Vnitřní lékařství je páteří českého zdravotnictví – ale přetíženou

Po 10 letech proto vychází nový Národní program komplexní interní péče

 Praha, 20. 2. 2025 – Srdeční selhání, cukrovka, vysoký tlak – typická trojice nemocí, s nimiž se dnes a denně setkávají internisté u svých pacientů. Lidí se dvěma a více chronickými chorobami neustále přibývá. Kapacity 3 000 internistů, kteří se o ně starají, jsou téměř vyčerpané. Lékaři této specializace stárnou a mediky se pro obor daří nadchnout jen obtížně. Interna je náročná a úhrady od zdravotních pojišťoven klesají. Pokud tento obor – páteř české medicíny – tlak nevydrží, bude to mít pro zdravotní systém neblahé důsledky. Na to, co je třeba změnit, upozorňuje nový Národní program komplexní interní péče (NPKIP).

„Interna je páteří nemocniční péče, kterou doplňují internisté ambulantní. Obor lze přirovnat k desetiboji, kdy sportovec ovládá několik disciplín. Nestačí jen skvěle skákat, musí umět házet i koulí. Stejně tak internista pečuje o srdce, plíce, ledviny, zažívací trakt a další orgány. Jeho role je o to klíčovější, o co rychleji roste počet polymorbidních pacientů. Internista je schopen drtivou část péče o takto nemocné pokrýt. Jeho role je nezastupitelná,“ říká prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM, předseda České internistické společnosti (ČIS) ČLS JEP.

Interní oddělení jsou s 8 807 lůžky na 291 pracovištích v rámci ČR nejpočetnější. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR se péče na interních odděleních nemocnic v roce 2023 dostávalo 339 722 pacientům. To je ze všech oborů nejvíce. Jak uvádí prim. MUDr. Zdeněk Monhart, Ph.D., FEFIM, vědecký sekretář ČIS ČLS JEP, tento nápor nebude možné v budoucnu zvládat, pokud se systém nezmění. „Spektrum nemocných se za posledních 30 let zásadně změnilo. Podíl polymorbidních pacientů se pohybuje nad 40 % a stále roste. Osob se dvěma a více chorobami přibývá především ve věku nad 65 let. A ty představují 72,2 % všech hospitalizací na internách. Abychom péči nadále zvládali, potřebujeme mít dostatek lékařů a zároveň snížit pracovní zátěž, aby nám neutíkali k jednooborovým specializacím. V ambulantní sféře potřebujeme vyšší úhrady od pojišťoven. Tam je náš obor – v ekonomickém srovnání s jinými – znevýhodněn,“ vysvětluje prim. Monhart.

Podle předsedy sekce ambulantních internistů ČIS MUDr. Tomáše Hauera, by moderní internista měl mít dostatek kompetencí a být správně ohodnocen, jinak se mladí do oboru nepohrnou. „Průměrný věk lékařů naší specializace se pohybuje kolem 64 let,“ říká MUDr. Hauer. Připomíná, že pro stát je výrazně levnější zaplatit práci jednoho internisty než tří specialistů. „Na pacienta se díváme komplexně. Bereme v úvahu všechny jeho neduhy, věk, rodinné zázemí. Hlídáme počet a skladbu léků, které užívá. Zvažujeme také, jaká vyšetření by měl podstoupit, a zda pro něj nejsou zbytečně zatěžující,“ popisuje MUDr. Hauer.

Internisty sloužící na urgentních příjmech, také trápí rostoucí počet lidí, kteří přijdou s problémem, jenž by mohl později vyřešit praktický lékař. „Současná výše poplatku za ošetření v nemocnici mimo pracovní dobu v hodnotě dvou točených piv bohužel vede přibližně třetinu lidí k tomu, že jdou do nemocnice s triviálními potížemi. Nutnost ošetřování těchto pacientů v rámci ústavní pohotovostní služby přispívá k frustraci mladých lékařů v nemocnicích napříč všemi akutními obory. Uvítali bychom proto zvýšení poplatku za pohotovost,“ říká MUDr. Monhart, který je současně primářem Interního oddělení i oddělení Urgentního příjmu Nemocnice Znojmo. V této nemocnici se počet akutně přijatých k hospitalizaci dlouhodobě zásadně nemění. Zvyšuje se však číslo ambulantně ošetřených na urgentním příjmu. V roce 2005 zde internisté ošetřili přibližně 2 000 akutně nemocných pacientů, v roce 2024 to bylo již 8 000 – tedy čtyřnásobně víc. „Kvůli ošetření vyššího počtu často polymorbidních pacientů, které je odborně i časově náročné, zátěž lékařů roste,“ vysvětluje prim. Monhart.

Do budoucna by internistům mohla pomoci umělá inteligence. Například zrychlit diagnostický proces, a poskytnout tak lékařům více času na komunikaci s pacientem a jeho rodinou. Právě edukace je podle internistů cenným nástrojem u polymorbidních pacientů, které lze nasměrovat ke změně životního stylu. Pokud takový pacient zhubne, přestane kouřit nebo nadměrně pít alkohol, jeho chronické potíže se podle expertů výrazně zlepší.

„Vnitřnímu lékařství by ulevilo i zvýšení pravomocí vysokoškolsky vzdělaných zdravotních sester. Rozšíření kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků je nezbytné, ale vyžaduje aktivitu ministerstva zdravotnictví,“ uzavírá prim. Monhart.

Odhad Světové zdravotnické organizace předpokládá nárůst podílu populace nad 60 let z 12 % v roce 2015 na 22 % v roce 2050. Počet osob ve věku 80 let a vyšším by se měl od roku 2020 do roku 2050 dokonce ztrojnásobit.