Vitamin D: Nezbytný pomocník pro zdravé kosti, imunitu i dobrou…

28 dubna, 20259 května, 2025
by budskap

S příchodem jara mnoho lidí pociťuje únavu a vyčerpání, které často souvisí s nedostatkem vitaminu D. Tento “sluneční vitamin” hraje v našem těle mnohem větší roli, než si většina z nás uvědomuje. Od posilování kostí přes podporu imunity až po vliv na psychickou pohodu – vitamin D je skutečným multitalentem. Pojďme se podívat, proč je tak důležitý, kde ho najdeme a jak zajistit, aby nám nechyběl.

Proč naše tělo vitamin D potřebuje?

Vitamin D není obyčejný vitamin – funguje spíš jako hormon, který ovlivňuje téměř všechny tkáně v těle. Jeho hlavní úlohou je pomáhat s vstřebáváním vápníku a fosforu ze střev, což je klíčové pro zdravé kosti a zuby1. Bez dostatečného množství vitaminu D bychom ani při dostatku vápníku v potravě nedokázali tuto minerální látku správně využít. To vysvětluje, proč jsou křivice (onemocnění měkkých kostí u dětí) a osteoporóza (řídnutí kostí u dospělých) spojovány právě s jeho nedostatkem.

Ale to zdaleka není vše. Moderní výzkumy odhalují, že vitamin D:

Posiluje obranyschopnost: Aktivuje imunitní buňky, které bojují proti virům a bakteriím. Lidé s dostatečnou hladinou vitaminu D mají podle studií nižší riziko respiračních infekcí včetně chřipky.
Podporuje svalovou sílu: Zlepšuje funkci svalových vláken a snižuje riziko pádů u seniorů.
Ovlivňuje náladu: Receptory pro vitamin D se nacházejí i v mozku. Nedostatek tohoto vitaminu je spojován s vyšším výskytem depresí a sezonní afektivní poruchy.
Chrání srdce: Pomáhá regulovat krevní tlak a funkci cév, čímž přispívá k prevenci kardiovaskulárních onemocnění.
Hraje roli v prevenci některých nádorů: Studie naznačují spojitost mezi dostatečnou hladinou vitaminu D a nižším rizikem rakoviny tlustého střeva nebo prsu.

Kde vitamin D získat? Tři hlavní zdroje

1. Sluneční záření: Přírodní továrna na vitamin D

Naše kůže dokáže vyrobit vitamin D působením UVB paprsků. Pro většinu lidí je to hlavní zdroj tohoto vitaminu. Pro dostatečnou tvorbu postačí vystavit obličej a předloktí slunci na 15-30 minut denně mezi 10. a 15. hodinou. Důležité je nespatřovat v tomto doporučení výzvu k opalování – stačí běžný pobyt venku bez opalovacího krému (který syntézu vitaminu D blokuje). Po této krátké době je vhodné pokožku chránit před spálením.

Zajímavost: Lidé s tmavší pletí potřebují delší pobyt na slunci, protože vyšší obsah melaninu v kůži působí jako přirozený UV filtr.

2. Potraviny: Vitamin D na talíři

I když přírodní potravinové zdroje vitaminu D nejsou příliš bohaté, některé potraviny stojí za zařazení do jídelníčku:

Tučné mořské ryby: Losos, makrela, sardinky nebo sleď obsahují 200-600 IU vitaminu D3 v 100g porci. Konzervované ryby (např. sardinky v oleji) jsou výbornou volbou – měkké kosti navíc dodají vápník.
Vaječné žloutky: Jedno velké vejce obsahuje asi 40 IU vitaminu D, zejména pokud slepice chovaly venku.
Obohacené potraviny: V mnoha zemích se vitamin D přidává do mléka, jogurtů, cereálií nebo rostlinných nápojů. V ČR je tento postup méně častý, ale některé výrobky (např. margaríny) vitamin D obsahují.
Houby: Lesní houby vystavené UV záření (např. lišky nebo hlíva ústřičná) obsahují vitamin D2. Sušené houby vystavené slunci jsou obzvlášť bohatým zdrojem.

Tip: Zkuste doma “nabíjet” houby vitaminem D – rozložte nakrájené žampiony na slunci na 15 minut před konzumací. Jejich obsah vitaminu D se tím zvýší až 10×!

3. Doplňky stravy: Když slunce a strava nestačí

V našich zeměpisných podmínkách je obtížné získat dostatek vitaminu D pouze ze slunce a potravy, zvláště od října do března. Suplementace se doporučuje prakticky všem věkovým skupinám. Na trhu najdete dvě formy:

Vitamin D3 (cholekalciferol): Živočišného původu, považovaný za účinnější formu.
Vitamin D2 (ergokalciferol): Rostlinného původu, vhodný pro vegetariány.

Doporučené denní dávky se liší podle věku a zdravotního stavu. Pro většinu dospělých postačí 800-2000 IU denně. Pro přesné dávkování je vhodné nechat si změřit hladinu vitaminu D v krvi – optimální hodnoty jsou 75-150 nmol/l.

Kdo potřebuje vitamin D nejvíc?

