo propojit výzkum, výuku studentů na lékařské fakultě a péči o pacienty. Takto je to dokonalé,” uvedl Válek.

Výzkumy a studie

Vědci zkoumají souvislost koronavirových variant a neléčeného HIV

  • 21 prosince, 2021
  • by andrlovak1

Vědci již dříve zaznamenali, že virus způsobující onemocnění covid-19 může po dlouhé měsíce přetrvávat v organismu pacientů, kteří jsou HIV pozitivní a z nějakého důvodů nepodstupují léčbu. V Jihoafrické republice, kde byl omikron poprvé zaznamenán, žije s virem HIV téměř osm milionů lidí. Asi třetina z nich nebere antivirotika, která dokáží zajistit obnovu imunitního systému a snížit množství viru v těle natolik, že HIV pozitivní člověk není infekční.

 

“Za běžné situace, pokud je váš imunitní systém plně funkční, zbaví se viru velmi rychle,” říká Linda-Gayle Bekkerová, která vede Nadaci Desmonda Tutu pro HIV v Kapském městě. “Ale když je něčí imunita potlačena, tak virus přetrvává. A není to tak, že by nic nedělal, množí se. A při tom potenciálně mutuje,” vysvětlila.

 

V Jihoafrické republice na sebe přitáhl pozornost případ ženy, která měla pozitivní test na covid-19 po téměř osm měsíců. Virus v jejím těle zatím prošel přes 30 genetickými změnami.

 

Tulio de Oliveira, vedoucí týmu, který potvrdil objev varianty omikron, uvádí, že ve světě bylo pozorováno 10 až 15 podobných případů.

 

“Je to velmi vzácné. Ale vysvětlení, že lidé, kteří mají potlačenou imunitu, mohou v podstatě stát na počátku virové evoluce, je možné,” připouští de Oliveira.

 

Také Salim Karim, přední odborník na HIV a bývalý předseda jihoafrického vládního výboru pro reakci na šíření covidu-19, si myslí, že hypotéza o vztahu mezi pacienty s potlačenou imunitou a novými variantami koronaviru je “velmi pravděpodobná”.

 

“Ale není to dokázané,” upozorňuje Karim. “Zaznamenali jsme pět variant ze čtyř různých kontinentů. “Takže je nehorázné, že se dělá obětní beránek z Afriky,” dodává.

 

Jihoafričtí vědci sklízejí po svém objevu omikronu kritiku, a dokonce dostávají i výhrůžky smrtí, protože mnoho západních států přijalo kvůli této vysoce nakažlivé variantě cestovní omezení, která se neblaze podepisují na jihoafrické ekonomice. Zatím ale neexistuje žádný důkaz, že by některá ze současných koronavirových variant skutečně vznikla v Africe. Odborníci také upozorňují, že existuje mnoho dalších příčin oslabené imunity, jako je cukrovka, rakovina, hlad, autoimunitní onemocnění nebo obezita.

 

Badatelé, kteří se zabývají možnou souvislostí mutování koronaviru a HIV, doufají, že obavy z existence tohoto vztahu povedou k většímu nasazení v boji s AIDS. Ten byl totiž v některých oblastech kvůli pandemii zanedbán.

 

Mnozí HIV pozitivní lidé se v Jihoafrické republice neléčí ze strachu, jak budou ve společnosti přijímáni. “Někteří se nechtějí nechat otestovat. Nechtějí to vědět, protože okolo HIV přetrvávají stigmata,” vysvětluje 25letá terénní pracovnice Asiphe Ntshongontshiová.

 

Pokud jde o očkování proti covidu-19, tak Afrika jako kontinent zatím za zbytkem světa zaostává. Jihoafričtí odborníci upozorňují, že při očkování obyvatelstva by se pozornost měla zaměřit právě na osoby s oslabeným imunitním systémem. Ty mohou podle nich potřebovat dokonce až pět posilovacích dávek, než se u nich vytvoří kýžená imunitní reakce.

