Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
  • Akce
  • Vstup pro odborníky
Aktuálně

Nová chemická reakce pomůže podle vědců vylepšit léčbu rakoviny

  • 2 srpna, 2023
  • by budskap

Nová biokompatibilní reakce slibuje podle vědců výrazné pokroky v zaměřování léčiva na vybraná místa v organismu, například na rakovinný nádor. Díky této reakci, tzv. triaziniové ligaci, je totiž možné úspěšně upravovat biomolekuly, například proteiny nebo peptidy, tak, aby společně s léčivou látkou našly zamýšlenou tkáň. Činidla, která vědci vyvinuli, jsou v organismu stabilní, působí velmi rychle a jsou výborně rozpustné.

“Doufáme, že nám tato metoda umožní například označovat různé léky v živých buněčných kulturách, a tak lépe porozumět jejich působení a mechanismu účinku,“ řekl vedoucí vědecké skupiny Chemie biokonjugátů Milan Vrábel.

Objev má podle ÚOCHB velký potenciál, na jeho základě mohou vědci nejen dopravovat léky tam, kam je potřeba, ale také sledovat, jak v buňkách působí. Prostřednictvím nové chemické reakce lze přidat k léčivé látce světelnou značku, která je dobře viditelná pod mikroskopem. Rozsvícené léčivo pak expertům ukáže, zda se v organismu dostalo i tam, kam nemělo. Další úpravou na molekulární úrovni lze pak ve druhém kroku změnit lék tak, aby zůstával pouze na určených místech a aby se zmenšily nebo zcela vyloučily jeho vedlejší účinky.

Vědci už nyní pracují na nové generaci činidel, díky kterým se léčivo rozsvítí až na místě, na které se výzkumníci soustředí. Nebude tak zářit cestou buněčným prostředím.

Práce vědců navazuje na dřívější Vrábelův výzkum, který již biokompatibilní reakce využíval. Jeho původní výzkum se vydal nepředpokládaným směrem, který by mohl mít pro společnost zásadní význam. Podle vědců vede k nové a účinnější metodě léčby virových onemocnění i k vylepšení protirakovinné imunoterapie. Oba výzkumy proto podpořila Evropská komise prostřednictvím ERC grantů.

Výzkumy a studie

Vědci v anglickém Bathu vyvinuli nový typ kolenního implantátu z 3D…

  • 27 června, 2023
  • by budskap

S univerzitou na vývoji implantátu spolupracoval profesor Andrew Toms, který stojí v čele ortopedického oddělení fakultní nemocnice v Exeteru. BBC řekl, že pro pacienty mezi 40 a 60 lety věku není kompletní výměna kolena tak vhodnou cestou, jelikož nevydrží dostatečně dlouho.

“Koleno má něco jako tři automobilové pneumatiky, vnitřní, vnější a čéšku,” popsal Toms. “Při běžné výměně kolena se všechny ty tři části vymění najednou, stejně jako to děláte na autě. Naše metoda spočívá v tom, že když se některá z těchto části opotřebuje, tak u mladších pacientů koleno vyrovnáme tím, že odebereme zátěž z opotřebovaných částí a srovnáme končetinu (implantátem),” dodal Toms.

Aby lékaři zjistil, nakolik potřebuje pacientovo koleno “vyrovnat”, provedou nejdříve rentgen a vyšetření výpočetní tomografií (CT). Z dat je poté možné v počítači vymodelovat implantát, který vytvoří 3D tiskárna.

Britská léková agentura MHRA využívání průlomových implantátů udělila povolení poté, co byla technika virtuálně otestována na CT skenech 28 pacientů.

Výzkumy a studie

Vědci poprvé uměle vytvořili lidské embryo, objev vyvolává etické…

  • 15 června, 202322 června, 2023
  • by budskap

Modelová embrya se podobají embryím v nejranějších stadiích vývoje člověka. Vědci tvrdí, že by mohla napomoci k vysvětlení dopadů genetických poruch a biologických příčin opakovaných potratů. Syntetizované struktury nemají tlukoucí srdce ani zárodky mozku, ale obsahují buňky, z nichž se obvykle vytvoří placenta, žloutkový váček a samotné embryo. Práce však vyvolává závažné etické a právní otázky, protože legislativa v Británii a v mnoha dalších zemích o laboratorně vypěstovaných subjektech nepojednává.

“Přeprogramováním (embryonálních kmenových) buněk můžeme vytvořit modely podobné lidským embryím,” řekla na konferenci Magdalena Žernická-Goetzová z Cambridgeské univerzity a z Kalifornského technologického institutu, která studii vedla.

Syntetická embrya nečekají v blízké budoucnosti klinické testy a zatím ani není jasné, zda by se tyto struktury vůbec byly schopny rozvíjet, dodala vědkyně.

V minulosti vědci implantovali myším umělé embryo vytvořené z kmenových buněk stejného druhu, plody se ale nevyvinuly. V dubnu vědci v Číně podobný pokus provedli s osly, ovšem rovněž bez zásadního vývoje.

Pro vědce je práce s umělým lidským embryem důležitá, aby nahlédli do období, které nazývají černou skřínkou. Ze zákona vědci smějí v laboratoři kultivovat lidská embrya pouze do stanoveného limitu 14 dní. Pak následuje období, o němž se ví jen velmi málo informací, protože další průběh už vědci zachycují až v pozdějších etapách těhotenství na základě vyšetření těhotných žen a studií embryí darovaných pro výzkum.

Vývoj v této oblasti žene kupředu také konkurence. Vedle Žernické-Goetzové na vývoji embryí z kmenových buněk pracuje i skupina ve Weizmannově Institutu v Izraeli.

Výzkumy a studie

Vědci dokáží vytřídit kvalitní spermie pomocí magnetu, pomohou lidem…

  • 7 června, 2023
  • by budskap

Neplodnost postihuje asi sedm procent mužů, celosvětově přibližně 30 milionů osob v reprodukčním věku. Až u čtyřiceti procent z nich nejsou lékaři ani vědci schopni určit příčinu, spermie s různou mírou poškození mají i muži bez omezené plodnosti. Ty nejkvalitnější potřebují lékaři vybrat při umělém oplodnění.

“Výsledky projektu budou využity nejen v centrech asistované reprodukce, ale také v inseminačních stanicích a chovech domácích a hospodářských zvířat. Mají tedy široké celospolečenské využití a tím i, mimo jiné, značný komerční potenciál,” uvedl v tiskové zprávě předseda TA ČR Petr Konvalinka.

Autoři loni ukončeného projektu získali dva české patenty, jeden užitný vzor, jednu certifikovanou metodiku, a požádali o registraci dvou mezinárodních patentů, které mají zásadní význam pro další využití výsledků výzkumu.

“Až doposud nebyla standardizovaná metodika selekce spermií pro následné využití jak v umělém oplození, tak při přenosu jediné spermie do vajíčka,” vysvětlila vedoucí skupiny Reprodukční biologie z BIOCEV Kateřina Komrsková.

Diagnostické metody byly dosud koncipovány jako hodnocení kvality celého spermatu, kdy bývají označeny spermie špatné nebo dobré, které ovšem není dále možné použít pro umělé oplození. “Náš výzkum přinesl zcela unikátní separační technologii na základě nenarušené integrity hlavičky spermie takzvaného akrozomu, která je zásadním detekčním markerem její kvality,” uvedla.

Technologie podle ní využívá přítomnosti proteinu CD46 na povrchu poškozených spermií a bílých krvinek přítomných v ejakulátu. Pokud se do vzorku ejakulátu přidají magnetické částice, poškozené spermie je možné magnetem ze vzorku odstranit a použít pouze kvalitní.

Analýza prokázala, že spermie s nepoškozeným akrozomem na hlavičce mají také nepoškozenou DNA a jsou pohyblivé. “Naše separační metoda přibližuje asistovanou reprodukci k přirozenému oplození, kdy jenom a pouze vítězná nepoškozená spermie pronikne obalem vajíčka a následně ho oplodní,” dodala vědkyně.

Problémy s početím má v tuzemsku přibližně čtvrtina párů, příčina je shodně ze 40 procent na straně jednoho z partnerů, v pětině mají problém s početím oba. V Česku se rodí po umělém oplodnění asi pět procent dětí. Ženám do 39 let hradí základní cyklus zdravotní pojišťovny.

Výzkumy a studie

Vědci objevili mozkové signály chronické bolesti, objev by mohl…

  • 24 května, 202325 května, 2023
  • by budskap

Je to poprvé, co vědci dekódovali mozkovou aktivitu, která je základem chronické bolesti u pacientů. Jejich objev zvyšuje naději, že by například terapie hluboké mozkové stimulace, která se již používá u léčby Parkinsonovy nemoci a těžké deprese, mohla pomoci těm, kteří již vyčerpali všechny ostatní možnosti.

“Zjistili jsme, že chronickou bolest lze úspěšně sledovat a předvídat v reálném světě, zatímco pacient venčí psa, je doma, když ráno vstává nebo se věnuje se svému životu,” řekl neurolog a vedoucí výzkumu Prasad Shirvalkar.

“Tichá epidemie” chronické bolesti postihuje jen v Británii zhruba 28 milionů dospělých. To znamená, že téměř 44 procent britské populace pociťuje bolest po dobu nejméně tří měsíců, a to navzdory lékům nebo léčbě. Příčiny jsou různé, od artritidy, rakoviny a problémů se zády až po cukrovku, mrtvici a endometriózu.

Přestože chronická bolest způsobila nárůst předepisování silných opioidů, žádná léčba tohoto onemocnění příliš nezabírá. Odborníci kvůli tomu vyzývají k přehodnocení způsobu, jakým zdravotníci přistupují k pacientům s trvalou bolestí.

V nejnovější studii Shirvalkar a jeho kolegové chirurgicky implantovali elektrody čtyřem pacientům s obtížně řešitelnou chronickou bolestí po mrtvici nebo ztrátě končetiny. Zařízení umožnila pacientům zaznamenávat aktivitu ve dvou oblastech mozku – přední cingulární kůře a orbitofrontálním kortexu – po stisknutí tlačítka na vzdáleném sluchátku.

Tito dobrovolníci několikrát denně vyplnili krátké dotazníky o síle a typu bolesti, kterou pociťují, a poté zaznamenali snímky mozkové aktivity. Vědci zjistili, že na základě odpovědí a záznamů mozku mohou vycvičit algoritmus, který dokáže předpovědět bolest člověka na základě elektrických signálů v orbitofrontálním kortexu.

“Vyvinuli jsme objektivní biomarker pro tento typ bolesti,” řekl Shirvalkar.

V samostatné práci tým zjistil, že akutní nebo krátkodobou bolest, například při dotyku horkého předmětu s kůží, doprovází velmi odlišná mozková aktivita. Toto zjištění může alespoň částečně vysvětlovat, proč jsou běžná analgetika méně účinná při chronické bolesti než při krátké agónii způsobené naraženým palcem u nohy.

“Chronická bolest není jen trvalejší verzí akutní bolesti, ale v mozku se zásadně liší,” řekl Shirvalkar. “Doufáme, že až tomu lépe porozumíme, budeme moci tyto informace využít k vývoji individualizovaných terapií stimulace mozku pro nejzávažnější formy bolesti,” dodal.

ban mka

Zpravodaj

Vědci představili dosud nejúplnější a nejrozmanitější soubor lidských genomů

  • 11 května, 2023
  • by budskap

Vědci v roce 2003 odhalili něco, co bylo označeno za kompletní sekvenci lidského genomu, ačkoli asi osm procent z něj nebylo zcela rozluštěno. Tento referenční genom byl mozaikou získanou od přibližně 20 lidí, včetně 70 procent od jednoho jedince se smíšeným evropským a africkým původem. První kompletní lidský genom, založený na jediném evropském jedinci, byl zveřejněn v loňském roce poté, co vědci doplnili mezery.

Tyto objevy změnily medicínský výzkum, ale jejich využití pro lidi s různým etnickým původem bylo omezené.

První “pangenom” řeší tyto nedostatky, představuje totiž soubor genomů 47 lidí různého původu a jejich srovnání, které ukazuje, jaké části se shodují a liší. Z těchto 47 jedinců, kteří jsou anonymní, pochází více než polovina z Afriky, třetina z Ameriky, šest jedinců z Asie a je mezi nimi jeden aškenázský Žid z Evropy. Oceánie není zastoupena. Do poloviny roku 2024 hodlají vědci zvýšit počet osob, které jsou v datech zastoupeny, na 350.

Nový přehled může pomoci objasnit podíl genetických variací na zdraví a nemoci, zlepšit genetické testování a nasměrovat objevování léků. Mohl by být zvláště cenný pro pochopení neurovývojových poruch, jako je schizofrenie, autismus, makrocefalie a mikrocefalie, a také metabolismu léčiv.

Genom je genetický plán každého organismu – v tomto případě člověka – a obsahuje všechny prvky DNA a informace potřebné pro vývoj a růst. Genom dvou jedinců je z více než 99 procent shodný, ale zbývající rozdíly mohou způsobit, že u jednoho jedince se určité nemoci vyvinou snáze než u druhého. Mohou ale také pomoci objasnit zdravotní stav člověka, diagnostikovat nemoci, navrhnout léčbu a předpovědět její výsledky.

Referenční “pangenom”, který je celou sbírkou různých genomů, by díky jejich porovnání mohl pomoci rozdíly v genetických vzorcích osvětlit.

Práci vedlo mezinárodní konsorcium vědců sdružených v projektu Human Pangenome Reference Consortium (HPRC) a financoval ji americký vládní Národní ústav pro výzkum lidského genomu (NHGRI). Náklady na podporu konsorcia budou činit asi 40 milionů dolarů (860 milionů Kč) během pěti let, uvedl NHGRI, což je díky technologickému pokroku méně než mnohamiliardové výdaje na projekt genomu z roku 2003.

Děti a mateřství

V Británii se poprvé narodily děti s genetickou informací tří…

  • 10 května, 2023
  • by budskap

V roce 2015 se Británie stala první zemí na světě, která přijala právní předpisy specificky upravující metody, jež mají pomoci zabránit přenosu některých genetických vad z matky na dítě. Ty mohou mít za následek onemocnění, jako je svalová dystrofie, epilepsie, srdeční problémy a mentální postižení.

V Británii se přibližně jedno z 200 dětí narodí s mitochondriální poruchou. K dnešnímu dni byla tato léčba povolena 32 pacientům.

Ženě s vadnými mitochondriemi vědci odeberou genetický materiál z jejího vajíčka nebo embrya, který pak přenesou do vajíčka nebo embrya od dárkyně, které má zdravé mitochondrie, ale byl mu odstraněn zbytek klíčové DNA. Oplodněné embryo je poté přeneseno do dělohy matky. Genetický materiál z darovaného vajíčka tvoří méně než jedno procento dítěte vytvořeného touto technikou.

Tato metoda podle úřadu nabízí rodinám s vážným dědičným onemocněním možnost mít zdravé dítě. Británie vyžaduje, aby každá žena podstupující léčbu získala souhlas HFEA. Podle regulačního orgánu má na tento zákrok nárok pouze v případě, že je to její jediná možnost, jak počít zdravé dítě.

Mnozí kritici se staví proti technikám umělé reprodukce a tvrdí, že existují jiné způsoby, jak se vyhnout přenosu nemocí na své děti, například darování vajíček nebo screeningové testy. Podobné experimentální metody podle nich zatím nejsou bezpečné.

Jiní varují, že takovéto upravování genetického kódu by mohlo být šikmou plochou, která by nakonec vedla ke vzniku “designových” dětí pro rodiče, kteří chtějí mít vyšší, silnější, chytřejší nebo lépe vypadající potomky.

Odborník na kmenové buňky z londýnského Institutu Francise Cricka Robin Lovell-Badge uvedl, že bude velmi důležité sledovat budoucí vývoj dětí s genetickou informací tří dárců. “Bude zajímavé zjistit, jak dobře technika fungovala na praktické úrovni, zda děti netrpí mitochondriálními chorobami a zda u nich existuje riziko, že se u nich v pozdějším věku objeví problémy,” uvedl v prohlášení.

Vědci v Evropě počátkem tohoto roku zveřejnili výzkum, který ukázal, že v některých případech se malý počet abnormálních mitochondrií, které jsou nevyhnutelně přeneseny z vajíčka matky do vajíčka dárkyně, může rozmnožit, když je dítě v děloze, což by nakonec mohlo vést ke genetickému onemocnění.

Lékaři v USA oznámili narození prvního dítěte na světě, které se narodilo pomocí této techniky, v roce 2016 poté, co byl zákrok proveden v Mexiku.

Aktuálně

Vědci objevili příčinu šedivění vlasů, za jev nejspíš mohou…

  • 20 dubna, 202327 dubna, 2023
  • by budskap

Vlasy lidem rostou a vypadávají neustále – je to normální cyklus, který se opakuje po celý život. Nové vlasy vyrůstají z vlasových folikulů, které se nacházejí v kůži a v nichž sídlí také melanocyty produkující pigment. Melanocyty se také neustále rozpadají a obnovují. Nové se vytvářejí z kmenových buněk a právě tyto buňky se podle vědců “zasekly” v limbu u lidí, jejichž vlasy zešedivěly.

Jak vlasy stárnou, vypadávají a pak opakovaně dorůstají, stále větší počet kmenových buněk začíná zpomalovat. Přestanou se pohybovat po folikulu a ustálí se, čímž nedozrají v plnohodnotné melanocyty. Bez tvorby pigmentu vlasy zešednou, zbělají nebo zestříbrní.

Tým z Newyorské univerzity studoval tento proces u myší, které mají identické buňky, jež u nich určují brvu srsti. Pokud se jeho poznatky potvrdí u lidí, bylo by pravděpodobně možné vyvinout způsob, jak do budoucna předejít šedinám.

Podle Britské asociace dermatologů (BAD) by práce na melanocytech mohla také pomoci lidskému chápání některých druhů rakoviny a dalších onemocnění a jejich léčbě.

Není to poprvé, co vědci naznačili, že šedivění vlasů by mohlo být částečně vratným procesem. Jednou z možných příčin je podle dřívějších studií špatná strava. Někteří vědci také tvrdí, že stres může přispívat k tomu, že lidské vlasy zbělají, a navrhují, že odstranění příčin úzkosti by mohlo obnovit proces pigmentace – alespoň na chvíli. Jiné výzkumy naznačují, že o tom, kdy lidé zešediví, částečně rozhoduje genetika nebo DNA.

Zatímco někteří lidé raději skrývají šediny barvou, jiní je přijímají. Někteří se dokonce rozhodnou předběhnout přírodu a předčasně si obarví vlasy na stříbrno, bílo nebo na šedo.

 

 

 

Aktuálně

Před rokem vědci oznámili kompletní rozluštění lidského genomu

  • 30 března, 2023
  • by budskap

“Tyto kompletní informace nám umožní lépe pochopit, jak se formujeme jako individuální organismus a jak se lišíme nejen od ostatních lidí, ale i od jiných druhů,” citovala stanice CNN vedoucího výzkumu Evana Eichlera z americké Washingtonské univerzity. Vědci budou nyní moci analyzovat i to, jaké genetické odchylky hrají roli při onemocnění. “Ukázalo se, že tyto (dosud nepřečtené) geny jsou nesmírně důležité pro adaptaci,” uvedl Eichler. “Jsou mezi nimi geny zodpovědné za imunitní reakci, které nám pomáhají přizpůsobit se a přežít infekce, nákazy a viry. Obsahují geny, které jsou velmi důležité z hlediska předvídání reakce na léky,” dodal.

Výzkum publikovaný 31. března 2022 mezinárodním vědeckým konsorciem T2T v časopisu Science dodává do dříve přečtené DNA dalších 400 milionů písmen. Přečtení zbývajících osmi procent lidského genomu trápilo vědce dlouhá léta kvůli své složitosti. Průlom umožnila až kombinace dvou nových metod sekvenování, z nichž jedna dokáže s určitou mírou chybovosti přečíst milion písmen DNA najednou, druhá jich sice přečte “pouze” 20.000 v kuse, ovšem s přesností 99,9 procenta.

Sekvenování DNA je jako skládání puzzle, líčí Eichler. Vědci musí DNA nejprve rozdělit na menší části a poté je pomocí takzvaných sekvenátorů poskládat ve správném pořadí. Dosavadní nástroje dokázaly najednou sekvenovat pouze malé úseky DNA. U skládačky o 10.000 dílcích je obtížné složit malé, často se opakující a na první pohled shodné dílky ve správném pořadí. Když je ale dílků pouze 500, jde to mnohem snáze.

Nová zjištění by mohla být nápomocná v medicíně. “Až si někdo v budoucnu nechá přečíst svůj genom, budeme schopni identifikovat všechny varianty v jeho DNA a využít tyto informace k lepšímu řízení jeho zdravotní péče,” uvedl Adam Phillippy z Národního institutu pro výzkum lidského genomu v americkém Marylandu. “Skutečné dokončení sekvence lidského genomu bylo jako nasadit si nové brýle. Nyní, když vše vidíme jasně, jsme o krok blíže k pochopení toho, co to všechno znamená,” dodal.

 

Prevence a léčba

Vědci z Univerzity Pardubice vyvinuli filtr na zachytávání virů

  • 10 ledna, 202214 ledna, 2022
  • by andrlovak1

Prototyp za zhruba 30.000 korun zatím filtruje vzduch v jedné z učeben Fakulty elektrotechniky a informatiky. Filtrační systém využívá princip pomalého proudění vzduchu přes filtrační tkaninu, díky kterému je možné zachytit s vysokou účinností aerosolové částice už od velikosti desítek nanometrů.

 

Systém je tedy vhodný a účinný pro všechny známé viry, včetně koronaviru, pro bakterie a tuhé aerosolové částice. Celé zařízení připomíná obří rukáv. “Soustředili jsme se na množství vyčištěného vzduchu za jednotku času, ne pouze na účinnost filtru. Proto jsme mohli navrhnout filtrační zařízení, které je účinné, tiché a rovnoměrně rozvádí filtrovaný vzduch v místnosti,” řekl Max Fraenkl z Centra materiálů a nanotechnologií Univerzity Pardubice.

 

Zařízení přefiltruje objem učebny třikrát za hodinu. “Od chvíle, kdy z učebny odejde nakažený člověk, se při využití našeho zařízení množství koronavirových částic už za deset minut sníží zhruba na polovinu a po hodině bude v pouhých jednotkách procent,” řekl Fraenkl.

 

Na projektu vědci spolupracují s Akademií věd ČR a Českým vysokým učením technickým. Filtrační novinka představuje podle vědců efektivní a levné řešení. Zhotovení vlastního filtru nebo jeho výměna jsou jednoduché s minimálními náklady.

 

“Filtrační systém by se mohl uplatnit ideálně ve školních třídách, v čekárnách u lékaře nebo v kancelářích. Volba tichých ventilátorů zajišťuje, že výuka by nebyla rušena nadměrným hlukem. Umístění zařízení u stropu nebrání běžnému provozu nebo aktivitám dětí ve třídách,” uvedl vedoucí Centra materiálů a nanotechnologií Miroslav Vlček.

Navigace pro příspěvky

1 2 3 4

Kalendář akcí

Březen

Duben 2025

Květen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
28
29
30
1
2
3
4
Duben

30

Žádné akce
Květen

1

Žádné akce
Květen

2

Žádné akce
Květen

3

Žádné akce
5
6
7
8
9
10
11
Květen

4

Žádné akce
Květen

5

Žádné akce
Květen

6

Žádné akce
Květen

7

Žádné akce
Květen

8

Žádné akce
Květen

9

Žádné akce
Květen

10

Žádné akce
12
13
14
15
16
17
18
Květen

11

Žádné akce
Květen

12

Žádné akce
Květen

13

Žádné akce
Květen

14

Žádné akce
Květen

15

Žádné akce
Květen

16

Žádné akce
Květen

17

Žádné akce
19
20
21
22
23
24
25
Květen

18

Žádné akce
Květen

19

Žádné akce
Květen

20

Žádné akce
Květen

21

Žádné akce
Květen

22

Žádné akce
Květen

23

Žádné akce
Květen

24

Žádné akce
26
27
28
29
30
31
1
Květen

25

Žádné akce
Květen

26

Žádné akce
Květen

27

Žádné akce
Květen

28

Žádné akce
Květen

29

Žádné akce
Květen

30

Žádné akce

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.
  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.:
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS