Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Prevence a léčba

Vysoký krevní tlak – Hypertenze

  • 29 října, 202530 října, 2025
  • by budskap

Co je hypertenze a jaké jsou její hranice

Vysoký krevní tlak neboli hypertenze je stav, kdy je dlouhodobě zvýšen tlak krve v tepnách nad normální hodnoty. Krevní tlak se měří dvěma čísly – systolickým a diastolickým tlakem – uváděnými v milimetrech rtuťového sloupce (mm Hg). Za optimální krevní tlak u zdravého dospělého se považují hodnoty kolem 120/80 mm Hg. Pokud je krevní tlak opakovaně zvýšen nad 140/90 mm Hg (měřeno v klidu při opakovaných návštěvách lékaře), hovoříme o hypertenzi. Při měření tlaku v domácích podmínkách bývá za hraniční považována již hodnota okolo 135/85 mm Hg.

Hypertenze patří k nejrozšířenějším civilizačním chorobám současnosti. Postihuje velkou část populace – v České republice trpí vysokým krevním tlakem odhadem kolem 35–40 % dospělých ve středním věku a ve vyšších věkových skupinách jím trpí dokonce každý druhý člověk.

Příznaky a rizika vysokého tlaku

Nebezpečí hypertenze spočívá v tom, že zprvu zpravidla nezpůsobuje žádné nápadné obtíže. I proto se jí často říká „tichý zabiják“ – člověka nijak nebolí, a přesto může pozvolna vážně poškozovat jeho zdraví. Mírně až středně zvýšený tlak se obvykle neprojevuje výraznými příznaky. Při prudkém nebo velmi výrazném vzestupu krevního tlaku se mohou objevit nespecifické potíže jako bolest hlavy, závratě, hučení v uších, únava, bušení srdce nebo krvácení z nosu. Jestliže hodnoty tlaku vystoupají do extrémních výšek, může člověk pociťovat dušnost při námaze, tlak na hrudi, poruchy vidění či nevolnost. Často však zvýšený krevní tlak odhalí až preventivní prohlídka, nebo se plně projeví až ve formě vážné komplikace. Neléčená hypertenze může zaútočit znenadání – prvním „příznakem“ tak může být infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.

Nejčastější příčiny a rizikové faktory

Ve většině případů se u vysokého krevního tlaku nedá určit jedna konkrétní příčina. Tzv. primární (esenciální) hypertenze vzniká působením kombinace více faktorů. K rizikovým faktorům patří především nezdravý životní styl a genetické predispozice. Vyšší pravděpodobnost vzniku hypertenze mají lidé s nadměrným příjmem soli, s nadváhou či obezitou, kuřáci a osoby konzumující nadměrné množství alkoholu. Své hraje také dlouhodobý stres, nedostatek pohybu a nevhodné složení stravy (např. strava chudá na ovoce a zeleninu a naopak bohatá na nasycené tuky a průmyslově zpracované potraviny). Významným faktorem je věk – krevní tlak má tendenci stoupat s přibývajícím věkem. Dále nelze ovlivnit dědičné vlohy: pokud rodiče trpěli hypertenzí, je vyšší riziko, že se objeví i u potomků.

Možnosti prevence a léčby

V prevenci vysokého tlaku i jako součást jeho léčby hraje zásadní roli životospráva. Světová zdravotnická organizace uvádí, že hypertenze je nejvýznamnějším rizikovým faktorem rozvoje kardiovaskulárních chorob, jako jsou srdeční infarkt a mrtvice. Dodržováním zdravého životního stylu lze však vzniku vysokého tlaku předejít nebo jej alespoň výrazně oddálit. Mezi hlavní opatření patří: udržování přiměřené tělesné hmotnosti, vyvážená strava s dostatkem zeleniny a omezením soli, pravidelná fyzická aktivita, vyhýbání se kouření a nadměrné konzumaci alkoholu, a také zvládání stresu.

Je třeba zdůraznit, že hypertenze je chronické onemocnění, které nelze definitivně vyléčit, ale při správné léčbě jej lze udržet pod kontrolou. Léčba vysokého tlaku bývá zpravidla dlouhodobá, často celoživotní. Důležité je dodržovat doporučení lékaře, chodit na pravidelné kontroly a nepřerušovat užívání předepsaných léků bez konzultace. Při kvalitní léčbě a úpravě životosprávy může hypertonik vést plnohodnotný život s minimálním omezením.

Praktické rady pro čtenáře

  • Pravidelné měření tlaku: Nechte si krevní tlak kontrolovat při každé preventivní prohlídce u lékaře a u rizikových osob i častěji. Pokud máte vyšší hodnoty, zvažte pořízení digitálního tlakoměru a pravidelné měření doma. Ideální je měřit tlak vždy v klidu, ráno a večer ve stejnou dobu, a výsledky si zapisovat do deníku.

  • Úprava jídelníčku: Snažte se o zdravou stravu bohatou na zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny a libové bílkoviny. Omezte nadměrné solení – většině lidí stačí méně solit, než jsou zvyklí. Vyhýbejte se také potravinám s vysokým obsahem soli a nezdravých tuků (typicky fast food a průmyslově zpracované pokrmy).

  • Udržování zdravé hmotnosti: Pokud máte nadváhu, snažte se zredukovat váhu na rozumnou úroveň. I úbytek několika kilogramů může vést ke znatelnému snížení krevního tlaku. Sledujte si svůj body mass index (BMI) a obvod pasu.

  • Pravidelný pohyb: Zařaďte do svého denního režimu přiměřenou fyzickou aktivitu. Doporučuje se alespoň 30 minut středně intenzivního pohybu (například svižná chůze) většinu dní v týdnu. Vyberte si pohyb, který vás baví, aby bylo snazší jej dodržovat dlouhodobě.

  • Omezení kouření a alkoholu: Kouření přispívá k poškození cév a zvyšování krevního tlaku, proto je vhodné co nejdříve přestat kouřit. Také nadměrné pití alkoholu zhoršuje hypertenzi – konzumujte alkoholické nápoje jen výjimečně a s mírou.

  • Minimalizace stresu: Dlouhodobý stres může negativně ovlivnit krevní tlak. Zkuste proto zařadit relaxaci do každodenního života – ať už formou procházek, jógy, meditace, nebo koníčků, které vám pomohou uvolnit se. Důležitý je také dostatek spánku a odpočinku.

  • Spolupráce s lékařem: Máte-li diagnostikovanou hypertenzi, dodržujte léčebný plán stanovený lékařem. Nevynechávejte užívání léků a nikdy sami nevysazujte léčbu, ani když se váš tlak zlepší. V případě neobvyklých obtíží nebo nežádoucích účinků léků kontaktujte svého lékaře a situaci s ním konzultujte.

Zdroje:

  1. Arteriální hypertenze – WikiSkripta wikiskripta.eu

  2. Celimed (2023): Co znamenají vaše hodnoty krevního tlaku? krevni-tlak-omron.cz

  3. MUDr. Igor Karen: Hypertenze – výskyt zvýšeného krevního tlaku roste s věkem. Ordinace.cz (2020) ordinace.czordinace.cz

  4. VZP ČR (2021): Vysoký krevní tlak (Otázky týdne) vzp.czvzp.cz

  5. Celimed (2023): Jak snížit krevní tlak krevni-tlak-omron.cz

  6. Krumpová B., Karafiátová M.: Hypertenze – co s ní. (FN Olomouc, prezentace) kardio-cz.cz

Tisková zpráva

Vnitřní lékařství je páteří českého zdravotnictví – ale přetíženou

  • 20 února, 202520 února, 2025
  • by budskap

Po 10 letech proto vychází nový Národní program komplexní interní péče

 Praha, 20. 2. 2025 – Srdeční selhání, cukrovka, vysoký tlak – typická trojice nemocí, s nimiž se dnes a denně setkávají internisté u svých pacientů. Lidí se dvěma a více chronickými chorobami neustále přibývá. Kapacity 3 000 internistů, kteří se o ně starají, jsou téměř vyčerpané. Lékaři této specializace stárnou a mediky se pro obor daří nadchnout jen obtížně. Interna je náročná a úhrady od zdravotních pojišťoven klesají. Pokud tento obor – páteř české medicíny – tlak nevydrží, bude to mít pro zdravotní systém neblahé důsledky. Na to, co je třeba změnit, upozorňuje nový Národní program komplexní interní péče (NPKIP).