 

Výzkumy a studie

Příznaky nákazy variantou omikron se podle lékařky v JAR liší…

  • 29 listopadu, 202129 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

Pacienti s variantou omikron si stěžovali na únavu, bolesti hlavy a těla, někteří i na bolest v krku a kašel. V případě nákaz variantou delta mají pacienti zvýšený tep, sníženou hladinu kyslíku a ztrátu čichu a chuti, sdělila v rozhovoru Coetzeeová.

 

Působí v Pretorii, kde je nyní nejvíce lidí nakažených variantou omikron. Několik týdnů měla v ordinaci jen velmi málo případů nákazy koronavirem, ale od 18. listopadu začali přicházet pacienti s novými příznaky. Lékařka okamžitě informovala poradní radu vlády a laboratoře následující týden identifikovaly novou variantu.

 

“Říkala jsem, že ty symptomy se liší a že nejde o deltu. Velmi se podobají symptomům u varianty beta, anebo musí jít o novou variantu. Nemyslím, že to přejde, ale myslím si, že snad půjde o mírné onemocnění. Zatím věříme, že to dokážeme zvládnout,” sdělila v rozhovoru, z něhož citoval Bloomberg.

 

JAR ohlásila novou variantu 25. listopadu s tím, že první případy byly nejprve identifikovány v sousední Botswaně, další pak v oblasti Pretorie. Zpráva vyvolala všeobecnou paniku, zneklidnila trhy a skončila omezením cestovního spojení se zeměmi na jihu Afriky.

 

Odborní poradci jihoafrické vlády zatím uvádějí, že varianta omikron je pravděpodobně velmi snadno přenosná, ale nevyvolává vážné symptomy. Pacienti, kteří prošli ordinací Coetzeeové, byli spíš mladší. Pozitivní test dnes vyšel i jednomu jejímu 66letému pacientovi, u kterého se ale nemoc projevila jenom mírnými symptomy.

 

Výzkumy a studie

Výzkum: Imunitní buňky zpočátku bojují proti nádoru mozku, pak…

  • 5 října, 202120 října, 2021
  • by andrlovak1

Předmětem výzkumu byly neutrofily, které patří k bílým krvinkám a jsou účinnými bojovníky proti bakteriím. Bojují zpočátku také proti glioblastomu, ale později “přeběhnou” a stanou se jeho ochránci, takže mu umožní dále růst.

Glioblastom je nejzhoubnější mozkový nádor, který rychle roste, špatně se léčí a pacienti umírají do 12 až 15 měsíců.

“Tyto imunitní buňky jsou zpočátku jako armáda, zabíjejí nádorové buňky a verbují k boji proti nádoru další imunitní buňky jako T-lymfocyty. Pak ale v mnoha případech začnou tumor chránit a zabraňují ostatním imunitním buňkám dostat se k nádoru, chrání ho a umožňují mu růst. A navíc začnou vylučovat proteiny, jež podporují růst nádoru. Krátce řečeno, buňky, které jsou zpočátku protirakovinné, nakonec rakovině napomáhají. Zhoršují poškození, jež nádor v mozku působí,” sdělila v rozhovoru se serverem The Times of Israel doktorka Dinorah Friedmannová-Morvinskiová, která výzkum vedla.

Léčba

K objevu vedlo pozorování geneticky modifikovaných myší s glioblastomem. Hypotéza se pak ověřovala analýzou údajů získaných od několika set pacientů s tímto mozkovým nádorem, takže vědci zjistili, jak se rakovina u jednotlivých pacientů vyvíjela.

Friedmannová-Morvinskiová se domnívá, že odhalení procesu pomůže při hledání účinnější léčby glioblastomu. Teď, když je známé, že se určité buňky chovají jako “dvojí agenti”, bude možné vyvinout léky, jež těmto buňkám buď zcela zabrání nádor ovlivňovat, nebo je zablokují ve chvíli, kdy přestanou na tumor útočit, či jim budou bránit “zradit” a přinutí ho dále nádor ničit.

Skupina vědců kolem Friedmannové-Morvinskiové už takové preparáty začala vyvíjet. “Když se nám to podaří, dokážeme tyto buňky udržet na ‘správné straně’. Zvýší to úspěšnost imunoterapie, aniž by ji ty buňky potlačovaly,” řekla lékařka.

Prevence a léčba

Čeští vědci vyvinuli metodu, která odhalí riziko vážného průběhu…

  • 9 září, 202123 září, 2021
  • by andrlovak1

Podle spoluautora metody Stanislava Kmocha z 1. lékařské fakulty tým na základě předchozích výzkumů identifikoval “kandidátní biomarker” přítomný v nosohltanu. Jeho hladina je důležitá pro předpověď dalšího průběhu nemoci a rizika cytokinového šoku, což je život ohrožující stav.

Kmoch uvedl, že se během výzkumu podařilo rychle vyšetřit 2000 lidí, z nichž půlka byla pozitivní. Nakažené pak sledovali. Lidé s nízkou hladinou daného biomarkeru prošli onemocněním bez větší potíží. Nemocní, u kterých byla vysoká, však měli horší až těžký průběh. Detailnější informace o metodě dnes zástupci UK kvůli rozjednané žádosti o patent nesdělili.

Kmoch zdůraznil, že po zjištění hrozby těžkého průběhu by mohly být dotyčnému včas podány například monoklonální protilátky nebo vhodné léky zabraňující zhoršení nemoci.

Na výzkumu tým z UK spolupracoval s Thomayerovou nemocnicí v Praze, nemocnicí v Uherském Hradišti a laboratořemi. Současnou cenu testu na covid-19 by podle UK využití metody výrazně nezvýšilo.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima uvedl, že univerzita nemá informace o tom, že by byl v zahraničí podobný postup využíván.

“Jsme schopni (…) během několika týdnů začít omezeně vyrábět tady tuto soupravu, s tím že lékařům poskytneme relevantní informaci o stavu pacienta,” uvedl Michal Pohludka, jednatel firmy GeneSpector Innovations, která má projekt na starost. Podle Pohludky probíhají jednání s průmyslovými partnery ohledně rozšíření výroby, která by umožnila poskytnout inovativní test do laboratoří “co nejdříve”.

Novou dceřinou společnost GeneSpector Innovations, dnes zástupci UK také představili. Jde o pátou univerzitní spin-off společnost, cílí na vývoj a přenos nových diagnostických přístupů, nejen pro boj s pandemií covid-19.

V loňském roce UK představila také vlastní test pro diagnostiku covid-19 a dvou typů chřipky, i na jejím vývoji pracoval Kmochův tým.

Výzkumy a studie

Vědci z AV ČR vyvinuli nový postup pro sledování buněčných…

  • 31 srpna, 2021
  • by andrlovak1

Tým z Oddělení optických a biofyzikálních systémů pro postup využil optickou a fluorescenční mikrospii a superrozlišovací konfokální mikroskop. Ten funguje na bázi rotujícího disku. “Tyto neinvazivní technologie zlepšují zobrazování buněčných systémů a mohou být velmi užitečným nástrojem pro screening modelů lékového poškození jater,“ vysvětlil jeden ze dvou vedoucích týmu Oleg Lunov. Dalším je výzkumník Alexandr Dejneka.

Podle AV se preklinický screening dopadu léků dosud opírá o nástroje in vitro, během kterých odborníci zkoumají vliv testovaného přípravku na životaschopnost buněk. Tyto testy však podle vědců nedokážou zachytit časné změny, ke kterým dochází, pokud se buňka v orgánu na lékové poškození adaptuje. Moderní zobrazovací techniky jsou tak vedle metod z oblasti biochemie a molekulární biologie dalším účinným nástrojem pro detailní pozorování procesů v buňkách.

Výzkum publikovaný v časopisu Journal of Hepatology podrobně popisuje, jak by vědci v budoucnu měli hodnotit poškození jater při testování bezpečnosti léčiv. Studie podle AV také zdůraznila, že zatím nejsou žádné spolehlivé modely lékového poškození jater akceptované regulačními orgány v Evropě a Spojených státech.

projekt PRO-EURO-DILI-NET

“Lékové poškození jater stojí až za 30 procenty případů neuvedení léku na trh. Vnímáme tedy vysokou potřebu vyvinout nové fyziologicky relevantní preklinické modely pro screening léčiv z hlediska jaterního poškození,” sdělil Alexandr Dejneka.

Výzkum se koná v rámci Evropské sítě pro lékové poškození jater podporované ze společného evropského projektu PRO-EURO-DILI-NET, do něhož jsou vědci z Fyzikálního ústavu AV zapojeni. Cílem projektu je vytvořit mezioborovou evropskou síť pro koordinaci úsilí ve výzkumu lékového poškození jater, usnadnění výměny poznatků i hypotéz napříč obory a podporu klinického výzkumu i uplatnění jeho výsledků v praxi.

Prevence a léčba

Odborníci z Brna nabízí prohlídky se zaměřením na nemoci jako…

  • 3 srpna, 2021
  • by andrlovak1

Preventivní prohlídky nabízí tým Kardiovize. “Podle výsledků studie Kardiovize přibližně 60 procent dospělé populace v Brně splňuje kritéria pro zahájení intervenčních programů životního stylu v rané fázi onemocnění. Naše centrum může přispět k detekci a stratifikaci rizikových subjektů a poskytnout účinné intervence,” uvedl vedoucí týmu Juan Pablo Gonzalez Rivas.

Účinné intervence v ranných stadiích nemocí zabraňují vzniku komplikací a jsou určené pro lidi s obezitou, zvýšenou hladinou cukru v krvi, zvýšeným krevním tlakem nebo cukrovkou druhého typu. “Nezdravý životní styl je příčinou většiny častých onemocnění na celém světě. Nezdravé stravování, nedostatečná fyzická aktivita, užívání tabáku a nadměrná konzumace alkoholu jsou hlavními hnacími silami nepřenosných nemocí. Medicína životního stylu nabízí příležitost předcházet těmto chorobám a komplikacím v počátečních fázích,” řekl Gonzalez Rivas.

Bližší informace najdou zájemci na webu nebo mohou přímo kontaktovat odborníky z Kardiovize na telefonních číslech 549 185 592, 603 299 683 či na mailu infokardiovize@fnusa.cz.

Výzkumy a studie

Vědci objevili nový jev, který může zkomplikovat transplantaci kostní…

  • 14 července, 202115 července, 2021
  • by andrlovak1

Krvetvorný systém je zodpovědný za produkci veškeré krve v lidském organismu, která rozvádí kyslík do různých částí těla a chrání před infekcemi. Systém produkce krvinek v podstatě funguje jako rozvětvený strom. Kmen, který dává vzniknout všem odlišným typům buněk, představují krvetvorné kmenové buňky. Někdy je však “strom” narušen a nevětví se správně.

Pokud standardní léčba selže, je pro tyto pacienty konečnou možností právě transplantace kostní dřeně. Při ní je odstraněn nefunkční krvetvorný systém a pacient dostane transfuzi krvetvorných kmenových buněk od zdravého dárce. Ty se v kostní dřeni usadí a časem pomnoží, čímž vytvoří funkční krvetvorný systém, uvádí zpráva.

Úspěch postupu je podle odborníků závislý na kvalitě a vhodnosti krvetvorných kmenových buněk v dárcovském vzorku. NK buňky, specializovaní “bojovníci” likvidující infekce nebo rakovinné buňky, za normálních okolností na vlastní zdravé buňky neútočí. Pokud jsou však přítomny ve vzorku od dárce představují, podle nových zjištění vědců, riziko pro vzácné a citlivé krvetvorné kmenové buňky.

Rizika

“NK buňky se během transplantace aktivují a pak produkují protein interferon gama, který negativně ovlivňuje schopnost krvetvorných kmenových buněk kolonizovat tělo dárce a vede ke zhoršení jejich kondice,” popsala Meritxell Alberich-Jordová. “Tato pozorování nás vedou k myšlence, že odstranění přirozených zabíječských buněk ze vzorku dárce nebo inaktivace interferonu gama během transplantace kostní dřeně by mohlo zlepšit úspěšnost tohoto klinického postupu,” vysvětlila vědkyně.

Studii o objevu byla publikována v časopisu Stem Cell Reports. Na výzkumu skupina Meritxell Alberich-Jordová spolupracovala s kolegy z pražských lékařských fakult Univerzity Karlovy a kolegy z Brazílie a Spojených států.

Prevence a léčba

Onkologická klinika FN Ostrava je zapojena do výzkumu léčby…

  • 7 července, 202115 července, 2021
  • by andrlovak1

“Zapojení Kliniky onkologické do tohoto mezinárodního projektu je pro Fakultní nemocnici Ostrava významné nejenom z pohledu vědeckého přínosu, ale také z pohledu rozvoje léčebné péče v oblasti kardiologie a onkologie. FN Ostrava jako jediný člen mezinárodního konsorcia disponuje kybernetickým nožem a významně přispěje při řešení projektu svými získanými zkušenostmi z klinické praxe v této rozvíjející se oblasti léčby,” uvedla mluvčí.

Podle přednosty kliniky Jakuba Cveka budou do studie zařazeni pacienti, jejichž zdravotní problémy nebylo možné vyřešit zavedenými léčebnými postupy. “Tedy léčba pomocí defibrilátoru ani katetrová ablace, kterou mnozí podstoupí i opakovaně,“ uvedl Cvek, který ozáření srdce pomocí kybernetického nože CyberKnife provedl už 36 pacientům. Poprvé to bylo v roce 2014. Letos v lednu výkon podstoupil také osmasedmdesátiletý Josef Hlaváč, u kterého se nemoc objevila před deseti lety a katetrovou ablaci podstoupil už třikrát. “Dneska se cítím úměrně ke svému věku. Dělám prakticky všechno. Jezdím na kole, pracuju na zahradě. Lékaři mi říkali, že si můžu dovolit to, co organizmus snese. Od toho lednového ozáření jsem neměl jediný výboj,” uvedl Hlaváč.

Spolu s Cvekem budou na projektu pracovat další čtyři odborníci FN Ostrava z onkologie a kardiologie. “Je skvělé mít tak úzkou vazbu na Evropu, být propojen s pracovišti napříč západní Evropou. Věřím, že studie prokáže, že i srdeční problémy lze úspěšně léčit formou radioterapie,“ míní Cvek. Projekt je financován z grantu Evropské unie Horizont 2020 ve výši 7,1 milionu eur (téměř 182 milionů korun) a jeho garantem je Utrechtská univerzita v Nizozemsku.

Navigace pro příspěvky

1 2 3 4 5 … 11

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

30

Žádné akce
Květen

1

Žádné akce
Květen

2

Žádné akce
Květen

3

Žádné akce
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

Žádné akce
Květen

5

Žádné akce
Květen

6

Žádné akce
Květen

7

Žádné akce
Květen

8

Žádné akce
Květen

9

Žádné akce
Květen

10

Žádné akce
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

Žádné akce
Květen

12

Žádné akce
Květen

13

Žádné akce
Květen

14

Žádné akce
Květen

15

Žádné akce
Květen

16

Žádné akce
Květen

17

Žádné akce
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

Žádné akce
Květen

19

Žádné akce
Květen

20

Žádné akce
Květen

21

Žádné akce
Květen

22

Žádné akce
Květen

23

Žádné akce
Květen

24

Žádné akce
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

Žádné akce
Květen

26

Žádné akce
Květen

27

Žádné akce
Květen

28

Žádné akce
Květen

29

Žádné akce
Květen

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS