MedNews.cz

Lékařka: Většinu infekcí dýchacích cest způsobují viry, antibiotika nefungují

10 ledna, 2025
by budskap

Pacienti často podle odborníků antibiotika užívají zbytečně. Příčinou může být i neznalost pacientů, kteří na lékaře tlačí, aby jim léky předepsali. Podle průzkumu z roku 2021 je žádalo po svém lékaři 40 procent pacientů.

“Udává se, že až devět z deseti infekcí horních dýchacích cest je virového původu. V těchto případech je zcela dostačující symptomatická léčba a poučení pacienta ohledně doby trvání příznaků, což je obvykle přibližně týden,” vysvětlila Adámková.

Někteří lékaři antibiotika předepisují i bez toho, aby určili přesně původce onemocnění. Všechna ale nefungují na všechny typy bakterií, proto jich někdy pacient musí vystřídat několik. Důsledkem je podle odborníků vznik odolných bakterií, takzvané antibiotické rezistence, na něž jsou antibiotika méně účinná.

Kromě léčby lehčích i závažnějších infekcí jsou antibiotika potřeba i preventivně, například při chirurgických zákrocích nebo pro ochránění křehkých pacientů. Antibiotická rezistence se netýká konkrétního pacienta, nezáleží tak na tom, zda sám antibiotika užívá často nebo méně, ale vede ke vzniku odolných bakterií, které se budou v populaci šířit a na něž léky nebudou účinkovat.

Spotřeba antibiotik v Česku podle odborníků stoupá a řadí se mezi státy s největší spotřebou v rámci Evropy. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je vznik superodolných bakterií jednou z nejvážnějších hrozeb pro veřejné zdraví.

“Odhaduje se, že v roce 2050 bude s rezistencí na antibiotika souviset celosvětově 8,2 milionu úmrtí za rok, zatímco v roce 2021 to bylo 4,7 milionu,” uvedla Adámková. Nejvíc postižené podle ní budou osoby starší 70 let.

Zpravodaj

V ČR bude do několika dní dostupná vakcína proti…

30 října, 2023
by budskap

“RS infekce je velmi rozšířenou, někdy až epidemickou,” uvedla místopředsedkyně Správní rady VZP, poslankyně Michaela Matoušková (STAN). Podle odborníků infekce, která může být pro nejmenší děti i smrtelná, obvykle přichází před epidemií chřipky. Ta v ČR začíná většinou kolem vánočních svátků. “Ucpávání nosu může být u dětí, které jsou plně kojeny, velký problém,” dodala Matoušková.

“S využitím pasivního přenosu mateřských protilátek z matky na plod, získá očkováním v těhotenství ochranu také její dítě, hned od narození až do věku šesti měsíců,” uvedla k tomu na webu Česká vakcinologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Loni na podzim se Česko i další evropské země potýkaly s výjimečně silnou epidemií RS virů, které postihují hlavně malé děti. Virus se mezi nimi šíří každoročně před epidemií chřipky, v předcházejících letech ale byla epidemie slabá díky protiepidemickým opatřením souvisejícím s epidemií covidu-19.

VZP od 1. listopadu z rozhodnutí správní rady přispívá 2000 korun na očkování těhotných, od září pak mohou vakcínu proti RS viru s příspěvkem pojišťovny získat lidé starší 60 let. Ostatní zdravotní pojišťovny obvykle nemají přesně stanovený seznam nemocí, u kterých je možné příspěvek na očkování čerpat, jde obecně o všechny nehrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Přesná cena nového očkování zatím stanovena nebyla, protože v ČR ještě podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv není dostupná. Podle zahraničních informací stojí vakcína pro seniory 280 dolarů, tedy zhruba 6500 korun. V ČR s ní například zdravotníci ve Fakultní nemocnice v Motole podle ceníku očkují za 5300 korun. Vakcína pro těhotné má zahraniční cenu o 15 dolarů, tedy zhruba o 350 korun, vyšší.

Aktuálně

Lékařka: Většina podzimních onemocnění je virových, antibiotika na ně…

10 října, 2023
by budskap

“S chladnějším podzimním počasím začínají přibývat respirační onemocnění. Proto bych ráda upozornila na skutečnost, že většina akutních respiračních infekcí, jako jsou zánět průdušek a kašel, je virového původu. A na viry antibiotika nezabírají,” popsala Žemličková. Viry způsobují většinu druhů nachlazení, rýmu, chřipku i covid-19.

Lidé podle Žemličkové musí být někdy trpěliví, protože například u virové bronchitidy může kašel trvat i více než tři týdny. “Nechme tedy na lékařích, aby rozhodli, kdy jsou pro nás antibiotika vhodná, nenuťme je nám je předepsat pro jistotu. Antibiotická léčba by měla být vzácná a cílená. Jedná se totiž o jediné léky, které čím více používáme, tím méně fungují,” dodala.

Takzvaná antibiotická rezistence, tedy vznik takových bakterií, které jsou vůči antibiotikům odolné, patří podle evropského Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) mezi největší rizika pro zdraví lidstva. Každý rok způsobí celosvětově zhruba 1,27 milionu úmrtí. Způsobuje také větší riziko i při rutinních chirurgických zákrocích nebo delší hospitalizace.

“Náhodný objev antibakteriálního působení plísně, kterou Alexander Fleming nazval penicilinem, způsobil revoluci v medicíně. Jenže to, co na začátku způsobovalo zázraky, dostalo v 90. letech 20. století trhliny, protože to najednou nefungovalo tak, jak mělo,” popsala Žemličková. “S léky se přestalo šetřit a dostávaly se stále častěji do kontaktu s bakteriemi, které si na ně zvykly a vytvořily si na ně odolnost,” řekla.

Lékaři se proto snaží s léky nakládat zodpovědněji a poučují i pacienty. Výhodou je podle nich český přístup, kdy antibiotika jsou dostupná jen na předpis, což neplatí pro všechny země světa. Podle praktické lékařky Ludmily Bezdíčkové je třeba předepsaná antibiotika užívat přesně podle pokynů lékaře. “Stěžejní je také neschovávat si nedobraná antibiotika do domácí lékárničky pro případné budoucí využití, a zejména je neužívat bez předchozí konzultace s lékařem,” uvedla.

Česko i další země Evropy nebo USA se potýkají s výpadky dodávek různých druhů antibiotik od konce loňského roku. Chyběly různé typy antibiotik, častěji ta základní, u nichž je riziko vzniku rezistentních bakterií nižší. V létě se lékaři potýkali s vyšší nemocností spálou a angínami, na které jsou antibiotika potřeba. Varovali ale také před tím, aby si pacienti nechávali lék předepsat do zásoby, kdyby pak nebyly v lékárnách dostupné.

Výrobci i vedení ministerstva zdravotnictví slibují, že antibiotik bude dodáváno letos na podzim stovky tisíc balení navíc, až dvojnásobek. Základního penicilinu, který nebyl dostupný od poloviny srpna, jeden z výrobců dodal minulý týden 52.000 balení. Loni bylo za celý rok dodáno asi 385.000 balení.

Výzkumy a studie

Studium virů a bakterií bude podpořeno 1,3 mld Kč z EU,…

21 června, 202223 června, 2022
by andrlovak1

“Minulé dva roky pandemie covidu-19 ukázaly, že máme špičkové týmy, ale bohužel rozptýlené po různých vědeckých institucích. Chyběla platforma, kde by si odborníci mohli utřídit názory a dávat vládě jednotná doporučení. Z toho se musíme poučit,” řekla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Dodala, že s podobnými hrozbami se lidé budou setkávat čím dál častěji.

Důraz bude kladený na spolupráci a kontakt mezi výzkumnými týmy. Podle ředitele Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Jana Konvalinky je roztříštěnost české vědecké a řídící sféry opravdu veliká. “Experimentálně jsme to ověřili v letech 2020 a 2021. Jsem přesvědčen, že je to jedním z důvodů, proč jsme měli 40.000 mrtvých (s covidem),” řekl.

Vláda si podle něj vybírala hlasy, které se jí v té době politicky hodily. Nově vznikající národní institut má i ambici vydávat doporučení vládě na základě nejaktuálnějších vědeckých poznatků. “Pokud se projekt podaří, tak by nebylo v budoucnu příliš rozumné, aby tu expertizu a propojení nejlepších mozků v ČR ministr zdravotnictví či jiný ministr nevyužil,” uvedl k tomu náměstek ministra školství Robert Plaga. Takové propojení napříč českou vědou označil za průlomový krok.

Koordinátor projektu a bývalý ředitel ÚOCHB Zdeněk Hostomský vyzdvihl, že peníze se nebudou investovat do nových budov, ale v první řadě do lidí a částečně do přístrojového vybavení. Pokud se spolupráce osvědčí, chtějí podle Hostomského do budoucna vybudovat Centrum virologie Antonína Holého. K dispozici už je pozemek u ústavů v Krči, stavbu ale odhaduje zhruba na deset let. Podle Zažímalové by mohly vznikat i nové studijní obory, například samostatná virologie nebo modelování epidemií.

Výzkum se bude soustředit na tři hlavní oblasti, kterými jsou interakce mezi viry, bakteriemi a jejich hostiteli, imunitní odpověď napadeného organismu a výzkum a vývoj diagnostických nástrojů a nových léčiv. “První dvě nám umožní poznat nepřítele. Porozumění těmto procesům pak přispět k vývoji nových léčiv a diagnostických postupů,” vysvětlil vědecký koordinátor projektu Pavel Plevka z Masarykovy univerzity v Brně.

České zdravotnictví

Virolog Plevka získal prestižní grant, zaměří se na viry…

17 března, 2022
by andrlovak1

Plevku zajímají konkrétně možnosti nasazení fágů proti zlatému stafylokoku. Při infekci člověka vytváří zlatý stafylokok často biofilmy, což umožní bakteriálním buňkám lépe odolávat antibiotikům a bránit se před lidským imunitním systémem. Pro léčbu biofilmu je nutná dlouhodobá aplikace několika antibiotik ve vysokých dávkách nebo chirurgické odstranění infikovaných tkání.

Alternativní přístup nabízí fágová terapie, která ale doposud nebyla schválena pro klinické použití, protože účinky na biofilm nejsou dostatečně probádané. Plevka a jeho výzkumný tým se studiem bakteriofágů zabývá několik let, nyní se zaměří na detailní studium fága s názvem phi812.

“Můj výzkumný projekt se zaměří na poznání dynamiky fágové infekce biofilmu a molekulární detaily následného množení fágů v hostitelských buňkách zlatého stafylokoka,” řekl Plevka. “Vzhledem k tomu, že bakteriofág je 5000krát menší než špendlíková hlavička a my plánujeme charakterizovat, jak se fágy sestavují z jednotlivých součástí i jak se fágová infekce šíří biofilmem, použijeme ke studiu těchto procesů kombinaci pokročilých mikroskopických technik,” doplnil Plevka.

Prevence a léčba

Roušky v zimě chřipku prakticky zastavily, teď na podzim se…

19 října, 202120 října, 2021
by andrlovak1

“Roušky zastavily šíření chřipky, adenovirů i RSV, je to vidět z dat Národní referenční laboratoře. Byl jen COVID a občas rhinovirus. Upozorňovali jsme, že se tyto nemoci vrátí až sundáme ochranu dýchacích cest, protože imunita na respirační viry není trvalá,” napsal na twitteru molekulární biolog Marián Hajdúch. RSV je respirační syncytiální vir, který se obvykle šíří v období před nástupem chřipky.

Podle imunologa Václava Hořejšího to ale nejde chápat tak, že roušky zničily lidem imunitu. V rozhovoru pro iDnes řekl, že vliv u dětí mělo spíš uzavření škol. “Děti se dlouhou dobu nestýkaly a nebyly permanentně vystavovány běžným virům, proti kterým vzniká jenom krátkodobá imunita. Tudíž, když ji neposilují stykem s ostatními lidmi, tak když se dostanou do kolektivu, tak to dostanou. Například nachlazení,” uvedl.

Už v polovině září začali dětští praktičtí lékaři upozorňovat, že jejich ordinace jsou přetížené dětmi s respiračními infekcemi. Podle dat SZÚ bylo za minulý týden téměř 5700 případů ARI na 100.000 dětí do pěti let, za týden jich přibylo skoro o pětinu. Z nich asi dvě procenta měly těžký průběh.

U žáků základních škol bylo případů asi 2600, u středoškoláků necelé 2000. Průměr za celou populaci byl přes 1400 případů. Data SZÚ ale neposkytují všechny ordinace, hlásí je jen část lékařů a pak se podle jejich výsledků dopočítávají čísla za celou populaci. Chřipka se mezi nimi zatím prakticky neobjevuje.

Kontakt mezi lidmi

Z dlouhodobých dat o počtech ARI v ČR vyplývá, že v letech 2018 až 2020 začal strmý nárůst po letních prázdninách, obvykle se ale zastavil kolem 1200 případů na 100.000 lidí díky přerušení kontaktů mezi lidmi vánočními prázdninami. Epidemie chřipky pak začátkem roku počet případů navýšila ke zhruba 1750 až 2000 na 100.000 obyvatel. Odezněla obvykle v březnu.

Loni sice nárůst případů ve druhé polovině roku začal, skončil ale zhruba na 600 případech na 100.000 obyvatel. Právě loni v říjnu bylo zpřísněno nošení roušek dokonce venku nebo v autech a v únoru, kdy obvykle chřipková epidemie vrcholí, pak začalo být povinné nosit respirátor jako lepší ochranu dýchacích cest.

Po letošním poklesu případů v době chřipkové epidemie o 95 procent proti předchozí sezónně není podle odborníků snadné předvídat, jaká epidemie dorazí příští rok. V letech před příchodem epidemie covidu-19 se obvykle nakazilo pět až deset procent dospělých a zhruba čtvrtina dětí. Podle odborníků by lidé měli nosit roušky v době chřipkové epidemie i do budoucna, pokud na sobě pociťují příznaky, protože zabrání nákaze dalších lidí.

Výzkumy a studie

Vědci z Brna zjistili více o chování virů, může to vést…

4 května, 2021
by andrlovak1

Dosud vědci věděli, že se rhinovirus naváže na lidský protein a přichytí se na povrchu buňky. Protein poté vyšle do buňky signál, který způsobí, že buňka virus pohltí. Uvnitř buňky virus vypustí svůj genom s geneticky uloženou informací a převezme kontrolu nad buňkou, aby zajistil produkci nových virových částic.

Nebylo jasné, co způsobuje uvolnění genomu z viru, což ale tým okolo doktoranda Dominika Hrebíka zjistil. Dosud vědci spekulovali o tom, že uvolnění genomu nastává poté, co je vir vystavený kyselému prostředí lidského těla. Tým okolo Hrebíka to ale vyvrátil a zjistil, že genom se uvolňuje reakci s kyselým prostředím těla až ve chvíli, kdy se virus navázal na lidský protein buňky, přičemž právě tento protein hraje zásadní roli. “Abych potvrdil svou hypotézu, zkusil jsem další experiment, kde jsem vytvořil komplex viru a receptorů, který byl následně vystaven kyselému pH. Když jsem dal vzorek do kryo-elektronového mikroskopu, okamžitě jsem viděl, že téměř všechny viry uvolnil svůj genom,” řekl Hrebík, který chování rhinovirů popsal v nedávno publikované studii.

Experimenty prováděné výzkumným týmem podle Jarour ověřily Hrebíkovu teorii, že receptor hraje klíčovou roli při uvolňování genomu. “To je skutečnost dosud neznámá. Objev by mohl vést k novým antivirovým terapiím založeným na principu blokování tvorby komplexu viru s receptory nebo blokování uvolňování genomu uvnitř buňky,” dodala muvčí.

Rhinoviry podle ní patří mezi nejčastější příčiny infekcí, způsobují nachlazení a další respirační nemoci. Příznaky zahrnují bolest v krku, rýmu, ucpaný nos, kýchání a kašel. “Ačkoliv má onemocnění jen malé přímé zdravotní důsledky pro pacienty, je spojené s obrovskými náklady při zmeškání vyučování, práce i na vynaložené lékařské péči,” uvedla Jarour.

Březen

Duben 2025

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Kontakt mezi lidmi

Kalendář akcí

Duben 2025

Duben

27

Duben

28

Duben

29

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen

23

Květen

24

Květen

25

Květen

26

Květen

27

Květen

28

Květen

29

Květen

30

Květen

31

Newsletter