„Interna je páteří nemocniční péče, kterou doplňují internisté ambulantní. Obor lze přirovnat k desetiboji, kdy sportovec ovládá několik disciplín. Nestačí jen skvěle skákat, musí umět házet i koulí. Stejně tak internista pečuje o srdce, plíce, ledviny, zažívací trakt a další orgány. Jeho role je o to klíčovější, o co rychleji roste počet polymorbidních pacientů. Internista je schopen drtivou část péče o takto nemocné pokrýt. Jeho role je nezastupitelná,“ říká prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM, předseda České internistické společnosti (ČIS) ČLS JEP.

Interní oddělení jsou s 8 807 lůžky na 291 pracovištích v rámci ČR nejpočetnější. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR se péče na interních odděleních nemocnic v roce 2023 dostávalo 339 722 pacientům. To je ze všech oborů nejvíce. Jak uvádí prim. MUDr. Zdeněk Monhart, Ph.D., FEFIM, vědecký sekretář ČIS ČLS JEP, tento nápor nebude možné v budoucnu zvládat, pokud se systém nezmění. „Spektrum nemocných se za posledních 30 let zásadně změnilo. Podíl polymorbidních pacientů se pohybuje nad 40 % a stále roste. Osob se dvěma a více chorobami přibývá především ve věku nad 65 let. A ty představují 72,2 % všech hospitalizací na internách. Abychom péči nadále zvládali, potřebujeme mít dostatek lékařů a zároveň snížit pracovní zátěž, aby nám neutíkali k jednooborovým specializacím. V ambulantní sféře potřebujeme vyšší úhrady od pojišťoven. Tam je náš obor – v ekonomickém srovnání s jinými – znevýhodněn,“ vysvětluje prim. Monhart.

Podle předsedy sekce ambulantních internistů ČIS MUDr. Tomáše Hauera, by moderní internista měl mít dostatek kompetencí a být správně ohodnocen, jinak se mladí do oboru nepohrnou. „Průměrný věk lékařů naší specializace se pohybuje kolem 64 let,“ říká MUDr. Hauer. Připomíná, že pro stát je výrazně levnější zaplatit práci jednoho internisty než tří specialistů. „Na pacienta se díváme komplexně. Bereme v úvahu všechny jeho neduhy, věk, rodinné zázemí. Hlídáme počet a skladbu léků, které užívá. Zvažujeme také, jaká vyšetření by měl podstoupit, a zda pro něj nejsou zbytečně zatěžující,“ popisuje MUDr. Hauer.

Internisty sloužící na urgentních příjmech, také trápí rostoucí počet lidí, kteří přijdou s problémem, jenž by mohl později vyřešit praktický lékař. „Současná výše poplatku za ošetření v nemocnici mimo pracovní dobu v hodnotě dvou točených piv bohužel vede přibližně třetinu lidí k tomu, že jdou do nemocnice s triviálními potížemi. Nutnost ošetřování těchto pacientů v rámci ústavní pohotovostní služby přispívá k frustraci mladých lékařů v nemocnicích napříč všemi akutními obory. Uvítali bychom proto zvýšení poplatku za pohotovost,“ říká MUDr. Monhart, který je současně primářem Interního oddělení i oddělení Urgentního příjmu Nemocnice Znojmo. V této nemocnici se počet akutně přijatých k hospitalizaci dlouhodobě zásadně nemění. Zvyšuje se však číslo ambulantně ošetřených na urgentním příjmu. V roce 2005 zde internisté ošetřili přibližně 2 000 akutně nemocných pacientů, v roce 2024 to bylo již 8 000 – tedy čtyřnásobně víc. „Kvůli ošetření vyššího počtu často polymorbidních pacientů, které je odborně i časově náročné, zátěž lékařů roste,“ vysvětluje prim. Monhart.

Do budoucna by internistům mohla pomoci umělá inteligence. Například zrychlit diagnostický proces, a poskytnout tak lékařům více času na komunikaci s pacientem a jeho rodinou. Právě edukace je podle internistů cenným nástrojem u polymorbidních pacientů, které lze nasměrovat ke změně životního stylu. Pokud takový pacient zhubne, přestane kouřit nebo nadměrně pít alkohol, jeho chronické potíže se podle expertů výrazně zlepší.

„Vnitřnímu lékařství by ulevilo i zvýšení pravomocí vysokoškolsky vzdělaných zdravotních sester. Rozšíření kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků je nezbytné, ale vyžaduje aktivitu ministerstva zdravotnictví,“ uzavírá prim. Monhart.

Odhad Světové zdravotnické organizace předpokládá nárůst podílu populace nad 60 let z 12 % v roce 2015 na 22 % v roce 2050. Počet osob ve věku 80 let a vyšším by se měl od roku 2020 do roku 2050 dokonce ztrojnásobit.

Prevence a léčba

Praktici: Část lidí z Ukrajiny se začne v ČR…

  • 14 března, 202214 března, 2022
  • by andrlovak1

„Na Ukrajině není tak dobrá zdravotní péče jako u nás, řadu chronických nemocí jako cukrovku nebo vysoký krevní tlak tam příliš neřeší. My se musíme připravit na to, že tyto nemoci při vstupní prohlídce objevíme ve zvýšené míře. Nemluvě o covidu, proočkovanost je totiž na Ukrajině velmi nízká,“ uvedl Šonka.

 

Zatímco v ČR je proti covidu-19 očkováno více než 75 procent dospělých, na Ukrajině je to zhruba třetina. Posilující dávku tam mají méně než dvě procenta lidí. Ukrajinci, kteří v ČR získají vízum ke strpění a zároveň s ním veřejné zdravotní pojištění, mají nárok zdarma i na toto očkování. Lékaři jim ho doporučují.

 

Uprchlíkům hrozí ale i jiné infekční nemoci. „Lidé přicházející z Ukrajiny mohou trpět různými infekcemi, které získali po cestě sem nebo při pobytu na válečném území. Náhle se ocitli v prostředí s nízkou hygienou, v malých, nevětraných prostorách, jako je metro či bunkr, cestovali namačkaní v dopravních prostředcích. Půjde převážně o běžné respirační infekce nebo průjmová onemocnění,“ uvedl předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP) Pavel Dlouhý.

 

Odborná společnost podle něj spolu s ministerstvem zdravotnictví připravuje třístupňový systém péče, aby zabránili infekčním rizikům spojeným s migrací. Podle Dlouhého se dá také očekávat, že bude třeba některým uprchlíků zajišťovat i léčbu chronické infekce HIV a chronické hepatitidy.

 

„Ještě častěji bude třeba pokračovat v léčbě chronických interních onemocnění, jako je třeba vysoký krevní tlak nebo cukrovka, protože většina pacientů si přiváží léky jen na několik dnů. U dětí se budou pediatři věnovat kontrole očkování a doplní chybějící dávky,“ dodal.

 

Podle předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilony Hülleové ale nebude jednoduché dlouhodobou péči pro děti z Ukrajiny zajistit, protože praktických lékařů je málo. „Například na Jihlavsku skončily najednou dvě lékařky a dosud tam máme 800 dětí, které se nemají kam registrovat,“ uvedla. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) odhadla, že na jednu ordinaci dětského lékaře jich bude v průměru připadat kolem 40 až 50. Dosud se ke zdravotnímu pojištění přihlásilo asi 150.000 uprchlíků, z nich 68.000 dětí.

 

Na kongresu budou praktičtí lékaři diskutovat také o přípravě na podzimní vlnu covidu-19. Počítají s mírným létem, ale také s mutacemi, které na podzim mohou přijít. Žádají ministerstvo zdravotnictví, aby upadající zájem o očkování zvrátilo pomocí motivačních kampaní a informacemi o případných zdravotních rizicích pro neočkované. Již očkovaní se zřejmě v létě či na podzim budou přeočkovávat.

 

„Očekáváme, že jaro a léto bude obdobím klidu, alespoň co se nemoci covid-19 týká. Nicméně se musíme poučit z minulých let a nachystat se na očekávanou podzimní vlnu. Otázkou pouze zůstává, jaká varianta nás čeká, do jaké míry bude nakažlivá a jak závažné komplikace způsobí,“ uvedla dětská praktická lékařka a členka výboru Vakcinologické společnosti České lékařské společnosti ČSL JEP Hana Cabrnochová.

 

Zpravodaj

Kardiaci mají v létě méně problémů, tvrdí odborník z…

  • 22 července, 202027 července, 2020
  • by andrlovak1

Brno 22. července (ČTK) – Léto a vysoké teploty přinášejí řadu potíží a různá zdravotní rizika, pacienti s problémy srdce mají ale obvykle méně potíží. V tiskové zprávě to dnes uvedl lékař z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Jindřich Špinar. Podle něj vysoké teploty roztahují cévy, čímž se snižuje krevní tlak. Kardiakům ale nevyhovuje změna počasí. Podle mluvčí záchranářů Michaely Bothové existují studie o vyšší míře rizika kardiálních příhod při chladném počasí, ovlivňuje to ale více faktorů.

Nemocnice loni za léto hospitalizovala 310 lidí s infarktem myokardu nebo akutním srdečním selháním, na podzim to bylo 370 pacientů. „Vysoké teploty vedou k dilataci (roztažení) cév, a tím ke snižování krevního tlaku, což je pozitivní. Proto je v létě méně infarktů i cévních mozkových příhod,“ uvedl Špinar. Podle něj jsou pro kardiaky nejhorší náhlé změny počasí. „Jsou to především změny tlaku a teplot. Proto nejvíce infarktů bývá na podzim,“ poznamenal lékař.

I přes pozitivní vliv letního počasí doporučuje Špinar kardiakům, aby se snažili vyhnout výrazným teplotním změnám. „Nejhorší je přechod z klimatizované místnosti do horkého letního dne. Rozdíl je již v pokojové a venkovní teplotě, s klimatizací je to ještě horší. Proto je pro kardiaky lepší naplánovat si procházky na podvečer, kdy rozdíly teplot nejsou tak velké. A důležitá je samozřejmě dostatečná hydratace. To platí obecně pro všechny,“ řekl Špinar.

Záchranáři mají v létě měsíčně po celém kraji asi 250 výjezdů ke všem různým problémům. „Vzhledem k celkovému počtu našich výjezdů není rozdíl mezi výjezdy ke kardiakům v letním a podzimním období statisticky významný. Existují studie, které uvádějí vyšší míru rizika kardiálních příhod v souvislosti s chladnějším počasím,“ řekla Bothová. Podle ní však většina studií připouští, že samotná teplota není jediným rizikovým faktorem. „Je třeba zohlednit i další projevy počasí, jako je tlak, déšť a další. V závislosti na změnách klimatu a s nimi spojenými prudšími výkyvy počasí lze očekávat další výzkum v této oblasti,“ dodala Bothová.

hor kš

Kalendář akcí

Září

Říjen 2025

Listopad
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
27
28
29
30
31
1
2
Událost pro Říjen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Říjen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
3
4
5
6
7
8
9
Událost pro Listopad

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
10
11
12
13
14
15
16
Událost pro Listopad

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
17
18
19
20
21
22
23
Událost pro Listopad

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
24
25
26
27
28
29
30
Událost pro Listopad

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Událost pro Listopad

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
1
2
3
4
5
6
7

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS