Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Výzkumy a studie

Velké množství léčiv v odpadních vodách umí čistírny odstranit, ukázal…

  • 30 srpna, 2023
  • by budskap

“U sledovaných léčiv bylo zjištěno, že v čistírnách odpadních vod dochází k jejich odstranění s účinností od 65 do 100 procent. Až stoprocentní účinnost odstranění byla prokázána u paracetamolu a ibuprofenu. Naopak Diclofenac se v čistírně neodstranil vůbec. Jeho koncentrace však není v odpadní vodě na tak vysoké úrovní, jako u ibuprofenu nebo paracetamolu,” řekla ČTK mluvčí VAS Iva Librová. Podle ní výzkum potvrdil, že čistírny odpadních vod jsou při odstraňování léčiv poměrně efektivní a koncentrace léčiv ve vodě, která odtéká z čistírny, je zanedbatelná.

Firma v průběhu loňského roku odebírala vzorky odpadních vod ze 12 čistíren v Jihomoravském kraji a na Vysočině, kde provozuje vodárenskou infrastrukturu. Zjišťovala přítomnost léčivých látek používaných na nejčastější onemocnění.

Laboranti společnosti sledovali, kolik léčiv do čistírny přiteče a poté z ní odteče. Loni zanalyzovali 270 vzorků odpadních vod a 35 vzorků čistírenských kalů ze 12 čistíren. “Obecně se jednalo o městské čistírny odpadních vod. Lokality byly vybírány na základě toho, zda jsou na kanalizaci například napojená zdravotnická zařízení, jako jsou nemocnice nebo pečovatelské služby. Dále při výběru rozhodoval například podíl splaškových vod v kanalizaci,” řekla Librová.

Mezi sledované léčivé látky laboranti zařadili například ibuprofen, který lidé užívají ve formě Ibalginu. Sledovali také léčivou látku na horečku paracetamol, bisoprolol na vysoký krevní tlak či lék na záněty Diclofenac. Zjistili, že do čistírny, která slouží okresnímu městu se zhruba 20.000 obyvateli, přiteče ročně ekvivalent léčiva z 271 balení Ibalginu po 100 tabletách. Po čisticím procesu odtekla z čistírny voda s obsahem, který odpovídá třem balením.

Do odpadních vod se léčiva dostanou z lidského těla, odborníci často doporučují používat léky pouze v nejnutnějších případech. Část léčiv se do vody dostane také vlivem nesprávné likvidace. Nepotřebné léky mohou lidé odnést do lékáren, které zajistí odbornou likvidaci léčiv.

“V žádném případě není možné vyhazovat léky do popelnice společně s běžným odpadem či je splachovat do WC. Při odložení léků do popelnice s komunálním odpadem totiž hrozí následné prosakování nebezpečných látek do půdy, při spláchnutí do záchodu je to podobné – nebezpečné látky se mohou dostat do vody a je velmi obtížné je následně odstranit,” doplnila mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Klára Brunclíková.

České zdravotnictví

Pražský IKEM je na špici klinických a výzkumných pracovišť ČR

  • 29 srpna, 202330 srpna, 2023
  • by budskap

 

– O IKEM se začalo více hovořit letos v polovině srpna poté, co web Seznam Zprávy informoval, že jeho ředitel Michal Stiborek v posledních letech získal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami. Stiborek, který působil od roku 2011 jako ekonomický a provozní ředitel institutu a v čele IKEM byl od ledna 2019, tři dny po zveřejnění informace rezignoval.

– Společnost Glenias House, jejímž je Stiborek jediným jednatelem a majitelem, půjčovala peníze prostřednictvím firmy Califica, do které podle Seznam Zpráv postupně poslala minimálně 54 milionů korun. Califica ovládaná Jaroslavem Holanem, odsouzeným v jiné kauze za zpronevěru, následně půjčovala peníze jednotlivým zájemcům za úrok 48 procent ročně a s vysokými smluvními pokutami i 140.000 korun za den. Stiborek webu Blesk.cz řekl, že neznal koncové uživatele půjček. Peníze, které Stiborek do firmy vložil, pocházely podle něj z rodinných peněz, část si vydělal a část si půjčil. Stiborek uvedl, že s podnikáním skončil v únoru 2020.

– Podle České televize policisté z GIBS při dnešním zásahu v IKEM vyšetřují podezření z nátlaku a vydírání, policisté z NCOZ řeší možnou manipulaci se zakázkami a korupci. Web Seznam Zprávy uvedl, že se zásah týká i bývalého šéfa IKEM Stiborka.