Některé skupiny lidí mají vyšší riziko nedostatku a měly by věnovat pozornost dostatečnému příjmu:

Senioři: S věkem klesá schopnost kůže tvořit vitamin D až o 75 %. Navíc starší lidé často tráví méně času venku.
Lidé s tmavší pletí: Vyšší obsah melaninu zpomaluje tvorbu vitaminu D v kůži.
Osoby s nadváhou: Vitamin D se ukládá v tukové tkáni, kde je méně dostupný pro organismus.
Těhotné a kojící ženy: Zvýšená potřeba pro vývoj kostí plodu a novorozence.
Lidé pracující v uzavřených prostorách: Kancelářští pracovníci, noční směny atd.
Vyznavači vysoké SPF ochrany: Pravidelné používání krémů s faktorem nad 15 blokuje tvorbu vitaminu D.

Jak poznáme nedostatek vitaminu D?

Příznaky mohou být nenápadné a často je přičítáme jiným příčinám:

Trvalá únava a slabost
Časté infekce a pomalé hojení ran
Bolesti kostí a svalů
Depresivní nálady
Vypadávání vlasů

Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit hladinu vitaminu D, je krevní test. Lékaři doporučují preventivní měření zejména u rizikových skupin.

Vitamin D v každodenním životě: Praktické tipy

“Chytré” opalování: 15 minut na slunci bez krému 3× týdně = bezpečná dávka pro tvorbu vitaminu D bez rizika spálení.
Ryby dvakrát týdně: Losos na grilu, sardinky v salátu nebo tuňáková pomazánka – skvělé způsoby, jak získat vitamin D a omega-3 mastné kyseliny zároveň.
Obohacené snídaně: Hledejte cereálie nebo rostlinná mléka s přídavkem vitaminu D.
Doplňky s jídlem: Vitamin D je rozpustný v tucích – užívejte ho s jídlem obsahujícím tuk pro lepší vstřebávání.
Kombinujte s vitaminem K2: Tato kombinace pomáhá směrovat vápník do kostí místo do cév.

Mýty a fakta o vitaminu D

Mýtus: “Stačí jíst zdravě a vitamin D mít budu.”
Realita: Jen málo potravin přirozeně obsahuje významné množství vitaminu D. I při perfektní stravě je obtížné dosáhnout doporučeného příjmu bez slunce nebo doplňků.

Mýtus: “Čím více vitaminu D, tím lépe.”
Realita: Nadměrné dávky (nad 4000 IU/den dlouhodobě) mohou způsobit nevolnost, zvracení nebo poškození ledvin. Vždy dodržujte doporučené dávkování.

Mýtus: “Opalování v soláriu nahradí slunce.”
Realita: Většina solárií emituje hlavně UVA záření, které nepodporuje tvorbu vitaminu D. Navíc zvyšují riziko rakoviny kůže.

Závěr: Vitamin D jako základ pevného zdraví

Vitamin D je nepostradatelný spojenec v péči o celkové zdraví. I když jeho získávání může být v našich podmínkách náročnější, kombinace rozumného pobytu na slunci, vyvážené stravy a vhodné suplementace dokáže zajistit dostatečný příjem. Nezapomínejte, že prevence nedostatku vitaminu D je jednodušší a levnější než řešení zdravotních následků. Pokud máte pochybnosti o svém vitaminovém stavu, nechte si změřit jeho hladinu – jde o rychlý a přesný test, který vám může odhalit cestu k lepšímu zdraví a vitalitě.

Zdroje:

Holick MF. Vitamin D: importance in the prevention of cancers, type 1 diabetes, heart disease, and osteoporosis. Am J Clin Nutr. 20041.
Lips P. Vitamin D deficiency and secondary hyperparathyroidism in the elderly: consequences for bone loss and fractures and therapeutic implications. Endocr Rev. 2001.
Aranow C. Vitamin D and the immune system. J Investig Med. 2011.
Martineau AR. Vitamin D supplementation to prevent acute respiratory tract infections: systematic review and meta-analysis. BMJ. 2017.
Bischoff-Ferrari HA. Effect of Vitamin D on falls: a meta-analysis. JAMA. 2004.
Penckofer S. Vitamin D and depression: where is all the sunshine? Issues Ment Health Nurs. 2010.
Wang TJ. Vitamin D deficiency and risk of cardiovascular disease. Circulation. 2008.
Garland CF. Vitamin D for cancer prevention: global perspective. Ann Epidemiol. 2009.
Holick MF. Sunlight and vitamin D for bone health and prevention of autoimmune diseases, cancers, and cardiovascular disease. Am J Clin Nutr. 2004.
Clemens TL. Increased skin pigment reduces the capacity of skin to synthesise vitamin D3. Lancet. 1982.
Lu Z. An evaluation of the vitamin D3 content in fish: Is the vitamin D content adequate to satisfy the dietary requirement for vitamin D? J Steroid Biochem Mol Biol. 2007.
Kühn J. Vitamin D in eggs and margarine: an update. Eur J Clin Nutr. 2004.
Cardwell G. A Review of Mushrooms as a Potential Source of Dietary Vitamin D. Nutrients. 2018.
Jasinghe VJ. Bioavailability of vitamin D2 from irradiated mushrooms: an in vivo study. Br J Nutr. 2005.
Pludowski P. Vitamin D supplementation guidelines. J Steroid Biochem Mol Biol. 2018.
Tripkovic L. Comparison of vitamin D2 and vitamin D3 supplementation in raising serum 25-hydroxyvitamin D status: a systematic review and meta-analysis. Am J Clin Nutr. 2012.
Institute of Medicine. Dietary Reference Intakes for Calcium and Vitamin D. 2011.
Holick MF. Evaluation, treatment, and prevention of vitamin D deficiency: an Endocrine Society clinical practice guideline. J Clin Endocrinol Metab. 2011.
MacLaughlin J. Aging decreases the capacity of human skin to produce vitamin D3. J Clin Invest. 1985.
Harris SS. Vitamin D and African Americans. J Nutr. 2006.
Wortsman J. Decreased bioavailability of vitamin D in obesity. Am J Clin Nutr. 2000.
Hollis BW. Vitamin D requirements during lactation. Am J Clin Nutr. 2004.
Matsuoka LY. Sunscreens suppress cutaneous vitamin D3 synthesis. J Clin Endocrinol Metab. 1987.
Czech Society for Osteoporosis and Metabolic Bone Diseases. Vitamin D guidelines. 2021.
Iwamoto J. Combined treatment with vitamin K2 and vitamin D3 for osteoporosis. Yonsei Med J. 2012.
Calvo MS. Vitamin D intake: a global perspective of current status. J Nutr. 2005.
Marcinowska-Suchowierska E. Vitamin D toxicity. Front Endocrinol. 2018.
International Agency for Research on Cancer. Exposure to artificial UV radiation and skin cancer. 2006.

Aktuálně

Rizikové faktory jarní únavy: spánek, železo a role mikrobiomu

22 dubna, 20259 května, 2025
by budskap

S příchodem jara mnoho lidí překvapivě trápí zvýšená únava, malátnost a nedostatek energie – fenomén lidově zvaný jarní únava. Po dlouhé zimě, kdy byl méně světla a možná jsme se méně hýbali a hůře stravovali, není organizmus nastartovaný hned na plné obrátky. Jarní počasí je navíc proměnlivé a posun času na letní může rozhodit spánkový rytmus. Výsledkem je, že na jaře se můžeme cítit vyčerpaní, i když bychom očekávali opak. Podívejme se na tři hlavní faktory, které k jarní únavě přispívají – nekvalitní spánek, nedostatek železa a stav střevního mikrobiomu – a co s tím můžeme dělat.

Spánek a jarní únava

Změny v délce dne a noční teplotě na jaře mohou ovlivnit spánkové vzorce. Nedostatek kvalitního spánku nebo poruchy spánku mohou vést k únavě a snížení energie:

Cirkadiánní rytmus: Na jaře se může posunout cirkadiánní rytmus, což ovlivňuje kvalitu spánku. Světlo má zásadní vliv na tvorbu melatoninu, hormonu regulujícího spánek. Dlouhé dny mohou narušit přirozený spánkový cyklus.

Doporučení: Dodržujte pravidelný spánkový režim, snažte se spát v dobře větrané místnosti a omezte expozici modrému světlu (např. z mobilních zařízení) před spaním.

Nedostatek železa a únava

Nedostatek železa je častým problémem, který může způsobit únavu. Železo je nezbytné pro tvorbu hemoglobinu, který dopravuje kyslík do buněk:

Příznaky nedostatku železa: Kromě únavy může zahrnovat bledost, dušnost nebo lámavé nehty.

Doporučení: Jezte potraviny bohaté na železo, jako jsou červené maso, ryby, luštěniny nebo listová zelenina. Železo z rostlinných zdrojů je lépe vstřebáváno s vitaminem C (např. citrusy).

Suplementace: Pokud máte podezření na nedostatek železa (např. při chronické únavě), konzultujte s lékařem možnost krevních testů a případné suplementace.

Střevní mikrobiom a únava

Střevní mikrobiom hraje zásadní roli v celkovém zdraví, včetně energie a vitality:

Dysbióza: Nerovnováha střevního mikrobiomu (dysbióza) může vést k únavě. Změny ve stravě během zimy (např. méně čerstvé zeleniny) mohou narušit rovnováhu střevních bakterií.

Vliv mikrobiomu na psychiku: Výzkumy ukazují spojení mezi střevním mikrobiomem a mozkovými funkcemi (tzv. osa střevo-mozek). Nerovnováha mikrobiomu může ovlivnit náladu i energii.

Doporučení: Zařaďte do jídelníčku potraviny bohaté na vlákninu (ovoce, zelenina, celozrnné produkty) a fermentované potraviny (jogurty, kefír). Probiotika mohou pomoci obnovit rovnováhu střevního mikrobiomu.

Další faktory ovlivňující jarní únavu

Vitamin D

Po zimních měsících má mnoho lidí nízkou hladinu vitaminu D kvůli nedostatku slunečního záření. Vitamin D hraje klíčovou roli v imunitním systému i energetickém metabolismu.

Doporučení: Zvažte suplementaci vitaminu D po konzultaci s lékařem nebo zařaďte do jídelníčku potraviny bohaté na vitamin D (např. tučné ryby).

Stres

Chronický stres může výrazně přispět k pocitu vyčerpání.

Doporučení: Praktikujte relaxační techniky jako jógu nebo meditaci. Pravidelný pohyb také pomáhá snižovat hladinu stresových hormonů.

Fyzická aktivita

Na jaře se zvyšuje možnost venkovních aktivit, ale nedostatek pohybu během zimy může způsobit ztrátu kondice.

Doporučení: Začněte s lehkým cvičením nebo procházkami na čerstvém vzduchu.

Jak zmírnit jarní únavu?

Pravidelný režim: Udržujte pravidelný denní režim včetně času na spánek.
Vyvážená strava: Zaměřte se na potraviny bohaté na vitaminy a minerály.
Hydratace: Pijte dostatek vody během dne.
Pobyt na slunci: Využijte slunečné dny pro doplnění vitaminu D.
Snižování stresu: Najděte si čas na odpočinek a relaxaci.

Závěr

Jarní únava je kombinací několika faktorů – od změn v cirkadiánním rytmu přes nedostatek železa až po vliv střevního mikrobiomu. Můžete ji zmírnit jednoduchými kroky, jako je zlepšení stravy, pravidelný pohyb a péče o kvalitu spánku. Pokud však příznaky přetrvávají nebo se zhoršují, doporučuje se konzultace s lékařem.

Zdroje

“Seasonal Affective Disorder and Fatigue: The Role of Sleep and Circadian Rhythms” – Journal of Affective Disorders.
“Iron Deficiency and Fatigue in Adults: A Review of Current Literature” – American Journal of Medicine.
“Gut Microbiota and Fatigue: Exploring the Connection” – Microbiome Journal.
MedlinePlus – informace o vlivu vitaminu D na zdraví.
Národní zdravotnický informační portál (NZIP) – doporučení pro zdravý životní styl.
WHO – obecné informace o výživě a prevenci únavy spojené s nedostatkem živin.

Prevence a léčba

Vitamin D podle izraelské studie pomáhá zabránit těžkému průběhu…

4 února, 2022
by andrlovak1

Vitamin D má podle výzkumníků z Bar Ilanovy univerzity a nemocnice pro západní Galileu tak silný dopad na závažnost covidu-19, že lze průběh tohoto onemocnění předpovídat jen na základě věku a hladiny vitaminu D. Nedostatek vitaminu D podle zjištění výrazně zvyšuje riziko těžšího průběhu covidu-19. Jde o závěry recenzované studie, která vyšla v odborném časopisu PLOS One.

Studie se opírá o data z prvních dvou vln koronavirových nákaz v Izraeli, kdy ještě nebyly k dispozici vakcíny proti covidu-19. Lékaři zároveň zdůrazňují, že vitaminové doplňky stravy nemají nahrazovat vakcíny, ale jsou spíše cestou, jak zabránit snížení imunity.

Téměř čtyři z pěti Izraelců mají podle izraelské studie z roku 2011 nedostatek vitaminu D. Vědci však v nové studii zjistili, že konzumace vitaminu D před nákazou koronavirem značně snížila riziko těžkého průběhu. Spoluautor studie, lékař Amiel Dror, poznamenal, že bylo “pozoruhodné a zarážející” sledovat pravděpodobnost vážného průběhu covidu-19 u lidí s nízkými hladinami vitaminu D v porovnání s těmi, kteří mají vitaminu dostatek. Studie byla provedena před nástupem varianty omikron, ale podle Drora se koronavirus mezi variantami nemění natolik, aby proti němu byl vitamin D neúčinný.

“To, co spatřujeme, když vitamin D pomáhá lidem s covidovou nákazou, je výsledkem toho, že (vitamin D) účinně posiluje schopnost imunitního systému vypořádat se s virovými patogeny, které napadají dýchací soustavu,” řekl Dror.

Zdravotnické úřady v Izraeli a řadě dalších zemí během pandemie covidu-19 doporučily brát tablety vitaminu D. Dat o účinnosti tohoto vitaminu proti covidu-19 však dosud mnoho nebylo.

V červnu izraelští výzkumníci zveřejnili svá první data o spojitosti hladiny vitaminu D a průběhu covidu-19. Podle jejich zjištění zemřelo 26 procent covidových pacientů, kteří měli krátce před hospitalizací nízké hladiny vitaminu D, zatímco z pacientů s normálními hladinami D vitaminu zemřela jen tři procenta. Také zjistili, že pravděpodobnost těžkého průběhu covidu-19 je 14krát vyšší u hospitalizovaných pacientů, kteří mají nedostatek vitaminu D.

Následně vyvstala otázka, zda celkový zdravotní stav pacientů zjištění nezkreslil. Drorův tým proto data zkoumal ještě důkladněji a sledoval hladiny vitaminu D u pacientů za období dvou let před nákazou koronavirem. Zjistil, že korelace mezi dostatkem vitaminu D a schopností bojovat s koronavirem nadále platí, a dospěl k téměř identickým zjištěním jako v předběžných výsledcích.

“Lidé by se z toho měli poučit, že studie poukazující na důležitost užívání vitaminu D jsou velmi spolehlivé a nejsou založeny na zkreslených údajích,” uvedl Dror a dodal, že vitamin D “konzumovaný v rozumném množství v souladu s oficiálními doporučeními nemá žádné stinné stránky”.

Prevence a léčba

S podzimem přichází i nedostatek vitamínu D. Víte, jak ho…

7 října, 202120 října, 2021
by andrlovak1

S příchodem podzimu na lidi často padá únava, špatná nálada i chmurné myšlenky. Příčinou může být nedostatek vitamínu D, který nejvíce čerpáme ze slunečního záření. A právě to nám od podzimu až do jara chybí. Proč je pro nás vitamín D důležitý a jak ho doplnit?

Proč je vitamín D důležitý?

Vitamín D ve skutečnosti není jen jeden, ale jde o komplex sloučenin, které jsou pro fungování našeho těla nezbytné. Nejvýznamnější z tohoto seskupení je vitamín D2 a vitamín D3.

Vitamín D je nezbytný pro naše kosti, imunitu, metabolismus minerálů a dělení buněk. Jeho nedostatek se obvykle projevuje únavou, špatnou náladou až depresemi. Trpí také naše obranyschopnost, takže se častěji objevují různě virózy a další onemocnění. Při dlouhodobém deficitu může začít docházek ke zvýšené náchylnosti kostí na zlomeniny, kazivosti zubů a projevit se může i na špatné kondici svalů.

Vitamín D je nepostradatelný pro:

tvorbu a kondici kostí a zubů
správnou funkci svalů
správnou funkci imunitního systému
udržení vápníku v krvi a jeho absorpci a využití

Projevy a důsledky vitamínu D

Nedostatkem vitamínu D trpí velká část populace. V našich končinách je to z velké části způsobené změnami ročního období, v důsledku kterých nás téměř polovinu roku trápí nedostatek slunečního záření. Tomu nepomáhá ani fakt, že česká kuchyně je chudá na zdroje vitamínu D, tudíž ani v této formě nejsme přirozeně schopni ho doplnit. S nedostatkem vitamínu D souvisí i následné snížení hladiny vápníku, s čímž souvisí časté pocity únavy, které jsou jedním z příznaků jeho nedostatku.

Obvyklé projevy nedostatku vitamínu D

únava a špatná nálada
bolest svalů a kostí
vypadávání vlasů
zvýšená kazivost zubů
náchylnost ke zlomeninám kostí
pomalé hojení ran

Možné důsledky jeho nedostatku

deprese
kardiovaskulární onemocnění
infekce dýchacích cest
rozvoj cukrovky typu 2
u těhotných žen rozvoj těhotenské cukrovky, preeklampsie či předčasný porod

Jak vitamín D doplnit?

Doplnění vitamínu D je pro správné fungování našeho těla velice důležité. Existuje několik způsobů, jak ho docílit.

Pobyt na slunci

Vitamínu D se někdy říká také „sluneční vitamín“, protože k jeho tvorbě dochází z velké části právě díky slunečním paprskům. Tvořit se v naší pokožce začne již po 15–20 minutách na slunci. V období od května do října, kdy je jeho síla nejintenzivnější, je tedy doplnění vitamínu D celkem snadné. S příchodem podzimu je ale potřeba tělu pomoci jinými způsoby.

Vhodný jídelníček

Různé formy vitamínu D, konkrétně D2 a D3, najdeme v odlišných potravinách. Vitamín D2 se vyskytuje především v rostlinách a po požití se mění na vitamín D3. Ten je živočišného původu a oproti vitamínu D2 je lépe vstřebatelný.

Vitamín D2 se ve své formě nachází především v houbách rostoucích na slunci. Dále ho najdeme v synteticky obohacených potravinách, které jsou většinou určené především pro vegetariány a vegany.

Vitamín D3 najdeme v potravinách živočišného původu, mezi které patří:

tučné ryby,
rybí olej,
hovězí játra,
vaječné žloutky,
živočišné máslo,
vepřové sádlo,
čerstvé mléko a mléčné výrobky.

Doplňky stravy

Na trhu najdeme mnoho druhů doplňků stravy s obsahem vitamínu D. Prodávají se v podobě kapek, sprejů, ale i žvýkacích tablet, kapslí či tobolek. Nabídka je široká, takže si dle preferencí vybere opravdu každý.

Prevence a léčba

V plzeňské nemocnici prokázali, že vitamin D chrání plíce a přispívá…

2 srpna, 202112 srpna, 2021
by andrlovak1

Opalujte se, teď máte jedinečnou příležitost ochránit své plíce. Možná takto jednoduše by mohla znít rada, která by vám pomohla zvládnout podzimní nemoci. „Teprve nedávno bylo prokázáno, že vitamin D zabraňuje koronaviru SARS-CoV-2 vstupu do buněk epitelu dýchacích cest. Do jisté míry tudíž snižuje škody na plicích způsobené tímto virem,“ říká prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc., z Fakultní nemocnice Plzeň.

„Naše i zahraniční zkušenosti ukazují, že vitamin D zmenšuje pravděpodobnost rozvoje závažného průběhu covidu-19. Jen nepatrné procento pacientů s normální hladinou vitaminu D končí na jednotkách intenzivní péče (JIP). Výzkumy odhalily, že lidé, kteří byli na JIP nebo v důsledku covidu-19 i zemřeli, měli hladinu vitaminu D v krvi extrémně nízkou, jen kolem 30 nmol/l. Normální hladina je 75 až 150 nmol/l, za bezpečné lze považovat hodnoty do 300 nmol/l,“ upřesňuje prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc., primář oddělení Imunochemické diagnostiky Fakultní nemocnice Plzeň a náměstek ředitele FN Plzeň pro vědu a výzkum. (Více o testování vitaminu D na labtestsonline.cz )

Vitamin D působí protizánětlivě. Koronavirus SARS-CoV-2 může vyvolat cytokinovou bouři spojenou se systémovým zánětem, zároveň zhoršuje záněty, se kterými se organismus už potýká. „Pokud člověk s nízkou hladinou vitaminu D v krvi onemocní covidem-19, chybí mu silná zbraň proti SARS-CoV-2. Není to otázka léčby, ale spíš prevence, jde o navození příznivého stavu organismu, kdy přísunem vitaminu D tlumíme zánět,“ vysvětluje profesor Topolčan.

Při covidu-19 se vitamin D v těle spotřebovává

V plzeňské fakultní nemocnici sledují pacienty nemocné covidem-19 a jejich hladinu vitaminu D v krvi od začátku pandemie, tedy od jara loňského roku. Z výzkumu mj. vyplývá, že během nemoci vitaminu D v těle ubývá. „Máme případy lidí, u kterých jsme měli vyšetřenou hladinu vitaminu D. Pak dostali covidovou infekci a po jejím prodělání u nich množství vitaminu D prudce kleslo třeba na polovinu, na čtvrtinu. V praxi to bývá tak, že lidé mají málo vitaminu D a ještě k tomu ho infekce spotřebovává,“ říká lékař, „tím se dostáváme do nepříjemného začarovaného kruhu, který ve spojení s dalšími faktory stojí za těžkým průběhem covidu-19.“

MUDr. Ondřej Topolčan proto doporučuje preventivní užívání vitaminu D, kterého má naše populace obecně nedostatek: „Není to jediná prevence covidu-19 a také netvrdím, že vitamin D zabrání nákaze. Nicméně na rozdíl od loňského roku nyní už můžeme považovat za prokázané, že vitamin D má významný vliv na závažnost onemocnění. Denní příjem vitaminu D by měl být 1500 až 2500 IU, nejlépe v kapkách nebo tobolkách.“

Získávání přirozenou cestou

A jak zaznělo v úvodu článku, máme nyní jedinečnou příležitost získávat vitamin D přirozenou cestou. Tvorba vitaminu D v kůži je ovlivněna především úhlem, pod kterým UV paprsky dopadají na zemský povrch, ideální podmínky jsou u nás pouze od konce jara do začátku podzimu. Velkou roli hraje i intenzita slunečního svitu, která musí být vyšší než 3 (UV index). Proto rozumný pobyt na slunci lze jen doporučit.

Připraveno ve spolupráci s portálem LabTestsOnline.cz, Českým rozhlasem Plzeň a prof. MUDr. Ondřejem Topolčanem, CSc., z Fakultní nemocnice Plzeň.

Mgr. Lenka Sládková, 4JAN Public Relations

Zpravodaj

Vitamin D vás připraví na další virovou sezónu. Získejte…

20 července, 20203 srpna, 2020
by Lucie Fílová

Zeptejte se lidí kolem sebe, k čemu potřebujeme vitamin D a jak ho získáváme. Většina z nich si vzpomene na kapičky novorozencům proti křivici, osteoporózu seniorů a jako zdroj uvede sluníčko. A pokud nejsou ani v jedné věkové skupině, problém s vitaminem D se jich netýká. Není právě nízká znalost potřeby vitaminu D příčinou kritického nedostatku v populaci? Co víc bychom ještě měli vědět?

Zeptali jsme se profesora Ondřeje Topolčana, primáře oddělení imunochemické diagnostiky FN v Plzni.

Pane profesore, kde vy spatřujete problém nedostatku vitaminu D v populaci?

Jednou z příčin je naše zeměpisná poloha. Tvorba vitaminu D v kůži je ovlivněna především úhlem, pod kterým UV paprsky dopadají na zemský povrch, přitom optimální úhel je mezi 42⁰a 65,5⁰. Tyto úhly mezi Zemí a Sluncem jsou u nás pouze od konce jara do začátku podzimu. Velkou roli hraje i intenzita slunečního svitu, která musí být vyšší než 3 (UV index). Z toho vyplývá, že sluněním v zimě vitamin D nezískáme. To myslím mnoho lidí neví.

Dalším důležitým rizikovým faktorem je současný životní styl většinové populace. Lidé mnohem více pracují, ale i tráví svůj volný čas v uzavřených prostorách a nemají šanci přirozeně získat vitamin D ze slunce. A pokud se pohybují venku, mají kůži zakrytou oblečením nebo natřenou opalovacím krémem s vysokým faktorem, je syntéza vitaminu D snížena či úplně blokována.

Má nějaký vliv i věk a případně naše váha?

Schopnost absorpce je samozřejmě ovlivněna i věkem. Obecně starší lidé absorbují méně vitaminu D než mladší. Hladina vitaminu D je dále ovlivněna některými nemocemi a ve značné míře i obezitou, což také lidé neberou v úvahu. Vitamin D je mj. ve větší míře ukládán do tukové tkáně. Existuje výrazně negativní vztah mezi 25(OH)D a indexem tělesné hmotnosti (BMI). Redukce tělesné hmotnosti naopak vede k mobilizaci vitaminu ze zásob organismu.

Jaký je největší význam vitaminu D?

Řekl bych, že jeho výjimečnost spočívá v jeho vlivu na celý organismus. Podporuje optimální funkci buněk v celém těle. Nedostatek vitaminu D negativně ovlivňuje činnost kosterní a svalové soustavy, imunitního systému, srdce a cév, kůže. Je prokázána souvislost mezi jeho nedostatkem a třinácti druhy nádorových onemocnění.

V průběhu pandemie COVID-19 se v médiích poukazovalo na význam vitaminu D. Ve vašich laboratořích v Plzni se COVID-19 testoval, vidíte i vy souvislosti?

Naše laboratoř je první v České republice, která systematicky sleduje hladiny D vitaminu u všech pacientů s onemocněním COVID-19. U většiny nemocných zjišťujeme, jak jsme i předpokládali, že mají až extrémně nízké hladiny vitaminu D. Stále častěji jsou virové a bakteriální infekce dávány do souvislosti s nedostatkem vitaminu D, který způsobuje oslabení funkce imunitního systému. Je tomu tak proto, že dostatek vitaminu D je nezbytný pro aktivaci T lymfocytů a dalších složek buněčné imunity, bez které není možno zajistit obranu organismu. Řada studií dokazuje ochranný efekt vitaminu D nejen u infekcí horních dýchacích cest, ale i při postižení plic a při tuberkulóze (TBC). Nová data navíc vysvětlují i pozorování, že normální hladiny vitaminu D snižují výskyt astmatu, který je běžně aktivován právě respiračními viry. Zejména u skupiny s nejnižšími hladinami vitaminu D (pod 25 nmol/l) se výskyt respiračních infekcí po suplementaci vitaminem D zmenšil na polovinu.

Můžeme si nechat změřit hladinu vitaminu D?

Vyšetření 25-hydroxy-vitaminu D je vyžadováno u pacientů s nízkou hladinou vápníku v séru nebo má-li pacient symptomy nedostatku vitaminu D. Pokud vás jeho stav v organismu zajímá, můžete si vyšetření samozřejmě zaplatit i sami. Co se týká výsledků, doporučuji poradit se s lékařem. Protože pro vyšetření vitamínu D není k dispozici žádné standardní referenční rozmezí. Referenční hodnoty jsou závislé na spoustě faktorů, jako jsou věk pacienta, pohlaví, vzorek populace nebo použitá metoda. Podrobné informace o vyšetření najdete na www.labtestsonline.cz.

Určitě je informovanost o vitaminu D velmi důležitá. Pokud budeme vědět, že pro správné fungování našeho organismu potřebujeme dostatek tohoto vitaminu, zaměříme se na jeho pravidelný příjem, a to během celého života. Rozumným sluněním, konzumací rybího tuku nebo ryb, zejména tučných mořských, mléčných výrobků, případně užíváním léků nebo potravinových doplňků, které vitamin D obsahují, pomůžeme našemu organismu fungovat ve zdraví co nejdéle.

Zpravodaj

Hraje vitamín D roli při nákaze koronavirem? Jeho nedostatkem trpí…

13 července, 20203 srpna, 2020
by CRS Webmaster

Praha, 9. července 2020 – O nemoci Covid-19 způsobené novým kmenem koronaviru se toho stále neví dost. V souvislosti se zhoršeným průběhem nemoci a vyšším rizikem úmrtnosti se ale začíná čím dál více skloňovat vitamín D. O jeho možné spojitosti s nemocí média v poslední době čile informují a zpráva o důležitosti tohoto vitamínu byla publikována i na stránkách Ministerstva zdravotnictví, dle kterého až 70 % obyvatel ČR trpí jeho nedostatkem[1]. Odborníci zabývající se tématem si všímají výrazného nedostatku vitamínu D u pacientů se závažným průběhem nemoci nebo u pacientů, kteří jí podlehli. Již dřívější výzkumy potvrdily pozitivní vliv vitamínu D na lidskou imunitu jako celek.

Podle průzkumu provedeného v Austrálii se ukázalo, že lidé s nízkou hladinou vitamínu D byli téměř dvakrát náchylnější k vážnějšímu průběhu infekce dýchacích cest, která u nich navíc trvala delší dobu.[2] Doktoři Isaac Pugach a Sofya Pugach z Texasu provedli výzkum na evropských pacientech, kdy zkoumali souvislost nedostatku vitamínu D s nemocí Covid-19. Došli k závěru, že by se hladina vitamínu D měla plošně sledovat, a že je pravděpodobné, že doplňky stravy s vitamínem D mají velkou roli v prevenci, a možná i v průběhu léčby nemoci Covid-19.[3]

Na vitamínu D stojí naše imunita

Vitamín D podporuje aktivaci imunitních procesů v těle, a tím mu pomáhá lépe zvládat infekci. Proto je zásadní nejen pro imunitu jako takovou, ale i pro pozdější boj s nemocí, když už k nakažení dojde. Optimální hladina vitamínu D v krvi je 100-125 nmol/l. Česká populace ho má ale mnohem méně, velmi často pod dolní hranicí optima, což je 50 nmol/l.[4] To může způsobit, že jsme náchylnější i k nákaze běžným nachlazením nebo chřipkou.

Jak vitamín D tělu dodávat? Slunce ani strava často nestačí

Lidské tělo vitamín D získává přirozeně ze slunečního záření. Jeho syntéza probíhá na základě pronikání paprsků UVB přes kůži, nedochází k ní ale ihned, ale až po 10 až 15 minutách slunění. Pokud bychom tedy měli možnost se opalovat dvakrát týdně po dobu 20 minut, získali bychom 90 % doporučené dávky tohoto vitamínu pouze z pobytu na slunci. Potíž je ale v tom, že na území České republiky je ve srovnání s například jihoevropskými státy podstatně méně slunných dnů v roce. Navíc ne u každého je schopnost pokožky tvořit vitamín D stejná. Například senioři nad 65 let by k získání stejného množství vitamínu potřebovali na slunci strávit minimálně dvakrát delší dobu.[5]

Druhou cestou, jak tělu vitamín dodat, je strava. K dosažení dostatečné denní dávky je třeba zkonzumovat 1 000 – 2 000 IU (mezinárodních jednotek) vitamínu D. Pro aktivaci imunitních procesů se doporučuje denně přijmout přibližně 2 000 IU. Lidé trpící obezitou ale potřebují denně přijmout dvojnásobek až trojnásobek. Jiné dávky jsou určené pro kojence, malé děti, těhotné, např. doporučená denní dávka vitamínu D pro děti do 1 roku je dle odborníků 400 až 500 IU. A jakých surovin je dobré se při vaření držet, pokud chceme zachovat hladinu vitamínu D na zdravé úrovni? Vhodné jsou zejména mořské ryby a mléčné výrobky, vitamín D ale najdeme i ve vepřovém sádle a slanině. Při koupi vajec je dobré se zaměřit na jejich původ, ty od slepic z volného chovu obsahují až 5x více vitamínu D než ty od slepic chovaných v kleci.[6] Pokud bychom se ale snažili přijmout dostatečnou denní dávku 1 000 IU vitamínu D denně, znamenalo by to sníst například kilo másla nebo 200 gramů lososa, což je obtížně proveditelné. Co tedy dělat, pokud denně nekonzumujete mořské ryby a nemáte dostatek vitamínu ani ze slunce, které v České republice například v prosinci průměrně svítí pouze 1,5 hodiny denně? [7]

Nejjednodušší cestou je zakoupit v lékárně doplněk stravy s obsahem vitamínu D. K dostání jsou i výrobky s kombinací vitamínu D a probiotik, které přirozeně podporují rovnováhu střevní mikrobioty. Kombinací probiotik s vitamínem D, kterou mohou v podobě kapek užívat děti již od 2. týdne věku, se tělu dostává vzpruha pro imunitu, trávení a v případě dětí i růstu a vývoji kostí a zubů.

[1] https://koronavirus.mzcr.cz/nezapominejte-na-vitamin-d-ktery-podporuje-imunitu/

[2] https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/vitamin-d-jako-prevence-proti-koronaviru-doktorka-ma-jednoduchy-navod-40322235

[3] https://www.news-medical.net/news/20200702/More-evidence-on-vitamin-D-deficiency-and-death-rates-from-COVID-19.aspx

[4] https://koronavirus.mzcr.cz/nezapominejte-na-vitamin-d-ktery-podporuje-imunitu/

[5] https://koronavirus.mzcr.cz/nezapominejte-na-vitamin-d-ktery-podporuje-imunitu/

[6] https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/vitamin-d-covid-19-koronavirus-imunita.A200512_102646_zdravi_job/5#space-a

[7] https://www.weather-atlas.com/en/czech-republic/prague-climate#climate_text_16

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Proč naše tělo vitamin D potřebuje?

Kde vitamin D získat? Tři hlavní zdroje

1. Sluneční záření: Přírodní továrna na vitamin D

2. Potraviny: Vitamin D na talíři

3. Doplňky stravy: Když slunce a strava nestačí

Kdo potřebuje vitamin D nejvíc?

Jak poznáme nedostatek vitaminu D?

Vitamin D v každodenním životě: Praktické tipy

Mýty a fakta o vitaminu D

Závěr: Vitamin D jako základ pevného zdraví

Zdroje:

Spánek a jarní únava

Nedostatek železa a únava

Střevní mikrobiom a únava

Další faktory ovlivňující jarní únavu

Vitamin D

Stres

Fyzická aktivita

Jak zmírnit jarní únavu?

Závěr

Zdroje

Proč je vitamín D důležitý?

Vitamín D je nepostradatelný pro:

Projevy a důsledky vitamínu D

Obvyklé projevy nedostatku vitamínu D

Možné důsledky jeho nedostatku

Jak vitamín D doplnit?

Pobyt na slunci

Vhodný jídelníček

Doplňky stravy

Při covidu-19 se vitamin D v těle spotřebovává

Získávání přirozenou cestou

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

27

Duben

28

Duben

29

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19