– IKEM je příspěvkovou organizací přímo řízenou ministerstvem zdravotnictví. Vznikl k 1. lednu 1971 sloučením šesti do té doby samostatných výzkumných ústavů v areálu Thomayerovy nemocnice v Praze – Krči (Ústavu klinické a experimentální chirurgie, Ústavu pro choroby oběhu krevního, Ústavu pro výzkum výživy lidu, Výzkumného ústavu experimentální terapie, Výzkumného ústavu pro využití radioizotopu v lékařství a Výzkumného ústavu pro elektroniku a modelovaní v lékařství).

– Vlastních prostor v sousedství krčské Thomayerovy nemocnice se ústav dočkal teprve po více než čtvrtstoletí práce. Stavba začala v roce 1990 a o sedm let později byl otevřen vstupní, administrativní a ambulantní blok. Hlavní budova byla dokončena v roce 2005. V dlouhodobém plánu je další rozšíření IKEM.

– Institut je dnes největší specializované klinické a vědeckovýzkumné pracoviště v ČR. Zaměřuje se na léčbu kardiovaskulárních chorob, transplantaci orgánů, diabetologii a poruchy metabolismu. Patří rovněž mezi přední pracoviště s tímto zaměřením v Evropě a v některých aspektech i ve světě. Tvoří jej čtyři odborná centra (Kardiocentrum, Transplantcentrum, Centrum diabetologie, Centrum experimentální medicíny), osm klinik a 15 odborných pracovišť, základen a laboratoří.

– V současnosti má IKEM přibližně 1700 zaměstnanců, z toho zhruba 390 lékařů a 760 sester a zdravotnických záchranářů. Celkem je k dispozici 315 lůžek, z nichž 111 se nachází na jednotkách intenzivní péče. IKEM nyní buduje dva nové pavilony za více než miliardu korun, které mají být dokončené v březnu 2024. Loni v prosinci řekl ředitel Stiborek, že vznikne 53 nových lůžek. Další miliardu budou podle dřívějšího Stiborkova vyjádření stát nutné investice, které s tím v areálu nemocnice budou souviset.

– IKEM zavedl řadu nových léčebných postupů a metod, mnohé z nich realizoval v českém prvenství. Již v roce 1966 provedli v pražském Ústavu klinické a experimentální chirurgie, jednom z předchůdců IKEM, první transplantaci ledviny v tehdejším Československu. V roce 1984 odstartoval v Krči program transplantací srdce, o jedenáct let později zahájili zdejší lékaři transplantace jater. Později přibyla slinivka břišní, v roce 2007 odborníci z IKEM provedli kombinovanou transplantaci srdce a plic v ČR.

– IKEM také jako jedno z prvních pracovišť v Evropě zvládl kombinovanou transplantaci ledviny a Langerhansových ostrůvků. Koncem roku 2009 splnil podmínky k zahájení složitého programu transplantace tenkého střeva. V roce 2014 v evropsky unikátní operaci lékaři v institutu transplantovali pět orgánů jednomu pacientovi – žaludek, slinivku, slezinu, játra a poprvé v ČR také tenké střevo.

– Lékaři IKEM loni transplantovali 528 orgánů, o 14 méně než v dosud rekordním roce 2021. Celkově zajišťovali 60 procent všech transplantací orgánů v Česku. “IKEM není jen největším transplantačním centrem České republiky, ale patří i mezi nejaktivnější v celé Evropě. Dostupnost transplantací v Česku přepočteno na milion obyvatel patří ve srovnání s evropskými státy k nejlepším,” uvedl letos v únoru Stiborek.

– Letos v dubnu ministerstvo zdravotnictví vypsalo výběrové řízení na ředitele IKEM. Již loni v prosinci ministerstvo vypsalo výběrové řízení na vizi dalšího rozvoje IKEM. V květnu pak výběrová komise rozhodla, že ředitelem zůstane Stiborek. Ten byl poprvé vybrán ředitelem v prosinci 2018 (jmenován byl od ledna 2019), výběrová komise složená z 22 představitelů odborných společností, profesních komor, vzdělávacích institucí, odborů a nemocnic podle tehdejšího ministra Adama Vojtěcha (za ANO) ocenila dobře připravený plán rozvoje IKEM.

Aktuálně

Nadace Experientia podpoří výzkum nové strategie k léčbě rakoviny

  • 15 června, 202322 června, 2023
  • by budskap

Vaňková stráví díky více jak milionovému stipendiu rok ve výzkumné skupině chemika Craiga Crewse, která se zabývá výzkumem léčiv rakoviny. “Naším cílem je vyvinout léčivo, které bude cílit na poškozený retinoblastomový protein. Ten má na svědomí nekontrolované dělení buněk ústící v rakovinu. Chceme protein opravit tak, aby byl zase plně funkční a bojovat tak s touto zákeřnou nemocí,” řekla Vaňková.

Medea si pro svou zahraniční stáž vybral japonský Institut vědy a technologie v Okinawě. Ve skupině chemika Ryoty Kabeho se bude věnovat přípravě zářících organických materiálů pro novou generaci displejů. “Mohou být průhledné, flexibilní, barva jejich luminiscence se dá velmi snadno měnit a hlavně je cena jejich výroby výrazně nižší než u anorganických materiálů, ke kterým je třeba využívat vzácných kovů,” řekl Medea.

Letošní start-up grant nadace Experientia získal Ondřej Kováč z Univerzity Palackého v Olomouci, a to na založení vlastní výzkumné skupiny, která se bude věnovat vývoji nových, účinnějších antibiotik. Kováč se vývoji antibiotik věnuje od svých studií, v roce 2020 získal zahraniční stipendium Experientia na výjezd do Innsbrucku.

Nadace Experientia podporuje mladé vědce a vědkyně v organické, bioorganické a medicinální chemii. Založili ji vědci a manželé Hana a Dalimil Dvořákovi. V lednu 2020 Dvořákovi oznámili, že do nadace v následujících 20 letech vloží 200 milionů korun.

Hana Dvořáková působila v týmu Antonína Holého, jednoho z nejvýznamnějších českých vědců posledních desetiletí, kde vznikly látky úspěšně používané k léčbě virových onemocnění, včetně AIDS. Dvořákovi tímto způsobem vracejí peníze získané z podílu výnosů patentů zpátky do vědy. Nadace společně s Českou společností chemickou uděluje také Cenu Rudolfa Lukeše za výzkum v oblasti chemie.

Aktuálně

Čeští vědci: Proti nejzávažnější formě epilepsie pomůže počítačová analýza…

  • 24 května, 202325 května, 2023
  • by budskap

“V České republice trpí epilepsií zhruba 70.000 pacientů. Příčiny mohou být různé, vrozené i získané. Podstatné je, že dvě třetiny pacientů jsou léčeny, nebo jejich záchvaty jsou potlačovány léky, a takto nemají pacienti žádné obtíže. Nicméně máme tady velkou skupinu pacientů, u kterých ta léčba nefunguje a říkáme, že jsou farmakorezistentní. U těch nejzávažnějších forem epilepsie můžeme pacientům nabídnout chirurgickou léčbu,” uvedl Radek Janča z ČVUT.

Diagnostika a plánování chirurgické léčby epilepsie budou podle expertů snazší díky nástrojům umělé inteligence (AI), snižují i riziko pooperačních komplikací. Vědci pomocí dat naučili systémy AI rozpoznávat riziková ložiska mozku, která způsobují epileptické záchvaty. Výzkum zároveň usnadnil operace dětských pacientů. Strojové učení je jednou z podoblastí umělé inteligence, která se zabývá algoritmy. Algoritmy a další techniky umožňují ‘naučit’ počítačový systém rozpoznávat data. Systémy se využívají při rozpoznávání obrazů, zvuků a dalších dat.

Na prezentaci si lidé mohli prohlédnout výsledky i dalších výzkumů, které vznikly díky projektu RCI. Vědci kromě humanoidního robota iCub, který má po celém těle citlivou kůži a pomáhá tak se studiem vývoje dětí a mozku, představili i 3D mapu, která pomůže lidem se zrakovou vadou s orientací v prostoru, nebo vozík pro detailní snímání vzhledu povrchu. Během dne prezentovali všech devět výzkumných balíčků, kterými se projekt RCI zabýval. Výzkum i nákup techniky podpořilo ministerstvo školství 580 miliony korun ve výzvě Excelentní výzkum.

Důležitým přínosem projektu RCI je podle odborníků i nákup jednoho z největších tuzemských superpočítačů určených pro nekomerční výzkumné účely. Výzkumy, které končící projekt RCI podpořil, pokračují podle Jiřího Matase z FEL ČVUT i nadále.

“Chci vás ujistit, že podpora inovací, rozvoje vědy a techniky je naší absolutní prioritou, projekty, které se rodí pod střechou tohoto centra excelence naprosto jasně dokazují, že jejich hlavním cílem je pomáhat,” řekl v zahajovacím projevu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Zároveň popřál ČVUT co možná nejvíce podobných projektů, které budou Česku dělat dobré jméno po celém světě.

Na projektu se podílelo více než 250 vědců z Česka i zahraničí, zapojili se i doktorandi. Jednotlivé výzkumy se zaměřovaly na počítačové vidění, strojové učení, kyberbezpečnost nebo využití strojového učení v medicíně.

 

Výzkumy a studie

The Guardian: Vylepšení člověka pomocí robotických částí těla je…

  • 9 března, 20239 března, 2023
  • by budskap

Tento přístup by mohl zvýšit produktivitu, uvedla profesorka kognitivní neurovědy na Cambridgeské univerzitě Tamar Makinová. “Pokud chcete mít při vaření v kuchyni ruku navíc, abyste mohli míchat polévku a zároveň krájet zeleninu, mohli byste získat možnost nosit a samostatně ovládat další robotickou končetinu,” řekla vědkyně.

Dani Clodeová – designérka a kolegyně Makinové z Cambridgeské univerzity – již dříve vytvořila palec vytištěný na 3D tiskárně, který je možné “přidat” k jakékoli ruce.

Přídavný palec by podle Makinové mohl být užitečný například pro číšníky, kteří nosí talíře, nebo pro elektroinženýry při pájení, a další robotické části těla by mohly být navrženy pro konkrétní potřeby na pracovišti. Například přídavná ruka by mohla stavebnímu dělníkovi pomoci zatloukat hřebíky a zároveň držet trám na místě.

“Mluvili jsme s chirurgem, který by měl velký zájem o to, aby držel kameru, zatímco provádí operaci ramene, místo toho, aby mu ji držel asistent,” řekla Clodeová. “Chtěl by mít plnou kontrolu nad nástroji, které používá oběma rukama, a zároveň držet tu kameru a mít možnost s ní manipulovat,” dodala.

Tým tvrdí, že robotické části těla by mohly umožnit podstatně větší kontrolu než pouhé připevňovací zařízení, protože jejich ovládání je inspirováno přirozenými lidskými mechanismy. “Chceme něco, co bychom byli schopni (velmi) přesně ovládat, aniž bychom museli artikulovat, co přesně chceme,” řekla Makinová.

Přístup týmu podle Makinové vycházel z myšlenky, že přídavné části lze využít k tomu, aby navazovaly na stávající schopnosti lidského těla.

“Pokud vám chybí končetina, proč místo toho, abychom se snažili ji nahradit, nerozšíříme vaši nepoškozenou ruku, abychom vám umožnili s ní dělat více,” uvedla Makinová. Tým však předpokládá, že taková zařízení budou používat i lidé, kteří nežijí s postižením.

Důležitou vlastností zařízení pro vylepšení člověka podle Clodeové je, že uživateli neubírají jeho původní schopnosti. “(Je to) vrstva na těle, kterou lze používat s co nejmenším dopadem pro co největší zisk,” řekla.

Klíčovým aspektem je, že na rozdíl od rýče, který se používá ke zvýšení našich schopností vykopat jámu, se tyto robotické části těla nemusí ovládat rukama.

Například přídavný palec na ruce je připojen ke dvěma motorům na zápěstí, které jsou napojeny na baterii a jednočipový počítač na horní části paže. Tento systém je bezdrátově propojen s mikrokontroléry umístěnými na botách nebo kotnících uživatele, které jsou napojeny na tlakové senzory pod oběma palci na nohou. “Stisknete tyto tlakové senzory – a to je to, co přídavný palec na ruce ovládá,” řekla Clodeová.

Přístup podle Makinové ale také vyvolává nové otázky. “V současné době provádíme mnoho výzkumů, abychom zjistili, co to udělá s nervovým systémem, když začnete využívat palce na nohou, aby se staly dalším prstem – jak moc (to) ovlivní vaši schopnost používat palce na nohou jako palce,” řekla.

Některé laboratoře se zaměřily na možnost využití elektrod v mozku nebo míše k ovládání externích zařízení, ale Makinová se domnívá, že pro takový invazivní přístup u jinak zdravých lidí neexistuje etické opodstatnění.

Když Clodeová nedávno prováděla výzkum na letní výstavě britské Královské společnosti, na které si mohla veřejnost vyzkoušet přídavný palec, výsledky byly pozoruhodné.

“Z přibližně 600 lidí ve věku od tří do 97 let jej 98 procent dokázalo použít během první minuty, což znamená, že již byli schopni pohybovat předměty podle pokynů,” uvedla Makinová. “Neumím si představit mozkový čip, který by to dokázal,” uzavřela vědkyně.

Výzkumy a studie

Studie: S náchylností k obezitě souvisí způsob tvorby a množství tepla v těle

  • 27 února, 2023
  • by budskap

Takzvanou termogenezi, tedy tvorbu tepla, potřebují podle vědců savci a ptáci pro udržování stálé tělesné teploty. Tato aktivita se podle odborníků zvyšuje vlivem chladu, na čemž se u savců podílejí mechanismy jako svalový třes, kdy se sval začne stahovat naprázdno, či netřesová tvorba tepla, kdy se metabolismus ve svalu rozjede, aniž by sval vykonával práci nebo se stahoval naprázdno.

Právě netřesová termogeneze není podle Jana Kopeckého z Fyziologického ústavu AV ČR příliš probádána. “Víme však, že mechanismy, které umožňují aktivaci netřesové termogeneze chladem, mohou zprostředkovávat i zvýšení energetického výdeje vlivem nadměrného kalorického příjmu,” uvedl Kopecký.

Během výzkumu vědci pozorovali, jak budou dva odlišné kmeny myší reagovat na delší pobyt v chladu, přičemž jeden kmen byl vyšlechtěný jako odolný k obezitě a druhý nikoliv. Podle akademie zaznamenali odborníci u myší náchylných k obezitě aktivaci termogeneze a spalování tuků v hnědé tukové tkáni, což podle Kopeckého vědci předpokládali. Překvapivým zjištěním naopak bylo, že u druhého kmene podle AV ČR posílila netřesová termogeneze v kosterních svalech.

“Zapojení odlišných termogenních mechanismů by mohlo souviset s rozdílnou náchylností k obezitě,” řekl Kopecký. Výsledky studie tak podle akademie naznačují, že léčba obezity pomocí aktivace netřesové termogeneze ve svalech by mohla být účinnější než terapie na základě zvýšení termogeneze v hnědé tukové tkáni.

“A to zejména proto, že u dospělého člověka je kapacita kosterního svalu pro spalování tukových energetických zásob mnohonásobně vyšší než v hnědé tukové tkáni. Jen relativně malé zvýšení termogeneze ve svalu by tak mohlo významně omezit ukládání tukové tkáně. Způsob, jak takového zvýšení dosáhnout, je výzvou pro další výzkum,” uvedl Kopecký.

Prevence a léčba

Vědec z Brna získal grant, vyvíjí technologii pro zkoumání mrtvice…

  • 24 května, 202226 května, 2022
  • by andrlovak1

Projekt nazvaný StrokeGATE navazuje na dřívější výzkum Čižmáře a jeho kolegů. V projektu LIFEGATE vědci zdokonalovali speciální holografický endoskop. Nyní jej dále upraví tak, aby u zvířete umožnil vyvolat řízenou mrtvici a sledovat změnu v uskupení neuronů a zánik signalizační aktivity.

 

Světová zdravotnická organizace uvádí, že mrtvice patří k nejčastějším příčinám úmrtí a přibližně 50 procent přeživších si nese následky. “Náš výzkum by měl příslušné vědecké komunitě představit nástroj, s jehož pomocí bude možné mnohá tajemství těchto závažných onemocnění poodhalit a pomoci jak v jejich léčbě, tak i v prevenci,” uvedl v tiskové zprávě Čižmár.

 

Na výzkumu bude pracovat také Petra Ondráčková. “Mým úkolem je připravit živé modely zvířat, v našem případě myší, tak, aby u pozorování nevznikly neočekávané situace, které by výsledky měření ovlivnily, a zároveň aby byla dodržena všechna pravidla po stránce humánní,” popsala Ondráčková.

 

Grant ERC Proof of Concept podle dnes publikovaných informací získal také další český vědec, a to Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

 

Prevence a léčba

Vědec usiluje o nový, zacílený způsob léčby žloutenky typu B

  • 23 března, 202224 března, 2022
  • by andrlovak1

Nanočástice je složená z tuků se zmíněnou siRNA. “Aktuálně se v laboratoři zabýváme přípravou a testováním částic. Ve chvíli, kdy se dostanou do jaterních buněk, uvolní se z nich léčivo, terapeutická siRNA, která způsobí utišení virového genu. Právě ten je zodpovědný za proniknutí viru do buněk,” vysvětlil Kratochvíl. Vědec předpokládá, že drtivá většina nanočástic se dostane na požadované místo do blízkosti jádra cílových buněk. “Tím pádem dokážeme maximálně eliminovat vedlejší účinky, které se jinak běžně při léčbě žloutenky objevují,” doplnil. Proti tomuto typu žloutenky je dostupné i očkování.

 

Nanočástice jsou obalené speciálním krycím polymerem, díky kterému organismus léčivo snáz akceptuje. “Tělo je přijme a nevyvine proti němu přehnanou imunitní reakci. Účinná látka se tak dostane přesně tam, kam má,” popsal Kratochvíl.

 

Podle výsledků prvních pokusů se ukazuje, že léčivo dokáže virový gen v jaterních buňkách utišit v průběhu několika dní až o 80 procent. Na projektu zamýšlí Kratochvíl s kolegy pracovat do konce roku. Následně se chtějí zaměřit na možnosti cílení tohoto typu nanočástic do mozku pro léčbu klíšťové encefalitidy. Využití by mohla najít i při léčbě nádorových onemocnění nebo ve výzkumu mRNA vakcín.

 

Kratochvíl se k doktorandskému studiu na agronomické fakultě dostal oklikou. Absolvent Vysokého učení technického v Brně v oboru chemie pro medicínské aplikace zamířil po konci studia do soukromého sektoru. Ten ho nenadchl, tak se vrátil na akademickou půdu.

 

Výzkumy a studie

Vědci z NUDZ: Kvalitní spánek může mít vliv na zvládání…

  • 16 března, 2022
  • by andrlovak1

Stres a spánek se podle odborníků navzájem ovlivňují. Člověk ve stresu je kvůli působení hormonů kortizol a adrenalin připravený k akci, a proto pro něj bývá těžké usnout a kvalitně spát. Lidé se spánkovými potížemi mají naopak větší problémy se zvládáním stresu a snáze podléhají svým emocím. Mají tendence propadat do depresí a špatně zvládají vypjaté situace. Nedostatek spánku se kromě jiného výrazně promítá do paměti, přičemž spánek je nezbytný pro zpracovávání zkušeností a převádění informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti.

 

“Na tom, jak si pamatujeme události, se podílí hned několik druhů paměti. Takzvaná epizodická paměť uchovává informaci o tom, kdy, kde a co se stalo, tj. časový a prostorový kontext. Současně s tím dochází k asociaci jednoduchých podnětů – zvuků, obrazů či pachů s emocionálními reakcemi, například strachem,” vysvětlil Eduard Kelemen z NUDZ. Jeho tým proto zkoumal, jak je zaznamenání traumatizující události ovlivněno spánkem a hladinou stresového hormonu. Výzkumníci provedli pokus na potkanech, zkoumali jejich strachovou reakci za různě nastavených okolností včetně nedostatku spánku.

 

Odborníci uvádějí, že pokud někdo zažije situaci, která v něm vyvolá emoci, pak se tato vzpomínka ukládá do dlouhodobé paměti, nicméně emoce k ní vázaná s každým dalším spánkem slábne, respektive se snižuje její intenzita. Proto při vzpomínce na danou situaci takový člověk po nějaké době necítí tak silné emoce, jako když ji prožíval. “Tato funkce je pro náš život nesmírně důležitá. Právě u posttraumatické stresové poruchy ale tento mechanismus pravděpodobně nefunguje. Člověk tak prožívá vzpomínky na danou situaci tak, jako by se děla v současnosti. S tím mohou souviset i časté potíže se spánkem, které u těchto lidí pozorujeme, jako je nespavost nebo noční můry,” dodala Karolina Janků z Centra výzkumu spánku a chronobiologie NUDZ.

 

Nyní mohou lidé prožívat stres a úzkost pod vlivem pandemie koronaviru nebo války na Ukrajině. “Pravidelnost a rutina jsou pro spánek velmi důležité a pomáhají nám také při zvládání stresu. Předvídatelnost našich aktivit během dne tak může významně přispět k pocitu bezpečí,” doplnila Janků. I prostředí, ve kterém lidé spí, by mělo navozovat pocit klidu. Podle odborníků také není vhodné se ke spánku nutit a v případě, že se člověku nedaří usnout, je lepší začít se věnovat klidné činnosti mimo ložnici a vrátit se zpět, až když se cítí ospalí. Pro spánek je důležitá také jak fyzická, tak duševní činnost během dne. Vědci zdůrazňují, že i z hlediska kvality spánku je proto vhodné věnovat určitý čas svým emocím a obavám, a nesnažit se je za každou cenu odhánět.

 

Výzkumy a studie

Vědci ze zlínské a košické univerzity pracují na zpřesnění měření…

  • 18 února, 202221 února, 2022
  • by andrlovak1

Navržený senzorický povrch je určený pro elektrochemické glukometry, které měří množství cukru v krvi podle biochemické reakce vyvolané elektrickým proudem. “Základem nové kompozice je polysacharid chitosan, který má schopnost vázat vodivé kovy. Správná kombinace těchto dvou základních komponent zvyšuje odezvu elektrického proudu na přítomnost glukózy, a to umožňuje velmi přesné stanovení cukrů v krvi,” uvedl Sáha, který je v CPS garantem skupiny Energetické a kompozitní materiály.

 

“Současné glukometry pracují na principu oxidace glukózy za přítomnosti enzymu. Ten je ale nestabilní, a proto se ho snažíme nahradit nanočásticemi, které by usnadnily přesnější stanovení cukru anebo případně také inzulínu. Náhradou tohoto enzymu nanočásticemi by navíc mohlo dojít k výraznému snížení ceny samotných senzorů,” uvedla Renáta Oriňaková, která je řešitelkou projektu z Katedry fyzikální chemie košické přírodovědecké fakulty.

 

“Takto připravené senzory budou stabilnější, přesnější a rychlejší. A zároveň budou mít delší životnost a menší nároky na skladovací podmínky,” uvedla členka výzkumného týmu Ivana Šišoláková. Senzory mají nyní životnost přibližně půl roku, u nových by to mělo být několik let.

 

Princip nového způsobu měření cukrů je již chráněn přihláškou vynálezu, který nyní posuzuje Český patentový úřad. “Současně na obou univerzitách probíhá intenzivní příprava různých kombinací senzorických materiálů tak, aby bylo dosaženo co největší citlivosti senzorových proužků. Předpokládá se, že v průběhu několika měsíců bude přistoupeno k praktickému testování připravených prototypů,” uvedla mluvčí zlínské univerzity Petra Svěráková. Podle Oriňakové by se proužky s novým povrchem mohly komerčně využívat do roka či dvou let.

 

Možností je podle ní mnoho, modifikace by se daly použít například na testy na covid, na chřipku, na jiné viry. “Daly by se připravit senzory, které by uměly odlišit, jestli je to chřipka, nebo covid, určit více virů najednou. Chce to ale ještě hodně práce,” uvedla Oriňaková.

 

Navigace pro příspěvky

1 2 3 4 … 11

Kalendář akcí

Květen

Červen 2025

Červenec
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
30
1
2
3
4
5
6
Červen

30

Žádné akce
Červenec

1

Žádné akce
Červenec

2

Žádné akce
Červenec

3

Žádné akce
Červenec

4

Žádné akce
Červenec

5

Žádné akce
7
8
9
10
11
12
13
Červenec

6

Žádné akce
Červenec

7

Žádné akce
Červenec

8

Žádné akce
Červenec

9

Žádné akce
Červenec

10

Žádné akce
Červenec

11

Žádné akce
Červenec

12

Žádné akce
14
15
16
17
18
19
20
Červenec

13

Žádné akce
Červenec

14

Žádné akce
Červenec

15

Žádné akce
Červenec

16

Žádné akce
Červenec

17

Žádné akce
Červenec

18

Žádné akce
Červenec

19

Žádné akce
21
22
23
24
25
26
27
Červenec

20

Žádné akce
Červenec

21

Žádné akce
Červenec

22

Žádné akce
Červenec

23

Žádné akce
Červenec

24

Žádné akce
Červenec

25

Žádné akce
Červenec

26

Žádné akce
28
29
30
31
1
2
3
Červenec

27

Žádné akce
Červenec

28

Žádné akce
Červenec

29

Žádné akce
Červenec

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS